|
Díky za odkaz a popis.
Ervé, chci se zeptat na tu ionosféru.
Ta je kladně nabitá a pouštím/vybíjím záporně nabité elektrony?
Jde to i opačně, tj. z ionosféry nabít kondenzátor/baterii?
Jaký je rozdíl mezi kondenzátorem a baterií?
To natáčení panelů je rozumné, odpory vytápějí, ale tepla nesmí být moc, takže pak je chlazení.
Navíc se jedná o stejnosměr 160 V a 125 V. Stejnosměr je pokud se nemýlím nebezpečnější nežli střídavé. Proto je v autech standartně 12 V.
Nejsem elektro, tak se ptám...
Díky. |
|
citace:
Díky za odkaz a popis.
Ervé, chci se zeptat na tu ionosféru.
Ta je kladně nabitá a pouštím/vybíjím záporně nabité elektrony?
Jde to i opačně, tj. z ionosféry nabít kondenzátor/baterii?
Jaký je rozdíl mezi kondenzátorem a baterií?
To natáčení panelů je rozumné, odpory vytápějí, ale tepla nesmí být moc, takže pak je chlazení.
Navíc se jedná o stejnosměr 160 V a 125 V. Stejnosměr je pokud se nemýlím nebezpečnější nežli střídavé. Proto je v autech standartně 12 V.
Nejsem elektro, tak se ptám...
Díky.
Připojím jen poznámky:
Energetický systém ISS je stavěný modulárně a zvládá výrazně vyšší výkony, než jakákoliv jiná kosmická aplikace. To ale znamená, že musí používat dvě napětí:
-- vyšší (převážně distribuční) napětí pro základní rozvod (zde je zvoleno 124.5VDC, kvůli kompatibilitě s americkým "zásuvkovým napětím"). Na vyšším napětí zároveň máte nižší spínací ztráty, nižší proudy, nižší průřezy a hmotnosti kabelů, ... atd.
-- a nižší úroveň napětí je přístrojové 28VDC (letecký a průmyslový standard, používá ho ruský segment, raketoplán,... atd)
--------
- obecně jakákoliv aplikace s vyššími výkony bude muset být řešena obdobně. I na zemi existuje základní distribuční síť na vyšším napětí (v ČR typicky 22kV) a systém transformátorů pro převod na "zásuvkové" napětí (v ČR typicky 230/400VAC). Momentálně energetický systém ISS disponuje výkony cca o dva řády většími, než jakákoliv jiná kosmická aplikace.
- energetický systém ISS standardně nepálí nadbytečnou energii v odporech. Nemá to zapotřebí, jde pouze o nouzovou možnost. Díky PWM regulaci si bere z panelů jen tolik co potřebuje.
- do ionosféry se nevybíjí žádný velký výkon. De fakto tyhle vybíječe nejsou přímo součástí výkonového energetického systému stanice.
Jde jen o to, že na prvcích stanice vzniká náboj a ten musíte srovnat s okolním prostředím (tedy je to takové "uzemnění"). Podobně to mají letadla (většinou na koncích křídel a na směrovce).
- Solární panely dávají cca 137 až 180VDC, ale hodnota se mění podle teploty a zatížení a klesá díky stárnutí materiálu a díky ionizaci materiálu panelů. Nové dávaly 177-180VDC, nyní dávají "jen" 160VDC.
- při pohledu na ISS si všimněte, že kromě solárních panelů jsou tam i tepelné radiátory (typicky kolmé na solární panely pro maximální účinnost).
- prostorové uspořádání je zhruba takové, že na koncích základního nosníku stanice se otáčí celá primární energetická sestava (otočný čep s ingrovaným komutátorem je označen SARJ) - v ose nosníku jsou baterie a výkonová elektronika, na ní jsou připojeny křídla solárních panelů (které se mohou naklápět kolem čepu BGA) a kolmo na ně radiátor tepla vznikajícího při nabíjení baterií a při provozu příslušné výkonové elektroniky. Na Youtube existují hezká časosběrná videa s otáčením panelů v čepu SARJ z důvodu sledování slunce.
- pro rozdíl mezi kondenzátorem a baterií doporučuji trochu samostudia. Zjednodušeně lze říci, že kondenzátor ukládá energii do elektrostatického pole, baterie ukládá energii do chemických reakcí. Díky tomu baterie umožňuje uložit o několik řádů větší množství energie.
- stejnosměrné napětí není nezbezpečnější než střídavé. Naopak je v některých aplikacích bezpečnější. Problematika je ale poměrně komplikovaná.
Míra nebezpečnosti je v první řadě daná spíš hodnotou napětí, proto je snaha v mnoha aplikacích udržet napětí co nejnižší, alespoň dokud to výkonově jde. V autech se až s přibývajícím elektrickým vybavení přechází na vyšší napětí. Ve starých autech a motorkách (kde byla tak akorát poziční žárovička) bylo 6V, nyní je většínou 12V, některé novější auta a náklaďáky mají 24V, nyní nastupující hybridní a mild-hybridní pohony mají 48V, plně elektromobily mají ještě více. S tím právě souvisí i problémy se servisem, hasením a pod. u elektromobilů.
[upraveno 13.1.2021 10:17] |
|
citace:
Ahoj, v souvislosti s hrozícími blackouty v Evropě se chci zeptat na záludnou otázku.
Jak je řízen přebytek/nedostatek ee na ISS, případně jak se to obecně řeší ve vesmíru. Je to ostrovní provoz. Jsou tam masivní kondenzátory/baterie, které jsou zajištují pružnost rozvodné sítě?
Sluneční kolektory nabíjejí, ale co zabraňuje přepětí. Radiátory?
Díky za odpovědi.
Hezky to popsal Aleš. Vypadla však odpověď, co se stane s reálnými přebytky el. energie, ke kterým i přes veškerou snahu dochází. Ty se převedou na teplo a vyzáří přes radiátory do okolního kosmického prostoru. |
|
Podoba Mezinárodní kosmické stanice ISS po včerejším (12.1.) odletu nákladní kosmické lodi Dragon 2 SpX-21. U ISS tak zůstávají připojené pilotované lodě Crew Dragon Resilience (Crew-1) a Sojuz MS-17 a dva nákladní Progressy MS-14 a MS-15. K další změně dojde 13. února po odletu Progressu MS-14.
 |
|
Posádka ISS lokalizovala nový únik vzduchu v ruskom segmente:
Anatoly Zak informuje: After months of efforts, cosmonauts aboard the International Space Station have finally pinpointed a second elusive crack leaking precious air from the outpost, but other breaches might yet to be detected. Still, the latest find gives new confidence that the potentially dangerous leak could be stopped. ____________________
Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť! |
| 21.1.2021 - 23:43 - novák | |
|
Hm, tak to má pan Zak lepší informace než lidi v NASA, co řídí let ISS.
Protože ti (16.1.) říkali https://ria.ru/20210116/utechka-1593288211.html že se trhlinu lokalizovat nepodařilo a hledání znova začne v polovině února, až kosmonauti dostanou nové vybavení.
Doufám, že je informoval o novinkách z ISS. |
|
Anatoly Zak: Into the unknown:Russia mulls ISS operations until 2030
Russian specialists took the first steps aimed at extending the life span of the International Space Station, ISS, until the end of the decade, a non-trivial task which requires the certification of several modules, and a myriad of their components for a combined mission in orbit exceeding more than twice the record-breaking flight of the Mir space station.
Ruskí špecialisti podnikli prvé kroky zamerané na predĺženie životnosti Medzinárodnej vesmírnej stanice ISS až do konca desaťročia, čo je nejednoduchá úloha, ktorá si vyžaduje certifikáciu niekoľkých modulov a nespočetné množstvo ich komponentov pre misiu na obežnej dráhe presahujúcu viac ako dvojnásobok rekordného letu vesmírnej stanice Mir.
____________________
Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť! |
|
| Dnes (15.2.2021) v 5:45 SEČ z Bajkonuru odstartovala raketa Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-16 (let 77P k ISS). Ke kosmické stanici se má připojit za dva dny (17.2.2021) kolem 7:20 SEČ. |
|
| Dnes, 17.2.2021, kolem 7:26 SEČ se nákladní loď Progress MS-16 v ručně řízeném režimu připojila k ISS (na modul Pirs). K přechodu na ruční řízení došlo cca 20 metrů od stanice po problémech v komunikaci s nákladní lodí. Závěrečnou část připojení tak řídil Sergej Ryžikov ve spolupráci se střediskem na Zemi. |
|
Jak píše Zak, problém s automatickým dokováním byl způsoben ohnutým diskem antény ASF , což je anténa měřící přesně polohu při přiblížení k ISS. Specialisté se domnívají, že ohnutí bylo způsobené fragmentem krytu při jeho oddělení v průběhu startu, což se také stalo u MS-15. Oddělení bylo sledováno kamerou.
MS-16 se připojil k modulu Pirs a odpojí se od ISS společně s ním, několik málo dní po startu Nauky, která zaujme místo modulu Pirs.
|
|
citace:
MS-16 se připojil k modulu Pirs a odpojí se od ISS společně s ním, několik málo dní po startu Nauky, která zaujme místo modulu Pirs.
Držme palce, aby to tak opravdu bylo... |
|
citace:
MS-16 se připojil k modulu Pirs a odpojí se od ISS společně s ním, několik málo dní po startu Nauky, která zaujme místo modulu Pirs.
Zatím se počítá s oddělením Progressu MS-16 a Pirsu 17. července 2021. Po připojení Progressu MS-16 k ISS vypadá situace s připojenými loděmi následovně.
 |
|
| Start Cygnu NG-15 úspěšný. 6,6 t zásob pro ISS na cestě. |
|
| Ano, start NG-15 byl úspěšný. Přílet k ISS je naplánován na 22.2.2021 kolem 10:30 SEČ. Podle dostupných informací by užitečný náklad pro ISS měl být 3810 kg. Viz https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/northrop_grumman_crs-15_overview_high_res.pdf |
|
... jak tak sleduji dění na ISS, tak mám radost z rozmanité sady připojených modulů různých výrobců. ISS se stává skutečně "INTERNATIONAL"! ;-)
Nicméně mne to vede na dvě otázky:
1) původní životnost ISS byla do roku 2016, nyní prodlouženo do 2024 (což už je za chvilku). Zřejmě se připravuje další prodloužení (viz nedávná výměna akumulátorů, atd ...), ale nenašla jsem patřičné informace (a přitom to vzhledem k nutnosti dohody mnoha subjektů není zdaleka jednoduhá věc ...). Máte někdo podrobnosti?
2) vzhledem k velikosti stanice, narůstajícímu množsví různých dodavatelů jednotlivých systémů i vzhledem k množství odpadlů a úlomků na LEO stoupá nebezpečí dehermetizace stanice. Nestálo by za úvahu začít stanici rozdělovat na izolované sekce (třeba na noc) uzavřením některých mezimodulových průchodů? Jsou nějaké úvahy tímto směrem?
|
|
citace:
... jak tak sleduji dění na ISS, tak mám radost z rozmanité sady připojených modulů různých výrobců. ISS se stává skutečně "INTERNATIONAL"! ;-)
Nicméně mne to vede na dvě otázky:
1) původní životnost ISS byla do roku 2016, nyní prodlouženo do 2024 (což už je za chvilku). Zřejmě se připravuje další prodloužení (viz nedávná výměna akumulátorů, atd ...), ale nenašla jsem patřičné informace (a přitom to vzhledem k nutnosti dohody mnoha subjektů není zdaleka jednoduhá věc ...). Máte někdo podrobnosti?
2) vzhledem k velikosti stanice, narůstajícímu množsví různých dodavatelů jednotlivých systémů i vzhledem k množství odpadlů a úlomků na LEO stoupá nebezpečí dehermetizace stanice. Nestálo by za úvahu začít stanici rozdělovat na izolované sekce (třeba na noc) uzavřením některých mezimodulových průchodů? Jsou nějaké úvahy tímto směrem?
ad 1 - američané přijali v roce 2018 Leading Human Spaceflight Act, kde se údajně plánuje využívat ISS do roku 2030. Podle wikiny je dohoda s Ruskem do roku 2024. Ostatní státy asi poslechnou, na čem se Rusko s USA dohodne. Rusko vlastní nové moduly nemá, takže asi bude souhlasit s prodloužením na 2030.
ad 2 - podle wikiny v případě detekce úlomku nebezpečného pro ISS a příliš pozdě pro DAM (manévr) uzavře posádka průchody (hatches) v modulech a přesedne do Sojuzu - naposledy v roce 2015 (předtím 2012). Příliš malý úlomek na detekci by měl způsobit jen malou škodu - posádka by měla mít čas uzavřít příslušný modul a zachránit, co se dá. Ochranné protimeteorické panely snižují efekt na tlakový trup. |
|
Nauka je MLM - postavena na konstrukcii modulu Zarja a ma korekcne motory, FV panely je prechodna a konstrukcne dostatocne tuha na rozsirovanie stanice v jej osi...
Zarja bola zakladom ISS.
Po pripojeni Nauky je mozne rusky segment odpojit a vobec by to nebol zly zaklad stanice.
(Zarja pravy vodorovny modul, Nauka smerom nadol)
Preto predcasne ukoncenie ISS by zrejme sposobilo, ze rusi sa odpoja...
(obr. wiki)
PS uzatvaranie prechodov by som robil az po uniku do bezpecia... inak by sa mohlo stat, ze si budem musiet pri uniku najprv este aj otvorit, co by aj pri malom znizeni tlaku mohol byt este aj problem navyse. (delta 2kPa pri dverach s tesnenim 900mm => 1270N) |
|
V podstate Nauka dokaze fungovat ako samostatna stanica, aj ak by neodpojili od ISS nic ine...
http://www.russianspaceweb.com/iss_fgb2.html |
|
citace:
Po pripojeni Nauky je mozne rusky segment odpojit a vobec by to nebol zly zaklad stanice.
(Zarja pravy vodorovny modul, Nauka smerom nadol)
Zarja není po právní stránce ruský modul. Její výrobu zaplatila NASA.
citace:
V podstate Nauka dokaze fungovat ako samostatna stanica, aj ak by neodpojili od ISS nic ine...
Nauka bez modulu Pričal má pouze jeden pasivní uzel pro připojování dopravních lodí. |
|
| Nauka nemá systémy pro dlouhodobou orientaci a pohon - většinu paliva spotřebuje pro přílet. Rusko podepsalo smlouvu do roku 2024. Pak by pro Nauku museli postavit nový základní modul - těžko by použili v té době 24 let starou Zvezdu, které už nejspíš ani nefungují gyroskopy. |
|
to vsetko je pravda, ale
1/ modul Prical (6 portov) je temer pripraveny
(neviem ci idealny, ale zaujimavy opusteny koncept stanice, ze jadro je Prical a ostatne sa meni podla potreby)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pri%C4%8Dal_(modul_ISS)
2/Zarja+Unity prezila bez gyroskopov na orbite takmer 2 roky
3/ ISS je mozne dotankovat, takze predpokladam, ze aj Nauku
4/ V pripade potreby si viem predstavit modul velkosti Pirsu vybaveny gyroskopmi
5/ ISS je mozne v pripade potreby udrzovat a orientovat pomocou Progresov. |
|
citace:
1/Pričal
2/Zarja+Unity prezila bez gyroskopov na orbite takmer 2 roky
3/ ISS je mozne dotankovat, takze predpokladam, ze aj Nauku
4/ V pripade potreby si viem predstavit modul velkosti Pirsu vybaveny gyroskopmi
5/ ISS je mozne v pripade potreby udrzovat a orientovat pomocou Progresov.
Ad 1 - Pričal je jen uzel
Ad 2 - protože se s tím od začátku počítalo.
Ad 3 - pouze pokud byl systém takto vyroben (u Nauky to není jisté)
Ad 4 - Rusko by ho muselo zaplatit a postavit.
Ad 5 - americký segment má gyroskopy - myslím že pro manévry stačí upravit software a použít Dragon nebo Cygnus. Zatím to nikdo neřešil - nebylo potřeba. |
|
ad1 Prical je len uzol, ale sucasne (povodne) planovana jedina trvala sucast OPSEK. https://en.wikipedia.org/wiki/Orbital_Piloted_Assembly_and_Experiment_Complex
ad4 v krajnom pripade moze byt gyroskopmi vybaveny rovno Progres ??
|
|
citace:
...
ad4 v krajnom pripade moze byt gyroskopmi vybaveny rovno Progres ??
To by bol gyroskop na jedno použitie? Môž byť Progress pripojený viac než 200 dní? - iste, upravili by to  ____________________
Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť! |
|
citace:
to vsetko je pravda, ale
1/ modul Prical (6 portov) je temer pripraveny
Ano, jen jsem zmínil jeho zásadní význam. |
|
citace:
citace:
to vsetko je pravda, ale
1/ modul Prical (6 portov) je temer pripraveny
Ano, jen jsem zmínil jeho zásadní význam.
Zásadní význam má jen v případě, že Rusko postaví nové moduly k připojení.
Životnost Progressu nemusí být omezena na 200 dní - tehle limit má Sojuz hlavně kvůli peroxidu vodíku v kabině SA. Progress ji nemá, takže dalším limitem jsou membrány v nádržích paliva a okysličovadla, ale když pohon nepotřebuje a nádrže vyprázdní, co ho omezuje? Přetlakování přístrojů, které stanice nepotřebuje? [upraveno 22.2.2021 20:52] |
|
citace:
citace:
citace:
to vsetko je pravda, ale
1/ modul Prical (6 portov) je temer pripraveny
Ano, jen jsem zmínil jeho zásadní význam.
Zásadní význam má jen v případě, že Rusko postaví nové moduly k připojení.
Životnost Progressu nemusí být omezena na 200 dní - tehle limit má Sojuz hlavně kvůli peroxidu vodíku v kabině SA. Progress ji nemá, takže dalším limitem jsou membrány v nádržích paliva a okysličovadla, ale když pohon nepotřebuje a nádrže vyprázdní, co ho omezuje? Přetlakování přístrojů, které stanice nepotřebuje? [upraveno 22.2.2021 20:52]
Nicméně podle mne všechny tyhle úvahy o odpojení rusů tak jako tak znamenají konec současného výzkumu na LEO. Šlo by pouze o pokračování nějaké stanice z prestižních důvodů ...
Základní technické podmínky vědy na ISS jsou:
- dostatek energie (a tedy výkonný energetický systém na vyšším napětí). Ruské segmenty disponují pouze velmi omezeným výkonem a pouze na 28VDC.
- s dostupnou energií souvisí možnost chlazení přístrojů. Ta existuje pouze v US segmentu.
- dostatek prostoru (a ruské moduly jsou přecpané už teď). Proto se většina vědy dělá v ne-ruských modulech.
- možnost používat standardní přístrojové skříně (ISPR racky, viz https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Payload_Rack). Ty lze mit modulárně vybavené, jsou vyměnitelné a pouze se připojují na standardizované rozhraní pro energie, chlazení, data, ...
Problém je, že přístrojové racky ISPR lze momentálně na ISS dopravit pouze japonským HTV. Žádná jiná dopravní loď nemá dostatečně veliký průchod - ani Cygnus, ani Dragon, ani cokoliv s ruským nebo mezinárodním stykovacím adaptérem (tedy ani budoucí Orion).
Tyto přístrojové moduly samozřejmě neprojdou do ruského segmentu a ani tam nejsou. Pokud je v ruském segmentu nějaké vědecké vybavení, tak je buďto vestavěné na zemi před XXXXX lety (a nyní je beznedějně zastaralé a nefunkční), nebo nějaké malé přístroje vnesené dodatečně na oběžné dráze (ovšem bez možnosti výkonnějšího napájení, chlazení, atd ...)
Takže po případném oddělení se ruská část stane pouze prestižní "dačou" na přespání. Vědu tam nebude možné moc dělat. Ale možná by tak konečně vzniknul první komerční hotel na LEO a s dopravou Dragonem by to mohlo být finančně výnosné ... ;-)
[upraveno 22.2.2021 22:18] |
|
https://www.militarynews.ru/story.asp?rid=1&nid=542277&lang=RU
 |
|
To, že nové nákladní lodě nemají průlez pro Racky znamená, že na nich NASA netrvá - tak často nejsou potřeba a HTV stačí. Vědecké vybavení se dá rozdělit do bloků o menších rozměrech a složit až na ISS.
Pokud jde o samostatnou ruskou stanici, jestli Nauka opravdu odstartuje v květnu (s dubnem se pokud vím už dlouho nepočítá), budu rád. Jestli ale opravdu NEM bude v roce 2024, to teprve uvidíme. A když Rusko jedná o prodloužení ISS do roku 2030 (s čímž NASA počítá), asi nebude důvod stavět další moduly. |
|
citace:
jestli Nauka opravdu odstartuje v květnu (s dubnem se pokud vím už dlouho nepočítá), budu rád.
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=118570#p118570 |
