|
| Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky |
|
| Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky |
|
citace:
Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky
Nevim jestli to je uz pristupne na webu, ale nejspis jeste ne.
Zde je treba atmosfericke mereni behem mise Pathfinder:
http://mars.sgi.com/ops/asimet.html
Viking:
http://www-k12.atmos.washington.edu/k12/resources/mars_data-information/pressure_overview.html
http://www-k12.atmos.washington.edu/k12/resources/mars_data-information/temperature_overview.html |
|
citace:
Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky
Tahle měření dělal kdysi Mars Pathfinder, z oběžné dráhy to dodnes provádí MGS - http://tes.asu.edu/
Měření teploty si u současných roverů dokážu představit pomocí čidel, primárně určených pro sledování teploty roveru (možná tam je i nějaké vnější čidlo). A taky samozřejmě spektrometru MiniTES, ale ten nepracuje každý sol (u Opportunity byl mimo provoz i delší období).
Nevím však, jakými přístroji by rovery měly měřit tlak. Rád se ale nechám poučit (bez ironie!).  |
| 12.1.2006 - 08:19 - Adolf | |
|
| Za boha si teď nevzpomenu, kde jsem to četl. Mám dokonce dojem, jestli to nebylo někde tady, ale až na Marsu se zjistilo, že spektrometry určené primárně pro geochemická zkoumání jsou "na vedlejšák" využitelné jako teploměry, které mohou měřit i teplotu atmosféry. ____________________
Áda |
|
MOžná, že se něco najde na, ale asi to nebude z Roverů:
http://www-spof.gsfc.nasa.gov/stargaze/StarFAQ3.htm
http://hauns.com/~DCQu4E5g/Mars.html
[Upraveno 12.1.2006 poslal mikes] |
|
Diky vsem za odkazy. Muj projekt se tyka male elektrarnicky na Marsu pro prvni osadniky  takze sem uvazoval o Roverech ktery by mohly mit zmapovany cely rok. S tim tlakem me to prekvapuje, ze v Roveru neni tlakovy snimac vzdyt absolutni cidlo s nejakou rozumnou kalibraci (treba cesta a prvni tri mesice) snad neni tak narocna a nakladna zalezitost. |
|
| Me to taky prekvapuje, vubec me nenapadlo, ze rovery nemaji cidla na mereni teploty a tlaku . |
|
| Musíme si uvědomit, že tlak atmosfery je minimální oproti zemi a teplota při povrchu se zjistila jinými způsoby. Je to zbytečné. |
| 12.1.2006 - 16:31 - Anonym | |
|
citace:
Musíme si uvědomit, že tlak atmosfery je minimální oproti zemi....
...ale je dost velky aby vyvolal vzdusne viry a proto by ho bylo dobre znat....... |
| 12.1.2006 - 22:54 - Adolf | |
|
citace:
Nevím však, jakými přístroji by rovery měly měřit tlak. Rád se ale nechám poučit (bez ironie!).
Tlak stejně jako teplotu lze měřit spektroskopicky. Teplotu už tak měří, ač s tím původně nepočítali. S tlakem by to ale bylo horší. Museli by mít laser, kterým svítá na atmosféru a emise jím excitovaných částic a z jejich absorbce tohoto světla soudit na složení a molární hustoty atmosféry. Na tlak by se šlo tedy přes hustotu.
Tamní atmosféra je však složitě strukturovaná a dynamická. Tady na Zemi to lze částečně sledovat radiolokačně a sonograficky. Zkoumat to tam asi bude chtít dost vtipu. Jak zajímavá je tamní atmosféra je asi jasné až teď - po misi těchto vozítek. Krach přistání EU sondy možná zapříčinilo místní špatné počasí. Současné rovery žijí jen díky prachovým ďáblům, co jim pucují panely. Pořádná prachová bouře může zničit i docela odolné zařízení pomocí obrovského elektrostatických efektů. V tamní atmosféře je dost uhlovodíků, že je to spektroskopicky měřitelné i ze Země. Ty tam ale nemohou být dlouhodobě, mají tedy současný zdroj. Hlavními kandidáty jsou život a vulkanismus. Obojí je jistě dost zajímavé.
Doufám, že další výprava bude dost meteorologická. ____________________
Áda |
|
27.ledna je v USA premiéra IMAX filmu "Roving Mars" ...
http://disney.go.com/disneypictures/rovingmars/index.html |
| 21.1.2006 - 04:12 - nadas | |
|
| Dobrý den ! Nevíte někdo prosím proč se Opportunity už skoro dva měsíce nehnul z místa ? Děkuji . |
|
citace:
Dobrý den ! Nevíte někdo prosím proč se Opportunity už skoro dva měsíce nehnul z místa ? Děkuji .
Opportunity ma problemy s ramenem. Jeden motorek se zasekava... podarilo se jim ale slozit to rameno zpet do prepravni pozice a uz zase popojizdi.. vic tady
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/status.html#opportunity
|
|
- problémy s kloubem ramene
- byly svátky, dávali se jí dlouhodobou práci
- výzkum zajímavých vrstevnatých hornin
Také mně překvapil údaj, že zde na místě Olympia strávila Opportunity více času než v Purgatory dune :-) |
|
| Nevite nekdo o nejakych schematickych maluvkach puvodni prepravni polohy pristrojoveho ramene Oportunity a navrhovanych alternativ? |
| 25.1.2006 - 00:38 - Adolf | |
|
Jen perlička. V rámci diskusí o blbostech na Novinkách, kde probíhaly i takové pitomosti jako fingovaná „diskusní telenovela“. V rámci hádání vyznavačů kultu vepřového řízku a bejlopasů nakonec vznikl projekt zaprasení vesmíru jako nejvyššího účelu, k němuž je předurčeno lidstvo, a v rámci tohoto tam proběhla několikadenní, nevázaná a frivolní diskuse v rámci fingovaného projektu zaprasení Marsu. Nicméně teď, po téměř dvou letech, se mi přihlásil vážný zájemce, který se doslechl o zaprasení Marsu, a chtěl se do toho „projektu simulace terraformingu zafóliovaného marsího údolí“ zkusit přihlásit.
Asi jsem ho zklamal, že žádný takový projekt vážně neexistuje. Kdybyste ale chtěli vedle vážných projektů, jako je ta vaše družice, dělat v americkém stylu i projekty barevných prezentací kosmických fantazií, asi byste příznivce ve veřejnosti našli. ____________________
Áda |
|
| Taxem si prohlizel fotku (byl tady nekde na ni odkaz) marsovskeho krateru s velkou zmrzlou "kaluzinou" vody. Jestli sem uvazoval dobre tak na Marsu jsou prachove boure a nizky tlak. Tedy pokud by byla ta vrstva ledu starsi nez dva pozemske roky mela by byt zasypana prachem a ne cista jak detska prdylka... A pokud by byla stara tak by se zase rychle vyparovala takze aby tam mohla byt tak by to melo znamenat, ze pod ni musi byt pramen , ktery tu nekolik set metru tlustou louzy doplnuje a ocistuje od prachu..... Nebo mi neco unika? |
| 05.2.2006 - 21:29 - nick.do | |
|
citace:
Taxem si prohlizel fotku (byl tady nekde na ni odkaz) marsovskeho krateru s velkou zmrzlou "kaluzinou" vody. Jestli sem uvazoval dobre tak na Marsu jsou prachove boure a nizky tlak. Tedy pokud by byla ta vrstva ledu starsi nez dva pozemske roky mela by byt zasypana prachem a ne cista jak detska prdylka... A pokud by byla stara tak by se zase rychle vyparovala takze aby tam mohla byt tak by to melo znamenat, ze pod ni musi byt pramen , ktery tu nekolik set metru tlustou louzy doplnuje a ocistuje od prachu..... Nebo mi neco unika?
O tom nic nevím, kde je ten odkaz? |
|
Tenhle kráter s ledem ?
http://www.esa.int/esa-mmg/mmg.pl?b=b&type=I&mission=Mars%20Express&single=y&start=20
 |
|
citace:
Tenhle kráter s ledem ?....
Jo to je on. |
|
Když se tak dívám na obrázek ve velkém rozlišení, zaujal mne severní okraj, kde jsou pravděpodobně kameny, které se jinde v kráteru nenachází. K tomu, že bychom mohli definovat pramen do těchto míst nám chybí výškopisná mapa tohoto kráteru. Na struktuře ledu to vypadá jako vrstvy směrem od kamenů k okrajům, ale to už je spíše spekulace z obrázku. Jinak si myslím, že je to zajímavé. Škoda, že k tomu není více dat.
Skuste se také podívat sem a porovnat to (bohužel nevím, zda-li je to stejný kráter).
http://themis.asu.edu/mars-bin/webmap.pl?clat=69.28128024&clon=40.93119573&res=4&rel=999&cookie=0 |
|
Kdo má stereoskopické brýle, ať se podívá sem.
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMGKA808BE_1.html |
|
citace:
Když se tak dívám na obrázek ve velkém rozlišení, zaujal mne severní okraj, kde jsou pravděpodobně kameny, které se jinde v kráteru nenachází. K tomu, že bychom mohli definovat pramen do těchto míst nám chybí výškopisná mapa tohoto kráteru. Na struktuře ledu to vypadá jako vrstvy směrem od kamenů k okrajům, ale to už je spíše spekulace z obrázku. ....
Ja bych si klidne zaspekuloval. Pokud je uvaha spravna nejedna se o pramen ale spis o gejzir, ktery je aktivni maximalne jen nekolikrat do roka. Muze se aktivovat pri urcita teplote na povrch a treba i tlaku uvnitr. Nebude tryskat vysoko - tj tlak bude maly ale musi byt dost teply aby se voda dostala tak daleko od zdroje. Pokud jsem cetl dobre tak ma krater 35km v prumeru a je 2 km hluboky (obrazek byl zvyraznen do hloubky ale barvy jsou temer real). Fakt je ze pri nizkem tlaku je i nizky bod varu takze zas tak moc teply byt nemuze - jinak by se vyparil). Muze vsak zpusobit snezeni (bila pokryvka na dne a bocich krateru). A hlavne ta voda musi byt tekuta......  |
|
Pri 100 Pa je teplota varu vody -22C (Coz mi napovedel jeden hlopy fazovy program). Pri teplote 0C musi byt tlak alespon 590Pa, nebo voda zacne vrit. Pri nizsich teplotach se odparuje v zavislosti na realtivni vlhkosti. Nejsem si jistej jakej je presne tlak na Marsu, ale tekuta nebo pevna voda na povrchu nema moc sanci. A plynna voda tam neni.
Myslim ze vodni gejzir by nam delal takovy mraky, ze by bylo nemozny si toho okamzite nevsimnout.
Voda mozna mohla z Marsovske atmosfery vymrznout a usadit se pod povrchem, ale kam nam vymrzlo CO2? Uhliku prece musi byt na Marsu stejne jako na Zemi. Vulkany ho museli pretavit na CO2. Ten se vsak bez zivych organismu nema sanci pretvorit na uhlovodiky. Tak kde k sakru ten CO2 je? Ze by suchy led taktez pod povrchem? |
|
citace:
Pri 100 Pa je teplota varu vody -22C
To platí pro destilovanou nebo relativně čistou vodu. Pokud připustíme, že na Marsu půjde spíše o roztok solí než o čistou vodu, může být tekutá i při nižší teplotě (viz tekutá solná břečka na silnicích i mírně pod bodem mrazu). Vím jak silné zasolení má vliv na bod mrznutí směsi, ale nevím jak se projeví na bod varu. |
| 06.2.2006 - 18:40 - Adolf | |
|
citace:
Nejsem si jistej jakej je presne tlak na Marsu, ale tekuta nebo pevna voda na povrchu nema moc sanci. A plynna voda tam neni.
Myslim ze vodni gejzir by nam delal takovy mraky, ze by bylo nemozny si toho okamzite nevsimnout.
Voda mozna mohla z Marsovske atmosfery vymrznout a usadit se pod povrchem, ale kam nam vymrzlo CO2? Uhliku prece musi byt na Marsu stejne jako na Zemi. Vulkany ho museli pretavit na CO2. Ten se vsak bez zivych organismu nema sanci pretvorit na uhlovodiky. Tak kde k sakru ten CO2 je? Ze by suchy led taktez pod povrchem?
Tady je teď tolik zajímavých diskusí a já se nechytám s časem. Ale nevydržel jsem - aspoň tohle.
Na Marsu je prý 100% relativní vlhkost. Tekutá voda tam chvíli být může a zmrzlá i dost dlouho. Četl jsem o tom kdysi úvahu od jednoho hledače tamního života. Dokládal to stavovými údaji z marťanských sezón a diagramy fázových rovnováh vody. Ten měl i podezření v kráteru, kde na počátku mise působil Opportunity, je gejzír a některé obrázky vyhodnocoval jako důsledky tekoucí vody nebo aspoň břečky poblíž. Ta 100% relativní vlhkost tam způsobuje spoustu námrazy, která se nejpíš spolupodílí na čištění solárních panelů roverů, a kdysi jsem tu popisoval svou hypotézu, jak se voda podílí na prachových vírech.
Suchý led tam samozřejmě také je. Co se týče uhlovodíků, ty by v Marsovských podmínkách měly být na povrchu nestabilní, a proto jejich výskyt na povrchu je vykládán buď vulkanismem či životem, prostě procesem, co je doplňuje. Metan v marsí atmosféře je spektroskopicky zjistitelný až ze Země a na Mauna Kea ho monitorují. Hypotéza o organickém původu pozemských uhlovodíků je asi nejstandardnější, ale ne všichni geologové se s ní ztotožňují. Podle některých je v hlubinách planety spousta uhlovodíků naprosto nebiotického původu. Každopádně uhlovodíky ve zmrzlých světech vzdálených těles sluneční soustavy biotického původu nebudou a co jich tam je. ____________________
Áda |
| 06.2.2006 - 19:24 - Anonym | |
|
| Atmosféra Marsu se skutečně pohybuje okolo 100% relativní vlhkosti, dokládají to i občasné mraky z vodních krystalků, jinovatka na neosvětlených stěnách kráterů apod. Zmrzlá voda je na Marsu hojná, především tvoří značnou část polárních čepiček a doplňuje suchý led. Dokonce existuje i model, který předpokládá výskyt mikroskopických kapiček kapalné vody na většině povrchu jako tzv půdní vlhkost a to ve srovnatelné míře jako na Zemi. CO2 je ve velké míře ve formě suchého ledu v čepičkách, na Zemi jeto obrovské množství uhličitanů (vytvořených bioticky). |
|
Poslední anonym jsem já  |
| 06.2.2006 - 20:15 - Adolf | |
|
| S tou vodou jsem si vzpomněl ještě na jednoho šikmookého amerického profesora, který se zabývá vodou v permafrostu na Aljašce, Sibiři aj. Ty podpovrchové rezervoáry vody v arktických končinách tvoří velice charakteristické struktury, které lze snadno zjistit z morfologie povrchu. Jsou úplně stejné, jeslti jsou na Alajašce či Sibiři nebo na Marsu. Ty marsovské povrchové struktury prý vypadají přesně jako permafrost plný vody. ____________________
Áda |
