|
Osobně mám pocit, že vozítka bohatě splnila svůj úkol, ale už nic moc zásadního nepřinesou. Podle mne by to nyní chtělo biochemickou laboratoř, vrty nebo vozítka s větším akčním rádiem - tj. především pro primární průzkum - rychlá pohonná jednotka, pár kamer - pro vytipování vhodných míst pro detailní zkoumání pomalejším, ale specializovaným vozítkem.
Zajímavá je podle mne i tzv. kontejnerizace, tj. rozvážení specializovaných kontejnerů po zajímavých destinacích transportně vyhledávacím vozítkem. |
| 30.1.2007 - 16:38 - Martin Kolman | |
|
Však jasně, MSL už bude pořádně nadupaná oproti MERům, jak z hlediska mobility, přístrojů (moc se mi líbí ten spektroměr, který si nadálku opaří laserem kousek horniny a hned ji změří a pokud všechno dobře dostane i nepřerušitelného RTG zdroje energie.
Každopádně bych ale současná vozítka zatím nezavrhoval, provozní náklady snad nebudou tak vysoké a možnost něakého přelomového objevu existuje vždycky. Určitě se více vyplatí MERy spíše "ujezdit" než prostě vypnout. |
|
Já je nazavrhuji, ale nějaký objev od nich už nečekám, v oblasti kde jsou myslím nic zásadně jiného není. Svoji misi splnila dostatečně a pokud sleduješ jejich program, oproti dřívějšku je velmi chudý.
Tak se nezbývá než těšit se na MSL... |
|
Tak chudý... mě třeba stačí i pěkné obrázky.
Ale souhlasím s tím, že nic převratného už asi nenastane. Pokud z některého svahu Victorie nevypadne dinosaurus nebo zkamenělý tučňák. |
| 01.2.2007 - 17:02 - Stano | |
|
| Podľa mňa MER-y sú jediné sondy, ktoré skúmajú inú planétu priamo z povrchu a preto sú jedinečné a zatiaľ nenahraditeľné, čo sa týka výskumu neoceniteľne ho doplňujú. |
|
Jeden čas se snad uvažovalo i o ultralehkém letadle napájeném solárními články.
Co se týče MERů, bylo štěstí se obě vozítka podařilo dopravit v pořádku. Přeci jen úspěšnost misí na Mars není tak vysoké. I v případě MSL by možná stálo za úvahu misi dublovat. Možná to bude dražší, ale na druhou stranu vývoj vozítka bude položka, která se bude stejně muset zaplatit, ať poletí jedno nebo dva a není to zrovna zanedbatelná částka. |
|
| Bohužel nevím, jaké jsou aktuální plány, ale skutečně se uvažovalo o dvojité misi MSL. Rozhodovalo se, jestli se pošlou rovery zároveň nebo s odstupem dvou let (v dalším okně). Druhá možnost je evidentně výhodnější. |
|
Kromě MSL jsem hodně zvědavý na Exomars. První mobilní evropská laboratoř na mimozemském tělesu.
Ale MSR je na ESA podle mě velké sousto. Pokud se skutečně podaří dopravit vzorky z Marsu zpět na Zem, tak to bude ohromný úspěch. |
|
citace:
I v případě MSL by možná stálo za úvahu misi dublovat. Možná to bude dražší, ale na druhou stranu vývoj vozítka bude položka, která se bude stejně muset zaplatit, ať poletí jedno nebo dva a není to zrovna zanedbatelná částka.
citace:
Bohužel nevím, jaké jsou aktuální plány, ale skutečně se uvažovalo o dvojité misi MSL. Rozhodovalo se, jestli se pošlou rovery zároveň nebo s odstupem dvou let (v dalším okně). Druhá možnost je evidentně výhodnější.
Design roveru MSL by měl být v budoucnu využit i při dalších projektech - pokud se teda osvědčí při MSL. Zatím se předběžně plánuje na rok 2013 nebo 2018 mise AFL - Astrobiology Field Laboratory -
http://www.nasa.gov/mission_pages/mars/missions/beyond-index.html
http://www.fourth-millennium.net/mission-artwork/astrobiology-field-laboratory.html
Ale jak je už zvykem, plány na delší dobu se často mění, takže to musíme brát s docela velkou rezervou ...  |
| 07.2.2007 - 22:33 - Stano | |
|
| Opportunity prekonala 10000m! |
|
citace:
Opportunity prekonala 10000m!
Ještě jí chybí 540 m na Lunochod 1. A o Lunochodu 2 se raději bavit nebudem... |
|
citace:
citace:
Opportunity prekonala 10000m!
Ještě jí chybí 540 m na Lunochod 1. A o Lunochodu 2 se raději bavit nebudem...
No to sou porovnání, ono na 1-2 světelné sekundy se robot řídí o trochu líp než na 10-20 světelných minut. |
|
Závody ponechme pro F1.
Lunochody po Měsíci jezdily rychle a dlouhé úseky. L-1 ujel 10 540m po Měsíci, během 10,5 měsíce (pak ukončení činnosti). Udělal cca 20 000 TV fotek, 200 panoramat a 25 rozborů půdy. L-2 toho ujel mnohem víc, 37 000m a byl v činnosti necelých 5 měsíců.
Rovery jsou pomalejší, ale to není na závadu. Mars je mnohem složitější než Měsíc (podmínky pro činnost) a zajímavější. Počty fotek, rozborů atp jsou mnohem vyšší. Není důvod ke spěchu! |
|
Už jsem to pasl vícekrát a týká se to přístupu SSSR k výzkumu a přístupu NASA k výzkumu. Ty Lunochody najezdily dlouhé vzdálenosti a jako takové byly jistě úctyhodné přístroje. Nafotily desítky tisíc záběrů... a kolik z nich jste viděli? Pět, deset, dvacet? A v jaké kvalitě?  |
|
citace:
Už jsem to psal vícekrát a týká se to přístupu SSSR k výzkumu a přístupu NASA k výzkumu. Ty Lunochody najezdily dlouhé vzdálenosti a jako takové byly jistě úctyhodné přístroje. Nafotily desítky tisíc záběrů... a kolik z nich jste viděli? Pět, deset, dvacet? A v jaké kvalitě?
Ano, máte pravdu, je to druhá stránka věci. Snímků nebylo zveřejněno moc, o dalších výsledcích nemluvě. Kvalita byla nevalná. Byl jakýsi film o Lunochodech (na název si nevzpomenu), kde toho bylo ukázáno víc, ovšem byla tam pořádná porce propagandy. Pro sověty (rusy) to bylo tehdy typické.
Svého času měli největší dalekohled světa na hoře Pastuchov, Zelenčukskaja, Kavkaz o průměru 6m. Úctyhodné dílo (dalekohled pracuje stále). Zrcadlo není ale moc kvalitní. Jeden kolega z Odřejova, už je to delší čas, mluvil o svém šoku, když tam byl a viděl, že snímky se skladují v krabicích od bot. Ty krabice byly dány do jakéhosi prašného sklepa, poměrně chaoticky. Da, molodci. |
|
Ano, je to velká škosa, prostě přístup SSSR k těmto věcem byl špatný, nerozumný a nezvádnutý. Slovo nezvládnutý platí i pro současné Rusko.
Vzpomenuty Balšoj těleskop je další katastrofa. Vědecky podprůměrné zařízení ve špatné lokalitě, zato s největším zrcadlem na světě - tuším, že dodnes. Což byl možná i důvod jeho stavby... |
|
citace:
Závody ponechme pro F1.
Lunochody po Měsíci jezdily rychle a dlouhé úseky. L-1 ujel 10 540m po Měsíci, během 10,5 měsíce (pak ukončení činnosti). Udělal cca 20 000 TV fotek, 200 panoramat a 25 rozborů půdy. L-2 toho ujel mnohem víc, 37 000m a byl v činnosti necelých 5 měsíců.
Rovery jsou pomalejší, ale to není na závadu. Mars je mnohem složitější než Měsíc (podmínky pro činnost) a zajímavější. Počty fotek, rozborů atp jsou mnohem vyšší. Není důvod ke spěchu!
No, myslím, že podmínky pro činnost měl Lunochod těžší. Jenom to rozpětí teplot... Právě na to doplatil L2, v rámci propagandy jej museli nechali jezdit i když se přehříval, takže proto skončil tak brzy.
Kromě toho, ty obrázky se musely vyvolávat z filmu a následně převést do radiového signálu, žádné CCD tehdy neexistovalo.
Ale ty obrázky nejsou až tak hrozné kvality, vždyť z jiných sond nebyly lepší. Že amíci přivezli filmy, to je něco jiného.
Zkrátka na to, jaká tehdy byla technika, to bylo něco fantastického. SSSR neměl moc velký úspěch u sond na Mars, doplatil na nedostatečný výpočetní výkon sond, takže něco podobného nemohl proto zopakovat.
Jinak mise na Marsu je právě díky zpoždění řádově náročnější.
Odkaz na obr. v plném rozlišení (4314x600px, 420kB) - http://selena.sai.msu.ru/Home/Spacecrafts/Lunokhod2/20517-600.jpg
Viz. také http://selena.sai.msu.ru/Home/Spacecrafts/Lunokhod2/lunokhod2e.htm |
| 15.2.2007 - 17:56 - nick.do | |
|
| Pokud jde o rusáky tak nevím o čem tlacháte, celý program lunochod byl spíš propaganda, aby mongolové argumentovali tím, že není potřeba lítat na Měsíc s posádkou a zvládají to automaty. Technologicky se to však nedá srovnávat, každý normální ví, že přistání lidí bylo neporovnatelně náročnější a pro posílání mobilních robotů neměli v USA důvod. Pokud jde o kvalitu snímků tak odpovídají kvalitě kterou posílaly americké sondy dlouho (5-10 let)před přistáním Apolla (připomínám, že když přistálo Apollo11 tak ještě žádný Lunochod na Měsíci nebyl) a v době Apolla již byli s kvalitou někde jinde, stačí se podívat do archivů. Lunochod spíš spadá do generace (tedy aspoň časově Vikingů na Marsu, a kvalita je opět nepoměrně jiná. Opět doporučuji porovnat, pokud nevíte co posílaly sondy Viking |
|
Nechci se hádat ale:
1. Snímky z Apolla byly přivezeny zpět na Zemi na fotografickém materiálu. Mise byly vždy pouze na rozhraní světla a stínu.
2. Kvalita TV přenosu z přistání nebyla také nic moc
3. Povrch Měsíce je mnohem přesvětlenější než povrch Marsu
4. Srovnáváš nesrovnatelné. Viking jsou sondy z roku 1975, to již byly k dispozici procesory 8080, v roce 1970 ještě žádný procesor neexistoval, CCD byl v tomto roce pouze představen pro TV přenos. SSSR byl v počítačové technice pozadu, a to díky potlačování kybernetiky z ideologických důvodů a komunistického zřízení vůbec.
Jinak kamery na Vikingu byly již digitální:
The 7.3 kg cameras for the 1976 Viking Mars expedition feature an array of 12 silicon photodiodes, including six spectral bands for color and near-infrared imaging with an angular resolution of 0.12 deg and four focus steps for broadband imaging, with an improved angular resolution of 0.04 deg. The field of view in elevation ranges from 40 deg above to 60 deg below the horizon, and in azimuth ranges to 342.5 deg. The cameras are mounted 0.8 m apart to provide a stereo view of the area accessible to a surface sampler for biological and chemical investigations. The scanning rates are synchronized to the lander data transmission rates of 16000 bits per sec to the Viking orbiters as relay stations and 250 bits per sec directly to earth. However, image data can also be stored on a lander tape recorder. About 10 million bits of image data will be transmitted during most days of the 60-day-long mission planned for each lander.
http://dragon.larc.nasa.gov/viscom/discussion.html
Jinak je jasné, že SSSR po přistání USA na Měsíci neměl zájem být druhý a přistání lidí na Marsu bylo nad jeho technologické možnosti, i když dlouhodobý pobyt lidí ve vesmíru byl díky programu Saljut a Mir detailně otestován. |
|
Aby bylo jasno - já jsem ani tak nekritizoval kvalitu snímků z Lunochodu, ale jejich všeobecnou dostupnost (a tedy využitelnost). Pirochtův odkaz na obrázky (za který dík) patří mezi nejrozsáhlejší, jaké jsem potkal - a to je právě ta tragédie.
Ale to jsme od MERů ož trochu odbočili... |
| 16.2.2007 - 14:17 - nick.do | |
|
citace:
Nechci se hádat ale:
1. Snímky z Apolla byly přivezeny zpět na Zemi na fotografickém materiálu. Mise byly vždy pouze na rozhraní světla a stínu.
2. Kvalita TV přenosu z přistání nebyla také nic moc
3. Povrch Měsíce je mnohem přesvětlenější než povrch Marsu
4. Srovnáváš nesrovnatelné. Viking jsou sondy z roku 1975, to již byly k dispozici procesory 8080, v roce 1970 ještě žádný procesor neexistoval, CCD byl v tomto roce pouze představen pro TV přenos. SSSR byl v počítačové technice pozadu, a to díky potlačování kybernetiky z ideologických důvodů a komunistického zřízení vůbec.
nemyslím, že strovnávám nesrovnatelné, ale uznávám že sou rusácí v hodně věcech pozadu a doufám, že to tak zustane
Vzhledem k tomu že Lunochod 2 v roce 1973 posílal stejně hnusný záběry jako Lunochod 1 v 1970 (tedy žádný posun za 3 roky!) a Surveyory stejnou kvalitu posílali už od roku 1966! Spíš bych jsem necpal stovnávání s TV z přistání Apolla! Nelze srovnávat TV a foto. Už na Apollu 1 se fotil barevně, to rusáci pořídili první barevné snímky z jiného tělesa až v roce 1982! a to Veněrou 13. Nehodlám polemizovat, že USA na venuši nepřistála, prostě měli prioritu Mars. Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali. Viking startoval sice v roce 1975, ale vyvíjel se min. dva roky. Je tedy (pouze časově) stejnou generací jako Lunochod. To že z ideologických důvodů potlačovali kybernetiku taky nepopírá, oni byli rusáci divný za každýho zřízení  |
|
citace:
nemyslím, že strovnávám nesrovnatelné, ale uznávám že sou rusácí v hodně věcech pozadu a doufám, že to tak zustane
Vzhledem k tomu že Lunochod 2 v roce 1973 posílal stejně hnusný záběry jako Lunochod 1 v 1970 (tedy žádný posun za 3 roky!) a Surveyory stejnou kvalitu posílali už od roku 1966! Spíš bych jsem necpal stovnávání s TV z přistání Apolla! Nelze srovnávat TV a foto. Už na Apollu 1 se fotil barevně, to rusáci pořídili první barevné snímky z jiného tělesa až v roce 1982! a to Veněrou 13. Nehodlám polemizovat, že USA na venuši nepřistála, prostě měli prioritu Mars. Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali. Viking startoval sice v roce 1975, ale vyvíjel se min. dva roky. Je tedy (pouze časově) stejnou generací jako Lunochod. To že z ideologických důvodů potlačovali kybernetiku taky nepopírá, oni byli rusáci divný za každýho zřízení
No, myslim si ze srovnavas nesrovnatelne z nekolika zakladnich duvodu:
1. Rozliseni fotoaparatu nebo kamery, treba ze presvetlene je radove vyssi nez rozliseni televizni kamery. Dnes se zacina u digitalnich fotoaparatu dosahovat rozliseni filmoveho materialu, ale televizni prenost, treba PAL ma 720x576 a HDTV ma 1380x720 (nepletuli se).
2. Kdyz se bavime o kradezich - rakety vymysleli patrne cinane (nejstarsi, ale jediny zdroj informaci), matematicky je zduvodnil Ciolkovsky, na jeho zakladech pracovali za 2 sv.v. nemci. Cast nemeckych znalosti (vcetne personalu) byla odvezena obemi mocnostmi. Do soucasnosti to jsou vsechno jenom upravene V2 (A4).
3. Kosmonautika je hnana prumyslem, armadou a politikou. Pokud se jim nevrati jejich investice ve forme zisku, lepsiho klacku kterym muzou mlatit souseda po hlave nebo dalsich hlasu pro zvoleni, nikdo nebude kosmonautiku podporovat. S vyjimkou par nadsencu. To je realita.
4. Rusove jsou slovane tak jako my. Obcas trochu cestuji a vidim rusy, americany ale i cechy uz trochu v jinem svetle. Doporucim ti to same, mozna ti pak zmizi cernobily pohled na svet. |
|
citace:
Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali.
To je az prilis velke zobecneni vlastnosti Ruskeho naroda. Musi se jim ovsem nechat ze to co oni dokazali uz davno zatim marne zkousi vsechny ty hi-tech americke new space mini spolecnosti. |
|
citace:
[
nemyslím, že strovnávám nesrovnatelné, ale uznávám že sou rusácí v hodně věcech pozadu a doufám, že to tak zustane
Vzhledem k tomu že Lunochod 2 v roce 1973 posílal stejně hnusný záběry jako Lunochod 1 v 1970 (tedy žádný posun za 3 roky!) a Surveyory stejnou kvalitu posílali už od roku 1966! Spíš bych jsem necpal stovnávání s TV z přistání Apolla! Nelze srovnávat TV a foto. Už na Apollu 1 se fotil barevně, to rusáci pořídili první barevné snímky z jiného tělesa až v roce 1982! a to Veněrou 13. Nehodlám polemizovat, že USA na venuši nepřistála, prostě měli prioritu Mars. Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali. Viking startoval sice v roce 1975, ale vyvíjel se min. dva roky. Je tedy (pouze časově) stejnou generací jako Lunochod. To že z ideologických důvodů potlačovali kybernetiku taky nepopírá, oni byli rusáci divný za každýho zřízení
Fotky z Apolla jsou dovezené na filmech a dnes se digitalizují. Sondy ale své záběry posílali po rádiových vlnách. Jak asi kvalitní byl tehdejší přenos analogových signálů si můžete zhruba představit na televizních záběrech z Apolla.
|
|
citace:
Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali.
Chtělo by si to trochu přečíst historii a např. se podívat, proč se USA orientuje od raketoplánu zpět na rakety.
Rusové měli vždy problém ne vyvinout špičkovou věc, ale vyrábět ji.
A to díky tomu, že u nich neproběhla industriální revoluce a zlikvidovali jednu (myslím fyzicky) generaci inteligence. |
|
Další objev našich kolových robohrdinů.
http://www.astro.cz/clanek/2788
Doufám, že NASA postaví vozítkům a jejch vývojářskému týmu monument. Tuto akci lze směle zařadit mezi historicky nejůspěšnější mise v dějinách NASA. |
|
citace:
Doufám, že NASA postaví vozítkům a jejch vývojářskému týmu monument. Tuto akci lze směle zařadit mezi historicky nejůspěšnější mise v dějinách NASA.
Myslím, že monument mají zajištěný, dokonce dvojí. BTW, zajímalo by mne, kolik lidí ještě sleduje tuto misi. |
| 30.5.2007 - 20:59 - Adolf | |
|
citace:
Doufám, že NASA postaví vozítkům a jejch vývojářskému týmu monument. Tuto akci lze směle zařadit mezi historicky nejůspěšnější mise v dějinách NASA.
Zajímavé je, že k tomuto superobjevu po třech letech, kdy vozítka už dodělávaj, došlo vlastně kvůli poruše kola, které se neotáčí a odkrývá tak spoustu zajímavých povrchů, které by jinak unikly pozornosti badatelů. - Požehnanaá porucha! ____________________
Áda |
| 31.5.2007 - 13:55 - J2930 | |
|
citace:
Požehnanaá porucha!
priste to chce rovnou radlici nebo pluh bratri vevercaku. Lokalni vrtani muze je jen slaby odvarek... vzhledem k prozkoumavane plose. |
| 02.7.2007 - 04:45 - Stano | |
|
Opportunity to bude mať husté tak držme palce
http://www.planetary.org/news/2007/0630_Mars_Exploration_Rovers_Update_Spirit.html |
