|
Nemůžu nikde sehnat tabulku rychlostí pro let k Měsíci a zpátky, u Apolla 8 (z L+K) je uvedeno 3025 m/s pro start k Měsíci, 912 m/s zachycení u Měsíce a 1072 m/s pro odlet k Zemi. u A-10 TLI 3066 m/s, LOI 909 a TEI 1107 m/s.
Rychlost pro let k Měsíci mi připadá nízká, myslel jsem, že je potřeba alespoň 3300 m/s. Přistání na Měsíci a start zpět na orbit ale nemůžu sehnat, pomůže mi někdo ? |
|
Nějaké údaje jsou tady - http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=556
Přistání z nízké oběžné dráhy kolem Měsíce (kruhová 100 km) - 1,63 km/s |
|
Prezentace projektu Lunar Express:
Http://www.constellationservices.com/Return_to_the_Moon_V_presentation.pdf
Otázky k projektu je možno klást na ToTheMoon@constellationservices.com
|
| 12.8.2004 - 11:00 - Vítězslav Novák | |
|
Kámen úrazu vidím v otázce "PROČ?".
K čemu by taková akce byla? Zopakovat něco, co v 68. udělalo Apollo 8? K čemu? Aby se nějaký hodně bohatý člověk podíval se značným rizikem na Měsíc zblízka? Už dnes, kdy kosmický turista platí vlastně jen část letu na ISS, žádný vývoj, se za 20M zájemci nehrnou. Tady by to znamenalo vývoj nového zařízení na doplnění starého zařízení; vývoj je drahý vždycky, když jde o životy, tak mnohonásobně.
Nevidím tady cestu a hlavně smysl. Jedna věc byla koncem 60. let předehnat / nenechat se předehnat z propagandistických důvodů (na obou stranách) a jiná věc je takový výlet. Který by byl navíc k ničemu, na Měsíc se bude létat - pokud vůbec - v něčem jiném než v Sojuzech. Sojuz, i když byl projektován na cestu k Měsíci, je spíš výtah nahoru/dolů. K Měsíci měli letět ve dvou, 3 jsou tam jak sardinky. A to tam měli letět sovětští kosmonauti, tedy vojáci a na nepohodlí zvyklí, žádný miliardář-turista. Nikdo jiný než (multi)miliardář 100M za několikadenní výlet nedá. I z nich jen pár.
Což o to, rád bych se prostřednictvím přenosu zúčastnil. Ale asi k tomu nedojde. Nemá to smysl. Dělat by se mělo to, co smysl má - vývoj skutečné lodi pro dlouhodobé létání k Měsíci, základna, rovery pro pohyb po povrchu, jako příprava družice Měsíce... Spousta věcí. Cesta tam a zase zpátky se zapíchnutím práporu nemá význam. Oblet už vůbec ne. Možná pro Číňany - propagandistický "Dohnali jsme a předehnali". |
|
"Proč"
Protože se na turistice dá vydělat, nebo přispěje na pokrytí nákladů kosmických projektů. Jestli jsou potencionální zájemci nebo ne, to jsou jen naše dohady, žádná seriózní marketingová studie na toto téma nebyla zpracována, nebo o ní alespoň nevím.
Osobně na prvním místě vidím problém v otázce bezpečnosti a cena či luxus je až na druhém místě.
"Aby se nějaký hodně bohatý člověk podíval se značným rizikem na Měsíc zblízka?"
Pokud je dotyčný cestu ochoten zaplatit a riziko přijmout proč ,ne?
"Už dnes, kdy kosmický turista platí vlastně jen část letu na ISS, žádný vývoj, se za 20M zájemci nehrnou."
Pokud vím, tak komerční lety byly k ISS zastaveny a i kdyby nebyly, tak tragédie Columbie by možná odradila i případné turisty Soyuzu.
Opět si myslím, že než problém v ceně je problém v překonání nedůvěry v bezpečnost kosmických letů. Že ta nedůvěra je na místě, to je věc druhá.
|
| 12.8.2004 - 14:32 - Vítězslav Novák | |
|
Právě že si myslím, že jistou "marketingovou studií" je zájem, resp. nezájem o kosmickou turistiku. Pokud vím, zájem projevili další dva turisté, jak moc seriózní byl, těžko říct. I kdyby absolutně, jsou to 2, slovy dva, borci.
Čili nevěřím, že by kosmická turistika dokázala nějak významně přispět. Pokud bude stát oblet Měsíce 100M, kolik z toho bude na amortizaci vývoje? Obávám se, že většina na prostý let. Vývoj zaplatí někdo jiný (tedy kosmické agentury) a peníze budou chybět na seriózní vývoj. Cesta na ISS je něco jiného - tam žádný vývoj není nutný, Sojuz je vyvinutý, vyrábí se malosériově, turista zaplatí většinu nákladů na start, které by jinak musela platit agentura. To je využití existujících prostředků.
Navíc to vyvíjené by měl být jednoúčelový doplněk Sojuzu, právě jen k takovému jinak zbytečnému obletu. Ergo, celé je to zbytečné.
Tudíž moc té možnosti nevěřím.
Nemyslím, že by zájem výrazně omezila katastrofa Columbie. I multimilionář snad musí být svéprávný člověk, a takový jistě ví, že kosmický let je jeden z nejnebezpečnějších adrenalinových sportů. Právě možnost katastrofy a pocit nebezpečí z něj dělá adroš. |
|
| Jak už jsem napsal, vývoj a zkušební lety nemá kdo zaplatit, oblet Měsíce je sice atraktivní, ale za 100 M USD nenajdete víc jak jednoho zájemce za 2-3 roky, přičemž vám nejmíň polovina odpadne kvůli fyzickému stavu - ono vydržet 11 g při návratu od Měsíce není žádná sranda. Tenhle projekt je naprosto nesmyslný. |
|
Já tam trochu smyslu vidím, a to v prezentované schopnosti systému Lunar Express dopravovat zásoby (Progress), ale logicky i kosmonauty (Sojuz) do bodu L1 systému Z-M (kde by v budoucnu mohla být US či mezinárodní přestupní stanice s připojenými vícenásobně použitelnými výsadkovými moduly), protože z takového zásobování (jaké známe z ISS) logicky kouká nějaká výhoda (účast na přistání na Měsíci, příp. peníze). I s jediným zájemcem se 100M (netuším, zda bude zájem) by to byla příležitost pro ruskou stranu prezentovat schopnost zásobování takové stanice v L1.
Extra kvůli takovému obletu by se toho snad moc vyvíjet nemuselo. CSI uvádí raketu Proton jako možný nosič urychlovacího stupně a logistického modulu pro připojení k Sojuzu (Progressu). Na základě údajů o urychlovacím stupni Breeze-M na http://www.astronautix.com/stages/proonkm3.htm
jsem se pokusil vypočítat nosnost sestavy Proton-M/Breeze-M pro let do bodu L1, případně pro oblet Měsíce. Breeze-M je standardně používán jako horní stupeň Protonu pro dosažení na LEO a pro následné urychlení až 5,5 tuny UZ na GTO a váží 22,17 tuny (na LEO ovšem již méně). "Pro jistotu" jsem zrušil ten logistický modul z koncepce Lunar Express, takže Breeze-M by kromě spojovacího stupně nenesl žádný náklad a teprve na LEO by se spojil se Sojuzem (Progressem). Ztroskotal jsem však na údaji Isp= 326 sec (neznám údaj v Ns/kg). Mohl by mi někdo pomoci svými výpočty, zda je to reálné?
Nevíte někdo, jak to vypadá s vyvíjeným kyslíko-vodíkovým motorem KVRB pro Proton-M? Měl mít o 40% vyšší nosnost než Breeze-M, viz. http://mek.kosmo.cz/nosice/rusko/proton/index.htm
|
|
| 326 sec stačí vynásobit 9,81 a výsledkem je údaj v N.s.kg-1. Je to takové hraní s jednotkami SI. Kyslíkovodíkový stupeň je ale podstatně efektivnější. |
|
| Myslím že v údajích o letu Měsíc-Země je chyba, uvedený údaj 2,37 km/s je podle mně překlep, ve skutečnosti má být 2,73 km/s. Údaj 2,73 km/s odpovídá součtu 1,63 (Měsíc-orbit) a 1,1 km/s (orbit-Země), v článku o Luně 16(?) byl uveden 2,7 km/s pro let vzorků Měsíc-Země. |
|
Ervé, děkuji za ten přepočtový koeficient.
Breeze-M se pro to nehodí, kyslíkovodíkový KVRB by byl lepší.
http://www.intertec.co.at/itc2/partners/KHRUNICHEV/angara/slide12.pdf
http://www.airshow.ru/expo/110/data/spec_1714_e.gif
http://www.airshow.ru/expo/110/data/spec_709_e.gif
http://www.astronautix.com/stages/angakvrb.htm
|
|
Nosnost Angara-A5 UOHB KVRB: 8 t na GTO
http://www.skyrocket.de/space/doc_lau/angara_cluster.htm
|
|
Rusové by potřebovali Kourou, nosnost 8 t GTO při 24,5 t na LEO je slabé, mně pro 2549 m/s na GTO z Tjuratamu vychází kolem 11 t. Provádí před oddělením družice ještě další manévr, aby rychlost pro přechod z GTO na GEO byla stejná jako při startu z Floridy nebo Kourou ? Například kvůli motorům družic (výrobci, uživatelé) ? Kourou : 2462 m/s GTO, 1485 m/s na GEO = 3947 m/s.
Tjuratam : 2549 m/s GTO, 2309 m/s na GEO = 4858 m/s. |
|
J.Hošek: Hezkej web )) |
|
Ervé:
Kdyby v Kourou těžké ruské rakety nechtěli kvůli konkurenci raketě Ariane 5, tak by byla dobrá Alcantara
viz družice Amazonas: Horní stupeň Breeze-M postupnými pěti manévry zvýšil apogeum na 35.793 km a perigeum na 3.207 km, ale hlavně změnil sklon dráhy na velmi příjemných 9,1 stupně. Tím zcela vykompenzoval nevýhodnou polohu kosmodromu Bajkonur, ovšem při výrazně snížené nosnosti. Uváděná hodnota u nosiče Angara/KVRB 8 tun na GTO tedy zřejmě všechny tyto manévry již zohledňuje (na rozdíl od těch vypočtených 11 tun - mně vyšlo 10,44 tun při prázdné hmotnosti stupně 3,5 tuny)
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=692&mode=thread&order=0 |
|
Počáteční hmotnost na LEO, h=200 km jsme měli špatně – těch 24,5 tuny platí pro starty z Plesecka (z Bajkonuru to bude víc). O to víc je zřejmé, jak náročná na palivo je ta změna roviny dráhy o 42,5 stupně.
Potřebnou změnu rychlosti při změně roviny dráhy v závislosti na vzdálenosti od Země lze spočítat na http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm
Po chvilce hraní tam lze pochopit i to, co zde bylo napsáno už dříve – že při startu z Plesecka je výhodnější se na GEO dostat po návratové trajektorii z vysoké oběžné dráhy – potřebné delta v pro změnu roviny dráhy je tam několikanásobně menší než v blízkosti Země.
|
|
Rozpočtová analýza nové vize kosmického průzkumu NASA:
http://www.cbo.gov/showdoc.cfm?index=5772&sequence=0
O studiích návratu na Měsíc:
http://spacedaily.com/news/spacetravel-04zq.html
Tzn. jedno lunární přistání se čtyřmi astronauty ročně, první expedice by měly být nejvýše týdenní a v okolí rovníku, v další fázi přistání u lunárních pólů pro minimálně 45-denní pobyty. Jen se nenechte zmýlit chybnou vzdáleností bodu L1 od Země. |
|
| V "Rozpočtové analýze" je uvedeno několik faktorů, které mohou způsobit odklad prvního pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2020 o několik let. Jedním z nich je varianta zpětné realokace zdrojů z programu "exploration" na pokračování letů shuttlu k ISS až do ukončení činnosti stanice v roce 2017, které by první pilotované přistání na Měsíci zpozdilo přibližně o dva roky (zřejmě by byla později dodána těžká raketa HLLV, umožňující landeru a připojenému CEVu let směrem k Měsíci). Studie neřeší, zda by pak byly dodatečně vloženy další lety CEVu k ISS, autonomní lety CEVu kolem Země, nebo zda by v pilotovaných letech NASA měla nastat pauza. |
|
Správa Bieleho domu z 14.1.2004 hovorila, že nasledujúce 3 roky (t.j. 2005 az 2007) sa bude rozpočet NASA zvyšovať o 5% a potom ďalšie 2 roky (t.j. 2008 a 2009) už len o 1%.
http://www.whitehouse.gov/news/releases/2004/01/20040114-1.html
Teraz sa začína hovoriť o rozpočte na rok 2006 a miesto sľubovaného 5% navýšenia rozpočtu NASA, sa hovorí už len o 1% navýšení!
[url http://www.boston.com/news/politics/president/bush/articles/2004/12/17/expect_tight_budgets_president_warns_federal_agencies/ [/url]
Protestoval proti tomu už aj odchádzajúci šéf NASA Sean O'Keefe. |
| 20.12.2004 - 11:46 - Ervé | |
|
Tak nevím jestli je to správně, ale jestli jo, je to rozhodně dobrá zpráva: http://www.novinky.cz/04/61/62.html
První krok bývá nejtěžší.
|
|
citace:
Tak nevím jestli je to správně, ale jestli jo, je to rozhodně dobrá zpráva: http://www.novinky.cz/04/61/62.html
V citovanom zdroji sa píše, že USA schválili pre NASA rekordný rozpočet vo výške 100 miliard USD.
Asi nikoho neprekvapí, že to nie je ani aktuálne a ani správne. V našom regióne (SR a ČR) to už tak chodí, že inak seriózne denníky sa v správach z vedy a techniky často dopúšťajú hrubých chýb.
Tu sú 2 originálne správy, v ktorých sa hovorí o rozpočte NASA pre rok 2005: http://www.space.com/news/nasa_budget_041122.html a http://www.thespacesite.com/community/index.php?showtopic=1462
Aby som to zhrnul:
rozpočet NASA 2005:
Prezident Bush sľubil v januári 2004, že v rokoch 2005 až 2007 sa bude rozpočet NASA zvyšovať každoročne o 5 percent. Toto sa podarilo splniť v rozpočte na rok 2005, ktorý bol asi pred mesiacom schválený. Navýšenie pre NASA bolo 800 mil USD, čo predstavovalo tých sľúbených 5 percent. Takže NASA dostane na rok 2005 celkovo 16.2 mld USD a nie 100 mld USD ako uvádza Právo a novinky.cz.
rozpočet NASA 2006:
Po schválení rozpočtu na rok 2005 sa už začalo uvažovať o rozpočte na rok 2006. Podľa Bushových sľubov z januára 2004 by malo aj v tomto roku dôjsť k 5 percentnému navýšeniu rozpočtu NASA. Lenže podľa Bushovho vyjadrenia z minulého týždňa tomu tak nebude. Rozpočet NASA na rok 2006 sa navýši len o 1 percento, čím sa ani nevyrovná 3 percentná inflácia. Viď.: http://www.boston.com/news/politics/president/bush/articles/2004/12/17/expect_tight_budgets_president_warns_federal_agencies/ |
|
citace:
Tak nevím jestli je to správně, ale jestli jo, je to rozhodně dobrá zpráva: http://www.novinky.cz/04/61/62.html
První krok bývá nejtěžší.
Mel bych dotaz.Sonda SMART-1 je jiz udajne na protahle obezne draze kolem Mesice.Zacalo snimkovani nekterych oblasti.Podari se konecne az bude obezna draha upravena vyfotografovat nekterou oblast,kde pristali lide na Mesici?Bude rozliseni kamer takove aby konecne padly ruzne nepodlozene spekulace?Nebo zustane prostor zase pro dalsi znalce zamlcovani a a podobnych kravin? |
|
| Myslím že fotografie nebudou mít takové rozlišení, aby na nich byly vidět přistávací stupně Lemů. Na to si budeme muset počkat na LRO. Ale i tehdy budou cvoci tvrdit, že je to počítačově upravené a že tam buď nic není, nebo naopak že se vyretušovalo to, co tam bylo. Jakékoliv důkazy nejsou pro tyto lidi důvodem ke změně víry. |
|
| Nepodlozene spekulace jiz padly, ale jak pise ERve, tito lide si vzdy najdou svou cestu. |
| 26.1.2005 - 16:02 - Jarek | |
|
citace:
Nepodlozene spekulace jiz padly, ale jak pise ERve, tito lide si vzdy najdou svou cestu.
Na Discovery kanalu bezel zajimavy dokument.Pravda o pristani na Mesici.Tam tady tyto radoby odborniky uplne roznesli v zubech i kdyz jejich namitky byly vícemene dost primitivni,vysavac listi,jakasi vyveva s rukavici,vlajky ve vetru a rozcházejici se stiny na fotkach.Zaver ale jasne vse dorazili pracovnici nejake observatore aktualne merici vzdalenost Zeme-Mesic pomoci laseru a koutoveho odrazece s presnosti na par metru,ktery tam prave zanechali lide v roce 1969 z Apolla 11.Pro ne je toto mereni s timto pristrojem vsedni rutina a nad temato spekulacema jenom kroutili hlavou.Skoda ale tech fotek,na Marsu vyfotografujeme i vlastni stopy obou roveru a na Mesici
porad nic.Kdyby mista pristani nekdo komercne nafotil tak na tom pri prodeji trhne balik. |
| 26.1.2005 - 17:13 - Vítězslav Novák | |
|
Bohužel má pravdu Ervé, Jarku.
Co jsou nějaké fotky proti Hlubokému Přesvědčení?
"Kameny z Měsíce? Ale prosím vás, nějaké kameny...
A koutový odražeč? Co to jako má být, takový koutový odražeč? Že tam nějací vědátoři cosi měří? To jsou podvodníci a kdo ví jestli to nejsou nakonec ateisti...
My VÍME! A kdo tomu neveří, ten je buď koupený nebo naiva."
Víte, že 55% lidí v USA odmítá evoluci? Prostě v Bibli je to napsáno jinak, tak nějaký Darwin, nějací dinosauři, pfff... |
| 26.1.2005 - 17:22 - Vítězslav Novák | |
|
První fotky Měsíce ze SMARTu:
http://www.esa.int/esaCP/SEMY5JO3E4E_index_0.html
Připomínám, že hlavním úkolem SMARTu je vyzkoušení iontového motoru a navigace s ním. Výzkum Měsíce je už třešnička na dortu a přívažek. |
|
citace:
Víte, že 55% lidí v USA odmítá evoluci? Prostě v Bibli je to napsáno jinak, tak nějaký Darwin, nějací dinosauři, pfff...
Otazka je jestli vubec nekdo rozumi tomu jak je to tam v te Bibli napsano.
Vetsina agitatoru tzv. (klasickeho) kreacionalismu pouziva naprosto nesmyslne argumenty prokazujici jejich nevedomost, nebo rovnou lzou. Jako perlicku jsem slysel ze nebyl zaznamenan zrod ani zanik jedine hvezdy, vzink slunecni soustavy je nevysvetlitelny a navic je naprostou zahadou kde se na Zemi vzal kyslik. V prubehu prednasky pak dokonale vyvrati evolucni teorii jak ji presentoval Darwin. To ze tato teorie skutecne neplati, protoze uz existuji dokonalejsi aproximace skutecnosti se uz pozorni posluchaci jaksi nedozvedi. Zkratka jsem opravdu premyslel jestli je prednasejici opravdu takovej člověk, nebo to proste na ty pitomce jen hraje. |
|
| Sorry ze jsem se nechal unest v predchozim prispevku. V souvislosti s Mesicem spis myslim na vyuzivani zdejsich surovin. Zajimave je, ze by v regolitu mohlo byt i nezanedbatelne mnozstvi lehkych castic (H, He), ktere by se pri zpracovani regolitu nejsnadneji na O2, Al, Ti, Si a Fe daly snadno vyuzit. Co na Mesici asi opravdu v rozumne mire chybi je N a zrejme i C. S tim Uhlikem si nejsem jisty, ale kazdopadne by se dal dovazet jako CH4 spolu s uzitecnym NH3 ze zeme (kdo vi jestli se bude dat rozume tezit voda na Mesici). Je to lepsi nez dopravovat vodu ze Zeme, ktera je tezsi a da se snadno ziskat pri zpracovani regolitu prave s vyuzitim NH3 a CH4. Jako produkt pak jednoznacne vychazi O2, N2O4 (vyuziti NH3) pro nekryogenni palivo, Ti, Al. Pro reexport na Zemi by to byla asi hloupost, ale neco by se s tim podniknout dalo. (Nechci spekulovat s He3). A co je k vyrobe techle surovin zapotrebi? Zahrati max na teplotu kolem 1000 C, spravne ingredience, nejaky katalizator a par let zkousek. |
| 26.1.2005 - 18:26 - Vítězslav Novák | |
|
To já se občas nechám unést podstatně víc!
Něco jako v tom vtipu
"Do kláštera, Ofélie???
To MĚ ten sprosťák poslal úplně jinam!!!"
Zrovna jsem se probrowzdal na zajímavou stránku o geologii Měsíce s ještě zajímavějšími odkazy:
http://astrogeology.usgs.gov/Projects/LunarConsortium/
Jo, ti Američani a Bible... Takových 30-40% Američanů jsou fundamentalisti a ti čou Bibli doslova. Když za 6 dnů, tak teda 6 dnů. Šlus, přes to vlak nejede. A byly to obyčejný, normální dny, žádná metafora, žádné symboly. Když se dá spočítat podle věku patriarchů, že je svět tak 6000 let starý, tak 6000 let. Něco před potopou, něco po ní, dinosaury nevzal Noe do archy, tak se utopili. Nějaké milióny let? Dokonce miliardy? Kam vás vede slepá vášeň! Není to v Bibli, tak to není pravda!
Ale ať nenasazuju jenom na Amíky. Kamarádka učila na Arcibiskupském gymnáziu výtvarku. Začínala výkladem o pravěkém umění, Věstonická venuše, Lascaux a tak. A rodiče si byli stěžovat, že dětem vnucuje darwinismus, což je pro ně v podstatě marxismus. Málem vyletěla. Po nějaké době šla sama.
Dobrý, co? Tak 3 roky zpátky, žádnej středověk, 21. století.
Magoři jsou všude, akorát v Americe je to masový zjev. |
|
