Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8    9    10  >>
Téma: Měsíc je možná opět ve hře
21.1.2004 - 08:12 - 
Jenomže na ponorce se bojovalo a smrt k tomu prostě patřila. Problémy s operací v beztíži nebudou podle mně velké, transfúze doplní odsátou krev (už dnes se používá systém autotransfúze - odsátá krev se pročistí a vrátí). Nemůžete čekat, že se člověku dva roky nebudou kazit zuby, nebo že si zub nezlomí při pádu atd. Já nevyžaduju doktora, ale člověka schopného provézt tyto operace. A není možné cvičit jednoho člověka tak, aby byl zároveň pilot, opravář, biolog, geolog a lékař. 2 nebo 3 povolání zvládne, ale 5 ? 
21.1.2004 - 08:38 - 
"Odsátá krev se pročistí a vrátí" - to je spíš hemodialýza a hemoperfuze než autotransfuze. A na to je zapotřebí (dnes) docela složitá mašina. Takže při tomto pojetí lékařského zabezpečení by bylo zapotřebí mít jedno oddělení lodi jako ošetřovnu (operační sál, laboratoř....)
A např. zubní vrtačku - tu snad vezli (po krátkém zaškolení kosmonautů) do kosmu před více než 20 lety i Rusi...
 
21.1.2004 - 09:06 - 
Samostatna osetrovna - no a proc ne? Taky nezapomente, ze se nebavime jen o letu, ale i o pobytu na povrchu (kde se napr. operovat da nepomerne jednoduseji).
No a pri vyctu potrebnych osob chybi jeste jeden aspekt: lichy pocet. Ten se nekdy udava jako vhodny pri rozhodovani posadky. Pri lichem poctu nemuze dojit k plichte.
 
21.1.2004 - 16:10 - 
Uznavam, rozumny kompromis jsou tri lidi, i kdyz minimalisticka "hazarderska" mise by se dala podniknout ve dvou nebo i v jednom. Trojice se osvedcily pri letech na Mesic, a asi u nich zustane jeste dlouho. Pro pet lidi zatim neni k dispozici navratova kabina - a navadet lod pri navratu od Marsu zpet na obeznou drahu by bylo moc narocne, dopadne se asi rovnou do atmosfery... Vozit s sebou dve kabiny by bylo neekonomicke, a Vush vi, pro kolik lidi bude OSP/CEV... ale i kdyby to bylo pro 4-7, tak na Mars by se vyplatlo letet ve trech. S dvouclenymi posadkami jsou spousty zkusenosti z MIRu a ISS... a neslysel jsem, ze by se v ramci tech letu kosmonauti nekdy porvali..

Dostat tri lidi zpet z povrchu Marsu bude energeticky dost narocne, a aby nekdo zustaval na obezne draze jako pri letech Apolla je tentokrat ciry nesmysl.

Jinak jestli poleti "profesionalni kosmonaut" (mozna pilot s vojenskym vycivkem, kdyz to bude statem financovana expedice, dost mozna to v tom pripade bude velitel), a dale geolog/astrofyzik a biolog, tak by biolog mohl mit zaroven lekarsky vycvik, nebo by to mohl byt vystudovany doktor se specializaci ma mikrobiologii... proste dve mouchy jednou ranou... ale v zasade si myslim, ze specializace nebude hrat takovou roli, jako treba zdravotni stav a pak hlavne detailni technicka znalost vsech systemu lodi jejich udrzby.

Stejne ti vedci ale nebudou delat zadnou zvlastni vedu - to spis, ze by si nece typickeho ze sveho oboru mohli "nahodou" vsimnout. Spis budou pro vedu potreba cvicene opice, ktere budou mit za zady tym kvalifikovanych "naseptavacu". Takze jsme zpatky u modelu "sportovni vykon": ano, kosmonauti asi nasbiraji a strci pod mikroskop rychleji a vice kamenu, nez MER, a to asi bez dlouheho premysleni, kde jim uklouznou nohy a kde ne. Ale vyhodnocovat se to stejne vsechno bude az na Zemi.

Jinak expedice ma tim vetsi sanci na uspech, cim jednodussi cely system bude, a cim mene bude "stupnu volnosti" behem celeho letu.

Pujde o takove alternativy, jako treba lod bude pri odhozeni pristavaciho modulu schopna pokracovat i s polovinou funkcnich iontovych motoru a slunecnich panelu (no, me by se stejne libila ta slunecni plachta ale DS-1 a SMART-1 jso velmi zdarile demonstrace), ze s motorem pro navedeni na obeznou drahu, sestup a opetovny navrat z Marsu pujde i doletet zpet na Zemi, pokud nejaky jiny system cestou tam poroucha, ze z povrchu Marsu pujde minimalisticky odstartovat treba s jednim ze dvou motoru, kdyz na povrchu nechaji nasbirane vzorky. apod. (let zpet na Zemi by pak byl velmi hazardni, ale porad mozny). Inspiraci muze byt improvizace po havarii Apolla 13...

 
21.1.2004 - 16:45 - 
No ja nevim, ale pristavat primo na zemi s materialem z Marsu to me prijde karantenne dost o hubu. Vůbec bychom nemohli tusit cim pripadne znicit neco co bychom zde zavlekli. Takte takovy dalsi pul rok nekde na ISS by myslim mel byt to prave orechove. Nebo radeji jeste dele na zakladne na mesici. 
21.1.2004 - 18:32 - 
Určitě by bylo lepší ,aby se materiál, kde se předpokládají mimozemské biologické látky zkoumal mimo Zemi. Nejedná se jen o materiál z Marsu, ale třeba i z jiným misí(viz. Stardust).
K tomu by se hodila například laboratoř buď na Měsíci nebo na ISS. Např. z pohledu Stardustu by to znamenalo větší množství pohonných látek kvůli "zaparkování u ISS" nebo vybavit pouzdro s materiálem brzdícími motorky z důvodu přistání na měsíčním povrchu.
 
21.1.2004 - 19:22 - 
quote:
Samostatna osetrovna - no a proc ne? Taky nezapomente, ze se nebavime jen o letu, ale i o pobytu na povrchu (kde se napr. operovat da nepomerne jednoduseji).
No a pri vyctu potrebnych osob chybi jeste jeden aspekt: lichy pocet. Ten se nekdy udava jako vhodny pri rozhodovani posadky. Pri lichem poctu nemuze dojit k plichte.

Samostatná ošetřovna znamená mnoho tun materiálu. To by pak muselo na povrchu Marsu přistávat (ať už najednou nebo v modulech) zařízení o celkové hmotnosti desítek tun. A to je skutečně představa hodná druhé poloviny tohoto století...
Pesimistická poznámka na okraj: mám pocit, že od dob, co se začalo s programem Apollo - tedy řekněme 40 let - nedošlo k žádnému "kvalitativními skoku" (počítače jsou rychlejší, materiály lehčí... ale to není to, co myslím) - doprava materiálu do vesmíru je řádově stejně drahá, stále stejně málo výkonné chemické pohony raket, když je štěstí, letí do vesmíru nejvýše několik desítek kosmonautů za rok... Jediný částečně kvalitativní pokrok - vícenásobně použitelný Shuttle - půjde k ledu jako nekonomický. Obávám se, že kdyby se dnes řešilo stejné zadání jako v 60. letech - t.j. dostat člověka na Měsíc - řešením by bylo více čí méně zase Apollo...
 
21.1.2004 - 21:59 - 
…nedošlo k žádnému "kvalitativními skoku" (počítače jsou rychlejší, materiály lehčí... ale to není to, co myslím) - doprava materiálu do vesmíru je řádově stejně drahá…

Něco se přeci jen kvalitativně změnilo. Ty počítače jsou zatraceně rychlejší. Paradoxně to však pilotované kosmonautice moc nenahrává. Dnes to zatím není příliš znát, ale doba kdy bude robot schopen nahradit průměrně zdatného kosmonauta může být stejně daleko, jako doba ve které bude vrcholit program pilotovaného letu k Marsu.

Nadto bude mít robot mnoho dalších výhod:
- bude mnohem dokonaleji přizpůsoben danému prostředí,
- bude potřebovat mnohem jednodušší zajištění (potrava, voda, teplo, atmosféra, …)
- nemůže zemřít, může se pouze rozbít (představte si situaci co se stane, když posádka v průběhu expedice zahyne – prakticky v přímém přenosu – jak moc to ovlivní další průběh projektu, bude vůbec projekt pokračovat ?)
- bude mnohem levnější

Pilotovaný program letu k Marsu bude v optimistickém případě vrcholit za 20 let. Za tu dobu stoupne výpočetní výkon počítačů o 3 – 4 řády. Robot vyslaný na Mars či jinam sice tou dobou určitě nesnese srovnání s člověkem, ale ve srovnání s dnešními vozítky to bude učiněný génius. Bude schopný samostatného pohybu a řízení způsobem „vyjeď támhle na ten kopec a proveď standardní mapování terénu dle plánu č3. Jo a když cestou narazíš na něco zajímavého tak dej vědět“.

Člověk by totéž (za těch 20 let) určitě zvládl efektivněji a rychleji, ale poměr cena výkon bude čím dál více nahrávat čím dál chytřejším automatům. Napadá mě, že zajímavá paralela se nabízí ve vojenském letectví. Dnešní nejnovější bojová letadla ještě řídí lidé, ty průzkumná už mnohdy ne, a intenzivně se pracuje na bojových letounech bez pilota. Proč? Protože nepřítomnost člověka celý letoun zmenší, zlevní a umožní mu i obraty, které by lidský organismus nevydržel.

Takže člověk na Mars? Možná ano, ale někde v bezpečí a teple obytného modulu, odkud se to všechno může řídit bez zpoždění způsobeného přílišnou vzdáleností. Hlavní slovo budou mít automaty.

Pozn: ještě jedna věc se musí změnit kvalitativně: výroba energie. Bez té nefunguje ani robot, a když jej jí málo, tak sotva leze, jako Spirit.

 
21.1.2004 - 23:04 - 
> Pilotovaný program letu k Marsu bude v optimistickém případě vrcholit za 20 let. Za tu dobu stoupne výpočetní výkon počítačů o 3 – 4 řády.

Mám trochu obavu, že to nebude s těmi řády až tak horké. Jednak se dostáváme na fyzikální hranice miniaturizace (pakliže se tedy nepřejde na nějakou úplně jinou technologii) a za druhně jsem někde četl, že už teď jsou nejmodernější čipy tak malé, že kvůli chybám jenž v nich vznikají ve vesmíru díky různým zářením, které se tam vyskytují, jsou skoro nepoužitelné.

Jarda
 
22.1.2004 - 08:01 - 
O perspektivu a zvyšování výkonů počítačů se neobávam. Další generace bude patřit bioprocesorům a ty zvládnou o řád(y) vyšší výkony než současné superpočítače s mnohem menšími nároky na energii a prostor.
Po důkladnějším průzkumu Marsu roboty by měl nepochybně nastoupit člověk. Roboti a sondy jsou schopny udělat základní průzkum a možná i dovézt horniny(doufám, že je budou analyzovat na ISS), ale jejich akční rádius a vědecká efektivnost je omezená.

 
22.1.2004 - 09:23 - 
quote:

... Po důkladnějším průzkumu Marsu roboty by měl nepochybně nastoupit člověk. Roboti a sondy jsou schopny udělat základní průzkum a možná i dovézt horniny(doufám, že je budou analyzovat na ISS), ale jejich akční rádius a vědecká efektivnost je omezená.




Stále si myslím, že za 20 let to nemusí platit.
A akční rádius bude člověk spíše omezovat. Neumím si představit, že by se člověk (vázaný na nějakou základnu) mohl od ní vzdalovat víc než jednotky či desítky kilometů.
Pro roboty to platit nemusí, protože jsou menší a nezávislejší na pozemských podmínkách. A také je jich možno poslat za stejné peníze více na různá místa planety. Nedovedu si představit, že by se lidská posádka dokázala přemístit třeba o 5000 km po povrchu planety.


 
22.1.2004 - 10:40 - 
Podobně jako MGM si myslím, že potenciál "nepilotovaného průzkumu" ještě zdaleka nebyl vyčerpán a využit do krajnosti.
Nejraději bych viděl desítky co nejsamostatnějších, ale stále dálkově řiditelných, "robotů", vysazených na nejrůznějších místech (např. povrchu planety, ale třeba i na měsících, asteroidech a kometách). Všichni mohou být prakticky identičtí (unifikovaní, levní), raději létající než jezdící (lezoucí, skákající, plazící, valící, ...), a s pořádným zdrojem energie (klidně i jaderným).
Pak bychom měli výbornou šanci prozkoumat např. Mars zcela globálně, ale přitom i detailně. Jěště před prvním příletem tak lidé mohou znát Mars téměř "jako svoje boty" a to se určitě může hodit :-)

Člověk pak na Marsu bude nezbytný k akcím, které nelze "roboticky" provést. Například rychlé zhodnocení všech souvislostí na místě, sdělení přímých pocitů, operativní směrování průzkumu, zjištění působení místního prostředí na lidský organismus, nebo i splnění právních podmínek pro zábor území.
 
22.1.2004 - 12:39 - 
Když už se tady snažíte tak uplatnit ty zatím bohužel naprosto blboučké a v podstatě také nic nevydržící roboty (hlavně z důvodu slabých zdrojů energie) tak proč by nám pomocí teleprezence nemohli na tom měsíci napřed postavit základnu, a my tam už pěkně přišli do teploučka a místní robotická služka nám podala hrnek kávy ?

Viděl jsem pár pořadů o robotech na Discovery a zatím se mě to nejeví moc růžově. Pominu-li, že od nich zpravidla vede x desítek kabelů nejlépe k nějakému sálovému počítači, který se stará hlavně o to aby se robot vůbec udržel ve stoje, tak toho ti robotíci moc neumí.

Zajímavý byl pořad o výrobě betonu na měsíci z tamního měsíčního prachu, který se jestli se nepletu vyráběl zahřátím tohoto prachu pomocí sluneční energie, čímž došlo k jeho ztavení do kompaktního bloku. To by byla značná úleva, kdyby nám tam roboti postavili alespoň hrubou stavbu z místního materiálu.
 
22.1.2004 - 12:51 - 
Pozor, slovo robot je tu mysleno zcela obecne jako vicemene automaticky stroj. Jako treba dnes MERy, to jsou taky roboty. 
22.1.2004 - 14:10 - 
Ty serialy jsou ale z 90 let minuleho stoleti. Chce to kouknout kdyz koncej, na datum vyroby. 
22.1.2004 - 14:40 - 
Bohatě by stačilo, aby podobný robor-montér/údržbář fungoval na ISS.
Původně byl dokonce i v plánech. Těžko říci jestli jej zrušili pro nedostatek financi či technické obtíže.
Co se týče akčního radiu lidí, tak v případě Měsice se původně počítalo pro delší cesty s velkými přetlakovými vozy. Pochopitelně při výběru robot-člověk vždy záleží na situaci a cíli mise. Když to zvládne efektivně robot, tak nemá cenu tam posílat člověka.
Tak jako tak, situace pro velké projekty v režii USA nemá na růžích ustláno a mluví spíše pro příznivce levných robotických misí. Je to škoda, velká pilotovaná výprava ať už na Měsíc či Mars by přinesla řadu nových technologií a nových možností. Jsem přesvědčen, že lunární/marsovský program odejde s Bushem. Buď teď nebo za 4 roky.
http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A040119_131153_zahranicni_jan&t=A040119_131153_zahranicni_jan&r2=zahranicni
 
22.1.2004 - 20:28 - 
quote:
> Pilotovaný program letu k Marsu bude v optimistickém případě vrcholit za 20 let. Za tu dobu stoupne výpočetní výkon počítačů o 3 – 4 řády.

To je sice hezký,ale v kosmu se používají počítače řádu 486.Je
to kvůli radiaci která dost nepříznivě působí na integrované obvody
s velmi vysokou integrací.Tento problém už někdo tady rozebíral
v souvyslosti s katastrofou Columbie (nákup elektroniky v "baza-
rech")
 
22.1.2004 - 20:52 - 
No, ja si tedy myslim, ze technologie se od 60.let vyrazne hnula, ale z ne zcela pochopitelnych duvodu se zatim pilotovane lety drzi prave technologie max. 70.let... namatkou, co v ere Apollo nebylo:

- vysoce ucinne solarni clanky (mj. prave proto Apollo pouzivalo palivove clanky; oproti tomu Sojuz sam o sobe byl uz v 60.letech schopen az tritydenniho autonomniho letu... da se cekat, ze OSP/CEV bude syntezou tech nejlepsich konstrukcnich prvku Apolla i Sojuzu.

- v praxi overene iontove motory s doslova tisici naletanych hodin, ktere by slo prakticky okamzite nasadit jestli ne na udrzovani obezne hladiny ISS (i nepatrne zbytky atmosfery mozna vadi... nevim..), tak pro vysoce efektivni bezpilotni vicenasobne pouzitelne "tahace" prepravujici prakticky cokoliv mezi drahou ve vysi cca 1000km a GEO/L1/atd.

- pocitacove site, pomoci kterych robustni (pomale, ale bezpecne) pocitace v kosmu mohou komunikovat s extremne vykonymi vypocetnimi centry ktera se nachazeji na Zemi, a ktera jsou schopna simulovat v podstate cokoliv (napr. nejruznejsi korekce drahy letu s ultra vysokou presnosti, apod.)

- kompozitni materialy, ze kterych je mozne delat napr. nadrze na nekryogeni pohone hmoty a dosahovat tak velmi vysokych konstrukcnich cisel
 
22.1.2004 - 20:52 - 
ehm, predchozi Anonym = xChaos, pardon
 
22.1.2004 - 23:27 - 
"dá se čekat, že OSP/CEV bude syntézou těch nejlepších konstrukčních prvků Apolla a Sojuzu..."
Sorry, ale obě lodi jsou z let šedesátých, takže zrovna toto tvrzení nesvědčí pro nějaký kvalitativní skok...
 
23.1.2004 - 09:40 - 
Počítače jsou jen stroje, do kterých musíte natlouct, co mají dělat, pokud dojde k jakékoliv chybě nebo nečekaným potížím, tak to robot zabalí a vy jste víte kde. Člověk se zastaví a zkusí to znovu jinak nebo něco vymyslí a vyzkouší za 3 minuty. U robota to trvá 3 dny jako teď u Spiritu. Dokud se nevyvine něco jako umělá inteligence a roboty se samostatným úsudkem a řešením problémů, tak bude člověk vždycky lepší než jakýkoliv počítač, a je úplně jedno kolik operací zvládne za sekundu a kolikáté je generace. 
25.5.2004 - 11:46 - 
Podobné články se v minulých dnech objevily v několika zahraničních novinách:
http://www.usatoday.com/news/science/2004-05-19-moon-usat_x.htm
 
25.5.2004 - 11:56 - 
Osobně si myslím, že několik prvních letů bude tak na 10-12 dní na povrchu, aby na Měsíc nemusely táhnout atomový reaktor a stačily jen solární panely (14 dní den, 14 dní noc). Při vývoji pro let k Marsu a dál je ale nezbytné reaktor vyzkoušet a Měsíc je ideální. Ochrana před kosmickým zářením se snad bude řešit tak, že většina obytných a laboratorních modulů bude zasypána regolitem. 
25.5.2004 - 12:21 - 
Pro srovnání dosavadní doby pobytu na Měsíci:
A11: 0d 22h
A12: 1d 08h
A14: 1d:09h
A15: 2d 19h
A16: 2d:23h
A17: 3d 03h
Taky jsem z článku pochopil, že pokud by ta úvodní mise na povrchu Měsíce trvala 90 dnů (na rozdíl od sedmidenní expedice), tak by tam byl separátně při nepilotované misi dopraven atomový reaktor.
Zaujalo mě i to velké rozpětí ohledně počtu astronautů, uvažovaných v předběžných plánech: 2-6.
 
26.5.2004 - 09:37 - 
NASA se nyní zabývá scénáři pobytu na Měsíci (doba letu, počet členů posádky) proto, aby mohla konkretizovat požadavky pro loď CEV. Samotné obnovení letů na Měsíc je zatím nejisté.

Krátké 7-denní mise by asi měly podobný průzkumný charakter jako Apollo. Je tedy otázkou, zda by nebylo lepší takový průzkum přenechat roverům (u nich by ovšem bylo nutné vyřešit problém jejich vyhřívání během dlouhé lunární noci), nebo zda jsou tyto mise nezbytné pro zkoušky techniky před těmi 90-denními misemi.

Dlouhé 90-denní mise by zřejmě znamenaly nutnost nejen toho reaktoru, ale i obytného modulu. Výroba a doprava takové infrastruktury na Měsíc je ovšem tak drahá, že by asi byla vhodná jen pro opakované využívání více pilotovanými výsadky na Měsíci po sobě. Tím by se ovšem otevřela cesta pro rozmanité vědecké úkoly - zkoušky výroby kyslíku a vody, stavebních a jiných materiálů z regolitu, zkušební pozorování vesmíru pomocí menších teleskopů a podobně.
 
26.5.2004 - 12:39 - 
quote:
...Je tedy otázkou, zda by nebylo lepší takový průzkum přenechat roverům (u nich by ovšem bylo nutné vyřešit problém jejich vyhřívání během dlouhé lunární noci),


Tento problém už byl jednou docela úspěšně řešen u pravzoru dnešních roverů - u Lunochodu. Nepamatuji si detaily, ale vnitřek byl vyhříván rozpadem radioaktivního prvku. Lunochod 2 pracoval zhruba jednáct měsíců.

Mě by spíš zajímalo, jaký nosič hodlá pro svůj nový plán NASA použít, když nemá ani nic, co by se dalo vzdáleně srovnávat se Saturnem V. Přitom pro déletrvající výpravy (řekněme nad 7 dní), nemluvě o budování stálé základny, by ani Saturn nestačil. Stále postrádám alespoň náznak budoucí koncepce letů na Měsíc. Čím dál víc se mně zdá, že Stanislaw Lem (viz http://www.mosnews.com/interview/2004/04/06/lem.shtml) má i přes jeho známý skepticismus pravdu - jde o volby.

Mimochodem, jak chránit kosmonauty při dlouhodobé práci na povrchu Měsíce? Pokud by kosmonauty zastihla venku dávka protonů s vysokou energií ze sluneční protuberance, měli by vůbec nějakou šanci? Neví někdo, jestli se něco dělá pro takové případy?
 
26.5.2004 - 12:50 - 
quote:
Osobně si myslím, že několik prvních letů bude tak na 10-12 dní na povrchu, aby na Měsíc nemusely táhnout atomový reaktor a stačily jen solární panely (14 dní den, 14 dní noc). Při vývoji pro let k Marsu a dál je ale nezbytné reaktor vyzkoušet a Měsíc je ideální. Ochrana před kosmickým zářením se snad bude řešit tak, že většina obytných a laboratorních modulů bude zasypána regolitem.


Myslim si,že let na Měsic je v současné době vzdálen vic než si dovedeme představit.O Marsu nelze zatim ani uvazovat.Neni to problem penez o kterych se porad mluvi,ale absolutni nezájem ze strany politiku a lidi,kteri by s toho mohli met nejaky uzitek.Kdyz si predstavite 60-70 leta,tu dravost s jakou se slo do projektu Apollo,dnes by neco takoveho bylo nemozne.Vybudovani kompletniho kosmodromu s kompletnim zazemim a budovou VAB.Vyvoj nosne rakety Saturn,lodi Apollo a LEMu,navadecich a spojovacich stredisek po celem svete.K tomu vyvoj orbitálni stanice Skylab,projekty Viking na Mars,rozpracování vyvoje raketoplánu.K tomu válka ve Vietnamu,studena valka,vyvoj U2 a SR71.Opravdu o penize neslo ale o snahu a nutnost neco dokazat.Zajimave by bylo,kdyby se Rusakum podarilo nejakym záhadnym zpusobem dostat na Mesic pred Amikama,tak si myslim ze na Marsu vlala americka vlajka jiz davno.Ja typuji pristani na Mesici tak rok 2060-2080 a na Marsu se typovat ani neodvazuji mozna 2100.Velmi rad bych se mylil,ale dokud to bude jen moznost letet na Mesic a ne nutnost tak se nic nehne kupredu,zustanou jenom keci a studie s uvahama,nad kteryma by se v 60 a 70.letech jen pousmali a jeli tvrde dal za cilem pristat na Mesici.
 
26.5.2004 - 13:59 - 
Co se týká Měsíce, tak bych to tak pesimisticky neviděl. Současný plán na návrat totiž nevyžaduje výrazné zvýšení rozpočtu NASA. Takže pro politiky je to strašně lákavé - je to spousta muziky za málo peněz. Pro návrat na Měsíc není potřeba nosič velikosti Saturnu V, při použití základny v L1 stačí raketa s nosností 50-60 t na LEO.
U letu na Mars ale takový optimista nejsem, v té době už hlavním problémem bude zvládnout situaci s oteplováním Země, začnou stoupat oceány a potom budou USA potřebovat obrovské peníze na stavbu hrází k ochraně přístavů a pobřežních měst, další kvanta peněz budou použity na odstranění škod v zemědělství atd.. Evropské velmoci budou mít stejné problémy, takže Mars asi zůstane dlouho jen na automatech, případně na něm za 50 let přistanou Rusové s Číňany.
 
26.5.2004 - 13:59 - 
Komise pro stanovení doporučení, jak realizovat nově vyhlášený plán má Bushovi předat zprávu nejpozději 7.června. Takže se brzy dočkáme Ale neměly by tam být žádné konkrétní technické informace, spíše jen ta doporučení ...

K stavu financování - Moon-Mars initiative: where do things stand now?

A něco o raketách pro návrat na Měsíc a později i na Mars - The myth of heavy lift
 
26.5.2004 - 15:02 - 
quote:
...v té době už hlavním problémem bude zvládnout situaci s oteplováním Země, začnou stoupat oceány a potom budou USA potřebovat obrovské peníze na stavbu hrází k ochraně přístavů a pobřežních měst, další kvanta peněz budou použity na odstranění škod v zemědělství atd.. Evropské velmoci budou mít stejné problémy, takže Mars asi zůstane dlouho jen na automatech, případně na něm za 50 let přistanou Rusové s Číňany.


Anebo v té době budou na Mars expandovat Mesíčňané...
 
<<  4    5    6    7    8    9    10  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.330112 vteřiny.