Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Pri misich apollo
10.1.2004 - 12:22 - 
Zajimalo by me jaky je nazor lidi,kteri sledovaly mise Apollo,jekej to byl pocit a jak se tesi na mozne nove lety na mesic a jak to vidi.... 
10.1.2004 - 12:29 - 
Jeste doplnujici otazky.Verite ze NASA chce tento program uskutecnit kvuli mesici jako prestupove cesty na naslednou misi na Mars?... k tomu nasleduje ale ona ekonomicka situace.Tomáš 
10.1.2004 - 14:46 - 
Jsem pamětník letů Apollo ( bylo mi 24 let), kosmonautiku jsem už v té době sledoval velmi intenzivně, začal jsem s kosmonautikou a astronomií už v roce 1956, pod dojmem knihy V. Babuly "Planeta tří sluncí ". Lety Apollo bylo něco z čeho žiji dodnes, sedět celou noc u TV a čekat na přistání A11 s puštěným radiem - Hlas Ameriky to vysílal přímo, v originále ( bylo to pro americké vojáky v Evropě) bylo něco super, mega, hyper (používám současný slovník). Zážitky, které se pak už v takové intenzitě neopakovaly. Měl jsem řadu informací , materiálů NASA, učil jsem se angličtinu a nasaštinu. Chci o tom mluvit v Bohdanči, v povídání "Vzpomínání na zlaté časy", mám i něco fotek, knih, filmů z té doby atp. Moc rád bych se dožil návratů, ale protože znám euforii z té doby (v roce 1973 jsme měli být na Marsu!!! podle docela seriozních úvah z roku 1964. Skutečnost je jiná, dobře se slibuje, když se neví co je před námi a to je i dnešní skutečnost. Moc bych Vám přál a sobě taky, dočkat se něčeho pořádného. Tak aspoň letům zdar! 
10.1.2004 - 15:42 - 
Bohužel nejsem přímým pamětníkem letů Apollo (bylo mi 8 let), ale zachytil jsem až Sojuz-Apollo, pak raketoplán atd. S Apollem jsem se později setkal při různých kosmonautických přednáškách a projekcích. Je to určitě emocionálně nejsilnější program, jaký kosmonautika měla.

Obávám se, že ani návrat na Měsíc, ani stálá lunární základna, už nebudou tak zážitkově silné (obdobně jako třeba ISS). Jedině člověk na Marsu může snad Apollu mediálně konkurovat (ani tím si ale nejsem úplně jist).

Z dlouhodobého odstupu mohu téměř s jistotou konstatovat, že hlavním smyslem Apolla byla propaganda a demonstrace síly (tedy politika). Věda a technika se s tím jen šikovně svezly (a zajistily dlouhodobější užitek z Apolla).

Osobně si myslím, že hlavním smyslem návratu na Měsíc by mohla být příprava k letu na Mars (tedy získání využitelných zkušeností a vybudování vhodné infrastruktury). Pravděpodobnější ovšem je, že to bude opět demonstrace síly (spojená s "kolíkováním parcel") a podobné by to bylo i s člověkem na Marsu. Věda a technika by se zase jen vezly. Nebylo by mi to moc příjemné, ale když není jiná možnost, tak beru všechno :-)

Nejraději bych ovšem přímé kosmonautické zážitky prožíval sám (a ne se jen díval na zážitky jiných lidí). Chtěl bych také, aby ty přímé zážitky mohlo mít co nejvíc lidí (pokud možno všichni), ale protože to je v dohledné době nereálné (nejraději bych osobně létal vesmírem ve stylu Star Treku), a ještě k tomu jsem samotář, soustřeďuji se na zážitky virtuální (u počítače nebo v simulátoru). Na rozvoj v tomto směru (roboticko virtuálně reálném) se těším víc, než na případné obnovení pilotovaných letů na Měsíc, nebo i na let na Mars. Připadá mi to prostě zajímavější, rovnoprávnější a všeobecně dostupnější. Nekamenujte mne za to, prosím.

P.S.: I přenosy z letů Apollo byly barevné (kromě Apolla 11 na povrchu), ale vzhledem k téměř dokonalé "nebarevnosti" Měsíce to většinou vypadá jako černobílé záběry :-)
 
10.1.2004 - 17:21 - 
Apollo, to je moje oblíbené téma. Ano lety na Měsíc měly velký politický význam a možná jejich dopad v socialistických zemích byl větší než na západě.
Však to také bolševníkům docházelo a o letech na Měsíc ( od A14 ) už moc informací nepouštěli do tehdejších médií. A13 samože, pustili naplno, koukejte jak jim to nejde! Pak už ubrali a tehdejší komentátor TV soudruh Codr, měl snahu zlehčovat význam a vůbec i lhát o tzv. neúspěších američanů!? Např. mluvil o seznamu závad při letech a uvedl, že se zadrhával zip u prac. obleku astronauta a tak podobně. O velkých věcech nemluvil. A15,16,17 jako by nebyly.V TV byly informace velmi krátké. USA televizní přenosy měli a v barvě jak píše Aleš Holub, ale my z toho neměli nic.
Ptal jsem se ho proč přenosy TV z Měsíce připomínají tehdejší TV soutěž "Osm vteřin, kouknout a dost". Odpověděl, že tomu nerozumím a musím to vidět v souvislostech.SSSR je lepší. Informace se daly sehnat, Radio Svobodná evropa, Hlas Ameriky, dopisy do USA, výborné byly informace v LK! a od Toníka Vítka , Petra Lály, také Karel Pacner mi řekli mnoho nového. Hltal jsem to velice. Od A17 mi z NASA nic nechodilo, STB mi to kradli, pardon zabavovali, abych nekazil normalizaci. Americká embassy měla i filmy, propašovali jsme na hvězdárnu Apollo 15 (vidělo to cca 5OO lidí), ale pak nám to zabavili a byly problémy.
V Té době a i dnes rád koukám na Měsíc, dalekohledem hvězdárny ze zvětšením 300x to za dobrého počasí jde snadno. Víte, díváte-li se směrem k polům, nebo okraji, vidíte části měsíčního povrchu ze strany. Jako by člověk seděl na měsíčním kopci! Je- li ticho a je samože tma, tak to jsou velmi silné zážitky. Hned bych tam letěl. . Dnes mě přitahuje Mars, jsem plný očekávání všeho nového. A myslím, že to všichni co tyto stránky sledují.
 
10.1.2004 - 17:23 - 
To bylo moc pekne napsane Alesi i Pane Bejcku!. 
10.1.2004 - 18:41 - 
Opravdu dobře napsané

>> Obávám se, že ani návrat na Měsíc, ani stálá lunární základna, už nebudou tak zážitkově silné (obdobně jako třeba ISS). Jedině člověk na Marsu může snad Apollu mediálně konkurovat (ani tím si ale nejsem úplně jist).

- s tímhle bych si ale dovolil nesouhlasit. Pro někoho, kdo zažil Apollo, možná opravdu nebude případný návrat lidí na Měsíc až tak silný zažitek. Ale je tu spousta lidí, kteří to prostě nezažili (třeba já) a pro ně to zřejmě bude něco fantasického ...
A dnes v době internetu (a všeobecně k mnohem většímu objemu informací) se to dostane k více lidem, než kdysi (kdy, jak píše p. Bejček, nebyl přístup k informacím nijak snadný).

I kdyby to byla demonstrace síly, pokud to podpoří kosmonautiku, proč ne ? Z informací v poslední době to spíše vypadá i na to, že návrat na Měsíc (provedený NASA) by měl ukázat cestu pro komerční využití zdrojů Měsíce ...
 
11.1.2004 - 08:56 - 
Těším se na návrat na Měsíc a výstavbu lunární základny. Díky ní bude moci začít permanentní průzkum Měsíce ,otevře možnosti i jiným aktivitám, a začne tak skutečná kolonizace Sluneční soustavy.
V cestu na Mars v nějbližších desetiletích moc nevěřím, riziko neúspěchu je moc velké, čemuž nasvědčuje i úspěšnost marsovských sond.
 
12.1.2004 - 07:49 - 
quote:
Zajimalo by me jaky je nazor lidi,kteri sledovaly mise Apollo,jekej to byl pocit a jak se tesi na mozne nove lety na mesic a jak to vidi....


Doporučuji Vám všem přečíst si např.stránku napsanou ke 30.výročí Apolla 11, kde vzpomíná p.Jiří Poděbradský (býv.člen klubu SPACE) na 60.léta a hlavně program Apollo:
http://www.harry.cz/harry/harry14/apollo11.htm

(60.léta a nadšení zájemců o kosmonautiku je neopakovatelné, stejně jako např.pop.a rock hudba 60.a zač.70.let).
Jinak postupně připravuju Alešovi zajímavé články, které zveřejňuje na MEK, převážně napsané členy klubu SPACE z L+K 60. a 70.let (viz.např.Gemini, Apollo, Skylab, ASTP-1975 - kdy skončila tzv.zlatá éra kosmonautiky).
Pilotované lety na Měsíc po r.2010 vidím jako reálné,(za spolupráce USA a Ruska, případně Číny) ale pilotovaný let na Mars bude ještě dost dlouho jen plánem.
Jinak se např.podívejte jak si K.Pacner a A.Vítek představovali let na Mars v r.1979 v knize: (K.Pacner: Cesta na Mars 1998-1999 (Albatros, 1979)


MF

[Upraveno 12.1.2004 poslal ales]
 
12.1.2004 - 09:15 - 
Nevím, nezažil jsem Apollo, ale pro mě bylo událostí číslo jedna přistání Pathfinderu na Marsu. Já jse, do noci sledoval první tiskovku na CNN a pak den co den nové zprávy na netu. Fakt jsem si to hodně užil a přišlo mi to moc fajn. A pokud se vrátí lidé na Měsíc. tak to bude další událost A porovnávat ji s Apollem? Pro většinu lidí to v tu dobu nebude mít smysl, neboť na "staré" Apollo se dávno zapomene ... 
12.1.2004 - 09:34 - 
Trochu se zapomíná, že nám nad hlavami krouží nedostavěná ISS a kolem raketoplánů je nějak ticho po pěšině, moc tomu nevěřím, že se dokončí v termínu.
Vedle toho chce NASA vyvíjet OSP, lunární raketu a příslušný lunární modul + připravovat se na stavbu základny. Na pozadí všeho mají k tomu probíhat přípravy letu na Mars. To by se rozpočet NASA musel navyšovat o něco více, než plánovaných 0.6 mld$(?) za rok.
Comeback Američánů na Měsíc zavísí spíše na dalších úspěších čínského vesmírného programu než na ambicích současné americké administrativy.
 
13.1.2004 - 10:39 - 
Docela jsem zvědavý na přesnější termíny, hlavně na termín návratu na Měsíc. Zatím to osciluje mezi 5 až 10 lety od nynějška.
Ale jsem čím dál větší skepktik.
Bush je velkorysost sama a hodlá danou akci pojmout v mezinárodním formátu, (viz.
http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=30912&chan=mult )čimž zvýšuje šance na pohřbení projektu v průběhu jeho eventuální realizace. Mezinárodní projekty mají ten půvab, že účastnící se země z různých důvodů mají občas tendence z těchto akcí vycouvat. Projekty se poté nedokončí či skončí očesanou verzí. Např. doporučují za několik let srovnat dokončenou verzi ISS s jejím původním návrhem.
 
13.1.2004 - 13:14 - 
Myslím si, že let na měsíc byl naprosto jedinečný a mediálně dobře zvládnutý. Let na Mars potrvá 3 roky a na tak dlouhou dobu svou pozornost neupře taková masa lidí. Půjde spíše o fandy, ostatní budou říkat, že to je drahá dovolená. Společnost se od 60-tých let změnila.  
13.1.2004 - 13:35 - 
Zapomínáte, že humbuk kolem letu na Mars se bude dělat až při přistání ) A v ten okamžik se bude mobilizovat masa !!!!  
13.1.2004 - 14:00 - 
Souhlasim s Venou,ale doplnil bych ze stejna mobilizace bude u pri startu,jelikoz lidi budou plni ocekavani a zvedavi jak to vsechno zacina,pak bude nejsis trochu odmlka,i kdyz ,podle me budou informace o tety misi,porad na chlavnich titulnich stranach,pro lidi to pude porad v podvedimy neco uzasneho a pak vypukne ten spravny hunbuk kdyz lod prostane-a to doufam...Tomas 
13.1.2004 - 17:15 - 
a omluvam se za svuj desny pravopis)...psel sem to ve strasny rychlosti 
16.1.2004 - 03:36 - 
quote:

Jinak se např.podívejte jak si K.Pacner a A.Vítek představovali let na Mars v r.1979 v knize: (K.Pacner: Cesta na Mars 1998-1999 (Albatros, 1979)


Cesta na Mars byla typicka socialisticka megalomanie (i kdyz celkem ctiva hardcore sci-fi, podle me ne o moc horsi nez treba Clark, jen jenom asi o 10 let opozdena za aktualnimi trendy uz v dobe sveho vzniku...)

Dneska je potreba "post-kyberpunkovejsi" pristup Posilat cloveka na Mars je predevsim sport: vedecke informace ziskaji automaticke sondy daleko lacineji a da se rict "demokraticteji": v tymu vedcu na zemi jsou si vsichni rovni, neoslavujeme zadne hrdiny namackane v plechovkach. Kosmonauti tohoto stoleti budou proste vrcholovi sportovci.

Presto na Mars lidi poleti: bude to pocit srovnatelny s prvni cestou na Jizni pol, s prvnim dalkovymi prelety, se solovymi plavbami kolem sveta, s vystupem na Mt.Everest. To byly velke ciny, ktere nemely velky vedecky prinos, staly mnoho lidskych zivotu, a nadseni amateri (Amundsen) v nich prekonali dobre financovane profesionaly (Scott) aby pozdeji prisli o zivot pri pokusu o zachranu masivne financovanych diletantu (Nobile). To je predobraz kosmonautiky tohoto stoleti: Gagarin a Armstrong budou odsunuti nekam do historicke role bratri Montgolfieru.

Podobne je i to, ze vedecky prinos napr. vystupu na Mt. Everest byl velmi maly: letci v te dobe uz meli velke zkusenosti s pobytem v teto vysce, nejlepe v hermetizovanych kabinach. Stejne tak kosmonauti na Marsu neuvidi skoro nic, co by nas vsechny letos necekalo v primem prenosu v super-rozliseni a v teple nasich domovu ci kancelari... rozdil je v te zkusenosti, adrenalinu... bude to proste sport.

Tedy, to vubec neznamena, ze nefandim pilotovanym kosmickym letum! Naopak! Ale bude to stale vice spise excentricka zabava, financovana stale vice ze soukromych ci jinych nestatnich zdroju, a stale mene heroicka udalost zasadniho politickeho dopadu. Viz napr. prvni pilotovany let Ciny: Indicti komentatori szirave kostatovali, ze Cina prokazala, ze je opravdu 30 let pozadu za Zapadem. Stejny "uspech" by dnes asi sklidila ESA nebo Rusko, kdyby se snazili "predhonit" Americany pri jejich navratu na Mesic....

Se snizenim ceny pilotovanych letu a vyvojem novych druhu pohonu se ruzne exotictejsi pilotovane prelety (nejen na Mars) stanou spis otazkou ochoty podstoupit obrovske riziko a nepohodli (a zalezitosti objevovani ruznych "vychytavek" jak obelstit pravidla nebeske mechaniky), nez otazkou vyvoje nejake zasadne nove technologie. Lide stezi poleti nekam, kde predtim cestu nezmapovaly bezpilotni sondy, a kde pujde neco "objevit".
 
16.1.2004 - 11:51 - 
Ten xChaosovo "post-kyberpunkovej" přístup je prostě boží. Ja ho žeru a nezbývá mi nic jiného, než s ním souhlasit :-) 
16.1.2004 - 14:33 - 
Ano, jsou to velmi zajímavé názory. Je pravděpodobné, že se pilotovaná kosmonautika bude tak vyvíjet( aspoň při letech na Měsíc a dál. Nejdříve dobrodružství a sport , věda přijde později. I současná motivace USA je "aby nás někdo nepředeběhl". Pak se tam najde i prostor pro různá jednoduchá, laciná a hlavně jednorázová řešení, která se mi nelíbí. Věda vyžaduje solidnost. Ale politici mají představu mediálně úspěšného podniku,který nebude moc stát. 
20.1.2004 - 12:40 - 
quote:
Je to určitě emocionálně nejsilnější program, jaký kosmonautika měla.

To je pravda, velmi na mě i dnes působí záběry Země, vycházející nad měsíčním horizontem a záběry, natočené astronauty z jedoucího LRV. LL
 
07.2.2005 - 18:37 - 
Na strankach Ceskeho rozhlasu som objavil ukazky z legendarnych priamych prenosov Apolla 11. Komentatormi boli Jan Petranek, Ivo Budil, Petr Lala, doc. Mrazek.

16.7.1969 - Start rakety (mp3)
http://www.rozhlas.cz/audio/klenoty/_audio/00215918.mp3

21.7.1969 - Armstrongov vystup na mesacny povrch (real audio)
http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm " target=_blank> http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm

Atmosfera, ktora vladla pred 35 rokmi v rozhlasovom studiu je neopakovatelna...
 
08.2.2005 - 10:10 - 
fantazia ... myslim, ze budem hovorit za vela ludi a nielen tu pisucich ... zazit nieco take NAOZAJ V PRIAMOM PRENOSE ... ale jedine co by tomu odpovedalo by bol start k Marsu, hmm, no nic DUFAM !!!!! 
08.2.2005 - 10:14 - 
Tak to ma dostalo "... je tu ten prislovecny 3 stupen S4B, s ktorym sa pocita aj pre misiu k Marsu, samozrejme az za cca desat rokov ...." BOOOOOOZE PRECO SI NAS OPUSTIL  
08.2.2005 - 11:14 - 
Tak diky moc za odkazy,proznam se ze jsem mel behem startu husi kuzi)... a propo,nemate nekdo k dispozici i obrazovy zaznam startu? 
08.2.2005 - 13:46 - 
Pochybuju, že by MĚ něco vzalo jako Armstrong na Měsíci, ale to je halt věkem. Navíc to první přistání mělo taky perfektní "timing" - dosedli s pár posledníma litrama v nádržích a do poslední chvíle se nevědělo, jestli sednou nebo ne. Jak z hollywoodskýho filmu, ovšem dobrýho hollywoodskýho filmu.

No, ale abych se nestavěl blazeovaným dandym, kterýho nic nepřekvapí a život je pro něj obnošená vesta - když si sedal Huyghens, moh bych svěračem hřebíky štípat. A to nešlo o lidi. Říkal jsem si tak teď už je všecko jasný, akorát my nic nevíme... Už je po něm, i kdyby to dopadlo jak nejlíp mohlo, a furt nic nevíme. Pak přišla zpráva, že vysílá (teda že se ten signál doloudal rychlostí světla) a ještě po plánovaném přistání, tak to bylo dobrý... teď ještě aby Cassini zvládl manévry, aby se nic nepodělalo na softwaru, aby co já vím...
A pak začly chodit obrázky a bylo jasný, že to dopadlo dobře.

Na A-11 to nemělo, ale pěkný to bylo, ne že ne.

70. leta, to byla taková prapodivná doba. Teda pro mě perfektní, páč jsem se zrovna dostával z puberty, a to je parádní věk, ale doba to divná byla. Vzpomínám na let Sojuz-Apollo, donedávna jsem měl někde doma triko s emblémem a nápisy latinkou i bukvičkama. Sledoval jsem to v televizi, někdy o prázdninách to bylo. Jak letěly spojené nad náma, koukali jsem jak cvoci na takovou Venuši jak si to šupajdí po obloze. A zase to vypadalo dobře, bude spolupráce, bude fajn.
No, pak přišel Afghánistán, Írán, místo Cartera Reagan a dumali jsme spíš kdy to na nás přiletí, než kdy se někam poletí.

Na Remka si vzpomínám. Taky předěl, konečně někdo jiný než Američan nebo "Rusák". Jenže ta politika! Halt letěl ve špatný raketě... Ale aspoň něco.
 
08.2.2005 - 22:48 - 
quote:
fantazia ... myslim, ze budem hovorit za vela ludi a nielen tu pisucich ... zazit nieco take NAOZAJ V PRIAMOM PRENOSE ... ale jedine co by tomu odpovedalo by bol start k Marsu, hmm, no nic DUFAM !!!!!



Myslim si, ze emocie z pristatia na Mesiaci v roku 1969 by u nas neboli byvali take silne, keby sme rok predtym neboli zazili vpad "spriatelenych" armad.

Ak mame posudzovat emocie, ake vyvolavali prve kroky cloveka na inom vesmirnom telese podla reakcii komentatorov, potom v samotnej USA boli tieto reakcie ovela chladnejsie nez u nas v Ceskoslovensku - tu su ukazky:

Armstrongov 1.krok v priamom prenose najsledovanejsej americkej TV - CBS a v priamom prenose Ceskoslovenskeho rozhlasu:

1. CBS (komentator Walter Cronkite)
http://www.moviewavs.com/cgi-bin/moviewavs.cgi?Apollo_13=cronkite.wav

2. Ceskoslovensky rozhlas (komentator Jan Petranek a dalsi)
http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm " target=_blank> http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm

Skratka, sledovat priamy prenos v USA bolo omnoho nudnejsie ako u nas. Zda sa, ze to bolo sposobene dojmami z okupacie - ved od augusta/srpna 1968 este neuplynul ani rok a nasim redaktorom uz isli normalizatori po krku. Pre Jana Petranka boli prenosy z Apolla 11 poslednym vystupenim v rozhlase pred nutenym odchodom do kotolne (pracoval ako kuric/topic). Waltrovi Cronkite z CBS nic take nehrozilo.
 
09.2.2005 - 13:09 - 
Když letělo Apollo 11, bylo mně 27 roků a o kosmonautiku jsem se intensivně zajímal již od r. 1956, ještě jako žák. Také jsem od svého mládí (dodnes) trvale poslouchal zahraniční stanice, především BBC a Hlas Ameriky, četl co kde vyšlo v tomto oboru a tak jsem měl vcelku dobré informace a to především technické. Proto pro ty mladší přidám i krátké poohlédnutí před Apollo 11.

Když v r. 1957 a 1958 letěly krátce za sebou 3 sovětské družice, poslední o váze 1300 kg, náskok SSSR oproti několika-kilogramovým americkým se jevil ohromný. Když vzlétl Gagarin a v USA udělali následně jen malý „skok“ do vesmíru pomocí rakety Redstone, tento náskok se zdánlivě ještě zvětšil. Pak však nastalo něco nevídaného: Po projevu presidenta Kenedyho věci vzala do ruku NASA a především Verher von Braun a veškeré úsilí plánovitě soustředili prakticky na jeden projek - přistání na Měsíci a s ním navazující projekty (Gemini, Surveyor, Lunar Orbiter ). V SSSR (což vyšlo najevo až po r. 1990) naopak stále pracovali na mnoha roztříštěných a vzájemně si konkurujících projektech, včetně letu na Mars a teprve 4 roky po USA schválilo Politbyro projekt letu na Měsíc. Pravděpodobně i tak by nebylo pozdě, neboť na projektech velkých raket třídy Saturn 5 se pracovalo již dříve. Rozhodující „smrtící“ ránu ruskému letu na Měsíc zasadil Koroljev, který intrikami přes Keldyše a jiné vlivné v Politbyru prosadil projekt své měsíční rakety N1 (pro kterou mu Gluško odmítl zkonstruovat motory) a zastavení prací na konkurenční raketě UR700, z kanceláře Čeloměje a vynikajícími motory RD270 od Gluška. UR700 měla mít nosnost na LEO 150 tun, umožnit přímý let na Měsíc. Motory RD 270 byly mnohem lehčí a se značně lepším Isp než F1 ze Saturnu 5, prošly testováním.

Již v lednu 1964 v USA vypustili raketu Raketu Sarurn 1, s nosností cca 17 tun na LEO, která více než 2x překonala R7. I když šlo v prvím stupni o prostý svazek osmi nádrží staré rakety Redstone kolem jedné nádrže rakety Jupiter poháněné 8 motory z Jupiter, byla to prvá skutečně výkonná US raketa. Za několik měsíců vypustili v SSSR raketu Proton o stejné nosnosti a vzájemné šance se zdály být vyrovnány. Bylo jasné, že kdo první postaví raketu s nosností okolo 100 tun, vyhraje závod o Měsíc To se stalo v listopadu 1967, kdy letěl první Saturn 5. Když jsem se pak v únoru 1969 dozvěděl ze zahraničních stanic, že na Bajkonuru vybuchla raketa třídy Saturn 5 (později známá jako N1), bylo mi jasné, že závod o Měsíc je definitivně rozhodnut.

Bydlel jsem na jihozápadě Čech , v práci jsem měl blízko k televizním antenám a zesilovačům, takže jsem těsně před letem Apola 11 již bez problémů chytal západoněmecké televizní stanice ARD a ZDF, bohužel jsem měl jen černobílý televisor. Přeto to byly nezapomenutelné zážitky, kdy jsem seděl u televizoru dlouho do nocí, vzal jsem si i dovolenou a nemohl se nabažit mnohokrát opakovanými záběry. Dalo se to srovnat jen s letem Gagarina ale u Apolo 11 bylo všechno otevřeně publikované a mohl jsem vše vidět v reálu. Od té doby určitě žádný vesmírný projekt se s tím nedá srovnat a myslím, že ani přistání na Marsu (kterého se již nedožiju) nebude mít takovou publicitu a takový dopad jako projekt Apolo.

Nešlo však jen o projekt Apollo. Celé to zhruba 15-leté období od r. 1957 do 1972 bylo úžasné a neopakovatelné. Viděli jsme v tak krátkém období ohromný pokrok od prvých malinkých družic, přes let člověka do kosmu, až po přistání na Měsíci a kosmické stanice s trvalou posádkou. Je třeba si uvědomit, že ve stejném období bylo nutno stavět velké kosmodromy, obrovské montážní budovy, podniky vyrábějící velké motory, sledovací stanice a lodě rozmístěné po celém světě, výcviková střediska a trenažéry pro výcvik desítek kosmonautů. Navíc ve stejném období obě velmoci vyrobily tisíce mezikontinentálních raket, stovky atomových ponorek a i taková letadla jako Boeing 747 a C5A Galaxy, nemluvě o financování mnoholeté války ve Vietnamu. Když to srovnám s dnešním vývojem, nemohu pochopit, jak to bylo možné, kde se na to vzaly peníze. Myslím že to opravdu souviselo se striktním a velice progresivním (až 90%) zdaněním, jak píše pan Hawk v tématu Měsíc možná opět ve hře. Stát vybrané peníze opět vrátil firmám v obrovských kosmických projektech. Přineslo to velký technický pokrok a rozsáhlé inovace i v mnoha dalších směrech a zaměstnanost statisíců lidí. Myslím že už žádná budoucí generace nebude svědkem něčeho srovnatelného.
 
09.2.2005 - 22:01 - 
Bol by som nerad, keby niekto nadobudol z mojich predoslych prispevkov, alebo aj z prispevkov inych kolegov, dojem, ze najsilnejsi emocionalny kozmonauticky zazitok bolo pristatie prveho cloveka na Mesiaci v roku 1969 a ze vsetko ostatne, co sa v kozmonautike dosiahne v buducnosti (napr. aj let na Mars) bude uz len jeho slabym odvarom.

Emocionalne zazitky su vecou subjektivnou a ta ista vec moze vyvolat u roznych ludi rozne emocie. Poznam napr. ludi, ktorym v roku 1969 bolo pristatie na Mesiaci uplne lahostajne. Pre tych co nezazili Apollo 11, bude mozno navrat na Mesiac rovnako silnym zazitkom, ak nie dokonca este silnejsim, lebo nan budu musiet cakat ovela dlhsie nez sa cakalo na Apollo 11.
 
10.2.2005 - 10:50 - 
Moji rodice se tenkrat bohuzel jeste neznali, takze zlaty vek raket jsem prosvihl. Ted je proste lidstvo vic roztristene, vic penez se vrazi do vyzkumu vseho mozneho od genetiky po astronomii. Znalosti o vesmiru nebo genetice jsou nepredstavitelne sirsi nez pred triceti lety. Za mych mladych let byl osmimetrovy dalekohled s klasickym zrcadlem nekde v Rusku povazovan za provzdy neprekonatelny zazrak techniky, dokonce KB double Object Pluto-Charon povazovali za planetu a mesic. V moji prvni hvezdarske rocence jsem se dozvedel o kvasarech a jetech o kterych nikdo nic nevi.
Dnes staci nazhavit internet a veskery vedeni lidstva se vam snese k noham (treba i s priruckou k CSM Appolo http://history.nasa.gov )
Co neni muze byt a verim tomu, ze dalsi zlaty vek kosmonautiky prijde se soukromymi raketami. A ty driv nebo pozdeji prijdou. Podle me je jedina sance na vetsi efektivitu nechat NASA jen vyzkum hlubsiho vesmiru a v inicative letu na Mesic a operaci na orbitalni draze by mela plnit jen koordinacni funkci.
Ja ted prozivam svoje vlastni "lety na Mesic" - napriklad s Huygens, Delta IVH nebo Falcon I. Protoze vim, ze az priste nekdo pristane na Mesici, tak uz to nebude jen takovy hopsani v sestinove gravitaci.
 
14.2.2005 - 06:50 - 
quote:
Na strankach Ceskeho rozhlasu som objavil ukazky z legendarnych priamych prenosov Apolla 11. Komentatormi boli Jan Petranek, Ivo Budil, Petr Lala, doc. Mrazek.

16.7.1969 - Start rakety (mp3)
http://www.rozhlas.cz/audio/klenoty/_audio/00215918.mp3

21.7.1969 - Armstrongov vystup na mesacny povrch (real audio)
http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm " target=_blank> http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm

Atmosfera, ktora vladla pred 35 rokmi v rozhlasovom studiu je neopakovatelna...


Dotaz:
a) Čím přehráváte po uložení soubor s koncovkou .rm ??
b) Nejsou tam v archivu ČRO ještě nějaké další záznamy týkající se kosmonautiky? Všimněte si, že vlastně už se nikdy ničeho tak významného jako bylo Apollo 11 v kosmonautice nedočkáme. Let lidí k Marsu je pouhá fikce. Možná tak za sto a víc let. Ale to už máme smůlu. Být to Apollo 11 o pár měsíců později, kdy komančové utáhli šrouby, tak nebyl ani tento přenos v rozhlase ani v tehdejší televizi.

Díky



 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.333503 vteřiny.