Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Člověk na Marsu
27.1.2004 - 07:56 - 
Kdy člověk přistane na Marsu?
Četl jsem, že do roku 2015. Nemá někdo jiné informace?
 
27.1.2004 - 10:29 - 
Myslím, že žádná OFICIÁLNÍ data o pilotovaném letu na Mars zatím neexistují. Možná někdo o něčem uvažuje (protože by to jistě šlo), ale zatím je to určitě naprosto nejisté a neoficiální.

Podle americké vize G.Bushe by člověk neměl do roku 2015 (znovu) přistát ani na Měsíci a u člověka na Marsu se mlhavě mluví cca o roku 2030 (i když v Bushově projevu v tomto směru nebylo uvedeno žádné datum).

Na přesnější určení roku pilotovaného letu na Mars si asi ještě musíme počkat (jen není jasné jestli měsíce, roky, nebo desetiletí).
 
27.1.2004 - 10:37 - 
V roce 2015 na Měsíci a okolo roku 2030 na Marsu. Osobně si myslím, že spíš půjde o posun o 5 resp. 10 let. Stačí skluzy s výstavbou ISS :-( 
27.1.2004 - 20:12 - 
quote:
V roce 2015 na Měsíci a okolo roku 2030 na Marsu. Osobně si myslím, že spíš půjde o posun o 5 resp. 10 let. Stačí skluzy s výstavbou ISS :-(


Pokud člověk postaví základnu na měsíci, jak ji lze ochránit před meteority? Četl jsem články o tom, jak po startu modulu z měsíce dopadl na stejné místo meteorit (asi 5 minut po startu) a utvořil kráter o rozměrech fotbalového hřiště...
 
27.1.2004 - 21:21 - 
No myslím, že ta pravděpodobnost zásahu základny není zase tak moc odlišná od pravděpodobnosti zásahu jakékoliv jiného místa, tedy třeba i ISS.
Pakliže bude dokonce třeba základna postavena z měsíčního betonu nebo zakopána pod zemí, tak asi vydrží i mnohem více než třeba ISS, případně loď letící k marsu.
 
28.1.2004 - 07:08 - 
O to jsem neslyšel. Ale lidé žijí v mnohem rizikovějších oblastech tady na Zemi. Vem si např. Japonce- žijí v oblasti silné tektonické aktivity (zemětřesení + vulkány), z moře je občas navštíví vlny tsunami. Proti tomu bude Měsíc oáza klidu,ikdyž i zde jsou občas slabá zemětřesení. 
28.1.2004 - 08:53 - 
Vím, že to zní asi jako ze sci-fi, ale nešla by na Marsu - za nějakých 20.let utvořit atmosféra - vypouštěním plynů do atmosféry - vznikl by skleníkový efekt, planeta by se ohřála a riziko meteoritů by kleslo...  
28.1.2004 - 09:01 - 
Za dvadsať rokov by to určite nešlo, podrobnosti sú v článkoch na stránke MARS Society.
 
28.1.2004 - 09:19 - 
Zajímalo by mne, kde si lze přečíst články, o kterých píše Jiří. Já jsem nic podobného nečetl (ale člověk nemůže číst všechno).

Jako pravděpodobné mi připadá, že jde o dost silné zkreslení skutečnosti, že po návratu z Měsíce byl už nepotřebný LEM řízeně naveden k dopadu na Měsíc poblíž místa přistání (řádově kilometry daleko). Mimo jiné se tím prověřovala funkčnost seismometru, zanechaného na povrchu.

Tedy nikoliv přirozený a náhodný dopad meteoritu několik minut po startu přesně na místo přistání, ale řízený a umělý dopad LEMu do oblasti přistání (ale ne přesně na lander) po několika hodinách :-)

Podobně jako "jaku" si myslím, že nebezpečí střetu s meteoritem je zhruba stejné jako na ISS a po zakrytí (zasypání) základny místní "půdou" by bylo riziko ještě menší.

"Zahustit" atmosféru na Marsu za nějakých 20 let by asi vyžadovalo enormní množství energie (větší, než kterým dnes lidstvo diponuje na Zemi) a stejně se obávám, že jakákoliv hustší atmosféra na Marsu by byla dost nestabilní a bylo by ji třeba neustále uměle obnovovat (udržovat). To je ale samozřejmě jen můj zcela osobní amatérský odhad :-)
 
28.1.2004 - 09:31 - 
Také jsem nic podobného nečetl, souhlasím s Alešem Holubem, šlo o řízený pád LM. Vzato teoreticky, vyrobit atmosféru na Marsu by šlo, ale za několik staletí, energeticky je to náročné a kde vzít potřebnou energii na Marsu ? Je dále od slunce a vozit tam A-reaktory ze Země? Ne , je to sci -fi.  
28.1.2004 - 09:52 - 
Četl jsem i plány na terraforming Venuše. Do atmosféry se měly rozptýlit řasy, které by spotřebovávaly tamní CO2 a snižovaly tak skleníkový efekt.
Za větší problém kolonizace Marsu, Měsíce atd. považuju fakt, že člověk, který žije dlouhou dobu v prostředí s nižším G se nebude moci vrátit na Zem.
 
28.1.2004 - 09:56 - 
Za 20 let by to asi nešlo, ale malé atomové reaktory by se tam daly dopravit a hlavně nějaké továrničky na syntézu freonů. Někde jsem četl, že vytvářejí podstatně silnější skleníkový efekt, než cokoli jiného.
Myslím, že ještě v tomto století bysme mohli dosáhnout cíle. Ale třeba jsem málo pesimistický...
 
28.1.2004 - 13:58 - 
quote:
Také jsem nic podobného nečetl, souhlasím s Alešem Holubem, šlo o řízený pád LM. Vzato teoreticky, vyrobit atmosféru na Marsu by šlo, ale za několik staletí, energeticky je to náročné a kde vzít potřebnou energii na Marsu ? Je dále od slunce a vozit tam A-reaktory ze Země? Ne , je to sci -fi.


Stěmi články to bude trochu problém. Čtu vědecko - populární magazíny, ale tuším, že jsem o dopadu asteroidu na místo přistání četl někde na internetu - je možné, že jsem se mýlil. Ale zajímá mě jedna věc a to ta, kterou psal Hawk. Které faktory ovliňují lidské zdarví v kosmu? Vím jen o řídnutí kostí.
 
28.1.2004 - 16:01 - 
Hlavní činitel, který působí na člověka je beztíží, pomineme-li startovní a přistávací zátěž. Beztíží způsobuje mnoho změn. Mění se krevní obraz, po návratu se vrací cca 3 měsíce k normálu. Vápník je vyplavován, naštěstí se vyplavování během pobytu zpomaluje - proto se také cvičí nohy (atrofie svalstva a zpomaluje to vyplavování). Odlišně pracuje , řekněme vodní hospodářství v těle,je přebytek vody v horní polovině těla.Vestibulár plave, bolí hlava atp. Jsou mnohé změny v krevním tlaku. Žlázy s vnitřní sekrecí pracují jinak. Ztrácí se pocit žízně, z toho plynou problémy s mírnou dehydratací, není chuť k jídlu, většinou se hubne. Je toho víc.
Navíc je tam i určitý stres z pobytu v omezeném prostoru a z technického prostředí kolem. Na ten stres jsou astronauté připraveni a na prostředí též. Ale rok pobytu už je moc. Vzniká tam také stres z nedostatku podnětů. Tíže je vyřazena a tím i spousta čidel v kůži, chybí podněty, které normálně nevnímáme. Chybí i podněty vnímání - na zemi na nás působí neustálé změny teploty a tlaku vzduchu, hluky z okolí (těch je velmi mnoho),změny pohybu, podněty od lidí, médií. Je toho moc, stačí si všimnout i podobných problémů na zemi, když dlouho letíte letadlem, sedíte den v autobuse atp. Proto lze pochopit radost posádek ( dlouhodobých) , když se něco potentovalo, na co na zemi nebyla příprava. Je to tak, že na zemi se 2 roky učíte být někde a v něčem, učíte se to do detailů a pak jste pár měsíců v tomtéž. Nuda!
Naštěstí u většiny lidí probíhá adaptace na většinu podnětů z beztíže. Jinak by ty prblémy šly až ke smrti. Většina astronautů i kosmonautů měla první dny letu či týdny obrovské potíže (zdravotní). U mála nebyly skoro žádné a u mála byly trvalé, takový astr.se už po druhé nahoru nepodíval ( je jedna nebo dvě výjimky). Psychické problémy se vyskytovaly také a spíše po delším pobytu. Ponorková nemoc. Dokonce se jednou vytáhla pistole na kolegu.
Je toho mnoho, bylo by to na samostatnou přednášku.Prosím o doplnění.

 
28.1.2004 - 17:00 - 
Na stránkach Mars society sú Zubrinove a kol. práce o vytvorení hustejšej atmosféry spočívajúce najmä:

- rozpustením jestvujúceho zamrznutého CO2
- uvoľnením plynov obsiahnutých v horninách

Toto si žiada hlavne zvýšenie priemernej teploty atmosféry, ktorú by vedeli dosiahnuť:

- umiestnením obrovského umelého zrkadla na LMO zacieleného na póly
- miestnou proukciou freónov,
- pokrytím pólov sadzami,
- dotáciami vody a plynov z asteoridov.

Mal by sa tým naštartovať proces : zvýšenie teploty by zhustlo atmosféru a to by prinieslo opäť zvýšenie teploty atd. Nasadenie jednoduchých rastlín (machy, lišajníky,...) by prišlo až v druhom kole.
Sú to všetko gigantcké plány a vyžadujú neskutočné množstvá energií (aj pre výrobu potrebného množstva freónov)a trvali by niekoľko storočí, zrejme Ľudstvo ako také počká na dobu, keď bude energia "zadarmo".
 
28.1.2004 - 17:07 - 
[ nemoc. Dokonce se jednou vytáhla pistole na kolegu.
Je toho mnoho, bylo by to na samostatnou přednášku.Prosím o doplnění.

O tej pistoly by som teda nieco rad počul.
 
28.1.2004 - 20:33 - 
O té pistoli jsem už také cosi slyšel.....zdá se že tam měla být pro případ, že by posádka přistála v divočině.
To je asi tak vše, co jsem se o tom kdysi dočetl v Lidovkách a
bližší podrobnosti by mě také zajímaly.
 
28.1.2004 - 21:07 - 
Jak se dá vlastně zabránit ponorkové nemoci? Izolací? Komunikací s novým okolím?  
29.1.2004 - 03:58 - 
quote:
Vím, že to zní asi jako ze sci-fi, ale nešla by na Marsu - za nějakých 20.let utvořit atmosféra - vypouštěním plynů do atmosféry - vznikl by skleníkový efekt, planeta by se ohřála a riziko meteoritů by kleslo...


Ne e. Gravitace mesice je slaba a neudrzela by plyn. Ani nahodou:-]
 
29.1.2004 - 04:03 - 
quote:
quote:
Vím, že to zní asi jako ze sci-fi, ale nešla by na Marsu - za nějakých 20.let utvořit atmosféra - vypouštěním plynů do atmosféry - vznikl by skleníkový efekt, planeta by se ohřála a riziko meteoritů by kleslo...


Ne e. Gravitace mesice je slaba a neudrzela by plyn. Ani nahodou:-]


Je sorac. Sem se splet no. Mam v hlave porad ten mesic a ani jsem si nevsiml ze si mi to spletlo dohromady.

Jo jinak teraformace pomoci sklenikovych plynu je vec zajimava nicmene dosti narocna. A trvalo by to hooodne dlouho. Sto let i vic. A ty naklady...
 
29.1.2004 - 14:13 - 
Pistole tam měli pro případ přistání v divočině. Pokusím se nalézt nějaké údaje, ale jsem po stěhování, něco materiálů jsem rozdal a i něco vyhodil. Co mě slouží paměť (nespoléhat!) mělo by jít o posádku Sojuz 21 - Saljut 5, rok 1976, Volynov, Žolobov, 49 dní letu. Ale jak píšu, nejsem si jist. Informace se objevila mnohem později - po roce 1989? P. Toufar, K. Pacner ? nevím, Případně "Vojenské zdravotnické listy"? Spaceflights? Měl jsem ji z více zdrojů. mělo tam dojít ke sporu v závěru letu, který pak byl zkrácen? Víc ze sebe nedostanu.
Ponorková nemoc - předejít, znamená vybrat typy, keré se budou doplňovat a mít k sobě blízko. Ale stres dělá hodně, ani milenci se nevydží držet kolem krku týden. Léčba znamená vzdálit se od sebe. Nahoře není kam odejít. Jedna posádka Skylabu (druhá nebo třetí) se také začala hádat dostirazantně. Tak řízení letu jim vyplo linku ze Země nahoru a spustilo poplach. Začalo několikahodinové "lítání" po Skylabu, hledání toho co se děje, Zem mlčela, světýlka blikali a pak se ozvala Země, jestli je chuť do další hádky. Nebyla.
Pokusím se zapátrat v materiálech. Víte, někdy člověk přišel k informacím až se divil. Asi v roce 1980 jsem na KNV v Hradci Král. povídal při otevírání výstavy fotek ze sovětské kosmonautiky. Byl tam ruský plukovník- lékař, který se mě ptal na raketoplán USA, říkal jsem mu co o tom vím,náhodou jsem měl u sebe i informace z NASA, dost jsme si popovídali. Pak mi říkal i nějaké informace o Gagarinovi, ruských přípravách raketoplánu, kosmických zbraních atp. Na závěr mi řekl, že byl dlouhou dobu členem týmů (pátrací lékařský tým) co se starali o kosmonauty po přistání. V tu dobu našeho setkání byl velitelem vojenské ruské nemocnice v Česku. Překvapil mě otevřeností.
Že já jsem si hned všechno nenapsal. Hlava je děravá.
 
29.1.2004 - 14:34 - 
Soyuz 21
Volynov Zholobov
Date: 6 July 1976 12:09 GMT. . Landing Date: 24 August 1976. Flight Time: 49.27 days. Flight Up: Soyuz 21. Flight Back: Soyuz 21. Call Sign: Baikal (Baikal - lake in Siberia). Backup Crew: Rozhdestvensky, Zudov, Support Crew: Berezovoi, Glazkov, Gorbatko, Lisun, Program: Almaz.

Soyuz 21 with Volynov and Zholobov aboard hard-docked with the station on 6 July 1976 after failure of the Igla system at the last stage of rendezvous. Towards the end of the two month mission an early return to earth was requested due to the poor condition of flight engineer Zholobov (who was suffering from space sickness and psychological problems). The crew landed in very bad physical and mental condition 200 km SW of Kokchetav on August 25, 1976 at 18:33 GMT. It was determined that they had become emotional, not followed their physical training, and developed an unreasonable desire to return to earth. The possibility also existed that there were toxic gases in the station.

Danger: Crew member became psychotic and mission was returned to earth from space station early. Toxic gases in station were suspected.

viz.www.astronautix.com
Zdraví
MF

 
04.2.2004 - 09:41 - 
Díky za přesnou informaci o tom incidentu.
Chci doplnit informace o možné budoucí atmosféře Marsu. Pro její vytvoření jsou nutné tzv. skleníkové plyny. Jejich řada začíná vodní parou, položme ji za rovnou 1, pak CO 2 ´má také 1, metan CH4 má účinnost 21 x vyšší, oxid dusný N2O 310 x, a freony! HFC 134a 1300 x, CFC11 a HCFC22 5000 x, CF4 6500 x. Volného CO2 (ten co se neneváže) zůstává z lidské činnosti v atmosféře naší Země cca 5 000 000 000 tun za 1 rok. Skleníkový efekt na Zemi se mírně projevuje. Vezmeme-li čas po který je atmosféra znečišťována vychází nám pro Mars (vytvořit skleník) mnoho staletí intenzivní výroby plynů. Ale dělat freony je mnohem účinnější, ale asi i nákladnější. Prosím o doplnění či případné opravy těchto informací. Díky K.B.
 
04.2.2004 - 17:31 - 
quote:
Pistole tam měli pro případ přistání v divočině. Pokusím se nalézt nějaké údaje, ale jsem po stěhování, něco materiálů jsem rozdal a i něco vyhodil. Co mě slouží paměť (nespoléhat!) mělo by jít o posádku Sojuz 21 - Saljut 5, rok 1976, Volynov, Žolobov, 49 dní letu. Ale jak píšu, nejsem si jist. Informace se objevila mnohem později - po roce 1989? P. Toufar, K. Pacner ? nevím, Případně "Vojenské zdravotnické listy"? Spaceflights? Měl jsem ji z více zdrojů. mělo tam dojít ke sporu v závěru letu, který pak byl zkrácen? Víc ze sebe nedostanu.
Ponorková nemoc - předejít, znamená vybrat typy, keré se budou doplňovat a mít k sobě blízko. Ale stres dělá hodně, ani milenci se nevydží držet kolem krku týden. Léčba znamená vzdálit se od sebe. Nahoře není kam odejít. Jedna posádka Skylabu (druhá nebo třetí) se také začala hádat dostirazantně. Tak řízení letu jim vyplo linku ze Země nahoru a spustilo poplach. Začalo několikahodinové "lítání" po Skylabu, hledání toho co se děje, Zem mlčela, světýlka blikali a pak se ozvala Země, jestli je chuť do další hádky. Nebyla.
Pokusím se zapátrat v materiálech. Víte, někdy člověk přišel k informacím až se divil. Asi v roce 1980 jsem na KNV v Hradci Král. povídal při otevírání výstavy fotek ze sovětské kosmonautiky. Byl tam ruský plukovník- lékař, který se mě ptal na raketoplán USA, říkal jsem mu co o tom vím,náhodou jsem měl u sebe i informace z NASA, dost jsme si popovídali. Pak mi říkal i nějaké informace o Gagarinovi, ruských přípravách raketoplánu, kosmických zbraních atp. Na závěr mi řekl, že byl dlouhou dobu členem týmů (pátrací lékařský tým) co se starali o kosmonauty po přistání. V tu dobu našeho setkání byl velitelem vojenské ruské nemocnice v Česku. Překvapil mě otevřeností.
Že já jsem si hned všechno nenapsal. Hlava je děravá.


Pistol (tusim jedna) je v kazdom Sojuze. Bol o nej clanok v casaku o zbraniach. Pokusim sa doma najst v ktorom. Je to dost specialna zbran schopna strielat brokom, velkokalibrovou strelou a svetlice. Sluzi na prezitie v divocne a na sebeobranu aj proti velkej zveri. Je schopna zastavit losa alebo dokonca medveda takze slusny kanon.
To strelivo je podobne ako protiteroristicke - nizka prieraznost ale silny zastavovaci ucinok, skor omraci ako porani.
 
04.2.2004 - 18:12 - 
O té pistoli:
jen náhodou byl uveřejněn snímek pistole o ,které hovoříte. Již nevím ve kterých novinách to bylo,ale pokud nezapomenu snímek dodám na požadovanou e-mail adresu. Zcela určitě snímek mám ve svém CD archívu,jako raritu.
Daniel Lazecký
 
08.2.2004 - 10:04 - 
Tu pistoli jsem zahledl v "ATM" tedy si to myslim ale nevim vkterem čísle ja jich mam 8 ročníkú a prohledat je to da praci. 
08.2.2004 - 15:40 - 
quote:
Četl jsem i plány na terraforming Venuše. Do atmosféry se měly rozptýlit řasy, které by spotřebovávaly tamní CO2 a snižovaly tak skleníkový efekt.
Za větší problém kolonizace Marsu, Měsíce atd. považuju fakt, že člověk, který žije dlouhou dobu v prostředí s nižším G se nebude moci vrátit na Zem.



Co se týče Venuše, tak existují určitá pozorování, která naznačují, že v horních vrstvách mračen Venuše by mohly být rozptýleny mikroorganismy pohlcující infračervenou část slunečního světla. Teoreticky by mohlo jít i o kontaminaci pozemskými mikroorganismy - protože sondy letí do pekla panujícího na Venuši nikoho ani nenapadlo sterilizovat. Uvidíme, jestli tato pozorování potvrdí nebo vyvrátí sonda Venus Express.

Ve výšce několika desítek km nad povrchem Venuše panují podmínky částečně podobné těm na Zemi - co se tyče teploty, tlaku, apod. Atmosféra je v této výšce tvořena oxidem uhličitým a mračny tvořenými kapičkami koncentrované kyseliny sírové.
 
08.2.2004 - 16:01 - 
Ještě k psychologie posádky: jednou z možností u dvoučlenné posádky by bylo striktní vymezení odděleného ubytování, pracovních prostor a pracovních povinností. Funkce "velitele" by byla naprosto symbolická. Po dobu letu by se oba členové posádky vídali třeba pouze při jídle, nebo třeba i jen několikrát za týden.

Alespoň u mě takhle funguje spolupráce ve víceméně tříčlenné firmě, a soužití s různými blízkými osobami. S bývalou přítelkyní jsme žili v jednom bytě pět let v kuse a živili se navíc prací pro společnou firmu, společně jsme i cestovali po světě, apod. (např. přespávání v autě v rámci cesty po západěě USA ) - takže s těsným soužitím s jedinou osobou v prakticky jedné místnosti rozhodně zkušenosti mám.

Např. cesta na Mars by neměla být o nic větší problém: pouze je potřeba, aby se větší část dne oba členové posádky vůbec neviděli, nekomunikovali spolu, apod. Vytipování psychické kompatibility, komunikace tak 1-2h denně (posádka nepoletí na Mars aby si spolu povídala), alespoň jeden den v týdnu bez přímého kontaktu ("dovolená"), a intenzivní zapojení do virtuálních komunit na Internetu - to je podle mě jednoduchý a nízkorozpočtový způsob, jak se vyhnout psychickým potížím na Zemi i ve vesmíru. Více lidí najednou letí proto, aby si pomohli v případě potíží, kvůli ničemu jinému...

Další možností je zpěv písně "Polární noc, má zvláštní moc (každého přepadne smutek)" ze hry Dobytí Severního Pólu od Divadla Járy Cimrmana :-)

Přísné vymezení autority je podle mě vhodné spíše pro vojenské než pro civilní projekty. Např. bych doporučoval, aby si kosmonauti vylosovali pořad, v jakém vystoupí na povrch Marsu a posléze tuto skutečnost utajili - alespoň do pozdního věku - a ne jako u Neila Armstronga, že na povrch první vstoupí velitel posádky, a šmytec. U Američanů šlo v podstatě o typický vojenská průzkum: z 12ti lidí na Měsící byl v podstatě jen jeden z nich vědec - nevoják (nekosmonaut z povolání - to bylo tehdy skoro to samé..).

Při skutečně civilních letech do vesmíru nejsou potřeba žádné hodnosti, žádná velká hierarchie. Přirozenou autoritu bude mít řídící středisko na Zemi to dá rozum. Ale jinak se určitě osvědčí vše, co se osvědčilo u moderních sportovně založených horolezeckých a polárních výprav, bez velké vojenské či jiné hierarchické organizace... v těchto případech jde v podstatě o osoby v jakémsi relaxačním transu, vyjmuté z běžného každodenního života a plně zaměřené na jeden dočasný cíl...
 
09.2.2004 - 12:01 - 
O přirozené autoritě řídícího střediska pochybuju, vzpomeňte na Apollo 7 a to bylo řídící středisko 400 km daleko a ne 80 miliónů km. Velitel je nezbytný, nemůžete nechat kosmonauty, aby si dělali co chtějí a svévolně si měnili denní program, cíle a flákali tělocvik, jak se běžně děje u dlouhodobých letů. U horolezců se mnohokrát stalo, že se zesláblí rozhodli, že vylezou na vrchol, a protože jim to velitel nezakázal, lezli a zahynuli, to u pobytu na Marsu nepřipadá v úvahu. Stejně tak může nastat situace, že někdo zemře (nehoda, nemoc), při dvoučlenné posádce potom zůstane jediný člověk - ten by to sám asi těžko zvládal. Xchaosovi osobní zkušenosti nemají žádnou cenu, protože vždycky měl možnost vypadnout a setkat se s jinými/cizími lidmi. Minimum jsou 3 lidi, já osobně optimální považuju 4, protože dvojice se navzájem téměř nebudou stýkat, každý měsíc prohození - celkem 3 varianty (12+34, 13+24, 14+23), opakování po 3 měsících. Počítal jsem znovu let na Mars a nejhorší je start z Marsu a potom let k Zemi - u běžné mise nezbývá než použít N2O4 a UDMH - kvůli trvanlivosti paliva a jejich Isp kolem 3100 je děsně málo. 
09.2.2004 - 15:05 - 
Já bych si spíš vzal příklad ze všech těch civilních/sportovních/vědeckých horolezců, polárníků a mořeplavců, kteří bez přísné vojenské disciplíny něčeho konkretétního dosáhli, než z těch, kteří to zvorali... no, ještě uvidíme, kdo a jak nakonec poletí, a kdo to bude financovat.

Zpáteční let na Zemi stačí počítat bez závěrečného brždění - posádka sestoupí 2. kosmickou rychlostí pod správným úhlem přímo do atmosféry. Tedy, samozřejmě, z hlavy to naprosto nedokážu odhadnout - ale při letu od Marsu k Zemi by možná mohli jít při nízkém ISP celou dobu akcelerovat - zatímco při letu k Marsu si nic takového dovolit nemužeme.
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.239186 vteřiny.