Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: Nový Sojuz pro 6 lidí se znovupoužitelnou sekcí
27.2.2004 - 07:44 - 
Hezký ekonomický koutek jsem z toho udělal.
No pokud ty náklady na Astru opravdu nejsou podhodnoceny - 10 mld. rublů, tak to má Rusko "na háku", aniž by se muselo uskrvňovat v jiných sektorech.
Oslavy založení Petrohradu totiž přišly na 40 mld. rublů(1,4 miliardy dolarů).
http://archiv.tiscali.cz/trav/trav_center_010625.354837.html

Navíc tady je skvělá příležitost pro rozjetí kosmické turistiky, když se zde počíta se 4 cestujícími. Pokud se projekt zrealizuje ,tak jsem zvědav na cenu kosmoletenky.
 
27.2.2004 - 20:21 - 
quote:
xChaos: Nečetl jsem tvůj příspěvek celý(jsem na dial-upu),



To je ovsem chyba! Ty jeste nemas plechovku ? ;-)

quote:

došel jsem jen k vědě a musím prozatím alespoň krátce reagovat.
Porovnej si výdaje na vědu a výzkum v EU a v USA. Myslím, že budeš nemile překvapen.


Ok, ale do výdajů na vědu se v USA započítává leckterý výzkum, který pak není uvolněn pro volné užití. Např. když farmaceutické koncerny vyvinou lék proti AIDS, na který ale kvůli licenčním poplatklm nemocní v Africe naprosto nemají peníze (no, konkrétně v tomhle případě snad bude výroba levné kopie povolena, a ani nevím, jestli nejde o Evropský patent... ale stejně...). No a dále v Americe je dost draho, takže je tam drahé všechno, vč. pracovní síly a vědců samotných - takže prostě to číslo může vypovídat i o tom, že prostě v absolutních číslech utrácejí víc peněz - ale neříká nic o tom, jak moc smysluplné projekty jsou financovány.

Takhle to zní, jako bych byl bůvíjak levicový a protiamerický, ale to není pravda. Evropská byrokracie mi samozřejmě vadí. Protože jsem Evropan, tak mi nezbývá než doufat, že se to časem změní. Rozhodně si nemyslím, že Amerika by byla ráj podnikatelů a Evropa ráj úředníků... tak jednoduché to není...

 
28.2.2004 - 06:13 - 
Nejhlavnějším důvodem, proč Rusové jsou schopni postavit věc 10 kráte levněji než američani, je ideologický systém. I když budete tvrdit, že v Rusku již existuje kapitalizmus, rozhodně nedosahuje takových "kvalit" jako v USA. Prostě a jednoduše: co si myslíte, že NASA(jako státní podnik) vyvíjí a vyrábí konkretního?!? NIC!!!!!! A v tom to je. Kapitalizmus jaký je v americe je o specializaci a dodavatelském způsobu na tzv. volném konkurenčním trhu. Nicméně je dokázáno, že volný trh je jen teorie, k níž se praxe více či méně blíží. Příkladem hodně velkého přiblížení něchť je výroba a vývoj bežných HW komponent do počítačů, naopak malým přiblížením je vývoj a "výroba" software. Pokuď NASA chce nový raketoplán, musí vybrat nějakou SOUKROMOU firmu, její vědci nejsou schopni takový stroj sestavit sami a stejně by jim to nikdo nepovolil. V rusku je případ opačný, "zakázky" jsou dávány státním firmám, které se nepotřebují na zakázce "nažrat", protože jejich existenci zajišťuje stát. Další faktorem je, že pokud je zakázka zadána statní firmě/výzkumáku, jsou ostatní "poražení" donuceni ke spolupráci, což je v USA nepředstavitelné, že by vítěz tendru - Boeing mohl používat postupy a technologie Lockheedu. Proto je to stejné jako u léčiv. Cena 150 neúspešných vývojů různých léků se projeví na ceně jediného úspešného...

Historie dokázala, že pokud chceme tvořit věci v malých seriích a novátorského typu, je Ruská cesta lepší, levnější, rychlejší.

Zajímavým příklad na konec: někde ve švýcarsku postavila EU urychlovač o celkové delce cirka 30km. Jedná se o tunel o průměru více jak 6 metrů a odpovídá tak svou velikostí de facto 30 kilometrům trasy Metra, projektovaného na spojení prahy a kladna. Nicméně zatímco projekt urychlovače postavený v nejdražším státě světa a nabitým nejšpičkovější technikou vyšel na cirka 20mld Kč, pak projekt metra by měl vyjít taky na nejméně 20mld Kč!!!!
 
28.2.2004 - 13:08 - 
V souvislosti s vyvojem noveho Soyuzu – Kliper je zajimave, jak se i technicka historie vyviji ve spirale. Rusove meli nejmene 20 roku rozsahle prakticke i teoreticke zkusenosti se vztlakovymi telesy. Jedno z poslednich reseni byl MTKVA – “Gluškoljot”, coz mela byt odpoved akademika Gluška ( tehdy noveho vedouciho OKB1 a pozdeji NPO Energia) na zacinajici projekt americkeho Shuttle. Rusove po extensivnich aerodynamickych studiich a praktickych zkouskach vedeli, ze vztlakove teleso je vahove znacne vyhodnejsi nez kridlate reseni a dosahuje prakticky stejne moznosti “boceni” drahy pri zaverecnem manevru . Proto zpocatku sli jinou cestou nez Americane. MTKVA vyvijeny v NPO Energia jako vztlakove teleso mel mit hmotnost temer 200 tun a nosnost 3x vetsi nez Shuttle. Nest ho mela raketa Vulkan, zalozena na prave vyvijenych motorech RD 170. Avsak prisel jako obvykle rozkaz z politickych kruhu, ze vyvijeny stroj musi byt ekvivaletni Shuttle, to je hlavne pristavat na draze jako letadlo a raketa musi pouzit LH2/LOX technologii. Takze se vse predelalo na Buran a Energii. Ten politicky prikaz nebyl jedinym duvodem. Dalsim duvodem byla rize prakticka stranka: jak zajistit “mekke” pristani tak obrovskeho telesa a hlavne, jak ho nalozit a odvezt, pokud pristane neplanovane nekde daleko ve stepi.

U Kliper, to je telesa vice nez 10x mensiho, ve srovnani s MTKVA jsou obe tyto tyto prakticke otazky dobre resitelne, politicke kruhy snad jiz neurcuji technicke reseni (ani neni podle ceho). Vojaci jiz nechteji, aby kosmicka lod nesla 20 az 50 tun nakladu. Takze bude mozno za nesrovnatelne mensi prostredky dopravit do vesmiru stejny pocet lidi v KLIPERu a to pomoci rakety ONEGA, ktera stale asi bude jednou z nejlevnejsich a nejspolehlivejsich na svete, nebot bude vychazet z rakety Soyuz. Vubec neni vylouceno dalsi podstatne zlevneni cest do vesmiru - pouzit jako alternativni nosic letadlo AN 225 + jednostupnovy booster s trislozkovym motorem. Velke a rozmerne naklady radove desitek tun je mozno dopravit do vesmiru bez posadky radou existujicich raket a jiste neni technicky neresitelne je vybavit automatickym stykovacim zarizenim.

Domnivam se, ze reseni nove kosmicke lode jako vztlakoveho telesa v rozumne hmotnosti do 20 tun je nejoptimalnejsi z hlediska financniho, vahoveho, bezpecnostniho i operacniho. KLIPER muze zcala dobre slouzit i jako navratovy modul posadky pri letch na Mesic nebo Mars. Vykonny nosic pro takove lety v podstate existoval – Energia a ten muze byt zakladem pro inovovane reseni, pokud bude zapotrebi a hlavne pokud na to budou penize.
 
02.3.2004 - 13:06 - 
Rozhodně nesouhlasím s cernakusem, že důvodem pro levný vývoj je ideologický systém. Jeho výklad spolupráce je totiž mylný. U zdravé soukromé firmy se hlídá efektivní vynakládání prostředků (na rozdíl od státních firem), najímají se lidé, kteří jsou zapotřebí. Hlavní rozdíly jsou tři:
1. v Rusku se náklady na vývoj nepočítají do cen produktů.
2. levná cena pracovní síly.
3. odfláknuté bezpečnostní a vývojové zkoušky.
 
02.3.2004 - 14:50 - 
S tým bodom tri nesúhlasím, treba si pozrieť skúšky Sojuzu TMA na oficiálnych stránkach Energie, to je dosť presvedčivé. Okrem toho neviem, kto poslal prvé "ostré" Apollo k Mesiacu naložené ľuďmi ??
Žeby kvitnúca demokracia súkromného hospodárstva v USA ??
 
02.3.2004 - 14:51 - 
Sorry za Anonym. 
02.3.2004 - 14:53 - 
Apollo i Saturn 5 už před tím byli naostro vyzkoušeny, navigační a řídící systém neumožňoval tak daleký let bez posádky. Teď už ty zkoušky nemůžou odfláknout, dobře to dělají už od Eněrgije. 
02.3.2004 - 15:05 - 
Odskúšané bolo, ale len na orbite Zeme. Aj to som si nie istý akú dobu strávilo kontinuálne na obežnej dráhe. Aj napriek tomu to bol hazard, a je až neuveriteľné, že okrem Apolla 13 a myslím Apolo 1 žiadne vážne problémy neboli. 
02.3.2004 - 15:16 - 
Erve:
NASA není soukromá firma a asi nebudu daleko od pravdy s podezřením, že soukromé firmy si dělají z NASA dojnou krávu. Státní zakázky jsou většinou zlatý důl.
"Odfláknuté bezpečnostní a vývojové zkoušky" - neřekl bych, že po srovnání ruské a americké pilotované kosmonautiky je toto hodnocení v případě Ruska na místě.
A ani si nevzpomínám , že by Rusko či tehdejší Sovětský svaz někdy posadil kosmonauta do lodí, aniž by předtím absolvova, bezpilotní let narozdíl od STS a Apolla. Že tyto systémy nejsou schopny nepilotovaného letu to je už jiná věc.
 
02.3.2004 - 15:24 - 
Oprava: Výtka se měla týkat pouze STS nikoliv Apolla. 
03.3.2004 - 00:35 - 
Musím rwagovat.

Body pana Erveho jsou účelové. Myslím, že Hawk už je dostatečně vyvrátil. A musím jen dodat, že hlavním smyslem mého krkolomného příspěvku bylo Hawkovo jednoduché Nasa=dojná kráva!
 
03.3.2004 - 06:25 - 
Co se tyce rizika a “odflaknutych zkousek”, nesporne je, ze nejvetsi riziko v historii letu s clovekem bylo podniknuto pri prvem letu STS. Tak slozity stroj jako je Shuttle nikdy neletel do vesmiru v bezpilotnim rezimu ale navic ( coz je snad jeste rizkantnejsi), nikdy neletel ani nosny system - kombinace SRB + ET. Hlavnim duvodem nebyl nejaky spech jako tomu bylo pri zavode o Mesic, ani nejaky prikaz z vladnich kruhu. Duvodem bylo, ze v USA nemeli zkostruovany pro STS system automatickeho pistani na draze. Presto myslim ze bylo mozno uskutecnit bezpilotni let a simulovane pristani na pr. na hladine oceanu. Shuttle by byl temer jiste znicen ale z pozorovani prubehu letu by se dalo spolehlive soudit o spravne funkci vsech systemu. Takova zkouska by ovsem byla velmi draha a tak radeji podstoupili velke riziko prveho letu primo s lidmi.

Na druhe strane v SSSR nebo Rusku vzdy delali nekolik bezpilotnich zkousek pred jakymkoliv letem cloveka. Presto za nejvetsi riziko mozno povazovat vypusteni prveho pilotovaneho Soyuzu (Komarov). V tomto pripade vsak neslo o “odflaknute zkousky” ale o stupidni prikaz z politickych kruhu, ze k blizicimu se 50. vyroci VRSR se musi podniknout nejaky spektakularni let do kosmu. Melo jit o spojeni 2 lodi s posadkou, prestup kosmonauta z jedne do druhe a navrat ve zmenene konfiguraci posadek. Technici a vedeni kosmickeho programu vedeli, ze Soyuz ma zavazne technicke problemy. Dokonce Gagarin pry psal Breznevovi osobni dopis s prosbou odlozit tento let.

Soyuz byl zkousen v bezpilotnich letech v ramci programu Kosmos:
Prvy bezpilotni let skoncil prikazem k destrukci lodi pri navratu, nebot v dusledku chyby v zaverecnem manevru by pristala na cinskem uzemi.
Druhy bezpilotni let skoncil vybuchem rakety na startu po nahodnem zazehu II stupne v okamziku plneni prveho (kabinu odnesl do bezpeci zachranny system).
Treti bezpilotni let skoncil prechodem na prilis strmou sestupnou drahu, v tepelnem stitu byla propalena dira prumeru 300 mm. Padaky sice fungovaly ale kabina dopadla do Aralskeho jezera a potopila se. Po techto trech v podstate neuspesnych pokusech letel Komarov. Jeho let musel byt vzhledem k problemum na obezne draze predcasne ukoncen , let dalsi lodi odvolan a pristani Komarova skoncilo neotevrenim hlavniho padaku, zamotanim zalozniho a jeho smrti. Soyuz prosel dukadnou proverkou a rekonstrukci. Jiz za 6 mesicu probehlo prve automaticke spojeni na obezne draze a celkem letelo 6 lodi Soyuz v aut. rezimu (vsechny uspesne pristaly), nez leteli dalsi lide.


 
03.3.2004 - 09:50 - 
Uznávám část vašich argumentů, nicméně vím, že sovětští kosmičtí odborníci po návratu z USA svorně hlásili, že SSSR potřebuje organizaci jako je NASA, důsledkem bylo vytvoření RKA. Co se týká hospodaření s penězi, je jasné, že v každé organizaci dochází k problémům, dokonalý stav neexistuje nikde. Co se týká letu Apolla 8, loď Apollo letělo dvakrát bezpilotně a teprve potom letělo Apollo 7 na 11 dní, Saturn 5 letěl s Apollo 8 potřetí.
Na let Sojuzu 1 mohly politici naléhat, ale vedoucí letu měl jasně říct NE ! On nesl odpovědnost, ne politici. To samé ale platí o startu Chalengeru, ten člověk co říkal že bouchne si za tím měl stát a ne se nechat přehlasovat. Většinou je to o osobní odvaze a ta je nedostatkové zboží.
 
03.3.2004 - 10:25 - 
quote:
Uznávám část vašich argumentů, nicméně vím, že sovětští kosmičtí odborníci po návratu z USA svorně hlásili, že SSSR potřebuje organizaci jako je NASA, důsledkem bylo vytvoření RKA. Co se týká hospodaření s penězi, je jasné, že v každé organizaci dochází k problémům, dokonalý stav neexistuje nikde. Co se týká letu Apolla 8, loď Apollo letělo dvakrát bezpilotně a teprve potom letělo Apollo 7 na 11 dní, Saturn 5 letěl s Apollo 8 potřetí.
Na let Sojuzu 1 mohly politici naléhat, ale vedoucí letu měl jasně říct NE ! On nesl odpovědnost, ne politici. To samé ale platí o startu Chalengeru, ten člověk co říkal že bouchne si za tím měl stát a ne se nechat přehlasovat. Většinou je to o osobní odvaze a ta je nedostatkové zboží.


Řekl bych, že Brežněva asi nepamatujete. To byla poněkud jiná doba a mimochodem, vedoucí letu příkaz ke startu odmítl podepsat, přestože ho taková bezprecedentní neposlušnost mohla snadno dostat do vězení nebo pracovního tábora. (Na rozdíl od těch manažerů NASA, kteří ignorovali množící se problémy a značně přispěli ke katastrofě Challengeru)
Rozkaz k letu Sojuzu 1 přišel z nejvyšších míst, nepomohly petice techniků,(podepsat něco takového vyžadovalo značnou odvahu) ani osobní přímluvy Gagarina či zprávy důstojníků KGB. Brežněv prostě let chtěl za každou cenu, přestože musel dobře vědět, že Sojuz není ke startu připraven. Komarov nebyl obětí nějaké nehody, špatného technického řešení nebo šlendriánu, stal se obětí režimu a Brežněva osobně.
 
03.3.2004 - 12:23 - 
xChaos: Vzhledem k tomu, že EU se snaží a bude snažit dělat svou světovou politiku nezávislou na USA, tak musí dávat na

armádu více. Frantíci s tím už začali. Takže bych neřekl, že v USA je "model policajt".
Výdaje do přebujelé sociální sítě nejsou investice ani náhodou! A určitě to není "model solidarita" ale "model vyžírka"...

ESA sice dává celkem hodně peněz na planetární výzkum, ale zanedbatelně málo na pil. lety. A státy ESA dávají mnohem méně

ESA, než amíci NASA. To je zlé...

Daňové asignace jsou IMHO nesmysl. Co na tom, že se podaří pro nějakou věc najít prostředky, když na jinou nee? Prostě se

zvýší daně a stát to dorovná. Nebo se vezme odjinud. Přerozdělování jako přerozdělování...

Plechovku?

No tak to pozor! To samé platí pro kohokoli jiného, EU nevyjímaje! V USA jde ze státních peněz na vědu míň než v EU, ale

celkově(univerzity, firmy,...) mají amíci velký náskok. Ostatně udělej si žebříček(nebo najdi někde na netu) zemí dle

Nobelovek, patentů atd. Dost tristní výsledek pro EU...
(Ad AIDS: kdo zaplatí firmám vývojové náklady, když se budou volně prodávat generika?)
Nemluv o absolutních číslech. :-) Podívej se na % z HDP kolik jde na vědu...

cernakus: To s tím urychlovačem jsem nějak nepochopil...

 
03.3.2004 - 21:09 - 
Nepochopil jste to, protože jsem to blbě napsal. Myšlenkou bylo, že švýcaři postaví levněji urychlovač nabouchaný technikou, než češi stejně velký tunel nabouchaný kolejema:-(

Byl to příspěvek k efektivitě. Ve švýcarsku si asi nikdo z peněz za urychlovač v osobním letadle létat nebude;-)
 
03.3.2004 - 22:42 - 
Aha. Teď už plně chápu.
Napsal jste to velice trefně...
 
11.3.2004 - 07:28 - 
Další informace o nástupci Soyuzu:
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1282
 
12.3.2004 - 13:23 - 
Vypadá to typicky rusky, ale nevypadá to špatně. S mnohonásobnou použitelností by to neměli přehnat. Vždyť nebude víc než 2-4 lety ročně, takže nevím. Ale rozhodnutí je na rusku, hlavně ať to nedopadne jak s N-1, Eněrgií, Buranem, TKS atd. 
27.3.2004 - 12:36 - 
EU se chce stát do 10-ti let nejdynamičtější ekonomikou světa. Myslím, že k tomu patří i kosmický výzkum a potažmo i pilotované lety. Bylo by možná vhodné, kdyby se EU spojila s Ruskem při vývoji SOYUZU II. Nevíte někdo, jestli náhodou nějaké takové " námluvy " mezi Ruskem a EU neprobíhají ? 
28.3.2004 - 01:03 - 
No jo, jenže tahle Lisabonská agenda", nebo jak tomu nadávají, byla přijata v roce 2001 a dnes zjišťují, že se na to vyflákli a nic z toho prakticky neudělali...
Spolupráce EU+RF při vývoji Sojuzu II se hned automaticky nabízí. Neschopná EU by si zaplatili u všehoschopných(předevsím za peníze) Rusů alespoň částečně evropskou loď.
No bylo by to pěkné. Ale jsem skeptik. Nevěřím, že by nějakého eurobyrokrata něco takového napadlo. A europolitici mají jiné zajmy. Jak zvýšit dotace do zemědělství a zbavit se tak dotěrných zemědělců. Na chvíli...
 
28.3.2004 - 11:14 - 
Vypádá to, že EU sází na bezpilotní kosmonautiku.
Nový projekt Phoenix.Evropa se raketoplánů byť bezpilotních nevzdává:
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1302
Co se týče investic do vědy, tak bych EU zase tolik nekřivdil. Z hlediska státních výdajů na vědu předstihuje USA. V celkových výdajích na výzkum však USA vede, protože zde hrají velkou roli univerzity a nestátní sektor.
Nemyslím, že spolupráce ať už s Ruskem či USA je dobrý nápad a podle mě není ani nutná. Druhá strana může od spolupráce upustit a Evropa bude tam ,kde byla. Taky je otázka zda by v závěrečném výsledku nebyla spolupráce dražší než samostatný vývoj.
 
29.3.2004 - 01:21 - 
Pro Martina Kosteru:

Ano, přehnané byrokracie v EU se obávám. Ale s kosmickým výzkumem EU to nevypadá od začátku zle, a např. evropský program nosné rakery Ariane od začátku kladl důraz na návratnost investic a komeční starty,

Spolupráce s Ruskem není zlá, ale pilotované lety jsou prestižní záležitost a ESA se netají tím, že chce provozovat vlastní.
 
29.3.2004 - 01:27 - 
Nějak jsem omylem zmáčkl enter

ještě jsem tu měl jednu poznámku: Kliper podle mě není určen pro návraty od Měsíce nebo Marsu - to neodpovídá těm teplotám a konstrukci pro 2G.
Návrat 2.kosmickou rychostí je přeci jen náročnější, a asi bych nečekal,že se o něj pokusí asimetrické těleso brzdící v podstatě bokem napřed - což bude Klipper. Možná ale bude umět taky nějaký "nouzový balistický režim" - uvidíme.

Možná by tedy šlo udělat verzi pro návrat Kliperu 2. kosmickou rychlostí, ale ta standartní to asi nebude.

Ten návrh je zajímavý a "nový", ale odhazované moduly při letu na LEO - no nevím, nevím, jak to teda s tou vícenásobou použitelností myslí.

Kdybych do toho měl co mluvit, tak bych nezávisle vyvíjel dvě oddělené třídy pilotovaných lodí - jednu čistě "výzkumnou", jednorázově použitelné, modulární, maximálně optimalizované a odlehčené, pro návrat z meziplantárních expedic - a druhou třídu maximálně kompaktní , pro lety na LEO, a nejlépe vše vícenásobně použitelné bez rizik STS.

Rusové se o to evidentně snaží, ale jejich projekt je dost kompromis, vzhledem k tomu, že vlastně nic až tak moc nového nepřinese (snad jen lepší využití ISS a kosmickou turistiku...)
 
29.3.2004 - 09:28 - 
Jo, co se týče ekonomiky provozu, tak Ariane 5 vypadá celkem dobře. Už jen proto, že Arianespace má kontrakty na více než polovinu vynášeného komerčního nákladu.
Jenže s pil. kosmonautikou je to tragédie. Vůbec nemám pocit, že by něco pro ni dělali. Hermes? CTV? nic.
 
29.3.2004 - 15:23 - 

Možná by tedy šlo udělat verzi pro návrat Kliperu 2. kosmickou rychlostí, ale ta standartní to asi nebude.

Ten návrh je zajímavý a "nový", ale odhazované moduly při letu na LEO - no nevím, nevím, jak to teda s tou vícenásobou použitelností myslí.
.....................................................................

Pri porovnaní obrázkov - rezov Klippera a Sojuzu sa zdá, že časť prístrojov umiestnených v prístrojovom úseku Sojuzu je u Klippera prenesená do návratového modulu, teda predsa len sa zachová a viacnásobne použije viacej zariadení (okrem kabíny )ako doteraz, aj ked 100 % to asi nebude nikdy.
 
29.3.2004 - 15:39 - 
quote:

Jenže s pil. kosmonautikou je to tragédie. Vůbec nemám pocit, že by něco pro ni dělali. Hermes? CTV? nic.


Nemyslíš, že ATV je prostě tichý a efektivní způsob, jak za peníze určené původně na něco jiného vyvinout víceméně zbylých 90% CTV (ARD byl ostestován na balistické dráze už před řadou let), navíc s využitím existující ruské technologie pro bezpilotní setkání ? (Kurz)

Předpokládá se, že servisní moduly CTV a ATV se budou lišit minimálně - přibude pouze návratová kabina pro posádku, a ta už byla testována jako ARD (Atmosferic Reentry Demonstrator).

 
29.3.2004 - 15:46 - 
quote:

Pri porovnaní obrázkov - rezov Klippera a Sojuzu sa zdá, že časť prístrojov umiestnených v prístrojovom úseku Sojuzu je u Klippera prenesená do návratového modulu, teda predsa len sa zachová a viacnásobne použije viacej zariadení (okrem kabíny )ako doteraz, aj ked 100 % to asi nebude nikdy.


Něco z toho se dělá už teď. Já tedy Klipper chápu - je to pro Rusy nejlevnější způsob, jak vzít to nejlepší co vyvinuli v rámci projektů Buran a předchozích vztlakových těles, a co se osvědčilo u Sojuzu. Není to vůbec nic riskantního - prostě poslepují cosi jako již vyzkoušené vztlakové těleso BOR ze součástek Sojuzu.

Ale při letech na LEO všichni čekají na plnou vícenásobnou použitelnost, která přitom nebude slepou uličkou jako Shuttle. Když už se dostali tak daleko, tak se zdá absurdní nějaké odhazování přístrojové sekce. Proč ? To skoro vypadá, jako by těch Sojuzovských orbitálních vajíček (asi sériově odlevaných z vojenského titanu nějakou fabrikou na Sibiři, či co :-) měli skladem tisíce a nevěděli co s nima - cpou je do Progresů, do Klipperu, všude :-)

Musím říct, že na mě udělaly dojem ty hypersonické pokusy NASA. (zajímavé, že druzí nejblíže ke scramjetu jsou Indové - vyvinuli např. nadzvukové náporové střely s plochou dráhou letu, rychlejší než Tomahawk, a také směřují ke scramjetu). Nicméně v Rusku teď asi na experimenty nejsou moc peníze...

Kromě toho jestli mají Rusové utkvělou představu, že výprava k Marsu musí být tvořena šesti lidmi, pak je pro ně návratová kabina pro šest lidí zřejmě důležitý střípek v jejich mozaice. (Já bych poslal tak dva, maximálně tři lidi - ale to už jsem psal mockrát...)
 
29.3.2004 - 16:31 - 
quote:

Nemyslíš, že ATV je prostě tichý a efektivní způsob, jak za peníze určené původně na něco jiného vyvinout víceméně zbylých 90% CTV (ARD byl ostestován na balistické dráze už před řadou let), navíc s využitím existující ruské technologie pro bezpilotní setkání ? (Kurz)

S tím ruským KURSem bych si nebyl tak jistý - u ATV bude používán v poslední fázi přiblížení (0 až 200 metrů) optický systém, ve větších vzdálenostech pak GPS. Kurs je tušim rádiový (radarový) systém, takže pokud z něj něco použili, tak možná nějaké řídící algoritmy nebo něco podobného ...
 
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.283455 vteřiny.