|
| Já osobně se rád stanu členem občanského sdružení pro kosmonautiku. |
|
Musím vyjádřit ještě malou poznámku. Vypuštění "Sputniku" je docela dobrý CÍL, ale obávám se, že v dnešní době už nemá moc velký SMYSL. A právě SMYSL je podle mne to, co přesvědčí ostatní lidi, aby nám pomohli s uskutečněním našeho konečného CÍLE, tedy vypuštění do kosmu.
Mohlo by se nám stát, že "Sputnik" sice postavíme (protože jsme si vytyčili splnitelný technologický CÍL), ale nenajde se nikdo, kdo nám ho pomůže dostat do kosmu, což nutně potřebujeme (to samozřejmě hrozí v každém případě, ale přesto se tímto přimlouvám za trochu lepší SMYSL našeho "satelitu"). Alespoň radioamatérský retranslátor by to chtělo. |
|
citace:
Musím vyjádřit ještě malou poznámku. Vypuštění "Sputniku" je docela dobrý CÍL, ale obávám se, že v dnešní době už nemá moc velký SMYSL
Smysl "Sputniku" je test, jestli nemlatime prazdnou slamu. Az bude lezet na stole, muzeme si rict: dokazali jsme to, moc to nestalo a klape nam to organizacne. A ted nam chybi "jen" to vystrelit nahoru. Prijede televize, napisou noviny, budou papiry pro podlozeni zadosti o grant, nebudeme pro partnery jen parta kecalku, ale skupina, ktera dokazala v amaterskych podminkach postavit neco, o cem veri, ze bude fungovat nahore, podpira tuto viru hodnovernymi testy a ma podpurna vyjadreni renomovanych osobnosti.
Abyste nerekli, ze jsem pes, necham vam v baterii 100mA/12V na retranslator. Muzete na nej nechat verejnou soutez, uvidime, kdo se zucastni a ci modul prezije testy.
|
|
Děkuji mnohokrát za 100mA/12V k využití :-)
Někdy si tu připadám trochu jako pes, který se plazí u země a všichni do něho kopou za každé jeho malé zakňučení :-)
Naštěstí je to ale jen virtuální :-) |
|
citace:
Abyste nerekli, ze jsem pes, necham vam v baterii 100mA/12V na retranslator. Muzete na nej nechat verejnou soutez, uvidime, kdo se zucastni a ci modul prezije testy.
Pokud jsem to dobře pochopil, je tu návrh na minimalistickou družici. Takový malý "Sputnik" byl v radioamatérských kruzích postaven a vypuštěn v roce 1962 a jmenoval se OSCAR 1. Neměl solární panely a jeho elektronická výbava (jenom tranzistory, žádný integrovaný obvod) přišla na 90 U$. Byl tam jenom maják na 145MHz a klíčovač. Tím začala dlouhá a dost pestrá historie radioamatérských družic, které od roku 1965 (OSCAR 3, mimochodem, retranslátor byl skoro k ničemu) měly lineární transpondéry. Do dneška bylo vypuštěno 28 amerických a 15 ruských družic.
Zmiňuji se o tom proto, že tento vývoj už mnoho let řešil otázku "na co to bude". Radioamatéři chtějí samozřejmě komunikovat mezi sebou, ale některé družice také fotografovaly Zemi a nesly vědecké přístroje (UOSAT). Jestli by mělo jít o něco víc, než prostou demonstraci "umíme vypustit dužici", chtělo by to pečlivě zvážit, co s tím. Retranslátor bych raději vynechal, protože jde o mnohem náročnější úkol, než se zdá, a stavět minimalistický retranslátor někde na úrovni OSCARU 3-6, to by u radioamatérských organizací, které by takový projekt musely schválit, nenašlo pochopení. (Ten příkon 1,2W na retranslátor, to je opravdu málo)
S tím souvisí i volba kmitočtu pro maják. Všechny kmitočty, které přicházejí v úvahu, jsou mezinárodními konvencemi již přiděleny nějakým službám. Jediná "lidová" služba je služba radioamatérská, ale ani ta není přístupná každému, pouze koncesovaným jedincům. Družice by musela mít zvláštní licenci, kterou asi nebude snadné získat.
Zkrátka, předně by to chtělo najít náplň práce pro družici (ovšem skromnou, nevyžadující například tříosou stabilizaci atd., na nějaké lasery můžeme zapomenout) a potom se spojit buď s AMSATem, nebo s univerzitou v Surrey, protože nebude dosti času na to, aby realizátoři takové družice opakovali všechny vývojové omyly těch, kteří to už mají za sebou. Věřte, že jich bylo hodně! |
|
Zcela souhlasim s prispevkem pana Petricka. Sazmozrejme, ze 1.2W je malo, zatracene malo, proto take jsem tento odstavec uzavrel do (humor) (/humor), ale server mi ty "tagy" nepropustil 
Doufam, ze to bylo i jako legrace pochopeno, pokud ne, omlouvam se.
Kdo se pripoji k myslence virtualni druzice ?
Tam si dame motor jaky budeme chtit 
A mozna se na ni pujde i nalogovat |
|
Virtuální družice je zajímavá myšlenka. Hlavně pokud se nám povede udělat model pohybu v prostoru dle specifikací motoru, nevyjímaje zpomalení atmosférou atd. Zajímá mě to proto, že by se tím dala "vycvičit" pozemní obsluha naší amatérské družice. A hlavně i testovat různé způsoby určování polohy naší družice.
Mimochodem, jak určovat polohu (potažmo kepleriánské elementy) naší minimalistické družice? Napadá mě jedině GPS + radiometrická lokace (tj. doplerovský posun frekvence při průletu v zorném poli + zasílání časového kódu + pokud bude repeater rychlost odpovědi ...) |
|
Také samozřejmě souhlasím s příspěvkem Michala Petříčka a konstatuji toto:
- virtuální družice (jen simulovaná v počítači) mě nezajímá (nebo jen okrajově)
- jsem pro "Sputnik" a "něco navíc" (prakticky, ale jednoduše a levně)
- mohu přispět jen tím co mám a umím (vize, nadšení, trochu peněz, web) |
|
citace:
Mimochodem, jak určovat polohu (potažmo kepleriánské elementy) naší minimalistické družice?
Tohle jsou prave otazky pro nekoho, kdo uz toto resil.
Mne (laicky) napada, ze druzice svou polohu znat nepotrebuje, nebo ji
muze byt posilana (pokud bude inteligentni) na zaklade analyzy v "ridicim stredisku". Myslim, ze na dostatecne presne urceni polohy musi stacit analyza fotografie povrchu Zeme. |
|
ad Wartex - fotografie určitě stačit nebude - stačí malý posun v palubních hodinách (a že se levná elektronika lehce rozjede) a je to v háji. Pak při rozlišení 640*480 a neznámém natočení objektivu (jinak musíme mít nějaký sensor polohy Slunce) už to taky nedáme dohromady. Je otázka, jestli bude NORAD zveřejňovat elementy našeho objektu, tak by možná stačil NORAD a nějaký systém měřící polohu (resp. natočení) vůči SLunci. Ale to jen v případě pohybu na orbitu Země. Pokud poletíme k Měsíci tak ...
Jinak ještě poznámka, pravě pro takové pokusy (jako určit polohu z fotky) by mohl docela posloužit simulátor, pardon virtuální družice ...
ad Michal Petříček a nedostatečné napájení - proto jsem navrhoval slunenčí koncentrátor |
|
citace:
Mimochodem, jak určovat polohu (potažmo kepleriánské elementy) naší minimalistické družice?
Ve skutečnosti se to dá udělat velmi jednoduše. Družice bude vynesena jako jedna z doplňkových zátěží, takže výchozí parametry dráhy budou známé. Potom stačí spočítat, kdy bude první oblet nad naším obzorem, zajít na místní hvězdárnu (aby byl vidět horizont), a pozorovat a zaznamenat okamžik, kdy a kde družice vyjde nad obzor (AOS). Také je potřeba zaznamenat totéž při západu družice (LOS). Toto se udělá na několika po sobě jdoucích obletech, a parametry lze spočítat. Pokud půjde o dráhu o výšce 200-500 km, lze běžným triedrem pozorovat i malé družice. Např. družice RS1 měla rozměry asi tak 40x40x40 cm, byla na dráze o výšce 2000 km a k jejímu pozorování stačil malý triedr. Stejné pozorování lze udělat příjmem majáku, ale je to méně přesné. Pokud by šlo o dráhu s výškou cca pod 1000 km, budou se její parametry dost měnit, a pozorování by bylo nutné opakovat.
Tip pro nadšence - metodu lze ověřit už teď. Najděte si na internetu nějakou radioamatérskou družici, zjistěte oblety a můžete se vrhnout na pozorování. Při troše pozorovatelské píle lze stanovit i chybu měření proti přesným údajům NORADu |
|
Ufff, to je fofr, sam to sotva stacim sledovat :)
Urceni polohy
- jsem pro pozorovani ze Zeme (radiomajak, opticky majak, NORAD...)
Sdruzeni, asociace, nadace, spolecnost
- vzhledem k tomu, ze netusim, jake jsou v tom rozdily, nemuzu se vyjadrit, byrokracie se stitim :)
Virtualni druzice
- zajimavy napad, pro hruby navrh, simulace a trenink obsluhy by se urcite hodila. Bezpochyby by to ale bylo mnohem vic prace, nez se zda ;)
"Sputnik"
- ani takove jednoduche druzici bych se nebranil, i kdyz preci jen si myslim, ze alespon neco "navic" by to umet melo.
BTW kdyz uz jsme u toho 50.vyroci Sputniku, co postavit jeho repliku? Nebo jeho miniaturu (s trochu lepsim vybavenim), treba i v ramci CubeSATu? Ale tohle berte spis jen jako vesely napad :)
-------------
To nejdulezitejsi je obsazeno v prispevku Michala Petricka (dovolim si citovat):
"...nebude dosti času na to, aby realizátoři takové družice opakovali všechny vývojové omyly těch, kteří to už mají za sebou. Věřte, že jich bylo hodně!"
Rikam to i ja, at budeme delat cokoliv, potrebujeme lidi, kteri s tim maji zkusenosti. Diky tomu muzeme i zpresnovat nase zamery, protoze tito lide uz aspon tusi, co se neda a co da zvladnout a v jakem case a s jakou namahou. Jinak muzeme zalozit "Klub kosmickych bastlicu", kteri jednou za pet let poslou do kosmu hromadku srotu. |
| 04.3.2004 - 23:31 - Tomas | |
|
Moc rad bych se zapojil a snazlil se byt vse mozne k uzitku.Nejsem zadny odbornik na astronautiku a na jine obory zabivajic se vesmirem,ale sem velky fanda a porad,skoro denne sleduju vase clanky a napady tykajici se vesmiru,jiz skoro ctyri roky,radu veci sem jiz mozna ) pochopil diky kosmo.cz a meku ,presto prevazne vetsine nerozumim.Fyzika hotlt neni muj obor...bohuzel(,ale zaklady moc dobre chapu,jen jsem se nedosel tak daleko).Tak bych rad byl jakym koliv zpusobem ku pomoci,tim myslim zhediska ekonomie a napadu treba i na technologicke napady.Zdravi Tomas |
| 04.3.2004 - 23:39 - Tomas | |
|
| A proc sem to napal?...Stejne jako xchaos,zalozil tohle tema neusnut jen na mylsnece a napadech,ale uskutecnic je!!!Nemysli te?Prave xchaos,stim chel hnout... |
|
Tedy, na virtuální družici není nic špatného, ale je to v tomhle threadu zcela offtopic. (Mj. pod Linuxem je pěkný OpenGL prográmek Universe, který umožňuje sledovat sluneční soustavu - vč. velmi pěkných textur povrchu jednotlivých planet - z prakticky libovolné oběžné dráhy. Je to ale jenom zábava... i když některé pohledy na Saturn jsou vážně pěkné...)
Tuhle diskuzi jsemz ale rozpoutal za účelem zorganizování dobrodružného a nerealistického pokusu o stavbu reálné amatérské družice, která se pokusí na oběžné dráze o cosi jako manévrování.
Zdá se, že pár lidí původní myšlenku pochopilo (Aleš Holub) - a především s těmi bych jí rád rozvinul.
Z vlastní zkušenosti vím, že snaha o dotažení nějakého nápadu do zcela ideální podoby často vede k rezignaci na celý projekt už v rané fázi - naproti tomu vše, co začalo jako čirá improvizace, bezhlavá a okamžitá realizace nějaké vize, na základě dílčího okouzlení typu "hele, ono to funguje! tak si s tím pohrajeme...", se postupně vytříbilo do něčeho dost zásadního a hlubokého.
Jak už jsem naznačil, tak konkrétní subsystém, který se pokusíme v Arachne Labs vyvinout, bude tvořen solárními panely, komerčně dostupnými akumulátorovými bateriemi s malým paměťovým efektem, a počítačem formátu nejspíče DIMM-PC. Taková konfigurace má řadu potenciálních aplikací v reálném životě - nejen pro stavbu mikrosatelitu - takže má každopádně smysl se tím zabývat - když to nepoletí do vesmíru, tak z toho bude něco jiného.
Rozhraním s okolí budou vyvedené běžné hodnoty napájení (určitě 5, možná 12V) a běžná datová rozhraní (COM, LPT, USB). Jakýkoliv další subsystém, který by vyvíjel někdo jiný, tak lze oživit a testovat ve spojení s běžným PC.
Poptávka po dalších kompontech je např.
- USB kamera vestavěná do dalekohledu
- krokové motorky
- pouzdro pro satelit (s přihlédnutím k termoregulaci)
- nějaký pohon s vysokým specifickým impulsem
- "radiomodem"
|
|
Cituji ze stránek Planetary Society:
This required minimum altitude is anywhere between 600 – 800 km, depending on the density of the atmosphere which is a function of the solar wind. (Don’t be confused – solar sails fly by reflecting sunlight, not the solar wind; but the solar wind impacts the Earth’s atmosphere in such a way as to affect the atmospheric density). The solar wind follows a predictable 11 year cycle, and we are pretty near solar maximum – which is why we have set 800 km as the lowest altitude for our orbit injection.
Teoreticky by tedy odlet solární plachty již z výšky 600 km neměl být vyloučen - v určité fázi jedenáctiletého slunečního cyklu, když sluneční vítr "odfouká" řídké horní vrstvý atmosféry !
|
|
xChaosi,
tva neutuchajici snaha a vize dostat na obeznou drahu PC nebo jinou beznou komercni elektroniku je (aspon pro me) na jedne strane fascinujici, na druhu strane desiva.
Zivim se v oboru na pomezi HW a SW, tvorim algoritmy mereni a regulace, BIOSy, komunikacni protokoly a podobne pro programovatelne automaty v tezkych prumyslovych podminkach a delam to uz hezkych par let. Rikam to hlavne proto, abych dodal svym slovum vice vahy. Provozovat elektroniku (a jsou to soucastky s pomerne malou integraci, pomerne velke) dlouhodobe v rozvadeci s teplotou nad nejakych 50 stupnu znamena, ze se na ni zacnou vyskytovat nevysvetlitelne poruchy, nepochopitelne deje (takhle jsem to prece nenaprogramoval) a podobne. Zkratim to - PC na bazi Pentia, pametove obvody s hustotou par megabitu atd. nevydrzi nad atmosferou vice nez 5 minut bez "padu".
Podivejte se na problemy sondy na Marsu - pravdepodobne zareni poskodilo FLASH pamet (pozor, BIOS PC, firmware USB kamery).
Obdivuju konstrukci robota a mnnozstvi (softwarovych) mechanismu, ktere umoznily to takhle na dalku "rozchodit". Nevi nahodou nekdo na tomto foru, zda CCD prvky pouzivane v kosmu jsou shodne s komercne dostupnymi obvody ?
Nejlepe to asi vystihuje "zatez jineho druhu", "opakovani vyvojovych omylu" atd.
Prosim, abych byl spravne pochopen - nesmirne celemu podniku fandim a pokud budu moci, pomohu - pokud vsak bude vetsinove rozhodnuti dostat do zarizeni PC, SDRAM, USB, CCD a jine VLSI obvody, neverim sice na uspech, ale zucastnim se.
Kompaktni PC napajene solarnimi clanky je skvela myslenka a samozrejme ve WiFi, CZFree.NET a jinych komunitach skvele vyuzitelna a ve finale i potencialne komercne zajimava, ale je to, domnivam se, zcela jine zadani. Co maji podminky na strese panelaku spolecneho s podminkami v 600-800 km vysce ?
Muj navrh na "virtualni druzici" naprosto nesmeruje k "prohlizeni textur", jak se mozna muze zdat, ale naopak - velmi levne a "nehmotne" vytvorit model zarizeni, a modelove ho podrobit vsem vlivum, ktere dokazeme v tomto kolektivu popsat a modelovat, s pouzitim externiho know-how. To musi odhalit VSECHNY hrube chyby a VETSINU tech malych. A porad jeste nemusime do dilny. I tak je to velky ukol a co je dulezite, jeho vysledky se v zadnem pripade neztrati, nezestarnou, nedojdou jim baterie. |
|
Po delší úvaze jsem dospěl k přesvědčení, že to, co chci zjistit, je:
JAK UPRAVIT STANDARDNÍ (POZEMSKÁ) ZAŘÍZENÍ, ABY DOBŘE FUNGOVALA I V KOSMU ?
Smyslem je dosáhnout toho, aby kosmonautika byla dostupnější.
Moje první pracovní hypotéza říká, že je třeba jen zajistit rozumnou teplotu těch standardních zařízení (tím, že je vhodně uspořádám a obalím).
Abych tuto hypotézu prověřil, nevidím jinou možnost, než se pokusit sestavit funkční družici v podstatě z "nakoupených dílů" a poslat ji do kosmu (tedy přístup blízký xChaosovu). Věřím, že i Archimedes by mohl připustit možnost, že alespoň jednou je třeba do kosmu vypustit "hromádku šrotu", protože jinak si nikdy nemůžeme být zcela jisti, že to opravdu nebude fungovat. Beru to jako jako riskantní experiment (ovšem za co nejnižší cenu).
Proto se na mne nezlobte, ale já se tímto směrem pokusím jít dál i v případě, že to nebude většinové rozhodnutí. Je to prostě moje rozhodnutí.
Jako první krok ("experiment") se pokusím potřebná zařízení (popsaná xChaosem) sehnat "v bazaru", tedy inzerátem, nebo "soutěží" na dodávku (dílů sluneční plachetnice). Doufám, že i kdyby se mi takto zařízení nepodařilo získat, snad to alespoň přiláká pozornost schopných a zkušených lidí, se kterými pak budu moci spolupracovat. Myslím, že potřebuji oslovit především radioamatéry (radiomodem) a modeláře (fotovoltaika, jemná mechanika, dálkové ovládání, zpracování Mylaru, ...).
Pokud budu ve snaze o spolupráci zcela neúspěšný, pokusím se v druhém kroku jednodušší variantu (bez rádia) nakoupit a sestavit ("experimentálně") třeba i sám. Přitom se také budu snažit kontaktovat lidí, kteří už nějakou družici postavili, a zjistit od nich, "na co je třeba si dát pozor".
Jako třetí krok počítám s pozemním testováním sestavy a snahou o zajištění startu. To jsou ale ještě předčasné úvahy.
Pokud mi někdo bude ochoten v mojí snaze pomoci, budu velice rád.
Náměty, připomínky a kritiku vítám, ale nesnažte se mne už, prosím, odradit předem.
Aby bylo jasno, tak se samozřejmě rád podívám i na stavbu amatérské družice jiným způsobem (z military součástek), a budu jí i maximálně propagovat a podporovat. Vedle toho se ale budu pokoušet pokračovat i podle svých představ. Nemohu to prostě předem opustit (vzdát) a nechat proklouznout mezi prsty. Musím alespoň "dát míčku šanci" (jako v golfu). |
|
Muj pristup se blizi spis Wartexovu, ale jasne chapu motivy Alese Holuba i xChaose.
I mne je myslenka druzice "za par supu" (duvody jsem psal myslim jasne). Ale je podle me nesmysl spolehat jen a pouze stesti (coz je pripad Celeronu v radiacnich pasech).
Proto mam kompromisni navrh:
Postavit druzici s dvojim ridicim systemem. Zakladni operace (komunikace, popr. orientace) by byly v principu ovladatelne jednoduchym "military" systemem i xChaosovym DIMM PC (nebo necim jinym "beznym", co se vejde do CubeSATu) pricemz "military" system by byl nadrazeny. Pro jemnejsi praci (digitalni foto, sofistikovanejsi ridici algoritmy...) by pak slouzily VLSI - tedy pokud to preziji |
|
Hersoft, to je tak, kdyz neco pisu ve fofru, to mi vypadavaji slova, ba cele myslenky
Jeste pripominam, ze jit s technologii roku 2004 cestou roku 1957 - tedy bez predchozich zkusenosti, je mozna zabavne, ale prinos pro kosmonautiku bude prakticky nulovy.
Ale jeste predtim:
Myslim, ze momentalne nejuzitecnejsi by byl prehled amateerskych druzic. Rok, vybaveni, cile, uspesnost, narocnost... abychom neobjevovali objevene, kdovi, treba uz nekdo pred nami zkousel ve vesmiru obycejne PCcko.
Moje posledni prispevky asi vyznivaji dost skepticky, ale to jen proto, aby se to zdrave nadseni nenapiralo zbytecne do spatneho smeru |
|
Tak panstvo!
Je v provozu subdoména projekt.kosmo.cz kde jede groupware PHProject.
Jestli teda je zájem začít něco konkrétního dělat a chcete někdo konto, napište mi, obratem ho zřídím.
Tady by to mělo být na obecné "vykecávání", tam by to mělo být už pro konkrétní práci.
|
|
| Je tam testovací user test/test... |
|
citace:
I mne je myslenka druzice "za par supu" (duvody jsem psal myslim jasne). Ale je podle me nesmysl spolehat jen a pouze stesti (coz je pripad Celeronu v radiacnich pasech).
Jenom taková malá poznámka. I družice zkušených konstruktérů, kteří již mají za sebou řadu úspěšných projektů, občas nečekaně podlehnou vlivům kosmického prostoru. Pokud zůstaneme u radioamatérských družic, pamatuji takových případů několik. Družice RS3-8, přes které jsem vysílal, byly na dost vysokých kruhových drahách - skoro 2000 km. Tam už roste radiace díky van Allenovu pásu, takže RS8, která byla nejvýše, skončila provoz jako první. Řídící středisko to zdůvodnilo degradací slunečních panelů způsobenou radiací. Družice P3B (ta se ale pohybovala po eliptické dráze, takže prolétávala van Allenovým pásem) měla také radiační havárii. Paměť počítače po zásahu nějakou vysokoenergetickou částicí najednou končila u jisté adresy. Tvůrci počítače (šlo o speciální konstrukci) ale zvládli husarský kousek - napsali nový SW, který se vešel do "zdravé" části paměti a dokonce se jim to podařilo nainstalovat. Družice RS12/13 dopadla nejhůře. Někdy v roce 2002 se prostě po jedné masivní sluneční bouři odmlčela a už se nikdy neozvala!
|
|
Pratele,
venoval jsem jeden pracovni den  resersim z netu.
Konstatuji, ze mikrosatelity vyrabi a vytvari leckdo.
Velice dobrym zdrojem informace se zda byt www.hobbyspace.com
Pro me osobne je velmi poucny pribeh (skvele dokumentovany) satelitu SimpleSAT, doporucuji.
http://ltpwww.gsfc.nasa.gov/simplesat/documents.html
Davam postupne dohromady ruzne clanky, zpravy a poznatky ze site, ktere by nam mohly pomoci.
Replika Sputniku byla vypustena ke 40. vyroci vcetne radiomajaku, fungovala cca mesic.
Kontaktoval jsem profesionalniho konstruktera se zkusenostmi s military elektronikou (doslova), je ochoten se podilet na smysluplnem experimentu, zduraznuje radiaci a teplotu.
Stale pokracuji v ziskavani znalosti ze site, dilci zavery zde budu prezentovat. |
|
| Wartex: Tleskam, takova reserse je presne to, co jsem mel na mysli, jen na to ted sam nemuzu obetovat tolik casu |
|
Na projekt.kosmo.cz do VirtualSAT jsem nahral svou predstavu blokoveho schematu ridiciho systemu satelitu. Je nicmene zamysleny jako realny obvod.
Kdo ma pripominky nebo jine namety ? |
|
Par zajimavych odkazu:
http://flightlinux.gsfc.nasa.gov
http://flightlinux.gsfc.nasa.gov/docs/Target_Arch_Report.pdf
http://www-ee.eng.hawaii.edu/~cubesat/ |
|
To by se z toho jeden picnul 
Prave zjistuji, ze prakticky identicka diskuse (dokonce i ucastnici, nazory, namety) se odehrala pred rokem
Neni bez zajimavosti, ze mi ji vyhledal Google v ramci meho pideni se po informacich a znalostech 
Hodlam udelat nasledujici krok: sepisuji dokument, neco jako FAQ, ve kterem hodlam soustredit veskere dostupne relevatni informace, znalosti a zkusenosti, zkratka vse, co by mohlo pomoci lepe se orientovat, zhodnotit moznosti a najit optimum Dokument bude samozrejme open source, predpokladam jeho postupny vyvoj a prubezne umisteni na tomto portalu.
Prosim proto vsechny pritomne zucastnene, kteri maji neco zajimaveho k poslani, aby prispeli, do fora, do projekt.kosmo.cz, na mail.
Namatkou uvadim tato temata:
- dostupne obezne drahy (jake jsou moznosti vyneseni)
- mozne vlivy na obeznou drahu mikrosatelitu (drag atmosfery, vliv slunecniho vetru atp.), modely atmosfery, vypocty, zkusenosti
- problematika stabilizace, modely magnetickeho pole, vypocty
- problematika napajeni, rozbor vlastnosti solarnich panelu, rozbor akumulatoru, financni naroky
- komunikace, frekvence, prijimac/vysilac, moznosti pouziti stavajicich zarizeni v astro nebo radio komunite
- radiacni rizika, moznosti testovani v pozemnich podminkach, dostupnost testu na akademicke pude, zkusenosti
- mechanicke konstrukce v aerospace podminkach, materialove naroky, dostupnost vyroby pokud mozno na nekomercni bazi
- moznosti sponzoringu, grantoveho financovani |
|
Tak jsem procetl zbezne nektere stare diskuse (nektere jsem doted necetl, MEK a kosmo sleduji poradne cca od leta) a ono se tu skutecne uz dost resilo
Sikovne kompendium informaci o amaterskych satelitech, mikrosatelitech a netradicnich konceptech je skutecne to nejrozumejsi cim muzeme (a rekl bych musime) zacit. Myslim, ze nejsem sam, kdo s Wartexem v tomhle souhlasi
Jak to davat na projekt.kosmo.cz? Do "Files"? Aby misto kompendia nevznikl galymatyjas |
|
Ano, souhrn informací o minulých pokusech v našem směru je určitě to, co opravdu potřebujeme.
V minulosti se tu diskuse na podobné téma skutečně vedla, ale ještě nikdy tu nebyla taková vůle po realizaci a také okruh diskutujících se rozšířil (změnil). Výsledkem loňských úvah byly dva články na MEK o slunečních plachetnicích, což nepovažuji za špatný výsledek.
S PHProjektem se budeme muset ještě naučit pracovat. Věřím, že najdeme optimální způsob jeho využití.
K Wartexovým studijním tématům chci říci toto. Podrobné a kvalitní informace z naznačených oblastí by byly velmi užitečné jak pro pokus o praktickou realizaci, tak pro sebevzdělání, ale také to dost zvyšuje složitost, cenu a časovou náročnost akce. Budeme muset najít vhodnou úroveň do které půjdeme. Při své snaze o minimalizaci nákladů (ceny) a složitosti, navrhuji zatím tato témata sledovat jen "z nadhledu", tedy z praktického pohledu a nepříliš do hloubky. Myslím, že by to mohlo stačit (svou konkrétní představu popíšu příští týden). Samozřejmě, že pokud se najde někdo, kdo to dokáže rozebrat podrobněji, bude to jen dobře. |
|
