Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: CubeSail - koncepce
19.4.2004 - 20:45 - 
Pokouším se založit nové téma o koncepčních záležitostech amatérské družice. Abych zachoval jasnou souvislost s původní diskusí, zůstal jsem u názvu CubeSail. Případné nové jméno vybereme až v rámci další diskuse.

Dovolte mi nyní shrnout základní motivy a smysl našeho projektu amatérské družice.

Praktická kosmonautika je sice zajímavá, ale stále velmi drahá a technologicky obtížná záležitost, takže pro běžné "smrtelníky" je zcela nedosažitelná. Jak to udělat, aby byla dosažitelnější? Z jednoduchých úvah plyne, že nejpřímějším způsobem, jak snížit cenu za start je snížení celkové hmotnosti družice, ale tak, aby družice byla stále funkční a použitelná. Cenu samotné družice by kromě toho snad mohlo snížit i použití komerčně běžně dostupných zařízení (tedy levných a snadno použitelných).

Pokud by snížení ceny a technologické náročnosti bylo úspěšné, a kosmonautika by se stala dostupnou i pro amatéry a soukromníky, lze si představit vizi, kdy do kosmu létá řada nanodružic a nanosond, sloužících k amatérskému, nebo privátnímu kosmickému výzkumu, zábavě i podnikání.

Pro mne nejzajímavější je představa, že mám svou vlastní meziplanetární kosmickou sondu a mohu sám rozhodovat kam se poletí i co a jak se tam bude dělat.

Je ale něco takového už dnes opravdu možné? Zkusme to prozkoumat.

Řada vypuštěných studenských nanodružic v nedávné době dokázala, že základní princip (zmenšování a zjednodušování) je správný a lze ho dále rozvíjet.

Co tedy konkrétně potřebujeme pro miniaturní (amatérskou) kosmickou sondu:
- dostatečně výkonný, spolehlivý a trvanlivý zdroj elektřiny
- komunikační zařízení s dostatečným dosahem a dostatečnou přenosovou rychlostí
- spolehlivý a snadno programovatelný řídicí systém
- vyhovující systém orientace a stabilizace
- dostatečně výkonný, spolehlivý a ovladatelný pohon s dlouhou životností
- vlastní zařízení pro zvolený způsob činnosti (výzkumu, průzkumu, zábavy, komerce, ...)
- to všechno levné, lehké a jednoduché (aby to bylo dostupné i pro amatéry)

Většinu potřebných dílů je vhodné nejprve prověřit při nějaké základní (technologické) misi. To je právě cílem našeho projektu amatérské družice.

Základní koncepční doporučení tedy zní: Pokusme se postavit družici co nejjednodušší a nejspolehlivější, ale při návrhu jednotlivých dílů mějme už na paměti možnost jejich pozdějšího využití u meziplanetární sondy.

V této souvislosti se například ptám:
- čím se liší díly pro meziplanetární sondu od dílů pro družici na LEO?
- budou díly, zkoušené na LEO, výhledově použitelné i ve vzdálenějším kosmu?

Věřím, že díly pro družici a sondu se vzájemně příliš neliší, ale nazapoměňme prověřit všechny souvislosti.

Z rozboru realizovaných minidružic mimo jiné plyne, že je velice vhodné, aby každá družice (nebo sonda) měla "tvrdé jádro", umožňující řešit případné problémy "sofistikovanějších" částí, nebo alespoň vyhodnotit příčiny selhání.

Druhé koncepční doporučení tedy zní: Pokusme se navrhnout a postavit univerzálně použitelné "tvrdé jádro" družice, které bude fungovat téměř za všech okolností (i ve vzdálenějším kosmu).

Jedním z hlavních problémů se jeví zajištění startu družice do kosmu. Je to drahé a organizačně náročné. Musíme s tím počítat i při konstrukci družice.

Třetí koncepční doporučení: Pokusme se, aby naše družice byla z hlediska nosiče zcela bezpečná (nevýbušná), pasivní (bez potřeby externího napájení, nebo čehokoliv jiného), a aby byla tak robustní, aby mohla projít libovolnými zátěžovými (akceptačními) testy (a dala se tedy v principu vypustit libovolným nosičem).

Máme tedy tři základní doporučení, která bychom měli mít stále na paměti:
1) Navrhujme díly použitelné i pro meziplanetární kosmickou sondu.
2) Postavme co nejodolnější "tvrdé jádro".
3) Neočekávejme od nosné rakety žádnou podporu (kromě vynesení do kosmu samozřejmě).

Z dřívějších diskusí máme pro konstrukci amatérské družice tyto náměty:
- napájecí zdroj s fotovoltaickými články, akumulátorem a stabilizací napětí ("tvrdé jádro")
- nezávisle napájený radiomaják pro základní telemetrii ("tvrdé jádro")
- radiomodem s nízkou přenosovou rychlostí do 9600 bps ("tvrdé jádro")
- spolehlivý základní řídicí systém, nejlépe radiačně odolný ("tvrdé jádro")
- optický systém orientace a (elektro)magnetický systém stabilizace ("experiment"?)
- výkonný COTS řídicí systém (např. PDA) ("experiment")
- vysokorychlostní radiomodem s rychlostí nad 50 kbps ("experiment")
- COTS digitální fotoaparát pro snímkovaní družice i okolí ("experiment")
- elektrodynamický tether pro pohon v mg. poli Země ("experiment")
- sluneční plachta pro pohon ve vzdálenějším kosmu ("experiment")
- radioamatérský transpondér ("experiment")
- iontový pohon ("experiment")
- resistorjety pro stabilizaci ("experiment")
- ???

Očekávám, že další koncepční náměty a souvislosti budeme případně diskutovat právě v tomto tématu.

Technické detaily jednotlivých dílů budeme diskutovat ve specializovaných tématech. Nikdy ale, prosím, nezapomeňme na základní koncepci a souvislosti.
 
19.4.2004 - 22:02 - 
Kdyz se vse takhle napise, vypada to krasne. Trosku me mrazi z toho, s jakou lehkosti a skoro bych rekl naivni bezstarostnosti si tady rysujeme meziplanetarni sondu, a dokonce uz pro ni vymyslime jmeno.

Realne projekty v mem paradigmatu se skladaji z postupnych kroku, predem naplanovanych a rozmyslenych, ktere vytvori zaklad, jistotu a jakesi zazemi, o ktere se lze oprit v dalsim kroku.

Jsi si opravdu jisty, Alesi, ze tyto predstavy, ktere zde predkladas jako dane a zadas nas, abychom je respektovali jako axiomy, skutecne vsichni sdilime ? Zkusme se kazdy za sebe zamyslet, co vlastne skutecne od tohoto projektu ocekavame.

Sam za sebe rikam, ze cilem, ktery uspokoji (uspokojil by) me predstavy, je mit nahore ridici system vlastni vyroby, ktery bude zkonstruovany na zaklade vypoctu a realnych simulaci. Bavi me vytvaret tvrda jadra systemu (napriklad firmware pro prumyslove automaty, jak jsem psal drive), bavi me programovat protokoly a regulace. Chci si (chtel bych si) tak trosku hrat, ale s vaznym cilem. Muzete se v podobnem duchu vyjadrit o svych motivech i ostatni ?

Necekam, ze udelame diru do sveta, necekam, ze dokazeme, jak je vse snadne a jednoduche, ze uz by do vesmiru mohlo davno letat spousty zarizeni z hypermarketu, jen na to zatim nikdo neprisel.

Trapi me rozpor: kvalitni versus levny a amatersky. Obavam se, ze tento rozpor je v principu neresitelny. Skutecne tvrde jadro schopne dlouholete meziplanetarni mise s pohonem s malym tahem by potrebovalo jako zdroj energie neco lepsiho, nez COTS akumulatory a COTS slunecni clanky. Radioizotopove termoclanky se zatim v obchodech bohuzel nesezenou.

Cim se lisi LEO a prostor ? Minimalne narocnosti komunikace - velka vzdalenost vyzaduje podle meho nazoru precizni stabilizaci, smerovou antenu, narocne vybaveni pozemniho strediska - DSN asi nepostavime, ze ? Mam podezreni, ze i z hlediska radiace je prostor nebezpecnejsi.

V zajmu realnosti predkladam tuto koncepci naseho satelitu:
- navrzen pro kruhovy orbit ve vysce +-600 km
- predpokladana zivotnost 1-2 mesice
- radiacne odolny jednocipovy mikropocitac, startovni sekvencer na bazi stavoveho automatu v PROM, zdvojene WatchDogy, dublovane pametove obvody, schema je na projektu
- napajeni jednim alkalickym clankem (pro jistotu), pak subsystem solarnich clanku a Li-Pol akumulatoru
- pasivni stabilizace magnety
- pasivni termoregulace na zaklade vypoctu (konstrukce!)
- komunikace takova, jakou EMP Centauri postavi
- komunikacni protokol proprietarni

k tomuto jadru pripojime (komunikace, napajeni pres ochranu) experimenty:
1. nejake prumyslove jednodeskove PC s par desitkami MB flashdisku a Linuxem, USB a torzem komercniho digitalniho fotaku, kdyz se podari mechanika, pak otacive zrcadlo, jinak smerem k Zemi. Za urcitych podminek umoznit Linuxu pristup ke komunikacnimu kanalu, cokoliv serioveho
2. nejaky tether pro otestovani zmeny drahy

Tento navrh spojuje jak koncepci tvrdeho jadra, tak testovani COTS komponentu a tether.
 
19.4.2004 - 23:24 - 
Wartexův pohled je mi velmi blízký. Pokládám za skoro šílenství byť jen uvažovat hned v prvním případě sondu s plachtou. IMHO na to teď nemáme.
Ostatně soubor CubeSail.doc, který jsem slepil, dostatečně ukazuje můj názor.
Napoprvé bych byl prostě dost opatrný...
 
20.4.2004 - 01:39 - 
Wartexuv zdravy skepticismus je myslim na miste. I kdyz se podle me se v zasadnich vecech s tim, co napsal Ales Holub, uplne nerozchazi..

I ja se klonim k tomu, ve "verzi 1.0" se soustredit na vytvoreni a ozkouseni tvrdeho jadra (s nejakou tou hracickou ala fotak, radioamatersky transponder, Linux-on-board apod.) a teprve pak uvazovat dal. I kdyz nemuzu rict, ze bych byl napr. uplne proti plachte, prijde mi predcasna. A i ten "nejaky tether" neni zrovna malickost, spolehlive a bezpecne vypustit z tak male druzice treba i jen nekolik metru kabelu nebude trivialni. Oboji muze navic za urcitych okolnosti satelit i ohrozit (zamotani, pruboje apod.) Netroufam si tvrdit, nakolik "na to mame" uz ted, ale tipuji, ze moc ne ;)

Na tvrdem jadru se shodujeme vsichni a nejakou tu "paradu" by asi taky rad videl kazdy. Problem je trochu v mire nasi nedockavosti - nekdo by radsi sel krok za krokem a slozitejsi paradicky si nechal az na druzici c.2,3...(a tam radim i sebe) a nekdo chce hned letet na Mesic :)
 
20.4.2004 - 09:24 - 
Já bych rád na Mars. Ihned...  
20.4.2004 - 09:26 - 
Správná debata, děkuji pánové :-)

Všimněte si, že NIC z námětů, sepsaných v úvodním přehledu, jsem neoznačil jako "schválené" pro "družici č.1". Počítal jsem s tím, že o tom teprve budeme diskutovat.

Doufám, že o tom budeme diskutovat snášením jasných argumentů (např. "sluneční plachtu ne, protože ... ???", nebo "tether ano, protože ... ???").

Na tvrdém jádru jsme se už v zásadě shodli (zdroj, základní komunikace, odolné řízení) a zkušení na tom mohou pracovat (detaily můžeme probírat ve speciálním tématu).

Myslím, že hrubá shoda je i v tom, že by bylo dobré udělat ještě "něco navíc". Co to bude, je právě předmětem této (koncepční) diskuse :-)

Já se svými "zkušenostmi" mohu stavbě tvrdého jádra spíše jen přihlížet (uznejte, že to není příliš zábavné).

Pokouším se tedy uvažovat trochu dopředu (i když mě někteří "okřikují"), třeba i pro družici č.2 a dál (<b>nenutím k tomu ostatní</b>). Hledám možnosti, jak otestovat přístupy, použitelné i ve vzdálenějším kosmu a neohrozit přitom "primární misi". V amatérské aktivitě naštěstí mohu dělat to, co mě baví, tak proč toho nevyužít? Pokud se ukáže, že to není vhodné, přesunu tyto pokusy na budoucí družice (doufám, že nějaké budou). Diskutovat o detailech sluneční plachty hodlám ve speciálním tématu (kdo nechce, ať si toho prostě nevšímá). Tady se omezím jen na všeobecné souvislosti.

V tuto chvíli si zatím myslím, že sluneční plachta by neměla ohrozit "primární misi" a naopak může být i užitečná. Může například pomoci při stabilizaci družice, při jejím optickém sledování a možná i při její propagaci (prosazování startu). Záleží i na tom, jak velká, složitá a nezávislá by byla. Mohlo by se to omezit třeba jen na test rozvinutí jednoho "listu". Možností je mnoho. Diskutujme :-)
 
20.4.2004 - 18:34 - 
Zajímalo by mne zda již někdo udělal alespon pokus nakreslit v hrubých rysech jak si družici,o které se tak diskutuje bude vypadat. Ano vskutku je důležité a stěžejní vědět dopředu co na palubě družice bude a nebude. Stejně tak důležité si myslím jak si kdo představuje její alespon vzdálenou podobu na orbitě. Bude také důležité jak jednotlivé komponenty poskládat do přepravního kontejnéru a jak se bude odvíjet její aktivování do funkčního a letu schopného stavu. To mne zajímá.....už jste si něco načrtli na bumášku ????
Daniel

Ostatně rád se Aleši zapojím do debaty i mimo přednášky v Bohdaneči.
 
20.4.2004 - 19:02 - 
Podla mna by stacila jednoducha druzica.Suhlasi s wartexem.Tether tam nemusi byt. Draha sondy by mala byt dostatocne vysoko ale neze ze bude prechadzat cez van allenove pasy. takze by nemal a presiahnut presiahnut hranicu 1000 km. lebo sonda by to vo vnutornom van allenovom pase asi nevydrzala. A kvoli setreniu baterie by trebalo udaje prenasat len nad uzemim CR a SR(som zo Slovenska a tak by som a ja chcel pocut pipanie majaka na sonde )  
20.4.2004 - 19:04 - 
quote:

Máme tedy tři základní doporučení, která bychom měli mít stále na paměti:
1) Navrhujme díly použitelné i pro meziplanetární kosmickou sondu.
2) Postavme co nejodolnější "tvrdé jádro".
3) Neočekávejme od nosné rakety žádnou podporu (kromě vynesení do kosmu samozřejmě).



Co se týče tvrdého jádra družice (sondy), přiznám se že ještě přesně nevím co se tím myslí. Znamená to použití radiačně, teplotně, a vibračně oddolných komponent , nebo to znamená maximální zjednodušení konstrukce tak aby pravděpodobnost poruchy byla minimální, nebo obojí dohromady. Co se týče odolnosti elektroniky proti radiaci,byly zde v diskusi zmiňovány radiačně oddolné součástky. Snad by šlo použít u družice součástky s jakoukoliv technologií (CMOS, GaAs, Si bipolar,...) i s minimální odolností proti radiaci, ale přitom nejcitlivější komponenty (VLSI ICs)odstínit kovovým protiradiačním krytem. Např 1 mm vrstva cínu či olova zeslabí tok fotonů o energii 100keV na hodnotu zlomku procenta. Zatím o tomto problému mnoho nevím , sbírám informace, snad by někdo poradil.
Co se týče navrhování dílů tak aby byly použitelné na LEO i ve vzdálenějším kosmu, myslím si že něco bude možné takto navrhnout už u první družice, např. teplotní regulace, něco zatím ne, např. antény. Udělat výrazně směrovou anténu a "nacpat" ji do 10cm kostky znamená použít buď miniaturní "mísu" a jít s kmitočtem nad 30GHz což není úplná sranda nehledě na to že takto malá anténa bude muset být velmi velmi směrová aby měla slušné EIRP což je možná ještě obtížnější úkol, nebo udělat rozkládací "deštník" a použít jakýkoliv kmitočet od cca několika GHz výše což zase přináší problémy se zastíněním některých částí družice (sluneční články, kamera, příp. antény VHF a UHF)-taková anténa by musela být vysunuta dosti daleko od družice. Jinak já s těmito body víceméně souhlasím.
 
20.4.2004 - 19:18 - 
quote:
Zkusme se kazdy za sebe zamyslet, co vlastne skutecne od tohoto projektu ocekavame.

Trapi me rozpor: kvalitni versus levny a amatersky. Obavam se, ze tento rozpor je v principu neresitelny. Skutecne tvrde jadro schopne dlouholete meziplanetarni mise s pohonem s malym tahem by potrebovalo jako zdroj energie neco lepsiho, nez COTS akumulatory a COTS slunecni clanky. Radioizotopove termoclanky se zatim v obchodech bohuzel nesezenou.

V zajmu realnosti predkladam tuto koncepci naseho satelitu:
- navrzen pro kruhovy orbit ve vysce +-600 km
- predpokladana zivotnost 1-2 mesice
- radiacne odolny jednocipovy mikropocitac, startovni sekvencer na bazi stavoveho automatu v PROM, zdvojene WatchDogy, dublovane pametove obvody, schema je na projektu
- napajeni jednim alkalickym clankem (pro jistotu), pak subsystem solarnich clanku a Li-Pol akumulatoru
- pasivni stabilizace magnety
- pasivni termoregulace na zaklade vypoctu (konstrukce!)
- komunikace takova, jakou EMP Centauri postavi
- komunikacni protokol proprietarni

k tomuto jadru pripojime (komunikace, napajeni pres ochranu) experimenty:
1. nejake prumyslove jednodeskove PC s par desitkami MB flashdisku a Linuxem, USB a torzem komercniho digitalniho fotaku, kdyz se podari mechanika, pak otacive zrcadlo, jinak smerem k Zemi. Za urcitych podminek umoznit Linuxu pristup ke komunikacnimu kanalu, cokoliv serioveho
2. nejaky tether pro otestovani zmeny drahy

Tento navrh spojuje jak koncepci tvrdeho jadra, tak testovani COTS komponentu a tether.


Co třeba já očekávám od projektu jsem zde již zmiňoval. Také bych nerad dělal nějaké ukvapené skoky. Preferuji postupovat obezřetně krok za krokem. Nicméně si myslím že tether nebo plachta na první družici představují riziko jen do určité míry. Nechme klidně družici létat okolo Země několik měsíců a když vše bude klapat můžeme zkusit rozbalit tether a plachtu později.

"Komunikace taková jakou EMP-Centauri postaví" ... ano, postavíme ji, ale to neznamená že na družici musí být zrovna ta naše.

Co se týče mne osobně bych dal u řízení přednost výkonému a dobře naprogramovanému a odzkoušenému mikrokontroléru před jednodeskovým PC. Myslím že to bude pro tuto první družici bohatě stačit.
 
20.4.2004 - 21:27 - 
Vsem co se budou ucastnit vyvoje druzice drzim palce!
Chtel bych jen dodat ze byste nemeli byt prehnane skromni a nejake poradne experimentalni zarizeni tam umistit (mam na mysli tether, plachtu ci iontovy pohon). Proc dopredu rikat "to nezvladneme"?? Trochu sebevedomi lidi! Jste borci!
 
23.4.2004 - 15:12 - 
K soupisu "experimentů" dodávám další návrh, který poslal Petr Voda.

<i>Jsem amatér, OK1IPV, a již několik let se zabývám ATV, tedy amatérskou televizí. Jedná se o přenos barevného obrazu klasicky v PAL. Používá se frekvenční modulace a pásmo 23cm. (viz moje články ve sborníku ze setkání Holice 2000 a Holice 2002).
Po několika letech práce mám zcela funkční zařízení s výkonem 0,5,
respektive s PA15W. Zařízení není příliš složité a v současné době je
adaptuji na součástky SMD.
Tento televizní systém se mezi amatéry v zahraničí běžně používá, dokonce i na podstatně vyšších pásmech. Myslím, že minimálně pro vysílání obrazu z kamery by na družici mohl být ATV vysílač na kmitočtu kolem 1250MHz s výkonem cca 1W, případně transpondér. Konstrukce takového vysílače by nebyla příliš složitá a snad ani moc nákladná. Jsem ochoten podílet se na výstavbě snad s vyjímkou hlavního výkonového prvku, kterým je hybridní PA fy Motorola v ceně kolem 2500-3500 Kč.</i>

Zajímavé ne?
 
23.4.2004 - 19:40 - 
No nevím. Já bych do toho analogovou televizní technologii vůbec netahal... stačí jediný kvalitní digitální komunikační kanál - tím přeneseme cokoliv, i obraz...

Ale samozřejmě jestli to je myšlené jinak... pokud se to pásmo 23 cm ukáže pro komunikaci vhodné, tak proč ho nevyužít... zvlášť když s ním někdo umí...
 
23.4.2004 - 19:44 - 
quote:
Vsem co se budou ucastnit vyvoje druzice drzim palce!
Chtel bych jen dodat ze byste nemeli byt prehnane skromni a nejake poradne experimentalni zarizeni tam umistit (mam na mysli tether, plachtu ci iontovy pohon). Proc dopredu rikat "to nezvladneme"?? Trochu sebevedomi lidi! Jste borci!


No já to říkám taky Jasně, nezvládneme to - ale kdo nic nedělá, ten nic nepokazí. Na zaručené kosmické projekty tu máme NASA s miliardovým rozpočtem. Za o několik řádů menším peníze se samozřejmě nedá zvládnout nic najisto - ale podle mě rozbalení slunešní plachty a následné zjištění že nefunguje bude méně frustrující, než postavit jen satelit pro satelit - který bude pípat jako se pípalo před padesáti lety. To je možná dobré pro Číňany...
 
28.4.2004 - 15:40 - 
Reakce na XChaose - naopak, ATV mi přijde jako fajn myšlenka, protože to může satelit učinit zajímavým, neb ATV nahoře ještě nebylo. Prostě je to jeden ze subprojektů ... 
29.4.2004 - 19:59 - 
Měkolik upřesnění k diskuzi o ATV.
- vyhoda ATV by spočivala v tom že počítač družice by
potřeboval zvládnout pouze sepnutí systemu, spustit kameru
a vysiláč a časem jej opět vypnout.Žádný převod obrázku na
přenositelnou formu, žádná paměť pro ukladání fotek atd...
- přenos v reálném čase
- jednoducha TV kamera ze zabespečovaček (velmi nízka hmotnost
a rozměry a stovky dostupných typu)
- dobrá atraktivnost družice ne jen pro radioamatery,
k příjmu stačí běžně dostupný ATV konvertor nějaký předzesilovač
a slušná antena vše propojeno s normální TV (zvládne kdokoliv
kdo bude mít zajem obrázky přijímat)...
- vysílač stačí vhodný koupit jen si vybrat vhodný typ a
dodělat koncový stupeň
Přijmače a vysílače prodavá např. CTS http://www.1start.cz/cts
ale i spousta prodejcu zabespečovací techniky.
K návrhu OK1IPV, na družici nelze použít pásmo 23cm!!!
toto pásmo je u družicové komunikace použitelné pouze pro
cestu nahoru, nikdy dolu!!!!
Ale použití pásma 13cm, není problém, navíc dole pro příjem
můžeš použít nějakou velkou antenu z WIFI (levné ziskové snadno
dostupné)

 
05.5.2004 - 18:22 - 
Tedy, já vám do toho mluvit nebudu, ale pochybuji, že se s ATV dostanete na hodnoty okolo 1 mpixel, které požaduje specifikace Aleše Holuba.

Navíc při použití digitalizace není problém přenášet jeden detailní obrázek třeba hodinu, palubní software může být schopen vyhodnotit okamžitou orientaci družice vůči hvězdné obloze a poslat ji na zem třeba jako 3 bajty... tohle s ATV neuděláš...


 
06.5.2004 - 13:16 - 
To XChaos:
ATV není zamýšlen jako palubní orientační systém ani neslouží k polohování vůči hvězdám. Je to "jen" náklad, který činí družici zajímavou, jinou a tedy i potenciálně lépe vypusitelnou ...
Mimochodem představa, že s jednou kamerkou budu snímat jak Zemi tak hvězdy je trochu zavádějící. Bude nutné, aby kamerka byla dostatečně citlivá. Takže navíc tam bude muset být nějaké stínítko (abyhcom ji neoslepili). A nebo to otočné zrcátko může mít tři strany s různými filtry (Země, Slunce a bez filtru hvězdy ..).
 
06.5.2004 - 22:29 - 
me prave prijde, ze u kamery na bazi CCD chipu je ta citlivost az otazkou digitalniho zpracovani obrazu... ale zas tak moc tomu nerozumim.
 
14.7.2005 - 13:51 - 
quote:
Měkolik upřesnění k diskuzi o ATV.
- vyhoda ATV by spočivala v tom že počítač družice by
potřeboval zvládnout pouze sepnutí systemu, spustit kameru
a vysiláč a časem jej opět vypnout.Žádný převod obrázku na
přenositelnou formu, žádná paměť pro ukladání fotek atd...
- přenos v reálném čase
- jednoducha TV kamera ze zabespečovaček (velmi nízka hmotnost
a rozměry a stovky dostupných typu)
- dobrá atraktivnost družice ne jen pro radioamatery,
k příjmu stačí běžně dostupný ATV konvertor nějaký předzesilovač
a slušná antena vše propojeno s normální TV (zvládne kdokoliv
kdo bude mít zajem obrázky přijímat)...
- vysílač stačí vhodný koupit jen si vybrat vhodný typ a
dodělat koncový stupeň
Přijmače a vysílače prodavá např. CTS http://www.1start.cz/cts
ale i spousta prodejcu zabespečovací techniky.
K návrhu OK1IPV, na družici nelze použít pásmo 23cm!!!
toto pásmo je u družicové komunikace použitelné pouze pro
cestu nahoru, nikdy dolu!!!!
Ale použití pásma 13cm, není problém, navíc dole pro příjem
můžeš použít nějakou velkou antenu z WIFI (levné ziskové snadno
dostupné)




Testuji tady v Zatci tez ATV na 13cm a 5cm.
Jak PAL tak i DVB-T.

Pokud se pouzije pasmo 23cm, tak se da jako konvertor pouzit obycejnej
analogovej satelitni prijmac, kterych jsou hromady.
Do projektu se tim padem dostane vice lidi. Mysleno prezentace.
I na skolach muzou udelat experiment s prijmem ATV-PAL.

Experimentalne jsem si udelal TV vysilac na 2412MHz s vykonem 20mW zalozenym na jedinnem PICu. Pracuji s SMD technikou, takze velikost
TX modulu mam 2x2cm!! vstup analogovy videosignal, napajeni 1.6V, vystup je na 2.4GHz.

Celkove ke koncepci satelitu.
Jsem pro, aby ze satelitu byl nejaky "uzitek", minimalne
jako presentace stredni EU a to co nejednodussim zpusobem.
1) Radioamatersky nelinearni prevadec (FM) 70cm up <> 2m dw.
2) Radioamatersky majak FM do 100mW (odzkouseno na Sputniku pred par roky jak tam detske hlasy "neco" povidali)
3) Ovladacka pomoci klasickeho AFSK 1k2 packet radia 2m dw <> 70cm up.
Tim padem telemetrie a sber dat...neco jako udelat nod, na ktery se mohou napojit vsichni a jen sysop s heslem muze neco nastavovat v EEPPROM. Jednocipove TNC existuje.
4) FM majak (navrhuji 70cm) by obsahoval telemetrii.
5) do ATV obrazu vklicovat nejaka textova data z telemetrie

Timto zpusobem do "alespon" prijimu zapojite hromadu lidi a skol atd..
Tim padem presentace a sehnani sponzoru na dalsi ... jiz sondu.
Treba jiz do hlubokeho vesmiru s jiz naplanovanymi experimenty.
Treba solarni plachta atd.

Kdyz totiz budete chtit udelat na kostce "vse" , tak to dopadne
jako kdyz kocicka s pejskem varili polevku.
Nic nebude fachat. Krok po kroku, tim ze tam budou veci pro radioamatery, tak to bude hromada radioamateru sledovat.
Odhaduji pocet aktivnich radioamateru, kteri provozuji SAT asi na 30000 lidi po celem svete. Koncesi si muze udelat kazdy z Vas.
Nehlede na to, ze pres satelit muzete pracovat pomoci klubove stanice.
A na prijem nepotrebujete koncesi zadnou.
Nehlede na to, ze nejlevnejsi prostredky pro sledovani (prijem) jsou
prave radioamaterske prijimace a anteny.

No zkuste se nad tim zamyslet.

73! Martin OK1MJO

http://www.qsl.net/ok1mjo
http://www.qsl.net/ok0bez
http://www.qsl.net/ok0bez/files
 
14.7.2005 - 14:05 - 
quote:
Tedy, já vám do toho mluvit nebudu, ale pochybuji, že se s ATV dostanete na hodnoty okolo 1 mpixel, které požaduje specifikace Aleše Holuba.

Navíc při použití digitalizace není problém přenášet jeden detailní obrázek třeba hodinu, palubní software může být schopen vyhodnotit okamžitou orientaci družice vůči hvězdné obloze a poslat ji na zem třeba jako 3 bajty... tohle s ATV neuděláš...





No experimentoval jsem s tim, ze se do PALu namixuje teletext.
A v teletextu muzes prenaset i data.
Na to staci jeden Xilinx.

Mel jsem zapujcene kamery co jsou velke jako dve sirky vedle sebe.
Tak by se poridili 2 tyhle kamery, jedna by mirila na Zem a druha do vesmiru. Pripadne by ta druha mohla byt 30cm od kostky a mohla by snimat celou druzici a na pozadi by byl vesmir.

Vysilani ridit tak, ze bud 2 ATV kanaly nebo jeden a ty kamery by se
stridali kazde 2 hodiny.

Kazdopadne pri testu meho ATV systemu na 13cm jsem pri pouziti 500mW PA prijimal obraz v suprove kvalite ze vzdalenosti 52km.

Jako TX jsem pouzil 2 sfazovane dipoly do krize. V+H polarizace.
A na RX jsem pouzil parabolu Tyhan90 a prijimac Icom-R3.
Jukni na:
http://www.qsl.net/ok0bez/files/rys/TPinterface_Ronja/zatezak/zatezak_50W_a.jpg

-=RYS=-
 
20.9.2007 - 23:41 - 

Nevim, jestli tohle odpovídá vaší představě, ale tyhle mikropočítače se používají jako embdedy, možná by nebyla taková práce je odstínit
http://www.picotux.com/techdatae.html
http://www.intrax.cz/rs.html
http://gadgets.cz/?q=node/2497
http://www.shimafuji.co.jp/product/spacecube01.html

Ty poslední dvě jsou Space Cube, ale dal jsem to tam, protože stránka výrobce je v japonštině. Myslí, že to všechno chodí pod nějakým linuxem a v zásadě jsou všechny výkonnější než to co mělo Apollo.
 
25.10.2007 - 00:04 - 
quote:

Nevim, jestli tohle odpovídá vaší představě, ale tyhle mikropočítače....

Maji bohuzel takovou spotrebu energie ze by v CUBESATU spotrebovali 60-80% energie a to uz by na vysilac a dobieni moc nezbylo....
 
28.12.2010 - 19:14 - 
Koncepce Amsat P3E je opravdu zajimava.
http://www.uk.amsat.org/2009/3b_Gulzow-P3E.pdf


 
31.1.2011 - 05:23 - 
Jedna z vhodnych anten pro pasmo 1.2 a 2.4GHz, minimalne pro RX (hned za antenu dat 30dB preAmp se sumem do 0.6dB, relem pro prepinani TX/RX a konektorem MIC4 pro napajeni/vstup signalu PTT/vystup signalu pro klicovaci sekvencer do TRX ()http://www.kuhne-electronic.de/en/products/sequence-controllers/seq-1.html)) a to vse vcetne internich SHF relatek (staci i TESLAcke QNka z VR21 atd...jsou schopna makat az do 6GHz) dat do vhodne venkovni krabicky na stozar (http://www.kuhne-electronic.de/en/products/other-components/water-proof-case.html) je antena typu QFN (Quadrifillar Helix), ktera se nejcasteji pouziva pro prijem obrazku Zeme z meteosatu a samozrejme tez se pouziva pro spojeni vozitko/sonda na Marsu <-> retlanslacni stanice na obezne draze Marsu.

Ja ted sam premyslim jak system udelat za to "nic" co se jmenuje invalidni duchod .
Zatim to vychazi bud:
a)
Na stozar dat dva rotatory Conrad (900Kc) s pomocnym loziskem (60Kc). Jeden pro horizontalni toceni a druhy pro vertikalni toceni. Jako anteny pouzit 2x X chycene zezadu a kaxialni propojene tak, ze budou vysilat/prijimat v obou polarizacich soucasne V+H, jelikoz nemam silu+financ na jakostni mixovaci prepinac V/H/V+H/L (fazove posunuta druha polarizace vytvari levotocivou polarizaci) a k temto antenam (jedna pro 145MHz a druha pro 435MHz http://www.wimo.de/cgi-bin/verteiler.pl?url=xquad-antennas_e.html) a centralnimu sdruzovaci koaxialu dat crossbandovej duplexer (http://www.wimo.de/cgi-bin/verteiler.pl?url=xquad-antennas_e.html) a vyuzit jen jeden UHF koax co mam svedenej ze strechy, kvuli vysoke (pro me jako invalidu) cene kvalitnich koaxialu (Aircom+).

b)
Nebo mimo centralni vertikalni Diamond X-510 dat pres dalkove ovladane prepinaci rele a crossbandovemu slucovaci jeste dve "tocive" anteny...kazdou pro sve pasmo 2m/70cm + predzesilovac v krabicce.
http://www.ges.cz/-eb-144rk-2m-ges08901321.html

Vzhledem k nedostatku financi se asi dam cestou b).
Ta podivna antena sice nema kdovijakej zisk, nadruhou stranu nebude t provoz EME a pro AMA satelity staci i obycejnej dipol (2.3dBi). Toz uvidim, protoze ta antena od 2M typi RK-2M ma podobne vlastnosti jako antena QFN, jen ma vetsi zisk a vetsi vsesmerovost (vsimnete si, ze QFN na Opym ci na druzici Marsu nema vzadu "odraznou vodivou desku"...presto je smerovejsi nez RK-2M...takze musi byt na V/H rotatoru (na vozitku/druzici je rotator trochu jinej...hejba se tim jen v uhlu 40st pres kloub).
http://www.ok2pya.wz.cz/qfh/
http://www.emgo.cz/jak.html
http://www.g4ilo.com/qfh.html
http://www.jjmb.nl/jjmb.php?Name=TRW_24G
http://www.df2fq.de/produkte/Catalog-Engl.pdf




 
 


Stránka byla vygenerována za 0.258972 vteřiny.