Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6    7    8  >>
Téma: CubeSail - sluneční plachta
15.8.2004 - 10:06 - 
quote:
quote:
Na to, že struny byly použité a tudíž zkroucené, a na to že všechno bylo vyráběné zcela improvizaně "od oka", bez jakéhokoliv měření a výpočtů, tak jsou myslím výsledky docela zajímavé.


Také si myslím že "struny" z určitého materiálu by se nemusely moc kroutit i když by se rozvinuly po několika letech z "klubíčka". Některé houževnaté slitiny typu Hastelloy mají slušný paměťový efekt a není vůbec snadně tenký pásek z takové slitiny přimět aby se zdeformoval.


Ahoj lidi
zatim jsem se spíše díval. Na kosmoparty jsem tvrdil že bych chtěl
svoji raketu. Tak tolik k představování.
Pokud scháníte strunu tak zkuste do google "výroba pružin" a pod. prostě najít fyrmu která už pružinový drát nakupuje pravděpodobně budou mít dobré zkušenosti a mohli by pomoci i radou. Pokud nic nenajdete (to se mi nechce věřit) tak poblíž LIBERCE jedna je a drát bych vám tam koupil a poslal. Navíc úkolem drátu na pružiny (narozdíl od kytarového) je opravdu držet tvar.
Hlasuju taky pro dvoukřídlou plachetnici. U polohování pomocí těžiště
se mi zdálo že by spíše mohlo docházet ke gravitační stabilizaci družice ale jiné než by bylo potřebné. HLASUJI pro to aby plachetnice
měla dvě křídla ALE aby měla takovou konstrukci aby šlo vyzkoušet prostě oba druhy polohování tzn. i těžištěm.
 
18.8.2004 - 20:26 - 

Díky za odpověď. Podle modelového příkladu v Dynamic Modeling and Attitude Control of Solar Sail Spacecraft strana 7 se zdá, že rovnice počítá s ideálním specular reflection koeficientem. Non-Lambertian koeficient přední plochy Bf = 0,79 (měl by být roven 1-d), reflektivita r = 0,88, speculat reflection coefficient s = 0,94. Kdyby se brala do úvahy difůze povrchu mělo by být s = 0,83.

Oceli Hastelloy mají v česku zastoupení takže by se to mohlo zkusit.
http://www.inkosas.cz/polotov.htm

Možná že než použít ocelový drát, dal by se sehnat kompozitový, náchylnost k trvalým deformacím by spíše než výztuž určovalo pojivo. Jinak uhlíkový kompozit má menší hmotnost (2,2g/cm3, ocel 7,8g/cm3) a může mít až třikrát vyšší modul pružnosti než ocel( jen některé typy). V modelářských obchodech by měly být k dostání metrové tyčky od průměru 1,2 mm, určitě se vyrábí i menší průměry a v metráži.

> U polohování pomocí těžiště se mi zdálo že by spíše mohlo docházet ke gravitační stabilizaci družice ale jiné než by bylo potřebné <

Jestli se tou jinou než potřebnou stabilizací myslí orientace osy "z" kolmo k zemi, neměl by to být velký problém protože rozměr plachetnice v tomto směru není velký. U všech cizích návrhů takto řízených slunečnic byla délka ramene zátěže kratší než deset procent šířky plachty. Jinak gravitační gradient by měl být, vedle tlaku slunečního záření, druhou nejdůležitější silou ovlivňující let sluneční plachetnice bez ohledu na konstrukci. V budoucnu se na to chci podívat podrobněji.
 
19.8.2004 - 18:28 - 
quote:

Možná že než použít ocelový drát, dal by se sehnat kompozitový, náchylnost k trvalým deformacím by spíše než výztuž určovalo pojivo. Jinak uhlíkový kompozit má menší hmotnost (2,2g/cm3, ocel 7,8g/cm3) a může mít až třikrát vyšší modul pružnosti než ocel( jen některé typy). V modelářských obchodech by měly být k dostání metrové tyčky od průměru 1,2 mm, určitě se vyrábí i menší průměry a v metráži.



Kompozity jsou určitě dobrý nápad, opět viz kompozitové pružné tyče u koupulovitých stanů, to co vymýšlíme je v podstatě totéž. Ocelová pružina by ovšem měla dobrou tepelnou a elektrickou vodivost, což může být výhodné - jaksi "pro jistotu" - viz všechny ty diskuze o odpařování plachty, elektrostatickém náboji, navíc by ji asi bylo snažší získat v potřebné délce několik metrů v kuse.


> U polohování pomocí těžiště se mi zdálo že by spíše mohlo docházet ke gravitační stabilizaci družice ale jiné než by bylo potřebné <

quote:

Jinak gravitační gradient by měl být, vedle tlaku slunečního záření, druhou nejdůležitější silou ovlivňující let sluneční plachetnice bez ohledu na konstrukci. V budoucnu se na to chci podívat podrobněji.


Koncepce dvoustěžníku se satelitem v těžišti umožňuje teoreticky dosáhnout stavu, ve kterém se naprostá většina hmoty plachty bude nacházet na stejné oběžné dráze jako satelit.

Jinak vliv gravitačního gradientu bude zřejmě takový, že opravdu dlouhlé těleso by mělo na oběžné drázi tendenci zaujmout polohu "nastojato" vzhledem ke gravitačnímu poli, ale vzhledem k mizivé hmotnosti pružiny a fólie bude tato síla mizivá, a přetržení nebo deformace u několikametrové plachty podle mě nehrzí. Jinými slovy, když vytvoříme tvar který se na Zemi v 1G zcela nezhroutí vlastní vahou (a takový tvar mi teď visí na zdi..), tak na oběžné dráze bychom neměli mít problém ani při vynuceném letu na boku - "stěžněm k Zemi"
 
19.8.2004 - 19:46 - 
Jinak právě jsem začal sestavovat slíbenou tabulku pro manévrování (změnu orientace) plachetnice vůči slunci. Vstupními údaji bude překročení nějakého prahového napětí na šesti oddělených solárních článcích, výstupními údaji natočení jednoho ze dvou stěžňů do polohy 0-360 stupňů. Tabulka bude mít 6+8+12+2=28 stavů, bude k ní náležet manévrovací algoritmus "jsem v poloze X, chci do polohy Y", který vrátí buď požadovaný úhel nastavení plachty, nebo chybu - "nelze, můžeme jen čekat". Kromě rozboru šesti různých směrů rotace podle tří os bude tabulka zahrnovat tolik různých směrů akcelerace. kolik bude mít sama řádek.

(Pokud jste pro navigaci přenášením těžiště někdo schopen udělat podobný rozbor, směle do toho..)

Po dokončení tohoto velmi jednoduchého manévrovacího algoritmu stačí sestavit navigační mechanismus pro eliptickou polární dráhu. Ten bude už složitější: Vstupem bude perigeum, apogeum, poloha na dráze a aktuální poloha slunce, bude následovat "úvaha" jestli má smysl někam akcelerovat (to bude nejsložitější část..), a dále se použije manévrovací mechanismus pro nastavení vhodné polohy vůči slunci, a případně v dalším kroce nastavení vhodné akcelerace vůči slunci.

Navigační algoritmus bude vyhodnocovat vhodné nastavené plachty v podstatě neustále, bude lineární - pokud se vstupní data nezmění, tak budou stále stejné i výstupy...
 
19.8.2004 - 21:28 - 
Jestli muzu. Nejsem naklonen kompozitum. Ve velkych mrazech a na slunci maji spatne vlastnosti. Ztraci pruznost a pevnost. Jsem pro "draty".
Chtel bych se zeptat - konecna koncepce plachetnice tedy je dve protilehle trojuhelnikove plachty?
 
22.8.2004 - 10:22 - 
Přátelé, snažil jsem si hodit na papír projekt sluneční plachetnice, ale zjistil jsem, že máme tak málo údajů, že žádný pořádný technický vykres není možné dát do hromady.

Neměl by někdo čas a nedal do hromady info. co už máme a co tam vlastně má být a jak to vlastně má vypadat.

Zatím vím o pár trojuhelníčkách a melé krychli.

Možná mi něco uniklo, měl jsem malej úraz a tak jsem neměl úpřístup k netu.

Zkuste dát nějaké info. a já to dám na nějakej snad "lepší" výkres. Je potřeba, abychom měli v rukou alespoň základní podklady a konečně se shodli na tvaru, velikosti a alespoň základním příslušenstvím. (jestli tam chcete akorát foťák, nebo i nějaké jiné příslušenství.

Je to akorát návrh, ale doufám že mi někdo pomůžete.

Sám sebe se ptám, proč by nemohla být naše sluneční plachetnice na hoře, už třeba příští rok,nebo rok poté? Finanční prostředky bychom snad nějak do hromady dali. Ale je potřeba se sejít a ujasnit si co a jak.
 
22.8.2004 - 17:59 - 
Ales Holub by mel asi jako vedouci projektu rict co ano a co ne. Asi by mel mit pravo veta a ze vsech navrhu vybrat koncepci a smer. 
22.8.2004 - 19:20 - 
>Nejsem naklonen kompozitum. Ve velkych mrazech a na slunci maji spatne vlastnosti<

Neviděl bych to tak černě, samotná uhlíková výztuž má dobré vlastnosti, slabším článkem je pojivová složka kompozitu, ale to je dnes jen otázka správného výběru. Všechny ostatní návrhy plachetnic počítají, pokud vím, s výztuží z uhlíkového kompozitu, zatímco s kovovou nejspíš kvůli hmotnosti žádná. Co se týče vlastností ocelí za nízkých teplot, bohužel ani ty nejsou nijak dobré.
 
23.8.2004 - 21:25 - 
Do projektu jsem dal návrh plachetnice, jeto souhrn toho čím jsem se na toto téma zabýval od srazu v Bohdanči takže výztuha strunami v tom chybí, i když mě k tomu v poslední době něco napadlo. Za takoví týden, nebo spíš čtrnáct dní bych mohl o tom něco napsat.
 
25.8.2004 - 10:16 - 
Uploadnul jsem na web slíbené fotografie mého experimentu se solární plachtou v měřítku cca 1:10-1:20 a kytarovými strunami:

... http://www.arachne.cz/aerospace/cubesail/ ...

Nějak mi ten PHP projekt nepřirostl k srdci, nevím proč. Případně tam moje fotografie uploadněte. Mám je i ve vyšším rozlišení, ale není to k ničemu - zvolil jsem nevhodné pozadí a vůbec to byla chvilková improvizace, ten experiment, měl by ho zopakovat někdo šikovnější.
 
25.8.2004 - 10:34 - 
Díky všem za příspěvky a Radovanovi a xChaosovi i za rozbory a experimenty.

Myslím, že na konečné rozhodnutí o konstrukci ještě pořád máme málo informací a experimentálních výsledků. Sám sebe pasuju spíš do pozice koordinátora, takže bych byl rád, kdyby rozhodnutí o složení družice bylo kolektivní shodou. Pokud by to ale bylo potřeba, tak rozhodnu sám :-)

Připomenu tady svůj pohled na věc:
- jde mi především o to, ověřit dostupnost stavby malé, ale funkční družice i pro amatéry
- vrcholnou představou v tomto směru je meziplanetární nanosonda
- chtěl bych tedy ověřit vše, co je pro takovou nanosondu potřeba :-)
- jsou to tyto díly:
-- fotovoltaický napájecí zdroj s akumulátorem (aby něco na družici vůbec mohlo aktivně fungovat)
-- radiový komunikační systém (aby bylo možno zjistit stav družice, předávat na ní povely a přijímat naměřené informace)
-- programovatelný řídicí systém (aby bylo možno ovládat činnost jednotlivých dílů družice)
-- digitální fotoaparát nebo kamera (protože to je nejzajímavější vybavení každé sondy)
-- kosmický pohon (pro změny dráhy [např. tether] i meziplanetární přelety [např. sluneční plachta])
-- systém orientace a stabilizace (pro vhodné směrování pohonu, kamery a antén)
-- mechanická nosná konstrukce a termoregulace (zajištění dobrých podmínek pro funkci všech dílů)
-- nouzový napájecí, komunikační a ovládací systém (tzv. "tvrdé jádro")
- do CubeSatu to chceme nacpat především proto, že ta organizace má relativně přijatelné podmínky pro zajištění startu
- druhým důvodem pro CubeSat je to, že pokud to nacpeme do něj, tak už to nacpeme kamkoliv :-)

Dovolte mi chvilku nezávazně uvažovat. V tuto chvíli si dovedu představit třeba následující (ideální) konstrukci. V kostce CubeSatu, pokryté slunečními články, je cívka o průměru např. 6 cm, na které je navinuta složená sluneční plachta a také tether. Uvnitř cívky jsou zbývající díly vybavení družice. Po startu se rozvine tether (což bude snímat palubní foťák) a zvýší dráhu tak, že bude možno vysunout cívku s plachtou a plachtu (vyztuženou třeba strunami) rozvinout (což bude také snímat palubní foťák). Konstrukce ovládání plachty dovolí vyzkoušet jak natáčení segmentů, tak i změny těžiště (což bude také snímat palubní foťák). No nebylo by to pěkné :-)
 
29.8.2004 - 16:47 - 

Tak mě napadá že toho po jedné kilové kostce chceme trochu moc a že by to vydalo na celý kosmický program. On tem cubesat byl nejspíš zamýšlen pro jednoduché družice univerzit aby si studenti měli co napsat do životopisů.
Nicméně, co víme jistě o plachtě v jednokostce je, že zatím může počítat asi se sto gramy vlastní hmotnosti. Jestli že budeme považovat za přijatelný průměrný tah 10 mikroNewtonů (tah tetheru) měla by stačit plachta o 3m^2, po odhození tetheru klesne hmotnost kostky asi na 0,8 kg a denní přírůstek rychlosti pak bude přibližně jeden metr za sekundu. Zatím jsem ještě nespočítal jak budou vypadat s takto malou plachtou manévry využívající tlaku slunce, mohou trvat příliš dlouho.

Ve specifikaci cubesatu jsem narazil na jeden problém, uvádí se tam že ke konstrukci musí být použity materiály schválené NASA, odkaz který je u toho uveden je ale nefunkční nebo se takový aspoň jeví. Na vlastních stránkách NASA jsem objevil zmínku o příručce která se týká mimo jiné i kosmických materiálů, jenže ta spadá pod vojenský materiál a je k ní vyžadována vývozní licence.
http://www.grc.nasa.gov/WWW/spacemech/CD-info.html
 
30.8.2004 - 11:32 - 
Hmm, tak to vypadá že nám fakt nezbyde nic jinýho, než si postavit vlastní levný český koloniální kosmodrom ve Vietnamu :-) (podívejte se na mapu Asie - při startu někde z oblasti jižního Vietnamu by byla slušná šance vyhnout se Filipínám i Indonesii a letět nad mezinárodními vodami až na oběžnou dráhu :-) A aspoň by se nějak cestou zpět využily ty prázdný kontejnery ve kterých nám sem vozej džíny :-)

No, samozřejmě si dělám legraci, ale jestli je tímhle způsobem program CubeSAT de-facto omezený na americký university, tak to byla od začátku slepá ulička, za což se omlouvám.

Ještě by stálo za to napsat přímo CubeSATu, a na rovinu se jich zeptat; jinak zřejmě jedinou šancí zůstane zase jenom přímé jednání s Ruskem, což u nás zvládají asi spíš akademici, než my amatéři...
 
30.8.2004 - 12:08 - 
Ok, napsal jsem CubeSATu. Nechápu, proč jsem to vlastně neudělal už daleko dřív. Uvidíme, jestli vůbec něco odepíšou. 
30.8.2004 - 17:29 - 
Vážení přátelé.,
sleduji již nějakou dobu vaší diskuzi kolem CUBESATu. Také jsem si měl možnost vyzpovídat Aleše na Bohdaneči........ale nevzdal bych to. Zdá se mi ,že jste ušli pořádný kus cesty na to aby jste to vzdali jen díky tomu,že něco musí být americké.,a podle nějakých norem. Šli jste doposud svou cestou a stím,že se díváte na chyby ostatních ,aby jste se jich vyvarovali. Cíl a sen uskutečnit stavbu družice není záležitost roku ale let. Pak máli tedy váš sen mít kvalitu a správné odhodlání,musí teprve úzrát jako vínko. Vím můžete tvrdit,že ten Lazecký všechno sleduje z povzdálí a směje se ,ale není tomu tak,ve skrytu duše velice fandím a držím palce. Z důvodu časové tísně a nějakých těch životních problémů nemám tolik času se věnovat spolupráci. Líbí se mi vaše nápady a odborná diskuse...jen tak dál. Pilovat co se dá, aby z polotovaru byl šperk,za který se nemusíte stydět.
Jednoduše nevzdávejte to
Daniel
 
01.9.2004 - 15:35 - 
Rozhodně to myslím nikdo nevzdává :-) Já to vidím asi takhle: stavět sondy by mě bavilo víc, než stavět routery a webservery. Česká Republika bude podporovat kosmický výzkum spíše symbolicky - že přelije nějaké symbolické peníze do rozpočtu ESA, a ESA pak zakázky v odpovídající výši (možná) přiklepne českým firmám. Některé české firmy s kosmonautickými referencemi už tu existují, takže podle mě s trochou štěstí může amatérismus přejít plynule do profesionality... proto jsem od začátku mluvil o tom, že vývoj by klidně mohl probíhat pod GPL licencí (nebo něčím podobným) aby každý z "amatérů" kteří se vývoje zúčastní mohl např. přijít k NASA nebo ESA a říct: podívejte, na tomhle jsem se podílel, tomuhle rozumím...

 
03.9.2004 - 11:47 - 
Vrátil jsem se z poslední dovolené a teď už tu budu častěji.

O vzdávání nemůže být ani řeči. Zkuste se na to dívat tak, že moje představy směřují k vývoji obecně použitelných dílů pro amatérské družice a sondy. Jaké díly se pokusíme prověřit zrovna v CubeSatu se teprve uvidí (podle toho, jak malé a lehké se nám podaří postavit, a taky co CubeSat povolí). Pokud to v CubeSatu nepůjde, tak budu hledat další cesty, jak to prověřit a dostat do kosmu :-)

Myslím, že v projektu můžeme pokračovat podle původní dohody, tedy druhou osobní schůzkou zájemců, stanovením dalšího postupu, rozdělením zodpovědností a určením termínů. O tom se budu pokoušet diskutovat v jiném (vhodnějším) tématu.
 
07.11.2004 - 14:35 - 
Našel jsem pár zajímavých stránek o modelářských servech a o jejich řízení počítačem.

http://vlastikd.webz.cz/bastl/serva.htm
http://vlastikd.webz.cz/bastl/index.htm
http://www.micer.wz.cz/clanky/serva.html
 
12.11.2004 - 14:42 - 
Serva jsou pěkná. Myslím, že zkušený modelář by se nám moc hodil. Pokud někdo znáte nějakého dobrého, který rád zkouší nové věci, tak ho pozvěte do našeho týmu :-)

P.S.: Radovane, nemohu na tebe najít e-mailový kontakt. Ozvi se mi, prosím.
 
13.11.2004 - 10:57 - 
No já se servy trochu zkušeností mám a rád se o ně rozdělím.
Mimo modelařinu se hodně používají pro konstrukci malých robotků. Tam jsou řízeny jednočipy. Mrkněte na www.robotika.sk na soutěž istrobot2004 (které jsem se zůčastnil) jsou tam odkazy i na jednotlivé "stroje" a jejich konstruktéry. (jo super je taky video z 2003).
Co se týká řízení si myslím že bude lepší servo vykuchat úplně (elektroniku) a zajišťovat to řídící jednotkou.Prostě ovládat ss-motorek. Jednak se ušetří hmotnost dalšího kusu plošnáku, taky se el. součástky přesunou k řídící jednotce pod případnou radiační ochranu.
Navíc je potřeba mít spětnou vazbu ze serva (teď nemyslím polohu) ale třeba jeho aktuální odběr a pod. Jestli hledáte modeláře tak se hlásim a hlásil jsem se už v Praze na stavbu řídící jednotky.
 
14.11.2004 - 19:43 - 

>No já se servy trochu zkušeností mám a rád se o ně rozdělím.<

Ahoj, to je skvělé, nějakého elektronika/robotika plachta zoufale potřebuje.
Pokud by se originální elektronika serva nepoužila, napadá mě jestli by nebylo dobrý z toho udělat v podstatě digitální servo. Tedy aby byl potenciometr připojen k nějakému A/D převodníku a udával tak číselnou polohu (a s tím se pak dál pracovalo), místo toho klasického analogového provedení.
Druhá věc, nevíš jak vypadá mechanika mikroserv (kategorie kolem deseti gramů)? Jsou převody plastové nebo kovové, a jaká se používají ložiska? Ptám se nato kvůli použitelnosti ve vakuu a teplotní odolnosti.
 
14.11.2004 - 22:51 - 
Ahoj
Serva se dají sehnat i s kovovými i s plastovými převody a zrovna tak s kluznými i kuličkovými převody. Liší se to ale dost cenou. To jsem právě měl na mysli že by ze serva vedli "akorát dráty" např. od potenciometru. Připravil bych nějakej "technologickej vzorek". Nejsem si ale jistý zda se neposunou parametry potenciometru např. ve vakuu při -35C. Bylo by dobré kdyby se ozval ten člověk co tvrdil v Praze že má zkušenosti s vakuem a mohli bychom jeden technologický vzorek utrápit. Zajímalo by mě zda může v komoře udělat různý teploty. Co se týká zpětný vazby tu bych možná doplnil o optickou a pak bychom mohli obě porovnat a ve finálním kuse/ch použít radši obě a nebo jen jednu. To by záviselo na výsledku testu. Nejradši bych předělal tělo serva aby nebylo z plastu. Prostě aby servo přežilo i větší teploty. Víte už někdo na kolik by se mohly vyšplhat? Víte jaký síly bude potřeba na natáčení plachty?
 
15.11.2004 - 16:00 - 
Jirko, díky za nabídku. Ve skupině "servisní část" (elektronika, řídicí část) jsem tě už evidoval, teď tě tedy zařadím i do skupinky "plachta". Zkusíme to dát dohromady a něco postavit. Ozvu se ti někdy tento týden i přímo (e-mailem).

Jinak odhaduju, že by se nám mohlo podařit udržet teplotu řídicí části (a serv) pod +50°C a nad 0°C. Síly budeme teprve muset spočítat a změřit, ale zatím odhaduju, že ty síly budou tak malé, že libovolné servo bude dostatečně silné.
 
16.11.2004 - 19:58 - 

Pro čtvercovou plachtu 3m2 řízenou změnou těžiště mi zatím vychází, že by kroutící moment neměl překročit 0,65 Ncm, poté dojde k prohnutí nosníku, rozsah serva bude potřeba asi 180 stupňů. Pro plachtu se strunami o pruměru 0,6mm by kroutící moment neměl přesáhnout 0,13 Ncm, při větším momentu se už plachta zkroutí o víc jak půl radiánu (asi 30 stupňů), rozsah serva je potřeba 360stupňů.
Nemělo by vadit jestli serva budou mít větší sílu, pokud budou schopna dodržet taková úhlová zrychlení jaká po nich budeme chtít.

>Nejradši bych předělal tělo serva aby nebylo z plastu.<

Je převodovka samostatný celek, nebo by se musela udělat nová?
 
18.11.2004 - 08:10 - 
Dival jsem se na schema ridici jednotky a moc se mi nelbi, ze pri jeji poruse klekne cela druzice. Prisel jsem na jednoduche zapojeni zbernice, ktere malo zere, je male a jednoduche a umoznuje decentralizovat rizeni. Taky mam kdispozici procesory CC1010 Chipcon, ktere maji preladitelnou frekvenci vysilace pomoci krystalu. Maji totiz dva krystaly. Dam to do projektu ale musite to tak tyden vydrzet.  
18.11.2004 - 15:41 - 
quote:
Dival jsem se na schema ridici jednotky a moc se mi nelbi, ze pri jeji poruse klekne cela druzice. Prisel jsem na jednoduche zapojeni zbernice, ktere malo zere, je male a jednoduche a umoznuje decentralizovat rizeni. Taky mam kdispozici procesory CC1010 Chipcon, ktere maji preladitelnou frekvenci vysilace pomoci krystalu. Maji totiz dva krystaly. Dam to do projektu ale musite to tak tyden vydrzet.


Pokud jde o sch_1.pdf, tak se jedná o komunikační část a to pouze o 1/2 jednoho komunikačního kanálu (viz. druzice doc). řídící jednotka v tomto schématu není řešena. IC12 je tam v současné době, jen pro účely testování, a komunikační část se bez něj obejde. Navíc i řídící část bude zálohována. dále si myslím, že řízení družice by zvládl i procesor v nRF24E1.
Mochura
 
18.11.2004 - 16:15 - 
Převodovka by se naštěstí nemusela dělat celá, teda vlastně by se použila ozubená kola a udělalo by se pouze kovové tělo. Většinou jsou kolečka navlečena na 2 hřídelkách. Vemu jedno rozebrané servo ssebou do Prahy 27.  
18.11.2004 - 18:26 - 
Ahoj. Pro schůzku v Praze (27.11.) by bylo dobré vědět jak si konstruktéři sluneční plachty představují její řízení. Bude plachta pro její ovládání potřebovat řídící jednotku z tvrdého jádra (servisní části) družice nebo bude mít svou vlastní řídící jednotku spojenou pomocí sběrnice s řídící jednotkou tvrdého jádra družice? Pokud by měla plachta využívat řídící jednotku z tvrdého jádra, jaké jsou požadavky na řídící obvody a kolik analogových či digitálních veličin bude třeba snímat pro řízení pohybu plachty.
U tetheru předpokládáme že bude vybaven vlastním napájecím zdrojem, snímači napětí, proudu, teploty apod. včetně AD převodníků, i samostatnou řídící jednotkou s řídícím procesorem. Tento bude spojen s řídící jednotkou z tvrdého jádra družice pomocí sběrnice, např. I2C nebo CAN Bus (?) - zatím nevíme. Sběrnice budou vlastně 3, maximálně 4 dráty, na jednotlivých drátech by byly: kostra (uzemnění), čas, data. Přes sběrnici bude řídící jednotka tetheru případně moci získávat z mateřského tělesa družice i data z akcelerometrů, popř. akcelerometru spojeného s magnetometrem pokud na družci budou umístěny kvůli stabilizaci družice.

Také by bylo dobré aby všichni co počítají jet do Prahy na schůzku servisní části družice dne 27.11. dopoledne u Davida Kučery, aby to daly vědět sem na diskusi nebo do Projektu. Abychom vůbec věděly zda se tam všichni vejdeme a nemáme hledat větší místnost. Z Klatov počítám bych jel já, Pavel Mochura a Václav Turjanica, ale pokud budou problémy s místem může nás jet méně.
 
18.11.2004 - 21:06 - 
Co se týká ovládání plachty tak "by se těch pár drátů" jistě dalo vytáhnout z řídící jednotky družice. Ale pokud chceme mít družici do které lze přidávat různé experimenty tak by asi bylo lepší aby plachta a případně i jiné exp. měli vždy svojí řídící jednotku. Vlastně bychom měli definovat rozhraní mezi družicí a experimentem. Asi by se jednalo o vymezení fyzického prostoru pro experiment, dodávku energie, a komunikaci. Co se týká sběrnice pro komunikaci tak bych se přimlouval za starou dobrou seriovou linku (asi na TTL úrovni). Možná by se tak dal experiment ovládat přez záložní freqenci přímo. Taky by bylo dobré přidat signál pro reset experimentu a pro jeho zmrtvení, kdyby zlobil.
Ale myslel jsem že podobné věci budeme dohadovat právě 27. Tam jsem chtěl presentovat svůj návrh na řídící jednotku.
Hlásim že 27. přijedu.
 
22.11.2004 - 15:06 - 
Osobně bych byl zatím pro to, aby rozhraní mezi řídicí jednotkou a "experimentem" bylo definováno pokud možno na úrovni počtu analogových a digitálních signálů (kvůli zjednodušení "experimentů").

Pro sluneční plachtu předpokládám, že minimem jsou dva analogové signály na ovládání serv a dva digitální signály (pro spuštění rozvinovací sekvence a případně pro odhození plachty).

Pokud bychom i snímání polohy serv nechali na řídicí jednotce, potřebovali bychom ještě alespoň dva vstupní analogové signály.

Alternativou je použití výhradně digitálních signálů pro ovládání typu "jeď vlevo / stop / jeď vpravo" a zachycování impulsů z nějakého rotačního snímače pohybu. Obávám se ale, že to už se standardními modelářskými servy nemá mnoho společného (ale nemám zkušenosti abych to mohl tvrdit nějak jistěji).

Řídicí jednotka by měla být schopna nastavit polohu každého serva v předem zadaných časových okamžicích (až na několik měsíců dopředu [alespoň 1000 párů čas/poloha]). Program časování poloh by měl být měnitelný ze Země :-)
 
<<  2    3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.215139 vteřiny.