Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  11    12    13    14    15    16    17  >>
Téma: Čínská kosmonautika
23.9.2015 - 07:14 - 
Ještě připomenu význam Skylabu a jeho vědeckého vybavení (Slunce).
Zkušenosti a zásluhy STS jsou obrovské, zachránil Mir, vybudoval ISS, kromě toho Spacelaby, sondy, observatoře atd. STS musel skončit proto, že 1. NASA nedostala dost peněz na dokončení vývoje 2. protože Pentagon prosadil 2x větší raketoplán, než bylo optimální. 3. protože se za 20 let technika posunula jinam. Bez zkušeností s STS by všechno byla teorie. V 90. letech měla NASA vyrobit STS druhé generace, ale nedostala na to peníze.
Jen připomínka: polovinu korpusů amerických modulů ISS vyrobili v Itálii.
Čína dělá to, že získává zkušenosti, zatím se zaměřuje na aplikovanou (bezpilotní) kosmonautiku. Ve vzdáleném vesmíru nic moc nepředvedla a v pilotovaných letech si drží třetí místo.
 
28.9.2015 - 14:59 - 
quote:
Ještě připomenu význam Skylabu a jeho vědeckého vybavení (Slunce).
Zkušenosti a zásluhy STS jsou obrovské, zachránil Mir, vybudoval ISS, kromě toho Spacelaby, sondy, observatoře atd. STS musel skončit proto, že 1. NASA nedostala dost peněz na dokončení vývoje 2. protože Pentagon prosadil 2x větší raketoplán, než bylo optimální. 3. protože se za 20 let technika posunula jinam. Bez zkušeností s STS by všechno byla teorie. V 90. letech měla NASA vyrobit STS druhé generace, ale nedostala na to peníze.
Jen připomínka: polovinu korpusů amerických modulů ISS vyrobili v Itálii.
Čína dělá to, že získává zkušenosti, zatím se zaměřuje na aplikovanou (bezpilotní) kosmonautiku. Ve vzdáleném vesmíru nic moc nepředvedla a v pilotovaných letech si drží třetí místo.


" Optimální" raketoplány měl tedy vynášet pouhých 10 tun ? , což je nesmysl, nedivím se vojákům , že to " stopli" !
 
28.9.2015 - 18:44 - 
Už jsem to zde jednou uváděl:
“ NASA had originally wanted a much smaller & lighter Shuttle, with much less wing area, & in fact NASA's desired configuration was an Orbiter less than half the size of the current Shuttle - one that would sit on top of a large ""fly-back"" liquid-fuel booster (with wings & air-breathing jet engines) & launch horizontally, like an airplane”.

Měl tedy především startovat na zádech velkého okřídleného návratového a znovu použitelného stupně s reaktivními motory.
Hlavní cíl takového Shuttle by tedy nebylo vynášení extrémních nákladů do 20 tun se 7-člennou posádkou, ale pohodlný start a přistání posádky ať už v samostatném letu, k ISS nebo pro opravy. Takový raketoplán mohl dobře k tomu vynést další náklad okolo min 5 tun. Mohl být nesrovnatelně levnější, pohotovější a nemusel by se dnes vyvíjet kapsle přistávající na vodu. Cenově by nemusel let být dražší než bude raketa s Dragonem nebo CS-100. Velké díly ISS mohly být vyneseny klasickými raketami
 
29.9.2015 - 04:47 - 
Raketoplán měl nahradit všechny klasické, " drahé" rakety. Proto byl zrušen Saturn a čekalo to i Atlas a Deltu. Jelikož se ale ukázalo, že cenově je raketoplán nesmysl, Atlas i Delta právě z cenových důvodů hravě nejen přežily, ale dál se vyvíjely k dnešním typům jejichž výkon je srovnatelný se Saturnem 1. 
05.10.2015 - 17:59 - 
Koukám to tu ještě nebylo: Chang'e 4 by měla do roku 2020 umístit na odvrácenou stranu Měsíce radioteleskop. Součástí mise tím pádem bude muset být i retranslační družice obíhající kolem L2 Země-Měsíc.
http://www.bbc.com/news/science-environment-34201946

Pokud se jim to povede, bude to docela frajeřina.

(Z řady hledisek Čínu a její současný režim nějak extra nemusím, ale zase na druhou stranu: pokud jde o vesmír, zajímá mi objektivní posouzení toho, kdo co dokázal. Viděl jsem už například i "zcenzurovanou" infografiku dosavadních misí k asteroidům - http://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2015/07/Asteroid-Exploration-Infographic-Final-scale-bottom.png - chybí tam průlet Chang'e 2 kolem Toutatis, který prostě byl nepopiratelně úspěšný)
 
18.10.2015 - 17:51 - 
Čínští venkované z vesnice Yuanxi v provincii Jiangxi mohou opět mluvit o pořádné dávce štěstí. Přes deset metrů dlouhá polovina aerodynamického krytu z nosiče Long March-3B/G2, který 15.10. vynesl komunikační satelit APSTAR-9, jen těsně minula jejich domovy a dopadla na nedaleký svah.
http://www.scmp.com/news/china/society/article/1869141/farmers-southeastern-china-wake-find-chunk-satellite-lodged





 
18.10.2015 - 18:06 - 
Hmmm, já říkám furt, že Čína by to "reusable" měla hned... Část prvních stupňů doletí až na zem v celku a kryty taky... 
20.10.2015 - 07:44 - 
Kovářská práce. 
20.10.2015 - 08:57 - 
quote:
Kovářská práce.


houby. Kryty zapadnych nosicov tiez padaju na zem, akurat ze do oceanu, nie dedincanom na dvorky.
 
20.10.2015 - 11:07 - 
quote:
Kovářská práce.

Davide, pokud ti dobře rozumím, tak Rusové a Číňani svou kosmickou techniku vyrábějí tím způsobem, že ve výrobním závodu s kovadlinami a výhněmi jsou soustředěni kováři, a ti mocnými rozmachy kladiva kují železo, dokud je žhavé, a zpracovávají ho do tvaru rakety. A pak to lítá. Úžasné! Jen se divím, proč kosmický věk nezačal už někdy okolo roku 1000 před naším letopočtem s nástupem doby železné.
 
20.10.2015 - 11:49 - 
Možná tím jen narážel na fakt, že konkurence to dělá z kompozitu. 
20.10.2015 - 13:56 - 
Přesně tak - kovářská práce = těžký výkovek -
jiný výrobce - mnohem lehčí kus vyrobený z kompozitu či alespoň z moderních slitin, které mají větší pevnost a tak to nemusí být tak těžké.
V jednom dokumentu srovnání odlišnosti ocelové a kompozitové tyče na přenos výkonu z motoru auta. Kompozitní mnohem lehčí a přitom snesla co si pamatuji více než dvojnásobné namáhání.
Jediný problém osobně vidím, že následná destrukce té kompozitové po překročení její pevnosti byla mnohem drastičtější - prostě se místě lomu rozlítla na kusy - zatímco ocelová se prostě jen zkroutila. S tím je podle mne u kompozitů nutno již při návrhu výrobku kde budou použity počítat.
 
14.1.2016 - 23:49 - 
via Emilly Ladakwalla, https://twitter.com/elakdawalla/status/687751778528444416

že by Čína konečně zkusila v něčem být první?
Updates on China's lunar missions | The Planetary Society
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2016/01141307-updates-on-change-program.html
 
17.1.2016 - 13:14 - 

Zná někdo, z jaké vzdálenosti od ZEMĚ nebo od MĚSÍCE byla táhle fotografie pořízena?
Děkuji.

 
17.1.2016 - 15:07 - 
Průměr Země na snímku jsem změřil na 41 pixelů, Měsíc má 288px. Za předpokladu střední vzdálenosti Země Měsíc 384000 km mi vychází vzdálenost sondy od Měsíce asi 15500km, tedy 399500 km od Země.

Pokud je známo datum pořízení snímku, tak by se dala vzít v úvahu vzdálenost Země Měsíc k tomu datu. Poté by mělo smysl iterovat i úhel, pod kterým je vidět Země a Měsíc.

Ví někdo datum pořízení snímku?
 
17.1.2016 - 15:56 - 
quote:
Za předpokladu střední vzdálenosti Země Měsíc 384000 km mi vychází vzdálenost sondy od Měsíce asi 15500km, tedy 399500 km od Země.



Podle mě by to takhle přesně vycházelo jen v okamžiku, kdyby byl Měsíc se Zemí na jedné přímce.
 
17.1.2016 - 16:38 - 
quote:
Podle mě by to takhle přesně vycházelo jen v okamžiku, kdyby byl Měsíc se Zemí na jedné přímce.

Ano, to byl můj předpoklad.
Daleko větší nepřesnost ale asi pochází z neznalosti vzdálenosti Země Měsíc. vzdálenost Měsíce může být od 363295 km v perigeu do 405503 km v apogeu. Další nepřesnost pochází od měření průměrů v pixelech. Ze znalostí data se dá uvažovat o přesnějším modelu.
 
17.1.2016 - 17:39 - 
Datum pořízení snímku je 28.10.2014. Hodinu neznám . 
17.1.2016 - 18:53 - 
Podle http://www.wolframalpha.com/input/?i=Geocentric+distance+of+the+Moon+on+noon+October+28+2014
je geocentrická vzdálenost Země Měsíc v poledne 28.října 2014 světového času 376311 km a tedy vzdálenost od experimentální návratové testovací sondy Chang'e 5 T1 k Měsíci vychází zhruba na 15188 km a 391499 km od středu Země.
Úhlový průměr Měsíce by byl asi 13°, Země asi 1,86° a úhel mezi středy Měsíce a Země necelých 25°. [Upraveno 17.1.2016 jch]
 
17.1.2016 - 22:00 - 
Mě to vyšlo 375 000 + 13 500 km. Vycházel jsem z uhlu záběru 40 st.. Je to zanedbatelný rozdíl.


Ale mě zaráží, různý uhel nasvícení sluncem. U Země 20 st , u Měsíce 40 st. A to není všechno ! I terminátor by měl být zhruba na stejném poledníku.
Nedá se to považovat za fotomontáž?
 
17.1.2016 - 22:22 - 
Nemám důvod si myslet, že se jedná o fotomontáž. Při pozorování z velmi velké vzdálenosti bych opravdu očekával, že osvětlení obou těles bude stejné. Ale v tomto případě kamera pořídila snímek opravdu zblízka Měsíce, zatím Země je hodně daleko, takže se nedá čekat, že by se osvětlené části obou těles jevily stejně. Kamera byla zkrátka velmi blízko Měsíce. 
17.1.2016 - 22:48 - 
My neznáme parametry kamery, takže netušíme, jaký úhel snímá. Terminátor na Zemi a Měsíci by byl shodný jedině v případě, že by sonda byla "za" Měsícem a úhel (měřeno v rovině dráhy) mezi Měsícem a Zemí se blížil 0°. Ale on může být klidně 20- 40°, a potom se na Měsíc díváme více "z boku" a Měsíc je z tohoto pohledu více v "úplňku" 
18.1.2016 - 06:21 - 
povedal by som, že je to v poriadku, vyskúšajte si to s loptičkami...
Ak by bola sonda bližšie k Mesiacu, terminátor by bola ešte viac posunutý k okraju kotúča.
 
18.1.2016 - 21:00 - 

S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.
 
18.1.2016 - 21:46 - 
Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.

Rovina ekliptiky Měsíce? Co to je?? Rovina ekliptiky je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce, bez jakýchkoliv dalších alternativ.
 
18.1.2016 - 22:12 - 
quote:

S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.


S tou ekliptikou to tu už zaznělo - je to nesmysl.
Ale pokud se podíváme na ten snímek, tak ze vzdálenosti od Měsíce má Země na obloze m průměr cca 1,9°. A porovnáním se snímkem potom vychází úhlová vzdálenost středů Měsíce Země na nějakých 23°. ( v rovině definované sondou, Měsícem a Zemí). Takže si to můžeme jednoduše nakreslit,23°mezi středy Měsíce a Země, terminátor na Zemi tak jak je , z toho zhruba směr ke Slunci a pak to přenést na Měsíc. A je jasné, že ten snímek sedí a nemůže to být jinak.
 
18.1.2016 - 23:19 - 
quote:
Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.

Rovina ekliptiky Měsíce? Co to je?? Rovina ekliptiky je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce, bez jaRovina ekliptiky Měsíce je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce. To znamená, že nemůže byt rozdíl v nasvícení 20st.kýchkoliv dalších alternativ.


Rovina ekliptiky Měsíce je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce. To znamená, že nemůže byt rozdíl v nasvícení 20st.
 
18.1.2016 - 23:21 - 
quote:
quote:

S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.


S tou ekliptikou to tu už zaznělo - je to nesmysl.
Ale pokud se podíváme na ten snímek, tak ze vzdálenosti od Měsíce má Země na obloze m průměr cca 1,9°. A porovnáním se snímkem potom vychází úhlová vzdálenost středů Měsíce Země na nějakých 23°. ( v rovině definované sondou, Měsícem a Zemí). Takže si to můžeme jednoduše nakreslit,23°mezi středy Měsíce a Země, terminátor na Zemi tak jak je , z toho zhruba směr ke Slunci a pak to přenést na Měsíc. A je jasné, že ten snímek sedí a nemůže to být jinak.


Je třeba posuzovat osvětleni v rovině ekliptiky a ne v rovině horizontu (uhlu) pořízeného snímku sondou. Za stejných podmínek, které uvádíte, to je 10 st..
 
18.1.2016 - 23:47 - 
Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.
Ale pokud chcete argumentovat pojmy jako ekliptika Měsíce, rovina horizontu snímku sondou,tak v tom máme asi odlišné základní vzdělání a nedomluvíme se.
 
19.1.2016 - 08:30 - 
quote:
Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.
Ale pokud chcete argumentovat pojmy jako ekliptika Měsíce, rovina horizontu snímku sondou,tak v tom máme asi odlišné základní vzdělání a nedomluvíme se.

takze pre priblizne pochopenie problemu najjednoduchsie bude pouzit alchymistove lopticky a slaby bodovy zdroj svetla v tmavej miestnosti
quote:
... to není všechno ! I terminátor by měl být zhruba na stejném poledníku.
Nedá se to považovat za fotomontáž?

Ak zoberiem osi kruznic terminatorov, tak sa pretnu v Slnku?

 
<<  11    12    13    14    15    16    17  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.229909 vteřiny.