Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  35    36    37    38    39  >>
Téma: Čínská kosmonautika
12.11.2020 - 14:08 - 
První snímky Dlouhého pochodu 8 na rampě. Žádné propriety znovupoužitelnosti tam zatím nevidím...

 
14.11.2020 - 21:25 - 
Tak hlavně jde o další čínskouu Kerbal-kompatibilní raketu - aerodynamická kormidla se na první stupeň nebo boostery vyplatí přidat vždycky, kvůli ovladatelnosti :-) 
15.11.2020 - 08:32 - 
quote:
Tak hlavně jde o další čínskouu Kerbal-kompatibilní raketu - aerodynamická kormidla se na první stupeň nebo boostery vyplatí přidat vždycky, kvůli ovladatelnosti :-)


Boostery na TPH plus kapalný 1.stupeň?
Tam velký pokrok nevidím. Prostě další raketa. Uvidíme, jestli s ní v budoucnu něco udělají.
 
15.11.2020 - 10:01 - 
Boostery CZ-8 mají motory YF-100 a jsou na LOX/RP, stejně jako prvý stupeň. [upraveno 15.11.2020 10:03] 
15.11.2020 - 10:37 - 
No, podle všeho je to derivát složený z levnějších komponent dlouho očekávaného a přelomového Dlouhého poochodu 5, který bude startovat z Hainanu, což je zase "čínská Florida".

Celý koncept CZ-5 + CZ-8 svojí koncepcí připomíná takovou skromnější verzi Ares 1 + 5, což s kapalinovými boostery jde pochopitelně snadněji. Ve skutečnosti - ve srovnání s tím, jak byl pozorovatel zvyklý vidět Čínu vždycky všechno kopírovat, tak u toho kosmického programu je to jinak, tam je to takový remix ruských a amerických vlivů... s tím, že z obou programů si dost možná berou vždycky to lepší.

Stačí se podívat na odpalovací rampy: vertikální integrace a přeprava z VAB je americký koncept, akorát mobilní rampy se pohybují na kolejích, což je spíš ruský přístup.

Lodě Shenzou sice vypadaly jako kopie Sojuzu, ale fakticky startovaly na raketách s technologií 60.let, na toxická paliva, které generačně odpovídaly spíš americkému programu raket Titan a lodi Gemini. Akorát Čína dosáhla podobně jako kdysi USA takové spolehlivosti této technologie, aby na tom mohli létat lidé - čehož Rusové nikdy nedosáhli (poslední konstrukční chyby Protonu zřejmě odladili až před několika lety a na nespolehlivost měly vliv i další faktory).

Raketa CZ-5 má svojí koncepcí asi nejblíž k evropské Ariane, i když to, jak na LEO létá bez horního stupně a nechává na oběžné dráze core stage, má blíž k něčemu jako "cargo shuttle"... je to trochu nebezpečné a nezodpovědné, ale zřejmě efektivní (motory s vysokým Isp pracují až do poslední chvíle).

Čínská pilotované stanice bude taková kopie Miru, akorát jim u toho bude občas dokovat "čínský Hubble", který tím pádem bude servisovatelný i bez použití nějakého STS a umístěním na stejnou dráhu jako trvalá stanice se podle mě ušetří hodně nápadů. Ovšem Čína současně zřejmě plynule přejde od klonů Sojuzu k lodím, které jsou víc než co jiného remix Orionu s ruskou Federací a umožní návrat od Měsíce či Marsu...

Čínský bezpilotní návrat vzorků z Měsíce (již brzy) je ve skutečnosti nesrovnatelně sofistikovanější, než byl ten ruský a díky překládce vzorků na oběžné dráze kolem měsíce je spíše bezpilotním testem jednak budoucího pilotovatelného přistání, jednak je škálovatelný pro budoucí návrat vzorků z Marsu (což ten ruský nebyl - ten byl spíš na hranici tehdejších možností a šlo o naprosto jednoúčelový letový profil).

Čínská sonda k Marsu, která je v současnosti na cestě, je co do komplexnosti rozhodně zatím s jedním nejambicióznějších počinů: orbiter, lander i rover hned při prvním pokusu... a i když nevíme, jestli jim to vyjde a jde argumentovat, že vlastně nepředvádí nic nového a zase jen kopírují, co předvedl někdo jiný, tak pokud jim to vyjde, předběhnou tím min. Evropu, tedy nás (o Rusku nemluvě).

Není mi sympatický čínský politický systém a jeho snahy o posilování vlivu ve světě, i když jde hlavně o ekonomický vliv, mě spíš děsí. Ale pokud jde o kosmonautiku, tak bych je rozhodně nebral na lehkou váhu... a i když jde skutečně zatím do velké míry pořád o kopírování, tak občas kopírují koncepty, které sice vznikly na Západě už díve, ale nebyly peníze na jejich realizaci, čímž dosahují řady prvenství. A navíc nejde ani tak o kopírování, jako o remixování nejrůznějších zajímavých nápadů, u kterých už brzo budeme muset uznat, že některé jsou jejich vlastní a jsou fakt dobré.
 
15.11.2020 - 21:17 - 
Čína je komunistická země a její hospodářství se řídí pětiletými plány, které určují rozvoj ve všech možných oblastech čínského hospodářství. Týká se to samozřejmě i kosmonautiky. Protože končí 13. pětiletý plán na roky 2016 - 2020, tak se začíná bilancovat. Na serveru CGTN jsou zajímavé infografiky.




Graf počtu startů čínských nosných raket v jednotlivých letech.




Shrnutí úspěšných projektů za poslední 13. pětiletý plán 2016 - 2020




Přehled čínských kosmických sond od roku 2016 do 2028. Není zde zahrnuta sonda k asteroidům a Jupiteru, která je předběžně plánována kolem roku 2030.




Přehled čínských nosných raket od roku 2016 do 2035.

Za zmínku stojí, že Čína se chce stát přední kosmickou velmocí na světě do roku 2045. V infografikách není uvedeno budování čínské orbitální stanice, kterou chce Čína dokončit do konce roku 2022.

Všechny infografiky: Zdroj: China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC), Xinhua, CGTN

https://news.cgtn.com/news/2020-10-22/140-launches-in-5-years-What-s-next-for-China-s-space-industry--ULR16tieeA/index.html
https://news.cgtn.com/news/2020-11-12/Graphics-What-is-China-s-future-plan-for-the-space-sector--VlQBaCCZ3y/index.html

 
21.12.2020 - 23:16 - 


Start nosné rakety Dlouhý pochod 8 je naplánovaný na 5:40 SEČ (4:40 UT) 22. prosince 2020.

Neoficiální přenos je možná zde:

https://www.douyu.com/2181701


https://twitter.com/Cosmic_Penguin/status/1341052755884982272
 
22.12.2020 - 08:41 - 
Dnešní premiérový start nosné rakety CZ-8 proběhl v 5:37:37,198 SEČ z kosmodromu Wen-čchang a na sun-synchronní dráhu byla úspěšně dopravena technologická družice pro pozorování Země XJY 7. Spolu s ní byly vypuštěny 4 menší družice - etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družici Tianqi 12, a technologické družice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová).



 
22.12.2020 - 09:06 - 
Čína má nyní velmi zdařilou rodinu raket a i když nemají tak výkonné LOX/RP motory, jako je ruský RD 191, již začínají běžně používat třetí vodíkový stupeň a u rakety CZ-5 i vodíkový prvý stupeň o tahu 100 tun. To je velký úspěch. 
24.12.2020 - 12:46 - 
Video startu nosné rakety Dlouhý pochod 8 (Y1) z 22. prosince 2020 ve 4K:

 
24.12.2020 - 14:04 - 
Takhle má prý vypadat vícenásobné použití (je to velmi podobné Angaře)
[upraveno 26.12.2020 13:25]
 
24.12.2020 - 15:21 - 
po vsetkej tej kritike na sposob, ktory zvolila SpaceX (a ktory je urceny hlavne jej marsovskymi ambiciami) sa zda ze vsetci to budu robit rovnako
okrem ULA, u ktorej mam ale trochu pochybnost ci to s recyklaciou mysli vazne...
 
27.12.2020 - 17:32 - 
Z kosmodromu Ťiou-čchüan dnes (27. 12. 2020) v 16:44 SEČ odstartovala nosná raketa CZ-4C. Na sun-synchronní oběžnou dráhu byla vynesena radarová družice jako náhrada za v květnu 2019 zničenou Yaogan 33. Zároveň byla vypuštěna dosud blíže nespecifikovaná malá družice.





 
08.1.2021 - 10:56 - 
Kdybychom zvažovali šance Ruska a Číny na přistání lidí na Měsíci jen podle peněz, jasně zvítězí Čina a kdyby měli ruské motory RD-171, RD-180 a RD-120 byli by na Měsíci velmi brzy.
Bohužel, co se týče LOX/RP i LOX/LH2 motorů mají zatím jen motory o tahu cca 100 tun/komoru. Plánují však novou řadu LOX/RP motorů YF-480 na základě ruského RD 180, které budou mít tahy srovnatelné u provedení 4x1 s RD-171, nebo u provedení 4x2 dokonce víc než 2x větší. Plánují i Metalox motor o tahu přes 200 tun.
Co se týče LOX/LH2 motorů, mají zatím jen cca 100 tun tahu/komoru a plánují u YF100 K (čtyřkomorový) tah cca 350 tun (vac) ,
viz: http://www.b14643.de/Spacerockets/Specials/Asian_Rocket_engines/engines.htm

Co se týče raket, zřejmě se rozhodli jít postupnými kroky a po CZ-5 nebude následovat CZ-9, ale raketa projektu 921, která má mít startovní hmotu 2000 tun, nosnost 70 tun na LEO a 25 tun na TLI s motory YF-100k (zřejmě v 1.stupni a 2 boosterech)
Další stupeň asi bude vodíkový. Tato raketa má mít znovupoužitelný centrální stupeň a asi i oba boostery viz https://j-lund.medium.com/chinas-mysterious-manned-moon-rocket-5d37068c2480

Potom teprve by měla následovat raketa CZ 9 o startovní hmotě cca 4000 tun a nosností na LEO 180 tun, viz
https://www.globalsecurity.org/space/world/china/cz-9.htm
Ta by asi zajistila přistání Číňanů na Měsíci. Tedy nějaký rok musíme ještě počkat
[upraveno 8.1.2021 14:56]
 
08.1.2021 - 21:00 - 
quote:
Potom teprve by měla následovat raketa CZ 9 o startovní hmotě cca 4000 tun a nosností na LEO 180 tun
Ta by asi zajistila přistání Číňanů na Měsíci. Tedy nějaký rok musíme ještě počkat
Minimalistický koncept přistání na Měsíci, představený v říjnu 2020. Nevyžaduje raketu CZ-9, stačí dvě rakety projektu 921.



 
08.1.2021 - 21:53 - 
Ano, 2x 25 tun Na TLI je 50 tun, což je mírně víc než Saturn 5 (48 tun). Měli by to zvládnout 
09.1.2021 - 09:56 - 
Pokud to schéma a schopnosti té nové rakety chápu, tak oba komponenty provedou samostatné TLI a setkají se buď na free-return trajektory (to asi těžko?) a nebo na nějaké vzdálené dráze kolem Měsíce (podobě jako Orion), na které zůstane návratová loď, zatímco přistávací modul má k sobě připojený ten manévrovací stupeň, který dost možná zahodí až těsně nad povrchem (což se s vyjímkou Apolla dělalo u řady sond i zamýšleného ruského LK-1 a je to i můj oblíbený manévr v Kerbal Space programu, kde je to skoro jediná možnost jak přistát i v demo verzi :-)

Aktualizace: ano, už to vidím, setkají se na vysoké dráze, a ten urychlovací stupeň pod LM použijou pro společné snížení dráhy a pak ještě pro deorbit a zbržední toho LM. Ovšem na rozdíl od Orionu, návratová loď nezůstane na vysoké dráze, ale celá sestoupí na nižší dráhu. To má celkem zajímavé důsledky pro architekturu LM, protože architektura Artemis se viditelně potýká s poměrně vysokými nároky na to, aby LM včetně návratových částí absolvoval celou tu vzdálenost od Orionu vysoko nad Měsícem (nebo gatewaye na stejné dráze) a zejména potom zase zpátky.

Jinými slovy, tahle čínská hračka má architekturu hodně podobnou dávnému ruskému LK-1 (až na to, že nebudou muset přelézat z lodi do lodi v otevřeném kosmu), až na to, že se celý komplex sestaví až na vysoké dráze kolem Měsíce, místo na dráze kolem Země. Ale využití přeletového stupně na zbrždění celého komplexu na nízkou dráhu kolem Měsíce a navíc pak ještě pro sestup LM je tam jasně okopírovaný od nerealizovaného sovětského plánu pomocí N-1... je to viditelně jiné než Apollo i než Artemis, ale vlastně i od všech bývalých a současných ruských plánů... [upraveno 9.1.2021 17:26]
 
09.1.2021 - 17:41 - 
To schema je dost nepřehledné, vše závisí na hmotách obou komponentů, to je kosmické lodi včetně jejího servisního modulu a přistávacího a startovacího modulu. Podle mého se setkají na vysoké oběžné dráze Měsíce, ale nebudou již využívat přeletový stupeň, nýbrž servisní modul převede celek na LLO, jeden nebo 2 lidé přejdou do landeru a dále to bude jako u Apollo. Vše bude záviset na kapacitě dv servisního stupně lodě. Ten přechod z HLO na LLO by mohl také zajistit motor landeru. Vše závisí, jak budou rozložené hmoty a dv obou dílů.

U ruské N1 měl její poslední stupeň dopravit celek až na LLO a dokonce měl zajistit i hlavní část brzdění landeru na Měsíc. To umožnilo dát do landeru rezervní motor a dokončit přistání a provést start se stejným motorem
[upraveno 9.1.2021 17:55]
 
09.1.2021 - 18:15 - 
quote:
Podle mého se setkají na vysoké oběžné dráze Měsíce, ale nebudou již využívat přeletový stupeň, nýbrž servisní modul převede celek na LLO, jeden nebo 2 lidé přejdou do landeru a dále to bude jako u Apollo.



No já tu malůvku čtu na záčátkuu už jednoznačně: setkání proběhne na HLO (vysoké dráze), podobně jako to plánuje NASA s Orionem a některým zvoleným HLS. Ovšem pak proběhne přelet celé sestavy na LLO (nízkou dráhu), podobně jako u Apolla (na tuto dráhu se Orion nikdy nepodívá).

Je ale pravda, že nerozeznám, jestli je ohýnek nakreslený u trysky toho boku a nebo u servisního modulu lodi. Skoro to na druhý pohled vypadá, že přelet zajistí ta loď, což by vyžadovalo hodně stejné delta-V servisního modulu jako u Apolla (tedy větší, než už Orionu). (Rusové za stejným účelem chtějí použít snad hned trojici stupňů DM pro různé fáze přeletu, servisní modul Federace zřejmě stejně jako u LOK z jejich historického nerealizovaného moonshotu poslouží jen k odletu z nízké (?) dráhy kolem Měsíce)

V té čínštině to v odpovídající míře přečíst neumím - nejde o stánek s nudlema :-)

quote:
U ruské N1 měl její poslední stupeň dopravit celek až na LLO a dokonce měl zajistit i hlavní část brzdění landeru na Měsíc. To umožnilo dát do landeru rezervní motor a dokončit přistání a provést start se stejným motorem


A přesně takhle to mají nakreslené ti Číňané. Ten jejich zajímavý dvoumístný LM je takový zdvojený LK-1 (LK-2? :-)). Má stejný motor (teda 2) pro měkké dosednutí i pro start. Manévrovací stupeň se předtím použije pro deorbit a brždění. Jediná neefektivita je, že budou startovat i s nohama, ale třeba jsou nějak odhazovací :-) ostatně možná proto jsou ty trysky tak vysoko...
 
09.1.2021 - 18:59 - 
Psal jsem, že přechod z HLO na LLO může udělat servisní modul lodi, nebo motor landeru, závisí na rozdělení hmot a dv obou celků. Já tam ale nevidím žádný další manévrovací stupeň.
Ten ruský LK měl startovat z přistávacích noh, ale tu přistávací konstrukci noh nechat na Měsíci. Zde to bude asi stejné.
 
09.1.2021 - 18:59 - 
quote:
Je ale pravda, že nerozeznám, jestli je ohýnek nakreslený u trysky toho boku a nebo u servisního modulu lodi. Skoro to na druhý pohled vypadá, že přelet zajistí ta loď, což by vyžadovalo hodně stejné delta-V servisního modulu jako u Apolla (tedy větší, než už Orionu).

quote:
Jediná neefektivita je, že budou startovat i s nohama, ale třeba jsou nějak odhazovací :-) ostatně možná proto jsou ty trysky tak vysoko...
 
10.1.2021 - 13:12 - 
Pokud čínský lander není pouhý power point, ale je znázorněn podle skutečného a perspektivního technického návrhu, pak je třeba říci, že Číňané jsou s landerem minimálně stejně daleko jako Artemis, kde ještě není jasno, jak bude lander vypadat, ani jaká raketa ho vynese.
Podle obrázku se mi zdá, že pohonná část se podobá ruskému LK. Ten měl dva motory a to tak, že centrální byl jedno-komorový a náhradní byl dvoukomorový, přičemž obě komory byly symetricky vedle centrálního. Zdá se mi, že čínský lander má také jeden motor uprostřed a druhý s 2 komorami (nebo 2 slabší motory) na obou stranách. Nebo se mýlím a má jen ty 2 boční motory? Prvé řešení má výhodu, že při přistání se zapnou nakrátko oba motory. Kdyby jeden selhal, okamžitě se lander začne vracet na LEO. Když zapálí oba, náhradní je vypnut a přistává se jen s centrálním - viz LK.

Raketa 921, má mít nosnost na TLI 25 tun, raketa SLS Block-1 34-37 tun, tedy čínská kosmická loď se servis. modulem musí být lehčí, než u Orion. Ovšem druhá 921 může vynést stejně těžký lander – 25 tun, takže může mít větší zásobu dv než měl lander Apolla. Proto není vyloučeno, že pomůže lodi a servisnímu modulu při přechodu z HLO na LLO nebo z LLO na TEI a servisní modul lodi může být lehčí a loď o to větší. Jinak to řešení landeru s 2 kabinkami se mi líbí, podstatně snižuje výšku. Kdyby došlo k nějakému zádrhelu v projektu Artemis, není vyloučeno, že by vznikl další závod o Měsíc.
[upraveno 10.1.2021 14:37]
 
10.1.2021 - 14:37 - 
"minimalisticky" pristup k mesacnym landerom sme tu pred dlhsou dobou uz rozoberali. Mne sa taky pristup pozdava, kedze mesiac nema atmosferu, a preto neexistuje fyzikalny dovod, preco by astronauti nutne museli byt "obaleni" pretlakovou kabinou. Cely zostup na mesiac mozeme potom vnimat akoby dlhsiu EVA. Absencia tazkej pretlakovej kabiny potom samozrejme znacne znizuje naroky na LM.

Samozrejme, na povrchu uz moze na astronautov cakat pretlakovy modul - stanica. Kedze by tam bol nastalo, moze byt ovela robustnejsi nez kabina LM (u apolla sa dala prerazit srobovakom).

Chapem ze taketo UL riesenie nebolo v casoch apolla mozne, kedze astronauti museli LM realne pilotovat, co sa v nafuknutom skafandri neda. Ale v dnesnej dobe vysoko spolahlivych automatickych systemov sa to vyslovene ponuka.
 
10.1.2021 - 18:21 - 
quote:
Pokud čínský lander není pouhý power point, ale je znázorněn podle skutečného a perspektivního technického návrhu

Hlavní motor i korekční motory pilotovaného landeru jsou pravděpodobně převzaty z programu Chang'e.

Chang'e 5: "Hlavní motor přistávacího modulu má tah 7 500 N. Jinak se nachází na sondě další korekční a orientační motory o tahu 150 N, 120 N, 25 N a 10 N."
Zdroj - viz. proklik


Pilotovaný lander: "main engine 7 500 N" x 2 motory. "RCS 120N" x 4 motory, viz popis obrázku:


 
10.1.2021 - 21:16 - 
quote:
"minimalisticky" pristup k mesacnym landerom sme tu pred dlhsou dobou uz rozoberali. Mne sa taky pristup pozdava, kedze mesiac nema atmosferu, a preto neexistuje fyzikalny dovod, preco by astronauti nutne museli byt "obaleni" pretlakovou kabinou. Cely zostup na mesiac mozeme potom vnimat akoby dlhsiu EVA. Absencia tazkej pretlakovej kabiny potom samozrejme znacne znizuje naroky na LM.
Samozrejme, na povrchu uz moze na astronautov cakat pretlakovy modul - stanica.

Když na to přijde, mohli by tam ve skafandrech sedět i bez těch krytů, snad jen s nějakou síťovinou okolo sebe, aby je netrefil nějaký kamínek vymrštěný při přistání nebo startu tryskou.
 
11.1.2021 - 07:20 - 
quote:
quote:
"minimalisticky" pristup k mesacnym landerom sme tu pred dlhsou dobou uz rozoberali. Mne sa taky pristup pozdava, kedze mesiac nema atmosferu, a preto neexistuje fyzikalny dovod, preco by astronauti nutne museli byt "obaleni" pretlakovou kabinou. Cely zostup na mesiac mozeme potom vnimat akoby dlhsiu EVA. Absencia tazkej pretlakovej kabiny potom samozrejme znacne znizuje naroky na LM.
Samozrejme, na povrchu uz moze na astronautov cakat pretlakovy modul - stanica.

Když na to přijde, mohli by tam ve skafandrech sedět i bez těch krytů, snad jen s nějakou síťovinou okolo sebe, aby je netrefil nějaký kamínek vymrštěný při přistání nebo startu tryskou.


Lehký návrh, vypadá zajímavě. Je to takový LK-1 po čínsku. Jenže dokud nevíme, jestli už aspoň něco reálně vyvíjí a staví, je to jen další prezentace možností.
Boční motory slouží pro finální přistání na Měsíci (po odhození brzdícího/přistávacího stupně) a pro odlet z Měsíce, na povrchu nejspíš zůstanou nohy a spodní část střední trubky. Nevíme, co se stane, když jeden ze dvou motorů selže, bude jeden stačit pro přerušení přistání a návrat? Použití kyslíko-dusíkové atmosféry o 100 kPa v kabině a taky v Habu na povrchu vede ke komplikacím s výstupy a nouzovými situacemi. To samé ale platí i o Artemis. [upraveno 11.1.2021 07:28]
 
11.1.2021 - 08:20 - 
... mně takový návrh se dvěma jednomístnými kabinami přijde potenciálně nebezpečný.

Thaikonauti se nemohou navzájem jistit, je zde složitější komunikace a nemohou si pomoci v případě potíží. Například u Apolla si mohli v případě selhání jednoho skafandru propojit "hadice", mohli spolupracovat za letu, ... atd. Selhání jako u Apolla 13 by bez spolupráce nebylo řešitelné.

Zde se oba thaikonauti naopak navzájem blokují. Nemohou spolupracovat, nebo jen velmi obtížně a přes rádio. Rovněž jsou daleko od těžiště a tedy už jen z důvodu správného rozložení hmoty závisí let na přítomnosti obou dvou.
 
11.1.2021 - 10:02 - 
Re Jiří Hošek, Ervé:
Omlouvám se, špatně jsem se díval na obrázek schématu letu. Skutečně je přistávací modul dvoustupňový. Přičemž přistávací stupeň je s jedním motorem a samostatnou nádrží, který asi vypne několik sekund před přistáním a oddělí se. Odletový stupeň dvěma motory po straně dobrzdí přistání a pak slouží k odletu, přičemž nechá na povrchu konstrukci s nohami.
 
11.1.2021 - 10:03 - 
quote:
... mně takový návrh se dvěma jednomístnými kabinami přijde potenciálně nebezpečný.



súhlasím, variant s posádkou vedľa seba by bol lepší. Taktiež potenciálny výpadok motora v tomto usporiadaní je neriešiteľný.

Mne to príde ako pokus maximálne využiť hardware, ktorý už majú vyvinutý a osvedčený na sondách. Pokiaľ by mala byť posádka vedľa seba, musela by byť buď na vrchu (kam potom s dokovacím adaptérom?) alebo na jednej strane (zmena ťažiska, nutnosť popresúvať komponenty). Tak či tak by z toho vyšla nutnosť navrhnúť defacto všetko od nuly. Čiže naozaj ide o minimalistickú štúdiu na téma "čo by sme vedeli poskladať hneď teraz?"
 
19.1.2021 - 18:45 - 
Z kosmodromu Si-čchang dnes v 17:25 SEČ (jiné zdroje uvádějí 17:26 SEČ) odstartovala nosná raketa CZ-3B ve verzi G3. Na palubě měla čínskou geostacionární telekomunikační družici Tiantong-1 03. Předchozí dvě družice Tiantong-1 byly vypuštěny v srpnu 2016 a listopadu 2020. Družice má hmotnost přibližně 5400 kg a je založena na osvědčené družicové platformě DFH-4.





 
<<  35    36    37    38    39  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.261223 vteřiny.