Prosba: Nevzpomenete si někdo na jméno čínské sondy k asteroidům? Je to už několik let, a co si tak matně vzpomínám, měla absolvovat průlet okolo několika cílů (a ne, nepletu si to s Dawnem).
Díky za odpověď.
Jenže ten slajd vůbec netvrdí, že je na něm něco čínského. Šlo zřejmě o přezentaci možných (obecných) konceptů pilotovaných letů "ve světě". Nepodsouvejme číňanům zbytečně něco, co nedělají.
Jeden z dalších obrázků stejné prezentace vypadal např. takto:
citace 17.2.2022 - 23:00 - NovýJiřík:Prosba: Nevzpomenete si někdo na jméno čínské sondy k asteroidům? Je to už několik let, a co si tak matně vzpomínám, měla absolvovat průlet okolo několika cílů (a ne, nepletu si to s Dawnem).
Díky za odpověď.
citace 17.2.2022 - 23:00 - NovýJiřík:Prosba: Nevzpomenete si někdo na jméno čínské sondy k asteroidům? Je to už několik let, a co si tak matně vzpomínám, měla absolvovat průlet okolo několika cílů (a ne, nepletu si to s Dawnem).
Díky za odpověď.
citace 17.2.2022 - 23:00 - NovýJiřík:Prosba: Nevzpomenete si někdo na jméno čínské sondy k asteroidům? Je to už několik let, a co si tak matně vzpomínám, měla absolvovat průlet okolo několika cílů (a ne, nepletu si to s Dawnem).
Díky za odpověď.
Díky!
Tak Čeng-Che, hrdé jméno. Já si myslím, že by mohlo zůstat, protože v Číně má zhruba stejný význam, jako v Evropě Kolumbus.
A projekt je to podle popisu na wikipedii opravdu impozantní.
Jenže ten slajd vůbec netvrdí, že je na něm něco čínského. Šlo zřejmě o přezentaci možných (obecných) konceptů pilotovaných letů "ve světě". Nepodsouvejme číňanům zbytečně něco, co nedělají.
Však to je ze slajdu asi každému jasné. Komentoval jsem jen to schema, které mě pobavilo.
Jenže ten slajd vůbec netvrdí, že je na něm něco čínského. Šlo zřejmě o přezentaci možných (obecných) konceptů pilotovaných letů "ve světě". Nepodsouvejme číňanům zbytečně něco, co nedělají.
Jeden z dalších obrázků stejné prezentace vypadal např. takto:
Zaznam prezentacie ( kliknite si na odkaz, ten funguje )
V neděli 27. února okolo 04:05 SEČ je plánován start čínské nosné rakety CZ-8 (bez pomocných motorů) ze vzletové rampy 201 kosmodromu Wen-čchang. Na retrográdní oběžnou dráhu s výškou 500 km a sklonem 98° má být dopraveno celkem 22 malých družic. Jedná se o následující náklad. Devět družic Jilin-1 Gaofen-03D (Ťi-lin Kao-fen) pro pozorování Země s prostorovým rozlišením okolo 1 metru a první prototyp nové řady Jilin-1 Mofang-02A (Ťi-lin Muo-fang). Pro pozorování Země a AIS budou sloužit také dvě družice Hainan-1 (Chaj-nan) a dvě družice Wenchang-1 (Wen-čchang). Dále půjde o dvě experimentální DPZ družice Weina Xingkong (Wej-na Sing-kchung), družici Taijing-3 (Tchaj-ťing) s rozlišením až 0,5 metru, ověřovací radarovou družici Taijing-4 vybavenou SAR pracujícím v pásmu X a hyperspektrální Xidian-1 (Si-tien). O dalších družicích již mnoho informací není. Chaohu-1 (Čchao-chu) by měla být prvním kusem z konstelace malých radarových družíc, Qimingxing-1 (Čchi-ming-sing) pro testování infračervených kamer a Dayun (Ta-jün) k ověření nových technologií.
Na jakou dráhu vypustí 6 telekomunikačních družic?
5G komunikace, konstelace 144 satelitů po 227 kg, na dráze 620x640 km, sklon 86° - první várka z roku 2020. [upraveno 5.3.2022 11:28]
Několik málo informací o plánech čínské nepilotované kosmonautiky. V hlavním městě Hefei provincie Anhui byla 25.2.2022 otevřena Laboratoř pro výzkum hlubokého vesmíru.
Do roku 2030 je v plánu uskutečnění tří sample return misí – Měsíc, Mars a asteroid. Do roku 2049 chtějí dosáhnout vzdálenosti 100 AU. Tady není úplně jasné, jestli do uvedeného roku chtějí vypustit sondu, která by této vzdálenosti dosáhla, nebo jestli nějaká sonda má v roce 2049 této vzdálenosti dosáhnout. Ale z textu to spíš vypadá na tu druhou variantu. Jenom pro info, Voyager 1 této vzdálenosti dosáhl po téměř 29 rocích letu.
Co se týká blízkého vesmíru, chtějí se zaměřit na sledování blízkozemních asteroidů a vyvíjení případné obrany proti nim.
