|
Taxem se koukal na Vase prispevky a musim rict, ze Vam fandim. Nebal bych se radiace. Pracoval jsem na obou JE a vim, ze elektronika se da celkem bezproblemove stinit i primo v reaktoru. Co se tyce konstrukce, pouzil bych bezne soucastky pro prumysl. Ale prispusobil bych tomu konstrukci. Nejvetsi problem neni radiace ale mraz. Pri nizke teplote je problem s pajenymi spoji. Ja bych navrhoval vzduchotesne jadro druzice naplnene treba argonem. Ctyri miniaturni ventilatorky by michali vzduch a zaroven by se chovali jako gyroskopy. Elektronika by pak sama drzela teplotu na prijatelnych napr. -25°C.  Samozrejme by bylo treba aby melo jadro tepelnou izolaci. Nebal bych se jit vlastni cestou a nekopirovat zahranici. Je treba nebat se a prizpusobit konstrukci tomu co je k dispozici. Pro prvni misi bych volil vice mene technicke mereni. Radiace, tlak vnejsi, vnitrni a pak treba test fotografovani. Nerozmelnoval bych to do spousty narocnych experimentu, kdyz jeste neni spolehliva konstrukce. ____________________
|
| 24.6.2004 - 11:31 - Csaba | |
|
Ahoj,
nestacili by 3 tyto gyroskopy/ventilatorky do kazde osy prost.souradnic(klopeni,boceni,zataceni)?
Pak moc do druzic nevidim, ale je tady firma v Surrey, v Anglii, kt. se specializuje na male druzice z komercnich soucastek:
http://aria.seas.wustl.edu/SSC01/papers/6-7.pdf |
| 24.6.2004 - 11:43 - Csaba | |
|
dalsi:
http://www.bluesat.unsw.edu.au/~darran/BLUEsat_Radio_Testing_and_Integration_Thesis.pdf |
|
| Stacili by tri pokud se pouziji jen pro udrzeni stability. Ctyri ale umozni otacet druzici aniz by musela mit manevrovaci trysky. Idealni by bylo sest. Ja taky nejsem expert pres druzice. Jen vychazim z toho co jsem zkousel. U samostatneho gyroskopu dochazi pri otaceni ke klopeni. Taxou lepsi dva proti sobe. Dve dvojice pak muzou pomoci rizeni vykonu jednotlivych "gyroskopu" natacet druzici temer jakkoliv, nebo ji drzet stabilizovanou jednim smerem. Sest jich pak jen udelakonfortnejsi otaceni. ____________________
|
| 24.6.2004 - 13:46 - Csaba | |
|
citace:
Stacili by tri pokud se pouziji jen pro udrzeni stability. Ctyri ale umozni otacet druzici aniz by musela mit manevrovaci trysky. Idealni by bylo sest. Ja taky nejsem expert pres druzice. Jen vychazim z toho co jsem zkousel. U samostatneho gyroskopu dochazi pri otaceni ke klopeni. Taxou lepsi dva proti sobe. Dve dvojice pak muzou pomoci rizeni vykonu jednotlivych "gyroskopu" natacet druzici temer jakkoliv, nebo ji drzet stabilizovanou jednim smerem. Sest jich pak jen udelakonfortnejsi otaceni.
Ja se pamatuji, ze Skylab mel 3 gyroskopy, a nastaveni stanice se delo natocenim techto gyroskopu kolem nektere osi, kde pak vznikly moment pootocil stanici za danym gyroskopem, - takze vlastne nemuseli pouzivat furt trysky TACS s dusikem. |
|
To mate dobrou pamet. Problem je v tom ze pak ty gyroskopy musite mit moznost otacet kolem osy a na to potrebujete hodne mista. Ja mel na mysli system s pevne uchycenymi gyroskopy. Moment pro otaceni vznika kolem jejich osy otaceni. Dva na proti sobe se navzajem nuluji. Pokud jeden vypne - druhy zacne tocit soustavou kolem sve osy. Vlastni stabilizace je pak opticky zamerena treba na slunce a pocitac jen pridava a ubira plyn gyroskopum aby udrzel cil v zamereni. Pritom v ostatnich osach se uplatnuje klasicky gyroskopicky moment. Sli by pouzit treba miniaturni ventilatorky 25x25x10mm. Ani by nemuseli byt stale v akci.  ____________________
|
|
Pokud se zase já dobře pamatuji, tak jsou třeba u takových systémů občasné restarty, kdy se gyra zastaví a znovu roztočí na nějaké otáčky. jejich zastavení a roztočení se kompenzuje korekčními motorky. Jde totiž o to, že gyra udělaná z větráčků mají velké tření v ložiscích a to je třeba kompenzovat. S kamarádem jsme uvažovali o podobné záležitosti, ale šlo o řízený harddisk, který má přeci jen lepší tření a velké otáčky, takž je co regulovat 
Véna |
| 24.6.2004 - 15:20 - Csaba | |
|
citace:
To mate dobrou pamet. Problem je v tom ze pak ty gyroskopy musite mit moznost otacet kolem osy a na to potrebujete hodne mista. Ja mel na mysli system s pevne uchycenymi gyroskopy. Moment pro otaceni vznika kolem jejich osy otaceni. Dva na proti sobe se navzajem nuluji. Pokud jeden vypne - druhy zacne tocit soustavou kolem sve osy. Vlastni stabilizace je pak opticky zamerena treba na slunce a pocitac jen pridava a ubira plyn gyroskopum aby udrzel cil v zamereni. Pritom v ostatnich osach se uplatnuje klasicky gyroskopicky moment. Sli by pouzit treba miniaturni ventilatorky 25x25x10mm. Ani by nemuseli byt stale v akci.
O.K. Ted jsem kapituloval...A co ten ridici system...? |
|
| O tom zastaveni a roztoceni nic nevim (krom udrzby). Urcite by to slo i s HDD. Toho treni bych se nebal. Pro vyrovnani momentu pri spousteni jsem prave navrhoval vzdy dva proti sobe se otacejici ventilatory. Ty maly maji az 10000ot/min. A to uz se da pouzit. Normalne by ale nejely na plny vykon. Nebal bych se toho. Jsou vyzkouseny a v ruznych pocitacich jedou roky. ____________________
|
|
Gyroskopicke rizeni je prima vec, ale...
1) nejsem si jisty, jestli jsou bezne vetracky a HDD stavene na vibrace pri startu
2) vykon, ktery by pro ne bylo mozne obetovat je v priapade mikrosatelitu VELICE omezeny (desetiny W?)
3) byl by nutny take velice citlivy system detekce polohy satelitu (jako zpetna vazba) a rizeni otacek by muselo byt dost presne
4) i pri miniaturizaci by to asi zabralo dost mista a hmotnosti
5) hermetizace vnitrku druzice by byl sam o sobe pomerne nesnadny problem
Co se tyka teplotni odolnosti plosnych spoju, je proste potreba navrhnout konstrukci druzice tak, aby se ani neprehlala ani nezmrzla. |
|
| Jinak zacinam si pohravat s konstrukci miniaturnich stabilizacnich reaktivnich motorku (primitivni resistojety). Ale tipuju, ze prinejmensim prvni verze druzice bude bud nestabilizovana, nebo stabilizovana magneticky, mozna v kombinaci s gradientem grav. pole. |
|
Souhlasim, ze prikon je ponekud vetsi. Uvazoval jsem o rizeni a vypinani ale pro prvni druzici bych se priklanel k magneticke stabilizaci.
System detekce polohy neni tak narocny jak se zda. Naopak jde o velmi primitivni vec. Ani rizeni otacek neni nutne delat absolutne presne.
A mista to taky moc nezabere. Nadrz pro trysky bude asi vetsi problem.
Hermeticnost vnitrku taky nevidim jako problem technicky ale spis prostorovy. Porad vidim jako problem, ze tak mala druzice bude mit velke zmeny teploty pri prechod svetlo/stin a tim velke namahani konstrukce a zarizeni. Kriticke jsou el. systemy bez energie. Po zmrznuti a naslednem startu pri nizke teplote hrozi poskozeni soucastek. Myslim, ze to je nejvetsi vliv, ktery muze zpusobit ztratu druzice. ____________________
|
|
Martaliane,
system orientace nani slozity? Muzes rict, ktery mas na mysli? Ja jsem uvazoval orientaci odvozenou z prikonu slunecnich kolektoru - takze orientace vuci Slunci. To bylo relativne jednoduche, ale ne uplne presne (tak odhadem na 10 stupnu).
A druha vec. Hermeticnost. Nemyslim si, ze je to nutne. Staci to mit tepelne vodive. A nebo jadro systemu zalit do hmoty (to se mi nakonec jevi vyhodnejsi nez hermeticnost).
Vena |
|
S tim zalitim je to myslim dobry napad.
U druzic se pouziva stabilizace na Slunce. Je to jednoduchy princip kdy se daji na povrch cidla intenzity (nebo se pouziji solarni clanky) pro hrube natoceni a pak se pro presny zamereni pouziji cidla koukajici se pres dva otvory za sebou. V nejednodusim pripade staci ctyri cidla v matici. Pak staci drzet stejnou intenzitu na vsech ctyrech. Spravna konfigurace je treba experimentalne overit. Nesmi to byt moc citlivy na svetlo jinak se to zameri i treba na jasnou hvezdu nebo Zem. (I to uz se nekolikrat profikum stalo a bylo po druzici) |
| 25.6.2004 - 10:10 - Csaba | |
|
citace:
S tim zalitim je to myslim dobry napad.
U druzic se pouziva stabilizace na Slunce. Je to jednoduchy princip kdy se daji na povrch cidla intenzity (nebo se pouziji solarni clanky) pro hrube natoceni a pak se pro presny zamereni pouziji cidla koukajici se pres dva otvory za sebou. V nejednodusim pripade staci ctyri cidla v matici. Pak staci drzet stejnou intenzitu na vsech ctyrech. Spravna konfigurace je treba experimentalne overit. Nesmi to byt moc citlivy na svetlo jinak se to zameri i treba na jasnou hvezdu nebo Zem. (I to uz se nekolikrat profikum stalo a bylo po druzici)
kolik to zaliti bude vazit?Kazdy gram se musi vyuzit...Hlavne aby to bylo vodive pro odvadeni tepla(kovova pena?) plast ma omnoho nizsi tep. vodivost. |
|
Hm, s tou vahou je to dobra pripominka. Myslim si, ze ta druzice bude tak naslapana, ze moc zalevaci hmoty nebude treba. Cele toto zalite jadro by to pak chtelo jeste zalit do tepelne nevodive hmoty. V CR je vyrobce zalevacich silikonovych hmot. Mel sem od nej hmotu pro zaliti VN zdroju co sem delal pro JE Dukovany. Podivam se po tom a zjistim co se dapouzit.
|
| 25.6.2004 - 10:55 - Csaba | |
|
Ahoj,
nevim zatim moc o tep. bilanci druzice na draze, ale nemelo byt to byt spis tak, aby se teplo nekde neakumulovalo - tzn.teplo navic, vyzarit do prostoru(nebo neco ohrat), nebo kdyz to teplo potrebuji, tak ho prijmout? |
|
Díky za další náměty ke konstrukci nanodružice. Určitě je přidáme ke všem předchozím a zhodnotíme možnosti realizace (cca v září 2004).
K novým návrhům mám zatím zhruba stejné připomínky jako Archimedes:
- proč si komplikovat situaci hermetickým jádrem, když by mělo stačit přirozené tepelné vyzařování a tepelné pospojování dílů
- gyroskopické řízení polohy se určitě dříve či později saturuje a bude třeba mít k dispozici ještě něco, čím se to "podrží" při "resetu" gyroskopů
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že teplota na družici je důležitá a může nejvíc ohrozit funkčnost jednotlivých dílů. Termoregulaci se asi budeme muset věnovat dost důkladně. |
|
| Asi sem to z tou uvahou o tepelne izolaci prepisk. Opravdu by stacilo jen zajistit aby byly systemy tepelne spojeny a zadnou vnejsi tepelne nevodivou izolaci uz nedelat. To by fakt mohlo dojit k druhemu extremu - prehrati. |
|
| Dal jsem na PHP projekt nějaké výpočty ohledně termoregulace družice. Je to součást dokumentu druzice.doc. Pro družice formátu Cubesat vyplývá že teplota se bude uvnitř družice držet v rozmezí minus20°C až +40°C prakticky na jakékoliv kruhové oběžné dráze ve výšce 500 až 1000km. U akumulátorů lze jednoduchou izolací držet teplotu v rozmezí 0 až 40°C. |
|
| Také jsem překopal návrh pohonného systému. Co jejvíce jsem jej zmenšil a zjednodušil. Sluneční plachta tam chybý. |
|
| Trochu si ted hraju s jednoduchou simulaci chovani druzice v gradientu gravitacniho pole (casem by se do toho daly asi pridat i pusobeni atmosfery a Slunce) a pro odhad pozadovane hodnoty tlumeni a nutneho vykonu aktivni stabilizace potrebuji znat pozadavky na presnost nasmerovani druzice (stupne?minuty?desitky stupnu?), casu, za ktery je potreba ho dosahnout (tydny?mesice?hodiny?) a pozadovanou "odolnost" proti rusivym vlivum (vcetne napr. plachty nebo tetheru). Nebude to hned, nasledujici mesic mam napilno, ale do Valmezu snad z toho neco vyleze. |
|
Archimedes: Parada, to bude docela potreba. Ja bych na smerovani mel tyto pozadavky. Pro antény obecně dipól stačí desítky stupňů, řekněme +- 60 stupňů není problém (dipól bude na radiomajáku a má kruhový vyzařování tj. zjednodušeně 180 st.).
Pro vysokorychlostní komunikaci, tj. i na vyšších pásmech s kruhovou polarizací a nějakou šroubovicovou anténou to bude tak +- 7 stupňů (svazek je široký cca. 15 stupňů) a pro diodu jednotky stupňů. Takže jako základní požadavek mám po vypuštění mám do jednoho dne (alespoň dva přelety nad ČR) být zorientovaný pro radiomaják a tak do týdne pro vysokorychlostní komunikaci a cca. do 14dnů pro diodu. (to je minimalistická verze).
Pokud budu náročný, tak bych chtěl do dvou hodin po startu radiomaják, a do jednoho dne vysokorychl. komunikaci. Do dvou dnů pak diodu.
Tyto mé požadavky vychází z toho, když družice bude rotovat všesměrově. Ale je potřeba, aby nedocházelo k oscilacím a aby v případ, že nám to náhodou vypadne orientované, aby se to těmi pulsy nerozhodilo ... |
| 24.10.2004 - 18:07 - Maša | |
|
Konečně se mi podařilo po šesti týdnech vzkřísit počítač, ale k věci. Jakým způsobem bude družice určovat přesný čas? Čas je základní navigační údaj, bude stačit nějaké softwarové řešení, tedy odvozovat čas z frekvence procesoru, nebo je nutný nějaký hodinový čip?
Na nízkých drahách se mění skon dráhy o jeden stupeň zhruba každých patnáct vteřin.
|
|
Dovolil bych podotknout add p.Máša:
spoléhal bych na hodinový čip podporovaný softwerovým odpočtem.Čip není tak velký a těžký a soft neváží nic/může být v programovatelné eprom?/. Přišemž čipu bych dal prioritní prednost a soft by vše podporoval jako záloha. Vstupem přes soft mohu pak kontrolovat nejen cube ale třeba i jeho polohu...ale je to jen můj názor.
Jinak přeji hodně štěstí
Daniel |
| 30.10.2004 - 16:14 - Maša | |
|
Dostal jsem nápad na takový jednoduchý kapalinový tlumič kmitů, dal jsem to do projektu.
|
|
| kapalinový tlumič kmitů.....ale kterého zařízení ?,a nebo snad celého cube ?existuje snad alespon nějaká podoba vašeho cube,myslí tím vzhled jak bude vypadat.Tém nemyslím nyní kostku,kterou jste pživezl do Bohdaneče. |
|
citace:
Konečně se mi podařilo po šesti týdnech vzkřísit počítač, ale k věci. Jakým způsobem bude družice určovat přesný čas? Čas je základní navigační údaj, bude stačit nějaké softwarové řešení, tedy odvozovat čas z frekvence procesoru, nebo je nutný nějaký hodinový čip?
Uvažujeme použít obvod reálného času, např. Philips PCF8563. Tento bude připojen k nRF24E1. Informaci o reálném čase si bude možné vyžádat od řídícího procesoru nRF24E1. Pavel Mochura teď kreslí schema a plošný spoj zkušební desky komunikační části, bude to zanedlouho k dispozici na PHP projektu. |
|
citace:
Dostal jsem nápad na takový jednoduchý kapalinový tlumič kmitů, dal jsem to do projektu.
Zkusím se na to přes sobotu a neděli podívat a dát to do kalkulačky. Ale nic neslibuji. |
|
| Je to taky moznost, ale myslim, ze kdyby v te kapaline plavalo (ve stavu beztize plave cokoliv v cemkoliv ;) spis nejake "chlupate" nebo "derave" zavazicko, to by myslim davalo mnohem vetsi treni a tim i tlumeni nez jen bublinka. Nebo by slo vyuzit treni v tenke vrstve - napriklad trubicka stocena do krouzku, naplnena vazkou kapalinou, ve ktere by byla kulicka jen o malo mensi, nez je prumer trubicky. (takove dampery by byly potreba tri, kazdy pro jednu osu). Taky by se dal udelat triosy damper - "koule v kouli" oddelene tenkou vrstvickou kapaliny. Tenhle typ se urcite pouziva(l). Pokud by vnitrni koule byla zaroven magnet, ucinnost tlumeni (hlavne zpocatku) by se mohla jeste zvysit, i kdyz by to asi znesnadnilo pripadnou stabilizaci pomoci magnetickych civek. |
