Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  24    25    26    27    28    29    30  >>
Téma: Fyzika
01.5.2012 - 16:56 - 
Machi:

Bacha na to, prvně pokud se jedná o diamantový důl, samo o sobě to implikuje, že hornina, ve které byl umožněn vznik diamantů bude sama o sobě mimořádně tvrdá. A hlavně, nelze linearizovat.

Abych to přiblížil laikům, je možné ze dřeva postavit loď do velikosti a hmotnosti moderní fregaty. A pak konec, s dřevem se dál jít nedá, kvůli jeho pevnostem. Tedy zatímco kimberlit zvládne udržet důl 1,2km/550m (tlak na stěny u dna až 20MPa, nepočítáme-li částečné ulehčení úlovitým profilem) tak při 4km by už ten tlak nejspíše nezvládl.

Soudržnost horniny Marsu bude zřejmě dobrá, hodně pomáhá i třetinová gravitace. Ale Například ten olympus je dorbý příklad. Jedná se o lávový kopec (pevná hornina), který při 21km má přes 600km v průměru. Tedy stále obrovských 30:1.

 
01.5.2012 - 17:06 - 
"Jedná se o lávový kopec (pevná hornina), který při 21km má přes 600km v průměru"

Na jihozápadě je svah, který má 7 km na výšku při rozměrech jen něco málo přes 10 km.
 
01.5.2012 - 17:12 - 
když už tu naznačujeme teraformaci. Mars je pro ni IMHO nevhodný. Je příliš malý, vyhaslý a daleko. Kdysi jsem si spočítal, že aby námi vyvtořená atmosféra na něm zajišťovala tlak podobný na Zemi, musela by být hmota jeho atmosféry stejná jako hmota atmosféry planety Země(5e18 kg). Což odpovídá kometě o průměru 200km, prvně si myslím, že tolik komet ani nemáme a druhák hýbat šutry ekvivalentní hmotnosti potřebné atmosféry by byl masakr.

Navíc by bylo nutné udělat umělé magnetické pole, nebo ji Slunce zase rozfouká.

To už raději dát sluneční filtr před Venuši na heliosynchronní (?) dráhu :-)
 
01.5.2012 - 17:21 - 
quote:
"Jedná se o lávový kopec (pevná hornina), který při 21km má přes 600km v průměru"

Na jihozápadě je svah, který má 7 km na výšku při rozměrech jen něco málo přes 10 km.


Machi to je rozklad sil. Zjednodušeně řečeno, tak prudký svah je držen plytkostí svahů ostatních. Takovou analogii můžeš aplikovat lokálně, ne globálně. Najdi mi nadmořskou horu (u nás nebo na marsu), která má ekvivalentní parametry v celém svém objemu (tedy obrovská a všechny svahy blížící se 45 stupňům) a jsem ochoten ustoupit.

A nakonec, je třeba si ještě uvědomit, co tlačí na stěny kopce a co tlačí na stěny díry :-)
 
01.5.2012 - 19:28 - 
quote:
To jde ruku v ruce. 12 km hluboká díra ...(při hustotě marťanské horniny 3,5tun/m3 a 12km kolem 155Mpa = 1500 atmosfér), ...doslova vyteče do tunelu...

To je fakt, 155 MPa nie je malickost + pripadny seizmicky ucinok moze robit divy, ale somo o sebe to nie je nejak strasne cislo.

Na druhej strane nie je nutne kopat na najvyssom mieste. Nema Mars analogiu Marianskej priekopy?
 
01.5.2012 - 20:36 - 
"Najdi mi nadmořskou horu (u nás nebo na marsu), která má ekvivalentní parametry v celém svém objemu (tedy obrovská a všechny svahy blížící se 45 stupňům) a jsem ochoten ustoupit."

Stále je tu ten Valles Marineris, nakonec my chceme přece "díru" ne horu. Jinak na Zemi mě napadají některé vulkány klasického typu, třeba Popocatepetl. Ne že by měl 7 km, ale pár km nad okolní krajinu má.
Navíc Olympus Mons není dobrým příkladem, protože v jeho případě se jednalo o výlevy řídkých láv (a proto má šířku 600 km). Vhodnější ukázkou Marťanských sopek jsou tři štíty planiny Tharsis.
A já se rozhodně nehádám, že by taková díra musela mít velký průměr, jen tvrdím, že tvůj výpočet s kráterem Lyot je přehnaný. On byl nakonec dříve mnohem hlubší, ale dno bylo časem zaneseno sedimenty.
Možná je dobré srovnání se Zemí. Na Zemi by pravděpodobně stačila vrstva vzduchu ~5-10 km vysoká pro tlak vyšší než 30 kPa. Při použití 5× hustšího Xenonu bychom se dostali na jednotky km. Na Marsu je větší chlad -> vyšší hustota Xenonu + při podobné soudržnosti hornin jako má Země a nižší gravitaci je to obdobný problém jako vytvořit na Zemi vhodnou díru o hloubce cca 1 km. Myslím, že by to fyzikálně mělo být možné (odpovídá to zhruba největším pozemským povrchovým dolům).
 
01.5.2012 - 20:43 - 
a co tak Hellas Impact Crater (also known as Hellas Planitia)? Ten vy mal byt este hlbsi. Aky moze byt tlak na jeho dne?

tu je info z http://geology.com/articles/highest-point-on-mars.shtml

Hellas Impact Crater (also known as Hellas Planitia) is an enormous impact crater in the southern hemisphere of Mars. It is about 2,300 kilometers (1,400 miles) in diameter and about 9 kilometers (5 miles) deep. It is the largest impact crater on the planet. NASA Image.
 
01.5.2012 - 20:48 - 
"a co tak Hellas Impact Crater (also known as Hellas Planitia)? Ten vy mal byt este hlbsi. Aky moze byt tlak na jeho dne?"

Jestli si dobře pamatuji, tak okolo ~1500 Pa. Tedy asi 2,5 násobek běžného Marťanského tlaku.
 
02.5.2012 - 20:49 - 
Co takhle pouzit vodikove bomby jako zarizeni pro vyrobu diry.
Rusove s tim delali pokusy pro vyrobu pruplavu (pouzili 1.8Mt).
Vodikove bomby tolik nezaneradej radioaktivitou jako standardni atomovky. Vodikovka je v podstate "cista" bomba.
Nekde na netu psali, ze Car bomba byl nejcisci jaderny vybuch s minimem radioaktivity.


 
02.5.2012 - 21:46 - 
quote:
Co takhle pouzit vodikove bomby jako zarizeni pro vyrobu diry.
Rusove s tim delali pokusy pro vyrobu pruplavu (pouzili 1.8Mt).
Vodikove bomby tolik nezaneradej radioaktivitou jako standardni atomovky. Vodikovka je v podstate "cista" bomba.
Nekde na netu psali, ze Car bomba byl nejcisci jaderny vybuch s minimem radioaktivity.



podobny koncept planovali rusi pre mesacne zakladne, chceli pouzit atomovy vybuch pre vytvorenie podpovrchovej jaskyne, ku ktorej by potom viedol uzky tunel z povrchu.
To este nevedeli ze na mesiaci a marse su aj prirodzene jaskyne
 
02.5.2012 - 23:37 - 
RDS-220 bola síce "najčistejšia" jadrová nálož - ale len v pomere k svojmu výkonu a vzhľadom na to, že vybuchla v relatívne veľkej výške 4,5 kilometra nad povrchom. V absolutnych číslach bola naopak špinavá viac než dosť - úmerne svojmu výkonu a podmienkam odpálenia.
Navyše, podzemný výbuch vodíkovej nálože síce nevytvorí veľa zamorenia zo samotnej nálože, o to viac rádioaktívneho svinstva ale vznikne z horniny v bezprostrednom okolí nálože, ktorá bude vystavená mimoriadne intenzívnemu toku neutrónov a žiarenia gama - a sú to množstvá rádu tisícov metrov kubických a tisícov ton.

Kaverny vytvárané jadrovými výbuchmi teda nie sú práve bezpečné miesta - zostáva v nich uzavreté veľké množstvo rádioaktívneho materiálu.

Navyše, nie sú ani príliš stabilné - stropy a steny obsahujú obrovské množstvo kompresných prasklín a hrozia neustále závalom a zosuvom. Rútivé deje sú u podzemných kavernách vytvorených na miestach podzemných skúšok pozorované prakticky neustále - ako tak stabilné sa zdajú len miesta slabších výbuchov okolo 5 kt a menej (v závislosti na hornine, v ktorej bola nálož umiestnená), kde nie sú rozmery kaverny príliš veľké (priemer kaverny zhruba do 40m) - miesta silnejších výbuchov s väčšou kavernou sú stále nestabilné, alebo suťový komín už siaha až na povrch (i viac ako 400 metrov, pri priemere pôvodnej povýbuchovej kaverny okolo 70 metrov).
Niekedy okolo roku 2001-2 sa mihla aj správa, že v nejakej opustenej pokusnej štole v Rusku zahynul pri závale v kaverne tuším holandský "turista". Partia dobrodruhov dokázala prekonať uzávery štoly a potom vodila do kaverny "adrenalínových turistov". Teda najmenej 20 rokov po výbuchu nebola kaverna stabilná.
[Upraveno 02.5.2012 Alchymista]
 
03.5.2012 - 01:11 - 
ta teoreticky "čistá vodiíková bomba" se k výbuchu přivadí explozí klasické např plutoniové bomby, takže se ož ádnou čistou explozi nejedná, pravděpodobně pouze jak píše Alchymista je znečištění poměrně nižší než jaké by bylo kdyby stejný výbuch byl realizovaná klasickou štepnou bombou.

To že po podzemních explozích zůstavají kaverny mě nenapadlo, a už vůbec ne že do takových míst lezli turisti. Nemáte nkdeo link na nějaké foto ?

takových míst je určitě hodně stačí mrknou přes googleeart na S 37°05'29" / Z 116°01'91" (37.030617,-116.025374)

 
03.5.2012 - 02:26 - 
Treba si tiež uvedomiť, že vodíková nálož samotná je tvorená uránovým kontajnerom ("tamper") v ktorom je deuterid líthia a centrálny plutóniový tŕň ("spark plug") (viac -> konštrukcia Ulam-Teller). Množstvo uránu v kontajneri a tŕni nie je zanedbateľné, môže ho byť i násobne viac ako v primárnej náloži a podieľa sa čiastočne aj na celkovom výkone termonukleárnej nálože a samozrejme aj na radiačnom zamorení.

Mám dojem, že takúto turistiku rusi veľmi rýchlo a celkom drsne zarazili, keď sa to prezradilo. Ostatne, životnosť turistov a hlavne ich sprievodcov asi nebola po návšteve kaverny nejak zvlášť vysoká - to, čo je v Hirošime a v Nagasaki rozptýlené na desiatky kilometrov štvorcových, odviate vetrom a odplavené ďažďom, je v kaverne uzavrené v objeme maximálne niekoľko tisíc metrov kubických...
[Upraveno 03.5.2012 Alchymista]
 
04.5.2012 - 15:46 - 
okej, dalsia priblbla otazka fyzikalneho nevzdelanca podla velmi zjednoduseneho popisu sa cierne diery vyparuju tak, ze roztrhnu par virtualnych castic na ich horizonte udalosti, pricom jedna castica spadne do ciernej diery, druha odleti do vesmiru, pricom cierna diera strati cast energie. Otazka - da sa podobny proces roztrhnutia paru vyvolat umelo, napr. silnym elektrickym polom? To by opacne nabite castice rozdelilo, pricom obe dopadnu na katodu/anodu, lenze anticastica pritom zanikne, castica nie. Moze takato asymetria vyvolat nejaky tah? Pripadne je mozne takto zrealnene castice pouzit na reaktivny pohon? 
04.5.2012 - 17:24 - 
Problem asi bude, že takto by to malo fungovať len podla velmi zjednoduseneho popisu

Myslím, že elektrostatickým poľom sa virtuálny pár "roztrhnúť" nedá. To pole by muselo mať väčšiu intenzitu, než je intenzita poľa medzi časticou a antičasticou - a to sa zrejme nedá dosiahnuť.
Pri určitom rozdiele potenciálov (respektíve pri určitej intenzite poľa) medzi dvomi opačne nabitými platňami začnú byť "vytrhávané" voľné elektróny zo záporne nabitej platne (kde je prebytok elektrónov) a prelietajú ku kladne nabitej platni. Tým sa rozdiel potenciálov zmenší a intenzita poľa klesne. Proste aj vákuum má len konečnú elektrickú pevnosť.
 
04.5.2012 - 18:27 - 
http://wiki.answers.com/Q/What_is_the_atmospheric_makeup_of_the_moon_Pandora_in_%27Avatar%27

no vida, xenonova atmosfera
 
04.5.2012 - 18:52 - 
A čo na to realita?
"Pandora" je planeta s druhotnou atmosférou (atmosféra v vyšším podielom kyslíku je vždy druhotná, v primárnej atmosfére je kyslíku veľmi málo, pretože sa rýchlo viaže na iné prvky), takže je relatívne stará, najmenej tak miliardu rokov, skôr viac - tri až štyri. Keďže má povrchové ložiská minerálov, mala by mať dostatočne intenzívnu doskovú tektoniku.

Sírovodík je v kyslíkovej a/lebo vlhkej atmosfére nestabilný, v pozemskej sa rozkladá so životnosťou 18-72 hodín.
To by Pandora musela mať mimoriadne výkonné zdroje sírovodíku, značne výkonnejšie, než sú pozemské zdroje metánu (ten má životnosť 8-10 rokov).

"O 18% viac CO2" je fyziologicky bezvýznamný rozdiel. Obsah 18% CO2 v atmosfére by bol zaujímavejší, ale taká atmosféra je zasa nedýchateľná a filtre nepomôžu.

Xenon - to posúdiť nedokážem, ale ako sa bude chovať vysoká atmosféra s tak vysokým obsahom xenonu? Aký je únik xenonu z atmosféry vplyvom slnečného / hviezdneho vetru? Aké percento ho takto uniklo počas vývoja planéty?
[Upraveno 04.5.2012 Alchymista]
 
21.5.2012 - 18:28 - 
http://www.technologyreview.com/blog/arxiv/27864/

číňania a európania sa naháňajú, kto ďalej teleportuje fotóny

cieľom je urobiť teleport na satelit to som zvedavý

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
22.5.2012 - 09:27 - 
quote:
http://www.technologyreview.com/blog/arxiv/27864/

číňania a európania sa naháňajú, kto ďalej teleportuje fotóny

cieľom je urobiť teleport na satelit to som zvedavý


akou rychlostou prebieha taky teleport? Rychlost svetla, alebo okamzite? Da sa tym preniest aj nejaka informacia?
 
22.5.2012 - 10:11 - 
quote:
akou rychlostou prebieha taky teleport? Rychlost svetla, alebo okamzite? Da sa tym preniest aj nejaka informacia?
Spojení stavu se vlastně nepřenáší, jen udržuje. "Teleportuje" se jakoby okamžitě, ale informace se tím přenést nedá, dekódovat se to dá až po poslání dalšího signálu klasickou cestou. Dá se ale detekovat zachycení signálu třetí stranou, navíc schopnost udržet (a detekovat) propojení stavu na delší vzdálenost by mohlo pomoct při stavbě kvantových počítačů.
 
24.5.2012 - 14:21 - 
http://www.fastcompany.com/1837966/mustafas-space-drive-an-egyptian-students-quantum-physics-invention

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
24.5.2012 - 17:44 - 
quote:
http://www.fastcompany.com/1837966/mustafas-space-drive-an-egyptian-students-quantum-physics-invention


niekde som tu fantaziroval o pohone zalozenom na virtualnych casticiach... nebolo to tak davno...
 
24.5.2012 - 18:18 - 
quote:
quote:
http://www.fastcompany.com/1837966/mustafas-space-drive-an-egyptian-students-quantum-physics-invention


niekde som tu fantaziroval o pohone zalozenom na virtualnych casticiach... nebolo to tak davno...


ja som inak zvedavý, ako veľmi je toto reálne

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
25.5.2012 - 13:55 - 
Casimirov efekt je reálny jav, ovšem silové účinky sú vzhľadom k rozmerom platní minimálne, takže na vytvorenie "využiteľnej" sily je potrebná plocha platní podstatne prevyšujúca plochu solárnej plachty, na ktorej vznikne porovnateľná sila.
Dynamický Casimirov efekt je na tom podobne - funguje to, ale len pri akcelerácii pohyblivej platne rádu 10E20m/s2 - a to je "trochu" technický problém.
 
25.5.2012 - 13:56 - 
trochu nechapem ten dynamicky casimirov efekt...  
21.6.2012 - 16:35 - 
ja som tu pred časom fantazíroval o "polčase rozpadu" čiernej diery..
http://osel.cz/index.php?clanek=6315
"axiony jsou bosony, které by kolem černé díry obíhaly díky gravitaci a z Pauliho principu mají legraaci. Pokud existují, tak by měly kolem černé díry vytvořit Bose-Einsteinův kondenzát, oblak bosonů, který by z černé díry neustále sosal dostupnou energii a množil tím axiony.

Oblak bosonů kolem černé díry ale nemusí být příliš stabilní. Občas by se mohl náhle zhroutit jako bosenova, čili v explozi připomínající maličkou supernovu. Nějaké skromnější bosenovy jsme už pozorovali, stále ale zůstávají poměrně tajemné a odborníci přepokládají, že by jejich objasnění významně přispělo k pochopení neutronových hvězd, pulsarů a vůbec celé kvantové teorie. Taková příhoda podle všeho rozvíří tkanivo časoprostoru a vyšle do okolního vesmíru gravitační vlny."
 
04.7.2012 - 10:00 - 
cms ma bozon na 125.3 +- 0.6 GeV pri 4.9 sigma
atlas prezentuje teraz

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
04.7.2012 - 10:48 - 
quote:
cms ma bozon na 125.3 +- 0.6 GeV pri 4.9 sigma
atlas prezentuje teraz



atlas ma 5.0 sigma na 126.5 GeV
[Edited on 04.7.2012 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
04.7.2012 - 10:56 - 
ide teda o oficialny objav? mame higgsov bozon? 
04.7.2012 - 11:00 - 
quote:
ide teda o oficialny objav? mame higgsov bozon?


ide o objav noveho bozonu... teraz este sa musi zistit, ci je to higgsov teda ci ma vsetky potrebne vlastnosti a pod.
aspon take su vyjadrenia...

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
<<  24    25    26    27    28    29    30  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.295863 vteřiny.