Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  31    32    33    34    35    36    37  >>
Téma: Fyzika
25.9.2012 - 15:43 - 
quote:
Kozmicke struny, by mali byt pozorovatelne prostriedkami ktore mame. Zatial sa ziadna nenasla.


Argument kosmickými strunami není zrovna nejšťastnější. To, že se žádná ještě nenašla, nic neznamená. Jednak by jich nemělo být moc, cca desítky, pak je i otázka, co se s nimi stalo během inflace.
 
25.9.2012 - 15:55 - 
Panove, mam pro vas prizemni otazku tykajici se prenosu sil.
Budu mit ocelovou tyc dlouhou nekolik AU a nebudu brat do uvahy jeji hmotnost a cilene zanedbam i dalsi vlastnosti. Pokud zatlacim na jeden konec (pohnu s ni), za jak dlouho se pohne i jeji druhy konec? Prenos teto sily bude
a) rychlosti sireni zvuku v materialu (jedna se o mechanicke vlastnosti)
b) rychlost svetla (molekularni vazby jsou zprostredkovany elmg silami)

Tuhle otazku mi polozil synovec a priznam se, odpoved na ni neznam (i kdyz mi to je hanba)
 
25.9.2012 - 16:02 - 
Řekl bych, že a) je správně. Druhá možnost by zřejmě platila, kdyby šlo o imaginární tyč s nekonečnou tuhostí. 
25.9.2012 - 16:03 - 
quote:
Budu mit ocelovou tyc dlouhou nekolik AU a ... cilene zanedbam i dalsi vlastnosti.
Pokud zanedbáte i modul pružnosti daného materiálu, tak se obávám, že to nelze určit.
Jinak se bude chovat tyč z křemene, jinak z oceli.

Edit: i tak se přikláním k rychlosti šíření silového impulzu rychlostí zvuku v daném materiálu.
 
25.9.2012 - 16:07 - 
quote:
mozete tie popisovane hustoty porovnat napr. s jadrom hviezdy (trebars tej nasej), aby sme my smrtelnici mali aspon predstavu?
neviem, či sa to vôbec nejak rozumne dá...
Sú to javy a stavy hmoty diametrálne odlišné od našej "bežnej skúsenosti" a pozemskej technike celkom nedostupné.

Hustota - hustota hmoty v jadre Slnka je ~150 000 kg/m3 (voda má 1000 kg/m3), neurónové hviezdy majú strednú hustotu 3,7-5,4 x 10E17 kg/m3 (atomové jadro ~3x10E17 kg/m3)

Teplota v jadre Slnka je 15,7 x10E6 kelvin. V jadre supernovy môže byť teplota 10 miliárd kelvin (10E10 kelvin) a práve vzniknutá neutrónová hviezda môže mať teplotu ešte o jeden až dva rády vyššiu - až 10E12 kelvin. Akrečný disk okolo kvasaru môže mať teplotu až 700 miliárd kelvinov - 700 x10E9 kelvin a pri gama záblesku okolo kolapsaru dosahuje teplota 50x 10E12 kelvinov.
Ale v oblasti teplôt sme zdatný aj my - pri zrážkach ťažkých jadier na urýchľovači LHC dosahujeme "ekvivalentnú" teplotu 2-10x 10E18 kelvin.

Produkcia energie v jadre Slnka je "závratných" 384,6 YW (yotta watt - 3,846×10E26 W) - ale na druhej strane je to len 276,5 W/m3 (ľudské telo produkuje viac ako trojnásobok )

Úniková rýchlosť zo Zeme je 11 km/s, úniková rýchlosť na povrchu Slnka 611 km/s, úniková rýchlosť na povrchu neutrónovej hviezdy 100 000 km/s - jedna tretina rýchlosti svetla.

Magnetické pole - zemské magnetické pole má intenzitu 30-60mT (mikroTesla), naše najlepšie permanentné magnety okolo 1-1,5 Tesla, najlepšie elektromagnety ~40T. Svetový rekord v špičkovej intenzite magnetického poľa je ~2800 Tesla (dosiahnuté pomocou explozívneho zariadenia). Magnetické polia okolo neutronových hviezd majú intenzitu jednotiek až stoviek megaTesla, okolo magnetarov až stoviek gigaTesla.

Najlepšie pozemské magnety majú hustotu magnetickej energie 4×10E5 J/m3. V okolí magnetarov dosahuje intenzita magnetického poľa rádu jednotiek až desiatok gigaTesla - hustota energie je tam 4×10E25 J/m3 pri prevode cez E=mc^2 to zodpovedá 1000 násobku hustoty olova...
Takéto magnetické polia už deformujú aj samotné atomy - v poli o intenzite 10GT sa atom vodíka, "normálne guľovitý", zmení na niečo, čo má pomer "dĺžky" a "priemeru" 200:1.


tyč - impulz sa prenesie rýchlosťou zvuku v materiále.
Všetky materiálové vlastnosti v podobných príkladoch a úvahách zanedbať nemožno, pretože z toho začnú vychádzať nezmysly...
Aj mechanický impulz je vlastne prenášaný elektromagnetickou interakciou medzi atomami/molekulami.
[Upraveno 25.9.2012 Alchymista]
 
25.9.2012 - 16:37 - 
quote:
quote:
Budu mit ocelovou tyc dlouhou nekolik AU a ... cilene zanedbam i dalsi vlastnosti.
Pokud zanedbáte i modul pružnosti daného materiálu, tak se obávám, že to nelze určit.
Jinak se bude chovat tyč z křemene, jinak z oceli.

Edit: i tak se přikláním k rychlosti šíření silového impulzu rychlostí zvuku v daném materiálu.


Take si myslim, ze je to a) - ale myslet si a vedet jsou dve uplne rozdilne zalezitosti. Dostali jsme se k tomu nechtene pri debate o startu Saturnu (~100m), zrychleni a mechanice.
 
25.9.2012 - 17:00 - 
quote:

Argument kosmickými strunami není zrovna nejšťastnější. To, že se žádná ještě nenašla, nic neznamená. Jednak by jich nemělo být moc, cca desítky, pak je i otázka, co se s nimi stalo během inflace.


Otazka na cokolvek s nimi nieje prave najstastnejsia, kedze prakticky vsetko, co okolo nich existuje je par postulatov. A z toho prameni cela ta predpoved.

To je nieco ako, povedzme si ze vieme cestovat dva krat rychlejsie ako je rychlost svetla, co nam to predpovie. Takze predpovedat to bude to ze k Proxima Centauri by sme cestovali kratsie ako 2,5 roka.

Toto je priklad toho, ako strunova teoria predpoveda supersymetriu, kozmicke struny ....

Ak by sme pozorovali tuto nasu predpoved, ze nieco hmotne by cestovalo k Proxima Centauri menej ako 2,5 roka, tak by to potvrdilo nasu teoriu. Zatial sme to nenasli ani nic ine co by bolo dalsim dosledkom takehoto pohybu, ale mozno, ze potrebujeme vacsie energie na to aby sme to pozorovali. Mozno je len otazka co sa s objektami, ktore vedeli prekonat rychlost svetla stalo pocas inflacie.

pa3k
 
25.9.2012 - 17:13 - 
quote:
Panove, mam pro vas prizemni otazku tykajici se prenosu sil.
Budu mit ocelovou tyc dlouhou nekolik AU a nebudu brat do uvahy jeji hmotnost a cilene zanedbam i dalsi vlastnosti. Pokud zatlacim na jeden konec (pohnu s ni), za jak dlouho se pohne i jeji druhy konec? Prenos teto sily bude
a) rychlosti sireni zvuku v materialu (jedna se o mechanicke vlastnosti)
b) rychlost svetla (molekularni vazby jsou zprostredkovany elmg silami)

Tuhle otazku mi polozil synovec a priznam se, odpoved na ni neznam (i kdyz mi to je hanba)


Pokial ziadne vlastnosti nezanedbate, tak sa jedna o klasicke mechanicke vlnenie, mimochodom nemusite tu tyc mat ani tak dlhu, da sa to odmerat v labaku na podstane kratsej tyci.
 
25.9.2012 - 17:26 - 
quote:
Panove, mam pro vas prizemni otazku tykajici se prenosu sil.
Budu mit ocelovou tyc dlouhou nekolik AU a nebudu brat do uvahy jeji hmotnost a cilene zanedbam i dalsi vlastnosti. Pokud zatlacim na jeden konec (pohnu s ni), za jak dlouho se pohne i jeji druhy konec? Prenos teto sily bude
a) rychlosti sireni zvuku v materialu (jedna se o mechanicke vlastnosti)
b) rychlost svetla (molekularni vazby jsou zprostredkovany elmg silami)

Tuhle otazku mi polozil synovec a priznam se, odpoved na ni neznam (i kdyz mi to je hanba)



Já bych řek, že pokud bude tyč mít teplotu absolutní nuly (zjednodušme si to), takže nebude hrát roli tepelný pohyb a nepatrné fluktuace délky tyče, doběhne signál ve formě titěrné změny polohy konce tyče rychlostí světla, nicméně maximální výchylky dosáhne tyč až po době odpovídající šíření zvuku daným materiálem ..
 
25.9.2012 - 17:35 - 
quote:

Já bych řek, že pokud bude tyč mít teplotu absolutní nuly (zjednodušme si to), takže nebude hrát roli tepelný pohyb a nepatrné fluktuace délky tyče, doběhne signál ve formě titěrné změny polohy konce tyče rychlostí světla, nicméně maximální výchylky dosáhne tyč až po době odpovídající šíření zvuku daným materiálem ..


Na zaklade coho? Este tak rychlostou sirenia svetla v tej tyci mozno, co ma daleko od rychlosti svetla.
 
25.9.2012 - 17:47 - 
quote:
quote:

Já bych řek, že pokud bude tyč mít teplotu absolutní nuly (zjednodušme si to), takže nebude hrát roli tepelný pohyb a nepatrné fluktuace délky tyče, doběhne signál ve formě titěrné změny polohy konce tyče rychlostí světla, nicméně maximální výchylky dosáhne tyč až po době odpovídající šíření zvuku daným materiálem ..


Na zaklade coho? Este tak rychlostou sirenia svetla v tej tyci mozno, co ma daleko od rychlosti svetla.


Ano, rychlostí šíření elmag signálu v materiálu tyče.




Ačkoliv, pokud existují gravitační vlny buzené zrychleným pohybem, pak cuknutí za tyč vygeneruje slabounkou gravitační vlnu, která doběhne na k pozorovteli na druhé straně rychlostí světla ve vakuu [Edited on 25.9.2012 ...bo]
 
25.9.2012 - 18:11 - 
No, já bych tu tyč raději nijak nekoplikoval, a zůstal bych u klasické mechaniky kontinua

Vzruch v té tyči se šíří rychlostí podélných zvukových vln a jediné co k určení té rychlosti potřebujeme je hustota materiálu ρ a modul pružnosti v tahu E:

 
25.9.2012 - 20:53 - 
quote:
Panove, mam pro vas prizemni otazku tykajici se prenosu sil.
Budu mit ocelovou tyc dlouhou nekolik AU a nebudu brat do uvahy jeji hmotnost a cilene zanedbam i dalsi vlastnosti. Pokud zatlacim na jeden konec (pohnu s ni), za jak dlouho se pohne i jeji druhy konec? Prenos teto sily bude
a) rychlosti sireni zvuku v materialu (jedna se o mechanicke vlastnosti)
b) rychlost svetla (molekularni vazby jsou zprostredkovany elmg silami)

Tuhle otazku mi polozil synovec a priznam se, odpoved na ni neznam (i kdyz mi to je hanba)


obávam sa že táto otázka nie je z fyziky, ale z "filozofie"
následkom čoho, vám hrozí že žiadne vzorce ako uspokojujúca odpoveď nebudú dostatočné..
ten "šrac" svoju otázku bude neustále vylepšovať, obávam sa až do takejto podoby
"a čo keby mala tá tyč, nekonečnú tuhosť, nekonečnú dĺžku a zároveň nulovú hmotnosť?"
potom už budete musieť uznať nevyhnutné, že "vymyslel" spôsob ako posielať informácie "absolútnou rýchlosťou" na akúkoľvek vzdialenosť..


takže radšej priznajte túto "možnosť" hneď..
ale zároveň sa poškrabte na hlave, a začudovane sa ho opýtajte, na niektorý s Zenónovských paradoxov (šíp nikdy nedoletí do cieľa, achiles nepredbehne koritnačku), a úprimne sa podivte nad tým, ako je vlastne možné, že nejaká informácia, vôbec niekam dorazí?

dodajte že "kvantovka" má s týmto na určitej úrovni trable dodnes keďže výpočet výskytu nejakej častice, v nejakom bode priestoru, sa predlžuje prakticky do nekonečna, následkom čoho je ho nutné "uťať" pomocou renormalizácie, a uspokojiť sa s pravdepodobnosťou jej polohy niekde okolo toho bodu
(dúfam že som to pochopil správne)

ale hrozí vám že pri takomto spôsobe odpovedania, na takéto otázky, sa vás na čokoľvek prestane pýtať, pretože po vašej odpovedi toho bude vedieť ešte menej než pred ňou.. (pritom vás bude paradoxne pokladať za veľmi múdreho)
a dokonca (za priaznivej "konštelácie hviezd"), miesto nejakého humanitného oboru, pôjde študovať "mat.fyz."

(ja som mal smolu, mne takéto "odpovede" nikto nedával, a učitelia tvrdili, že už vlastne všetky odpovede na všetko, vieme)
 
25.9.2012 - 21:13 - 
quote:
No, já bych tu tyč raději nijak nekoplikoval, a zůstal bych u klasické mechaniky kontinua

Vzruch v té tyči se šíří rychlostí podélných zvukových vln a jediné co k určení té rychlosti potřebujeme je hustota materiálu ρ a modul pružnosti v tahu E:



Ano, take si to myslim. Ale protoze molekularni vazby jsou elektromagneticke povahy, nebyl jsem si jisty, zda se nebude jednat o druhou varianu.
Kazdopadne, debata vyvstala u Saturnu. Pokud ma raketa nejake zrychleni (treba 1g), jaky bude "rozdil" rychlosti mezi tryskou a spici rakety ;o))) Pocital jsem s rychlosti sireni zvukovych vln v materialu, takze snad jsem se v tom nezamotal ;o)
Kazdopadne, take mi to pripomelo mi Zenonove paradoxy ;o)
 
25.9.2012 - 21:57 - 
quote:
quote:
No, já bych tu tyč raději nijak nekoplikoval, a zůstal bych u klasické mechaniky kontinua

Vzruch v té tyči se šíří rychlostí podélných zvukových vln a jediné co k určení té rychlosti potřebujeme je hustota materiálu ρ a modul pružnosti v tahu E:



Ano, take si to myslim. Ale protoze molekularni vazby jsou elektromagneticke povahy, nebyl jsem si jisty, zda se nebude jednat o druhou varianu....


Jednoznacne som presvedceny, ze od okamihu pohybu konca A sa prejavi mikropohyb na konci B cca o 1/4 hodinu prave pre EM sily, ktore sa siria rychlosotu svetla. ale pohyb to bude zanedbatelny.

K tej tyci je potrebne pristupit skor ako k pruzine...

Ten najzaujimavejsi pohyb, nastane az nasledne... vzper, pruznost a zotrvacnost dokaze divy a pri tyci dlhej niekolko AU...
Sirenie chvenia struny je oproti tomu banalita.

Edit
Smozrejme, ze koniec b sa pohne v okamihu sirenia vzruchu, podla rychlosti zvuku, ale nebude to mat nic spolocne s jednoduchm pohybom na zaciatku. ziskame roztancovany koniec pruziny...

Skujsim to zjednodusit
Moja prva asociacia:
Jednoducho tisice hmotnych bodov spojenych pruzinkov.

ak zmenis mechanicke napatie v prvom poli, okamzite sa prejavi v susednom.
Ak prve stlacim o 10%, druhe sa stlaci o 5%, tretie o 2,5%,... posledne tisice o zanedbatelny kusok...

A vzruch sa ponesie jednak rychlostou svetla cez EM vazby, jednak cez klasicku mechaniku spocitane zrychlenia...
a v zapati zotrvacnosti, vzper a au, au, au... [Editoval 25.9.2012 martinjediny]
 
25.9.2012 - 23:36 - 
Martin, keby bola tvoja úvaha správna, tento efekt - dva rozdielne časy príchodu impulzu - by bol pozorovateľný aj pri oveľa kratšej dĺžke tyče. A to nie je, respektíve som o niečom takom nikde nečítal a nepočul. Buď je ten "mikropohyb" merateľný - a potom by to už niekto zmeral a niekde publikoval - alebo merateľný nie je a potom vôbec neexistuje.

Treba si uvedomiť, že to, čo spočítate "cez klasickú mechaniku kontinua" je vo výsledku to isté, čo spočítate zložitejšou cestou cez elektromagnetickú interakciu medzi elektrónmi, elektronovými obalmi atomov a atomovými jadrami.
Akýkoľvek mechanický dej v normálnej hmote je len zamaskovaná interakcia elektrónov rôznych atomov v rámci hmoty - a elektronov a nukleonov v rámci atomu. Zotrvačnosť pri takomto prístupe zanedbať nemôžete - elektróny so sebou vlečú protony (a s nimi neutrony), ktoré sú 1836 a 1839 krát ťažšie ako elektrony.

Rýchlosť šírenia zvuku (mechanického impulzu) v materiále je daná druhou odmocninou pomeru modulu pružnosti a mernej hmotnosti materiálu. Pevnosť (elektromagnetických) väzieb medzi molekulami/atomami v materiále vystupuje cez modul pružnosti a zotrvačnosť vystupuje cez hustotu/mernú hmotnosť.
Takže ak sa zvýši modul pružnosti (materiál je pevnejší, tvrdší) rýchlosť zvuku vzrastie, ak sa zvýši merná hmotnosť materiálu, rýchlosť zvuku klesne (a naopak).
Rýchlosť zvuku v železe i wolframe je podobná - 5130 a 5175 m/s, v diamante ~12000 m/s (diamant má veľmi vysokú tvrdosť a nízku hustotu), v gume len 50-150 m/s, v olove 1160m/s, v zlate 3240 m/s, striebre 2680 m/s a v uráne 3155 m/s.
Treba povedať, že výsledky výpočtu rýchlosti šírenia zvuku a výsledky merania sa bežne líšia o viac ako 5%, u niektorých materiálov i o 20%. Modul pružnosti je totiž veličina hodne premenlivá a závislá na štruktúre materiálu...
[Upraveno 25.9.2012 Alchymista] [Upraveno 26.9.2012 Alchymista]
 
25.9.2012 - 23:44 - 
quote:
A vzruch sa ponesie jednak rychlostou svetla cez EM vazby...


Všechno tohle je schované v tom modulu pružnosti. Ale pokud to chcete počítat přes kvantovku, přeji příjemné počítání

[Upraveno 25.9.2012 HonzaVacek]
 
26.9.2012 - 00:16 - 
Aha, on to už napsal přede mnou Alchymista... tak nic 
26.9.2012 - 01:06 - 
Hm.. asi se elmag vzruchy vybuzené zrychlenými elektrony a protony v deformované oblasti tyče navzájem vyruší, takže zůstane "jen" zvuk 
26.9.2012 - 01:19 - 
 
26.9.2012 - 01:43 - 
Chladni
target=_blank>
 
26.9.2012 - 02:02 - 
No jo, ale dneska by to už na obživu nestačilo

http://cs.wikipedia.org/wiki/Chladniho_obrazce
 
26.9.2012 - 02:27 - 
quote:
Chladni
target=_blank>


To mi připomělo Kundtovu trubici, ovšem v tomhle provedení jsem ji ještě neviděl.

feature
 
26.9.2012 - 10:27 - 
quote:
Martin, keby bola tvoja úvaha správna, tento efekt - dva rozdielne časy príchodu impulzu - by bol pozorovateľný aj pri oveľa kratšej dĺžke tyče. A to nie je, respektíve som o niečom takom nikde nečítal a nepočul.


Je potřeba si uvědomit, že nic není spojité, vše je kvantováno. Tj. neexistuje nic jako nekonečně malý mikroposuv, mikropohyb.

Vzruch se šíří v materiálu prostřednictvím kvantových interakcí mezi částicemi a celými atomy, výměnou kvant EM interakce a tím změnou hybnosti celých atomů atd.

Každá kvantová interakce mezi částicemi nějakou dobu trvá, odvisí od konkrétního uspořádání mřížky a tvaru elektronových obalů a hmotnosti jader, takže rychlost šíření vzruchu v konkrétním materiálu je konečná a empiricky v makroměřítku odpovídá vzorečku pro rychlost zvuku. Čím jemněji do hmoty půjdete, tím víc se projeví statistický charakter tohoto vzorce.

Proč se ale elektrický proud ve vodiči šíří rychlostí světla? Když natáhnu elektrický vodič o délce 1 AU a rozmístím na něm žárovky v odstupu 300000km a na konci ampérmetr, přivedu druhý zpětný vodič ke zdroji a zapnu tento zdroj, budou se žárovky rozsvěcet postupně, každou 1sec jedna? Kdy ukáže ampérmetr první výchylku? Hned, nebo až za 8 minut? A proč? Co se bude dít na zpětném vodiči v místě zdroje, jaký potenciál proti druhému na něm bude?
 
26.9.2012 - 11:06 - 
quote:
Proč se ale elektrický proud ve vodiči šíří rychlostí světla? Když natáhnu elektrický vodič o délce 1 AU a rozmístím na něm žárovky v odstupu 300000km a na konci ampérmetr, přivedu druhý zpětný vodič ke zdroji a zapnu tento zdroj, budou se žárovky rozsvěcet postupně, každou 1sec jedna? Kdy ukáže ampérmetr první výchylku? Hned, nebo až za 8 minut? A proč? Co se bude dít na zpětném vodiči v místě zdroje, jaký potenciál proti druhému na něm bude?


Byl to ten slavný den,
kdy k nám byl zaveden elektrický proud,
byl to ten slavný den,
kdy k nám byl zaveden elektrický proud,
střídavý, střídavý, silný elektrický proud,
střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud.
 
26.9.2012 - 11:44 - 
Doufám, alamo, že to byla domácí, a ne kupovaná přes internet.

Možná se to nezdá, ale můj dotaz byl míněn vážně
 
26.9.2012 - 11:55 - 
DH.. som len laik..
ani len voľné elektróny sa v priestore nepohybujú rýchlosťou svetla..
predovšetkým ale, elektrický prúd sa rozhodne vo vodiči nešíri rýchlosťou svetla, pretože elektrón pri tom pohybe musí neustále preskakovať z "diery do diery", zabere mu to nejaký "čásek navyše"..
kdesi som videl informáciu že sa tá rýchlosť vo vodiči scvrkne na 0,8 c
ale nie som si istý, či si to nepletiem s niečím iným
 
26.9.2012 - 12:17 - 
quote:
quote:
A vzruch sa ponesie jednak rychlostou svetla cez EM vazby...

Všechno tohle je schované v tom modulu pružnosti. Ale pokud to chcete počítat přes kvantovku, přeji příjemné počítání


1/ co sa povazuje za prenos zvuku? okamih nabehu amplitudy, alebo dosiahnutie jej vrcholu?
orezava sa vo vyhodnoteni vykreslenie nabehu amplitudy? aka rozlisovacia schopnost sa pouziva?


quote:
Martin, keby bola tvoja úvaha správna, tento efekt - dva rozdielne časy príchodu impulzu - by bol pozorovateľný aj pri oveľa kratšej dĺžke tyče. A to nie je, respektíve som o niečom takom nikde nečítal a nepočul....

2/ neviem si rychlo predstavit sposob jeho meratelnosti...
3/ je to hlboko pod technickou pouzitelnostou/uzitocnostou
zamyslel som sa nad tym len preto, lebo som nevedel do akeho detailu mieri otazka...
ci ide o technicke vyuzitie, alebo hypoteticky prenos informacie, alebo...

pokial ide o technicke vyuzitie, rovno opustam pole, lebo o inom ako rychlosti zvuku sa nema zmysel bavit.
moje uvahy sa dostali totiz takmer na uroven ze hmotny koniec tyce A gravitacne posobi na hmotny koniec tyce B a jeden okamzite ovplivni druhy. (samozrejme treba vziat do uvahy rychlost gravitacnych vln)


*****************
Takze myslienkovym pokusom sa pokusim ukazat, ze prvy mikropohyb na strane B nastane skor, ako je rychlost sirenia zvuku, ak pohnem tycou na strane A smerom k B.


Ak mam 1000 hmotnych bodov o hmotnosti 1kg usporiadanych v linii po 1m a tieto hmotne body su spojene idealnou beznapatovou tlacnou pruzinou s charakteristikou 10N/0,1m,

potom okamihovym posunutim konca A(bod1) k B (bod1000)o 100mmm
mi okamihovo (rychlostou svetla) zacne na bod 2 posobit sila 10N

pokusim sa dosiahnut cca2 nasobok rychlosti zvuku, takze chcem dosahovat 10000m/s,

preto vzruch dalej musim sirit z bodu 2 do bodu 3 uz po 1/10000sekundy
hmotny bod 2 sa zacne pohybovat nerovnomerne zrychlenym pohybom napatie v pruzine 1-2 klesa, zatial co v pruzine 2-3 narasta.
Vzhladom ale na prvookamih takmer zanedbatelne, takze si zjednodusim stav na rovnomerne zrychleny.
Za 1/10000s sa pri zrychleni 10ms-2 posunie bod 2 o 5E-8 metra. Takze stlacim idealnu pruzinu 2-3 o tuto vzdialenost a ona mi okamihovo zacne posobit na bod 3 a to silou 5E-6 N.
opat presuvam vzruch za 1/10000s, teraz pri zrychleni 5E-6 ms-2 a posuniem bod 3 o 2,5E-14m, co mi sposobi stlacenie pruziny 3-4 a vyvodenie sily na bod4....

--------------
Mozem pre lubovolne zvolene parametre sustavy ukazat moznost prekonania rychlosti zvuku, az blizku rychlosti svetla, i ked za cenu posuvu bodu B len o 17E-xy

Ak nahradim dokonale pruziny EM polom a tuhe body atomami, musim este zvazit uskalia intenferncii, kvantovej mechaniky, planckovej dlzky a casu...

PS DH, tymi ziarovkami si to celkom pekne vystihol.
 
26.9.2012 - 12:17 - 
Myslím že hovoříš o je šíření světla (nebo jiných vln) v optickém prostředí a nějakým indexem lomu (pro danou frekvenci).

Trochu jsem se zamyslel ... zatím žiju s představou, že rychlost šíření signálu na vedení je úměrná jeho činiteli zkrácení (a to je výsledek rozprostřené indukčnosti, kapacity, svodů a odporu vedení).

Je jasné, že elektrické pole mezi vodiči (v součtu jeden obrovský kondenzátor) a magnetické pole kolem vodičů se musí nasytit, tedy pohltit velké množství energie (u "dvoulinky" 1AU dlouhé), takže energetické nároky na zdroj pro uvedení do stabilizovaného stavu budou hodně velké.

Jde mi ale o šíření toho prvotního vzruchu při zapnutí zdroje. Informace o tom, že někdo zdroj zapnul, se může šířit jen rychlostí světla, takže žárovky u Merkuru prostě svítit nemůžou hned, to je asi bez debaty. Totéž ampérmetr u Merkuru.

Nicméně, napětí měřené mezi vodiči se bude šířit rychlostí (c*k), k je činitel zkrácení. Rychlost náběhu napětí v daném místě bude asi záviset na poměru mezi indukčností a kapacitou, tedy na vzdálenosti vodičů (takže vlastně na char. impedanci vedení).

Ale co žárovky? Bude se spolu s napěťovým impulsem šířit i proudový impuls? Asi ano, kladné náboje se budou rozpohybovávat společně na kladném i zpětném vodiči, na kladném dopředu od zdroje a záporném dozadu ke zdroji. Takže žárovky se asi budou rozsvěcet postupně.

Až vzruch dospěje k Merkuru, zjistí, že je tam spojený konec, takže vytvoří uzel napětí, kmitnu proudu a odrazí vzruch zase zpět. Ten proběhne opět zpět ke zdroji, cestou se bude sčítat s původním napětím, takže vznikne dvojnásobné napětí a u zdroje se podle poměru mezi výstupní impedancí zdroje a char. impedancí vedení opět odrazí... pokud by byl zdroj ideální s nulovým vnitřním odporem a vedení také bez ohmických ztrát, a nedocházelo k žádnému vyzařování EM vln (což asi dojde díky časové změně proudů), tak by odrazy putovaly mezi Zemí a Merkurem donekonečna. V praxi se ale postupně ztlumí, zčásti neideálním odrazem u zdroje a zčásti zářením, takže nakonec bude na vodičích ustálený konstantní proud a v každém místě stejné napětí.

To by mohla být snad odpověď... kdyžtak mě znalci jistě opraví.
 
26.9.2012 - 12:40 - 
quote:
To by mohla být snad odpověď... kdyžtak mě znalci jistě opraví.



predovšetkým netreba pre dokázanie, naťahovať vodič od zeme až k plutu
prejavuje sa to už v mikroprocesoroch, ak má procesor príliš vysokú "taktovaciu frekvenciu", a počíta príliš rýchlo, tak mu hrozí že sa "prepočíta", pretože bude počítať rýchlejšie, než k nemu dorazí správa po vedení "na plošáku"..

a čo na to znalci?
odhadujem že hneď prvá veta tvojho zadania, ich musela "ohnúť", ešte viac ako mňa
 
<<  31    32    33    34    35    36    37  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.261290 vteřiny.