Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  36    37    38    39    40    41    42  >>
Téma: Fyzika
08.1.2013 - 11:41 - 
quote:
preto na LEO postavime FV 2000x1000m, aby ta 50x50 pri Marse mala zmysel...


To můžeme rovnou natáhnout hliníkovou folii do tvaru skoroparabolickeho zrcadla 2000x1000m a na družici mít jen FV panely.

Nebo si tu solární plachtu může natáhnout ta družice sama a odpadnou i problémy s přenosem a zaměřováním.

Nebo můžeme doladit technologii tenkých a ohebných FV článků - už teď má ISS FV panely ohebné a skládací, japonské sondy je mají ohebné a rozvinovací. Výsledkem může být "FV plachta", kde o malinko nižší účinnost bude vyvážena obroskou plochou a nízkou hmotností ...
 
08.1.2013 - 12:09 - 
suhlasim, tych zmysluplnejsich rieseni,
pre sucasne problemy, pri sucasnom stave techniky,
je viac a logicky sa pouzivaju prednostne
 
08.1.2013 - 12:18 - 
quote:
"Another peculiarity of the sub-absolute-zero gas is that it mimics 'dark energy'"



to je ta zaporna hmota co potrebujeme na warp?
 
08.1.2013 - 13:04 - 
quote:
http://www.nature.com/news/quantum-gas-goes-below-absolute-zero-1.12146
http://tech.sme.sk/c/6658775/vedci-prekrocili-absolutnu-nulu.html

"Vedci prekročili absolútnu nulu"



nejedná sa skôr o "virtuálnu" zápornú hodnotu?
"štatistické kúzlo"?

"Zvyčajne majú tieto častice priemernú energiu, pár z nich má väčšiu.
Ak systém náhle „obrátite“ a väčšina častíc má zrazu väčšiu energiu a pár z nich menšiu, môže následne skočiť aj teplota a systém sa akoby „schladí“ na teplotu, ktorá je mierne nižšia ako absolútna nula."
 
08.1.2013 - 15:29 - 
quote:
quote:
http://www.nature.com/news/quantum-gas-goes-below-absolute-zero-1.12146
http://tech.sme.sk/c/6658775/vedci-prekrocili-absolutnu-nulu.html

"Vedci prekročili absolútnu nulu"



nejedná sa skôr o "virtuálnu" zápornú hodnotu?
"štatistické kúzlo"?

"Zvyčajne majú tieto častice priemernú energiu, pár z nich má väčšiu.
Ak systém náhle „obrátite“ a väčšina častíc má zrazu väčšiu energiu a pár z nich menšiu, môže následne skočiť aj teplota a systém sa akoby „schladí“ na teplotu, ktorá je mierne nižšia ako absolútna nula."


Ano ide presne o to. Statistisky do prejde do zaporu. Pri prepolovani.

Inac absolutna nula je definovana pre termodynamiku, pohyb atomov. Pri termodynamickej absolutnej nule, mozete mat kludne v "jadre pohyb". Tym padom ak by ste dosiahli absolutnu nulu a potom znizili energiu, tak sa vlastne dostavate do zaporu. Treba si zobrat do uvahy definiciu tohoto pojmu., nema to nic spolocne a absolutnou kinetickou energiou castic. Takze za urcitych okolnosti sa da bez problemov v labakoch dosahovat aj zaporne hodnoty na kvantovej urovni. Moj nazor je, ze niekto potreboval zviditelnit projekt, kvoli grantu. Zvlast ked do toho nejak zasijete tmavu energiu (s ktorou to s vysokou pravdepodobnostou nema nic spolocne), tak sa daju lahsie tahat peniazky z grantov.

Treba to brat ako taky fyzikalny bulvar.
 
08.1.2013 - 15:31 - 
vdaka presne kvoli takemu nejakemu vysvetleniu som to sem dal [Edited on 08.1.2013 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
08.1.2013 - 17:30 - 
quote:
quote:


preto na LEO postavime FV 2000x1000m, aby ta 50x50 pri Marse mala zmysel...
I ked budempotrebuvat zrejme na LEO takmer kilometrovu parabolu na vysielanie.

Navyse na LEO nam vlastne staci len ta parabola...

edit: tym netvrdim, ze je to vyhodnejsie, len nie je to az tak nerealne ako na prvy pohlad... [Editoval 08.1.2013 martinjediny]

Tak nějak jsem předpokládal, že na kosmo fóru se jen nefantazíruje, ale občas, pokud se píší čísla, i vezme tužka do ruky
¨
Takže ten příklad ještě daleko jednodušeji, ale s čísly :
průměr FZ na LEO i u Marsu : 50m
množství energie získané z této plochy FV u Země = 1
množství energie získané z identické plochy FV u Marsu = 1/2,3
účinnost přeměny el.energie na laser : 10%
průměr ozářené plochy laserem u Marsu : 130 km -
množství energie dopadnuvší na tuto plochu : 80%

Mně z těchto čísel tedy vychází, že u Země je potřebný průměr FV 30 km na to, abychom u Marsu z 50m antény po přenosu od Země dostali zrovna tolik energie jako z této antény přímo ze Slunce.

 
08.1.2013 - 17:57 - 
takto to vyzera ze cela ta myslienka s laserom je hovadina, ale preco sa potom tym zaoberala aj NASA a vselijaki inzinieri po celom svete? Uslo nieco nam, alebo im? 
08.1.2013 - 19:12 - 
quote:
takto to vyzera ze cela ta myslienka s laserom je hovadina, ale preco sa potom tym zaoberala aj NASA a vselijaki inzinieri po celom svete? Uslo nieco nam, alebo im?


nie je to už skôr než z fyziky, otázka z ekonómie?

mne sa zdá že ste zabudli na jednu "nefyzikálnu" premennú, výrobnú cenu energie.. ak by tá bola dostatočne nízka, tak sa vyplatí transportovať energiu aj na veľké vzdialenosti, a s "veľkou stratou"
istým príkladom je ropa..
transportujeme ju na veľké vzdialenosti, za jej dopravu treba platiť, a aj tak je lacnejšia ako energia vyrobená "in situ" [Upraveno 08.1.2013 alamo]
 
08.1.2013 - 19:44 - 
quote:

transportujeme ju na veľké vzdialenosti, za jej dopravu treba platiť, a aj tak je lacnejšia ako energia vyrobená "in situ" [Upraveno 08.1.2013 alamo]


no, pomaly uz ani nie

samozrejme, ak celkova ucinnost takehoto systemu je menej nez 1% (cast sa straca este aj po prijati energie pri jej vyuziti v motore) tak potom cela myslienka je blbost aj z hladiska ekonomickeho
 
08.1.2013 - 19:47 - 
to alamo : tenhle tvůj argument mi tedy hlava už nebere
I když bude cena energie na LEO zcela zdarma, i když bude přenos zadarmo , i když bude veškeré výrobní i přenosové zařízení zdarma, nebude nikdy takto dodaná energie lacinější než "výroba" na místě. Protože ji vyrábím na témže zařízení, jako bych ji "přijímal"
 
08.1.2013 - 19:52 - 
Jedno s druhým - prenos či transport musí byť predovšetkým "fyzikálne možný" a "technicky realizovateľný" - potom nastupuje posúdenie finančnej stránky realizácie. Z niekoľkých možností dosiahnutia cieľa obvykle zvíťazí tá, u ktorej sú finančné náklady na realizáciu a prevádzku najnižšie.

 
08.1.2013 - 19:52 - 
quote:
to alamo : tenhle tvůj argument mi tedy hlava už nebere
I když bude cena energie na LEO zcela zdarma, i když bude přenos zadarmo , i když bude veškeré výrobní i přenosové zařízení zdarma, nebude nikdy takto dodaná energie lacinější než "výroba" na místě. Protože ji vyrábím na témže zařízení, jako bych ji "přijímal"


kým sa slnko neschová za obláčik
...
science world má na tému zápornej teploty, o dosť lepšie články
http://scienceworld.cz/neziva-priroda/pripraven-nejteplejsi-objekt-ve-vesmiru-atomy-pod-absolutni-nulou-7161
Na mnichovské Ludwig Maximilian University připravili kvantový plyn s teplotou těsně pod absolutní nulou. Paradoxně jde zřejmě o nejteplejší objekt ve známém vesmíru.
http://scienceworld.cz/neziva-priroda/jak-funguji-systemy-se-zapornou-teplotou-6935
Pojem záporné teploty se v praxi ve skutečnosti používá pouze u systémů se dvěma hladinami energie. Docílit rozdělení obsazení mezi tři a více hladin, které by bylo možno vyjádřit jako Boltzmannovo rozdělení s formálně zápornou hodnotou teploty, je mnohem a mnohem obtížnější a také vysoce vyumělkované.
http://scienceworld.cz/neziva-priroda/laser-a-teploty-pod-absolutni-nulou-6927
Absolutní nula je nedosažitelná – v jistém smyslu. Třetímu zákonu by se však neměla přikládat přehnaná důležitost, protože se v podobě, která vyjadřuje nedosažitelnost absolutní nuly, týká pouze procesů, které zachovávají teplotní rovnováhu a jsou cyklické.
Ponechává otevřenou možnost existence necyklických procesů, které by absolutní nuly dosáhnout mohly. Z této možnosti vyplývá velice zajímavá otázka, zda lze navrhnout speciální techniky, které vzorek dokonce převedou na druhou stranu nuly, kde je „absolutní“ teplota záporná (ať už to znamená cokoli).

"vypočítať" možno naozaj čokoľvek
 
08.1.2013 - 20:03 - 
laserový prenos energie - aby sa to vyplatilo:
Ak sa napríklad laserovým ožarovaním panelov pri Marse získa "dvojnásobný" výkon z jednotkovej plochy panelov, potom cena za vybudovanie a prevádzku vysielacieho zariadenia v blízkosti Zeme musí byť nižšia, ako cena výroby a dopravy dvojnásobne väčšej plochy panelov k Marsu.
 
09.1.2013 - 00:20 - 
quote:
takto to vyzera ze cela ta myslienka s laserom je hovadina, ale preco sa potom tym zaoberala aj NASA a vselijaki inzinieri po celom svete? Uslo nieco nam, alebo im?


Yamato já se z tebe zvencnu.
Drbu se tady s různými příspěvky a ty pak napíšeš tohle.
Přenos energie laserem má smysl na kratší vzdálenosti, max. na ten Měsíc, když potřebuješ zásobovat základnu za měsíční noci energií.
Nemá to cenu pro přenos na Mars. To snad bylo jasné už z prvního příspěvku.
Všechno už tady bylo napsáno. Máš vzoreček pro průměr ozářené oblasti, máš účinnosti, máš současné technické limity, stačí si to spočítat.
Pravda, je to jen tzv. první přiblížení, ale dostatečně přesné, aby bylo hned jasné co má smysl a co nemá.
Navíc jsem tu dával odkaz na projekty přenosu energie laserem, kde jsou rozebrány i možnosti použití, stejně tak odkaz na článek pro NASA, kde je rozebíráno napájení měsíční základny.
Yamato umíš anglicky? Jestli ano, pak nechápu proč aspoň neproletíš ty články. Takhle mám pocit, že tě to vlastně vůbec nezajímá.
 
09.1.2013 - 09:47 - 
yamato:
tu mas laser este som to sice neprecital, ale zostreluju tam laserom bezpilotne lietadla

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
09.1.2013 - 09:51 - 
ale zajima, neboj vsetko co si sem hodil mi velmi pomohlo a uz mam ovela lepsiu predstavu o celej problematike.
Ten moj koment smeroval ku kadejakym projektom superrychlych lodi k vonkajsim planetam, pripadne k najblizsim hviezdam (nie k napajaniu mesacnej zakladne), kde sa velmi casto uvadza laser ako sposob pohonu, vid napr. http://www.centauri-dreams.org/?p=175.
No a ked si porovnam tieto vizie s tou fyzikalnou realitou co si tu predostrel, ze uz pri marse je to nezmysel, tak si to proste odporuje.
 
09.1.2013 - 10:19 - 
quote:
... Ten moj koment smeroval ku kadejakym projektom superrychlych lodi k vonkajsim planetam, pripadne k najblizsim hviezdam (nie k napajaniu mesacnej zakladne), kde sa velmi casto uvadza laser ako sposob pohonu, vid napr. http://www.centauri-dreams.org/?p=175...

Ono pro vytvoreni paprsku pohanejiciho slunecni plachetnici by stacily soustredne valce z tenkeho plechu, ktere by se chovaly jako optika, nebo spise jako fresnelova cocka a "zaostrovaly by" slunecni vitr. Nevyhodou, u kovoveho materialu s vysokou husotou takhle zaostrite i gama zareni, coz by mohlo mit dost fatalni nasledky pro posadku nebo elektroniku. Pouziti slunecnich elektraren a laseru znamena prevod energie a pri nem dochazi proste ke ztratam.
Navic slunecni elektrarna bude ovlivnovana vice slunecnim zarenim a bude nutne ji stabilizovat. Reseni, ktere by pouze usmernovalo slunecni vitr bude ovlivnene mene, meze dane fyzikalnimi vlastnostmi optickych systemu zustanou vicemene zachovane.
 
09.1.2013 - 11:15 - 
quote:
Takhle mám pocit, že tě to vlastně vůbec nezajímá.


Můj pocit je, že - bez urážky - yamata baví ten samotný proces debaty a efekt posledního slova - pozoruju to už dlouho. Něco mezi trollem a tvrdohlavcem (stubborn).

Jinak s tématem souhlas, ale principiálně si myslím, že "optika" ještě neřekla poslední slovo. Není možné dosáhnout lepší fokusace například fázovanou soustavou zářičů, podobně jako například AESA radary, ale v optickém pásmu? Eventuálně nějakou hyperčočkou?

Například anténa X-band radaru chtěla soustředit svazek v pásmu centimetrových vln s rozbíhavostí kolem 0,1 stupně. Průměr pole zářičů byl řekněme metrů, tj. jen 3000 vlnových délek.

Je v tomto uvažování principiální nedorozumění, nebo by tudy vedla cesta?
 
09.1.2013 - 11:20 - 
quote:
ale zajima, neboj vsetko co si sem hodil mi velmi pomohlo a uz mam ovela lepsiu predstavu o celej problematike.


To jsem rád.

quote:

Ten moj koment smeroval ku kadejakym projektom superrychlych lodi k vonkajsim planetam, pripadne k najblizsim hviezdam (nie k napajaniu mesacnej zakladne), kde sa velmi casto uvadza laser ako sposob pohonu, vid napr. http://www.centauri-dreams.org/?p=175.
No a ked si porovnam tieto vizie s tou fyzikalnou realitou co si tu predostrel, ze uz pri marse je to nezmysel, tak si to proste odporuje.


Ano, pokud jsi u velikosti čísel omezen jen fantazií, můžeš si vymyslet supervýkonný laser a optiku téměř neomezené velikosti.
Nicméně podobné fantazie, i když můžou mít oporu ve fyzikální realitě, leží prostě mimo naše energetické možnosti a ještě hodně dlouho ležet budou. To už jsou mnohem blíže realitě lodě s fúzním pohonem, kde by se snad mohlo dosáhnout reálných výsledků celkem rychle, za předpokladu, že by se do vývoje nasypalo řekněme bilión dolarů.
 
09.1.2013 - 11:34 - 
quote:

Jinak s tématem souhlas, ale principiálně si myslím, že "optika" ještě neřekla poslední slovo. Není možné dosáhnout lepší fokusace například fázovanou soustavou zářičů, podobně jako například AESA radary, ale v optickém pásmu? Eventuálně nějakou hyperčočkou?
Například anténa X-band radaru chtěla soustředit svazek v pásmu centimetrových vln s rozbíhavostí kolem 0,1 stupně. Průměr pole zářičů byl řekněme metrů, tj. jen 3000 vlnových délek.
Je v tomto uvažování principiální nedorozumění, nebo by tudy vedla cesta?



Uvedené údaje odpovídají difrakčním limitům, který platí i pro rádiové vlny. Jinak existuje možnost využití fresnelových čoček či obdobných typů (což už nadhodil Jan Dusatko), ale vážně nevím jak by si tyto čočky poradily s laserem. Tipuji, že přinejmenším do blízké budoucnosti projektované typy by asi moc nevyhovovaly.
 
09.1.2013 - 11:43 - 
quote:
Uvedené údaje odpovídají difrakčním limitům, který platí i pro rádiové vlny. Jinak existuje možnost využití fresnelových čoček či obdobných typů (což už nadhodil Jan Dusatko), ale vážně nevím jak by si tyto čočky poradily s laserem. Tipuji, že přinejmenším do blízké budoucnosti projektované typy by asi moc nevyhovovaly.


Nevím jestli to chápu dobře, ale difrakční limit se týká difrakce na okraji výstupního "otvoru".

Pokud mi ale svazek vzniká interferencí dílčích, fázově posunutých vyzařévacích "laloků", tak žádný výstupní otvor není a mělo by záviset jen a pouze na přesnosti sfázování, tj. přesností řízení vyzařování u jednotlivých dílčích zářičů.

Jistě existují technické problémy při přesné práci s tak krátkými časy a rozměry, ale laser je jen extrémní maser, takže principiálně by to jít mělo. Nikdo netvrdí, že to je na spadnutí, tak daleko naše technika není.
 
09.1.2013 - 11:44 - 
quote:
quote:

Jinak s tématem souhlas, ale principiálně si myslím, že "optika" ještě neřekla poslední slovo. Není možné dosáhnout lepší fokusace například fázovanou soustavou zářičů, podobně jako například AESA radary, ale v optickém pásmu? Eventuálně nějakou hyperčočkou?
Například anténa X-band radaru chtěla soustředit svazek v pásmu centimetrových vln s rozbíhavostí kolem 0,1 stupně. Průměr pole zářičů byl řekněme metrů, tj. jen 3000 vlnových délek.
Je v tomto uvažování principiální nedorozumění, nebo by tudy vedla cesta?



Uvedené údaje odpovídají difrakčním limitům, který platí i pro rádiové vlny. Jinak existuje možnost využití fresnelových čoček či obdobných typů (což už nadhodil Jan Dusatko), ale vážně nevím jak by si tyto čočky poradily s laserem. Tipuji, že přinejmenším do blízké budoucnosti projektované typy by asi moc nevyhovovaly.


Me by spise zajimal, jaky vliv na laserovy paprsek by mely povrchove jevy, jako jsou plasmony. Je mozne tyto jevy tez vyuzit pro zaostreni paprsku?
 
09.1.2013 - 12:02 - 
quote:
quote:
Uvedené údaje odpovídají difrakčním limitům, který platí i pro rádiové vlny. Jinak existuje možnost využití fresnelových čoček či obdobných typů (což už nadhodil Jan Dusatko), ale vážně nevím jak by si tyto čočky poradily s laserem. Tipuji, že přinejmenším do blízké budoucnosti projektované typy by asi moc nevyhovovaly.


Nevím jestli to chápu dobře, ale difrakční limit se týká difrakce na okraji výstupního "otvoru".

Pokud mi ale svazek vzniká interferencí dílčích, fázově posunutých vyzařévacích "laloků", tak žádný výstupní otvor není a mělo by záviset jen a pouze na přesnosti sfázování, tj. přesností řízení vyzařování u jednotlivých dílčích zářičů.

Jistě existují technické problémy při přesné práci s tak krátkými časy a rozměry, ale laser je jen extrémní maser, takže principiálně by to jít mělo. Nikdo netvrdí, že to je na spadnutí, tak daleko naše technika není.


Hledam, nekde na Oslu bylo neco ohledne generovani mikrovln pomoci skladani frekvenci.
 
09.1.2013 - 12:04 - 
Člověk, Jan Dusátko:

Obávám se, že dále už na vaše otázky nemůžu kvalifikovaně odpovědět, protože je to už za hranicí mých znalostí.
Musel bych vyhledat a přečíst hodně odbornějších zdrojů a tak to raději nechám na vás.
 
09.1.2013 - 12:05 - 
quote:
Člověk, Jan Dusátko:

Obávám se, že dále už na vaše otázky nemůžu kvalifikovaně odpovědět, protože je to už za hranicí mých znalostí.
Musel bych vyhledat a přečíst hodně odbornějších zdrojů a tak to raději nechám na vás.


Machi,
obavam se, ze tohle je i za hranici mych znalosti. Spise jsem si tu a tam neco precetl a delam chytreho ;o)))
 
09.1.2013 - 12:27 - 
Mně jde jen o to, že často se operuje s pojmy typu "difrakční limit", které pocházejí ještě z dob, kdy jediná optika byly broučené čočky a leštěná zrcadla a s cokoliv technického srovnatelného s vlnovou délkou světla bylo nevyrobitelné.

Dnes máme metamateriály, nelineární materiály, adaptivní optiku, nanomateriály atd., takže je možná na čase přestat uvažovat ve starých schématech a jít znovu po fyzikální podstatě vlnění.

Najednou začneme rozlišovat blízké a vzdálené pole, fresnelovy zóny, zisk vyzařovací "antény", zkrátka začne se nám prolínat rádiová technika s optikou. Optika je jen extrémní radiotechnika.

V podstatě všechny fígle a manipulace s vlnami, svazky a "paprsky", které znají rádioví a radaroví specialisté, začnou mít svůj ekvivalent u viditelného záření. A nelze asi v budoucnu vyloučit ještě mnohá překvapení.
 
09.1.2013 - 12:40 - 
clovek - dobrovolne sa priznavam ze som tvrdohlavy a musim mat posledne slovo, pokial mam dojem ze diskusia navodzuje nejaku nepravdu. Berte to ako chorobu z povolania

Politickym a svetonazorovym slovnym vymenam sa uz snazim vyhybat, lebo to je skratka vec nazoru. A pokial ide o techniku - prosim neberte to tak ze rozporujem to co tu pisete. Ja sa skratka pytam. Ked vidim nejaky rozpor medzi tym co (si myslim ze) viem a tym co citam, tak napisem nejake "ale...", to ale nie je protinazor, to je len dalsia forma otazky

Mimochodom, pozrite sa kam to vedie - moje "priblble" otazky dotiahli diskusiu od priemeru optiky a vlnovych dlzok az po plasmony (netusim co to je) Myslim ze toto forum je prave na to, ak chceme klzat po povrchu staci si kupit casak
 
09.1.2013 - 12:58 - 
quote:
...
Mimochodom, pozrite sa kam to vedie - moje "priblble" otazky dotiahli diskusiu od priemeru optiky a vlnovych dlzok az po plasmony (netusim co to je) Myslim ze toto forum je prave na to, ak chceme klzat po povrchu staci si kupit casak


Yamato, posli mi e-mail adresu, mam pro tebe nejake PDFko.
moje je jan at dusatko dot org
 
09.1.2013 - 13:05 - 
ehm.. plazmon
http://cs.wikipedia.org/wiki/Plazmon_(kvazi%C4%8D%C3%A1stice) [Upraveno 09.1.2013 alamo]
 
<<  36    37    38    39    40    41    42  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.255046 vteřiny.