Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  45    46    47    48    49    50    51  >>
Téma: Fyzika
22.3.2017 - 15:01 - 
Videl by som ešte jeden problém:
geometriu a s tým spojenú hmotnosť systému. Neviem to ale matematicky uchopiť.... Takže len úvaha:
Je známe, že supravodiče sú limitované vo svojej funkcii (resp. limitovaný je supravodivý stav) intenzitou magnetického poľa.
Pokiaľ je dosiahnuteľná intenzita magnetického poľa limitovaná, dá sa zrejme presne určiť, aká je potrebná dĺžka urýchľovacieho systému - a teda sa dá odhadnúť aj jeho minimálna hmotnosť.


A jeden argument v prospech linearneho urychlovacieho systemu: na kontinuálnu činnosť s "otvoreným koncom" je vhodnejší. Kruhové urychlovače sú naopak vhodné na impulznú či sekvenčnú činnosť - "urýchliť a vypustiť"

[Upraveno 22.3.2017 Alchymista]
 
22.3.2017 - 15:24 - 
quote:
Videl by som ešte jeden problém:
geometriu a s tým spojenú hmotnosť systému. Neviem to ale matematicky uchopiť.... Takže len úvaha:
Je známe, že supravodiče sú limitované vo svojej funkcii (resp. limitovaný je supravodivý stav) intenzitou magnetického poľa.
Pokiaľ je dosiahnuteľná intenzita magnetického poľa limitovaná, dá sa zrejme presne určiť, aká je potrebná dĺžka urýchľovacieho systému - a teda sa dá odhadnúť aj jeho minimálna hmotnosť.


A jeden argument v prospech linearneho urychlovacieho systemu: na kontinuálnu činnosť s "otvoreným koncom" je vhodnejší. Kruhové urychlovače sú naopak vhodné na impulznú či sekvenčnú činnosť - "urýchliť a vypustiť"

[Upraveno 22.3.2017 Alchymista]


Niob+Titan SMIC supravodice mají rekord tusim okolo 13,5T
Specialni konstrukce s vnitřním chlazenim pak mohou dosáhnout tusim nejakych 20-30T, ale nejedna se o supravodice, jedna se o magneticke komory
 
22.3.2017 - 18:07 - 
RE Jan Dusatko:
"Přestoze je limit dany principem pohonu někde okolo 0,5c, efektivita pohonu bude nižši. Odhadoval bych tak 0,1c-0,2c. Pri vyššich rychlostech budete pouze spalovat palivo ale efekt zrychleni bude čim dal tim nizsi a bude se limitne blizit nule."
Toto není pravda. Vždy platí m.v=F.t, takže urychlení bude dáno impulsem vytékající reakční látky, bez ohledu na rychlost rakety. Zjednodušeně: kdyby limitem dosažení rychlosti byla rychlost reakční hmoty, nedostal byste se ani na oběžnou dráhu, nebo by třeba rychle letící sondě nefungovaly korekční motorky na hydrazin.
V relativistické soustavě je to stejné, jen berete v úvahu palubní čas, který se oproti jiné (klidové) soustavě bude lišit rychlostí plynutí.

 

____________________
Pavel Nedbal
 
22.3.2017 - 18:58 - 
Podľa tohoto:
quote:
10% 1,005
20% 1,02
30% 1,04
40% 1,09
50% 1,15
60% 1,25
70% 1,4
80% 1,6
90% 2,3
95% 3,2
96% 3,6
97% 4,1
98% 5
99% 7
99,9% 22,3
99,99% 70,7
99,999% 223,6
by bol "limit princípu" prinajmenšom niekde "nad" 0,99c (pre z > 10) a "limit efektvity" niekde medzi 0,8-0,9c (pre z ~ 2), prípadne až pri 0,98c (pre z ~ 5)


quote:
Niob+Titan SMIC supravodice mají rekord tusim okolo 13,5T
Nejde len o absolutnu hodnotu pre udržanie supravodivosti, ale zrejme aj o dosiahnuteľnú prúdovú hustotu...
Nevidím do toho poriadne, tak len tak čo si spomeniem. Ten nápad je rozhodne lákavý, takže hľadám "chyby krásy", ktorých prehliadnutie by ho mohlo pochovať.
 
22.3.2017 - 22:56 - 
quote:
RE Jan Dusatko:
"Přestoze je limit dany principem pohonu někde okolo 0,5c, efektivita pohonu bude nižši. Odhadoval bych tak 0,1c-0,2c. Pri vyššich rychlostech budete pouze spalovat palivo ale efekt zrychleni bude čim dal tim nizsi a bude se limitne blizit nule."
Toto není pravda. Vždy platí m.v=F.t, takže urychlení bude dáno impulsem vytékající reakční látky, bez ohledu na rychlost rakety. Zjednodušeně: kdyby limitem dosažení rychlosti byla rychlost reakční hmoty, nedostal byste se ani na oběžnou dráhu, nebo by třeba rychle letící sondě nefungovaly korekční motorky na hydrazin.
V relativistické soustavě je to stejné, jen berete v úvahu palubní čas, který se oproti jiné (klidové) soustavě bude lišit rychlostí plynutí.


Slovy klasika - "Dostal jste mne, Dagu ...". Ano a děkuji, vaše vysvětlení je lepší (z mé strany šlo o přílišné zjednodušení). Na druhou stranu, nejsem si jist s vaším vysvětlením ohledně impulsu, zkusím si to ještě promyslet a spočítat konkrétní příklad a protipříklad. Něco mi vadí (dle mého tu bude hrát roli v impulsu nejenom čas), ale jak jsem psal na začátku této komunikace, matematika je antiintuitivní.
 
23.3.2017 - 07:40 - 
quote:
Ten nápad je rozhodne lákavý,


ďakujem neviete kde je v bratislave patentový úrad?
 
23.3.2017 - 12:49 - 
quote:
Ten nápad je rozhodne lákavý, takže hľadám "chyby krásy", ktorých prehliadnutie by ho mohlo pochovať.
Principiálně tam žádný problém nevidím, ale musím připomenout mimořádnou náročnost případného použitelného technického řešení. Když je vysoké Isp pohonu, tak je také potřeba velmi vysoký výkon "zdroje energie", aby tah a hlavně zrychlení bylo skutečně užitečné. Velmi hrubým odhadem mi vychází nutnost dostat výkon 1 MW z něčeho, co váží řádově maximálně jednotky kilogramů (včetně chlazení a vlastního "urychlovače"). Jinak by se to poletování v kosmu prakticky nevylepšilo (proti současnému stavu a při snaze dosáhnout přeletové doby v řádu měsíců).

Podle mne tedy nestačí, aby pohon byl "funkční", je naprosto nezbytné, aby celá jeho konstrukce byla také mimořádně lehká.
 
23.3.2017 - 15:41 - 
yamato, neteš sa predčasne, chyby na kráse by som už videl:

- na dosiahnutie zrýchlenia 1m/s2 treba ťah 1N na 1kg hmotnosti zostavy

- pri zrýchlení 1m/s2 potrvá dosiahnutie rýchlosti 0,1c (30 000 000 m/s) zhruba rok a ako porastie relativistický hmotnosť, bude to samozrejme narastať tiež

Na vysokú rýchlosť musí byť reakčná hmota urýchlená v urýchľovači - a to stojí energiu. A energetická účinnosť akýchkoľvek známych elektromagnetických urýchľovačov je slušne povedané - mizerná...
 
23.3.2017 - 15:54 - 
uz som to raz pisal, zopakujem to: mne nejde o to aby vesmirna lod dosahovala relativisticku rychlost. Uplne nam staci, aby nase lode lietali rychlostami radovo v stovkach km/s a slnecna sustava nam padne k noham.

Mne ide o to, aby sme vyznamne zlepsili spotrebu pracovnej latky, a to tym sposobom, ze tuto pracovnu latku urychlime az na relativisticke rychlosti, cim zvysime jej relativnu hmotnost. Povedane dnesnym slangom - hackneme zakon zachovania hybnosti

Asi kazdemu je jasne ze technicke prekazky takehoto pohonu su nad nase dnesne schopnosti, ale o to mi neslo. Islo mi o to, ci je taketo hackovanie fyzikalne mozne, a ak dobre citam, vetci ste sa zhodli ze ano.
 
23.3.2017 - 16:21 - 
quote:
... mne nejde o to aby vesmirna lod dosahovala relativisticku rychlost. Uplne nam staci, aby nase lode lietali rychlostami radovo v stovkach km/s a slnecna sustava nam padne k noham.

Mne ide o to, aby sme vyznamne zlepsili spotrebu pracovnej latky, a to tym sposobom, ze tuto pracovnu latku urychlime az na relativisticke rychlosti...


No, zákon zachování hybnosti moc neošidíš. Pokud se ti v tom systému něco pohybuje relativistickými rychlostmi a je jedno jestli loď nebo spaliny, musíš pro odvození raketové rovnice použít relativistické tvary zachování hybnosti a energie. Takže se nedopracuješ k normální raketové rovnici (Ciolkovského rovnice), ale k její relativistické obdobě Ackeretově rovnici a z té pak musíš vycházet.

https://www.relativitycalculator.com/images/rocket_equations/AIAA.pdf
 
23.3.2017 - 16:41 - 
 
23.3.2017 - 19:19 - 
Niob+Titan SMIC supravodice mají rekord tusim okolo 13,5T

Z trochu jiného soudku:
http://www.osel.cz/9285-nasa-navrhuje-pouzit-k-terraformaci-marsu-magneticky-stit.html
Jaké jsou perspektivy vytvoření dostatečně silného generátoru magnetického pole? Něco takového by mohlo úplně od základu změnit možnosti terraformace Marsu.
 
23.3.2017 - 23:46 - 
quote:
Velmi hrubým odhadem mi vychází nutnost dostat výkon 1 MW z něčeho, co váží řádově maximálně jednotky kilogramů (včetně chlazení a vlastního "urychlovače"). Jinak by se to poletování v kosmu prakticky nevylepšilo (proti současnému stavu a při snaze dosáhnout přeletové doby v řádu měsíců).


Pokud mi něco neuniklo, tak se tu vůbec neřešilo co by nás stálo urychlení pracovní látky z hlediska energie. Jenom pro představu, k urychlení 1 kg pracovní látky na 0,5c je zapotřebí dodat energii v řádu 10^16 J (myslím, že to je zhruba energie, kterou vyrobí Temelín za rok).
 
24.3.2017 - 00:23 - 
pre 1kg a 0,5c to vychádza na energiu ~1,3E16J; čo je asi 40% teoretickej ročnej produkcie Temelínu (za predpokladu trvalého výkonu 1GW)
Lenže to je energia, ktorú musí získať urýchlovaná hmota. Nie je to energia, ktorá sa musí priviesť na napájanie urýchľovača - tá je samozrejme ešte značne väčšia, v závislosti na účinnosti urýchľovača...
 
24.3.2017 - 06:57 - 
quote:
pre 1kg a 0,5c to vychádza na energiu ~1,3E16J; čo je asi 40% teoretickej ročnej produkcie Temelínu (za predpokladu trvalého výkonu 1GW)
Lenže to je energia, ktorú musí získať urýchlovaná hmota. Nie je to energia, ktorá sa musí priviesť na napájanie urýchľovača - tá je samozrejme ešte značne väčšia, v závislosti na účinnosti urýchľovača...


Efektivitu jsem zminoval, doplnim o další udaje tykajici se prevodu elektricke energie na pozadovanych zarizenich.
1) Efektivita mikrovlnych zaricu (ohrev plazmatu aj.) 40%
2) Efektivita MHD generator s pouzitim dvou vystupu 40%
3) Efektivita iontovych motoru s pouzitim jednoho vystupu 20-30%, dale klesa nutnosti vybijet naboj
4) Efektivita linearnich urychlovacu 20%
...
a dalo by se pokracovat
 
25.3.2017 - 09:31 - 
quote:
pre 1kg a 0,5c to vychádza na energiu ~1,3E16J; čo je asi 40% teoretickej ročnej produkcie Temelínu (za predpokladu trvalého výkonu 1GW)
Lenže to je energia, ktorú musí získať urýchlovaná hmota. Nie je to energia, ktorá sa musí priviesť na napájanie urýchľovača - tá je samozrejme ešte značne väčšia, v závislosti na účinnosti urýchľovača...


... jen připojím dvě poznámky:

- neházejte čísla úplně od boku! Temelín má nominální výkon 2.133 GW (jde o dva bloky, každý s reaktorem VVER1000 s původním projektovaným výkonem 1 GW). Aktuální výkon se mírně mění podle mnoha okolností (stupeň vyhoření paliva, vlhkost, tlak a teplota okolního vzduchu ...).
Na webu elektrárny jsou k dispozici přesné údaje. Například 23.3.2017 v 10:30 se jelo na 2.184 GW.

- je hezké dumat a snít o relativistickém pohonu. Ale přitom už teď máme "k dispozici" lepší pohony než chemické. Například nepoužíváme "běžný" jaderný raketový motor - v šedesátých letech úspěšně vyvinutý a odzkoušený motor NERVA měl ISP=850s (ve vakuu). Toto by umožnilo doletět na Mars za tři měsíce. A přes úspěšný vývoj a zkoušky byl projekt v 1972 zastaven z politických důvodů ... ;-(

odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/NERVA
https://www.cez.cz/cs/pro-media/aktuality-z-jadernych-elektraren/

[Upraveno 25.3.2017 HonzaB]
 
25.3.2017 - 20:01 - 
tak to sa ospravedlňujem.
Kedysi som si zafixoval že Temelín = 1050MW, Dukovany a nové Jaslovské Bohunice = 505MW, Mochovce = 470MW, staré Jaslovské Bohunice = 440MW a A1 = 150MW. A nejak sa mi časom stratilo, že je to na blok...
 
25.3.2017 - 20:26 - 
quote:
tak to sa ospravedlňujem.
Kedysi som si zafixoval že Temelín = 1050MW, Dukovany a nové Jaslovské Bohunice = 505MW, Mochovce = 470MW, staré Jaslovské Bohunice = 440MW a A1 = 150MW. A nejak sa mi časom stratilo, že je to na blok...


Sice jsi to počítal pro ten jeden blok, ale zase tak moc jsi se nesekl Podle Wiki se roční výroba pohybuje kolem 13914 GWh, což je nějakých 5x10^16 J.

Ale o přesnou hodnotu tady vůbec nejde, stále jsme na úrovni energií minimálně 10^16 J, což je ohromná hodnota. Když vezmeme výtokovou rychlost pracovní látky 0.5c a budeme chtít rychlost rakety kolem 150 km/s, vyjde nám, že na 1 tunu hmotnosti rakety, potřebujeme urychlit 1 kg pracovní látky. A k tomu potřebujeme výkonnou elektrárnu a výkonný urychlovač a to vše jako součást rakety. Čili realizace něčeho takového je asi tak o trošku snadnější jako postavit Warp pohon
 
25.3.2017 - 22:30 - 
quote:
...Ale o přesnou hodnotu tady vůbec nejde, stále jsme na úrovni energií minimálně 10^16 J, což je ohromná hodnota. ...Čili realizace něčeho takového je asi tak o trošku snadnější jako postavit Warp pohon


takze kruh sa uzatvara a ideme na externy zdroj a prenos energii...
 
25.3.2017 - 22:44 - 
Radšej nie - to sa už riešilo, naposledy tuším v súvislosti s tým nedávnym nápadom na dlhú sériu nanosond urýchľovaných laserom.
Ani tadiaľ schodná cesta nevedie...
 
12.4.2017 - 15:50 - 
Bose-Einsteinův kondenzát jakožto klíč k záporné hmotnosti?

http://www.sciencealert.com/physicists-say-they-ve-created-a-fluid-with-negative-mass
 
13.4.2017 - 01:45 - 
takéto články.... ja neviem, čo si o tom presne myslieť. Postaví sa nejaký koncept, napríklad hmotnosti, tak aby tomu popisovaný objekt/jav nezodpovedal...
Druhý problém je v "nevhodnom prenose" pojmov medzi mikrosvetom a makrosvetom.
[Upraveno 13.4.2017 Alchymista]
 
29.7.2017 - 21:50 - 
Objavil sa náznak že kvantové tunelovanie cez bariéru sa nedeje "okamžite", ale určitou konečnou rýchlosťou, ktorá je vyššia ako rýchlosť svetla
https://www.sciencenews.org/article/quantum-tunneling-takes-time-new-study-shows
 
20.1.2018 - 20:52 - 
Ehm..
Na koľko by vlastne charakteristika vlastností kvantových javov, zodpovedala "vykresľovaniu detailov" v matrixe so "selektívnym zobrazovaním"?
Dajme tomu že "grafika" sa zaoberá vytváraniu iba takej úrovne "detailov"..ktorá je potrebná pre to čo je naozaj nutné zobrazovať..
Takže kým sa na "vec" nepozrieme "detailné vlastnosti" nebude mať..
Napríklad "elektrón", by detailné vlastnosti.. Nadobudol až v momente pozorovania.. V resp.. "systém" by "detaili" začal generovať, až v momente keď by pre to existovala "požiadavka".. [Upraveno 20.1.2018 alamo]
 
20.1.2018 - 21:19 - 
Mým dlouhodobým favoritem je "Kvantovaná setrvačnost" (QI, Quantized Inertia). (numericky) vysvětluje rychlou rotaci galaxií bez nutnosti zavádět "temnou hmotu", vzhledem k proměnlivé velikosti vesmíru v čase vysvětluje ranou expanzi, dále nahrazuje i tzv. "temnou energii". No a kromě toho by dokázala poměrně rozumně vysvětlit řadu obskurnější anomálií v lidštějších měřítcích (viz hashtag #anomalyoftheday na Twitteru), v neposlední řadě emDrive, a v posledních měsících zabrušuje, ehm, i do kontroverzní oblasti LENR (dříve "studená fúze").

Nepřijde mi to vysloveně jako crackpotteorie (má i nějaké vzorečky a tak), ale současně je to hodně "fringe" a hodně mimo současný "hlavní proud" (ale ta argumentace vůči současné "oficiální fyzice", tedy hlavně hledačům temné hmoty je taková zdravě asertivní a kritická - nikoliv nějak paranoidně konspirační)

http://physicsfromtheedge.blogspot.cz

Bohužel pro kosmonautiku: vysvětlení principu EmDrive dle QI současně naznačuje, proč získané výsledky jsou poblíž chyby měření a předpovídá, že zesílení efektu bude extrémně obtížné (mj. předvídá obrovské nároky na přesnost tvaru rezonanční dutiny pro danou frekvenci, apod. - dosavadní výsledky závisí hodně na náhodě)

Ačkoliv QI by asi neměla bezprostřední důsledky pro naši technologii (asi v tom smyslu, jako speciální ani obecná relativita neměly vliv na navigaci bitevních lodí, letadel ani vzducholodě v éře, ve které dané teorie vznikaly a byly obecně akceptovány), tak by zřejmě vyjasnila řadu kosmologických záhad, od těch známých desítky let až po nedávné.

No a pochopitelně: když bychom měli fungující teorii dávající do vztahu setrvačnou hmotnost těles s jejich zrychlením a propojující kvantové jevy s relativistickými, tak by se vývoj mohl zaměřit dosud opomíjenými směry a možná by to mohlo nakonec mít důsledky i pro kosmonautiku...
 
06.5.2018 - 22:10 - 
Mno, tak to jsem klidný. Stačí si počkat.

http://www.thescinewsreporter.com/2018/03/star-trek-style-teleportation-is.html
 
31.5.2018 - 18:28 - 
Vo všetkých zdrojoch ktoré som schopný dohľadať sa opakuje výrok "gravitácia má nekonečný dosah pôsobnosti"..
Čo by malo znamenať že úroveň pôsobenia sily síce so vzdialenosťou postupne klesá,ale nikdy neklesne na "absolútnu nulu"..
Všade sa to opakuje, ale nikde som nenašiel zdôvodnenie "prečo", alebo vysvetlenie kto ako a kedy na to prišiel?
Viete to niekto?
 
31.5.2018 - 20:19 - 
quote:
Mno, tak to jsem klidný. Stačí si počkat.

http://www.thescinewsreporter.com/2018/03/star-trek-style-teleportation-is.html


Vzhledem k tomu, jak dlouho čekáme na termonukleární elektrárny, uměle vypěstované orgány a podobné jednoduché věci, bych realizaci teleportace předmětů viděl tak v horizontu 100-200 let.

Pokud jde o gravitaci, gravitační pole sahají opravdu daleko, neomezený dosah ale nemají.
 
31.5.2018 - 22:44 - 
Ervé
To by bol problém..
Pretože v dôsledku toho..
Akosi.. Ako to..
 
31.5.2018 - 23:37 - 
Takto.
Dve absurdné, protichodné predstavy..
Ak by malo gravitačné pôsobenie "nekonečný dosah" (hm.. v konečnom do seba uzavretom vesmíre?)
Tak vďaka tomu že by sme zdvihli nad hlavu závažie o hmotnosti čo i len jeden kilogram, pohli by sme vďaka tomu.. Následne.. Celým vesmírom..
Ak by sme ním dostatočne dlho, špecifickým spôsobom kývali sem a tam..
Rozkývali by sme v následku toho.. Celý vesmír..
Ak gravitácia nemá nekonečný dosah..
Tak to samozrejme nie je možné..
Lenže na druhú stranu..
Keby vedľa seba, stáli dve závažia o hmotnosti "jeden kilogram", ktorými by sme pohybovali ako silno by sme chceli..
V určitej vzdialenosti od nich.. By proste prestali zakrivovať priestor tiež a nijak by sa to neprejavilo..
Proste.. V určitej vzdialenosti by zostali dve "nula" sily pôsobenia "mohutnosti zakrivenia priestoru" ktorých výsledok sčítanía by bol zase iba "nula"..
Dve úplne radikálne odlišné možnosti ako vlastne gravitácia funguje..
 
<<  45    46    47    48    49    50    51  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.280244 vteřiny.