| 02.3.2017 - 14:20 - tycka | |
|
Opravdu je možné dosáhnout bez dalšího pohonu potřebné únikové rychlosti tímto zařízením - nějak se mi to nezdá, že by to bylo reálné
http://technet.idnes.cz/spacetram-hyperloop-do-vesmiru-maglev-hyperloop-fbl-/tec_vesmir.aspx?c=A170228_105532_tec_vesmir_dvz
http://www.digitaltrends.com/cool-tech/hyperloop-for-space-vehicles/ |
|
Podrobnější popis různých verzí takového systému je např. na https://en.wikipedia.org/wiki/StarTram . Teoreticky to zřejmě možné je, ale aby to fungovalo, tak to musí být velké (délka cca 130 km, pro malé náklady [v řádu gramů]) až obrovské (délka přes 1000 km a výška přes 20 km, pro lidi). Reálnost (praktickou realizovatelnost) nedokážu odhadnout.
 |
|
citace:
Podrobnější popis různých verzí takového systému je např. na https://en.wikipedia.org/wiki/StarTram . Teoreticky to zřejmě možné je, ale aby to fungovalo, tak to musí být velké (délka cca 130 km, pro malé náklady [v řádu gramů]) až obrovské (délka přes 1000 km a výška přes 20 km, pro lidi). Reálnost (praktickou realizovatelnost) nedokážu odhadnout.
Takhle, jak je to na obrázku, je to zjevně pitomost, jenom těch vzpěr dlouhých 20 km, kolik by muselo být. Zatím ještě nikdo nepostavil nic, co by bylo vysoké byť jen kilometr. |
|
Pri desiatich géčkach (po dobu 85 sekúnd) je potrebná "aktívna" dĺžka dráhy okolo 350km pre konečnú rýchlosť okolo 8,5km/s - konečná rýchlosť na dráhe musí byť vyššia ako orbitálna, pretože dráha končí ešte v atmosfére a treba rezervu na aerodynamický odpor.
Pre náklady, znášajúce veľké zrýchlenia stačí dráha kratšia - pri 50G stačí okolo 80km, ale dráha nutne končí v menšej výške, takže objekt je vypustený do atmosféry nižšie a musí mať na dráhe vyššiu konečnú rýchlosť (až ku 9-9,5km/s, i viac).
Naopak pre náklady, ktoré sú na zrýchlenia citlivejšie bude dráha nutne dlhšia - pre konečnú rýchlosť 8,5km/s a zrýchlenie 3G vychádza dĺžka dráhy 1200km.
Podstatná otázka je závislosť "záporného zrýchlenia" (decelerácie) v závislosti na výške, v akej náklad opúšťa urýchlovaciu dráhu. Mám celkom obavu, že to vôbec nebude jednoduché.
Dokonca si myslím, že systém vynášania nákladov pomocou urýchľovača, ktorý by plne nahradil nosnú raketu a nepotreboval urýchľovanie "klasickým raketovým stupňom" nemôže v atmosfére zeme fungovať. Proste aerodynamický odpor za vyústením urýchľovacieho systému bude tak veľký, že ten raketový urýchľovač bude potrebný.
Ostatne - raketový stupeň bude potrebný v každom prípade, samotným kanónom sa družica vystreliť nedá, pretože navedenie na obežnú dráhu je vždy dvojimpulzný manéver.
A to vôbec neriešim otázku, čo presne sa stane, keď z vakuovej trubice vybehne do atmosféry vo výške 15-20-30km objekt s rýchlosťou >>5km/s.
[Upraveno 02.3.2017 Alchymista] |
|
citace:
viac ako nosnosť FH ma zaujímajú úpravy navigačného a komunikačného systému - za Mesiacom je GPS celkom že nanič  a bez nejakej vysokoziskovej antény to asi tiež nepôjde...
tak ma zaujala otazka... je pri Mesiaci GPS skutocne nanic?
1/ plus minus nejakych 1000km by malo byt snad v pohode
2/ otazka o kolko presnejsie vieme urcit polohu zo Zeme |
|
citace:
citace:
viac ako nosnosť FH ma zaujímajú úpravy navigačného a komunikačného systému - za Mesiacom je GPS celkom že nanič a bez nejakej vysokoziskovej antény to asi tiež nepôjde...
tak ma zaujala otazka... je pri Mesiaci GPS skutocne nanic?
1/ plus minus nejakych 1000km by malo byt snad v pohode
2/ otazka o kolko presnejsie vieme urcit polohu zo Zeme
1) na odvrácené straně Měsíce zcela jistě GPS nefunguje ... ;-)
2) na přivrácené straně signál zachytíte, ale:
- bude příliš slabý pro běžné přijímače. GPS má orbitu cca 20kkm, tedy na Měsíc je to od GPS družice cca 380kkm. Vzhledem ke zhruba všesměrovému šíření signálu bude cca 360x slabší.
- je problém s triangulací - všechny GPS družice jsou zhruba ve stejném směru (=cca 1.7stupně, jde zhruba o úhlový rozměr Země viděné od Měsíce). S absencí slušné triangulace cyplývá i nutnost vybavit přijímač extrémně přesnými hodinami. Pak uprostřed přivrácené strany bude následně sice výšková chyba snesitelná (tipuju v řádu stovek metrů), ale boční chyba bude v řádu desítek kilometrů.
3) existují i výhody, například absence ionosférického rušení ... ;-)
|
|
- všechny GPS družice jsou zhruba ve stejném směru (=cca 1.7stupně, jde zhruba o úhlový rozměr Země viděné od Měsíce).
je to 7,5 až 8 stupňů, družice nejsou na povrchu Země, ale na orbitě, jinak ale žádná sláva, orientace na hvězdy bude přesnější |
|
citace:
- všechny GPS družice jsou zhruba ve stejném směru (=cca 1.7stupně, jde zhruba o úhlový rozměr Země viděné od Měsíce).
je to 7,5 až 8 stupňů, družice nejsou na povrchu Země, ale na orbitě, jinak ale žádná sláva, orientace na hvězdy bude přesnější
Ano, ale přesnost polohy záleží na vzájemné rychlosti družice a přijímače. Družice "v krajní poloze dráhy" je sice úhlově nejdál, ale má zároveň maximální rychlost vůči přijímači, což snižuje přesnost jejího signálu. Tedy použitelný úhel poloh družic bude menší. Přesné číslo závisí na mnoha faktorech a neznám ho.
IMHO, orientace na hvězdy bude přesnější ... ;-) |
|
| Mesiac bude musieť mať "vlastný GPS" a tiež spojovací systém alebo dokonca dva - pre privrátenú a odvátenú stranu. Na odvrátenej strane by to mohla vyriešiť skupina družíc na halo dráhach |
|
Tak s navigací už nebyl problém před 50 lety, tak to i dnes snad půjde bez GPS Alespoň tedy v době 1 let /několik měsíců -to není nutné |
|
Mesiac bude musieť mať "vlastný GPS" a tiež spojovací systém alebo dokonca dva - pre privrátenú a odvátenú stranu. Na odvrátenej strane by to mohla vyriešiť skupina družíc na halo dráhach
Nestačila by náhodou jedna jediná, umístěná v L2 soustavy Země-Měsíc? |
|
milantos - čiastočne má pravdu, ale "najzaujímavejšie miesta" sú na kraji viditeľnej strany Mesiaca, navyše na póloch. Takže veľmi skoro budú akútne potrebné retranslačné spojovacie družice pre spojenia mimo priamu dohľadnosť zo Zeme (ono sa to nezdá, ale všetky miesta pristátia pilotovaných výprav spadajú do priestoru okolo 30° od stredu privrátenej strany Mesiaca, takže Zem bola vždy dosť vysoko nad horizotom - len automatické Luny si trúfli až na 60-70° od stredu).
Spojiť spojovaciu družicu s navigačnou je už to najmenšie, zvlášť, ak nie sú na presnosť navigácie nejak extrémne požiadavky a každý "prostriedok" má z viac ako jedného dôvodu aj vlastný nezávislý navigačný systém (minimálne inercialny a astronavigačný).
NovýJiřík - evidentne nestačilo, L2 je dobrá na pokrytie stredu odvrátenej strany (opäť tých 30-40° od stredu), ale nerieši problém "okrajov" odvrátenej strany a teda aj pólov.
Ono ani tie mnou navrhnuté "halo družice" by asi neboli to pravé orechové pre spojenie v okolí pólu a tak bude treba klasický systém ako GPS alebo Iridium s formáciou družíc na polárnych dráhach.
Na šesťhodinových dráhach (~2150km) postačujú teoreticky dve roviny po štyri družice (spolu 8 družíc, viditeľná vždy jedna), na trojhodinových dráhach (~750km) treba aspoň tri roviny po šesť družíc (spolu 18, viditeľné by mali byť obvykle dve družice). |
|
citace:
Nestačila by náhodou jedna jediná, umístěná v L2 soustavy Země-Měsíc?
Vy umíte dělat triangulaci s jednou družicí? ;-)
Obecně pro určení polohy "stylem GPS" potřebujete čtyři (3souřadnice+časová reference) dostatečně úhlově vzájemně vzdálené viditelné družice ... |
|
citace:
Vy umíte dělat triangulaci s jednou družicí? ;-)
hmm.. "čisto teoreticky"
keďže satelit umiestnený na nižšej orbite než "GEO", sa voči povrchu relatívne rýchlo pohybuje, a teda v krátkom čase zaujíma rôzne polohy voči konkrétnemu bodu na povrchu
mal by byť schopný suplovať úlohu niekoľkých satelitov v rôznych polohách
ale veľmi presné údaje o čase by si to asi žiadalo aj v tom konkrétnom "bode", ktorého poloha by bola určovaná
ale myslím že by to malo ísť, určenie polohy pomocou jediného satelitu |
|
Nepomôžeš si - z jednej družice na jednom oblúku dráhy máš (z dnešného pohľadu) veľmi nízku presnosť, bez ohľadu na počet meraní.
Na podobnom princípe ("dopplerovský" alebo i "fázový" spôsob merania pozície) fungovali staršie sovietske družicové systémy Cikada a Parus /Cikada-M alebo americký Tranzit - "jednodružicové" merania dávali presnosť okolo 500/800 metrov (pol kilometra - pol míle) pri použití "nepresných hodín" a "presných efemeríd", a to len pre 2D súradnice (pre ponorky stačilo). Časom sa zaviedli rôzne korekcie a opravy a získali skúsenosti, takže presnosť "jednodružicového" merania statickej 2D pozície dosiahla až 5 metrov. Ex-sovietsky systém Parus je zatiaľ stále funkčný, hoci už dve desaťročia nie je obnovovaný a len minimálne udržiavaný - v podstate už len dožíva.
Dnešné hodiny by boli samozrejme presnejšie ako v roku 1975, ale na Mesiaci nemáš "pozemné kontrolné stanice", takže efemeridy "sú aké sú".
Druhý problém je v návrhu využiť L2 - teda vzhľadom na Mesiac "statickú" družicu.
Jan Baštecký - Družicové rádionavigačné systémy sú niekoľkých typov, "GPS" ako "kodový" rádionavigačný systém je len jedna z troch či štyroch možností (minimálne "fázový" a "dopplerovský"), síce najpresnejšia a uživateľsky najjednoduchšia, ale na orbitálny a riadiaci segment technicky ďaleko ďaleko najnáročnejšia. |
|
citace:
Nepomôžeš si
ako sa to vezme..
záleží na tom, za akým účelom je orientačný systém stavaný
z antropologického hľadiska "lovcov zberačov" existujú dva protichodné, na odlišnej logike založené systémy orientácie v teréne "mužský"-lovec a "ženský"-zberač princíp
systém "zberač" je založený na znalosti určitých výrazných orientačných bodov na známej trase, ideš od "kameňa" k "stromu" od "stromu" k "prameňu" atď..
je to neuveriteľne efektívne, dokonca na obrovské vzdialenosti, lenže akonáhle sa ocitneš mimo systém orientačných bodov, tak sa stratíš
systém "lovec" je založený na úplnej znalosti terénu, úplnej "mentálnej mape" územia, ktoré ale musí mať určité obmedzené hranice
keď sa ocitneš mimo známe územie "mimo mapu" tak sa stratíš
GPS ako vojenská aplikácia, má skôr bližšie svojou logikou, k orientácii "lovca"
lenže taký "kamión", ten väčšinou premáva na známej, jasne definovanej trase, od bodu a do bodu b, je mu známi čas kedy cestu započal, vektor pohybu, aj približná optimálna doba kedy cestu dokončiť
"kamión" to "potrebuje" v inej kvalite ako armáda
nakoniec aj za aplikácie pre vojakov to zaplatí "kamión" vezúci trebárs "pracie prášky", a preň je dôležitá výsledná cena omnoho viac ako pre vojakov..
kto myslíš, že to nakoniec tak alebo onak vyhrá?
|
|
fyzikalna otazka: relativisticka fyzika hovori, ze cim viac sa rychlost objektu blizi rychlosti svetla, tym viac narasta hmotnost tohto objektu (aspon tak si to pamatam zo strednej...)
Majme ionovy motor, ktory dokaze pracovnu latku akcelerovat az na relativisticke rychlosti. Aka hmotnost pracovnej latky sa bude pocitat do rovnice o zachovani hybnosti? Kludova alebo relativisticka?
Inak povedane, zvysi sa mi efektivita pracovnej latky, ak ju urychlujem na relativisticke rychlosti? |
|
citace:
fyzikalna otazka: relativisticka fyzika hovori, ze cim viac sa rychlost objektu blizi rychlosti svetla, tym viac narasta hmotnost tohto objektu (aspon tak si to pamatam zo strednej...)
Majme ionovy motor, ktory dokaze pracovnu latku akcelerovat az na relativisticke rychlosti. Aka hmotnost pracovnej latky sa bude pocitat do rovnice o zachovani hybnosti? Kludova alebo relativisticka?
Inak povedane, zvysi sa mi efektivita pracovnej latky, ak ju urychlujem na relativisticke rychlosti?
Ano |
|
citace:
Ano
to fakt?
takže už stačí iba do pár sto tonovej vesmírnej lode napechovať výkon vyšší ako má LHC... hmm, to dáme
|
|
Dobre, ale zusava vam tu jeden detail. Zkusime to bez matematiky, jenom uvahou.
Zakladni kamen urazu je v otazce, kolik bude vazit vase lod.
Urychleni vytokovych plynu je mozne az na rychlost blizkou rychlosti svetla. Ale - to ale je ten certik - v jake vztazne soustave? Nebude to z hlediska pozorovatele leticiho na opacnou stranu, nybrz z hlediska motoru. Tedy pokud poletite ryhlosti blizkou 0,5c a rychlost vytokovych plynu bude tez 0,5c (na opacnou stranu), dostavate se na mez moznosti motoru.
U elektromagnetickeho zareni je to troche jine. Zvysovani energie neznamena zmenu rychlosti, foton bude mit vzdy rychlost = c, ale jedna se o zmenu frekvence.
Tedy, mate limit dany schopnostmi motoru a ted co jste schopen realne dosahnout.
Pokud budete urychlovat 1g klidove hmoty na rychlost blizkou c, potrebujete energii neuveritelne velikosti. Protoze cim blize k rychlosti svetla budete, tim vice narusta hmotnost (relativisticka hmotnost). I LHC potrebuje obrovske vykony pro urychleni nekolika malo castic. Pro vas je to vyhodou I nevyhodou - vyhodou protoze staci malo pracovni latky na slusne urychleni, nevyhodou protoze musite mit obrovsky zdroj energie.
K tomu ovsem dalsi detail. Pokud se vase rychlost dostane do relativistickych hodnot, musite pocita I s vasi relativistickou hmotnosti. Tedy energie, kterou budete pouzivat pro vas pohyb zacne narustat. A zde se dostavame k tomu problem. Prestoze je limit dany principem pohonu nekde okolo 0,5c, efektivita pohonu bude nizsi. Odhadoval bych tak 0,1c-0,2c. Pri vyssich rychlostech budete pouze spalovat palivo ale efekt zrychleni bude cim dal tim nizsi a bude se limitne blizit nule. Diky vasi hmotnosti k tomu dojde drive, nez se priblizite k limitu danemu konstrukci motoru.
Protoze je to uz delsi dobu, vzorecky si dobre nepamatuji, zkuste prosim nasledujici vypocet brat s jistou mirou rezervy. Dole pod tim jsou procenta rychlosti svetla a kolikanasobek klidove hmotnosti dostanete.
relativisticka hmotnost=hmostnost/odmocnina(1-(v^2/c^2))
10% 1,005
20% 1,02
30% 1,04
40% 1,09
50% 1,15
60% 1,25
70% 1,4
80% 1,6
90% 2,3
95% 3,2
96% 3,6
97% 4,1
98% 5
99% 7
99,9% 22,3
99,99% 70,7
99,999% 223,6
Samozrejme, rychlost svetla je podle soucasnych fyzikalnich zakonu dosazitelna jen a pouze pro zareni (elmg, gravitacni) a neni ji mozne dosahnout zadnym znamym zpusobem. Pro pochopeni je nutne pristoupit na pravidla dana teorii relativity - pravidla dana nikoliv selskym rozumem ale matematikou. Ta je tak trochu antiintuitivni.
|
|
ano, s tym vsetkym pocitam.
Uvaha nesmeruje k pohonu pre relativisticke rychlosti, iba k zefektivneniu vyuzitia paliva tak, aby to umoznilo prakticku dopravu po slnecnej sustave. T.j. rychlost vesmirnej lode radovo v stovkach km/s.
To by tiez malo znizit naroky na zdroj energie, kedze sa nesnazim urychlovat hmotu az na rychlost blizku c, iba na rychlost kde sa uz relativisticky efekt vyznamne prejavi.
Vieme aspon odhadnut, pri akej rychlosti vytokovych plynov by doslo k zvyseniu efektivity povedzme na dvojnasobok?
p.s. aha, vidim ze prepocet ste uz dal. Ak pod "narastom efektivity" zjednodusene chapeme narast hmotnosti, tak na dvojnasobok potrebujeme 90% c. No, dufal som ze to bude menej... :/
[Edited on 22.3.2017 yamato] |
|
citace:
ano, s tym vsetkym pocitam.
Uvaha nesmeruje k pohonu pre relativisticke rychlosti, iba k zefektivneniu vyuzitia paliva tak, aby to umoznilo prakticku dopravu po slnecnej sustave. T.j. rychlost vesmirnej lode radovo v stovkach km/s.
To by tiez malo znizit naroky na zdroj energie, kedze sa nesnazim urychlovat hmotu az na rychlost blizku c, iba na rychlost kde sa uz relativisticky efekt vyznamne prejavi.
Vieme aspon odhadnut, pri akej rychlosti vytokovych plynov by doslo k zvyseniu efektivity povedzme na dvojnasobok?
p.s. aha, vidim ze prepocet ste uz dal. Ak pod "narastom efektivity" zjednodusene chapeme narast hmotnosti, tak na dvojnasobok potrebujeme 90% c. No, dufal som ze to bude menej... :/
[Edited on 22.3.2017 yamato]
Ano, dokud se nedostanete alespon na 90% c, nema smysl s tim uvazovat. Ale pak to zacne byt zajimave.
99,9999% 707
99,99999% 2236
99,999999% 7071
... a to je I duvodem, proc nemuzete nikdy dosahnout c. Proste je tu exponenciala, ktera zezacatku temer kopiruje nasi zkusenost s hmotnosti. Narust hmotnosti diky pohybu u letadla je v radu desetin gramu, tedy pro nas prakticky nemeritelny.
Proste vztah rychlosti / energie / hmotnosti je svet sam pro sebe ;o)
|
|
cim vyssie %c pracovnej latke udelim, tym je efekt vacsi a tym menej tej pracovnej latky musim urychlovat. Co mi zase relativne znizuje naroky na energiu. To je funky
Mozno by sa naslo optimum dosiahnutelne s kompaktnym jadrovym reaktorom, s vyuzitelnym efektom... |
|
citace:
cim vyssie %c pracovnej latke udelim, tym je efekt vacsi a tym menej tej pracovnej latky musim urychlovat. Co mi zase relativne znizuje naroky na energiu. To je funky
Mozno by sa naslo optimum dosiahnutelne s kompaktnym jadrovym reaktorom, s vyuzitelnym efektom...
ok, ale aby sme minimalizovali straty, tak pouzime linearny urychloavac...
edit: resp. pozri si priemery urychlovacov a dosahovane energie... [Editoval 22.3.2017 martinjediny] |
|
citace:
citace:
cim vyssie %c pracovnej latke udelim, tym je efekt vacsi a tym menej tej pracovnej latky musim urychlovat. Co mi zase relativne znizuje naroky na energiu. To je funky
Mozno by sa naslo optimum dosiahnutelne s kompaktnym jadrovym reaktorom, s vyuzitelnym efektom...
ok, ale aby sme minimalizovali straty, tak pouzime linearny urychloavac...
edit: resp. pozri si priemery urychlovacov a dosahovane energie... [Editoval 22.3.2017 martinjediny]
Martine, trochu bych to upravil. Na zacatku komoru pro tvorbu plasmy (mikrovlny ohrev nebo neco jineho, ucinnost okolo 40%), dale vstrik do komory s MHD (MagnetoHydroDynamicky generator), ktera ma dva vystupy (ucinnost je troche vyssi nez s jednim vystupem). Zajisti polarizaci plasmy na ionty a kationty, a jeji zakladni urychleni. Nasledne pak je mozne pouzit urychlovac, ktery ma na vstupu proud stejne nabitych castic o pocatecni rychlosti v radu tisicu km/s. Tento motor by mel dva vystupy a zamezi se vzniku nezadouciho naboje. Ma to spoustu dalsich vyhod.
Vlastni urychlovac by pote dosahl vystupu v relativistickych rychlostech. Problemem budou pouze rozmery, hmotnost a hlavne odpadni teplo, ktere dle meho bude nejakych 60-70% celkoveho prikonu. |
|
| linearne urychlovace minimalizuju straty? Ja som bol v tom ze efektivnejsie su kruhove... (hoci vychadzam iba z toho ze najvacsie urychlovace su kruhove a po fyzikalnej stranke o tom viem kulovy) |
| 22.3.2017 - 13:55 - Ohara | |
|
| Kruhovy urychlovace maji jednu zasadni nevyhodu- synchrotoni zareni. Jakmile nabita castice meni smer, zacne se zbavovat energie prave vysilanim sychrotroniho zareni, coz se prave pri cimdal rychlejsim obihani v kruhu deje. Z toho duvodu maji kruhove urychlovace urcity limit, kdy veskera energie kteroucastici dodate se uz proste vyzari a vic ji neurychlite. Cim vetsi urychlovac je tim mensi zmena smeru a tim je tento limit vyssi. Linearni urychlovac timto netrpi. |
|
citace:
Kruhovy urychlovace maji jednu zasadni nevyhodu- synchrotoni zareni. Jakmile nabita castice meni smer, zacne se zbavovat energie prave vysilanim sychrotroniho zareni, coz se prave pri cimdal rychlejsim obihani v kruhu deje. Z toho duvodu maji kruhove urychlovace urcity limit, kdy veskera energie kteroucastici dodate se uz proste vyzari a vic ji neurychlite. Cim vetsi urychlovac je tim mensi zmena smeru a tim je tento limit vyssi. Linearni urychlovac timto netrpi.
dik za info, teraz o urychlovacoch viem o 100% viac ako dnes rano
cize linearny urychlovac, brutalny zdroj energie a nejako sa zbavit odpadneho tepla... pomohly by supravodice? |
|
citace:
citace:
Kruhovy urychlovace maji jednu zasadni nevyhodu- synchrotoni zareni. Jakmile nabita castice meni smer, zacne se zbavovat energie prave vysilanim sychrotroniho zareni, coz se prave pri cimdal rychlejsim obihani v kruhu deje. Z toho duvodu maji kruhove urychlovace urcity limit, kdy veskera energie kteroucastici dodate se uz proste vyzari a vic ji neurychlite. Cim vetsi urychlovac je tim mensi zmena smeru a tim je tento limit vyssi. Linearni urychlovac timto netrpi.
dik za info, teraz o urychlovacoch viem o 100% viac ako dnes rano
cize linearny urychlovac, brutalny zdroj energie a nejako sa zbavit odpadneho tepla... pomohly by supravodice?
Yamato, supravodice ti nepomohou zbavit se odpadního tepla. Pouze ti zvýsí účinnost a sníží teplotní ztráty.
Každopádně u urychlovačů jsou supravodice vítány, stejně jako u nejakeho MHD generátoru. Problémem zůstává vlastní efektivita těchto zařízení, rozuměj výtěžnost vynaložené energie. V ideálním případě každý joule který dodáš udělá práci, kterou potřebuješ. Bohužel v reálném světě je entropie a ta je pekná mrška. Takže magnetické pole nebude ovlivonav pouze plazmu, kde ji potřebujeme, ale bude též ovlivňovat nejbližsí okolí. Zde se vyřádí a ohřeje trochu materiálu, nebo se pouze bude vyzařovat do okolí. A podobným způsobem lze pokračovat. Tím vznikají ztráty ... a to je tou mírou efektivity. |
|
ok chapem
|
|
