Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  60    61    62    63  >>
Téma: Fyzika
30.5.2019 - 20:52 - 
Před pár lety Google financoval výzkum studené fúze. Nenašel se ale jediný náznak toho, že by takový jev mohl skutečně existovat.

http://www.osel.cz/10570-google-jde-po-studene-fuzi-zatim-bezuspesne.html

 
31.5.2019 - 10:15 - 
Já to dám raději sem, aby tam nezaplácnul vlákno se Starlinkem.

quote:
...Vydělil jsem povrch Země počtem satelitů, vyšla mi jedna družice na cca 40000km2 a nakonec mi vyšlo několik málo desítek viditelných družic...


Musí se počítat s tím, co je vidět nad obzorem. Vezmou se dvě soustředné koule. Jedna je Země o poloměru R a na té vnější o poloměru R+h se pohybují družice. K té menší kouli se pak v místě pozorovatele vede tečná rovina, která z té větší sféry ukrojí vrchlík a to je to co je vidět.



Počet viditelných družic Nh na obzorem je pak



kde N je celkový počet družic, které se pohybují na té vnější sféře, S je plocha vrchlíku a jmenovatel zlomku je plocha celé vnější sféry. Spočítá se tedy plocha toho vrchlíku. Vedete to na nepříliš složitý dvojný integrál. Ten se sestaví tak, že buď poctivě spočítáme Jakobián, nebo použijeme metrický tenzor pro sférické souřadnice, ten najdeme třeba na Aldebaranu, což je ve výsledku vlastně to samé, jako ten první případ, nebo si to namalujeme a spočítáme, jak vypadá plošný element ve sférických souřadnicích, což je asi nejrychlejší. No, vlastně nejrychlejší je, že si ten vzoreček, najdeme třeba na wikině.



kde r=R+h. Takže, když pak dosadíme do toho prvního vzorečku, dostaneme pro počty družic nad obzorem jednoduchý výraz:



O trochu složitější případ je to o čem psal Milantos, když nás zajímá jenom počet družic, které budou nad obzorem od určité výšky alfa.



Tady se ten vrchlík zmenší a má výšku x, a abychom mohli spočítat jeho plochu, musíme spočítat úhel theta. To uděláme pomocí Sinové věty a dostaneme:



Pak je to už ten samý postup, jako v prvním případě a dostaneme výsledný vzoreček:



Takže když do nej dosadíme, zjistíme, že při plné konstelaci Starlinku se bude neustále 10° nad obzorem pohybovat 242 družic a v případě, že se budou realizovat i ty další systémy jich bude 570.
 
31.5.2019 - 12:13 - 
Ano, ano, už jsem si to mezitím taky dohledal. Já jsem vzdálenost nepočítal, jenom odhadoval a špatně. Bez výpočtu to hodně klame.  
31.5.2019 - 12:39 - 
Super vysvětlující příspěvek a krásná matematika.
Jen bych dodal, že kuloví vrchlík lze velmi snadno spočítat tak že:


Kde Skv je povrch kulového vrchlíku, Sk je povrch koule, r poloměr a d průměr koule, a h je výška kulového vrchlíku.



Vzorec pro povrch koule počítám že každý zná ze základní školy, či lze snadno získat právě přes určitý (dvojný) integrál.

Jinak mě docela zaujal zápis určitého integrálu, kdy u spodní meze používáte integrační proměnná = 0. To jsem ještě neviděl.
 
01.6.2019 - 23:50 - 
quote:

Jinak mě docela zaujal zápis určitého integrálu, kdy u spodní meze používáte integrační proměnná = 0. To jsem ještě neviděl.



Je pravda, že takové značení mezí u vícenásobných se moc často nepoužívá, ale občas se s ním lze setkat. Viz např. konec strany 30
http://www1.maths.leeds.ac.uk/~frank/math2420/notes.pdf

Většinou se ale meze píšou bez značení, které integrační proměnné meze se týkají



přičemž obecně platí, že se v zápisu určitého integrálu postupuje od středu ven. Pro integraci přes první proměnnou platí meze u vnitřního symbolu integrálu a pro tu druhou zase platí ten vnější a podobně, jestliže těch integračních proměnných je víc. A teď se snadno může stát, že něco počítáte, nedáváte pozor a místo dxdy napíšete dydx a pak najednou dostanete úplně jiný výsledek, protože pro y budou platit meze u toho vnitřního symbolu a pro x zase u vnějšího.

No, a protože třeba já, když něco počítám, tak dělám často chyby a pomalu potřebuju mít po ruce koš na papíry, tak si u těch vícenásobných integrálů pro jistotu dělám značení, které proměnné se ty meze týkají, hlavně když se integruje přes dvě proměnné stejného typu jako jsou třeba úhly, jak jsem to udělal ve výpočtu s dohledností družic. No, a teď koukám, že zrovna tam jsem při prvním zápisu integrálu tuhle chybu udělal . Výsledek je sice správně, ale ty symboly integrálu by měly být v opačném pořadí.
 
21.6.2019 - 00:36 - 
Teď máme lepší představu, co se děje s družicí při návratu do atmosféry.

https://www.sciencealert.com/scientists-put-a-satellite-in-a-plasma-tunnel-and-melted-it-to-vapour-for-the-science
 
08.7.2019 - 02:02 - 
Potřebujete drahý, žhavý, nebezpečný raketový motor pro zobrazení machových diamantů? Ale kdeže!

https://twitter.com/wonderofscience/status/1147146865848344576

https://en.wikipedia.org/wiki/Shock_diamond
 
08.7.2019 - 03:52 - 
Lenže na zobrazenie predvedených treba trochu viac špeciálneho vybavenia - voľným okom sú neviditeľné, na rozdiel od tých z motoru. Zobrazenie je zrejme tieňová fotografia v polarizovanom svetle a snímané rýchlobežnou kamerou 50 000 fps

Záber je vysoký nejakých desať centimetrov a fľaša odlieta rýchlosťou 10-12m/s (za predpokladu, že video má rýchlosť 30fps)
 
19.7.2019 - 00:51 - 
AMS-2 umístěný na ISS by měl mít nástupce - AMS-100.

http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=52665
 
07.8.2019 - 20:30 - 
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Photonic_laser_thruster
Nikdy bych nečekal, že to napíšu jinak, než jako vtip... ale "sdílejte, než to smažou" :-)

(To jako fakt? kolikrát se ten laser může odrazit?)
 
08.8.2019 - 07:08 - 
quote:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Photonic_laser_thruster
Nikdy bych nečekal, že to napíšu jinak, než jako vtip... ale "sdílejte, než to smažou" :-)

(To jako fakt? kolikrát se ten laser může odrazit?)


Na krátké vzdálenosti se odrazí mnohokrát, jak se ale dostanete na vzdálenosti v řádech sto kilometrů v atmosféře a tisíc mimo ni, už nejspíš neudržíte vzájemnou polohu tak přesně, aby odraz měl smysl. Vzhledem k nízkému výkonu a poměru hmota/tah to moc praktické asi nebude.
 
08.8.2019 - 15:55 - 
Vysvětlení a hodnocení možností (nejen) této techniky jste mohli slyšet a vidět na mé přednášce v roce 2011 "Hranice možností kosmických pohonů":
http://www.hvezdolet.cz/hranice%20moznosti%20kosmickych%20pohonu.htm
:-)
Vysvětlit mohu samosebou i dnes. Nejpřístupnější je patrně na kosmoschůzce (nebo po v hospodě, pokud budu).
:-)


Ervé

Posláno 08.8.2019 - 07:08


quote:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Photonic_laser_thruster
Nikdy bych nečekal, že to napíšu jinak, než jako vtip... ale "sdílejte, než to smažou" :-)

(To jako fakt? kolikrát se ten laser může odrazit?)


Na krátké vzdálenosti se odrazí mnohokrát, jak se ale dostanete na vzdálenosti v řádech sto kilometrů v atmosféře a tisíc mimo ni, už nejspíš neudržíte vzájemnou polohu tak přesně, aby odraz měl smysl. Vzhledem k nízkému výkonu a poměru hmota/tah to moc praktické asi nebude.
 
08.8.2019 - 16:05 - 
Mě to přijde jako zajímavější varianta k laserovým plachetnicím typu Breakthrough Starshot. Tam taky akcelerace potrvá relativně krátkou dobu... vlastně jediné o co jde, je aby hnací laser měl kolem sebe ještě zrcadlo a aby celá hnací soustava byla ve vakuu... 
09.8.2019 - 07:37 - 
quote:
Mě to přijde jako zajímavější varianta k laserovým plachetnicím typu Breakthrough Starshot. Tam taky akcelerace potrvá relativně krátkou dobu... vlastně jediné o co jde, je aby hnací laser měl kolem sebe ještě zrcadlo a aby celá hnací soustava byla ve vakuu...


Kdyby to zrcadlo zdroje mělo adaptivní optiku, odrazy by fungovali do větší vzdálenosti. Problém je pomalé zrychlení, velká intenzita laseru při malé vzdálenosti a rychlý pokles výkonu daný růstem vzdálenosti. Navíc na orbitě Země by to fungovalo s nižší účinností kvůli zakřivení drah a nutnosti 100% kolmého dopadu, takže jen pár prvních oběhů, pak natočení a funkce jen po dobu přímé viditelnosti. Nárůst vzdálenosti pak znemožní více odrazů - dojde k rozptylu hlavně odražených paprsků. Získané delta v je tak otázkou.
Projekt je to ale zajímavý a mohl by pomoct se startem slunečních plachetnic ze střední nebo vyšší dráhy, obzvlášť kdyby zdrojů bylo několik a postupně si družici *předávali*. Řekněme trojice zdrojových družic na orbitě 3 000 km a pak nejmíň šest na GEO. Adaptivní optika laseru by pomohla zabránit přetížení plachty při malých vzdálenostech rozptýlením laseru a zrcadlo by pak soustřeďovalo odražené paprsky, postupně s růstem vzdálenosti by se laser zaostřoval a zrcadlo také. Jakmile by rozptyl laseru už byl velký, sonda by přešla jen na pohon Slunce. Podmínkou potřebnosti je kosmický program využívající desítek plachetnic.
 
09.8.2019 - 08:57 - 
quote:
quote:
Mě to přijde jako zajímavější varianta k laserovým plachetnicím typu Breakthrough Starshot. Tam taky akcelerace potrvá relativně krátkou dobu... vlastně jediné o co jde, je aby hnací laser měl kolem sebe ještě zrcadlo a aby celá hnací soustava byla ve vakuu...


Kdyby to zrcadlo zdroje mělo adaptivní optiku, odrazy by fungovali do větší vzdálenosti. Problém je pomalé zrychlení, velká intenzita laseru při malé vzdálenosti a rychlý pokles výkonu daný růstem vzdálenosti. Navíc na orbitě Země by to fungovalo s nižší účinností kvůli zakřivení drah a nutnosti 100% kolmého dopadu, takže jen pár prvních oběhů, pak natočení a funkce jen po dobu přímé viditelnosti. Nárůst vzdálenosti pak znemožní více odrazů - dojde k rozptylu hlavně odražených paprsků. Získané delta v je tak otázkou.
Projekt je to ale zajímavý a mohl by pomoct se startem slunečních plachetnic ze střední nebo vyšší dráhy, obzvlášť kdyby zdrojů bylo několik a postupně si družici *předávali*. Řekněme trojice zdrojových družic na orbitě 3 000 km a pak nejmíň šest na GEO. Adaptivní optika laseru by pomohla zabránit přetížení plachty při malých vzdálenostech rozptýlením laseru a zrcadlo by pak soustřeďovalo odražené paprsky, postupně s růstem vzdálenosti by se laser zaostřoval a zrcadlo také. Jakmile by rozptyl laseru už byl velký, sonda by přešla jen na pohon Slunce. Podmínkou potřebnosti je kosmický program využívající desítek plachetnic.


Souhlasím s tím, že jde o zajímavý projekt.

Jen připojím poznámku, že u ideálního lineárního svazku rovnoběžných paprsků (což ideální laser je), nenastává úbytek výkonu s růstem vzdálenosti. Výkon zůstává konstatní.
Mimochodem toto (rozbíhavost svazku) je jedno z kritérií kvality laserového zdroje. Současná technologie ovšem umožňuje vyrobit kvalitnější (méně rozbíhavé) lasery pouze nízkých výkonů.

(sci-fi on) ... a co se naučit vytvářet umělé kvasary a jejich polární výtrysk energie použít jako pohon příslušné mezihvězdné plachetnice? (sci-fi off) ;-)
 
11.8.2019 - 23:15 - 
Ani kvalitný laserový zväzok nie je "dokonale rovnobežný" - to je fyzikálny nezmysel.
Jednoducho preto, že Rayleighov kriterium platí aj opačným smerom. Amen.
 
11.8.2019 - 23:44 - 
quote:
Ani kvalitný laserový zväzok nie je "dokonale rovnobežný" - to je fyzikálny nezmysel.
Jednoducho preto, že Rayleighov kriterium platí aj opačným smerom. Amen.

Bohužel, je to tak. Před nedávnem jsme to tu řešili s ohledem na laserovou komunikaci. Vztah pro výpočet rozběhu je dohledatelný na internetu a samotného mě překvapilo, jak nepříznivé výsledky nám vycházely.
 
<<  60    61    62    63  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.266263 vteřiny.