|
citace:
citace: ... tedy nebyla voda, nýbrž jsme to byli my.
Coz znamena, ze napriste, az kolega alamo predlozi k posouzeni nejaky fyzikalni problem, bude podobny podvrh to prvni, co nas napadne.
Verim, ze s tim kolega pocital, kdyz se pekne na ucet ostatnich diskutujicich pobavil.
...idem vypnut tu staru mraznicku v garazi. Chcel som vyskusat, ci Mpembov jav nedosiahnem na druhy krat a podporit alama, ale presla ma motivacia.
Ked som videl ako alamo tvoril vymetnik padaku vodnej rakety, tak tym dvom poharom som uveril lahko.
btw. uz ked som chystal moju studenu vodu, tak som nevedel prist na to, akosi dosiahol 5°C alamo a zacal som rozmyslat, co zamlcal. Ci ju predchladil, alebo topil lad... ze to nerobil ma nenapadlo.
Ta diplomova praca, co alamo prilozil bola zaujimavym citanim. (Nie sice bez vyhrad, ale nechcel som tomu venovat privela casu.) Takze aj ked nas trochu natiahol nastvany nie som.
|
|
veľmi sa ospravedlňujem
hlavne pánovi Martinovi Jedinému
všetkých vás prosím nezmieňujte sa o Mpembovom jave, nikomu kto verí na globálne otepľovanie, zaručene by totiž zdvihol jeho negatívne dopady o minimálne 10%, a jeho výskum by si vyžiadal ťažké prachy, pričom je zrejmé že o jeho existencii by sa vytvoril naozaj "široký vedecký konsenzus"
na svoju obhajobu dodávam, že som nikdy nepropagoval globálne otepľovanie, ozónovú dieru, ani tzv "prasaciu chrípku", neoznámil som objav "mimozemských" arzenikových baktérií..
a už absolútne nikdy, zdôrazňujem že NIKDY, by ma ani len vo sne nenapadlo vymýšľať záhadnú "červenú ortuť" a je vlastnosti, pokúšať sa túto vyrábať s jahodovej potravinárskej želatíny, a následne ju predávať úbohým chudákom arabským študentom, ktorí by snáď každého inteligentného človeka, nakrkli neustálymi kecmi o tom ako islam vo svojej dokonalsti zničí západ..
to že sa následne, za kusom virtuálnej hmoty, konzistenciou "a chuťou" pripomínajúcej amarouny zo seriálu návštevníci, nakoniec ešte naháňali tajný poliši s celej Európy, bolo asi možno podľa človeka čo to vymyslel a doslova aj "uklochnil", možno len takou malou chutnou čerešničkou na torte
veru čudná vec, je ten "zmysel pre humor" |
|
a krucinál
http://en.wikipedia.org/wiki/Erasto_Mpemba
Erasto Mpemba bol študent z Tanzánie, a objavil tento jav keď si vyrábal zmrzlinu..
http://en.wikipedia.org/wiki/Mpemba_effect
podľa mňa omnoho zaujímavejšia ako samotný článok, je diskusia o ňom, a o tom čo by v článku malo byť napísané
inak udáva sa tam teplota 35°C pre teplú, a 5°C pre studenú vodu, ako najvhodnejšia pre maximalizáciu účinku [Upraveno 26.1.2011 alamo] |
|
citace:
Erasto Mpemba bol študent z Tanzánie, a objavil tento jav keď si vyrábal zmrzlinu..
http://en.wikipedia.org/wiki/Mpemba_effect
Takto popsaný pokus by mohl fungovat. Je zde totiž malý chyták pro zdravý selský rozum. Hovoří se (pokud jsem to dobře přeložil) o stejném objemu různě teplé vody. Teplejší vody je proto ve sklenici méně (hmotnostně) než studené. Maximální hustota vody je okolo 4 st. Celsia a proto je zde asi zvoleno pro porovnání 5 stupňů. Menší hmota se srovnatelným povrchem je stejným chladícím výkonem dříve vychlazena a dříve zmrzne. Jsem ale líný to experimentálně ověřovat nebo počítat. Potvrzuje to i experiment Martina Jediného, který vodu odvažovala proto mu zamrzla dříve ta studená.
Co se týká rolbování ledu na stadionech teplou vodou, tak to není z důvodu rychlejšího zmrznutí, ale naopak pro lepší kvalitu ledu. Teplá voda se stačí lépe rozlít po povrchu než zmrzne a tím vytváří hladší led než voda studená, která má spíše snahu přebírat strukturu materiálu z kterého se uvolňuje a v krajním případě může i snáze přimrznout.
|
|
Este ma napadlo, na podporu Mpebovho javu,
ze pokial mam oba pohare vedla seba v prazdnej mraznicke, tak za urcitych podmienok teplejsi ohrieva chladnejsi, v hranicnej situacii moze dokonca teplota chladnejsieho pohara s pociatku stupat.
Tym sa tepelny rozdiel eliminuje, a mozme pokracovat vysvetlenim vid Lukavsky... prip. dalsimi.
Takze Mpemba najprv vsetkym kamaratom zmrzlinu roztopil, a nasledne sa tesil, ze jeho zmrzla prva... |
|
"Este ma napadlo, na podporu Mpebovho javu"
mňa práve napadlo niečo ešte oveľa exotickejšie
neuveriteľne rýchle mrznutie, teplej vody, musí patriť do rodiny týchto javov:
"Vousový paradox je dle Sheldraka mezi chemiky notoricky známý jev[2]. Krystaly nové chemické látky krystalizují na první pokus pomaleji, než na pokus druhý. Vousový paradox je pojmenovaný podle vousů chemiků, kteří minikrystaly údajně roznáší po světě[3]. Tento paradox nemá uspokojivé vysvětlení a je otázkou, zda má smysl tak je postulován Sheldrakem testovat[4].
Myši, dle Sheldraka, naučené nějakému novému triku, který ještě žádný vědec do té doby neprovedl, se učí, stovky kilometrů odsud, stejnému triku daleko lépe.
Buňka organismů (a komplex jejich funkcí) je příliš stabilní, než aby to bylo možné vysvětlit jen geneticky a kyberneticky; jakoby v hyperprostoru morfického pole ulpívaly dorazy, byly posilovány a přetvářeny na vzory pomáhající energoinformačně posilovat, stabilizovat buňku a její funkce."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Morfick%C3%A1_rezonance#Morfogenetick.C3.A9_pole
http://en.wikipedia.org/wiki/Morphic_resonance
"rezonancia morfopoľa" čiže "masívna manifestácia kvantových javov na makroskopickej úrovni"
vodík ako najrozšírenejší prvok vo vesmíre, je neustále niekde zohrievaný a následne ochladzovaný, proste si na to "zvykol" a ochotne sa prispôsobí, čím je zmena šokovejšia, tým reaguje ochotnejšie, a pretože je zároveň aj tým najjednoduchším prvkom, ktorý má teda ku kvantovému svetu najbližšie, je tou najvhodnejšou látkou, pomocou ktorej možno "brnkať na superstruny"
ak sa vám podarí dokázať, že teplá voda zmrzne rýchlejšie ako studená
a tiež tento jav dokázať v "reverze", teda že sa studená voda zahreje rýchlejšie ako teplá.. potom.. máte potencionálne princíp, pomocou ktorého by bolo možné konečne postaviť "perpetuum mobile"
podotýkam, že keďže v kvantovom svete, môže samotné pozorovanie, ovplyvniť priebeh procesu, bolo by vhodné aby ste pri dokazovaní "Mpembovho javu" naň skutočne silne verili, pretože aj tá najmenšia pochybnosť, môže ovplyvniť vaše výsledky
to by koniec koncov, vysvetľovalo aj rozporuplné výsledky, pri pokusoch, overiť "studenú fúziu"
a keďže sa aspoň väčšinou prejavujem ako zarytý skeptik, svet mágie pre mňa osobne zostane, uzavretý za "mentálnou bariérou" |
|
No ... já nevím, no ... budem tu řešit takovéto táraniny? "Vodík si zvykne", to mě dostalo asi nejvíc.
Zvyknout si, znamená podle mě v první řadě si něco zapamatovat. Pokud si atom (třeba vodíku, to je teď jedno) pomyslně zvětšíme tak, že jeho jádro bude mít velikost špendlíkové hlavičky na naší dlani, ve vzdálenosti asi 100 m od nás můžeme při troše štěstí zahlédnout jakési mlhavé chvění. To je elektronový obal atomu. A teď potřebuji od těchto esoterických umělců vysvětlit, jak a kam se uloží ta informace, kterou si ten atom podle nich pamatuje.
Atom brnká na (super)struny ... no ... Pokud někdo ani vzdáleně nechápe, wo co go, udělá nejlíp, když bude mlčet. ____________________ --
MIZ |
|
"Zvyknout si, znamená podle mě v první řadě si něco zapamatovat."
on si nič pamätať nemusí, proste funguje ako "anténa" a požičiava a vymieňa si energiu "navyše" s inými atómami vodíka v celom celučičkom vesmíre
"Pokud někdo ani vzdáleně nechápe, wo co go, udělá nejlíp, když bude mlčet."
asi áno.. pretože práve som našiel teoretické, vysvetlenie tzv "Al Gore efektu"
keď sa niekde, zlezie veľká svorka "zelených klimatoaktivistov" dochádza k prudkému a nevysvetliteľnému poklesu teploty v ich okolí..
oni totiž prostredníctvom toho, že myslia na to ako sa ohrieva celý svet v globálnom meradle, celý svet v globálnom meradle skutočne zahrievajú, lenže energia pre zahrievanie sa odniekiaľ musí nabrať, tak sa stráca v ich najbližšom okolí..
je to proces neobyčajne energeticky stratoví, a neefektívny
vyžaduje mimoriadnu porciu obložených chlebíčkov a iných požívatín na švédskych stoloch, a tak isto spotrebujete značnú dávku leteckého petroleja na znosenie potrebného množstva "horúcich hláv" na jedno miesto, navyše tak vytvoríte "uhlíkovú stopu" ako od stáda dinosaurov
je mi ľúto ani týmto spôsobom "perpetuum mobile" nepostavíte
zákony zachovania hmoty a energie proste neošulíte
|
27.1.2011 - 14:35 - Adolf | |
|
Přiznávám se, že jsem ty všeliké odkazy na černé zmrlináře atd. zde nečetl. Na žádnou fyziko-mystiku nemám zrovna chuť. Ale jde-li v tom o jev, že u rychchle zchlazené teplé vody nakonec proběhne samotná krystalizace extrémně rychle a v maličkých krystalech. Tak to popisuje a vysvětluje každá dostatečně tlustá učebnice fyzikální chemie. I kondenzace par a v maličkých kapičkách při podobném jevu u velmi rychlém zchlazení horkých par. ____________________ Áda |
|
"Na žádnou fyziko-mystiku nemám zrovna chuť."
ani ja.. tak si z nej robím "psinu" |
06.2.2011 - 12:31 - vlado 1 | |
|
citace: 02.2.2011 - 18:30 - PINKAS J Reagovat
Vaše údaje jsou zřejmě správné, pokud uvádíte skutečné zrychlení, tedy je již odečteno gravitační zrychlení (gravitační pád). Raketa Deta 4M má však velmi nízký přebytek tahu vůči hmotě:
hmota m=250.000 kg
Tah F= 2,890.000 N
zrychlení při startu a = F/m = 11,56 m/s^2
proti působí gravitační zrychlení g = 9,81 m/s^2
kolmé startovní zrychlení je jen (a – g) = 1,75 m/s^2, ale roste tak jak ubývá paliva a klesá hmota.
Bylo by to na integrální výpočet, ale zjednoduším to průměrným zrychlením po dobu 70 sec letu:
Spotřeba [kg] = (tah [N] / Isp [Ns/kg]) . cas [s]
za 70 s je spotřeba 2.890.000 N /4000 . 70 = 50.575 kg, raketa má hmotu 199.425 kg
a = 14,49 m/s^2 - 9,81 m/s^2 = 4,68m/s^2
průměrné zrychlení je a= (1,75+4,68)/2 = 3,215 m/s^2 (za předpokladu stále ještě kolmé dráhy)
dráha (výška) s = a/2 .t^2 = 7.876 m
rychlost v = a.t = 225m/s
Tedy při spotřebě 20% startovní hmoty se dosáhlo rychlosti jen 225m/s a výšky 7,87 km
Je to opravdu málo, ale nevím, zda správně odečítám gravitační zrychlení, nebo dělám jinou chybu, když tak mne opravte.
Dekuji za pěkný příklad. Moc my to pomohlo. Je to brnkačka když se to umí.
Mohl by jste udělat takový příklad i pro balistický let kolmo vzhůru do výšky třeba 300 km ?
Při zrychlení 4g a pro dopad – 8g. Zpočátku dopadu by odpor vzduchu překonával pomocný motor. Jedná se my o zjištění maximální doby beztížného stavu. Dekuji.
|
|
Gordon E. Moore svoje pravidlo, hovoriace že hustota integrácie prvkov na mikročipe sa každé dva roky zdvojnásobí, vyslovil v roku 1965, pritom technológia mala vtedy za sebou, sotva sedemročnú históriu..
od vzniku internetu, tak ako ho poznáme dnes prešli už tri desaťročia
dalo by sa odvodiť nejaké takéto pravidlo aj pre internet?
nemám na mysli ani tak rast jeho "objemu", teda počet strojov doňho zapojených
ale skôr prenosovú rýchlosť, akou rýchlosťou, alebo v akom množstve si dve jednotky v sieti medzi sebou vymieňajú informácie?
ako sa menila a rástla, rýchlosť a kvantita výmeny informácií v čase, nielen po "kábli" ale aj v bezdrôtových sieťach |
|
citace: ..od vzniku internetu, tak ako ho poznáme dnes prešli už tri desaťročia
dalo by sa odvodiť nejaké takéto pravidlo aj pre internet?
nemám na mysli ani tak rast jeho "objemu", teda počet strojov doňho zapojených
ale skôr prenosovú rýchlosť, akou rýchlosťou, alebo v akom množstve si dve jednotky v sieti medzi sebou vymieňajú informácie?
ako sa menila a rástla, rýchlosť a kvantita výmeny informácií v čase, nielen po "kábli" ale aj v bezdrôtových sieťach
To jsou dve otazky. Rychlost komunikace Point to Point se lisi od komunikace po internetu (kde mohou byt podstatne pomalejsi spoje i nekolik desitek let).
Pokud vezmu historii kterou znam, tak od ruznych Fido a podobne po internet mi prenosove rychlosti vychazi (zkusenost) okolo
1990 32Kb
1995 128Kb
2000 2Mbit
2005 20Mbit
2010 50Mbit
Ale to neodpovida realite. Napriklad Ethernet
1973 - navrh (2,94Mb/s)
1976 - specifikace
1978 - 10Mbit/s (navrh)
1985 - standardizace
1992 - 100Mbit/s (navrh)
1995 - Fast Ethernet (prodej)
1998 - 1Gb/s (navrh)
2002 - 10Gb/s (navrh)
Dnes uz se vazne debatuje nad 40/100Gb ethernetem
|
19.3.2011 - 17:50 - Adolf | |
|
Není nakonec ta Hvězdná brána věrohodnější?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5621 ____________________ Áda |
19.3.2011 - 18:53 - Adolf | |
|
NASA připravuje pro start raketoplánu detektor k lovu antihmoty
by Denise Chow, SPACE.com Staff Writer
Date: 16 March 2011 Time: 07:43 PM ET
Umělecké pojetí Magnetického spektrometru Alpha, detektoru fyzikálních částic, který bude instalován na nosník na pravoboku Mezinárodní kosmické stanice.
CREDIT: NASA
Hight-tech astrofyzikální experiment, který prověří záhady našeho vesmíru, je připravován k letu na Mezinárodní kosmickou stanici na palubě raketoplánu Endeavour, až tento příští měsíc poletí na svou poslední misi.
Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) je detektor fyzikálních částic, který ve vesmíru primárně měří částice o vysokých energiích zvané kosmické paprsky a pátrá po projevech antihmoty a záhadné temné hmoty v našem vesmíru.
„Cílem AMS přinášejícím nejvíce vzrušení je zkoumání neznáma – pátrání po v přírodě existujících jevech, které jsme si dosud nedovedli ani představit ani jsme neměli nástroje k jejich objevení,“ řekl 10. března v NASA Kennedyho kosmickém středisku na Cape Canaveral na Floridě fyzik z MIT Samuel Ting, laureát Nobelovy ceny a hlavní výzkumník AMS.
Detektor za miliardu dolarů
Experiment za 1,5 miliardy dolarů je řešen tak, aby šel ke kosmické stanici přivézt v zavazadlovém prostoru Endeavour. Mise Endeavour STS-134, poslední pro tento nejmladší orbiter NASA, má start stanovený na 19. dubna z floridského kosmodromu této agentury.
V současnosti je AMS umístěn v Závodě přípravy raketoplánů (Space Shuttle Processing Facility) v Kennedyho kosmickém středisku. Technici dokončují konečné přípravy před uložením do ochranného kanistru a pak 25. března naložením do zavazadlového prostoru Endeavour.
Během pobytu Endeavour u Mezinárodní kosmické stanice bude AMS přemístěn do svého trvalého umístění na nosníku na pravoboku stanice. K přemístění tohoto 15 000 librového (6 800 kg) experimentálního zařízení se využijí robotické ruce jak z raketoplánu tak ze stanice.
Očekávání neočekávaného
Ač se AMS vychloubá ambiciózním seznamem vědeckých cílů, výzkumníci doufají, že je experiment překvapí neočekávanými výsledky, říká Ting.
„Když stavíte nový přístroj, žádáte nejlepší vědce, aby jej zrevidovali a koukli se, co lze udělat,“ řekl Ting. „Když děláte objevy s přesným přístrojem, tak to po většinu času nemá nic společného s jeho původním účelem. Když se nad tím zamyslíte, je to zcela jasné, protože názory expertů vychází z existujících znalostí. Objev něčeho nového znamená zničení existujících znalostí.“
AMS je financován U.S. Department of Energy (Ministerstvem energetiky) a do jeho konstrukce, testování a provozu je zapojeno více než 600 fyziků z 60 institucí představujících 16 zemí.
Ting se svými kolegy pracuje na AMS už asi 16 let a získat povolení financovat tento projekt představoval bitvu o kótu na kopci.
„Realizace tohoto experimentu nebyla snadná,“ řekl Ting.
Ale se startem Endevour pouze něco přes měsíc vzdáleným to pro Tinga a kolegy znamená konec jedné dlouhé cesty a začátek další.
Jaké divy před nimi leží? Nikdo to opravdu neví, řekl Ting, a podobně jako tolika experimentů, které proběhly na kosmické stanici, i objevy AMS by se jednoho dne mohly stát neoddělitelnou součástí našich každodenních životů.
„Předpovědět budoucnost je velice těžké,“ řekl Ting. „Od objevu k aplikaci je časová prodleva – možná 20, 30, 40 let – ale jednou, až to využijete, tak tím změníte každodenní život.“ ____________________ Áda |
|
Našel jsem i český článek:
Raketoplán Endeavour v dubnu dopraví na ISS částicový detektor AMS, bude hledat antihmotu a temnou hmotu přímo ve vesmíru
jsem skutečně zvědavý, co nového nám AMS přinese |
25.3.2011 - 12:39 - Adolf | |
|
http://www.space.com/11222-black-holes-cygnus-warped-space.html
Slavná černá díra vrhá nové světlo na magnetická pole v zakřiveném prostoru
by Charles Q. Choi, SPACE.com Contributor
Date: 24 March 2011 Time: 02:01 PM ET
Černé díry patří k nejzáhadnějším a hádanky podněcujícím objetkům vesmíru. Udělejte si túru vesmírem po některých z nejslavnějších z nich. Tento obrázek ze systému dvojhvězdy Cygnus X-1 je jedním z prvních dvou obrázků ve vysoce energetických paprscích X, které kdy astronomové spatřili.
CREDIT: NASA Marshall Center
Astronomové zjistili, že zakřivení světla od blízké dobře známé černé díry Cygnus X-1 odhaluje nové podrobnosti o zakřiveném prostoru a o vynímečně silných magnetických polích v její blízkosti.
Černá díra Cygnus X-1 – první, jakou kdy astronomové objevili – je asi 10 krát hmotnější než slunce, má 18 mil (60 kilometrů) v průměru a je 8 000 světelných let daleko v souhvězdí Cygnus – Labuť. Odsává z hvězdy obíhající v těsné blízkosti – modrého superobra – plyn, ten se během své spirální cesty, kdy se řítí do díry, super-přehřívá za emisí vysokoenergetických paprsků X a gama.
Ohledně účinku drtivé gravitace a extrémních magnetických polí těsně u černých děr na časoprostor, hmotu a energii zůstává pořád ještě hodně záhad. Nyní vědci poprvé uviděli z těsné blízkosti černé díry přicházet polarizované světlo, které odhaluje klíčové detaily o tom, jak se Cygnus X-1 chová.
Fotky černých děr: http://www.space.com/31-black-holes-universe.html
Když světlo letí prostorem volně, může vibrovat kterýmkoliv směrem. Ovšem světlo se může stát polarizovaným, což znamená, že vibruje jen v jednom směru závisejícím na specifických podmínkách, jako když se rozptyluje na površích nebo když prochází hmotou.
Za využití teleskopu Ibis na palubě satelitu Evropské kosmické agentury Integral pozorovali výzkumníci Cygnus X-1 už několik let. Soustředili se na světlo vytvářené v koroně černé díry, což je relativně maličká oblast kolem Cygnus X-1, která má v průměru méně než 800 kilometrů.
Minulé studie v koroně spatřily paprsky X z plazmy ohřáté na 216 milionů stupňů Fahrenheita (120 milionů stupňů Celsia), ale Integral detekoval světlo i z neznámého zdroje. Video o zakřivování časoprostoru černými děrami: http://www.space.com/9832-black-holes-warping-time-space.html
„Naše výsledky poprvé ukázaly, že tato neznámá vysokoenergetická emise je vysoce polarizovaná, což naznačuje, že by měla být vytvářena synchrotronovou radiací, což je projev práce silných magnetických polí u horizontu událostí černé díry,“ – v podstatě na jejím okraji, po jehož průchodu již není návratu, řekl SPACE.com výzkumník Philippe Laurent astronom z Francouzskou komisí pro atomovou a alternativní energii vedeného Institutu pro výzkum fundamentálních zákonů vesmíru v Paříži.
„Lidé si mysleli, že by tam magnetická pole teoreticky být mohla, ale zde je toho první pozorovatelný důkaz,“ dodal.
Toto silné magnetické pole u horizontu událostí Cygnus X-1 by mohlo zaostřovat částice řítící se do černé díry do výtrysků mimo ni. „Naše výsledky by mohly být prvním důkazem, že tyto výtrysky jsou z blízkosti černé díry vyvrhovány,“ řekl Laurent.
Jelikož se vynořují z takové blízkosti horizontu událostí Cygnus X-1, tak by toto polarizované světlo mohlo poskytnout vhled do fyziky u ní i do vlastností černé díry samotné, jako je její spin.
„Neexistuje žádný důvod, proč by další binární hvězdné systémy s černou dírou nevytvářely polarizované světlo,“ dodal Laurent. „Měli bychom tento jev pozorovat i u mnoha dalších systémů a možná také mimo naši galaxii.“
Laurent se svými kolegy svá zjištění upřesnil v on-line vydání žurnálu Science z 24. března. ____________________ Áda |
16.4.2011 - 11:51 - Adolf | |
|
http://www.space.com/11372-black-holes-warped-space-time-visualization.html
Časoprostor kolem černých děr vizualizován
Stephanie Pappas, LiveScience Senior Writer
Date: 13 April 2011 Time: 07:04 AM ET
Dva spirálně tvarované víry (žluté) vířícího prostoru linoucí se z černé díry a vírokřivky (červené čáry) tvořící tento vír.
CREDIT: The Caltech/Cornell SXS Collaboration
Fyzikové poprvé vizualizovali to, co probíhá během kolize dvou černých děr, čímž poskytli vhled do toho, co jeden z badatelů nazval „bouřkovým chováním“ časoprostoru při takovýchto fúzích.
Toto zjištění by mohlo výzkumníkům pomoci interpretovat gravitační signály z vesmíru tak, aby z nich reprodukovali kosmické události, které je vytvořili, řekl výzkumník z této studie Kip Thorne, teoretický fyzik z California Institute of Technology. Tato studie rovněž otevírá nové cesty k pochopení černých děr, gravitace a kosmologie.
„Představte si to jako, kdybychom viděli pouze povrch oceánu za klidného dne,“ řekl Thorne LiveScience. „Nikdy jsme neviděli oceán za bouře, nikdy jsme neviděli lámající se vlny, nikdy jsme neviděli vodní tříšť … Nikdy před tím jsme nechápali, jak se zakřivený časoprostor chová za bouře.“
Právě v tomto jsou černé díry a časoprostor provázány: Obecná teorie relativy navržená v roce 1915 Albertem Einsteinem popisuje, jak gravitace ovlivňuje masivní, obrovité věci, jako jsou černé díry a samotný vesmír. Podle této teorie, gravitace vlastně muchlá tkanivo časoprostoru tak, že masivní objekty ohýbají vesmír (představte si je jako zápasníky sumo na měkké žíněnce), takže objekty kolem si nemohou pomoci a padají k nim. I čas lze gravitačně ohnout, jak vyplývá z teorie.
Vortex a tendex – vír a šlahounogýr
Jinými slovy výzkumníci mají dobrou pomůcku k vytváření takových sil u klidně se vrtících černých děr. Dařilo se jim rovněž simulovat výsledky srážek černých děr, aby tak viděli, jaké typy gravitačních vln taková kolize vytváří. „To, co jsme nebyli schopni udělat, je ponořit se hlouběji a podívat na to samotné jejich splynutí,“ řekl Thorne. Video: http://www.livescience.com/13677-black-holes-space-time-warps-simulated.html
K vizualizaci splynutí černých děr využili badatelé jednoho starodávného a jednoho novoučkého konceptu: víročar a gýročar (vortex lines and tendex lines). Tyto křivky jsou ekvivalentem silokřivek kreslených k popisu magnetických polí, řekl autor studie Robert Owen, postdoktorandský astronomický výzkumník z Cornell University.
Vírokřivky představují kroutivou sílu v časoprostoru. Kdybyste do vírokřivky spadli, vaše tělo by tělo by se ždímalo, jako to děláte s mokrou utěrkou, řekl Owen. Gýrokřivky (tender lines), které představují nový koncept, představují síly napínání při zkroucení. Vizualizace vírokřivek: http://www.livescience.com/13683-black-holes-warped-space-time-visualization.html
„Šlouhounogýr (tendex) je vlastně nové slovo, které jsme museli vynaleznout, protože před tím neexistovalo,“ řekl Owen.
Výzkumníci pomocí supercomputerů vytvořili simulace vírokřivek a gyrokřivek, které by se vytvořily při splynutí černých děr. Jejich vzor se liší podle toho, jak k tomu splynutí dochází, řekl Thorne. Např. čelní srážka dvou černých děr vyvrhne z tohoto splývání víry tvaru koblihy. Dvě černé díry vinoucí se vzájemně kolem sebe po spirále vytváří velice odlišné uspořádání. Galerie černých děr: http://www.space.com/31-black-holes-universe.html
„Právě zde vidíme víry linoucí se ze splývajících černých děr, které se vrtí kolem fúzujících děr jako spirální ramena naší galaxie nebo jako voda stříkající z hlavic rotujících chrličů,“ řekl Thorne.
V další simulaci, v níž vrtící se černé díry obíhají kolem sebe vzájemně, se víry rozptylují jeden na druhém, řekl Thorne.
Stopování zdroje
Výzkumníci pracují na třech následných studiích, aby prozkoumali podrobnosti v tom probíhající dynamiky, řekl Owen. Řekl, že výzkumný tým předpokládá, že gýry a víry použijí k vyšetření mnoha situací, při nichž jsou gravitační síly zvláště silné, včetně toho, co bylo těsně po Velkém třesku, který možná náš svět vytvořil před asi 13,7 miliardami let.
Zda z této vizualizační metody vzejde nějaký cenný vhled, se ještě teprve uvidí, řekl LiveScience fyzik Richard Price z University of Texas, Brownsville and Southmost Texas College. Tato metoda má však větší potenciál, než jakákoliv jiná metoda, jakou známe, řekl Price.
„Jak jsem o tomto výzkumu zaslech, udělalo to na mě dojem: ‚Jo. Tohle by mohlo fungovat,‘“ řekl Price, který se této studie neúčastnil.
„Nemůžete spočítat všechno; musíte vědět, na co se podívat,“ dodal Price. „A proto potřebujete schopnost vizualizace.“
Výsledky také mohou výzkumníkům pomoci s pochopením zjištění z Observatoře gravitačních vln laserovou interferometrií – Laser Interferometer Gravitation-Wave Observatory čili LIGO, což je přístroj, který detekuje gravitační vlny z vesmíru. Před tím výzkumníci ještě o kolizí černých děr nevěděli dost, aby si vypočetli, jaký druh vln by měl LIGO hledat, řekl Thorne. Nyní vědci, když tyto vlny přijdou, tak je už začínají interpretovat.
„Chceme umět se na tvary těchto vln podívat a zvládnout i projít to zpětně tak, abychom řekli, co se dělo, když to ty vlny vytvořilo,“ řekl Thorne.
Od LiveScience: http://www.livescience.com/ ____________________ Áda |
|
napadla ma jedna "znekľudňujúca" myšlienka ohľadom istej sci fi technológie
"čerpanie energie z vákua"
dajme tomu že by sa niekomu skutočne podarilo, postaviť energetický zdroj využívajúci "casimirov efekt"
virtuálne častice ktoré efekt spôsobujú, ihneď zanikajú, čiže za normálnych okolností, sa na stave "vesmíru" prejavujú málo
čo sa však stane, keď ich začneme premieňať na energiu "čerpaním"?
nejednalo by sa náhodou o "bránu" ktorou by do vesmíru prúdila ďalšia energia "navyše" a z "ničoho"?
v konečnom súčte, by mala pomaly zvyšovať hmotnosť vesmíru, a teda brzdiť jeho rozpínanie
mala by určitý dopad na svet, v ktorom žijeme
pochopil som to správne?
každý pokus ľudstva o to ako sa dostať k lacnej energii, mení okolité prostredie, a nakoniec aj stav "entropie" [Upraveno 18.4.2011 alamo]
to teoretické zvyšovanie hmotnosti vesmíru..
nedalo by sa povedať že je to dokonca, veľmi žiadúci efekt? [Upraveno 18.4.2011 alamo] |
|
citace: napadla ma jedna "znekľudňujúca" myšlienka ohľadom istej sci fi technológie
"čerpanie energie z vákua"
dajme tomu že by sa niekomu skutočne podarilo, postaviť energetický zdroj využívajúci "casimirov efekt"
virtuálne častice ktoré efekt spôsobujú, ihneď zanikajú, čiže za normálnych okolností, sa na stave "vesmíru" prejavujú málo
čo sa však stane, keď ich začneme premieňať na energiu "čerpaním"?
nejednalo by sa náhodou o "bránu" ktorou by do vesmíru prúdila ďalšia energia "navyše" a z "ničoho"?
v konečnom súčte, by mala pomaly zvyšovať hmotnosť vesmíru, a teda brzdiť jeho rozpínanie
mala by určitý dopad na svet, v ktorom žijeme
pochopil som to správne?
každý pokus ľudstva o to ako sa dostať k lacnej energii, mení okolité prostredie, a nakoniec aj stav "entropie" [Upraveno 18.4.2011 alamo]
to teoretické zvyšovanie hmotnosti vesmíru..
nedalo by sa povedať že je to dokonca, veľmi žiadúci efekt? [Upraveno 18.4.2011 alamo]
tohto ked sa chytia zeleni tak sme skoncili... ziadny dopad to nema, ticho! |
|
fakt žiadny dopad?
ale vesmír sa predsa rozpína.. a podľa všetkého sa rozpína čoraz rýchlejšie, pretože "kozmologická konštanta x" má navrch
časom sa teda zmení na fakt studené miesto, nepriateľské k životu ako ho poznáme
navýšením hmotnosti vesmíru, pre náš "sebecký záujem", dostať sa k lacnej energii, by sme teda mali vesmír, a akýkoľvek život v ňom, zachrániť pred zánikom.. [Upraveno 18.4.2011 alamo]
ostatne to by mohlo byť vysvetlením "temného prúdenia"
niekto tam ďaleko od nás, čerpá energiu z vákua fakt vo veľkom
čím tam zvyšuje hmotnosť, a gravitáciu.. a preto tie galaxie, vykazujú poruchu v pohybe
nejaký "sebecký E.T." sa už vesmír snaží zachrániť? [Upraveno 18.4.2011 alamo] |
25.4.2011 - 14:25 - Adolf | |
|
Za záhadný Pioneer effect - divné zpomalování daleko letících sond - prý může tepelné vyzařování:
http://www.space.com/11471-weird-pioneer-space-anomaly-explanation-proposed.html
 ____________________ Áda |
26.4.2011 - 09:28 - Adolf | |
|
To je horor, takhle to napsat.
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/231700-obri-urychlovac-zrejme-nasel-dlouho-hledanou-minicastici-hmoty.html ____________________ Áda |
|
NASA's Gravity Probe B Confirms Two Einstein Space-Time Theories
http://www.nasa.gov/mission_pages/gpb/gpb_results.html |
05.5.2011 - 10:37 - Adolf | |
|
http://wattsupwiththat.com/2011/05/04/einstein-proven-right-again/#more-39299
Zase se ukázalo, že Einstein má pravdu
Posted on May 4, 2011 by Anthony Watts
Stanfordská Sonda Gravity Probe B potvrzuje Einsteinovy teorie
Po 52 letech konceptů, testů a čekání lemovaných vědeckým pokrokem i zklamáním spěje jeden z nejdéle trvajících projektů Standfordu spolu s NASA ke svému závěru ve větším porozumění vesmíru.
Umělecké pojetí sondy Gravity Probe B obíhající Zemi, aby proměřovala časoprostor - čtyřrozměrný popis vesmíru zahrnující výšku, šířku, délku i čas. Image: NASA
Výzkumníci ze Stanfordu i NASA potvrdili dvě předpovědi obecné teorie relativity Alberta Einsteina, čímž uzavřeli nejdéle běžící projekt této kosmické agentury.
Experiment známý jako Gavity Probe B využil čtyřech ultra-přesných gyroskopů umístěných v satelitu, kde proměřovaly dva aspekty Einsteinovy teorie gravitace. Prvním je geodetický efekt čili zakřivování prostoru a času kolem gravitačního tělesa. Druhým je unášení referenční soustavy, které je funkcí toho, jak rotující objekt vtahuje do své rotace i prostor a čas.
Po 52 letech konceptů, stavění, testů a čekání tento vědecký satelit s bezprecedentní přesností rozpoznal oba tyto efekty tím, že se během pobitu na polární orbitě kolem Země zaměřil na jedinou hvězdu, IM Pegasi. Pokud by gravitace čas a prostor neovlivňovaly gyroskopy sondy Gravity Probe B, tak by během pobytu na orbitě ukazovaly navždy ve stejném směru. Ale potvrzujíc tak Einsteinovu obecnou teorii relativity gyroskopy, jak podléhaly gravitaci Země, zažívaly nepatrné, měřitelné změny směru svého vrtění.
Toto zjištění se objevila v on-line vydání žurnálu Phisical Review Letters http://prl.aps.org/
„Představte si Zemi, jako by byla ponořená do medu. Jak se planeta otáčí kolem své osy a obíhá Slunce, med se kolem ní zakřivuje a víří, a to samé se děje s časem a prostorem,“ řekl Francis Everitt, stanfordský fyzik a hlavní badatel Gravity Probe B.
Trvalý odkaz
„GP-B potvrdila dvě z nejpronikavějších předpovědí o Einsteinově vesmíru, které mají dalekosáhlé důsledky na astrofyzikální výzkumy,“ řekl Everitt. „Podobné je to i s desetiletími technologických inovací za misí, jejichž odkaz na vědy o Zemi a vesmíru nadále trvá.“
Stanford byl pro NASA u této mise hlavním kontraktorem a byl odpovědný za konstrukci a integraci vědecké aparatury a datovou analýzu z provozu mise.
Většina technologie potřebné k otestování Einsteinovy teorie nebyla ještě v roce 1959 vynalezena a tehdy nezávisle na sobě Leonard Schiff, šéf fyzikální fakulty na Stanfordu a George E. Pugh z Ministerstva obrany navrhli pozorovat přesnost gyroskopů na satelitech obíhajících Zemi při zaměření na vzdálenou hvězdu. K tomuto účelu se Schiff sdružil s kolegy ze Stanfordu Williamem Fairbankem a Robertem Cannonem a následně v roce 1962 přibrali Everitta.
NASA se k tomu přidala v roce 1963 se zahajovacím financováním na vývoj experimentu relativistického gyroskopu. O jednačtyřicet let později vystřelili na orbitu 400 mil nad Zemí satelit.
Projekt byl brzy stižen problémy a zklamáním, když se u gyroskopů objevilo neočekávané kymácení, které měnilo jejich orientaci a vnášelo do dat interference. Týmu vědců trvalo roky, než se probrali z toho vzniklým datovým bincem a zachránili z něj informace, které potřebovali.
I přes tyto těžkosti vedly desítky let vývoje Gravity Probe B k průlomovým technologiím kontroly poruch působících na kosmickou loď, jako aerodynamické brzdění, magnetická pole a tepelná proměnlivost. Sledovač hvězdy na této misi spolu s gyroskopy byly ty nejpřesnější, jaké kdy byly zkonstruovány a vyrobeny.
Hrálo to roli při vývoji GPS
Inovace umožněné GP-B se využily v Global Positioning System, jako třeba rozdíl GPS s unášenou fází, a s tímto přesným polohováním to umožňuje, aby i letadla přistávala bez pomoci pilota. Další technologie z GP-B byly aplikovány v NASA misi Cosmic Backgroud Explorer, která rozpoznává radiaci kosmického pozadí. Tato měření jsou oporou pro „teorii velkého třesku“ a vedla k Nobelově ceně pro Johna Mathera z NASA.
„Výsledky mise budou mít v nadcházejících letech dlouhodobý dopad na práci teoretických fyziků,“ řekl Bill Sandhi, vedoucí astrofyzik a programový vědec z Ústředí NASA ve Washingtonu. „Každá budoucí prověrka Einsteinovy teorie obecné relativity bude muset usilovat o měření přesnější než pozoruhodná práce, kterou odvedla GP-B.“
GP-B v průběhu své mise posunula hranice vědění a poskytla i praktický pozemní výcvik pro 100 doktorandských studentů a 15 kandidátů na magisterský titul v universitách po celých Spojených státech. Na projektu rovněž pracovalo více než 350 bakalářských studentů a čtyři tucty středoškolských studentů spolu s vedoucími vědci a aerokosmickými inženýry z průmyslu a od vlády.
Sally Ride první americká žena astronautka ve vesmíru během svých studií na Stanfordu také na GP-B pracovala. Dalším byl laureát Nobelovy ceny Eric Cornell, který rovněž na Stanfordu studoval.
Za agenturu program Gravity Probe-B spravovalo NASA’s Marshall Space Flight Center in Huntsville, Ala. Toto kosmické plavidlo a některé z hlavních součástí jeho užitečného zatížení zkonstruoval, integroval a otestovala Lockheed Martin Corporation.
===========================================================
O testování Einsteinových teorií se dovíte více zde: http://einstein.stanford.edu/SPACETIME/spacetime-index.html h/t Dr. Leif Svalgaard via email
Ještě ilustrace od jiného článku:
Ilustrace předpovězeného geodetického efektu i efektu unášení referenční soustavy a Schiffovy rovnice k jejich výpočtu.
CREDIT: NASA/Stanford University [Upraveno 05.5.2011 Adolf] ____________________ Áda |
|
asi to bude blbosť.. ale..
prejavujú sa aj pri zotrvačnom pohybe hmotných objektov kvantové javy?
myslím podobne ako pri svetle, aby fotón "vedel" ktorým smerom sa má vydať potrebuje byť v prúde iných fotónov, keď nie je pohybuje sa nevypočitateľne
neviem ako sa na to spýtať
kde v hmote-atóme je informácia, o tom ktorým smerom sa ako celok má zotrvačne pohybovať?
asi by to malo byť v jadre keďže obsahuje väčšinu hmotnosti?
keď vezmeme z jadra jeden jediný protón, stále sa pohybuje ako "makroskopický" objekt, alebo sa uňho objaví pri zotrvačnom pohybe kvantová "nevypočitateľnosť"? |
|
Kvantové jevy se uplatňují vždy, pouze v makrosvětě zanedbatelně malou měrou. [Úměrně Planckově konstantě má každé těleso svou hybnost a zároveň vlnovou délku.]
Při zkoumání pohybu např. protonu se mnohé zjednoduší, když nás bude zajímat pouze počáteční a koncový bod jeho dráhy a to mezi nebudeme řešit.
Setrvačnost je pouze projev zachovávání hybnosti. ____________________ --
MIZ |
|
25.4.2011 - 14:25 - Adolf citace: Za záhadný Pioneer effect - divné zpomalování daleko letících sond - prý může tepelné vyzařování
napadla ma fakt šialená otázka
mohla by mať informácia - "mém", sama o sebe nejakú hmotnosť?
dajme tomu že vezmeme nepopísané DVD rom (alebo akékoľvek pamäťové médium) a odvážime ho
potom naň zapíšeme nejaké informácie, napríklad archív MP3 alebo filmy
bude mať aj potom rovnakú hmotnosť?
fakt uletený nápad..
lebo ak nasypeme na "tácku" piesok, a odvážime ju
a potom do toho piesku, napíšeme nejaký návod na niečo, hmotnosť tácky a piesku sa nezmení, iba sa zmení jeho usporiadanie v priestore
hmotnosť musí zostať rovnaká
ale ak si ten návod niekto prečíta, a bude podľa neho postupovať
vyvolajú "virtuálne častice" mémov v ňom obsiahnuté, zmenu v reálnom svete
napadlo ma to celé keď som si prečítal toto
http://en.wikipedia.org/wiki/Pioneer_anomaly
napadla ma otázka, čo keď sondy pionner spomaľujú "jednoducho" preto lebo sú ťažšie ako by mali byť, a ťažšie sú preto lebo nesú čosi naviac - "posolstvo"? |
|
Informace sama o sobě nemá hmotnost.
Informace potřebuje nějaký svůj nosič. Dobrá je příklad s pískem na misce: Pokud do něj "vyryji" nápis, jen přemístím písek, ale nezměním jeho celkové množství tj. hmotnost na té misce.
Špatný příklad by bylo psaní na papír, kde popsaný papír bude samozřejmě těžší než nepopsaný o hmotnost toho barviva z mého fixu.
Celkově je ale ta myšlenka správná, že např. DVD s filmem je "cosi víc" než DVD bez filmu [tady předpokládám, že se procesem zápisu dat na DVD jeho hmotnost nemění, že se třeba část hmoty z DVD neodpaří]. To, čím se tyto dva disky DVD budou lišit je obsažená entropie [S].
Podobně ohřátá voda obsahuje více "vnitřní energie" než studená a zde této vnitřní energii říkáme teplo [nebo pak "ve vyšších ročnících" enthalpie H]. [Do třetice do této rodinky patří ještě Gibbsova energie G.]
Entropie je označována jako "míra uspořádanosti systému", přičemž numericky to je tak, že uspořádáním systému [vykreslením nápisu do písku] snížím entropii toho systému. Všechny děje ve vesmíru pak probíhají tak, že entropie systému narůstá. Vesmír a jeho entropie se tedy laicky řečeno bude snažit, aby nápis z písku zmizel, např. působením větru, gravitace a tak. Stejně tak budou samovolně probíhat pochody vedoucí ke ztrátě informací z disku DVD korozí apod.
Je to ekvivalentní tomu, že ohřátá voda "se bude snažit" všemi možnými procesy vychladnout.
Shrnuto: Každý systém jako celek směřuje ke studené homogenitě. Tj. k systému s co nejvyšší entropií, tj. neuspořádaností. ____________________ --
MIZ |
|
príklad s ohriatou vodou je asi nesprávny
pretože keď nejakú vodu ohrejeme, pridáme do nej energiu
zmeníme tak aj jej hmotnosť, zvýšime ju, ohriata voda bude ťažšia
je jedno či je energia tepelná, alebo pohybová
musí sa prejaviť to isté ako v prípade pohybu, čím rýchlejšie sa niečo pohybuje, tým je to ťažšie, a preto je rýchlosť svetla absolútna |
|