|
http://www.grc.nasa.gov/WWW/sensors/PhySen/docs/LENR_at_GRC_2011.pdf
vlastne tam potvrdzujú prítomnosť "anomálneho" vzniku tepla
vysvetlenie iba teórie..
a hneď to navrhujú využiť pomocou stirlingu, a nahradiť tak plutóniové články |
| 14.1.2012 - 11:35 - Machi | |
|
Abych se přiznal, nějak mi není z té prezentace jasné, kde je ten zisk energie.
Na straně 12 jsou grafy, kde jde vidět téměř skokový nárůst teploty během "napouštění" vodíku a těžkého vodíku, který se pak se zpožděním projeví při "vypouštění". Kde je ten zisk? A i kdyby, jedná se o tak malé rozdíly teplot, že jsem k jakémukoliv možnému nahrazení Pu238 skeptický.
Nehledě k tomu, že je divné psát o nějakém budoucím využití, když neví jak to funguje a kolik energie (jestli vůbec?!) z toho vlastně dostali.
Proč neudělají pokus s celým zařízením v nějakém izolovaném "kalorimetru", kde zjistí teploty celého zařízení před a po pokusu a přitom odečtou elektrický příkon do zařízení (nebo se tlakování provede samo od sebe?). |
|
no áno, arzenikové baktérie.. a SLS..
s takej "dielne", môže vypadnúť, naozaj všeličo |
|
Ciolkovskeho rovnica vychadza z Newtonovskej fyziky?
Ak dosiahnem povedzme pomocou antihmoty ISP na urovni 40%c, co je technicky predstavitelne, tak pri velmi prijemnom C dokaze dvojstupnova verzia zrychlit na 128%c... 
Nuz v relativistickom tvare bude Ciolkovskeho rovnica asi pekna divocina...  |
|
citace:
Ciolkovskeho rovnica vychadza z Newtonovskej fyziky?
Ak dosiahnem povedzme pomocou antihmoty ISP na urovni 40%c, co je technicky predstavitelne, tak pri velmi prijemnom C dokaze dvojstupnova verzia zrychlit na 128%c...
Nuz v relativistickom tvare bude Ciolkovskeho rovnica asi pekna divocina...
1903... takze nie relativisticka... dokonca na wiki sa pise, ze bola pouzivana od r. 1813 v anglickej kralovskej akademii... [Edited on 19.1.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Obdoba Ciolkovského rovnice pro relativistický případ je Ackeretova rovnice:
kde v je rychlost rakety, c je rychlost světla a G je:
kde M je hmotnost plné rakety s palivem, m je hmotnost prázdné rakety a u je výtoková rychlost.
[Upraveno 20.1.2012 HonzaVacek] |
|
http://veda.sme.sk/c/6271364/neutrina-nie-su-rychlejsie-ako-svetlo.html
http://news.sciencemag.org/scienceinsider/2012/02/breaking-news-error-undoes-faster.html?ref=hp ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
zle "zapojený kábel".. sranda..
........
čo na to Motl?
http://motls.blogspot.com/2012/02/opera-gps-mistake-found-neutrinos.html
[Upraveno 22.2.2012 alamo] |
|
Podle CERN Press Release identifikovali dva možné zdroje chyby. Jeden měřený čas letu neutrin prodlužuje a druhý zase naopak zkracuje
Měření se budou opakovat v květnu.
|
|
| tak, to bude napínavé.. |
|
citace:
zle "zapojený kábel".. sranda..
........
čo na to Motl?
http://motls.blogspot.com/2012/02/opera-gps-mistake-found-neutrinos.html
[Upraveno 22.2.2012 alamo]
hajzlik jeden |
|
pred istým časom som sa tu púšťal do dosť krkolomných teórií, ohľadom čiernych dier.. a následne aj poriadne "cáklej" kozmológie až "metafyziky"
a teraz zrazu..
http://scienceworld.cz/fyzika/tvorba-novych-vesmiru-inteligentnimi-bytostmi-1747
"Protože nový vesmír má do určité míry dědit vlastnosti svého předchůdce (sadu fyzikálních zákonů, konstant...), je pak schopnost tvořit černé díry měřítkem jakési evoluční úspěšnosti (vesmíru i jeho potomků). Dědičnost by pravděpodobně nebyla stoprocentní, takže by mohla fungovat i další podmínka pro existenci darwinovské evoluce, totiž variabilita."
a "zlatý klinec"
"Kniha na první pohled působí poněkud pouťovým dojmem. Fakt, že autor je vědeckým poradcem New Scientistu a v předmluvě k českému vydání se o knize pochvalně vyjadřuje Jiří Grygar, je snad však jistou zárukou solidnosti."
...
teraz ma napadlo
keby som to čo tu vtedy, popísal na fóre aldebaran, nielenže by ma "zhodili do čiernej diery", ale doslova "predžuli" [Upraveno 02.3.2012 alamo] |
|
| nuž - Quod licet Iovi, non licet bovi. |
|
až na to, že ten, kto sa podujme súdiť, a vyberať čo je "Iovi", a zatracovať to čo je podľa neho "bovi", keďže je len človek, časom sa ten sudca, môže sám ukázať ako poriadny kus "bovi"  |
| 03.3.2012 - 09:35 - Alchymista neprihlásený | |
|
Skôr v tom zmysle, že autor knihy už má nejakú tú publikačnú činnosť za sebou a svoje teórie si dokáže aj "nejak" obhájiť.
Navyše, ak to čo je v knihe, napíšeš na fóre, do čiernej diery ťa zhodia ľahko, ale knihu, ktorá existuje fyzicky v pár tisíc exemplároch je už ťažké hodiť do aj do reálnej čiernej diery, aj do virtuálnej na Aldebarane. |
|
čo vlastne znamená "sigma" faktor?
napríklad pri overovaní existencie "higgsa"..
pochopil som to tak že sa vlastne má jednať o výšku pravdepodobnosti, že nejaký pozorovaný jav, je zhodný s jeho teoretickým modelom..
ale ako sa to vlastne odvodzuje? |
|
sigma je štandardná odchýlka, nie?
edit: aj keď v tomto to asi nebude tak
[Edited on 04.3.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| to teda nie je príliš informatívne.. |
|
1 sigma - 68,26%
2 sigma - 95,44%
3 sigma - 99,74%
4 sigma - 99,9937%
6 sigma - 99,9999998% |
|
alamo: ja som sa tiez viac pytal, ako ti odpovedal
alchymista: vdaka
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
to je teda termín "pravda" s vedeckého hľadiska sakramentsky citlivý
kto vie ako by to dopadlo, keby sa "sigma" používalo aj v iných vedných oboroch?
napríklad taká "klimatológia"?
aké "sigma" by asi dostala teória "GW"?
...
koľko má momentálne "higgs"? |
| 07.3.2012 - 01:06 - Machi | |
|
Ve všech oborech, které to přímo umožňují, se samozřejmě sigma používá.
Tzn i v klimatologii. Vlastně je tomu tak, že když sigma při nějakém výpočtu nepoužijete, tak by případný vědecký článek snad ani neprošel peer review. |
|
citace:
koľko má momentálne "higgs"?
posledne cislo, co som videl, po skombinovani vysledkov z cms a atlasu, bolo sigma nieco malo cez 4... myslim 4,3 alebo tak...
a ak sa nemylim, tak treba 5 aby to mohli oznacit za objav? tak nejak?
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
hladal som nieco o termojadrovych raketovych motoroch, a zistil som ze ide v podstate o jednoduchu konstrukciu, kde je mala palivova tableta zapalena sustredenym laserovym alebo casticovym pulzom. Identicky pristup teraz skusaju Americania v ramci vyskumu alternativnych pristupov k fuzii.
Zaujimalo by ma ake problemy v sucasnosti brania rozvoju fuzneho motora, ktory v podstate nemusi udrzat kontinualnu fuziu, kedze pracuje v pulznom rezime, a preto by nemal mat podobne problemy ako napr. tokamakova fuzna elektraren. |
|
Jedným z problémov je, že na pohon fúzneho pohonu takéhoto typu je potrebný celkom výkonný zdroj energie pre napájanie laserov a chladenia supravodivého elektromagnetického systému "spaľovacej" komora a trysky.
Problémy okolo konštrukcie naopak sú veľmi podobné problémom okolo tokamakov - treba udržať expandujúcu plazmu mimo dotyku s konštrukciou, konštrukčné materiály sú vystavené intenzívnemu neurónovému toku a radiácii a tak ďalej.
V mojej predstave sa to príliš nelíši od energetického tokamaku - celý systém je ale lineárny, nie toroidálny, teda na jednej strane "uzatvorený" a na druhej "otvorený" do kozmu. |
|
rozdiel oproti tokamaku je v tom, ze v motore nemusite udrzat stabilnu plazmu. Staci dostatocne silnym laserovym pulzom stlacit palivovu tabletu natolko, aby vznikla fuzia. Produkty fuzie vyletia von z magnetickej trysky a vznika tah. V podstate obdoba pulzacneho motora na V1
energia samozrejme bude musiet byt cerpana z fuzneho procesu. Niekde som videl navrh urobit tam nejaku MHD elektricku slucku, ale tomu prd rozumiem... Je mozne ohrievat nejake pracovne medium na stene trysky a pouzit standardny tepelny generator? Ako sa vyraba elektrina v tokamaku?
Materialy - vecny problem. Helium3 malo tusim tento problem riesit. Hned mame dovod lietat na mesiac - je to nutne ak chceme lietat dalej |
|
citace:
rozdiel oproti tokamaku je v tom, ze v motore nemusite udrzat stabilnu plazmu. Staci dostatocne silnym laserovym pulzom stlacit palivovu tabletu natolko, aby vznikla fuzia. Produkty fuzie vyletia von z magnetickej trysky a vznika tah. V podstate obdoba pulzacneho motora na V1
energia samozrejme bude musiet byt cerpana z fuzneho procesu. Niekde som videl navrh urobit tam nejaku MHD elektricku slucku, ale tomu prd rozumiem... Je mozne ohrievat nejake pracovne medium na stene trysky a pouzit standardny tepelny generator? Ako sa vyraba elektrina v tokamaku?
Materialy - vecny problem. Helium3 malo tusim tento problem riesit. Hned mame dovod lietat na mesiac - je to nutne ak chceme lietat dalej
Melo to byt tak, ze z tokamaku by se z obvodove steny stahlo teplo pomoci tepelneho media (voda?), ktere by se menilo v paru jako v kazde jine tepelne elektrarne. Tato para by se rozdistribuovala k nekolika paroturbinam o vykonu 1500-2000MW.
Helium3 resi radioaktivitu puvodne zamyslene fuze Deuteria-Deuterium. Kdy vznika radioaktivni Tritium, ktere svym gama zarenim pri fuzi D-D nejen zdravotne skodi lidskemu organismu, ale soucasne se poskozuje (zkracuje zivotnost) material z ktereho je vyrobena komora diky bombardovani neutronu.
Pokud se vsak Tritium nahradi Heliem3, tak nevznikaj (ci vznika malo) "spatne" produkty fuze (neutronove gama zareni do lidskeho organismu a do materialu z ktereho je vyrobena komora, povetsinou specialni kov).
Alespon tak nejak jsem to pochopil ja a neni to uplne presne napsane. Nejsem jaderny vedec.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termojadern%C3%A1_f%C3%BAze
http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/jadernezdroje.html
http://web.vscht.cz/hrotkovr/jadro/jadernafuze.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3838
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4120
|
|
http://osel.cz/index.php?clanek=6185
vo fermilabe zrealizovali a dokázali prenos dát pomocou neutrín
zatiaľ je to ale dosť "ťažkopádne" (najľahší výraz) |
| 20.3.2012 - 12:15 - Tlama | |
|
citace:
http://osel.cz/index.php?clanek=6185
vo fermilabe zrealizovali a dokázali prenos dát pomocou neutrín
zatiaľ je to ale dosť "ťažkopádne" (najľahší výraz)
možná se tady pomalu schyluje k další technologické revoluci, kterou si vůbec zatím neumíme představit |
|
To jsou ti samí, co naměřili neutrinům nadsvětelnou rychlost?
____________________
--
MIZ |
