| 13.10.2012 - 13:22 - Raul | |
|
citace:
Opravte ma ked je moja nasledujúca úvaha špatná(nemám naštudovanú teoriu relativity ani tú špeciálnu):hmotnosť telesa je problém hlavne pri prudkom zrýchlovaní napr. auto z 0 na 100 za 2s. Je potrebný motor velkého výkonu. Keď chceme z 0 na 100 za 2 min. Treba motor menšieho výkonu a tá istá hmotnosť nekladie už tak velký odpor v okamžiku tesne pred dosiahnutím 100 ani v žiadnom inom. Príklad z raketovej techniky majme motor ktorý by raketu v kozmickom priestore bol schopný hypoteticky nekonečne dlho zrýchlovať ale s malym zrýchlením. Neviem prečo by rýchlosť svetla po určitom čase mala byť problém.Hmotnosť by pri pomalom zrýchlovaní nekládla taký odpor vlastne by mala klásť taký odpor ako keď ideme z rýchlosti 200km/s na 201 km/s tak isto by sme mali bez problémov zrýchliť z 299 999 km/s na 300 000km/s.
Ona ta Vaše úvaha je takto řečena v podstatě správná. Ale jen pokud v tom vašem příkladě uvažujete to zrychlení vnímané cestujícím.
Ten výše zmiňovaný nárust hmotnosti je totiž relativistická hmotnost. A teorie relativity je především o té relativitě. Nárust hmotnosti tedy pouze z pohledu - relativně vůči "statické" vztažné soustavě, tj. soustavě ve které se daný objekt danou rychlostí pohybuje. V tomto případě ale zároveň nezapomínejme uvažovat i dilataci času. Z pohledu (vůči) této statické vztažné soustavě sice budou cestující mít zrychlení stále pomalejší, ale cestovateli zároveň i pomaleji vnímané.
Tedy z pohledu statické vztažné soustavy nejde o nadsvětelnou rychlost, jelikož zde je rychlost pouze limitně blížící se ke světelné + dilatace času pohybujícího se objektu.
Pro cestujícího v jeho vlastní vztažné soustavě žádný nárust vlastní hmostosti, dilatace vlastního času, tj. i snižování vlastního zrychlení není. Pro cestujícího bude při konstantním tahu motoru zrychlení skutečně konstantní. Pokud tedy cestující rychlost budou počítat dle akcelerometru a vlastních hodin, měly by po nějaké době skutečně měřit "zdánlivě" nadsvětelné rychlosti. Pokud by tedy kosmická loď měla libovolně výkonný motor, pak tedy reálně mohou překonat určitou vzdálenost za libovolně krátký interval vlastního (tzn. palubního) času. Tzn. např. vzdálenost 20 světelných let mohou bez jakýchkoliv relativistických bariér překonat i za méně než 20 let.
Ale i přesto ve skutečnosti nejde o nadsvětelné rychlosti ani z pohledu (vztažné soustavy) cestujících. I zde se rychlost ve skutečnosti pouze blíží světelné, ovšem zároveň dochází ke kontrakci délek okolního prostředí, tedy i ke kontrakci vzdálenosti.
Z pohledu cestujících se jinak řečeno v určitém smyslu dá zanedbat speciální teorie relativity. Upozorňuji ale, že v případě zrychlování se z pohledu cestujících při výpočtu přesné doby k dosažení cíle nedá zanedbat obecná teorie relativity. |
|
citace:
Pokud tedy cestující rychlost budou počítat dle akcelerometru a vlastních hodin, měly by po nějaké době skutečně měřit "zdánlivě" nadsvětelné rychlosti. ...
ano ale po nekonecnej dobe.
pretoze cestovatelova posledna sekunda pre dosiahnutie rychlosti svetla bude sice pre cestovatela trvat skutocne jednu sekundu, ale z mojho pohladu ta sekunda bude trvat nekonecne dlho...
|
|
citace:
citace:
Pokud tedy cestující rychlost budou počítat dle akcelerometru a vlastních hodin, měly by po nějaké době skutečně měřit "zdánlivě" nadsvětelné rychlosti. ...
ano ale po nekonecnej dobe.
pretoze cestovatelova posledna sekunda pre dosiahnutie rychlosti svetla bude sice pre cestovatela trvat skutocne jednu sekundu, ale z mojho pohladu ta sekunda bude trvat nekonecne dlho...
Tedy pokud by motor mel nejaky vykon, z hlediska cestovatele ho stale ma, pozorovatel ho ale bude povazovat za blizky nule....  |
|
samozrejme.. stále ale máme predpokladať že cestovateľ s tej "pseudosingularity" na ktorú sa jeho loď zmení, vylezie živý a zdravý?
čiže loď to v žiadnom nezlisuje do horúcej guľôčky, a cestovateľ sa nezmení na škavariaci povlak s ľahkých prvkov, na tejto guľôčke?
nemôžem si pomôcť.. nech sa to šprtám ako chcem, toto je jediný záver ku ktorému som sa zatiaľ dopracoval.. |
|
citace:
samozrejme.. stále ale máme predpokladať že cestovateľ s tej "pseudosingularity" na ktorú sa jeho loď zmení, vylezie živý a zdravý?
čiže loď to v žiadnom nezlisuje do horúcej guľôčky, a cestovateľ sa nezmení na škavariaci povlak s ľahkých prvkov, na tejto guľôčke?
nemôžem si pomôcť.. nech sa to šprtám ako chcem, toto je jediný záver ku ktorému som sa zatiaľ dopracoval..
Nedavno jsem na tohle tema nekde narazil. Pri delsi debate vyslo najevo, ze rychlost blizka rychlosti svetla gravitacni kolaps nezpusobi. Zduvodneni si uz nepamatuji, takze pokud to tu nekdo rozvede, budu rad.
Jinak, nevite nekdo, jak to je s merenim gravitacnich vln a rychlosti sireni gravitace jako takove? |
|
O úspešnej detekcii gravitačných vĺn som zatiaľ nepočul - a bez detekcie nie je možné akékoľvek meranie.
alamo - problém častíc medzihviezdnej hmoty je pri "zreálnení" takéhoto myšlienkového experimentu nezanedbateľný. [Upraveno 13.10.2012 Alchymista] |
|
citace:
O úspešnej detekcii gravitačných vĺn som zatiaľ nepočul - a bez detekcie nie je možné akékoľvek meranie.
ak to správne chápem
problém vraj už nie je s detektormi samotnými, ale so schopnosťou nejaký signál, s tej hory dát čo máme, vyhrabať a dať ho do súvislosti s nejakým jeho konkrétnym zdrojom
http://osel.cz/index.php?clanek=6509
čo si žiada distribuované výpočty podobne ako seti home
|
|
citace:
samozrejme.. stále ale máme predpokladať že cestovateľ s tej "pseudosingularity" na ktorú sa jeho loď zmení, vylezie živý a zdravý?
čiže loď to v žiadnom nezlisuje do horúcej guľôčky, a cestovateľ sa nezmení na škavariaci povlak s ľahkých prvkov, na tejto guľôčke?
nemôžem si pomôcť.. nech sa to šprtám ako chcem, toto je jediný záver ku ktorému som sa zatiaľ dopracoval..
No, tak tohle je takový věčný problém, který se neustále probírá horem dolem a třeba na Aldebaranu se také řešil, mám pocit, že nejvíce v tématu Koncept relativistické hmotnosti, ale i v dalších tématech:
http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=1273&highlight=koncept
Asi nejkorektnější řešení je podle Einsteinových rovnic gravitačního pole, ve kterých vystupuje na pravé straně tenzor energie-hybnosti. Ten je pro neinteragující prach tvořen pouze hustotou hmoty a čtyřvektorem rychlosti.
Díky té čtyřrychlosti se v něm vyskytuje i ten faktor gamma, který způsobuje nárůst hmotnosti. Gama v tenzoru ale podle mě způsobí jenom to, že pozorovatel v klidu uvidí, že zakřivený prostor kolem letícícho objektu se zkrátí ve směru pohybu jak to předpovídá speciální teorie relativity kontrakcí délek. Pokud by se tedy letící těleso mělo proměnit v ČD, znamenalo by to předpokládat existenci nějaké privilegované vztačné soustavy, vůči které by se to stalo. Pak by ale STR neplatila a neplatily by ani Lorentzovy transformace.
Jenom poznamenám, že zrovna případ zrychlující rakety lze řešit i prostředky STR a není třeba hned sahat hned k OTR. Stačí si zavést libovolné množství inerciálních vztažných soustav, které se vzájemně pohybují o nějaké delta v.
V souvislosti s tou singularitou letícího objektu je tu ale několik rozporů.
Vyjděme z předpokladu STR, že všechny inerciální systémy jsou rovnocené. Máme tu tedy pozorovatele, který sleduje letící raketu, která se mu před očima promění v černou díru. Pak tu ale máme cestujícího v raketě. Pro něho se okolní vesmír začne pohybovat a tedy některé pozorované jím objekty by se měly změnit v černé díry. On se toho lekne a zastaví. Uvidí vesmír zase normální a pozorovatel v klidu spatří jak se raketa zastaví a zase černá díra nikde. Je tedy vidět, že každý pozorovatel by spatřil naprosto odlišnou realitu.
Dalším problémem je standardní model částic, ve kterém je každá částice popsaná sadou kvantových čísel, a které jsou chápány jako bodové částice. Elektrony lze urychlovat celkem snadno na relativistické rychlosti, takže by neměl být problém urychlit je tak, aby se změnily v ČD. Háček je ovšem v tom, že pro černé díry platí tzv. "No-hair theorem", který říká, že cokoliv spadne pod horizont ČD, přijde o všechna kvatnová čísla a zůstane pouze hmotnot, elektrický náboj a moment hybnosti. Elektron by tedy měl přijít alespoň o své leptonové číslo, ale nic takového se nepozoruje ani při relativistických rychlostech. Stále zůstává elektronem. |
|
problém ale je že zatiaľ čo ten pokus s raketou sa nekonal..
s "elektrónmi" sa konajú každodenne, a to nasledovne
časticu elektrón pozorujeme pred jej "štartom", následne už nepozorujeme čo sa deje s časticou počas urýchľovania, to čo pozorujeme sú produkty zrážky s "terčom"
doslova ako keby sme zobrali "jahodu", nabili ju do "kanóna", namierili na terč "hrušku", vystrelili.. potom sa bežali pozrieť k terču "hruške"..
a miesto neho (miesto hrušky) našli veľkú hromadu "melónov" "banánov" a "ananásov".. 
takže nie sme si istý, či sa nám náhodou "jahoda" počas urýchľovania nepremenila na "dva citróny"  [Upraveno 14.10.2012 alamo] |
|
Alamo, jenom takovou malou otázečku k tomu tvé problému s raketou, která by se podle tebe měla změnit v ČD. V jaké vztažné soustavě budeš měřit rychlost té rakety?
Dejme tomu, že v nějaké vztažné soustavě raketa zrychluje a v každém okamžiku má nějakou rychlost blížící se c. Existuje totiž nekonečně mnoho dalších inerciálních soustav, ve které rychlost ta rychlost bude nerelativistická a i nekonečně mnoho neinerciálních soustav, kde bude také nerelativistická, ale bude zrychlovat s jiným nebo dokonce nulovým zrychlením. |
|
citace:
...takže nie sme si istý, či sa nám náhodou "jahoda" počas urýchľovania nepremenila na "dva citróny" [Upraveno 14.10.2012 alamo]
Myslím, že sme si tým dostatočne istý.
Máme totiž vo fyzike dobre overenú celú škálu zrážkových rýchlostí a pri nižších rýchlostiach sme nepozorovali nielen žiadnu premenu "jahody" na "citrón", ale ani len náznaky, že by v "jahode" vzrastal "obsah kyseliny citrónovej".
Dokonca sme schopný spáchať aj také zverstvo, že elektróny urýchlime, časť zväzku použijeme na experiment a druhú časť zväzku opäť zbrzdíme na nízku rýchlosť. Pokiaľ by pri vysokej rýchlosti dochádzalo k premene "jahody na citróny", - a tomu by nasvedčovala produkcia "ananasov a banánov pri zrážke jahôd a hrušiek" - tak by sa nejaké "zabudnuté citróny" museli objaviť počas zbrzdenia zväzku a v zbrzdenom zväzku. Nič také sa ale nepozoruje.
Takže vznik nových častíc pri zrážkach ide výlučne na účet kinetickej energie častíc a premeny energie na hmotu. Dokonca zo zákonov zachovania kvantových čísiel vieme predpovedať a následne aj experimentom dokázať, že pri zrážke "extrémne rýchlej jahody a hruškového terču" vzniknú len "ananasy a banány", ale nemôže vzniknúť žiadne "kôstkovité ovocie typu čerešne a slivky", pretože ani "hrušky", ani "jahody" nemajú "kostkové" kvantové číslo. Presnejšie, vzniknúť môžu, ale vždy iba v pároch "čerešňa-antičerešňa". |
|
tak fajn.. som v koncoch..
v každom prípade toto "OZ" podanie sxperimentov na urýchľovačoch, je zábava sama o sebe |
|
citace:
Takže vznik nových častíc pri zrážkach ide výlučne na účet kinetickej energie častíc a premeny energie na hmotu. "
Jsem rád, že je experimentálně potvrzeno, že známý vztah hmoty a energie platí oběma směry - lze to tak provádět - způsob výroby nových zajímavých částic i pro další možnosti v budoucnu jen z energie tu tedy je.
Již předtím jsem pal do diskuzí, že tento vzhtah není jistě jen jednosměrný - sem rád že to je skutečně i potvrzeno experimentálně - čímž jsem si dosud nebyl jistej. |
|
http://nextbigfuture.com/2011/05/nasa-confirms-widom-larsen-theory.html
absolutne nechapem ako to funguje, ale mohol by to byt nas prelomovy zdroj energie, za ktory sa vsetci modlime
SSTO, supersonicka doprava, tolko potrebny zdroj pre VASIMR atd. |
|
Celé to zrejme vychádza z tohoto článku: http://arxiv.org/pdf/cond-mat/0505026v1.pdf
 vyžaduje do drobnosť
citace:
a “heavy electron” allowed by QED -requires high electric fields (~1011V/m or 10V/Å
Čož o to - pokiaľ tomu rozumiem (čož je neisté ) - dá sa to dosiahnuť nejakými podivnými javmi v jednoatomových vrstvách vodíku na povrchu niektorých kovov. Mali by pritom vznikať ultra pomalé/ultra chladné neutróny s energiou rádu desiatok až stoviek nanoelektronvoltov (tomu zodpovedá rýchlosť neutrónov do desať metrov za sekundu), ktoré potom vstupujú do reakcií s lítiom.
Kľúčom k úspechu je rozumne výkonný zdroj ultrachladných neutrónov. A nejak rozumne to uchladiť - aby neutróny zostali "ultrachladné", nesmú dostávať nejaké velké impulzy od tepelne kmitajúcich atomov celého systému...
Edit:
Spomenul som si na Lemov príbeh Golem XIV. Superpočítač Golem hovorí o inom superpočítači, Honnest Ennie (voľná interpretácia):
"... Ennie si vyrába potrebnú energiu tak, že proste myslí. Navlieka absorbčné prierezy za sebou jeden za druhým ako korálky na šnúrku..."
Ak by energetický zdroj s ultrachladnými neutrónmi fungoval, nebude to príliš odlišné...
[Upraveno 18.10.2012 Alchymista] |
|
citace:
Kľúčom k úspechu je rozumne výkonný zdroj ultrachladných neutrónov. A nejak rozumne to uchladiť - aby neutróny zostali "ultrachladné", nesmú dostávať nejaké velké impulzy od tepelne kmitajúcich atomov celého systému...
no... pozriem doma do mrazaku, mozno tam najdem este nejake miesto
inak tusil som ze tam bude nejake "ale"  |
|
keby len nejaké ale - ale je ich celé stádo
http://www.ne.ncsu.edu/nrp/ucns.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Ultracold_neutrons
http://www.ncnr.nist.gov/summerschool/ss09/pdf/Liu_FP09.pdf |
| 30.10.2012 - 13:47 - wintermute- | |
|
citace:
problém ale je že zatiaľ čo ten pokus s raketou sa nekonal..
s "elektrónmi" sa konajú každodenne, a to nasledovne
časticu elektrón pozorujeme pred jej "štartom", následne už nepozorujeme čo sa deje s časticou počas urýchľovania, to čo pozorujeme sú produkty zrážky s "terčom"
doslova ako keby sme zobrali "jahodu", nabili ju do "kanóna", namierili na terč "hrušku", vystrelili.. potom sa bežali pozrieť k terču "hruške"..
a miesto neho (miesto hrušky) našli veľkú hromadu "melónov" "banánov" a "ananásov"..
takže nie sme si istý, či sa nám náhodou "jahoda" počas urýchľovania nepremenila na "dva citróny" [Upraveno 14.10.2012 alamo]
Alamo, cely problem je v pojmoch a interpretacii slavneho vzorca o ekvivalencii hmoty a energie. Co sa rozumie pod relativistickou hmotnostou, co je kludova hmotnost... A potom je chaos v tom co je aka energia. Chapu to fyzici a tym je to stale jasne. Ja ti ho napisem trosku inak: 
Tu mas len hmotnost telesa, ktoru meria pozorovatel, ktory je v sustave, ktora je voci telesu v klude. |
|
zaujimavy rozbor poviedky a.c.clarka z pohladu fyzikalnych zakonov
http://vtm.zive.cz/fyzikalni-rozbor-povidky-arthura-c-clarka |
|
citace:
zaujimavy rozbor poviedky a.c.clarka z pohladu fyzikalnych zakonov
http://vtm.zive.cz/fyzikalni-rozbor-povidky-arthura-c-clarka
Jo, tahle povídka je krasné cvičení z nebeské mechaniky. |
|
emdrive bude fungovat?
http://www.aviationweek.com/Article.aspx?id=/article-xml/AW_11_05_2012_p84-495380.xml
http://wulixb.iphy.ac.cn/EN/abstract/abstract47295.shtml
http://en.wikipedia.org/wiki/Emdrive ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 20.11.2012 - 10:18 - PINKAS J | |
|
Mám malý dotaz na zdejší relativistické fyziky: Začnu jednoduchou analogií (Newtonova fyzika):
Stojím na okraji rovné dálnice, doprava jede auto 100 km/hod. Jiné auto jede doleva rovněž 100 km/hod. Obě auta se tedy vzájemně vzdalují rychlostí 200 km/hod.
Jak známo náš vesmír se rozpíná na všechny strany od nás. Důkazem toho je posun spektrálních čar prvků k červenému konci spektra („rudý posun“). Toto rozpínání se zrychluje se vzdáleností kosmických objektů. Četl jsem někde, že rychlost nejvzdálenějších pozorovatelných objektů se již blíží rychlosti světla. Když tedy pozorujeme takový objekt, naši protinožci mohou současně pozorovat podobný objekt vzdalující se stejnou rychlostí na opačnou stranu. Součet těchto rychlostí (tedy vzájemná rychlost obou objektů) by tedy byla vyšší než rychlost světla, což je nepřípustné dle teorie relativy.
Otázka:
1/ Jak trochu logicky vysvětlit tento rozpor
2/ Když náš vesmír vznikl velkým třeskem („Big Bang“), musí mít to rozpínání nějaké centrum. Je možno toto centrum najít ?
|
| 20.11.2012 - 10:33 - Tomas Habala | |
|
citace:
2/ Když náš vesmír vznikl velkým třeskem („Big Bang“), musí mít to rozpínání nějaké centrum. Je možno toto centrum najít ?
Ano, centrum sa da najst velmi lahko - je totiz vsade. Big Bang sa totiz neodohral tak, ze by sa nejake centrum rozpinalo do priestoru, ale odohral sa tak, ze vnutri toho centra pribudalo priestoru. Cely nas vesmir je centrum Big Bangu,akurat, ze medzi bodmi toho centra stale pribuda priestoru.
Toto pribudanie priestoru medzi jednotlivymi bodmi vesmiru sa pritom kludne moze diat aj nadsvetelnou rychlostou. Einsteinova teoria relativity totiz obmedzuje rychlost pohybu V PRIESTORE. Tu sa vsak jedna o VKLADANIE PRIESTORU medzi dva objekty, takze by sme aj mohli zistit ze medzi tymito objektami pribuda priestor nadsvetelnou rychlostou ale teorii relativity by to nevadilo. |
| 20.11.2012 - 11:56 - PINKAS J | |
|
Děkuji za vysvětlení. Jde o většinově akceptovanou teorii, nebo je to jen jedno z možných vysvětlení?
Zdraví JP |
|
citace:
1/ Jak trochu logicky vysvětlit tento rozpor
2/ Když náš vesmír vznikl velkým třeskem („Big Bang“), musí mít to rozpínání nějaké centrum. Je možno toto centrum najít ?
Asi nejnázornější je známá představa s nafukujícím se balónkem, kdy se přirovnává náš 3D vesmír k 2D povrchu balónku.
Když si na jeho povrch namalujeme několik bodů, tak ať se budeme nacházet kdekoliv na jeho povrchu, tak uvidíme, že čím jsou ty namalované body od nás dál, tak se od nás i rychleji vzdalují a jeden jedíný střed takového rozpínání nenajdeme (myšleno na povrchu balónku, čili v našem vesmíru), protože v každém takovém bodě to bude vypadat, že je středem rozpínání.
A teď si na tenhle balónek namalujme mřížku. To, co TR tvrdí je pouze to, že se nic nemůže pohybovat rychleji než c vzhledem k této mřížce.
Jinak v kosmologii se zavádí tzv. kosmologický rudý posuv, který je právě způsoben expandujícím vesmírem
[Upraveno 20.11.2012 HonzaVacek] |
|
citace:
emdrive bude fungovat?
http://www.aviationweek.com/Article.aspx?id=/article-xml/AW_11_05_2012_p84-495380.xml
http://wulixb.iphy.ac.cn/EN/abstract/abstract47295.shtml
http://en.wikipedia.org/wiki/Emdrive
Zdravý (!!!) skepticismus je stále na místě, ale byla by to bomba! |
|
Už delší dobu mě zajímá jedna věc - je to sice asi vice letectví než kosmonautika (proč i ona zde uvedu) - ale je to též fyzika.
Zajímá mne pouze teoreticky - tedy to co by tomu bránilo z FYZIKÁLNÍHO HLEDISKA z technického jak odolné či konstrukčně náročné by to bylo (jen hlavně ten vlastní motor nikoliv ten zdroj energie - ten vím že výkoný opravdu bude must být) - není to projekt na toto nebo i příští desetiletí.
Lze zkonstruhovat prodový letecký motor - jako ve formě v podstatě elekricky poháněné turbíny - takže místo petroleje by roztáčel turbínu elektrický motor - vím že alespoň podle Wikipedii je proudový motor tedy dvouproudový motor - opravu jen v podstatě komresor poháněný petrolejem.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dvouproudov%C3%BD_motor
Prostě jestli tomu nebrání to že to nebude nic spalovat - tedy teplota výchozího vzduchu - chalezení toho elektrického motoru tím vzduchem zanedbám - bude stejná jako toho vstupního - podle mně by to vadit nemělo - ale zde jsem v podstatě jen poučený laik.
O co mi jde - v podstatě o to - že budoucí raketoplán by nepřistával nebezpečně jako bezmotorový kluzák - nýbrž by po dosažení výšky 10 km (cestovn9 výška letadel) a cestovní rychlosti letadel spustil tento pohon a na letiště by doletěl a přistál jako každý jiný letoun.
Klidně by ho v tomto okamžiku převzalo na navádění od sřediska řízení kosmických letů běžné "civilní" řízení a to by ho jako každý jiný letoun navedlo na letiště - kde by z běžný hlukem ostaních strojů přistál.
Takto by mohl provést i start - tedy odstartovalo by jako každé jiné letadlo s podobným hlukem (smůla tedy pro fanoušky startů raketoplnánů  ) - klidně opět na běžné "civilní" řízení leteckého provozu - po doletu na určené msto v určený čas - startovací okno - by maximálním možném zrychlění a výšce co by byl schopen (tedy dle mé úvahy o tom co by bylo nejlepší) - spustil běžný pohon určený pro kosmické lety a dál pokračoval již jako dnešní raketoplán.
O mohutnostosti zdroje elektrické energie na palubě vím - prostě toto souvisí s tím, že věřím v jinej než chemický - založený na splaování - pohon pro rakety - tedy že i v rámci něho bude podobný zdroj elektrické energie k dispozici.
Toto je již trochu SciFi - ovšem né zas tak uplně - a mě zajímá hlavní myšlenka - proudový letecký motor fungujcí místo spalování petroleje na pohon elektromotorem.
|
|
| Možná ta otázka trochu souvisí s ne úplným pochopením funkce turbínového-proudového motoru. Pokud by se pouze měla roztáčet turbína, bez expanze žhavých plynů, dostáváš se vlastně z proudového pohonu na vrtulový pohon- v tvém případě tedy nepoháněný spalovacím motorem, ale elektrickým. |
|
citace:
Možná ta otázka trochu souvisí s ne úplným pochopením funkce turbínového-proudového motoru. Pokud by se pouze měla roztáčet turbína, bez expanze žhavých plynů, dostáváš se vlastně z proudového pohonu na vrtulový pohon- v tvém případě tedy nepoháněný spalovacím motorem, ale elektrickým.
Já jsem myslel ve formě běžného reaktivního pohonu - proud vzduchu z motoru tedy jen chladného v tomto případě prostě se měl chovat jako bžný proudový motor poháněný petrolejem - s podobými vlastnostmi - tedy maximální výška a rychlost letu toho stroje.
Nevím nakolik dělá zde tu funkci právě ta expanze žhavých plynů ze spalování. |
|
citace:
Nevím nakolik dělá zde tu funkci právě ta expanze žhavých plynů ze spalování.
prave ta expanzia zhavych plynov robi prudovy motor prudovym motorom. To ze tieto plyny roztacaju kompresor ma jediny ucel - stlacit vzduch, aby sa dostal do spalovacej komory, kde je vysoky tlak (z podobneho dovodu ma raketovy motor turbocerpadla). Teda kompresor tam nie je na vyvodenie tahu (ak sa nejedna o dvojprudovy motor - tam uz ale nejde o kompresor, ale o dmychadlo).
Porovnaj napr. s ramjet motormi - tam nie je ziadny kompresor, a predsa tvoria tah. To preto ze takisto ako prudovy motor spaluju palivo. Len k tomu nepotrebuju kompresor, kedze vstupujuci vzduch je stlaceny pohybom samotneho lietadla. |
