Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: Pohony
05.11.2004 - 08:41 - 
Taky me napadlo pouzit atmosferickou elektrinu. Pokud by bylo z lifteru spusteno dostatecne dlouhe vodive lanko smerem k zemi mohl by byt napajen primo s atmosfery. Mel sem doma na strese antenu, ktera byla dobre odizolovana od podkladu a za vlhka mi o 6metru niz mezi anteni koncovkou a zemi televize srsel solidni 4-6mm vyboj. Neda se to ale moc regulovat a mohlo by dojit k nekontrolovatelnemu vyboji.  
05.11.2004 - 08:55 - 
chces tim predchozim prispevkem tvrdit, ze vytvoris-li nejakou kovovou zrejme hodne rozmernou => krehkou konstrukci (kterou nazyvas lifterem} a spustis z ni draty - nejake takove fousy, tak ze to, aniz by jsi do toho pustil elektrinu generovanou nejakym zdrojem, poleti? Ze se to vznese vlastni silou - pripadne, ze to unese nejakou uzitecnou zatez?

Ja tvrdim, ze at bude atmosfericka vlhkost jak chce velika - tak se to ani nehne!
 
05.11.2004 - 09:11 - 
Sprostě na to zareaguji já neb nevím, který z těch dvou příspěvků jsi měl na mysli ...
a) Martianeli chtěl využít potenciálu pro napájení lifteru a proto potřebuje mít drát, aby získal potenciál. V principu by ale stačilo mít sběrací plochy nad a pod lifterem dostatečně vzdálené a taky by to napájelo. Ale asi ne v řádech kW ...
b) Já jsem měl na mysli, že je-li bouřkový mrak schopný vytvořit blesk, musí tam být mezi Zemí a mrakem (nebo obecně ionosférou a Zemí) dostatečně velký potenciál, který by nám mohl sloužit pro urychlování iontů, takže by nám "stačilo" atmosféru ionizovat a potenciál Země-mrak se postará o urychlení. Pak už stačí "jen" zachytit ionty a pustit elektrony (a nebo obráceně) a třeba by to letěle Jen se mi to teď nechce počítat ... A pak jde i o vítr, který je při bouřce ...
Véna
 
05.11.2004 - 09:17 - 
No poleti To je otazka jestli by ten proud stacil na napajeni. Ale princip je takovy ze mam-li kondenzator a z jedny desky necham trcet nahoru dratek a z druhy ho spustim treba 10m dolu tak vlastne tim dlouhym dratem udelam zkrat v atmosfere. Protoze v atmosfere je napeti 150V/m a pri bource i vic, nabije se kondenzator na vn napeti. Je lepsi kdyz je drat izolovany a ma holy jen konec. Takovy zdroj vn si muzete postait doma.  
05.11.2004 - 09:38 - 
jeste jinak
problemy lifteru obecne:
1. maji-li nest rozumne zatizeni (tj. napr. 1 tuna - coz by asi byla hodne odlehcena kabina) - jsou nutne prilis velke rozmery, zaroven musi byt velmi lehke aby unesli sami sebe => neni mozno zkonstruovat kompaktni zarizeni
(pro experimentovani neni potreba sestavovat ihned tak obrovske ale u modelů zarizeni staci dodrzet meritka - pomery (nefunguje vzdy presne) - a z tech pak dopocitavat, jak velke by to cele muselo byt)

2. je nutno je kvuli velke energeticke narocnosti napajet z externiho eergetickeho zdroje - jeste jsem nikde nevidel, zadny lifter, ktery by "uzvedl" sam sebe i se zdrojem, ktery ho pohani.

3. je potreba iontu v okoli lifteru - ve vakuu nebude lifter fungovat, defakto prestane fungovat, pokud hustota atmosfery poklesne pod urcitou uroven - domnivam se ze problemy nastanou nekde na hladine ve vysce mezi 50 - 60 km.
----------------------------------------------------------------------
Poznamky pod carou:
A\ tak vysoko aby se tohle mohlo otestovat, to ale stejne nikdo nedostane, protoze vlastni zdroj to neunese ani metr nad zem, pokud pouziji kabely pro externi napajeni - a odmyslim ze se mi pri takove delce zamotaji, tak stejne budou pri velke delce dosahovat takovych hmotnosti, ze je lifter opet neunese.
B\ trosku optimismu na zaver:
mozny zpusob, jak na to snad jit by bylo zkonstruovat lifter ze supravodicu - tim by se snad zvetsila kompaktnost celeho zarizeni - umoznilo by to zmenseni rozmeru, snizil by se potrebny prikon - odlehcil by se zdroj. Problem je jak uchladit byt i vysokoteplotni supravodice na teplotu napr. -70 °C tak aby cele chlazeni nebylo prilis tezke - a aby to pak zase cele bylo "letuschopne" nebo spise startuschopne. Pokud by se to podarilo vynest dost vysoko treba letadlem/balonem, tak tam uz je teoreticky chladno dost ale zase tam chybi to prostredi s dostatecnou hustotou iontu - bez kterych cele zarizeni nebude fungovat, jak zde uz kdosi vysvetloval ve svych prispevcich drive.

takze ja zatim timto smerem, zadnou schudnou cestu nevidim, pokud jsem nekde ve svych uvahach udela chybu, tak me prosim opravte, pripadne je-li nejaky napad - tak sem s nim. (do fora s nim)
 
05.11.2004 - 09:49 - 
ahoj,

ano, taky jsem o chlazeni uvazoval. Ale pokud zapoctu zvyseni ucinnosti o cca 0.3%/K a energeticke naroky chlazeni, tak je aktivni chlazeni slepa cesta. Pasivni chladic taky nic moc (nizka ucinnost, velke, tezke a navic tam musi byt tepelny most - ovsem elektricky nevodivy).

Ono stejne neni chlazeni v realu moc potrebne, protoze clanky se vic hrejou pri velkem ozareni (a tehdy mam energie dost). Naopak, kdyz je male ozareni (a FV davaji malo energie), tak jsou zaroven chladnejsi a o trochu ucinnejsi (coz se mi hodi do kramu). Ja pritom vetsinou potrebuji nejaky minimalni vykon.

Takze teplota clanku mne nechava chladnym ;-)

zdravim

Honza

quote:
Jen malá poznámečka k FV článkům. Zkoušeli jsme je u nás ve firmě, a účinost se dá značně zvýšit chlazením článků. (Zkus třeba vodní). Jinak lze pro fotovoltaiku odvodit grafy účinnosti při daném osvitu a proudovém odběru. Připojený step-up měnič pak řídit tak, aby se proudový odběr pohyboval stále v oblasti nejvyšší účinosti přeměny světla na el. proud.

Přiznám se že vaši diskuzi sleduji jen zběžně, ale nestálo by za to kdyby jednotlivé týmy dohodnuté na vašem předchozím setkání začali pracovat již víceméně samostatně?¨
Myslím tím vlastní srazy popř. třeba vícedenní pracovní setkání u tabule, křídy a PC?


 
05.11.2004 - 10:05 - 
Ahoj,
osobně si myslím, že problémem je energie/kg zdroje...Když budeme mít zdroj, z kterého můžete tahat tolik energie za čas. jednotku, jako u chem.zdroje, tak to spustí lavinu, co se týče jeho využití(doprava).
Lifter je taky jenom spotřebič...
Když už chci lítat v takové výšce, tak si udělám radši vzducholod, kde energii budu používat pouze pro pohyb a ne plus k "visení" v určité výšce...
Zkrátka, všechno se točí kolem energie, a ne jeho využití, pánové...
 
05.11.2004 - 10:05 - 
Ahoj Veno

do jake vysky max. se v atmosfere vyskytuji bourkove mraky?
cca 11 km
Proc jenom 11 km a spise mene - protoze do teto vysky je dostatecny tlak => hustota atomu a z nich excitovanych iontu, potazmo vodni pary, ktera nejen bleskum napomaha ale i zvysuje vodivost prostredi pro tebou zamyslenou aplikaci.
Pak hustota atmosfery rapidne klesa tj. je potreba vyssiho napeti, je potreba aby napeti stale rostlo s polu s vyskou do ktere by lifter stoupal - az by nekde mezi (toto je moje domenka) 50-60 km stoupat prestal. Protoze ale tak vysoke napeti nad 11 km nedostanes - nevim o zadnem zdroji dostatecne lehkem a s dostatecnym prikonem a nedostanes ho "ani metr nad stul".
Jinak jeste si neodpustim jednu malickost - dopravni letadla, balony, vzducholode... vsechny dosud zkonstruovane letajici prostredky se bourkovym mrakum vyhybaji - maji proc.
Poustet se do neceho co by letalo jenom v bource? Fajn nejsem proti "netradicnim" napadum ale tohle mi nepripada jako dobry napad.
 
05.11.2004 - 10:14 - 
Pracoval jsem va vyvoji svarecich stroju. Tam se pro rezani pouziva plazma. Funguje to tak, ze se uvnitr trubice pres kterou se zene vzduch zapali el. vyboj o vykonu radove nekolik set wattu. Ionizovany vzduch pak slouzi jako vodic pro hlavni vyboj o vykonu nekolik kW. Vzduchu je treba hodne jinak by elektrody shorely. Uvazoval jsem o tomto principu ionizace. Zapalit oblouk mezi uhlikovymi elektrodami a ionty pak urychlovat druhym vyssim napetim. U plazmy se pouziva napeti 200-300V. Pro horeni vyboje mezi uhlikovymi elektrodami staci asi tak 50-100W pri 24V stridavych. Vzniklo by tak celkem dost velky teplo pro ionizaci. Pro urychleni bych pouzil napeti do 2kV. Jde mi o snizeni naroku na zarizeni pro ionizaci. Co se tyce problemu ve velkych vyskach. Jaxem tady uz psal. Kdyby plavidlo bylo reseny treba jako nafukovaci vztlakove teleso - treba lehci nez vzduch. Mohl by se obsah ve velkych vyskach postupne pouzit jako palivo.  
05.11.2004 - 10:22 - 
Zkrátka, všechno se točí kolem energie, a ne jeho využití, pánové...


Dovolil bych si poopravit tebou formulovanou poznamku:
Mnohé se točí okolo problému akumulovat velké množství energie v malém objemu. Dálším problémem je pokud už takto akumulovanou energie máme, například ve formě obohaceného uranu, plutonia či něčeho podobného - jak tuto energii plynule uvoňovat ve velkém množství. Jaderný výbuch není to pravé ořechové - obestavět to reaktorem vydrží to pracovat 2 roky ale zase z toho dokažeme energii uvolňovat jenom pomalu - to je dobry zdroj pro ponorku, nebo pro meziplanetarni sondu s plazmovym motorem ale ne pro neco co se ma dostat na LEO, to bychom ten material potřebovali "vycucat" třeba za několik hodin a takvy reaktor zatím k dispozici není. Pokuď bude, bude asi těžký a navíc asi bude hrozit radioaktivni zamorení.

Ve vsem ostatnim znamem dosud objevenem je energie malo. Krome antihmoty, ktera neni v dostatecnem mnozstvi.

Ani pokud by byl vymyslen a zkonstruovan novy zdroj - tak to nic nevyresi namontovanim na lifter (fungujici v atmosfere) ani na vzducholod (taktez) ani na nic jineho vyjma raket.

Ale jsme si rekli, ze se v tomto foru nebudeme bavit o zdrojich energie ani o atomovych reaktorech - pokud se o tom chcete bavit, tak si treba zalozte forum "energie" ale ze diskutujeme o necem co by nahradilo rakety tedy druh pohonu prot forum "pohony".
 
05.11.2004 - 11:08 - 
Ahoj,
jasně, moc se omlouvám, asi tomu moc nerozumím, ale to vím, že dinosauři vymřeli před několika miliony let...
Nebo spíš mě zajímá, jak chcete něco pohánět, když Vás nezajímá, odkud budete mít na to energii...ale myslím, že Anonym to ví...
Hezký den přeji!
 
05.11.2004 - 11:37 - 
quote:
Ahoj,
jasně, moc se omlouvám, asi tomu moc nerozumím, ale to vím, že dinosauři vymřeli před několika miliony let...
Nebo spíš mě zajímá, jak chcete něco pohánět, když Vás nezajímá, odkud budete mít na to energii...ale myslím, že Anonym to ví...
Hezký den přeji!


Ahoj
primer s dinosaury jsem pouzil zamerne - protoze i kdyz rakety zatim "prezivaji" pripominaji mi dinosaury v mnohem
Dinosaur - velke telo maly mozek.
Raketa - mnoho paliva mala uzitecna zatez.
Pevne verim tomu, ze se na neco, co rakety nahradi prijde.
Problem energie me pochopitelne zajima ale nemam rad michani jablek s hruskama.
Predstavuji si to asi takto, nejprve je potreba zkonstruovat nejaky fungujici stroj byt i s externim zdrojem energie - ale s dostatecnou nosnosti (coz podle meho nazoru treba lifter neni ale treba se pletu)
A problem zdroje resit pozdeji nebo paralelne v jinem foru - ktere si jinak s chuti prectu
I tak je problematika dostatecne rozsahla - Pokud mam zkusenosti s projekty, na kterych jsem pracoval drive, tak pokud existovalo nejake jasne danne zadani a cim vice se problem rozparceloval - tim rychleji se spelo k cili nebo alespon pozitivnim vysledkum.

pokud myslis "pozitivniho Anonyma" - neodpovedel mi na email a timto forem jsem se chtel pokousit mimo jine nejak ozivit diskuzi s nim.
Kdyz tvrdil, ze "vi jak na to".
 
05.11.2004 - 11:45 - 
quote:
Ahoj Veno

do jake vysky max. se v atmosfere vyskytuji bourkove mraky?
cca 11 km


Petr:
Ano, to vím, je mi jasné, že je to jen alternace. Ale také jsi na úvod říkal, že třeba diskuze evokuje v někom dalším nové myšlenky A k elektrice, ano, mraky jsou tak do 10km. Ale elektrostatika funguje i výš. Někde byl pořad o tom, že kosmonauté viděli i blesky jdoucí opačným směrem, tj. z mraků směrem ke stratosféře ... Moc o tom nevím, ale musí tam být fakt sakra silné pole, když tohle umožňuje.
Pravdou ale je, a to jsem i poznamenával, vliv prostředí přibouřce

Obecně:
Pohony bych dělil do dvou skupin. Ty pro použití v kosmu (urychlovací), kde můžeme po dlouhou dobu působit a veškerá energie jde pouze na urychlení lodě, nikoliv na překonávání gravitace.
A druhou skupinou jsou pohony pro překonání zemské tíže.
Hlavní rozdíl u nich je, že první skupinu skoro nemusí zajímat, kde se energie vezme (berme s rezervou), kdežto druhá skupina hodně potřebuje lehký a hustý zdroj energie. Zatím je to chem. energie.

Mno a jaké jsou obecně způsoby přepravy? Jde o to se něčeho "držet" a od něčeho se odrážet - velmi zjednodušené U chem. pohonů je to proud reakt. částic, u lifteru iontů. U vrtulníku je to proud vzduchu.
U letadel "se držím" vzduchu a odrážím se od vzduchu. U vzducholodí se držím "superlehkého pytle".
Takže se dá otázka převést na to, čeho se držet a od čeho se odrážet. Možná, áž budou známé nějaké nové fyzikální modely vakua a hmoty, budeme schopni se odrážet a držet ničeho ...
Hmm, tak nevím, jestli to u někoho něco evokuje U mě skepsi ... Véna
 
05.11.2004 - 11:58 - 
Zdravim,
tema milionama let jsem chtel naznacit, ze to trvalo dosti dlouho, nez se to vyvinulo na nasi uroven(na druhe strane - da se vyloucit na 100procent nejaka jina forma inteligence i pri malem mozgu?).
Ale je to dobre prirovnani...
Jinak tech asi 60let, co litame do vesmiru, je strasne kratka doba v porovnani s vedomim lidstva. Jsme pouze na zacatku...
Ohledne predesleho se trosku omlouvam, nekdy byvam dost nekompromisni...
 
05.11.2004 - 12:01 - 
Diky Veno

me prave zajimaji ty druhe Tebou zminovane motory pro LEO
1. jsou vice potreba (az se dostaneme levne na LEO tak uz je to brnkacka :0) )
2. pokud je vymyslime a postavime muzeme je testovat - coz se o motorech pro vesmir tvrdit neda.

Jinak co se tyce toho, ze jsem zde byl treba na nekoho "hustej" tak mi verte, ze jsem to nemyslel zle ale spise to bylo "zapalem boje". Jak jsem psal uz drive vsech myslenek si cenime, byt i neobratne formulovanych, a vsech prispevatelu, kteri nasli odvahu se zapojit do diskuze a se podepsat si vazime.
 
05.11.2004 - 12:08 - 
Lifter tak jak je je mozna nevhodny pro dopravu cehokoliv.Je to primitivni iontovy pohon. Ale je funkcni. Ze zacatku sem ho ignoroval. Ted si ale myslim ze cesta timto smerem je jedna z moznych. Ne delat pohon, ktery ma velky pomer tah/hmotnost. Zacinam mit nazor ze to chce vesmirny ultralight. V prvni fazi to chce zlepsit pomer tah/prikon. Nebranil bych se tomu, ze uzitecna zatez bude jen treba 10% hmotnosti motoru i min. Upravit lifter tak aby byl funkcni i ve velkych vyskach. Pokusy budu moc bohuzel provadet nejdriv v lednu........  
05.11.2004 - 12:42 - 
Zdravim,

vopred sa ospravedlnujem za totalny amaterizmus, ale.. len tak ma napodlo par blbosti... (bez nadsazky :-) )

1. chceme sa dostat z povrchu zeme do istej vysky resp. "mimo", to co potrebujeme prekonat je zemska pritazlivost, no ale na druhej strane zeme by to bola prave ona, ktora posobi rovnakym smerom ako sa chceme pohybovat mi ??? Len ako tu silu preniest ... :-) a o stabilite ani nehovorim (princip piatich guliciek, ked naraz lavej sposobi odraz pravej a stredna/stredne akoby nic.. - tu ma akurat napda, ze to co chceme ani nie je dostat sa hore, ale nabrat rychlost aby sme okolo maticky zeme lietali jak blaznivi...

2. Zase len tak napad z pokusu este zo zakladky ked naplneny pohar vody sa nevylial len preto, ze "tam" bol kusok obycajneho papiera, teda atmosfericky tlak udrzal "zemsku tiaz na uzde", nedokazal by ju - vodu "dvihnut" (take vypluvnutie atmosferou), otazne je ako dlho by vydrzal priaznivy pomer medzi atm. tlakom a gravitaciou ... (tiez ma zaujal princip torped, ktore si na spicke vytvaraju vzduchovu bublinu, v ktorej potom pod vodou letia a tym mozu pouzivat pohon typicky vo vzduchu ale "nemozny" vo vode/kvapaline ... teda vytvorme si na spicke vakuum a tlak atm. nas zo spoda vytlaci ??? :-) (len pripominam, ze na zaciatku som spominal cosi o blbostiach :-) )

3. Co keby nas nieco vykoplo - silny magnet a pod, komin - prud vzduchu - "vzduchovka" a pod... no uznavam, uz som v casoch J. Verna :-) takzej radsej skoncim ... (taky princip vytrysku fotonov z ciernej diery :-) , vyvrtka nakumulovana napr. ako dosledok rotacie zme :-) niekde na pole ... :-) ), dobre koncim :-) lebo uz mam dojem ze som mimo temu..

Len dodavam, ze v jednoduchosti je krasa... ale zrejme jednou s ciest je najst princip ako vyuzit z "hmoty" co najviac energie a tu pouzit podla zakonu akcia-reakcia "ty si let tam a JA poletim opacne"

Sorry za 2-3 minuty vasho zivota :-)
 
05.11.2004 - 13:39 - 
me se libila ta 2ka - jinak tomu jevu se fyzikalne rika kavitace a torpeda tohoto druhu maji minimalne rusove a israelci - ruska torpeda se jmenuji Škval.

jestli jsem tu druhou cast bodu 2 pochopil - tak si predstavujes neco jako vysavac - ktery by mel tak veliky tah, ze by se vznesl?
Kazdopadne je to zajimava idea. Rozhodl jsem se ze to pred ValMezem tady projdu a udelam nejaky seznam zajimavych napadu. A kdyz uz nemuze byt prednaska - muzeme si treba sami zorganizovat nejakou takovu vsestranou diskuzi - vymenu nazoru ...
 
05.11.2004 - 13:43 - 
quote:
Lifter tak jak je je mozna nevhodny pro dopravu cehokoliv.Je to primitivni iontovy pohon. Ale je funkcni.........


Zajímalo mě, zda se NASA také zajímá o lifter. Nalezl jsem tyto odkazy:
http://www.blazelabs.com/nasatest.pdf
http://www.grc.nasa.gov/WWW/bpp/ComnErr.html
Někde se interpretuje lifter jako příklad ovlivňování gravitace elektrickým polem, ale nějaká seriózní studie, že to jde, zatím není a asi se jí třeba ani nedožiji.

Dalším krokem po klasických raketových motorech budou asi motory iontové. Současné iontové motory mají malý tah.
To by se dalo (trochu) vylepšit např. produkcí plazmatu mikrovlnným ohřevem (to ale vyžaduje patřičný zdroj energie, o kterém se tady nemá diskutovat). Tím se zvýší objem pracovní látky. Samozřejmě, že iontový motor je stále jen lepší raketový motor s vysokým specifickým impulsem. Ostatně jak asi všichni vědí, toto není můj nápad, ale NASA o tom uvažuje v rámci projektu Prométheus
(viz např. adresy:
http://spacescience.nasa.gov/missions/prometheus.htm
http://spacescience.nasa.gov/missions/fissiontech.pdf.)

LL
 
05.11.2004 - 13:47 - 
quote:
...torpeda tohoto druhu maji minimalne rusove a israelci - ruska torpeda se jmenuji Škval...


Pro použití v atmosféře je lepší než "vysavač" použití vstřiku elektronů před letoun. Tím se lokálně vytvoří plazma, které ma jiné fyzikální vlastnosti, například klesá i čelní odpor letounu. Jinak je to zhruba stejný princip jako ta torpéda. LL
 
05.11.2004 - 14:25 - 
Kdyz sem ted u obeda premyslel o tom co napsal Ondrej, napadlo me pri tom, ze lifter je vlasne kondenzator, kde se pevna elekroda pritahuje k pohyblive tvorene ionty. Sekundarnim efektem je "vitr", ktery se vsak na tahu neuplatni. Pokud by vsak tento "vitr" byl kolmy na smer letu a dopadal na plochu pod uhlem 45°, melo by dojit k odrazu a predani pohybove energie tohoto vetru lifteru. Mohlo by to byt ucinejsi nez jen pritahovani jedne elektrody k druhe.  
05.11.2004 - 14:41 - 
Pro použití v atmosféře je lepší než "vysavač" použití vstřiku elektronů před letoun. Tím se lokálně vytvoří plazma, které ma jiné fyzikální vlastnosti, například klesá i čelní odpor letounu. Jinak je to zhruba stejný princip jako ta torpéda. LL


"pro pouziti v atmosfere" - a tak me napadlo, space ship one se dostal do vysky pres 100 km. Pry se SS2 ma dostat az do vysky 130 tam bude mit nulovou rychlost ale pak spadne zpet. Je pravda, ze uz nemaji palivo ale zcela zasadni problem dle meho nazoru je, ze se v te vysce nad 100 km jak tady kdosi vystizne poznamenal "neni o co oprit" - X43A resp. jeho nasledovnici to chteji resit v NASA tak, ze na 7,9 km/s zrychli jeste v atmosfere.
No nic to jsem jenom uvazoval nahlas.
 
05.11.2004 - 15:09 - 
Hmm no okolo takej idei som sa prave povodne "zatocil" vyuzit proste fyzikalnych vlastnosti prostredia v ktorom sa nachadzame ...

Vid. priroda aerodynamicky tvar je odlisny od hydrodynamickeho (dufam, ze tak sa mu "nadava") existuju aj stvorenia co behaju aj plavaju ale oboje pomaly, resp. iba jedno poriadne, ale za to maju velke zuby

Takze vid SS1 najprv WK ("lietadlo") potom uff "raketa" ... a potom co iontovy motor, ... hmm no to som s nicim novym neprisiel :-)

No a este jedna poznamka (ta sa uz nedrzi myslienky z uvodu), len tak ma napadlo, co tak efektivnjesie, resp. aspon vobec nejak vyuzit energiu, ktorej sa tak vehementne zbavuje me pri navrate na Zem... Urobit si take ruske kolo s plazmy (vesmirny vytah bez lan - "potrubna" doprava vertikalne - hore aj dole ) a to by sa splhalo a smykalo, lifter supnuty do takehoto kolotoca by sprintoval k nebesam ani by sme nemrkli - OK, opat blaznivost - co stabilita, interakcia s atm. slnecnym vetrom .... proste nieco na sposob stupavych/klesavych prudov...
 
05.11.2004 - 15:38 - 
Mas opravdu nekonformni nazory a pohledy na Vec - jen houst - treba nekoho, kdo to bude cist napadne zase neco dalsiho. Nebo diky tomu prijde na neco smysluplneho/realizovatelneho. 
05.11.2004 - 16:06 - 
:)
To si uvedomujem, je mi jasne, ze i moje fantazie su urcite viac fantazie ako nieco realizovatelne, ale ... na druhej strane mi pomaly az beha mraz po chrbte, ked si porovnam pokrok, ktorym ludstvo preslo za poslednych napr. sto - dvesto rokov ... Tss v ere parnych strojov keby niekto zacal hovorit o medzinarodnej vesmirnej stanici, alebo robotoch na Marse ...

Ale nechcem tvrdit ze to co som "trepol" ja je ten spravny ideologicky smer.. to urcite nie, ja len ze aj tie najblaznivejsie myslienky nemusia byt najblaznivejsie , proste sam si myslim, ze keby sme tu tak na sto rokov zaspali ... tak by sme sa veelmi divili .... a toto mi dovoluje trepat to co trpem

OK, nechap to tak ze teraz prskam okolo to vobec nie, presne o to co si napisal mi slo, MOZNO nakopnut niekoho znalejsieho... (Kopnut do stromu aby to jablko spadlo na tu spravnu hlavu )

Aj ked si myslim, ze sci-fi je tu az az, ale co by som sa nevyjadril ked uz mame tu demokraciu a slobodu prejavu
 
05.11.2004 - 16:06 - 
Protoze jeste sedim v praci a mam zde laboratorni zdroj, napadlo me otestovat el. vyboj mezi uhlikovejma elektrodama. Zaver je - bude to chtit trochu vychytat. Ss proud asi neni to prave. Po nekolika sekundach mi to vzplalo plamenem. Hori to dobre. Experimentum zdar!  
05.11.2004 - 16:22 - 
Hmm, veru tak Experimentom zdar, ...

A dalsi napad Co tak vymysliet transponder ci ako sa tomu zase nadava , ta super vecicka zo Star Trek-u a mame po probleme

Uz som ticho ...
 
05.11.2004 - 16:22 - 
Sorry ten anonym som bol ja ...  
06.11.2004 - 06:28 - 
quote:
To nejak nesedi. Lifter se vznesl pri energii 1.95kW/kg. Jak je to tedy mozny?
quote:

No je pravda že v těch výpočtech je asi chyba. Pokud urychluji ionty mezi dvěma elektrodami a ty ionty strhávají s sebou molekuly vzduchu, pak se to navenek chová jako by jeden iont byl tak těžký jako on sám plus všechny ty molekuly co s sebou na cestě mezi elektrodami strhne. Čím více molekul strhne, tím pomalejší je výsledná rychlost reaktivního proudu vzduchu a tím i menší potřebný příkon, velikost tahu zůstává přitom zachována.
Takže tenhle pohon je vlastně jakési dmychadlo kde rotor je nahrazen proudem vzduchu strhávaným ionty.
Jenže lehké vrtulníky dosahují poměru 100 až 300 Watt/kg i méně a jejich tah je závislý na hustotě atmosféry stejně jako u lifteru. Jak ještě snížit poměr výkon/tah u lifteru?. Pokud elektrody u lifteru od sebe hodně oddálím, zpomalím sice reaktivní proud vzduchu a mohl bych tak snížit příkon, ale znesnadním tím ionizaci vzduchu. Navrhoval bych tedy například tohle uspořádání:


_____________________________________ 30kV
' '
'_____________________________________'
' ' 4kV
' '
'_____________________________________'
' ' 2kV
' '
' '
'_____________________________________' 0kV

Vrchní dvě elektrody jsou od sebe vzdáleny stejně jako u běžného lifteru nebo ještě více blíže k sobě a slouží hlavně pro ionizaci a počáteční urychlení iontů. Spodní elektrody jsou od sebe i od horních elektrod hodně vzdáleny a umožňují iontům strhávat na cestě k zemnící elektrodě co největší množství vzduchu. Mělo by to být celé napájeno z jednoho zdroje s odbočkami.
 
06.11.2004 - 06:47 - 
quote:
Problem je jak uchladit byt i vysokoteplotni supravodice na teplotu napr. -70 °C tak aby cele chlazeni nebylo prilis tezke

Zde bych si dovolil malou poznámku, že nejvyšší teplota u HTS zatím dosažená byla 164K (-109°C) u Hg1Ba2Ca2Cu3O8+d při vnějším tlaku mnoha MPa. Za atmosférického tlaku je Tc 135K. Tenké vrstvy tohoto supravodiče dokáží přenést proudy 5MA/cm2 při 77K a více než 1MA/cm2 při 110K.
Jinak si myslím že nahrazovat Cu nebo AL vodič u lifteru supravodičem nemá prakticky význam. Ohmické ztráty jsou u lifteru zanedbatelné.
 
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.197766 vteřiny.