Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: Pohony
06.11.2004 - 06:58 - 
[quoteAno, to vím, je mi jasné, že je to jen alternace. Ale také jsi na úvod říkal, že třeba diskuze evokuje v někom dalším nové myšlenky A k elektrice, ano, mraky jsou tak do 10km. Ale elektrostatika funguje i výš. Někde byl pořad o tom, že kosmonauté viděli i blesky jdoucí opačným směrem, tj. z mraků směrem ke stratosféře ... Moc o tom nevím, ale musí tam být fakt sakra silné pole, když tohle umožňuje.



Elektrostatické pole Země má nejvyyší intenzitu u povrchu, 100 až 500 V/m za běžného počasí, až kiloVolty/metr za bouřky. Intenzita klesá exponenciálně s výškou, ve vyšších vrstvách stratosféry jsou to už jen milivolty na metr.
Není to s těmi blesky směrem nahoru tak že kosmonauti viděli nejprve první fázi blesku? Jde směrem od Země k mrakům a pak se spojuje s hlavním obloukem který jde od mraků dolů. Ta první fáze trvá strašně krátký okamžik a je ze Země běžně nepozorovatelná.
 
06.11.2004 - 12:04 - 
Ty stratosfericke blesky jsou urcite neco jineho, nez obycejne blesky pri bource, i kdyz jsou s bouremi spojeny. viz napr.

http://www.albany.edu/faculty/rgk/atm101/sprite.htm

----

Poznamka k energii:
Pro vystoupani do vysky 200km je potreba dodat kazdemu kilogramu hmotnosti telesa 2MJ (0.6kWh). Pro dosazeni orbitalni rychlosti je to 31MJ (9kWh) + ztraty (az par desitek %). V soucasne dobe tyto hmotnostni/energeticke pomery splnuji fakticky jen chemicke motory (tj. spalovaci, od pistovych po raketove), jistou sanci maji vyhledove palivove clanky, energeticky by sice vyhovely i jaderne zdroje, ale ty maji problemy ekologicke i obecne technicke. Proto je myslim kazda myslenka, ktera by umoznila nevlect veskere palivo s sebou, uzitecna. At uz jde hypersoniky nebo externi zdroje (zde bych ovsem uprednostnoval "bezdratove").

----

K atomovym reaktivnim pohonum - ne, ze bych byl jejich zastance, ale je to jeden z mala "fyzikalnich " pohonu, ktery ma principialne dostatecny specificky impuls (cca 2x vetsi nez LH2-LOX smes) i tah, aby se dal pouzit k doprave na LEO. V sedesatych letech s nim Rusove i Americane (projekt NERVA) experimentovali, ale nakonec ztratili zajem, byly problemy zejmena s tepelnou odolnosti palivovych tablet a velkou vlastni hmotnosti motoru. Existuji sice projekty na znouoziveni vyzkumu v teto oblasti, ale nemyslim, ze by to proslo, uz kvuli ekologickym rizikum.
 
06.11.2004 - 19:48 - 
Abych blíže vysvětlil svou úvahu.

Podám vám to takto:

Představte si že energie která vznikne z hmoty e=mc^2 (naší kosmické lodi) je bod A

A přitom bychom dokázali dostat ještě další energii z okolního prostoru ve stejný okamžik, což je energie B

Tím pádem A + B = C

To byla má myšlenka, jestli by teoreticky pak mohla být překonána rychlost světla. Protože by se vlastně urychlila (to teď plácnu nesmyl) energie energií.

Komplikované já vím, vždy vymýšlím ptákoviny jenom já. Dokáže mi na to někdo odpověďt, co si on tom myslí.
 
06.11.2004 - 21:22 - 
nejvyšší teplota u HTS zatím dosažená byla 164K (-109°C) u Hg1Ba2Ca2Cu3O8+d při vnějším tlaku mnoha MPa. Za atmosférického tlaku je Tc 135K. Tenké vrstvy tohoto supravodiče dokáží přenést proudy 5MA/cm2 při 77K a více než 1MA/cm2 při 110K...

mockrat se omlouvam, myslel jsem samozrejme 70K, nechapu jak se tam ty stupne Celsia doataly a dekuji za opravu.
 
07.11.2004 - 02:33 - 
quote:
Abych blíže vysvětlil svou úvahu.

Podám vám to takto:

Představte si že energie která vznikne z hmoty e=mc^2 (naší kosmické lodi) je bod A

A přitom bychom dokázali dostat ještě další energii z okolního prostoru ve stejný okamžik, což je energie B

Tím pádem A + B = C

To byla má myšlenka, jestli by teoreticky pak mohla být překonána rychlost světla. Protože by se vlastně urychlila (to teď plácnu nesmyl) energie energií.

Komplikované já vím, vždy vymýšlím ptákoviny jenom já. Dokáže mi na to někdo odpověďt, co si on tom myslí.


Obavam sa, ze ste si teoriu relativity vysvetlili trochu zle. Tak isto Vam asi nieje uplne jasny vyznam vzorca E=mc2. Vzorec E=mc2 vyjadruje to, ze hmota a energia je v podstate to iste a c2 je prevodnou konstantou medzi tymito dvoma stavmi. Najsilnejsou reakciou pri ktorej dojde k premene celej hmoty na energiu je anihilacia hmoty a antihmoty. Pri jadrovych reakciach (stepenie, alebo synteza) dochadza k premene len velmi malej casti hmoty na energiu (ale aj tak to staci na to aby sme sa na nasej planete niekolko krat zlikvidovali).

Vzorec E=mc2 nema nic spolocne s tym, kolko potrebujete energie na to aby ste urychlili hmotu na rychlost svetla. Na to aby ste lubovolne mnozstvo hmoty urychlili na rychlost svetla potrebujete nekonecne mnozstvo energie.

Preco? Ked sa zacnete blizit k rychlosti svetla, tak sa zacnu diat trochu podivne veci. Cas sa zacne spomalovat, rozmery v smere pohybu sa zacnu skracovat no a hmotnost zacne narastat. Problem je v tom, ze lubovolne mnozstvo hmoty, ktore by sa pohybovalo rychlostou svetla by malo nekonecnu hmotnost. To znamena, ze na jeho zrychlenie by ste potrebovali nekonecne mnozstvo energie. Preto nemozete so ziadnou hmotnou casticou dosiahnut rychlost svetla a tym padom ju ani prekonat.

Ak by ste matematicky zrychlili hmotny bod na rychlost svetla, tak dojde k deleniu nulou. Ak by ste ju matematicky prekonali, tak odmocnujete zaporne cislo.
 
07.11.2004 - 03:10 - 
quote:

Vzorec E=mc2 nema nic spolocne s tym, kolko potrebujete energie na to aby ste urychlili hmotu na rychlost svetla.



Myslel som to v priamom vyzname, ze E z tohoto vzorca neudava mnozstvo energie potrebne na urychlenie hmotnosti m na rychlost svetla. E=mc2 udava energiu hmoty v pokojovom stave. Pravdaze ked si E=mc2 rozvediete aj pre pohybujucu sa hmotu, tak pravdaze ten vzorec bude mat vela spolocneho s tym, kolko Enegie potrebujete na urychlenie danej hmoty na rychlost svetla.
 
07.11.2004 - 09:51 - 
quote:
quote:

Vzorec E=mc2 nema nic spolocne s tym, kolko potrebujete energie na to aby ste urychlili hmotu na rychlost svetla.



Myslel som to v priamom vyzname, ze E z tohoto vzorca neudava mnozstvo energie potrebne na urychlenie hmotnosti m na rychlost svetla. E=mc2 udava energiu hmoty v pokojovom stave. Pravdaze ked si E=mc2 rozvediete aj pre pohybujucu sa hmotu, tak pravdaze ten vzorec bude mat vela spolocneho s tym, kolko Enegie potrebujete na urychlenie danej hmoty na rychlost svetla.


Moje mínění bylo prostě: hmota lodi se přemení na energii, a kdyby přijala ještě energii z prostoru, takto jsem to myslel. Má snad samotná energie hmotnost?
Když to tak vezmu, tak mě momentál napadlo přirovnat tak k "teleportu energie" Co je světlo??? Je to foton. Jakto že foton dosahuje rychlosti světla i když má určitou hmotnost - jestli se tedy namýlím?
 
07.11.2004 - 10:13 - 
Jak pravi Murphy: "Kdyz selzou vsechny moznosti je treba precist si navod" Taxem rozebiral svuj neuspesny experiment s horenim oblouku mezi uhlikovymi elektrodami a precetl jsem si jaxe to delalo driv - jak fungovaly obloukove lampy. Pouzivaly se ponekud lepsi uhliky, ktere lepe odolavaly teplotam pres 2500°C. Protoze nemam tak dobre uhliky budu muset vice chladit. Asi budu oblouk prerusovat. Tim bych mel byt schopen merit kolik a jestli nejaky proud potece z vn zdroje zapojeneho jednip polem na uhliky a druhym na elektrodu v urcite vzdalenosti od zdroje iontu. Ted premyslim jak to vyzkouset s omezenyma moznostma co ted mam. Pokud to nekdo chce zkusit poslu mu popis jak chci experiment provest.  
07.11.2004 - 13:29 - 
Povodne som chcel vytvorit novu temu ale, nejak bez prihlasenia to nejde. Takze sa to pokusim vysvetlit tu. Ak ti to Indy nebude jasne kludne vytvor temu a mozeme debatovat dalej.

Dufam, ze mozem tykat, ak nie tak sa treba ozvat.

quote:
Moje mínění bylo prostě: hmota lodi se přemení na energii, a kdyby přijala ještě energii z prostoru, takto jsem to myslel. Má snad samotná energie hmotnost?
Když to tak vezmu, tak mě momentál napadlo přirovnat tak k "teleportu energie" Co je světlo??? Je to foton. Jakto že foton dosahuje rychlosti světla i když má určitou hmotnost - jestli se tedy namýlím?


Tvoja povodna myslienka bola ak sa nemylim pridat nejakej hmote energiu 2x mc2 (predpokladam ze m bola hmotnost tej hmoty) a tym ju urychlit na vysiu rychlost ako je rychlost svetla.

quote:
Má snad samotná energie hmotnost?


E=mc2 je prave o tom. Ak sa pamatas na zakon zachovania energie, ten hovori o tom ze energia, nemoze len tak vzniknut a zaniknut. Moze sa len premenit z jedneho druhu energie na iny. Napr. kineticka energia sa pri naraze premeni na tepelnu a podobne. Toto funguje splahlivo v "standardnom" Newtonovskom svete (ono to funguje stale, len si musime ujasnit co vsetko je energia).

Vezmime si teraz trosku mensie objekty. Napr. take atomove jadro. Konkretne jadro uranu U-235. Taketo jadro obsahuje 235 neutronov a ako tak drzi pohromade. Ked k nemu pridame len jeden neutron stane sa z neho Uran U-236. Problem je, ze taketo jadro to uz pohromade nevydrzi a rozdeli sa na dve jadra + uvolni nejake tie neutrony. Ak si ale odvazis U-236 pred tym ako sa rozpadne (alebo U-235 + jeden neutron) a potom si odvazis to co zostane po rozpade, teda nove dve jadra a vzniknute neutrony, tak to nebude davat povodnu hmotnost U-236. Nepatrna cast hmotnosti sa "strati". Pri tomto procese sa ale uvolni dost velke mnozstvo energie, priblizne 215MeV. Takze sa nam "stratila" hmota a vznikla energia. No a ta vzniknuta energia sa rovna presne E=(m1-m2)c2, kde m1 bola hmotnost pred reakciou a m2 po reakcii.

Lenze tu nejak si "nesedi" zakon zachovania energie, lebo nam nejaka len tak vznikla. Neplati do vtedy pokial si nevedomis co E=mc2 znamena. Znamena ekvivalenciu medzi energiou a hmotou a tym prevodnym pomerom je druha mocnina rychlosti svetla.

Co z toho este plynie. Podla teorie relativity kazde hmotne teleso zakryvuje okolo seba casopriestor. Ak zhromazdis energiu ekvivalentnu mnozstvu hmoty o hmotnosti 1kg tak tato energia bude casopriestor zakryvovat uplne rovnako ako 1kg hmoty.

Z E=mc2 vyplyva, ze energia je len ina forma hmoty (a naopak).

A teraz k rychlosti svetla. Na to aby si udelil nejakemu telesu o hmotnosti m nejaku rychlost v potrebujes energiu E=mv2. Je tu ale jeden problem. Tento vzorec pocita s tym, ze m - je konstanta. Problem je, ze nou nieje. Pri malych rychlostiach je tento rozdiel zanedbatelny. Ale ak sa zacnete blizit k rychlosti svetla, tak hmotnost zacne narastat. Cim viac sa priblizis k rychlosti svetla, tym rychlejsie zacne hmotnost telesa narastat. Tesne pred dosiahnutim rychlosti svetla zistis, ze na to aby si zrychlil uz len o velmi maly kusok napr o 1m/s (na rychlost svetla) potrebujes dodat nekonecne mnozstvo energie, lebo hmotnost telesa pri tejto rychlosti dosiahne tak isto nekonecno. Z coho vyplyva, ze na takuto rychlost nikdy nezrychlis.

Problem s fotonom. Foton ma nulovu pokojovu hmotnost, respektive pokojovu hmotnost nema vobec. On pri rychlosti nizsej ako je rychlost svetla ani nemoze existovat.

Ziadnu casticu, ktora ma nenulovu pokojovu hmotnost nedokazes zrychlit na rychlost svetla, lebo jej hmotnost narastie na nekonecno a na jej zrychlenie budes potrebovat nekonecne mnozstvo energie.

Ono pri rychlosti svetla nestavaju aj ine, na prvy pohlad nelogicke veci. Napr vzajomna rychlost dvoch fotonov, ktore sa pohybuju proti sebe nieje 2c ale zase len c. Ak budes z jedneho fotonu merat rychlost toho druheho, tak stale namerias len c.
 
07.11.2004 - 18:07 - 
Pokud to nekdo chce zkusit poslu mu popis jak chci experiment provest.


Na jake odpovedi - ma tento experiment odpovedet? Jsou nejake konkretni vysledky, ktere se od toho ocekavaji? Ma to nejakou souvislost s pohony?
 
07.11.2004 - 22:45 - 
Na jake odpovedi - ma tento experiment odpovedet? Jsou nejake konkretni vysledky, ktere se od toho ocekavaji? Ma to nejakou souvislost s pohony?


To je dobry postrech - to sem uplne zapomel vysvetlit. De o to ,ze tak jak funguje lifter nejde v podstate o nic jineho nez o pritahovani dvou naboju. Jeden je v pevne elektrode a druhy tvory ionty. Cim je vetsi napeti vzdalenost elektrod a cim dele trva (diky okolnimu vzduchu) let iontu k zaporne elektrode tim vice energie se vyuzije k letu. Dusledkem pritahovani je pohyb iontu, ktery ale vlastne nema na tah zadny pozitivni vliv. Ionty predaji svuj naboj a stanou se normalnimy atomy ci molekulami a zmizi pod lifterem svoji hybnost vlastne nikam nepredaji - tato energie se pro let lifteru nevyuzije. Vysledkem meho pokusu by mela byt vyroba vetsiho mnozstvi iontu, ktere budou urychlovany mensim vn napetim kolmo na smer letu.

V prvni fazy experimentu jde o to zjistit je li to mozne - v cos verim. Z mereni proudu se pak da zjisti kolik iontu vlastne vzniklo.

V druhe fazi - pokud k ni dojde by se mely ionty po urychleni a predani naboje odrazit od dopadove plochy motoru opacnym smerem nez je smer letu a tim predat svoji pohybovou energii motoru. Pujde o to zjistit kolik teto energie bude.

V treti fazi pujde o to zkombinovat funkci pritahovani naboju u klasickeho lifteru s vyuzitim hybnosti iontu. Plus dalsi vylepseni, ktere zatim tady nepopisuji.

Vysledkem by mel byt motor, ktery by diky malemu vn napeti, fungoval i ve velkych vyskach nad 30km (az do tech 100km), protoze by u nej nehrozil vyboj, ktery musi nastat u klasickeho lifteru diky vvn pritomnemu v jeho konstrukci. Navic k ionizaci by melo stacit napeti do 30V a vykonu do 20W. To plyne z meho prvniho experimentu s horenim vyboje mezi uhliky. Navic by mel tento motor byt schopen vyuzit i ionty v atmosfere aniz by to bylo na skodu funkce - naopak.
 
07.11.2004 - 22:53 - 
Jeste jsem zapomel - konstrukce motoru by mela byt velmi lehka - v podstate by se jednalo o takove iontove vznasedlo. Nad 100km by k vyrobe iontu pouzival pracovni latku z vlastni nadrze. Ale to uz je moc velka utopie. Zatim to chce udelat fazi 1. 
08.11.2004 - 12:06 - 
Podle me neni oblouk nejvhodnejsi zdroj plazmatu pro tento ucel. Produkuje totiz zbytecne "horke" plazma, ionty i neutraly maji nekolik tisic stupnu. Ale pro lifter neni podstatna teplota iontu, ale jejich mnozstvi. Oblouk tak zbytecne "plytva" energii na ohrev pracovni latky (z cehoz vetsina zustava v neutralnim stavu). Myslim, ze nejake tzv. nerovnovazne (neizotermicke) plazma bude vhodnejsi - coz je obvykle bud vysokonapetove nebo vysokofrekvencni. 
08.11.2004 - 12:35 - 
Oblouk by mel jen umoznit ionizaci pomoci druheho napeti, ktere by zaroven urychlovalo ionty. Pokud se nepletu je lehci ionizovat horke molekuly nez studene. VF ionizace by podle me bylo lepsi pouzit az ve vetsich vyskach kde bude nizsi tlak. Je mozne i obe metody spojit a napajet oblouk VF. Ve vetsi vysce pak prerusit horeni a nechat jen VF ionizaci.

quote:
Podle me neni oblouk nejvhodnejsi zdroj plazmatu pro tento ucel. Produkuje totiz zbytecne "horke" plazma, ionty i neutraly maji nekolik tisic stupnu. Ale pro lifter neni podstatna teplota iontu, ale jejich mnozstvi. Oblouk tak zbytecne "plytva" energii na ohrev pracovni latky (z cehoz vetsina zustava v neutralnim stavu). Myslim, ze nejake tzv. nerovnovazne (neizotermicke) plazma bude vhodnejsi - coz je obvykle bud vysokonapetove nebo vysokofrekvencni.
 
08.11.2004 - 13:06 - 
quote:
Oblouk by mel jen umoznit ionizaci pomoci druheho napeti, ktere by zaroven urychlovalo ionty. Pokud se nepletu je lehci ionizovat horke molekuly nez studene. VF ionizace by podle me bylo lepsi pouzit az ve vetsich vyskach kde bude nizsi tlak. Je mozne i obe metody spojit a napajet oblouk VF. Ve vetsi vysce pak prerusit horeni a nechat jen VF ionizaci.


Je pravda, ze oblouk muze mit nekdy stupen ionizace natolik vysoky, ze ionizuje se temer vsechno. Ale obvykle se ionizuje jen mala cast pracovniho media a ta je v tomto pripade ohrata zbytecne. Je pravda, ze horky plyn se diky srazkam ionizuje snadneji, ale pokud je jen horky, ale neionizovany, je pro potreby lifteru zbytecny.
 
08.11.2004 - 13:24 - 
Vraťme se na chvilku zpět k reaktivním pohonům. Doporučuji si přečíst

http://www.fandom.sk/clanok.php?clanok_id=1753

Je to česky což je fajn. Doporučuji vydat se cestou slunečního zrcadla a pracovní látky. Je zde naznačena velmi zajímavá hodnota spec. impulsu. Možná by to stálo za samostatnou prac. skupinu která by se tím zabývala. Je tam naznačen i mikrovlný pohon o kterém jsem se dozvěděl prvně. Zkuste si to prosím přečíst.
 
08.11.2004 - 14:30 - 
Je pravda, ze oblouk muze mit nekdy stupen ionizace natolik vysoky, ze ionizuje se temer vsechno. Ale obvykle se ionizuje jen mala cast pracovniho media a ta je v tomto pripade ohrata zbytecne. Je pravda, ze horky plyn se diky srazkam ionizuje snadneji, ale pokud je jen horky, ale neionizovany, je pro potreby lifteru zbytecny.


Takze asi opravdu nejlepsi bude to zkusit. Pri horeni oblouku mezi uhlikovymi elektrodami se produkuje jen 8% svetla. Zbytek je teplo a UV zareni. Druhy zdroj by mel byt pripojen +polem na oblouk a -polem na prstencovou elektrodu v urcite vzdalenosti kolem oblouku. Tesne u oblouku by pak meli byt pomocne elekrody pro lepsi ionizaci pracovni latky. Takhleby mel probehnout prvotni pokus mereni ionizace okoli.
 
09.11.2004 - 07:52 - 
quote:
Vraťme se na chvilku zpět k reaktivním pohonům. Doporučuji si přečíst

jsem si to precetl a je to moc pekne utridene, takovy vycuc nebo elaborat - nicmene nic funkcniho pouzitelneho jsem tam nenasel - Spise uvahy typu kdyz bude antihmota - bude fotonovy motor, jenze ona neni. A si ji asi tak snadno v dostatecnem mnozstvi nevyrobime.
Kdyz bude dostatecne silny kontinualni laser - lze sestrojit lod s ext. zdrojem energie - jenze on takovy laser neni -""-.
a takhle by se dalo pokracovat ...

porad mi nejschudnejsia nejjednodusi reseni pripada Slunecnice pana Vani, i kdyz proti ni mam vyhrady - lifter zatim s pouzitim znamych materialu a technologii nepovazuji za sestrojitelny.
Ma snad jeste nekdo nejaky jiny napad - jak na to?
 
09.11.2004 - 16:22 - 
Na teto strance je prehled "elektrickych motoru"
http://www.fandom.sk/clanok.php?clanok_id=1764
 
10.11.2004 - 19:22 - 
quote:
Povodne som chcel vytvorit novu temu ale, nejak bez prihlasenia to nejde. Takze sa to pokusim vysvetlit tu. Ak ti to Indy nebude jasne kludne vytvor temu a mozeme debatovat dalej.

Dufam, ze mozem tykat, ak nie tak sa treba ozvat.

quote:
Moje mínění bylo prostě: hmota lodi se přemení na energii, a kdyby přijala ještě energii z prostoru, takto jsem to myslel. Má snad samotná energie hmotnost?
Když to tak vezmu, tak mě momentál napadlo přirovnat tak k "teleportu energie" Co je světlo??? Je to foton. Jakto že foton dosahuje rychlosti světla i když má určitou hmotnost - jestli se tedy namýlím?


Tvoja povodna myslienka bola ak sa nemylim pridat nejakej hmote energiu 2x mc2 (predpokladam ze m bola hmotnost tej hmoty) a tym ju urychlit na vysiu rychlost ako je rychlost svetla.

quote:
Má snad samotná energie hmotnost?


E=mc2 je prave o tom. Ak sa pamatas na zakon zachovania energie, ten hovori o tom ze energia, nemoze len tak vzniknut a zaniknut. Moze sa len premenit z jedneho druhu energie na iny. Napr. kineticka energia sa pri naraze premeni na tepelnu a podobne. Toto funguje splahlivo v "standardnom" Newtonovskom svete (ono to funguje stale, len si musime ujasnit co vsetko je energia).

Vezmime si teraz trosku mensie objekty. Napr. take atomove jadro. Konkretne jadro uranu U-235. Taketo jadro obsahuje 235 neutronov a ako tak drzi pohromade. Ked k nemu pridame len jeden neutron stane sa z neho Uran U-236. Problem je, ze taketo jadro to uz pohromade nevydrzi a rozdeli sa na dve jadra + uvolni nejake tie neutrony. Ak si ale odvazis U-236 pred tym ako sa rozpadne (alebo U-235 + jeden neutron) a potom si odvazis to co zostane po rozpade, teda nove dve jadra a vzniknute neutrony, tak to nebude davat povodnu hmotnost U-236. Nepatrna cast hmotnosti sa "strati". Pri tomto procese sa ale uvolni dost velke mnozstvo energie, priblizne 215MeV. Takze sa nam "stratila" hmota a vznikla energia. No a ta vzniknuta energia sa rovna presne E=(m1-m2)c2, kde m1 bola hmotnost pred reakciou a m2 po reakcii.

Lenze tu nejak si "nesedi" zakon zachovania energie, lebo nam nejaka len tak vznikla. Neplati do vtedy pokial si nevedomis co E=mc2 znamena. Znamena ekvivalenciu medzi energiou a hmotou a tym prevodnym pomerom je druha mocnina rychlosti svetla.

Co z toho este plynie. Podla teorie relativity kazde hmotne teleso zakryvuje okolo seba casopriestor. Ak zhromazdis energiu ekvivalentnu mnozstvu hmoty o hmotnosti 1kg tak tato energia bude casopriestor zakryvovat uplne rovnako ako 1kg hmoty.

Z E=mc2vyplyva, ze energia je len ina forma hmoty (a naopak).

A teraz k rychlosti svetla. Na to aby si udelil nejakemu telesu o hmotnosti m nejaku rychlost v potrebujes energiu E=mv2. Je tu ale jeden problem. Tento vzorec pocita s tym, ze m - je konstanta. Problem je, ze nou nieje. Pri malych rychlostiach je tento rozdiel zanedbatelny. Ale ak sa zacnete blizit k rychlosti svetla, tak hmotnost zacne narastat. Cim viac sa priblizis k rychlosti svetla, tym rychlejsie zacne hmotnost telesa narastat. Tesne pred dosiahnutim rychlosti svetla zistis, ze na to aby si zrychlil uz len o velmi maly kusok napr o 1m/s (na rychlost svetla) potrebujes dodat nekonecne mnozstvo energie, lebo hmotnost telesa pri tejto rychlosti dosiahne tak isto nekonecno. Z coho vyplyva, ze na takuto rychlost nikdy nezrychlis.

Problem s fotonom. Foton ma nulovu pokojovu hmotnost, respektive pokojovu hmotnost nema vobec. On pri rychlosti nizsej ako je rychlost svetla ani nemoze existovat.

Ziadnu casticu, ktora ma nenulovu pokojovu hmotnost nedokazes zrychlit na rychlost svetla, lebo jej hmotnost narastie na nekonecno a na jej zrychlenie budes potrebovat nekonecne mnozstvo energie.

Ono pri rychlosti svetla nestavaju aj ine, na prvy pohlad nelogicke veci. Napr vzajomna rychlost dvoch fotonov, ktore sa pohybuju proti sebe nieje 2c ale zase len c. Ak budes z jedneho fotonu merat rychlost toho druheho, tak stale namerias len c.


Promiň že ti neodpovídám, ale v poslední době se nějak nemohu furt dostat na net.
Jo, kdyby jsi byl tak hodnej, tak bych rád s tebou probral nějakou tu fyziku. V teorii ralativity mám mezery a potřebovali by zalepit.
Tykat mi můžeš, to je snad samo. Jeden z důvodů proč chodím na Kosmo je ten, že zde mám (alespoň doufám) všude kamarády. Neberu to zde jako nijak upjatou místnost, kde si musíš dávat pozor na každý slovo. Prostě jako bych byl doma. Když nevím - zeptám se. Když nevědi ostatní - zeptaj se někoho jinýho.
Zítra se snad na net dostanu. Založím snad nový stůl. Zatím se měj, musím letět.
 
11.11.2004 - 10:20 - 
Po nekolika pokusech s horenim oblouku a po znovuobnoveni zraku, sem dospel k zaveru ze pouziju jiny zpusob jak snizit ionizacni napeti - resp. jak zvysit ionizaci. Rozhodl jsem se ionizacni elektrodu umistit do rotujicio valce, ktery by stredem sal vzduch pres maly otvor vstupu elektrody a po obvodu by ho odstredivou silou vypoustel. Uvnit by vznikl podtlak. To by melo vest k snazsi ionizaci vzduchu. Predpokladam tak 6-15000 ot/min tohoto ventilatoru. Myslite, ze by to slo? 
11.11.2004 - 10:35 - 
Pozadal jsem o udelani sekce POHONY v projektu. 
11.11.2004 - 13:05 - 
quote:
Pozadal jsem o udelani sekce POHONY v projektu.


jak se dostanu do projektu? potreboval bych neco ze stavby CubeSatu + neco bych do pohonu uploadoval
 
11.11.2004 - 14:09 - 
quote:
quote:
Pozadal jsem o udelani sekce POHONY v projektu.


jak se dostanu do projektu? potreboval bych neco ze stavby CubeSatu + neco bych do pohonu uploadoval


http://projekt.kosmo.cz/ a potom je treba se registrovat
 
11.11.2004 - 21:22 - 

> De o to ,ze tak jak funguje lifter nejde v podstate o nic jineho nez o pritahovani dvou naboju. Jeden je v pevne elektrode a druhy tvory ionty. Cim je vetsi napeti vzdalenost elektrod a cim dele trva (diky okolnimu vzduchu) let iontu k zaporne elektrode tim vice energie se vyuzije k letu. Dusledkem pritahovani je pohyb iontu, ktery ale vlastne nema na tah zadny pozitivni vliv. Ionty predaji svuj naboj a stanou se normalnimy atomy ci molekulami a zmizi pod lifterem svoji hybnost vlastne nikam nepredaji - tato energie se pro let lifteru nevyuzije. Vysledkem meho pokusu by mela byt vyroba vetsiho mnozstvi iontu, ktere budou urychlovany mensim vn napetim kolmo na smer letu.<

Zákon zachování hybnosti musí platit i pro lifter. Tím že něco někam urychluje (ionty) uděluje tomu nějakou hybnost, sám potom získá stejnou hybnost v opačném směru, to je podstata jeho tahu, takže hybnost iontů je tím využita. Jestliže je budeme urychlovat kolmo k letu a poté teprve dorazíme vzad, místo toho abychom je rovnou urychlili dozadu, nezískáme tím nic navíc.
 
12.11.2004 - 13:20 - 
Zákon zachování hybnosti musí platit i pro lifter. Tím že něco někam urychluje (ionty) uděluje tomu nějakou hybnost, sám potom získá stejnou hybnost v opačném směru, to je podstata jeho tahu, takže hybnost iontů je tím využita. Jestliže je budeme urychlovat kolmo k letu a poté teprve dorazíme vzad, místo toho abychom je rovnou urychlili dozadu, nezískáme tím nic navíc.



Jo to souhlasi. Me de o to ze pomer hmotnosti iontu a lifteru je takovy ze iont ziska velkou rychlost a lifter malou. Kdyby to bylo z hmotnostmi obracene tak to je v pohode. Ze zakona zachovani energie plyne, ze i kdyz to poslu kolmo ke smeru letu tak vysledek bude stejny. Jenze v momente, kdyz se to bude pohybovat kolmo ke smeru letu daji se s tim delat zajimave veci. Daji se k pohybu vyuzit dalsi principy.
1. Po urychleni se prozene iont pres mag. pole - vyuzije se F=BIl. Tim se dosahne mensi ISP ale vetsi tah.
2. Nebude se urychlovat kolmo po kratke draze ale v magnetickem poli po spirale. K urychleni bude stacit male napeti - princip cyklotron.
3. Nesmi se zapomenout ze tady mluvime vlastne o motoru do atmosfery. Protoze tady pusobi okolni tlak a ne vakuum je mozne trysku tvarovat tak aby diky pretlaku na ni vznikal dodatecny tah. Samozrejme je tim omezena funkcnost motoru do vysky 80-100km. Pak se ztrati tah a zbude obycejny iontovy pohon - mozna i s o neco horsimy paramery nez ciste iontovy.
4. V nizkych vyskach by se pridal i tah od dmychadla vyrabejici podtlak kolem ionizacni elektrody. Tedy pokud ta uvaha s vyuzitim nizsiho tlaku pro snadnejsi vyrobu iontu je realna.
5. Jde o to vyuzit vice "pomalych" iontu tj. vetsi proud a mnohem nizsi napeti pro jejich vyrobu a zaroven tak dosahnout vetsi tah pri mensim ISP.
Pokd bude v projektu sekce POHONY dam tam nacrt motoru. A pak rhejte
 
12.11.2004 - 13:25 - 
Teda chtel sem rict: A pak TRHEJTE... 
12.11.2004 - 13:35 - 
elektricke pohony su len na zaciatku. Mozno b buducnosti nebude za potreba vlacit aj to male mnozstvo pohonnej latky so sebov pretoze si ju nazbieraju sondy alebo druzice same. Napadlo ma vytvorenie takeho zberacu islo by vlasne o elektrostaticke pritahovanie ionov. V napriklad prednej casti sondy by sa umiesnila sustava elektrod podobna tej v obrazovke. Na elektrodach by bolo znacne napatie a vstup by tvorila sustava cievok ktore by priletajuce iony sustredovali medzi elektrody . iony medzi elektrodami by nabrali energiu ktora by im umoznila prechod cez elektormagneticku uzaveru skladovacej nadrze. (uz pri tomto zbere by sa vytvoril urcity tah) v skladovacej nadrzi by sa nazbierane iony skladovali vo forme magneticky spracanej plazmy co by im dodavalo urcitu energiu ale nie az taku aby prekonali uzaver. V pripade potreby by sa na druhej strane nadrze uvolnil podobny magneticky uzaver a iony by po urychleni elektrickym polom opustali trysku motora. podstate ked sa nad tym zamyslim to by bol nieco ako prudvy (naporovy) elektromagneticky ionovy motor so zasobnikom. Problem tu ale ostava palivo. Okial zobrat iony. sak vo vesmire je tak malo atomov ze by zber ionov trval roky. a potom roky by trvalo kym by sa sonda dostala k cielu (tah motorov by bol velmi maly) jedine vyriesenie problemu vidim v tom ze zber by sa urobil este v ionosfere zeme (pripadne inej planety) kde je tych ionov vela a dostatocne mnozstvo by sa mohlo nazbierat uz za par mesiacov. potom by sa pekne cele palivo spotrebovalo pri lete ku planete (nutnost magnetickeho pola) . pri planete by bolo asi uz nutne pouzit na brzdenie klasicky raketovy motor aby to netrvalo zasa roky kym sa sonda navedie na tu spravnu drahu alebo kym jej v tom nepomoze konstelacia planey a jej mesiacov. Potom by sa uz len priebezne zbierala latka na pohon pri planete koli korekciam drahy.
dost bolo vymyslania... je to sice jedno z moznych rieseni ale neviem ci by bolo aj najlacnejsie a efektivne!
 
12.11.2004 - 14:16 - 
quote:
Teda chtel sem rict: A pak TRHEJTE...


Trhat tady nikdo nic nechce - spolecne usili nas vsech, jak pevne verim, je snaha vymyslet a vyvinout neco ... se schopnosti vyletet na LEO.
Vsechny myslenky jsou vitany - na druhe strane pokud nekdo vymyslel "skafemlejnek, perpetum mobile, nebo tvrdi neco co je fyzikalne nebo matematicky nonsence" - tak se ostatni pratelsky snazi usmernit ho tim spravnym smerem a "nevylit pri tom vanicku i s ditetem" pokud se v zarodku jednalo o dobry napad...
 
12.11.2004 - 15:08 - 
Mym cilem neni udelat motor schopny leat ve vesmiru ale dostat se tam. K tomu co tady vymyslim mam jeste par zlepseni (napr. magneticke sani iontu v ionosfere). Jinak tento motor - pokd by aspon trochu fungoval - aby bezel ve vetsich vyskach, nasmel by se zastavit jinak by nedostacoval prisun iontu. Predpokladem je ze cim vetsi vyska - tim vetsi rychlost a tim vice iontu privedenych do sani. No tohle jsou opravdu jen uvahy. Ja sem bohuzel spis praktik nez teoretik a musim si to zkusit. Pak teprve zjistim jestli je to realna konstrukce nebo ne.  
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.255907 vteřiny.