Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Telekomunikační družice a jejich provoz
30.11.2004 - 09:05 - 
Když náhle selže telekomunikační družice, obvykle se tato skutečnost přičítá nějakému fatálnímu konstručnímu selhání nebo vlivu vnějších přírodních podmínek. Takovými přírodními podmínkami je například zvýšená sluneční činnost, vyvolávající proud nabitých částic (sluneční vítr). To může být i pravděpodobná příčina i posledního náhlého selhání družice Intelsat Americas 7 (Telstar 7) po 5 letech činnosti, viz zprávu na adrese:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0411/29ia7failure/
Ovšem k takovému selhání by mohlo třeba dojít i umělým zásahem někým, kdo si zkouší, co by se dalo s družicí udělat. Ani by mě taková možnost nenapadla, kdybych nečetl následující zprávu, jejíž část zde kopíruji:

AsiaSat is considering adding additional firewalls to its system after
one of its main transponders broadcasting television to China was
pirated for four prime-time hours.
Starting at 8:18 p.m. Beijing time Nov. 20, a transponder on the AsiaSat 3S satellite beaming television to mainland China was pirated by a higher-power signal emitted from an unknown area in the wide area of East and Southeast Asia covered by the beam.

Kdo sleduje telekomunikační družice, třeba o podobných "experimentech" ví více. LL
 
02.7.2009 - 11:12 - 
O telekomunikačních družicích na geostacionární dráze se v tomto diskusním fóru mluví velmi zřídka. Nicméně včera vypuštěná družice TerreStar raketou Ariane stojí za upozornění kvůli své výjimečnosti: je to největší telekomunikační družice, má hmotnost 6910 kg.

Raketa Ariane 5 ECA s nosností 9600 kg na GTO vynáší vždy 2 družice najednou - tentokrát však letěla jen s touto jedinou družicí.
 
21.2.2010 - 19:32 - 
Clanok o novej telekom. druzici z Europy:
http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/alphasat.htm
http://www.raumfahrer.net/news/raumfahrt/21022010173318.shtml
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=24098
Pri tej prilezitosti som si urobil prehlad, ake velke parabolicke anteny uz boli pouzite v kozme:
Asi najvecsia je na ETS-VIII (19x17m, apertura 13m) vypustena 18.12.2006 :
http://www.jsme.or.jp/English/awardg07-06.pdf
Radioastronomicka druzica vypustena v novembry 1997 -
HALCA (Highly Advanced Laboratory for Communications and Astronomy)(8m parabola):
http://en.wikipedia.org/wiki/HALCA
http://www.nrao.edu/pr/1997/halca/
A jedna planovana: RadioAstron (antena D=10m)
http://www.asc.rssi.ru/radioastron/documents/docs.html
Bezvahove prostredie by malo byt vyhodne na stavbu rozmernych anten, az sa divym ze toho nebolo postaveneho viac.
 
21.2.2010 - 20:49 - 
quote:
Bezvahove prostredie by malo byt vyhodne na stavbu rozmernych anten, az sa divym ze toho nebolo postaveneho viac.
To nie je zasa také jednoduché.
Antény v kozme sú silne limitované dopravnými možnosťami rakiet (limitovaná hmotnosť a rozmery konštrukčných prvkov) a následne aj tuhosťou rozvinutej antény a možnosťami jej riadenia a zmeny nasmerovania.
Veľkorozmerná konštrukcia bude kvôli rozmerovým a hmotnostným limitom málo tuhá a bude mať tendenciu pri pohyboch deformovať odraznú plochu paraboly a rôzne kmitať. Najväčšie zatiaľ použité antény sú komunikačné a sú zamierené stále jedným smerom, k Zemi, takže tieto problémy sa u nich príliš neuplatňujú - s anténou sa príliš nehýbe a presnosť zamierenia i kvalita odraznej plochy nie je príliš kritická, navyše sa dá po zamierení počkať aj niekoľko hodín či dní, kým kmity ustanú.
Pre rádioastronómiu, kde sa zamierenie antén mení veľmi často, denne alebo dokonca po hodinách, a presnosť plochy i presnosť zamierenia je veľmi dôležitá, to už bude problém možno kritický.
 
21.2.2010 - 23:20 - 
quote:

Antény v kozme sú silne limitované dopravnými možnosťami rakiet (limitovaná hmotnosť a rozmery konštrukčných prvkov) a následne aj tuhosťou rozvinutej antény a možnosťami jej riadenia a zmeny nasmerovania.



Už aby šly antény např. radioteleskopů stavět na Měsíci.

 

____________________
Áda
 
22.2.2010 - 15:58 - 
quote:
.... Pri tej prilezitosti som si urobil prehlad, ake velke parabolicke anteny uz boli pouzite v kozme:
...


Nezapomeňte na družice řady Thuraya pro mobilní komunikace, které mají antény o průměru 12,25 metru:

http://www.lib.cas.cz/space.40/2000/I066A.HTM

http://www.lib.cas.cz/space.40/2003/I026A.HTM

http://www.lib.cas.cz/space.40/2008/I001A.HTM

 

____________________
Antonín Vítek
 
22.2.2010 - 21:34 - 
Pres Thurayu ted pracuje muj sef ze stredniho Egypta.
Pripravil jsem mu telefon s USB a s ovladacema do jeho notebooku.
Kdyz jsem to testoval, tak uplink je cca 10kbps, dw je cca 28kbps a ping na www.kosmo.cz je 700-900ms.
Zajimave je, instalacni balicek mi k modemu Thuraya mi dava nabidku DHCP site 10.x.x.x nebo WAN IPv6 (WAN IP adresa, kazdy telefon ma i svoji WAN IPv6 adresu).
 
30.10.2010 - 16:42 - 
Z nového Eutelsatu W3B krátce po startu a navedení na GTO zřejmě uniklo palivo, takže družice musela být prohlášena za nepoužitelnou (nedokáže se už dostat na geostacionární dráhu). Eutelsat W3B byl vypuštěn raketou Ariane 5 z Kourou 28.10.2010.
http://www.spaceflightnow.com/ariane/v197/101029w3b/
http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I056A.HTM

Bohužel i takovéto věci se stávají. Ani dobrý start ještě nezaručuje plný úspěch a využití družice.
 
30.10.2010 - 18:22 - 
Pomocou SPT-100 to nepôjde?  
12.2.2011 - 22:05 - 
Ahumanright.org organizuje financnu zbierku za ucelom zakupenia tel.kom satelitu. S jeho pomocou chce poskytovat volny pristup k internetu v niektorych rozvojovych krajinach.
http://www.blog.ahumanright.org/
Jedna sa o satelit:
http://en.wikipedia.org/wiki/TerreStar-1
http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/I035A.HTM : 2009-035A - TerreStar-1
Majitel je v bankrote:
http://www.gizmag.com/ahumanright-worlwide-free-internet-access/17820/
 
13.2.2011 - 13:16 - 
Problematika velkych parabol ma jeste jedno omezeni-uskali.
Jde o to, ze cim je pracovni kmitocet vyssi, tim se zvysuji naroky na zarucenou presnost a tuhost konstrukce behem cele doby provozu.
Napriklad, kdyz se rozvine sitova parabola (jemnost oka 1-2mm) o prumeru 15m s beznou tuhosti (vyzuzene X profily) a se spravnym zaoblenim do priblizneho ohniska, tak s tim co se v soucasnosti pouziva jde takova antena pouzit pro VHF, UHF pasma, pro L a S pasmo, ale uz v C pasmu zacinaj problemy.
Ohnisko je v tomto pripade zhruba koule...zalezi na kvalite sitoviny, parabolickem vypnuti, tuhosti a kmitum.
Pri pouziti pasma 450MHz je prumer "koule" cca 70cm, pricemz kmity ruzne "splostuji/roztahuji" tuto kouli od 60 do 90cm v ruznych smerech (cili to neni nikdy kvalitni koule).
Pri pouziti pasma L je ta koule o prumeru 22cm, pricemz deformace teto koule jsou -10 do 40cm...cili zacina problem, kazdopadne je "hrnickovej" ozarovac stale nejak pokryty. To takze znamena, ze kdyz se koule v L pasmu protahne, tak se nevyuziva plneho zisku prumeru 15m paraboly, ale treba jen 8m.
Tyto cisla nejsou uplne presna, jen je odhaduji z me HAM praxe a letitou zusenosti toho co to dokaze v ohnisku udelat.
Pri pouziti v pasmu S by mela ohniskova koula mit prumer 13cm, ve skutecnosti sitovina prohybajici se diky teplu, kmitum a nepresnem parabolickem vypnuti tuto idealni kouli zmeni v šišoid, ktery se ruznym smerem roztahuje od -70cm do 150cm a tim padem vyuzivame z 15m paraboly jen 4m efektivne, smerem od prumeru 4m ke kraji do 15m je slozitejsi udrzet odraz tak, aby to vytvarelo kouli.
Timto pasmem konci moznosti rozkladacich sitovych parabol.
Dalsi moznosti pro S, X, Ka, Ku pasma je zmenseni rozkladacich parabol na rozmer, kdy je konstrukce dostatecne tuha a ma idealni parabolicky tvar a soucasne neni pro odraz vyuzivana sitovina, ale plna pozlacena "alobalova" folie s jemnosti vysky povrchu mensi nez 0.8mm.
Napriklad sonda Galileo pouzivala takto vypnuty system pro X pasmo...bohuzel se to nepovedlo (protrhla se na dvou segmentech) a tak se pouzila sekundarni sitovina pro S pasmo.
Takze kdyz to shrneme, tak vypnuta alobalova folie jako parabola se da pouzit do tehle limitu:
S pasmo - do prumeru 20m
X pasmo - do prumeru 14m
Ka pasmo - do prumeru 6m
Ku pasmo - do prumeru 1.5m
Bohuzel kvalitni parabola pro pasma nad 10GHz jsou problem i tady na Zemi.
Napriklad satelitni DVB-S paraboly by po namireni na jih do Slunce meli mit v ohnisku (prilozeny papir) krasny 2-3cm krouzek...repektive koule o prumeru 2-3cm.
Bohuzel drtiva vetsina DVB-S parabol na trhu jeou sisoidy 10x6cm s mensi koncentraci svetla.
Kdyz chtel kolega radioamater parabolu pro EME spojeni (odraz od Mesice) pro pasma nad 10GHz, tak pri splneni kvalitniho ohniska leze cena geometricky nahoru.
Napriklad 1m stredova parabola do 15GHz je za 2000Kc, ten samej prumer do 32GHz je za 20000Kc.
A cena leze nahoru i s prumerem, geometricky i s nejvyssim moznym kmitoctem dane paraboly. Zkratka malo firem umi udelat kvalitni paraboly...je to slozite. A vyrobit skladanou parabolu na sondu/druzici pro pasma nad 8GHz s velkym prumerem (nad 3m) je takrka nemozne.
 
13.2.2011 - 13:34 - 
"A vyrobit skladanou parabolu na sondu/druzici pro pasma nad 8GHz s velkym prumerem (nad 3m) je takrka nemozne."

a čo iný princíp "interferometer"


veľké množstvo "spriahnutých" menších parabol, na nejakom ráme
využívalo apollo ten princíp?
aj apollo, nemalo jednu veľkú parabolu, ale na SM malo spriahnuté štyri menšie
 
13.2.2011 - 15:16 - 
quote:
"A vyrobit skladanou parabolu na sondu/druzici pro pasma nad 8GHz s velkym prumerem (nad 3m) je takrka nemozne."

a čo iný princíp "interferometer"


veľké množstvo "spriahnutých" menších parabol, na nejakom ráme
využívalo apollo ten princíp?
aj apollo, nemalo jednu veľkú parabolu, ale na SM malo spriahnuté štyri menšie



Ne nefungovalo by to.
Jde o to, ze by v tomto pripade nesmeli byt paraboly paraboly, ale otevrene paraboly. A to tak, aby vhodne vybouleny hyperbolid odrazel signal z ohniska do stredu antenni soustavy.
Coz bohuzel nelze. Respektive, lze to udelat u svetla (laser FSO).

Teoreticky by se to dalo udelat tak, ze v ozarovaci bude vlnovod/vlnovec do centralni soustavy do RX detektoru.
Problem je, ze vlnovec ma utlum takovej, ze se ztrati 80% zisku paraboly a udelat rozkladaci vlnovod - trubku, to by bylo technicky tak nakladne, ze by bylo levnejsi vystrelit nahoru paraboloidske vyseky paraboly a seskladat je tak, aby to udelalo co nejvetsi zisk.

Takhle vypada vlnovec.
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/Suher_7-8_palce.jpg
Dela se i verze bez vlnovce, je to pak cista trubka..opatrne ohybat a ohnout to lze jen jednou a jen jednim smerem. To s pro skladane anteny neda.

Nejbliz k tomu, aby to byli skladane anteny by bylo reseni bud plochych spojenych dipolu na plose (vytvarim si dipolky s 300 ohmama primo na tistaku 50x50cm, dipol ma 1.5cm sirku a soustava desitek takovych dipolu se "zebrickama" do 300Ohmu se vyrobit da a dokonce se i vyrabi pro DVB-S ...viz ploche anteny.
Tyto "desky" lze spojit ohebnym mikropaskovym vodicem a pak ty desky zaaretovat. Ale porad tu bude jeden problem. Tyto spojene desky by sice meli velky zisk, ale s vyuzitim pouze pro TX, protoze by to melo dost sirokej lalok.
Takze zbyva neco jako XBR radar v Brdech.
S hornama (cca 10-16dB) seskladanejma do rad spojenych na (viz Tamara prepinac) otocnejch spojovacich vlnovodnejch kloubech by to uz slo. Problem vsak je, ze by to vyslo na hroznou vahu hodnou leda Saturnu5. Deska 1m x 1m ma vahu bratru 120kg v nejlehci verzi. A je treba alespon 20x20m, aby to melo nejakou ucinost, ktera se ztrati v tech spojovacich vlnovodnych kloubech a ve vlnovodech samotnych.
K tomu si pridej vahu mechanickeho telesa co to rozevre do pozadovane polohy.
Jak rikam, strasna vaha.
To co mas na fotce je system, kde se spojuji pres vlnovody 4 sousedni paraboly, ostatni ctverice kouka o 3st vedle. Celkove je mozno prohlednout soucasne vysek cca 60st pokud se zapoji vsechny ty paraboly na obrazku.
Rozumej, PowerPoint na obrazku snese vsechno, ale zatim jsem nikde nenasel informaci o tom, jak tech ty paraboly spojit. Co jsem se sooukrome dozvedel, tak treba milimetrovej system "array" teleskopu by mel byt propojen tak, ze se pres centralni trubku-vlnovod propoji 4 sousedni anteny do centralniho detektoru, pricemz ve vlnovci tece tekutej dusik k LNA pro snizeni sumu.
Napriklad ten Suher 7/8 na fotce v priloze jsme pouzili na eme, uvnitr je pretlakovej dusik nebo argon jako na BTS GSM, aby se tam nedostala vlhkost a byl zarucen nekolizni skin efekt prenosu.
 
13.2.2011 - 18:11 - 
"Ne nefungovalo by to.
Jde o to, ze by v tomto pripade nesmeli byt paraboly paraboly, ale otevrene paraboly. A to tak, aby vhodne vybouleny hyperbolid odrazel signal z ohniska do stredu antenni soustavy. "

nemal som na mysli "zloženú anténu", prepojenú vlnovodmi, aj keď nad niečím takým sa uvažuje.. žiadna spoločná konštrukcia

ale sústavu menších individuálne fungujúcich prístrojov, letiacich vo formácii
príklad uzemnený na zemi VLA http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/sfbe/node62.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Very_Large_Array

a ako by to mohlo vypadať vo vesmíre

ak už uvažujeme nad individuálnymi jednotkami, zavesenými na spoločnej konštrukcii, tak potom nie je potrebné, túto konštrukciu vyniesť hotovú pri jednom lete, ale zakaždým jednu anténnu jednotku s jej dielom spojovacej konštrukcie, podobne ako sa pridávali solárne paneli na ISS [Upraveno 13.2.2011 alamo] [Upraveno 13.2.2011 alamo]
 
14.2.2011 - 08:10 - 
Ted jedu do UVN Stresovice (posledni stace, uz to nedokazou lecit), nevim jestli si me tam nechaji i nekolik dni.
Takze odpovim (nejen na tvuj dotaz) az se vratim.
 
14.2.2011 - 19:10 - 
quote:
Ted jedu do UVN Stresovice (posledni stace, uz to nedokazou lecit), nevim jestli si me tam nechaji i nekolik dni.
Takze odpovim (nejen na tvuj dotaz) az se vratim.



Jedu z N7610 z nemocnice. Jen pro zajimavost ohledne radia.
Radioamateri maji svoji i pozicni sit jmenem APRS (http://www.aprs.cz) a tak jsem si pri jizde zapnul svoji rucku v aute Kenwood TH-D7 s pripojenou GPSkou.
See mapa (vpravo si zadej moji volacku "sledovat volaci znak" OK1MJO, pak hledat a pak nahore dat o 7dni zpet): http://www.aprs.fi.

Martin

PS: Vezmou me a zkusej me zachranit.
Jen pro info jak za posledni 3 roky klesla uroven zravotnictvi. Pred 3 rokama pri operaci mozku vse v pohode, normalni jednani. Druha operace pred pul rokem (opravili zarizeni pod lebkou)...hruza, navic lzou a snazi se vyhnou zodpovednosti. Mesic pred druhou operaci mi do dokumentace napsali, ze je zarizeni v mozku rozbite...proto ta druha opravna operace. Po operaci a oprave zarizeni mi do dokumentace napsali, ze zarizeni bylo v poradku, jen byl operaci prekontrolovano. A ted babo rad.... proto odchazim od Ustecke Masarykovo nemocnice a prechazim jinam.
 
14.2.2011 - 19:11 - 
Jeste dodatek k tomu APRS, tady je primej link...see:
http://aprs.fi/?call=ok1mjo&mt=roadmap&z=11&timerange=604800

 
14.2.2011 - 21:34 - 
zlom väz RYS..
máš to naozaj ťažšie, ako ktokoľvek tu z nás
[Upraveno 14.2.2011 alamo]
 
15.2.2011 - 20:24 - 
quote:


Teoreticky by se to dalo udelat tak, ze v ozarovaci bude vlnovod/vlnovec do centralni soustavy do RX detektoru.
Problem je, ze vlnovec ma utlum takovej, ze se ztrati 80% zisku paraboly...



Ak som spravne pochopil, problem velkeho utlmu vo vlnovode a tym praktickej nemoznosti spriahnutia vecsieho mnozstva parabolickych anten sa snazi riesit projekt COMRAY
http://www.comray.net/more-information/
Ten predpoklada zdigitalizovanie vstupneho signalu kazdej anteny. Nasledna korelacia vzniknutych dat prebehne v pocitaci. To obmezenie do 500MHz, prepokladam, je obmezene max. vzorkovacou frekvenciou. Tento postup sa stal pouzitelny len v poslednej dobe, vdaka neustale stupajucemu vyp. vykonu pocitacou.
 
17.2.2011 - 00:38 - 
quote:
"Ne nefungovalo by to.
Jde o to, ze by v tomto pripade nesmeli byt paraboly paraboly, ale otevrene paraboly. A to tak, aby vhodne vybouleny hyperbolid odrazel signal z ohniska do stredu antenni soustavy. "

nemal som na mysli "zloženú anténu", prepojenú vlnovodmi, aj keď nad niečím takým sa uvažuje.. žiadna spoločná konštrukcia

ale sústavu menších individuálne fungujúcich prístrojov, letiacich vo formácii
príklad uzemnený na zemi VLA http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/sfbe/node62.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Very_Large_Array

a ako by to mohlo vypadať vo vesmíre

ak už uvažujeme nad individuálnymi jednotkami, zavesenými na spoločnej konštrukcii, tak potom nie je potrebné, túto konštrukciu vyniesť hotovú pri jednom lete, ale zakaždým jednu anténnu jednotku s jej dielom spojovacej konštrukcie, podobne ako sa pridávali solárne paneli na ISS [Upraveno 13.2.2011 alamo] [Upraveno 13.2.2011 alamo]


Ano, takto by to fyzikalne fungovalo.
Ale jiz ne prakticky.
V podstate z obrazku plyne i hlavni problem.
Dejme tomu by sondy byly nekde v L4/L5 (Zeme-Slunce) pro pouziti 360st V/H.
Problem je, ze by se soustavou neslo chybat, protoze:
1) trvale sledovani treba Marsu by znamenalo ztratu paliva u kazde druzice v kratkem casovem obdobi...asi do 1 mesice.
2) presmerovani soustavy druzic pri kazdem presmerovani na dany objekt ve vesmiru kvuli sledovacim oknum DSN site, cili hodinu denne propojeni Mars-Zeme v nasledujici hodinu propojeni Saturn-Zeme a v dalsi hodinu Stardust-Zeme.
U DSN se paraboly natacej po cca pulhodine dle casoveho okenka.
I kdyz by druzice fungovali na iontovej motor, tak je neprakticke a casove ztratove (cas je u retlanslaci vzacny) toto pouzivat, protoze nez se soustava druzic presmeruje treba ze smeru Marsu na smer Stardust, tak by to vcetne cekacky nez se soustava zastabilizuje trvalo hrozne dlouho cca 12-24h. Takze by to bylo nepouzitelne.
A to nemluvim o tom, ze je treba sledovat Zemi, ktera obiha kolem Slunce po sve draze. Takze by stejne ta stredova sonda musela mit 4m parabolu pro sledovani Zeme, ale to by soucasne musela byt ta stredova druzice velka a tezka, aby pri otaceni rotatorem se misto paraboly nehejbalo teleso druzice.

Tento koncept je mozny pouze pro system, ktery dlouhodobe sleduje bod ve vesmiru mimo Slunecni soustavu (za Oortovo mracno) a to jak pro radioteleskop, tak i pro opticky teleskop.

 
17.2.2011 - 01:55 - 
quote:
quote:


Teoreticky by se to dalo udelat tak, ze v ozarovaci bude vlnovod/vlnovec do centralni soustavy do RX detektoru.
Problem je, ze vlnovec ma utlum takovej, ze se ztrati 80% zisku paraboly...



Ak som spravne pochopil, problem velkeho utlmu vo vlnovode a tym praktickej nemoznosti spriahnutia vecsieho mnozstva parabolickych anten sa snazi riesit projekt COMRAY
http://www.comray.net/more-information/
Ten predpoklada zdigitalizovanie vstupneho signalu kazdej anteny. Nasledna korelacia vzniknutych dat prebehne v pocitaci. To obmezenie do 500MHz, prepokladam, je obmezene max. vzorkovacou frekvenciou. Tento postup sa stal pouzitelny len v poslednej dobe, vdaka neustale stupajucemu vyp. vykonu pocitacou.



Neni to pravda, ja jsem SDR prijimac delal i do 1400MHz pred 12 lety (koumal jsem, jestli by slo udelat homemade spektrak...svab stal 1200Kc, ale LCD 640x480 z GME byl za 8000Kc, nakonec vysledek srandy byl IF modul do me vysilacky pomoci DDS AD9850... http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/anteny_a_vysilacky_u_me_doma/HF_homemade_Fantom89_40W-PA-KT922_IF9MHz/).


Problematika SDR je vsak o neco slozitejsi. Hlavnim omezenim (pokud nepocitame bitove rozliseni...v beznem STB pro DVB-T je 12bit...prodavaj se vsak i experimentalni 24, 32 a 64bit ... a kmitoctovej sampl, kterej je v DVB-T STB cca 200-400, ale mel jsem v ruce PCI merici kartu a ta mela 16bit/3000MHz) je pocet bitu/sampl kmitocet, ale pokud mas na mysl nece nekomercniho, tak pochopitelne penize pro 24bit/6000MHz sampl se najdou.
V beznem komercnim pouziti SDR prijimacu (treba slavnej Perseus, Prazskej ELIX ho ma asi za 14000Kc) je pro analogovou nahradu kriterium maximalni dynamiky prijmaneho signalu.
V mobilech, Perseovi.... je to typicky -105 az -115dB, ale pokud to chceme nasadit na "vesmirne" prijimace, tak potrebujem prijem jak u analogu, tedy -115 az -136dB. Dosahnout se toho da jedinym zpusobem...zvysit pocet bitu, tedy pouzit ne 10, 12, 14bit SDR komercni cipy, ale fakt spicku....24, 32, 64bit. Jsou i 128bit, ale jen do 600MHz.
Pravdou je, ze kazdym rokem se kvalita cipu zlepsuje a kdyz dnes je dostupna spicka 64bit/1400MHz, tak za 5 let to bude 64bit/4000MHz nebo 128bit/1000MHz.

Takze hledat problem v omezeni do 500MHz neni v cipech, ty uz jsou. I kdyz musim uznat, ze pro zpracovani kvanta dat je treba vykone DSP jako je MC96002 ci jejich klony. Nastesti Motorola neni blbec a tyhle cipy jdou sprazit do serii a zvysovat tim vykon.
Ale otazkou taky je, proc tak velkou sirku pasma?
Ve vesmirne telekomunikaci o ktere se zde bavime mluvime o pracovni sirce pasma od 1MHz do maxima co se pouziva (STEREO apod. v Ka pasmu) 50MHz. Popravde vsak musim rici, ze pro hluboky vesmir nikdy nepujde o vetsi sirku nez nejakejch 100kHz, spise do 6kHz a treba u NewHorizont je sirka prenosoveho pasma 0.7Hz (0.8kbps...typicky).
A na to jsou uz dnes docela kvalitni "amatersky" SDR prijimace (14/16bit-140/500MHz), see:
http://sdr.ipip.cz/
Tenhle kupujou amatersti (ale i profi) radioastronomove pro pasmo 1400MHz:
http://www.aorusa.com/receivers/ar2300.html

Obecne plati, ze cim mensi kmitocet cheme digitalizovat (treba jen do 30MHz...cili kratke vlny), tim vice vzorku se nasampluje, takze typicke SDR prijimace do 30MHz maji treba 14/16bit a 160 az 400MHz [MS/s]...takze pak staci ...a temer vzdy se to tak dela... dobrej konvertor z 1.4GHz nebo 2.2GHz nebo z 8.4GHz na 0-30MHz. Tim, ze zmensime pasmo, muzeme ziskat mnohem lepsi dynamiku signalu a ano i mensi kvantizacni sum.

Kazdopadne 500MHz neni uz 15 let omezeni (pro nekomercni zalezitosti) v SDR prijimacich.
A mimochodem, vypocetni vykon PC s tim nesouvisi. Svym zpusobem muzes k SDR prijimaci pripojit DOS 486tku. Vypocet se provadi vzdy v DSP, ktere je na tistaku spolu s AD prevodnikem.
Tech 500MHz bych rekl je omezeni kvalitnich koaxialu a od 2GHz je treba premyslet o vlnovci.

Ted co se tyce spojovani anten pro "zvyseni" citlivosti soustavy.
Pokud udelas stovky 1m parabol s SDR prijimacem v kazdem ohnisku s tim, ze vystup SDR prijimace jde po LAN do centraly, kde PC dava sitovo-systemove prikazy, tak se tim neziska temer nic, zadnej decibel navic.

Pokud spojis pres vlnovec 4 sousedni paraboly, tak se ziska nejakej zisk navic, ale moc to neni.

Priklad...chces sledovat DVB-T televizi, tak vezmes X-SuperColor Yaginu XL91BL z Kovoplast Chlumec (http://www.kovoplast.cz/Zvetseniny/a6iv.html a mas zisk cca 13dB a kdyz sparujes dve (2x 13dB), tak ziskas jen o 3dB silnejsi signal...cili 16dB.
Ale pokud si nechas jen jednu antenu a prodlouzist rahno o pouhej 60cm a doplnis vhodne X direktory, tak dosahnes toho sameho zisku 16dB.
A ted rozumne..... jedna antena s trochu prodlouzenym rahnem je lehci a konstrukcne jednodusi (vcetne uprav stozaru, 300Ohmovych krabicek pro slouceni soustavy ve sladenem rezimu...cili ne pouhe propojeni skrze PBC21, protoze to co bys ziskal bys ztratil na hybridu...ma ztratu 2.9dB) nez dva sfazovane a mechanicky ukotvene anteny, ktere zabiraji i vetsi prostor.
A presne to same se deje v kosmicke telekomunikaci...slozite pospojovat nekolik parabol nebo zvetsit prumer parabolu o metr (pri prumeru paraboly 10m, pricemz soustava parabol ma kazda prumer 6m).

V mediich je hromada radoby odbornejch clanku o tom, jak se propojej paraboly, aby se "zesilil" signal, ale kdyz jdes k jadru veci a mas moznost se podivat jak to "propojili", tak zjistit, ze ty 4 paraboly nemaji 4 prijimace, ale 4 vlnovody do centralniho detektoru.
Zacal jsem psat o 4 parabolach, protoze se to tak bezne pouziva a je to prakticke maximum pri rozumnych nakladech na slouceni "parabol".
Ano, jde pres vlnovod sloucit i 12 parabol, jen je to drazsi a slozitejsi, takze je levnejsi a lepsi zvetsit prumer stavajicich parabol.

Muj nazor je, ze co nejdrive by se meli postavit 2 radioteleskopy o prumeru 400m na severnim polu a dva na jiznim polu. K tomu 1 optickej teleskop se zrcadlem 40-100m na kazdem polu kvuli zamerovaci synchronizaci.
K tomu na kazdem polu "pole" (100x 1.5m optickejch teleskopu) pro hlidani Zeme pred "sutrem" a samozrejme, ze by se na tehle astronomickych zarizenich delal i normalni astroprovoz (je zajimave, ze opticke teleskopy lze propojit jednoduse, dosti kvalitnim optickym vlaknem do "optickeho slucovace").
K tomu na kazdem polu po trech 400m parabol pro L, C, S, X, Ku, Ka retlanslacni pasma a pro ta sama pasma a oba poly (kazdej pol) 10x 70m parabol, aby se dokrylo mnozstvi sond v blizkem i hlubokem vesmiru.

Myslim si, ze mechanicke konstrukce zarizeni by se meli vyrobit ve forme ISRU a opticke talire by byli hexagonalni skladanky jako u soucasnych nejvetsich optickych dalekohledu.
Vyroba zrcadel by vubec nemusela byt z tezkeho skla, ale v podstate z napnuteho staniolu kde dno parabolickeho hexagonalu by tvorilo vakuovou komoru, kde odcerpavanim vzduchu se meni vypnelismus parabol a tim ohniskovejch vzdalenosti.
Nekde jsem videl v casopise prototyp takoveho vyfukovaciho zrcadla.
Kazdopadne je jasne, ze Mesic je pro tyhle konstrukce idealni a mnohem lepsi jak teleso volne plujicim vesmirem, byt zakotvene gravitaci v L bodech.
Soucasne by to znamenalo prumyslovou cinnost na Mesici za pritomnosti lidi a pravidelnych vymen posadek tehle vedeckych pracovist.
To by donutilo pozemstany zamyslet se i na Skylonem, zlevnenim kosmobusu a trvale osidlit Mesic.

 
18.2.2011 - 06:40 - 
nedala by sa veľká skladacia anténa.. teda myslím tým jej parabolickú odrazovú plochu, postaviť na inom princípe?
spomenul som si na fresnelovu plochú šošovku

keby sme tú jej "vripovanú" stranu, pokrili reflexnou vrstvou, začne sa správať ako "fresnelove zrkadlo" - plochá parabola
dajme tomu že by sme tú plochú parabolu "rozrezali" na niekoľko menších častí, následne by ich bolo možné poskladať ako solárne kolektory
správne scentrovať, sústavu rovinných plôch by malo byť asi ľahšie ako sústavu parabol.. vlastne stačilo by tú "skladačku" napnúť
navyše konštrukcia takejto skladacej odrazovej plochy, by bola extrémne ľahká
ale fungovalo by to čo funguje zo svetlom, aj pri mikrovlnách? [Upraveno 18.2.2011 alamo]
 
18.2.2011 - 07:16 - 
quote:
nedala by sa veľká skladacia anténa.. teda myslím tým jej parabolickú odrazovú plochu, postaviť na inom princípe?
spomenul som si na fresnelovu plochú šošovku

keby sme tú jej "vripovanú" stranu, pokrili reflexnou vrstvou, začne sa správať ako "fresnelove zrkadlo" - plochá parabola
dajme tomu že by sme tú plochú parabolu "rozrezali" na niekoľko menších častí, následne by ich bolo možné poskladať ako solárne kolektory
správne scentrovať, sústavu rovinných plôch by malo byť asi ľahšie ako sústavu parabol.. vlastne stačilo by tú "skladačku" napnúť
navyše konštrukcia takejto skladacej odrazovej plochy, by bola extrémne ľahká
ale fungovalo by to čo funguje zo svetlom, aj pri mikrovlnách? [Upraveno 18.2.2011 alamo]


Ano. Jedna se o elektromagneticke zareni. V obou pripadech. Tedy je mozne fresnelovu cocku pro mikrovlny vytvorit.
 
18.2.2011 - 07:22 - 
lenže, keď si to predstavím, tak vlastne okrajové časti takej plochej paraboly, budú od "snímača" ďalej ako jej centrum..
nebude to, čo ľudské oko pri svetle prehliadne, vadiť elektronike, a nedôjde k nejakému rozbitiu a skresleniu signálu? [Upraveno 18.2.2011 alamo]
 
18.2.2011 - 07:39 - 
áno, vznikalo by tam rozhodne čosi ako "ozveny"
dochádzalo by k odrazom v rôznych vzdialenostiach, a ak by mal signál
ako to povedať.. príliš vysokú "hustotu".. "moduláciu" stal by sa nečitateľným, asi by sa za veľkosť antény muselo "zaplatiť" nižšou prenosovou rýchlosťou
 
18.2.2011 - 08:37 - 
quote:
áno, vznikalo by tam rozhodne čosi ako "ozveny"
dochádzalo by k odrazom v rôznych vzdialenostiach,

Nejvetsi problem je v odecitani nosne - to by se dalo vyresit tim ze by pro danou vlnovou delku byli jednotlive casti fresnela jako mezikruzi vzajemne posunuty - bylo by to ale mene nez prohnuti klasicke paraboly. Samozrejme plati,ze prenosova rychlost by byla nizsi nez z klasickou parabolou a pro treba sledovani mikrovlneho zareni z kosmu je takova fresnelovska parabola k nicemu
 
18.2.2011 - 09:59 - 
quote:
Vyroba zrcadel by vubec nemusela byt z tezkeho skla, ale v podstate z napnuteho staniolu kde dno parabolickeho hexagonalu by tvorilo vakuovou komoru, kde odcerpavanim vzduchu se meni vypnelismus parabol a tim ohniskovejch vzdalenosti.
Mám vážne podozrenie, že tento nápad nebude na Mesiaci fungovať. Chýba len detail - atmosféra.


Fresnelova šošovka (a jej princíp všeobecne) sa hodí len na niektoré "nenáročné" či "menej náročné" aplikácie. Okrem iného "trpí" na niektorých frekvenciách deštrukčnou interferenciou.
Jedným z mála prakticky využívaných rádioteleskopov podobného typu je RATAN 600. Uhlové rozlíšenie je dve uhlové sekundy, presnosť 1-10 uhlových sekúnd podľa pozície sledovaného objektu na hemisfére (na rádioteleskop nič moc). Doba sledovania objektu neprevyšuje 3 hodiny (=> 45°).
 
18.2.2011 - 12:18 - 
quote:
quote:
Vyroba zrcadel by vubec nemusela byt z tezkeho skla, ale v podstate z napnuteho staniolu kde dno parabolickeho hexagonalu by tvorilo vakuovou komoru, kde odcerpavanim vzduchu se meni vypnelismus parabol a tim ohniskovejch vzdalenosti.
Mám vážne podozrenie, že tento nápad nebude na Mesiaci fungovať. Chýba len detail - atmosféra.




Ono by to muselo byt obracene - nafouknuty buben, kdy by jedna blana byla pruchozi a druha pokovena...
 
18.2.2011 - 15:03 - 
"Ono by to muselo byt obracene - nafouknuty buben, kdy by jedna blana byla pruchozi a druha pokovena..."

"bubon" by si žiadal pevnú vonkajšiu konštrukciu, ale keby to bola "bublina" s elipsovitým prierezom, mohlo by to byť aj bez pevnej konštrukcie - celé nafukovacie, a ak by tá "reflexná" strana bola elastická, asi by bolo možné aj to čo navrhoval RYS - meniť ohniskovú vzdialenosť
 
18.2.2011 - 20:29 - 
Takto by to nefungovalo. Neurobíš nevystužený nafukovací objekt s eliptickým prierezom.
Zrejme by to bola guľovitá anténa s prepážkou, v ktorej by sa prepážka tvarovala rozdielom tlakov v oboch častiach.
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.271652 vteřiny.