U družice Spaceway 1 hrozí exploze. Firma DirecTV se jí snaží posunout na odkladiště, ale nespotřebuje všechno palivo. To může celkem slušně zaneřádit dráhu.
citace:Spaceway F1 suffered thermal damage to its battery in December 2019, prompting AT&T to request the spacecraft be de-orbited before February 25, 2020, to prevent the risk of the spacecraft exploding.[3]
Na 8. června je ve 23:04 SELČ naplánován start nosné rakety Falcon 9 s egyptskou telekomunikační družicí Nilesat 301. Start proběhne ze vzletové rampy SLC-40 na CCSFS. Na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární bude Nilesat-301 uvolněn po 33 minutách a 13 sekundách. Nilesat 301 je postavený na družicové platformě Spacebus 4000B2 a na cílovou oběžnou dráhu se dostane pomocí vlastního motoru S400. Družice má vzletovou hmotnost 3938 kg a její očekávaná životnost je více než 16 let. Zavěšena (pozice na GEO) bude nad 7° z.d. Družice Nilesat 301 je vybavena 38 transpondéry pracujícími v pásmu Ku, 8 transpondéry v Ka a 12 směrovými svazky opět v pásmu Ka. Dle potřeby je možné pokrýt signálem (televize, radio, data) jakoukoli část Afriky. Nejsilnější pokrytí je na území Egypta a severu Afriky. Pro společnost Nilesat půjde o čtvrtou vlastní družici. Další „družice“ Nilesat, které je možné nalézt jsou jenom pronajaté přenosové kapacity na družicích společnosti Eutelsat. Nilesat 301 bude také první družicí Nilesat vypuštěnou na Falconu 9 místo Ariane.
V súvislosti s problémami Viasat, čaká ťažký test aj poskytovateľov poistenia pre letecké a vesmírne aktivity. https://spacenews.com/insurers-brace-for-viasat-3-claim/
Musia sa pripraviť na vyplatenie sumy 420 miliónov dolárov, na ktorú bol satelit poistený.
Fungovanie trhu s poistením bolo už vážne narušené z iných dôvodov.
Prenajaté komerčné lietadlá, ktoré uviazli v Rusku v dôsledku vojny s Ukrajinou, viedli k nárokom vo výške 7 miliárd USD, čo je oveľa viac ako poistné pre celý sektor. Tieto nároky sú predmetom súdneho sporu, čo môže trvať roky.
Takže vyrovnanie sa s Viasat, môže potencionálne teraz ochromiť celý sektor.
citace 4.1.2024 - 15:04 - Ervé:Ovzon je středně těžká družice, takže Falcon 9 je snad až zbytečně výkonný. USA ani Evropa ale nemá jiný spolehlivý a srovnatelně levný nosič.
citace 4.1.2024 - 15:04 - Ervé:Ovzon je středně těžká družice, takže Falcon 9 je snad až zbytečně výkonný. USA ani Evropa ale nemá jiný spolehlivý a srovnatelně levný nosič.
Dostupným nosičem a to i cenově mohla být GSLV.
Indové nemají u GSLV dostatečnou spolehlivost. A u PSLV je dobrá spolehlivost, ale malá nosnost (na Ovzon by nestačila).
citace 4.1.2024 - 20:26 - Ervé:Indové nemají u GSLV dostatečnou spolehlivost. A u PSLV je dobrá spolehlivost, ale malá nosnost (na Ovzon by nestačila).
V tom výčtu raket chybí LVM3 (dříve označovaná jako GSLV Mk III) se sedmi úspěšnými starty, z toho dvěma komerčními.
První start byl balistický, s modelem horního stupně, orbity dosáhlo 6 letů. Chybí ještě pár startů pro potvrzení spolehlivosti a cena je taky dost vysoká - podle wiki 63 mil.USD za start. Vláda zaplatila za prvních 10 kusů 730 mil. USD (pravděpodobně je v tom i balík na rozjezd výroby). Možnost to je, ale radši stejně drahý, mnohem spolehlivější Falcon.
Přesněji řečeno, první let byl suborbitální s apogeem ve výšce 126 kilometrů. Počet letů jsem počítal i s ním, protože jsem ho nechtěl ignorovat.
Pro OneWeb byl počet letů dostatečný, když využil indickou nabídku. Cena 60 milionů USD za start pro něj byla taky přijatelná. Za mě je tedy věta Michala Václavíka z 4.1.2024 v pořádku.
LVM3 je taky možnost, OneWeb neměl moc na vybranou a u konstelace družic není jedna havárie takový problém.
Falcon 9 prostě převálcoval trh, a ostatní kromě končícího (zabraného) Atlasu 5 se potácejí od neustálých odkladů po havárie. Brzo bude aspoň Vulcan Centaur, Ariane 6, H-3 a Antares 330. A potom snad uspějí Neutron (a v malých RFA One).
Nedávno jsem se z podivných důvodů díval na propustnosti jednotlivých satelitnich spojů. Výška oběžné dráhy je pouze orientační, zde by k tomu mohlo být spousta připomínek. Snad se mi to tu podaří vložit správně.
zaujimave, ze latencia nie je linearne zavisla od vysky a dwnlink uz vobec. pri dwnlinku by mozno zas bola zaujimava chybovost a vyykon vysielaca.
dwnlink asi bude zavisiet aj od pouzitej frekvencie
vyssie drahy zas budu mat asi mensie skreslenie signalu vzhladom k rychlosti
citace 12.1.2024 - 10:37 - Martin Jediny:zaujimave, ze latencia nie je linearne zavisla od vysky a dwnlink uz vobec. pri dwnlinku by mozno zas bola zaujimava chybovost a vyykon vysielaca.
dwnlink asi bude zavisiet aj od pouzitej frekvencie
vyssie drahy zas budu mat asi mensie skreslenie signalu vzhladom k rychlosti
Dostupné údaje (u některých byly i změřeny) jsou zprůměrovány a zaokrouhleny na 100ms nebo u krátkých na 10ms. Přenosové charakteristiky jsou z prospektů, bohužel s výjimkou extrému typu DishNet (jsou ochotni prodat celé pásmo pokud to někdo zaplatí) jsou limity jak propustnost pásma na satelit, tak vybavovací schopnosti satelitu, jeho energetická úspornost ... no a linka dál. Snažil jsem se zjistit, zda satelity dokáží udělat linky mezi sebou nebo jenom k základnovým stanicím, odpovědi mám jen pro něco. Takže prosím to berte jenom jako hrubou orientační tabulku.
Cílem bylo zjistit, co vlastně nabízí současné satelitní spojení. Pokud bude někdo tvrdit něco o zálohování připojení přes satelitní internet, měl by přestat brát ty kapky proti kašli. Nedělají mu dobře na pleť. Jedná se o omezené spojení, vhodné pro end-pointy, nikoliv pro připojení firmy nebo datového centra. Nedocenitelné tam, kde jiné spojení není. Navíc poměr cena/výkon je někde uplně jinde, než je pro nás zmlsané třeba i obyčejné DSL, nebo optika.
