| 20.10.2008 - 21:33 - Vlado. | |
|
citace:
Souhlas, porad to tu nekdo zamenuje. Sojuz i Apollo pracovali na uplne stejnem principu. Rozdil je pouze v tom, ze Apollo ma dve autostabilni polohy.
Autostabilní poloha může byt jenom jenom jedna ( fyzika). Možná že vás zklamu, ale VM Apollo nemá žádnou autostabilní polohu. Při vniku takového tvaru tělesa do atmosféry, dojde k odchylování z dráhy a rotaci tělesa. Doporučují , již výše uvedený pokus pohyb tělesa v hustějším prostředí něž vzduch(voda) Voda je 775 x hustější než vzduch (nad hl moře). Pro rychlost 33 Mach žádný Hyphypersonický tunel není. citace:
[Sojuz pristava ve stepi. Tomu snad ani nelze rikat pevnina, ale spis more travy. Docela by me zajimalo co se deje s jeho servisnim modulem. Nejspis par trosek placne nekam do stepi aniz by si toho kdokoliv vsimnul.
Apollo ci Orion jsou vetsi a pokud by pristavali na pevninu v USA, tak by uz trosky servisniho modulu mohli nekoho trefit. To je jeden z duvodu proc Orion musel pouzit konstrukci s vetsim L/D, ktera umoznuje, aby servisni modul placnul do more po balisticke krivce a kabina pristala o par set km dal na pevnine. U skip manevru je to jedno. Servisni modul placne do more na druhe strane Zemekoule.
Nechtěl bych byt americkým kosmonautem v Apollu a rozplácnut se v moři trávy.
Tet vážně. Při vniknutí kabiny do atmosféry (výška125km) pod uhlem 6,2 st.+ - 1st. a při vztlaku L/D 0,36 by se měla dráha vychýlit o 19,8 st.(dle směru natočení kolem podélné osy) V nejlepším případě by se měla kabina vrátit do kosmu pod uhlem 19,8-6,2=13,6st. Kde se pletu? |
| 20.10.2008 - 21:47 - Vlado. | |
|
citace:
Autostabilní poloha může byt jenom jedna ( fyzika).
Samozřejmě při posunutí těžiště mimo geometrický střed tělesa .Což u VM bylo.  |
|
citace:
...Autostabilní poloha může byt jenom jenom jedna ( fyzika). Možná že vás zklamu, ale VM Apollo nemá žádnou autostabilní polohu.
Sklamanie len v tom, ze pre popretie Apolla, sa pritahuje za vlasy aj fyzika. Sorry, v tomto vyklade Ta nepodporim.
...Tet vážně. Při vniknutí kabiny do atmosféry (výška125km) pod uhlem 6,2 st.+ - 1st. a při vztlaku L/D 0,36 by se měla dráha vychýlit o 19,8 st.(dle směru natočení kolem podélné osy) V nejlepším případě by se měla kabina vrátit do kosmu pod uhlem 19,8-6,2=13,6st. Kde se pletu?
Nikde. Len dokonci vypocet a pripocitaj hybnost, spomalenie, nasledne gravitaciu... |
|
citace:
citace:
Autostabilní poloha může byt jenom jedna ( fyzika).
Samozřejmě při posunutí těžiště mimo geometrický střed tělesa .Což u VM bylo.
Zde je mereni teziste VM (CM velitelsky neboli command module) Orionu.
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_09262008.pdf
Proc by teleso nemohlo mit vice stabilnich poloh? (pokud tedy pojem autostabilni poloha nema nejakou zvlastni neituitivni definici).
Napriklad krychle stojici na podlozce bude mit sest stabilnich poloh. Apollo letici v atmosfere se muze ustalit v poloze tep stitem nahoru nebo dolu. Sojuz jen stitem dolu.
|
|
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Orion/documents/ORION_WEEKLY_08082008.pdf
Zde je zajimavy alternativni system airbagu pro pristani Orionu na pevnine. Je jen na te tezsi strane Orionu, ktera bude smerovat k zemi. |
| 21.10.2008 - 22:38 - Vlado. | |
|
citace:
...Autostabilní poloha může byt jenom jenom jedna ( fyzika). Možná že vás zklamu, ale VM Apollo nemá žádnou autostabilní polohu.
________________________________________
Sklamanie len v tom, ze pre popretie Apolla, sa pritahuje za vlasy aj fyzika. Sorry, v tomto vyklade Ta nepodporim.
Pro názornost doplním , že Apollo by nemělo autostabílní polohu a pohyb , ale polohu a pohyb padajícího listu. citace:
...Tet vážně. Při vniknutí kabiny do atmosféry (výška125km) pod uhlem 6,2 st.+ - 1st. a při vztlaku L/D 0,36 by se měla dráha vychýlit o 19,8 st.(dle směru natočení kolem podélné osy) V nejlepším případě by se měla kabina vrátit do kosmu pod uhlem 19,8-6,2=13,6st. Kde se pletu?
________________________________________
Nikde. Len dokonci vypocet a pripocitaj hybnost, spomalenie, nasledne gravitaciu..
Bylo mi vysvětleno , že hodnota 0,36 je poměr vztlaku a odporu L/D . Myslím si ,že toto číslo zahrnuje i tebou navrhované hodnoty do výpočtu. |
| 21.10.2008 - 23:27 - Vlado. | |
|
citace:
Proc by teleso nemohlo mit vice stabilnich poloh? (pokud tedy pojem autostabilni poloha nema nejakou zvlastni neituitivni definici).
Napriklad krychle stojici na podlozce bude mit sest stabilnich poloh. Apollo letici v atmosfere se muze ustalit v poloze tep stitem nahoru nebo dolu. Sojuz jen stitem dolu.
Je to o té koze co se veze. Krychle muže mít dalších x poloh , postavíš li ji na hranu nebo roh do mezery nebo otvoru.
Pro vysvětlení autostabílní polohy vezmeme na pomoc Komenského(příkladu)
Vyrob si kostku z polystyrénu , vtlač kovovou kuličku do jednoho rohu , přelep páskou , barevně označ zatížený roh. Toto monstrum opakovaně vyhoď do vzduchu a sleduj co se bude dít. Pak můžeš popsat neituitivni definici.
Abychom se přiblížili k Apollu. Vem trychtýř ,vymazej ho indulonou , nastříkej polyuretan , po zatuhnutí lehce uprav, do otvoru vlož kuličku pro patřičné umístění těžiště ,ucpat ,přelepit a spouštěním třeba z 10 patra . Zjistíš ,že atostabílní polohu Apollo nemá žádnou , natož dvě.
|
|
citace:
Vem trychtýř ,vymazej ho indulonou , nastříkej polyuretan , po zatuhnutí lehce uprav, do otvoru vlož kuličku pro patřičné umístění těžiště ,ucpat ,přelepit a spouštěním třeba z 10 patra . Zjistíš ,že atostabílní polohu Apollo nemá žádnou , natož dvě.
Hezký pokus. Jenom tomu trochu chybí ta rychlost. Při volném pádu z 10 patra (cca 30m) by mohl trychtýř na konci padat rychlostí kolem 90 km/h. V reálu by to díky odporu vzduchu bylo méně. K 2. nebo i 1. kosmické to má přece jenom trochu daleko Aerodynamické síly působící při této nízké rychlosti budou o několik řádů nižší než při několikanásobcích rychlosti zvuku. Malá síla působící na těleso potřebuje delší dobu, aby ho otočila do některé stabilní polohy. Při době trvání pádu z 30 m kolem 2,5 - 3 s se ten trychtýř prostě zorientovat nestihne. Zejména pokud mu při upuštění ještě předáte nějaký točivý moment. Než ten se stihne aerodynamickým působením utlumit, je trychtýř už dávno na zemi. Pusťte ten trychtýř z Eifolovky a on se určitě nějak zorientuje. Jak to bude, bude záležet na poloze kuličky v něm a poměru její hmotnosti k hmotnosti zbytku tělesa trychtýře. Velkou roli také hrají detaily v tvaru modelu. I mírné odchylky od skutečného tvaru Apolla mohou mít dramatický vliv. |
|
| A ještě malý detail. Možná se nezorientuje ani při pádu z Eifelovky a bude opravdu rotovat podle osy nerovnoběžné se směrem pohybu. Problémem je, že se mu při nízkých rychlostech může opravdu mít rozložení aerodynamických sil takový charakter, že se trychtýř bude prakticky chaoticky otáčet. To ale bude zvyšovat odpor vzduchu a rychlost se tak ustálí na rychlosti, která ještě není dostatečná, aby jej zorientovala. Maximální rychlost volného pádu tělesa v nízkých výškách bývá kolem 200 km/h. U toho trychtýře bych to vzhledem k jeho nízké průměrné hustotě odhadl i na méně. Je ale možné, že pro těleso takového tvaru je pro to, aby se zorientovalo do žádoucí stabilní polohy potřeba rychlosti vyšší. |
|
Zaujimalo by ma ci je vysledne posobenie aerodynamickych sil ine pri supersonickych rychlostiach, ako u podzvukovych. Je tu niekto kto ma o tom nejake vedomosti?
Mimochodom, ak by to cele nefungovalo, zaujimalo by ma akoze nam to tie sondy na tom marse pristavaju... Alebo huygens na titane... (aby sme vylucili americke spiknutie ;-)) |
|
citace:
citace:
citace:
...Tet vážně. Při vniknutí kabiny do atmosféry (výška125km) pod uhlem 6,2 st.+ - 1st. a při vztlaku L/D 0,36 by se měla dráha vychýlit o 19,8 st.(dle směru natočení kolem podélné osy) V nejlepším případě by se měla kabina vrátit do kosmu pod uhlem 19,8-6,2=13,6st. Kde se pletu?
Nikde. Len dokonci vypocet a pripocitaj hybnost, spomalenie, nasledne gravitaciu.
Bylo mi vysvětleno , že hodnota 0,36 je poměr vztlaku a odporu L/D . Myslím si ,že toto číslo zahrnuje i tebou navrhované hodnoty do výpočtu.
Ani náhodou. Samotný poměr vztlaku (boční síly) a odporu (brzdné síly) nijak nezahrnuje hybnost ani gravitační vlivy. Myslím, že na začátku pronikání do atmosféry budou síly bočení a brzdění velmi malé, takže budou rychle se pohybující (a relativně těžké) těleso vychylovat jen mírně (kvůli jeho vysoké hybnosti). Návratový modul se ale brzy začne zpomalovat a v tu chvíli se začne projevovat gravitace a balistická dráha se stočí více k Zemi. Rostoucí boční (vztlaková) síla bude následně spíš jen kompenzovat rostoucí gravitační vliv než aby ho zcela překonala (dráha bude pravděpodobně jen pomaleji klesat [než by klesala balisticky], ale vůbec nemusí stoupat). To záleží na řadě dalších okolností. Pro výpočet dráhy je třeba zahrnout všechny výše uvedené vlivy a samotný poměr L/D na přesné určení sestupové trajektorie podle mne nestačí. Osobně takový komplexní výpočet nedokážu udělat, ale prostě varuju před přílišným zjednodušením problému a před zanedbáním důležitých dalších vlivů (rychlost, hmotnost, hybnost, gravitace, tvar tělesa, rozměry tělesa, postupně rostoucí hustota atmosféry, ...). |
|
citace:
citace:
Proc by teleso nemohlo mit vice stabilnich poloh? (pokud tedy pojem autostabilni poloha nema nejakou zvlastni neituitivni definici).
Napriklad krychle stojici na podlozce bude mit sest stabilnich poloh. Apollo letici v atmosfere se muze ustalit v poloze tep stitem nahoru nebo dolu. Sojuz jen stitem dolu.
Je to o té koze co se veze. Krychle muže mít dalších x poloh , postavíš li ji na hranu nebo roh do mezery nebo otvoru.
Pro vysvětlení autostabílní polohy vezmeme na pomoc Komenského(příkladu)
Vyrob si kostku z polystyrénu , vtlač kovovou kuličku do jednoho rohu , přelep páskou , barevně označ zatížený roh. Toto monstrum opakovaně vyhoď do vzduchu a sleduj co se bude dít. Pak můžeš popsat neituitivni definici.
Abychom se přiblížili k Apollu. Vem trychtýř ,vymazej ho indulonou , nastříkej polyuretan , po zatuhnutí lehce uprav, do otvoru vlož kuličku pro patřičné umístění těžiště ,ucpat ,přelepit a spouštěním třeba z 10 patra . Zjistíš ,že atostabílní polohu Apollo nemá žádnou , natož dvě.
Pokud bychom zanedbali rozdil mezi hypersonickym obtekanim v ridkem prostredi a turbulentnim obtekanim v mnohem hustejsim prostredi, pak bych doporoucil udelat pokus, kdy aerodynamicky odpor zpusobi deceleraci alespon v radu nekolika g.
Po nekolika vterinach volneho padu v atmosfere teleso dosahne rychlost v radu 100-200 km/h a aerodynamicky odpor dosahne hodnoty 1g. Tudiz vyrovna Zemskou pritazlivost a teleso uz dale nezrychluje, ale pada konstantni rychlosti.
Apollo ovsem vetsinu doby zpomaluje v radu nekolika g. Proto je nutne ten pokus trochu upravit. |
|
| Mimochodem, pokus s volnym padem Orionu NASA uz udelala pri nedavnem nepovedenem testovani padaku. Ted si nevybavuju jestli se Orion nakonec stabilizoval i pri volnem padu. No vlastne ten pokus byl neplatnej, padaky se sice neotevrely, ale myslim ze vlaly za kabinou. |
|
citace:
Mimochodem, pokus s volnym padem Orionu NASA uz udelala pri nedavnem nepovedenem testovani padaku. Ted si nevybavuju jestli se Orion nakonec stabilizoval i pri volnem padu. No vlastne ten pokus byl neplatnej, padaky se sice neotevrely, ale myslim ze vlaly za kabinou.
Nestabilizovala.
Během čistě volného pádu bez padáků padala zcela nestabilně v kotmelcích. http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907
Ale to bylo při rychlostech cca 30-100 m/s. První nebo druhá kosmická rychlost je trochu jiný případ. A taky hustota prostředí při vstupu do atm. bude narůstat postupně. Myslím, že to nejde dost dobře srovnávat.
Tady je jeden tunelový pokus s autostabilizací kabiny i s věžčkou LAS. http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/orion-spintunnel.html |
| 22.10.2008 - 12:19 - Pavl | |
|
citace:
citace:
Mimochodem, pokus s volnym padem Orionu NASA uz udelala pri nedavnem nepovedenem testovani padaku. Ted si nevybavuju jestli se Orion nakonec stabilizoval i pri volnem padu.
Nestabilizovala.
Během čistě volného pádu bez padáků padala zcela nestabilně v kotmelcích. http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907
Záběry názorně dokazují, co prožil Komarov - a ne že osud k němu byl milosrdný, jak se snažive tehdy psalo. Moc dobře věděl, že je ve velkém průšvihu.  Dopřejme mu vzpomínku. |
|
citace:
Zaujimalo by ma ci je vysledne posobenie aerodynamickych sil ine pri supersonickych rychlostiach, ako u podzvukovych. Je tu niekto kto ma o tom nejake vedomosti?
Mimochodom, ak by to cele nefungovalo, zaujimalo by ma akoze nam to tie sondy na tom marse pristavaju... Alebo huygens na titane... (aby sme vylucili americke spiknutie ;-))
K prvej otázke - pôsobisko vztlaku sa pri nadzvukovej rýchlosti posúva "dozadu" voči svojej polohe pri podzvukovej rýchlosti - o koľko, záleží na viac veciach, okrem iného aj na tvare telesa, uhle nábehu, rýchlosti...
Sondy k planétam majú obvykle symetrický tvar tepelného štítu a ťažisko bude zrejme presne v ose, navyše sú ešte často stabilizované aj rotáciou, takže zostup prebieha viacmenej v balistickom režime, bez aktívneho riadenia. |
| 22.10.2008 - 20:21 - Vlado. | |
|
citace:
citace:
Mimochodem, pokus s volnym padem Orionu NASA uz udelala pri nedavnem nepovedenem testovani padaku. Ted si nevybavuju jestli se Orion nakonec stabilizoval i pri volnem padu. No vlastne ten pokus byl neplatnej, padaky se sice neotevrely, ale myslim ze vlaly za kabinou.
Nestabilizovala.
Během čistě volného pádu bez padáků padala zcela nestabilně v kotmelcích. http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907
Ale to bylo při rychlostech cca 30-100 m/s. První nebo druhá kosmická rychlost je trochu jiný případ. A taky hustota prostředí při vstupu do atm. bude narůstat postupně. Myslím, že to nejde dost dobře srovnávat.
Tady je jeden tunelový pokus s autostabilizací kabiny i s věžčkou LAS. http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/orion-spintunnel.html
Tomu říkám konstruktivný příspěvek .
. http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907
Po vzhlédnutí videa si odmyslete plovoucí kotvu ( zmuchlané padáky) a mate představu o atostabilizaci kabiny Apolla. To je to , co dělají moje modely a které jsem se vám pokoušel popsat.
|
|
citace:
Video na http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=28907
Pekne  .
Ako jeden z hlavných problémov sa mi javí to, čo vidieť v 12-18 sekunde záznamu - "prvý" padákový systém je nejaký čas uchytený za "okraj" kabíny, čím ju pretočí do nevhodnej polohy a tá sa začne na prvom stupni padákového systému "kývať", navyše sa padáky úplne nenafúknu. Následne v 41-42 sekunde záznamu dôjde k oddeleniu prvého stupňa krátko pred maximálnym vychýlením, takže dochádza k roztočeniu kabíny okolo priečnej osy, stabilizačné padáky sú okamžite po nafúknutí odhodené, čím vôbec nesplnia svoju funkciu, navyše tam zrejme zostávajú nejaké laná. V 53-55 sekunde sa začína otvárať hlavný padákový systém a to je už úplná katastrofa - výťažné padáčiky sa namotali čiastočne okolo kabíny, neoddelili sa a namotali sa počas 4-6 otáčok kabíny okolo šnúr hlavného padáku, čím mu zabránili v nafúknutí.
Môj názor: špatne skonštruovaný padákový systém a nevhodná logika riadenia otvárania.
Ako napísal Pavl - tak nejak zahynul aj Komarov (česť jeho pamiatke) a z podobných príčin - priečna rotácia kabíny pri podzvukovej rýchlosti a nevhodne usporiadaný padákový systém.
Čaká ich hodne práce, kým padákový systém privedú k funkčnosti - IMHO to musia celé prerobiť.
[Upraveno 22.10.2008 poslal Alchymista] |
|
Este si dovolim dodat.
Ked uz si das namahu s modelmi, dotiahni to dokonca. Natoc si priebeh padu a aj pri niekolkosekundovom pade zistis, ze poloha kabiny zacina oscilovat kolo autostabilizacnej polohy so zmensujucou sa amplitudov, cize sa stabilizuje, len nemala na to dost casu a vhodne podmienky.
btw. po vychyleni sa, ci rozkyvani od nehomogennosti atmosfery sa opat bude postupne stabilizovat. |
|
Obávam sa, že na takýto pokus nie je nikde v republike dosť vysoká veža - frekvencia resp. perioda kmitov, ako vidno aj z videa je pomerne nízka, 1-1,5 sekundy, počiatočná rýchlosť rotácie ešte nižšia, 1 otáčka za zhruba dve sekundy, ale zrýchľuje až na zhruba 1 za sekundu. Na hlavnom padáku sú potom naopak kmity tlmené s periódou okolo 1,5-2 sekundy. Serioznejšie urobený model by musel padať aspoň nejakých 8-10 sekúnd - a to chce možnosť aspoň 200 metrov voľného pádu. Navyše do obtekania modelov kecá aj pán Reynolds so svojím číslom.
Pokiaľ by som sa podobným pokusom mal venovať, asi by som šiel s prepočítaným modelom do bazénu, ako pôvodne navrhoval Vlado, a skúšal to v štvormetrovej hĺbke zachytiť na video. Presné prepočítanie modelu cez hustoty, rozloženie hmotnosti modelu, hustotu vody a rýchlosť klesania (prúdenia) a samozrejme reynoldsovo číslo, rovnako s tým spojená veľkosť modelu je ale celkom kritická vec, inak sa zistia len nezmysly. |
|
[quote...Sondy k planétam majú obvykle symetrický tvar tepelného štítu a ťažisko bude zrejme presne v ose, navyše sú ešte často stabilizované aj rotáciou, takže zostup prebieha viacmenej v balistickom režime, bez aktívneho riadenia.
Nevím jak jiné sondy vstupující do planetárních atmosfér, ale o následujících třech můžu říct toto:
MER 1, MER 2 - těžiště v ose, balistický sestup, řízená poloha a trejektorie během meziplanetárního přeletu - před vstupem do atm. , NENÍ stabilizováno rotací během sestupu. (Rotace pouze ve fázi činnosti posledního urychlovacího stupně rakety. Po dohoření paliva rotace zastavena odhozením balastu)
http://origin.mars5.jpl.nasa.gov/gallery/video/movies/RoverAnimPart1.mov
http://origin.mars5.jpl.nasa.gov/gallery/video/movies/RoverAnimPart2.mov
Phoenix - téměř stejné jako MERy, vstupní úhel 13°, rychlost 5,3 km/s, simulace EDL fáze s komentářem: http://www.jpl.nasa.gov/news/phoenix/phx20080522.php
MSL - během startu a přeletu těžiště v ose, před vstupem do atm. těžiště vyoseno vypuštěním balastu, generován vztlak L/D>0, sestup řízen natáčením tělesa kolem podélné osy tryskami, NENÍ stabilizováno trvalou rotací během přeletu ani sestupu.
Simulace EDL fáze: http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/gallery/video/movies/MSLAnim1.wmv
[Upraveno 23.10.2008 poslal pospa] |
|
| ohladom tych sond - mal som na mysli Vladom spochybnovanu autostabilizacnu schopnost navratoveho telesa tvaru apollo. O riadeny zostup mi neslo, viem ze tie sondy padaju ako tehla... |
|
citace:
spaceflight101.com urobil pekný výber foto z pristátia MS-04
http://spaceflight101.com/spectacular-photos-soyuz-touches-down-at-sunrise-with-iss-crew-trio/
Moc pěkné fotky! Díky za odkaz ... ;-)
ps: Je smutné, že i když máme 21.století, tak přistávací kabina s posádkou po kosmickém letu s sebou práskne do stepi, je kousek tažena a smýkána padákem, pak je čtyřma maníkama odkoulena a přetočena. Následně jsou tři mírně pocuchané lidské sardinky vyndány a narovnány do kempingových židliček, je provedeno slavnostní vyfocení šťastně přeživších na celtě zatížené kameny a jejich následný odvoz vrtulníkem kamsi na základnu ...
... takhle moje dětské sny o kosmonautice v budoucnosti nevypadali! ;-(
ps: ... a nikomu to ani moc nepřijde divné. A přitom je to už 36 let, co jsme dokázali přistát z oběžné dráhy na normálním letišti, vystoupit jako lidé vracející se z dovolené a normálně po svých obejít svůj kosmický stroj. ;-)
|
|
citace:
a nikomu to ani moc nepřijde divné.
Ale jo. Mě jo.
Tak snad Dream Chaser nebo ITS... |
|
citace:
... a nikomu to ani moc nepřijde divné
čo je vám na tom divné?
vo svete, kde má lepšia prostitútka, alebo speváčka či herec tretej kategorie príjem väčší ako ten astronaut, je to predsa celkom normálne
Presne to zodpovedá záujmom a prioritám spoločnosti. [Upraveno 07.9.2017 Alchymista] |
| 07.9.2017 - 08:16 - novák | |
|
citace:
vystoupit jako lidé vracející se z dovolené a normálně po svých obejít svůj kosmický stroj.
Nesouvisí schopnost objejít svůj stroj více s délkou letu a mírou tělocviku než se způsobem přistání stroje? |
|
Nesúvisí.
Je to proste procedúra (= zaužívaný rituál) - a jeho zmysel je čisto "bezpečnostný".
Prvých niekoľko hodín na Zemi je pre kozmonautov veľmi nebezpečných už po niekoľkodňovom pobyte vo vesmíre - po návrate je vestibulárny systém "zblbnutý" z bezváhového stavu a občas dochádza k nepredvídateľnej strate rovnováhy aj u trénovaných vojenských pilotov.
Návrat späť do gravitácie je proste nebezpečnejší ako prechod do bezváhového stavu - kým z "kozmickej choroby" hrozí maximálne nepríjemné a nehygienické ogrcanie všetkých a všetkého okolo, z "pozemskej choroby" hrozia nebezpečné pády so zraneniami, až s trvalými následkami. Tieto pády sú veľmi nebezpečné hlavne preto, že sú to pády s napnutými svalmi, ale nekontrolované (opilec padá s uvoľnenými svalmi, normálne padajúci človek má svaly "napnuté", ale tiež pád aspoň čiastočne kontroluje - prinajmenšom vie, kde je hore a dole a podľa toho reaguje)
A prísť o kozmonauta s drahým výcvikom len preto, že po pol hodine na Zemi sebou zrazu nekontrolovane sekne a vybije si zuby o prírubu prilby vlastného skafandru...
[Upraveno 07.9.2017 Alchymista] |
| 10.9.2017 - 09:15 - novák | |
|
Ale yamatovi nešlo o bezpečnostní procedury po přistání, ale o to, jaký je to úpadek, když před 30 lety kosmonauti (po týdenním letu) po přistání dokázali chodit, kdežto dneska (po půlročním letu) "jen sedí a usmívají se do kamer".
Přičemž mu uniklo, že v tomhle je fakticky stav stejný - před 30 lety i dneska dokážou kosmonauti po týdnu na orbitě na chodit a po půl roce "jen sedět..." (a schopnost jejich chůze a práce je předmětem experimentů v IMBP).
Proč chodí a že jedna konkrétní procházka je bezpečnostní je pro (ne)oprávněnost povzdechu yamata irelevantní. |
|
| práceschopnosť pilotov/kozmonautov po kozmickom lete bola rozsiahlo testovaná ako v Rusku - pilotovanie "lietadla do Moskvy" niekoľko desiatok minút po pristátí, tak i v USA ako v rámci letu raketoplánu, tak následne ďaľšími letmi bezprostredne po pristátí. |
|
citace:
Ale yamatovi nešlo o bezpečnostní procedury po přistání, ale o to, jaký je to úpadek, když před 30 lety kosmonauti (po týdenním letu) po přistání dokázali chodit, kdežto dneska (po půlročním letu) "jen sedí a usmívají se do kamer".
Přičemž mu uniklo, že v tomhle je fakticky stav stejný - před 30 lety i dneska dokážou kosmonauti po týdnu na orbitě na chodit a po půl roce "jen sedět..." (a schopnost jejich chůze a práce je předmětem experimentů v IMBP).
Proč chodí a že jedna konkrétní procházka je bezpečnostní je pro (ne)oprávněnost povzdechu yamata irelevantní.
novaku, mna velmi tesi ze tak intenzivne na mna myslite, ale overte si este raz ktoze to tu lamentoval o stave kozmonautov po pristati  |
|
