|
V tehle rubrice budu zveřejnovat odkazy na technologické experimenty alepon rámcově podobné našemu projektu. Odkaz na úspěšný japonský suborbitální experiment s rovinutím solární plachty bohužel někam zapadl. Takže alepon nové projekty:
NASA Space Technology 8
... http://spaceflightnow.com/news/n0501/29st8/ ...
Mj. bude zahrnovat experiment z rozvinutím stěžně solární plachty,
a s ultratenkými solárními články.
|
|
Odpařování nátěru z povrchu solární plachty - aneb na Mars za měsíc..
... http://www.newscientist.com/channel/space/mg18524846.500 ... |
|
to je ale ptakovina s tou plachtou |
|
Ani ne tak ptákovina jako velký problém. Na zemi se z C-kompozitu uvolňuje CO díky reakci s atmosférickým kyslíkem, ve vesmíru to nepřipadá v úvahu. Ohřev plynu mikrovlnami má další problém - vysílač by musel být vysoko v horách (možná v Chile vedle ESO). Těch 60 km/s si patrně vycucali z prstu, nevěřím, že je to reálné číslo. Plyn unikající z plachty ? Jaký impulz by musel mít a kolik vodíku by se muselo vézt. Je to hodně divné, slyšel jsem o podobném systému se zrcadly usměrňujícími paprsky na komoru s plynem, to mi přijde mnohem reálnější. |
|
Tak trochu se tu plete politika.......
Já jsem se chtěl jen tak zeptat na věc testingu.....tedy pokud vývoj Cube pokročil na tolik ,že se testují nějaké komponenty a jak. Popřípadě jsou-li již nějaké závěry a směry ,které budou určovat další vávoj toho či onoho komponentu. Co mám na mysli...například test fotoaparátu,jeho stabilizace,funkčnost,radiový maják,povelové systémy hard soft.......
Děkuji Dan
|
11.2.2005 - 18:31 - Vítězslav Novák | |
|
sluneční plachta viz http://www.planetarysociety.org/solarsail/index.html
Má být vypuštěna ruskou raketou Volna
http://www.federalspace.ru/Roket1Show.asp?RoketID=38
snad v dubnu z ponorky v Barentsově moři.
ps - uvědomujete si, že kdyby před pár lety u někoho našli ten obrázek, co je teď na internetu, tak by dotyčnýho zavřeli a zahodili klíč? |
|
Trochu jsem se pohrabal v databázi a příspěvky bezprostředně nesouvisející s CubeSatem jsem přesunul do nového (všeobecného) tématu Politické souvislosti kosmonautiky .
Ještě odpověď Danovi:
Vývoj našeho CubeSatu zatím ještě nepokročil do fáze testování. Jakmile bude něco významně nového, tak to sem oznámím.
[Upraveno 21.2.2005 poslal ales] |
23.2.2005 - 16:06 - Daniel Lazecký | |
|
Aleši.,
děkuji za úklid,pravda už se to tu zvrhlo v politiku.
Dan |
23.2.2005 - 19:00 - Vítězslav Novák | |
|
citace: Trochu jsem se pohrabal v databázi a příspěvky bezprostředně nesouvisející s CubeSatem jsem přesunul do nového (všeobecného) tématu [url=modules.php?
Rozumné.
Chválím. |
|
citace: sluneční plachta viz http://www.planetarysociety.org/solarsail/index.html
Má být vypuštěna ruskou raketou Volna
http://www.federalspace.ru/Roket1Show.asp?RoketID=38
snad v dubnu z ponorky v Barentsově moři.
Předběžné datum je 2005-04-30. |
|
Super zprávy, už jsem přestal doufat že to někdy dotáhnou. |
|
http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-05zd.html
Že by nosič pro náš CubeSat? |
|
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050525_180448_vedatech_jpl
vrtulnik pristal na Mt. Everestu - na Nangaparbat - dalsi technologicka hranice padla ... navic prekonal vyskovy rekord pres 11 tisic metru. |
|
NASA, Industry Partner (L'Garde) Test 20-Meter Solar Sail System
http://www.spacedaily.com/news/solarsails-05l.html
Je vidět, že na slunečních plachetnicích se nepřestává pracovat
|
|
http://www.spaceflightnow.com/news/n0508/22hayabusa/
Japonská sonda Hayabusa (původně Muses-C) se blíží k asteroidu Itokawa (objeven roku 1998, jde o near-earth object), pokusí se vysadit na povrchu miniaturní "skákající rover" (!), odebrat z povrchu asteroidu vzorky materiálu, a vrátit se s nimi zpět na Zemi (!)
Pro nás je zajímavé, že Haybusa využívá k přeletu iontové motory o nízkém tahu, takže jde o podobnou misi, kterou jsem původně navrhoval pro CubeSail: pokud by se podařil odlet z oběžné dráhy kolem Země, tak poté zkusit zamířit k některému z asteroidů které křížící oběžnou dráhu Země kolem Slunce - mělo by se k nim i s pohonem o velmi nízkém tahu jít bezpečně přiblížit a pak zase vzdálit, což demonstruje právě sonda Muses-C. |
|
Už se teším na fotky z blízkosti astroidu :-) Ale skákající mini-rover se zřejmě nakonec nekoná. viz:
Minerva mini-lander
While at asteroid Itokawa, the Hayabusa spacecraft will deploy a tiny mini-spacecraft (only 519 g) named Minerva. Taking advantage of the very low gravity at Itokawa, this solar-powered, box-shaped vehicle will hop along the surface of the asteroid, relaying images from its cameras to Hayabusa whenever the two spacecraft are in sight of each other. If successful, Minerva will be the first 'space hopper' in action. Hoppers were included only once before, on the failed Soviet Phobos missions, and never saw actual use.
Unfortunately, Minerva mini-lander project was cancelled before launch due to lack of funds.
( http://en.wikipedia.org/wiki/Hayabusa ) |
|
Ten nanorover na Hayabuse bohužel není. Pěkně a česky to popisuje A.Havlíček na http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=83 . |
|
Ctete a kochejte se...
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1419
http://nanotechweb.org/articles/news/4/8/13/1
Folie z nanotrubicek, vcelku jednoducha na vyrobu, vodiva, pruhledna, teplotne odolna, vyrobitelna v tloustce 50 nanometru (!) s plosnou hustotou pod 0.03g/m2 (!!!). Po slozeni 18ti takovych vrstev krizem prekonava v merne pevnosti Mylar (o oceli nemluve). Nebo taky muze tvorit aerogelovy film o tloustce pod 20 mikrometru... Kosmicky vytah to jeste nebude, ale spousta jinych oboru musi jasat (vc. slunecnich plachtaru |
|
"Už se teším na fotky z blízkosti astroidu :-) Ale skákající mini-rover se zřejmě nakonec nekoná."
Pokud jsem tomu dobře rozumněl, tak se skákající rover Minerva koná (viz např. http://www.spaceflightnow.com/news/n0508/22hayabusa/ nebo 2003-019A v encyklopedii A. Vítka). Zrušen byl americký mini-rover, který měl být k misi přidán navíc. LL |
|
Ta folie parada ... ale ta pruhlednost moc ne. Je otazka, o kolik vzroste váha, nanese-li se na ni odrazova vrstva ... Ale jako prislib je to uzasne ...
citace: Folie z nanotrubicek, vcelku jednoducha na vyrobu, vodiva, pruhledna, teplotne odolna, vyrobitelna v tloustce 50 nanometru (!) s plosnou hustotou pod 0.03g/m2 (!!!). Po slozeni 18ti takovych vrstev krizem prekonava v merne pevnosti Mylar (o oceli nemluve). Nebo taky muze tvorit aerogelovy film o tloustce pod 20 mikrometru... Kosmicky vytah to jeste nebude, ale spousta jinych oboru musi jasat (vc. slunecnich plachtaru
|
|
Pokud moje zkusenosti sahaji, tak napriklad vrstva stribra 100 nanometru "tlusta" je ve viditelnem oboru nepruhledna. To by znamenalo (i pri podlozeni nekolika vrstvami te nanofolie), ze i po pokoveni by merna hmotnost pripadne plachty byla kolem 1g/m2. |
|
http://directory.eoportal.org/pres_UWE1UniversittWrzburgsExperimentalsatellit1.html
UWE-1, jedna z prave vypustenych CubeSAT druzic, ma na palube Linux a internetove protokoly |
|
citace: http://directory.eoportal.org/pres_UWE1UniversittWrzburgsExperimentalsatellit1.html
UWE-1, jedna z prave vypustenych CubeSAT druzic, ma na palube Linux a internetove protokoly
Jo, takhle nějak jsem si to představoval já - ale vývoje onboard systémů kosmoklubáckého CubeSatu se chytilo tvrdé jádro bastlířů a
elektrotechniků - takže spíš než na Linux to vypadá na takové přebujelé amatérské rádio... :-)
Vsuvka: pokud musí družice dodržovat frekvenční plánování státu který ho vypustil, tak se nabízí v ČR velice zajímavé pásmo 10.5 Ghz, které bude legální až do roku 2009 včetně. Vtip je v tom, že v tomhle pásmu není stanoven EIRP - ale pouze maximální txpower PA, a to sice 3 dB (2 mW).
Takže pokud bychom si pro tracking linuxového cubesatu vybrali pásmo 10.5 Ghz, tak můžeme směle přestavět nějaké komerčně dostupné fullduplexní pojítko do desetimetrové paraboly - a žádnou nomru tím neporušíme, i když EIRP bude drastický. A hlavně i během velmi krátkých komunikačních seancí budeme schopni přenést třeba i celé megabajty dat... (přenosová rychlost 16 Mbps by při použití 10m paraboly by měla být reálná i na stovky km... a experiment typu vynést družici na Sněžku a komunikovat s ní z Prahy by mohl být hodně vypovídající - vzdálenost je menší, ale zase svoje udělá útlum v atmosféře...).
Jistý problém je, že ani třeba jen 30cm parabolu a 10 Ghz rádio do
10x10x10 cm kostky a 1kg hmotnosti téměř určitě nenacpeme ... jsou to mnohakilogramové záležitosti :-(
Jsem tady ale offtopic - omlouvám se - já ale spíš než konkrétní výpočty plodím takovéhle obecné úvahy.
|
|
Ještě upozorňuju zájemce, kteří mají radioamatérské možnosti, že mohou zkusit komunikovat s dnes vypuštěnou družicí SSETI Express a zúčastnit se radioamatérské soutěže - http://sseti.gte.tuwien.ac.at/express/mop/index.php?uri=ham_contest.html
P.S.: Pokud by se někomu spojení podařilo, prosím o předání zkušeností (třeba sem do fóra). |
|
Jinak bastlíři v Archimédem zaslaném odkazu použili protokolo AX.25 a
frekvenci 437.505 MHz. To je už docela slušné - ale já se možná přeci jen přikláním k použití kanálu s vyššími frekvencemi, pokud má být na palubě cokoliv, co by generovalo větší objemu dat (např. ten fotoaparát). Protože dostatečná úroveň rádiového signálu Země na družici bude asi záležitostí poměrně krátkých přeletů (pokud bychom neměli sofistikovaný systém natáčení parabol, jako v Panské Vsi...), tak vysoké frekvence by stačily k přenosu dat třeba i během krátkých několikasekundových komunikačních oken... |
|
citace: Jo, takhle nějak jsem si to představoval já - ale vývoje onboard systémů kosmoklubáckého CubeSatu se chytilo tvrdé jádro bastlířů a
elektrotechniků - takže spíš než na Linux to vypadá na takové přebujelé amatérské rádio... :-)
1. ti Nemci nejsou nastesti az tak uplni bastliri, vypada to, ze projekt vede jeden profesor a dva dilomovani inzenyri na pude univerzity s jejim zazemim
2. nepouzili PC-board, ale embedded Linux uC na docela slusnem mikrokontroleru Hitachi, coz je docela dobry napad
3. vypada to, ze cela deska je proste hotova koupena (nejaky evalution board), ze hlavni prace byla napajeci cast a mechanika
4. zadna stabilizace
5. 9600/1200 B/s AX.25 (frekvence x pasmo, xChaosi)
6. experiment je jediny - zkusit, jak pujde komunikovat
pro me z toho vyplyvaji nasledujici zavery:
- embedded Linux je uz celkem zraly a pouzitelny
- deska s konkretne timto cipem stoji asi 6000,- Kc |
|
Chysta se dalsi Linux na orbitu a tentokrat Plug'n Play (i kdyz ne ve formatu CubeSat)
http://www.linuxelectrons.com/article.php/20051107092244727 |
10.11.2005 - 23:12 - ROBO | |
|
Predevcirem vecer byla v TV reportaz + byl tam jeden vedec ktery tvrdil ze cestovani casem do budoucna je mozne a dokonce to obhajoval experimentem ktery potvrdil na atomech ze cestovani casem dopredu je mozne .... rozumite o co se jedna ?
DIky ROBO |
|
ABL laser ... uz moc nechybi
http://www.atmonline.cz/news/2005/listopad/101105b.htm |
|
citace: ze cestovani casem dopredu je mozne .... rozumite o co se jedna ? DIky ROBO
Asi jak mel malo casu, tak to vyznelo divne...ale je to "jen" dilatace casu podle teorie relativity pri rychlostech blizkych rychlosti svetla - napriklad nejaka nestabilni castice, ktera ma "klidovy" polocas rozpadu velice kratky, muze pri rychlosti blizke rychlosti svetla "prezit" mnohem dele. Takze jakoby cestovala do budoucnosti. Ale neni to tak, ze by v utery zmizela a pristi patek se objevila |