Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  100    101    102    103    104    105    106  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
28.2.2010 - 01:13 - 
O MHD generatoru - vim co to je, ale tan ma sam o sobe jen malou ucinnost nez system turbinovy a tudiz vyzaduje pokud by byl sam jeste ucinnejsi chazeni - jedine diky rozdilu teplot proudi sodik tim generatorem a tak v nem vytvari proud.
Proste rozdilu teplot se nezbavite - snad jen pri extreme vysokych teplotach - ale ne pri teplotach jake jdou z jaderneho reaktoru je mozny alespon castene zuzitkovani tepla - lze vyuzit primi rozklad vody na vodik+kyslik.
Je to holt vlastnost tohoto sveta - teplo je proste bezne "odpad" treba z cinnosti elektroniky a nelze ho nijak prevest zpet na elektrinu - s tim ze by se ochladilo zrejme - v lete by tudiz nas domaci generator elektriny jeste navic prijemne chladil misto klimatizace, ktera vytvari rozdil teplot a proto naopak musi brat proud - stejne jako ho bere lednicka.
 
28.2.2010 - 01:23 - 
x:

pravda, ovšem všechno se dá "obejít". Vč. termodynamických zákonů. 100% je perpeetum mobile, a tedy nesmysl. 99% je sice oříšek, ale možné řešení není proti zákonům. On je i rozdíl mezi 25% (jednostupňová parní turbína) a 70% (běžná účinnost MHD).

Navíc i ve vesmíru se dá obstojně chladit, je však třeba pracovat s opravdu vysokými teplotami, tedy nejméně 1000 K u chladícího média a 1500-2000K u chladiče samotného (samozřejmě se tu bavíme minimálně o elektromagnetickém tepelném čerpadle a podobných legracích - drahé, težké na konstrukci, ale reálné).

Což je paradox č. 2, aby se snáze chladilo na malých plochách, potřebujeme vyšší teploty samotné...

Ovšem nechme konkrétní řešení reaktoru v kosmu na lidech, kteří nejsou jen fanoušky, ale mají z problematiky několik doktorátů a letité praktické zkušenosti. My se bavme spíše o koncepci (byť shodou náhod zrovna FBR a MHD byly náplní mé DP:-)
 
28.2.2010 - 09:06 - 
Když se tak odhadujete o tom chlazení:

U chlazení je výhodou dosahovat velkého poměru povrchu k objemu. Z toho plyne, že by asi nejvýhodnější bylo mít nějakou pavučinu nebo háro ze spousty slabývch vlákýnek, protékaných chladivem. Doufám, že technologie uhlíkových nanovláken nebo něco podobného nám přinese systémy chlazení na bázi nějakých chladících chlupů dřív než přinese takové zázraky jako třeba vesmírný výtah.

 

____________________
Áda
 
28.2.2010 - 14:42 - 
adolf:

Plocha je výhodná, ovšem v momentě sálání je IMHO lepší teplota povrchu chladiče, aneb j=sigma*K^4 [W/m2](tak nějak), protože s rostoucím povrchem roste objem a nakonec by u obřích ploch mnoha km2 mohlo být chlazení příliš těžké na chladící médium. Protože se jedná jen o radiaci, je třeba vzít v potaz že z efektivní plochy nanotrubičky chladí jen ta část, která má volný výhled (část proti které jsou jiné nanotrubičky nechladí).

Druhý problém je stejný jako u výtahu. Ani teoreticky nevíme, jak udělat pořádný nanotrubičkový provaz. Ovšem to neznamená, že se nano nepoužije. Vypadá to, že se z toho dá doslova uplést výkonný protiradiační štít.
 
28.2.2010 - 14:56 - 
lenze ono to nikdy nie je len o technologickej moznosti, ale i ekonomickej. Dobre riesenie je len to, ktore sa da zaplatit.

takze par stupnov zrejme obetujeme na dosiahnutie realneho chladica. [Editoval 28.2.2010 martinjediny]
 
28.2.2010 - 21:21 - 
quote:
Protože se jedná jen o radiaci, je třeba vzít v potaz že z efektivní plochy nanotrubičky chladí jen ta část, která má volný výhled (část proti které jsou jiné nanotrubičky nechladí).



Když mluvím o "pavučině" mám na mysli uspořádání, kdy si vlákna pokud možno nevadí. Poměr povrchu ku hmotnosti by byl obrovský.

 

____________________
Áda
 
28.2.2010 - 21:33 - 
Pokiaľ urobíš trubičky tenké, dosť vzrastie hydrodynamický odpor pri prietoku kvapaliny a treba silnejšie čerpadlá a pevnejšie rozvody kvapaliny - narastá hmotnosť. Zvlášť silne sa to prejavuje, pokiaľ sa kvapalina rozvádza až do kapilár (a nanotrubičky sú veľmi tenké kapiláry so všetkým, čo k tomu patrí).  
28.2.2010 - 21:50 - 
quote:
Pokiaľ urobíš trubičky tenké, dosť vzrastie hydrodynamický odpor pri prietoku kvapaliny a treba silnejšie čerpadlá a pevnejšie rozvody kvapaliny - narastá hmotnosť. Zvlášť silne sa to prejavuje, pokiaľ sa kvapalina rozvádza až do kapilár (a nanotrubičky sú veľmi tenké kapiláry so všetkým, čo k tomu patrí).


Hadičkou by nemusela být nanotrubička sama. Nanotrubičky by byly jen vlákninou k vyrobení - možná jen opletení - vlastní hadičky. Hledala by se nějaká optimalizace průměru, aby se dosáhlo minimální celkové hmotnosti.

 

____________________
Áda
 
28.2.2010 - 23:04 - 
quote:
...Zvlášť silne sa to prejavuje, pokiaľ sa kvapalina rozvádza až do kapilár (a nanotrubičky sú veľmi tenké kapiláry so všetkým, čo k tomu patrí).

Princip pavuciny je zaujimavy. to ze ho treba technicky a ekonomicky dotiahnut a prijat urcite kompromisy je druha vec.
Ale postupne rozvetvenie vyuziva mnohokrat aj priroda.
Jediny problem pavuciny vidim akurat v cistote media a infarktu.
[Editoval 28.2.2010 martinjediny]
 
01.3.2010 - 06:22 - 
quote:
"Mědvěděvovým Mars 2020 docela přesvědčivě věřím"
Ja zase ne
O co jde? To čtu poprvé (a považuji to za nesmysl).
 
01.3.2010 - 20:05 - 
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1223812/Russian-space-agency-plan-build-NUCLEAR-space-rocket.html

Je to sice špatný překlad (ty dolary jsou za projektovou dokumentaci, ne za loď), ale na ruskojazyčných stránkách to nemůžu teď narychlo najít.
 
01.3.2010 - 22:39 - 
Jako "Mars 2020" se to nedá interpretovat. 
01.3.2010 - 23:53 - 
Všichni dosavaď na mně reagující pochopili o co jde, a co tím myslím. Pokud vím, žádná kosmická agentura si zatím nepojmenovala nějakou misi Mars 2020, takže snad toto (nemystifikující) zkrácení mohu použít místo "Iniciativa prezidenta Medvěděva, pro zvážení vyhlídek a možností na stavbu meziplanetární kosmické lodě v průběhu 9ti let od roku 2012", co vy na to;-) 
02.3.2010 - 02:03 - 
posmrdkáva to starým dobrým ruským prístupom..
američania idú stavať viac miestnu loď , tak zainprovizujeme, a predbehneme ich.. alá voschod..
američania chcú niečo robiť, my to musíme spraviť prví (alebo sa tak aspoň tváriť)
američania odtrúbili základňu na mesiaci, nemusíme ju tam mať ani my..
američania naznačili že majú záujem o mars, HURÁ ideme na mars!!!

ale je v tom niečo čo by sa dalo nazvať PROGRAM?
 
02.3.2010 - 02:19 - 
quote:
ale je v tom niečo čo by sa dalo nazvať PROGRAM?


Něco co by se dalo nazvat program teď nemá nikdo. Prostě kosmonautika přestala být prioritou i prestižní záležitostí velmocí, ať se nám to líbí nebo ne, a podle toho i výhledy pilotované kosmonautiky vypadají. Na ruské straně byl asi nejblíže k realizaci Kliper, ale ten byl odpískaný a na americké straně zase loď Orion, s tou je to také ve hvězdách. Nějaké prohlášení o plánované misi tam či tam z té nebo oné strany se nedají brát moc vážně, protože se mění jako počasí. Myslím, že nás na nějaké to desetiletí asi čeká stagnace a možná i úpadek pilotovaných letů. Jen si vzpomeňte na šedesátá léta, když se připravoval let na Měsíc, to to vypadalo kapku jinak.
 
02.3.2010 - 23:54 - 
alamo:

S marsem pomocí planetoletu přišlu Rusové o něco dříve a spíše Obama teď "kopíruje".

Nicméně s tím programem Jste mě dostal. Program v kosmonautice má tak leda Čína. Ten spočívá v postupném prskání prskavek až do dosažení cíle, kterého vesmírné velmoci dosáhly před 40ti lety, tedy spojení vícero plavidel na orbitě a pak už je jejich program stejně mlhavý jako "programy" NASA, RKA, ESA.

Ovšem to není zase takový problém. Je krize a v dobách krize populizmu a nacionalizmu pšenka kvete ;-)
 
03.3.2010 - 02:50 - 
Súvislosti kozmonautiky sa volá táto téma a je to asi najlepšie miesto pre tak trochu zvláštne video
Nový pravoslávny chrám Premeny Hospodina v Hviezdnom mestečku, pravoslávny pop vysvätí raketu na rampe, obrad s kozmonautami pred letom, i unikátne zábery z orbitálnej stanice Mir - kozmonauti v dýchacích maskách a celkom zaujímavý komentár.
http://www.vesti.ru/videos?vid=261223

[Upraveno 03.3.2010 Alchymista]
 
03.3.2010 - 09:10 - 
Tristné video, Ľudia proste potrebujú rituály 
03.3.2010 - 12:21 - 
"Na ruské straně byl asi nejblíže k realizaci Kliper.."

ano bol "fotogenický".
ale miešal dopravu posádky a nákladu
pre prevádzku k iss by si žiadal buďto silnejší nosič, alebo orbitálny ťahač PAROM
znovupoužiteľnosť.. (podľa mňa pre šesťmiestnu "kapsľu" zbytočný, ťažký a drahý luxus)
hmotnosť dvojnásobok sojuzu, ale "iba" šesť kresiel do toho chceli dať..

proste pre starý nosič príliš ťažký, pre silnejši, prípadne ariane príliš malý, a hlavne pre ariane málo sedadiel, takže by nešlo opticky znížiť cenu za štart prerátaným na "letenku"

a hlavne chceli aby im to zaplatil niekto iný..
 
03.3.2010 - 12:34 - 
2 nasobna nosnost, 2 nasobna hmotnost.
Takze bonus je "len" opakovatelna pouzitelnost. a to nie je malo.

A ze im to mal zaplatit niekto iny? Sorry, ale to nie je zly napad.
 
03.3.2010 - 12:47 - 
"2 nasobna nosnost, 2 nasobna hmotnost. "

to platí pre vynášanie nákladu - čiastočne..
pri doprave osôb sa nesmie "sčítať" ale "násobiť"
"hebednosť" ako kliper mala mať od začiatku zamýšľanú kapacitu 9 osôb
2 piloti + 7 pasažierov
inak by pri prerátavní ceny za letenku v porovnaní zo sojuzom pohorel..
do "dragonu" sa má vojsť sedem ľudí "v praxi asi 6"
a to má hmotnosť porovnateľnú zo sojuzom..

kliper neprešiel, pretože neponúkal "zníženie nákladov"
keby ho o trochu zmenšili, aby nemusel používať PAROM a stačil mu ľahší nosič, alebo keby ho naopak zväčšili a od začiatku počítali s ťažším nosičom, bol by schopnejší cenu za letenku znížiť (možno aj napriek nutnosti používať ťahač)

hm.. znovupoužiteľnosť, to je otázka sama o sebe..
[Upraveno 03.3.2010 alamo]
 
03.3.2010 - 13:10 - 
"Takze bonus je "len" opakovatelna pouzitelnost. a to nie je malo. "

bohužiaľ pre kliper ten "bonus" bol až príliš ťažký a zjavne by cenu za letenku navyšoval
za "bonus" by sa dala znovupoužiteľnosť pokladať až keď umožní cenu znížiť
myslím si že "znovpoužiteľnosť" už nieje o technológii, zjavne sme schopný znovupoužiteľnú loď postaviť
ale o ekonómii
leo je proste v určitej výške, a treba pre ňu určitú rýchlosť
musí existovať určitá hranica, odkiaľ je "znovupoužiteľnosť" výhodou

môj odhad je že keby chcel niekto vypúšťať na LEO jednorazovo použiteľnú kapsľu.. dajme tomu.. nosičom viac ako 30 ton
viac ako 2O sedačiek
už by sa mu "jednorazovka" nevyplatila, a musel by ju použiť viackrát [Upraveno 03.3.2010 alamo]
 
03.3.2010 - 16:17 - 
"Znovupoužiteľnosť" má niekoľko zložiek, ktoré je možno finančne ohodnotiť.
Jednorázový prostriedok má asi tieto nákladové zložky:
- náklady na vývoj (Vj) - rozložia sa podielovo na počet zhotovených a použitých kusov
- náklady na zhotovenie, "výrobné náklady" kozmického aparátu (KAj)
- náklady na použitie (Pj) - zahrňujú i cenu nosnej rakety či iného nosiča

Opakovane použiteľný prostriedok má podobne:
- náklady na vývoj (Vo), pričom zrejme platí Vo>Vj alebo dokonca Vo>>Vj, ktoré však možno podielovo rozložiť ako na počet zhotovených kusov, tak predovšetkým na počet opakovaných použití
- náklady na zhotovenie (KAo), pričom opäť zrejme platí KAo>KAj až KAo>>KAj
- náklady na použitie (Po) - zahrňujú i cenu nosnej rakety či iného nosiča

ale pribudnú
- náklady na medziletovú údržbu (MUo)

N - počet štartov
x - počet zhotovených kusov
pre jednorázový prostriedok platí N=x

Pre jednorázový prostriedok potom platí:
CENA Nj = Vj + N.KAj+ N.Pj
Pre opakovane použiteľný prostriedok platí:
CENA No = Vo + x.KAo + N.Po + (N-x).MUo

Pri malom počte štartov je jednorázový prostriedok výhodnejší, má menšie náklady na vývoj i na zhotovenie.
Pre opakovane použiteľný prostriedok je celkom podstatná (prakticky rozhodujúca) cena medziletovej údržby.

Cestou zníženia celkovej ceny za N štartov však môže byť i zníženie nákladov na použitie Pj a Po, napríklad opakovane použiteľnými nosičmi. Táto cesta môže byť zaujímavá i pre jednorázové prostriedky. [Upraveno 03.3.2010 Alchymista]
 
04.3.2010 - 08:06 - 
Pokud vyrábím mnohonásobně použitelný prostředek, budu jich potřebovat velmi málo: 1. vyrobím najednou 10 kusů a výrobu ukončím, budu pak létat dokud těch 10 nespotřebuju, pak vyvinu další generaci nebo něco jiného - nízké náklady na další provoz, ale velké náklady na začátku s pomalou návratností a postupným stárnutím flotily, omezená reakce na změny v požadavcích. 2. Vyrobím 3 kusy a potom každý rok 1 - udržuju výrobní kapacitu, takže drahá malosériová výroba, ale obnovovaná flotila s možností průběžných úprav a změn - levnější rozběh výroby, dlouhodobě vysoké náklady na výrobu kusů. Vždy ale musí být garantovaný počet letů - více než 10 ročně. Záchrana 1. stupně může snížit cenu za start, reálně jen okřídlený stupeň ala Bajkal s přistáním na dráze - jinak velké náklady na kontrolu stupně. 
04.3.2010 - 08:19 - 
Súhlasím s ERVÉ, Musk deklaruje od projektovania znovupoužiteľnosť Falconov, ale reálne si to neviem predstaviť. Spomeňte si štart prvého Falconu 1, stál na rampe na atole niekoľko týždňov a agresívny morský vzduch spôsobil poškodenie niektorého tesnenia a raketa išla do nikam. Po páde do mora to chce kompletku - vymeniť kopec vecí a tak namieste je otázka - čo je lacnejšie - zmontovať motor nanovo, alebo vyloviť , rozmontovať, diagnostikovať, nahradiť časť dielov a znovu zmontovať ? 
05.3.2010 - 00:28 - 
Cestou určite nie je lovenie stupňov z mora - to sa s prižmúrením oka dá realizovať u veľkých motorov na TPH, ktoré sú už z princípu pomerne masívne a dosť pevné, ale ťažko to bude realizovateľné a bezpečné u motorov na KPH, kde je motor technicky náročný a pomerne citlivý už sám o sebe, rovnako ako nádrže, spočítané a postavené len s minimálnou nutnou pevnostnou rezervou.
Prvý stupeň s motormi na KPH musí pristávať na zem a to veľmi mäkko - teda buď ako "lietadlo", alebo aspoň na padákovom systéme a airbagoch či nohách, ako to bolo pôvodne uvažované, ale neodskúšané, u Energie.

Bolo by schodné riešenie, pri ktorom sú raketové motory prvého stupňa umiestnené do modulov, ktoré sa po skončení činnosti prvého stupňa oddelia od nádrží (tie sú potom zničené dopadom napríklad do mora) a samostatne sa vracajú na základňu ako supersonické klzáky s pomocným prúdovým motorom?
Stojí za námahu a komplikácie zachraňovať len raketový motor a riadiacu jednotku prvého stupňa?
 
05.3.2010 - 07:32 - 
Myslím, že je to technicky řešitelné, ale pochybuji o efektivitě. Proto stále považuji pro malé až střední náklady (do okolo 20 tun na LEO) nejvýhodnější nahrazení prvého stupně výkonným letadlem, jako to byl v projektu MAKS letoun AN 225, použitelný nejméně 1000x.

I kdyby nešlo o raketoplán, který se měl vracet i s motorem, ale čistě nákladní versi, pak jeho nosnost na LEO měla být 22 tun a ztráta mrtvé hmoty je nádrž o hmotě 11.000 kg a jeden dvoukomorový motor o tahu 408 tun. V případě provedení s raketoplánem pak jen ta nádrž.
Pro zhruba stejnou nosnost na LEO ztratí Delta IV Heavy:
- 3 motory o celkovém tahu 900 tun
- 3 velké tanky, každý z nich větší, než tank MAKS
 
05.3.2010 - 07:43 - 
Pane Pinkasi, Vaše nenávist k Delte 4 Heavy je kouzelná.

Nicméně k MAKS bych podotkl, že lepší řešení by byl Herakles:
http://www.buran.ru/htm/heracles.htm
 
05.3.2010 - 08:19 - 
Letounový nosič má nízkou efektivitu, ušetří málo, ale stačí to pro let na orbitu s třísložkovým motorem. Mrija nedokáže vynést MAKS bez výkonnějších motorů (jakých?) a vyřešení problému co s MAKSem, když bude mít letoun poruchu. Musel by se postavit druhý kus nebo Herakles a hlavně dlouhodobě provozovat - uzavřít smlouvu s FKA o zásobování ISS. Jinak nebude tolik letů, aby se systém vyplatil. Pilotovaný MAKS by musel být postaven tak, aby nahradil Sojuz jako záchranný člun ISS, protože Rusko nemá a nebude mít peníze na provoz dvou pilotovaných systémů. Nepilotovaný MAKS pro družice, hlavně na GTO, se záchranou jen motoru a řídícího systému, by se mohl při udržení nízké ceny vyplatit a osvědčit, teprve potom by vznikla pilotovaná verze. Zase nutná dohoda třeba o vypouštění Glonassu. 
05.3.2010 - 09:49 - 
Spiral! Spiral!  
<<  100    101    102    103    104    105    106  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.486353 vteřiny.