Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  129    130    131    132    133    134    135  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
03.5.2011 - 17:20 - 
zase jeden nepochopil...
ja tu nenariekam, jasne som napisal ze nam cesi pomohli. Len som sa vam snazil priblizit ako vnimame niektore temy (niektori evidentne nechcu chapat), a ze do niecoho je lepsie nerypat. Z ciech sa tiez ozyvaju obcas lamenty jak sme sa nemali rozpadnut a jake bolo ceskoslovensko super. Mozem reagovat podobne - kaslite uz na to. Sme dva spriatelene staty a kazdy si ide svojou cestou. Preco sa furt vytahuje jak kto komu pomohol a kto sa kedy trhol?
 
03.5.2011 - 17:41 - 
quote:
zase jeden nepochopil...
ja tu nenariekam, jasne som napisal ze nam cesi pomohli. Len som sa vam snazil priblizit ako vnimame niektore temy (niektori evidentne nechcu chapat), a ze do niecoho je lepsie nerypat. Z ciech sa tiez ozyvaju obcas lamenty jak sme sa nemali rozpadnut a jake bolo ceskoslovensko super. Mozem reagovat podobne - kaslite uz na to. Sme dva spriatelene staty a kazdy si ide svojou cestou. Preco sa furt vytahuje jak kto komu pomohol a kto sa kedy trhol?


Ale pochopil. Já jen říkám, že ta přecitlivělost je zbytečná a odkazovat se na uherské jho atd není třeba.
To samý samozřejmě platí pro naříkače u nás, ať už se odvolávaj na jakýkoliv ústrky v minulosti.

To co Slováci dokázali za cca 80 let je přece famózní úspěch. Na začátku století rurální národ téměř bez širší vzdělané vrstvy a na konci industriální národ s vysokým školstvím a jadernou energetikou

Kapiš? Mně vadí jen ta přecitlivělost, ke které nemáte důvod. Máte být na co hrdí tady a teď.
Jestli někdo výše zmiňoval, že byste měli být vděční atd. To je čistá hovadina a malost. Vděční mohli být vaši dědci našim dědkům, že jim tehdy pomohli na nohy, ale z toho plyne jedině to, že až nám bude někdy ouvej, pomůžete nám třeba spíš vy než třeba Rakušáci
 
03.5.2011 - 18:01 - 
quote:

Kapiš? Mně vadí jen ta přecitlivělost, ke které nemáte důvod. Máte být na co hrdí tady a teď.
Jestli někdo výše zmiňoval, že byste měli být vděční atd. To je čistá hovadina a malost. Vděční mohli být vaši dědci našim dědkům, že jim tehdy pomohli na nohy, ale z toho plyne jedině to, že až nám bude někdy ouvej, pomůžete nám třeba spíš vy než třeba Rakušáci


kazdy narod ma svoje citlive temy. Normalny clovek nebude madarom vykladat, ze haha jak v tom trianone prisli o risu, alebo francuzom jak im hitler pochodoval po parizi. Ja osobne sa necitim nijako traumatizovany historiou a myslim, ze ak slovaci dokazu zmenit niektore svoje "tradicne" nazory, mozeme vela dokazat. Len som reagoval na Oldov povysenecky vypad, a tiez nie je od veci vas upozornit, ktorym temam je lepsie sa v zilinskej krcme vyhnut
 
03.5.2011 - 18:07 - 
quote:
quote:

Kapiš? Mně vadí jen ta přecitlivělost, ke které nemáte důvod. Máte být na co hrdí tady a teď.
Jestli někdo výše zmiňoval, že byste měli být vděční atd. To je čistá hovadina a malost. Vděční mohli být vaši dědci našim dědkům, že jim tehdy pomohli na nohy, ale z toho plyne jedině to, že až nám bude někdy ouvej, pomůžete nám třeba spíš vy než třeba Rakušáci


kazdy narod ma svoje citlive temy. Normalny clovek nebude madarom vykladat, ze haha jak v tom trianone prisli o risu, alebo francuzom jak im hitler pochodoval po parizi. Ja osobne sa necitim nijako traumatizovany historiou a myslim, ze ak slovaci dokazu zmenit niektore svoje "tradicne" nazory, mozeme vela dokazat. Len som reagoval na Oldov povysenecky vypad, a tiez nie je od veci vas upozornit, ktorym temam je lepsie sa v zilinskej krcme vyhnut


Jasně v Praze je nečas a v Žilině slota.
 
03.5.2011 - 18:13 - 
quote:
quote:
quote:

Kapiš? Mně vadí jen ta přecitlivělost, ke které nemáte důvod. Máte být na co hrdí tady a teď.
Jestli někdo výše zmiňoval, že byste měli být vděční atd. To je čistá hovadina a malost. Vděční mohli být vaši dědci našim dědkům, že jim tehdy pomohli na nohy, ale z toho plyne jedině to, že až nám bude někdy ouvej, pomůžete nám třeba spíš vy než třeba Rakušáci


kazdy narod ma svoje citlive temy. Normalny clovek nebude madarom vykladat, ze haha jak v tom trianone prisli o risu, alebo francuzom jak im hitler pochodoval po parizi. Ja osobne sa necitim nijako traumatizovany historiou a myslim, ze ak slovaci dokazu zmenit niektore svoje "tradicne" nazory, mozeme vela dokazat. Len som reagoval na Oldov povysenecky vypad, a tiez nie je od veci vas upozornit, ktorym temam je lepsie sa v zilinskej krcme vyhnut


Jasně v Praze je nečas a v Žilině slota.


keby len slota...
 
03.5.2011 - 18:33 - 
inak s tou infrastrukturou - nechcete nam dorobit dialnice? ti nasi kleptomani to asi nedorobia nikdy

inak tato narodniarska tema suvisi s kozmonautikou asi jak moje ponozky s vrcholovou cyklistikou, takze ak sa admin rozhodne to zmazat, ja plakat nebudem
 
03.5.2011 - 18:43 - 
quote:
inak s tou infrastrukturou - nechcete nam dorobit dialnice? ti nasi kleptomani to asi nedorobia nikdy

inak tato narodniarska tema suvisi s kozmonautikou asi jak moje ponozky s vrcholovou cyklistikou, takze ak sa admin rozhodne to zmazat, ja plakat nebudem


Od nás dálnice??!!??

Jasně, klidně smazat. Na druhou stranu, některá tematicky zaměřená fóra mají tzv Cornerbar. Sekci věnovanou plkání a všem a o ničem
 
03.5.2011 - 18:50 - 
quote:
quote:

Kapiš? Mně vadí jen ta přecitlivělost, ke které nemáte důvod. Máte být na co hrdí tady a teď.
Jestli někdo výše zmiňoval, že byste měli být vděční atd. To je čistá hovadina a malost. Vděční mohli být vaši dědci našim dědkům, že jim tehdy pomohli na nohy, ale z toho plyne jedině to, že až nám bude někdy ouvej, pomůžete nám třeba spíš vy než třeba Rakušáci


kazdy narod ma svoje citlive temy. Normalny clovek nebude madarom vykladat, ze haha jak v tom trianone prisli o risu, alebo francuzom jak im hitler pochodoval po parizi. Ja osobne sa necitim nijako traumatizovany historiou a myslim, ze ak slovaci dokazu zmenit niektore svoje "tradicne" nazory, mozeme vela dokazat. Len som reagoval na Oldov povysenecky vypad, a tiez nie je od veci vas upozornit, ktorym temam je lepsie sa v zilinskej krcme vyhnut

Zato v krčme na Gemeru byl s Maďarama docela fajn pokec. Čechy mají vcelku rádi.
 
03.5.2011 - 23:18 - 
Olda, to si trafil vedla.
Mna vytacaju blbci a nie Madari.
 
04.5.2011 - 09:49 - 
http://hockeyschtick.blogspot.com/2011/05/new-paper-asks-if-oil-spill-made-gulf.html
Monday, May 2, 2011
Nový článek se ptá, zda ropná skvrna neučinila Mexický záliv zelenějším

Dnes vydaný článek v Geophysical Research Letters zjišťuje, že úvodní satelitní měření následující po ropné skvrně v Mexickém zálivu od BP ukazují významný nárůst biomasy fytoplanktonu. To volá po otázce, zkonzumoval plankton rozlitou ropu, aby pomohl s ulehčením důsledků výronu ropy oproti předpovědím?

Stal se Mexický záliv po výronu ropy z Deepwater Horizon zelenějším?



http://dx.doi.org/10.1029/2011GL047184

Authors: Chuanmin Hu, Robert H. Weisberg, Yonggang Liu, Lianyuan Zheng, Kendra L. Daly, David C. English, Jun Zhao and Gabriel A. Vargo

Abstrakt: Vyhodnocení přímých i nepřímých dopadů ropy a disperzantů na mořský ekosystém v severovýchodním Mexickém zálivu (NEGOM) v důsledku výronu ropy z Deepwater Horizon (z dubna až června 2010) vyžaduje trvalá pozorování během mnoha let. Zde za využití satelitních měření, numerických cirkulačních modelů a dalších environmentálních dat předkládáme určité prvotní výsledky o pozorovaných biologických změnách na základě sítí potravních řetězců. Výška fluorescenční linie MODIS (FLH proxy pro biomasu fytoplanktonu) ukazuje dvě zajímavé anomálie. První je během října 2010 asi tří týdny po ucpání ropné studně statisticky významná (>1 mg m-3 odchylka –a v chlorofylu) v oblasti v NEGOM větší než 11 000 km2. Hodnoty FLH jsou v této oblasti vyšší (např. voda je zelenější) než během kteréhokoliv října od roku 2002 a vyšší než kdykoliv od roku 2002 v oblasti asi 3 000 km2. Analýzy cirkulace oceánů a další environmentální data naznačují, že tuto anomálii lze asi připsat výronu ropy. Druhou je prostorově koherentní FLH anomálie během prosince 2010 až ledna 2011 rozkládající se od Mobile Bay až k Florida Keys (hlavně mezi hloubkovými vrstevnicemi 30 až 100 m). Tato anomálie vypadá, že je důsledkem neobvykle silných událostí vzestupného proudění a míchání během pozdního podzimu. Dostupná data nejsou dostatečná, aby podpořila nebo vyvrátila hypotézu, že podpovrchová ropa mohla k přírůstku biomasy během prosince 2010 a ledna 2011 přispět.

 

____________________
Áda
 
04.5.2011 - 09:59 - 
logicka uvaha: plankton zere ropu. Ryby zeru plankton. Clovek zere ryby. Ak teda chceme jest a nechceme vyhubit ryby, treba zasvinit ocean  
04.5.2011 - 16:02 - 
quote:
logicka uvaha: plankton zere ropu. Ryby zeru plankton. Clovek zere ryby. Ak teda chceme jest a nechceme vyhubit ryby, treba zasvinit ocean


Ano, Gaia si nás právě proto stvořila, abychom osvobodili geologicky uvězněný minerální uhlík jako esenciální živinu pro biosféru, a vzniklo z něj tak víc biomasy a prasomasy. Free carbon for life!

 

____________________
Áda
 
04.5.2011 - 16:45 - 
Malý kulturní off topic:
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/V%C4%8Del%C3%AD_medv%C3%ADdci

 

____________________
Áda
 
06.5.2011 - 18:50 - 
http://wattsupwiththat.com/2011/05/06/the-taxing-your-car-by-the-mile-plan/
Plán na „Taxametrizaci vašeho auta podle kilometrů“
Posted on May 6, 2011 by Anthony Watts
Čili jinými slovy všichni budeme jezdit “taxíky” kromě několika vyvolených.

Budou v budoucnu všechna soukromá auta žlutá? Image: New York Times Blogs

Včera na „The Hill“ psali tohle:
http://thehill.com/blogs/floor-action/house/159397-obama-floats-plan-to-tax-cars-by-the-mile

Obamova administrativa má v připomínkovém kolečku koncept plánu na taxaci aut podle míle: ‚Dopravní taxa vozidel by se měla sledovat pomocí instalace elektronického zařízení do každého vozidla, aby se určilo, kolik mil najelo.‘

….

Plán je součástí vládního návrhu Zákona o dopravních příležitostech, jeho aktualizovaný koncept tento týden získal Transporation Weekly.
http://thehill.com/images/stories/blogs/flooraction/Jan2011/draftdot.pdf

Je to rak oslnivě pitomé, že jsem čekal, až se to včera objevilo na snopes.com. Prostě jsem tomu nemohl uvěřit, že by se o něčem takovém uvažovalo. Na 500 stránkách je tento nápad jen jedním z navržených v rámci tohoto návrhu zákona.

Dnes v 10:15 dopoledne EST byla tato zpráva aktualizována a Bílý dům teď říká tohle:

„Nejde o vládní návrh,“ řekla mluvčí Bílého domu Jennifer Psaki. „Nejde o vládou podporovaný návrh zákona. Šlo jen o ranou pracovní verzi konceptu návrhu, která nikdy neprošla formální připomínkovým kolečkem v rámci administrativy, ani nebyla vzata k poradnímu uvážení presidentovými hlavními poradci, ekonomickým týmem nebo činiteli Kabinetu a nepředstavuje presidentova hlediska.“

Překlad:

… tento nápad odkládáme na dobu až po volbách 2012.

 

____________________
Áda
 
07.5.2011 - 10:12 - 
Přeloženo z čengliš do normálního jazyka: Uvažuje se o zavedení silniční daně, na způsob v Česku normálně fungujícího mýtného.

Někdo by měl vysvětlit autorovi, že kvůli tomu skutečně nebylo nutno všechna auta v Česku přebarvit na žluto.

A nebude to ani v Americe.
 
07.5.2011 - 21:13 - 
quote:
Přeloženo z čengliš do normálního jazyka: Uvažuje se o zavedení silniční daně, na způsob v Česku normálně fungujícího mýtného.

Někdo by měl vysvětlit autorovi, že kvůli tomu skutečně nebylo nutno všechna auta v Česku přebarvit na žluto.

A nebude to ani v Americe.

Ak chces spoplatnit vsetky auta, tak je to blbost. Spotreba je priblizne umerna velkosti auta, takze staci zdanit palivo...

Ale
1/ prisli by sme o moznost dalsej dane
2/ prisli by sme o moznost sledovat pohyb bez sudneho povolenia
3/ nemohli by sme niekomu priklepnut super dzob
...
 
08.5.2011 - 08:48 - 
quote:
Ak chces spoplatnit vsetky auta, tak je to blbost. Spotreba je priblizne umerna velkosti auta, takze staci zdanit palivo...




Jak víš co chci, když jsem se nijak nevyjádřil? Podepsal jsem se novák, nikoliv Obama.
 
08.5.2011 - 09:04 - 
Systém taxametrizace všech vozidel už hodně dávno funguje v Singapuru. V této maličké zemičce s přetíženou silniční sítí v sobě musí mít každé vozidlo radiový odpovídač, který komunikuje s monitorovacími stanicemi u silnic. Počítačový systém tak má přehled, kde se které vozidlo nachází na jakém úseku silnic a v kterou hodinu, podle čehož se vypočítává taxa závislá na ceně příslušné silnice a hodině, protože frekventované hodiny jsou zpoplatňovány více.

Není to tedy nic nového pod sluncem. Jde o dobře otestovaný vynález Velkého bratra, na který se už nejspíš všichni proponenti NWO, a tudíž i k účelu NWO vymyšleného AGW velice těší.

 

____________________
Áda
 
08.5.2011 - 10:03 - 
Jo funguje to na 5.9GHz s vykonem 2W ERP u "krabicky" v aute.
Sirka radiopasma je 10MHz.
Je to prumyslove standardizovane.
 
08.5.2011 - 18:05 - 
To uvalení restrikcí na mobilitu obyvatelstva je zřejmě závazné pro všechny globální korporativisty, nejen pro Obamu. To úplně zbytečné vítězství nad korporativismem ve WW2, které licoměrně dnes slavíme, se už blíží ke svému konci. Zelené NWO nezadržitelně nastupuje a všude má spadeno na auta.

http://notrickszone.com/2011/05/08/german-state-government-takes-over-management-of-mercedes-and-porsche-will-also-industrialise-black-forest-landscape/
Německá zemská vláda přebírá řízení Mercedesu a Porsche. Chtějí rovněž industrializovat krajinu Černého lesa.
P Gosselin 8. Mai 2011

Zde http://www.thelocal.de/politics/20110507-34865.html anglický článek v The Local on-line přináší příklad toho, jak schovávání se přehorlivých a autoritativních greenů za starost o životní prostředí může taky vypadat.

Winfried Kretschmann, vůdce Bandenska-Württemberska.

Winfried Kretschmann nově zvolený zelený guvernér německé země Bandenso-Württembersko nejenže oznámil, že rozhodne o kurzu jihoněmeckého státu, ale rovně o kurzu dvou výrobců luxusních vozů, Mercedes Benz a Porsche, které tu mají ústředí.

Jen zapomeňte na vrcholné managery světových vůdců ve výrobě luxusních vozů, jejichž expertní a manažerské dovednosti v minulých desetiletích učinily z Mercedesu a Porsche zlaté značky. Zapomeňte na společnosti, které sepisují deklarace vlastní mise společnosti a vytvářející své vlastní vize budoucnosti. A zapomeňte na to, jak společnosti proplouvají nejistotami budoucnosti a spřádají střednědobé a dlouhodobé obchodní plány. Nyní tohle všechno převzali přívrženci Greenské nadřazenosti, přinejmenším v Badensku-Würtenbersku.

Inženýři Porsche a Mercedesu už nebudou vyrábět vrchol ve světě luxusních a sportovních automobilů podle vlastního uvážení, místo toho budou muset opovržlivě ignorovat přání svých trhů a přejít ke stavbě vozidel, která vyhovují očekáváním několika zelených duchovních vůdců. Kretschmann řekl:

„Očekávám, že tito producenti nadstandardních výrobků vytvoří energeticky úsporné výrobní linky. To by mohlo být o trochu dražší, což si většina těch, kdo si kupují limuzíny, může dovolit. Daimler a Porche by na sebe měli do pěti let pohlížet především jako na společnosti mobility – a ne už jen jako na továrny na auta.“

Pochopili jste to? Vaše auta nejsou dost drahá. Osobně jezdím skromným Mercedesem třídy C a pokud Mercedes podlehne vůli těchto eko-Stalinistů, tak to definitivně bude ten úplně poslední, co jsem koupil. Nemám žádný zájem kupovat si auto od společnosti, která předala management pod vládu bandy arogantních dogmatických horlivců. Local píše:

„‘Po benzínu chamtivě bažící luxusní limuzíny nejsou budoucností,‘ řekl. ‚V budoucnu bychom neměli už jen exportovat auta, ale i nové ideje o tom, co je to šik auto pro budoucnost. Věřím, že společnosti také uvažují tímto způsobem.‘“

Dostat lidi z ulic a autostrád

Cílem toho všeho je omezit mobilitu lidí. Podle The Local tento zelený Burgermeister-Meisterburger rovněž oznámil celý řetěz dekretů, většinu k ukojení jeho zelených, bojechtivých, zbrojí harašících militantů. The Local píše:

„Příchod Zelenými vedené zemské vlády do Bandenska-Würtemberska odhalil plány na zavedení rychlostních omezení na dálnicích a náhradu silniční daně poplatky za silnice. Rovněž chtějí tuto oblast zastavět větrnými farmami.“

The Local dodává:

„Silničním poplatkům by měly podléhat všechny silnice, říká, a taxy by měly být, ‚natolik individualizovány, jak je to jen možné, a tudíž se vtahovat k času, místu, délce použitého úseku silnice a typu vozidla.‘ Mělo by se tím omezit celkový provoz, uvádí.“

Industrializace Černého lesa pomocí větrných mlýnů

Větrné farmy, jak bylo výše uvedeno, se budou ovšem stavět ve vnitrozemí a nikoliv při pobřeží Severního nebo Baltického moře, kde vítr fouká natolik, že větrné generátory dosahují i trochu přes 20% svého jmenovitého výkonu. Ve vnitrozemí se budou muset spokojit s dosažením trochy nad 15% svého jmenovitého výkonu. To znamená, že budou muset postavit asi tak 7 krát více větrných generátorů, aby dodaly 100% jejich výkonu – získatelného při dostatečně mohutné vichřici. A když vítr foukat nebude, tak to bude úplně jedno, kolik jste jich instalovali – budete nuceni si importovat jadernou energii přes hranice z Francie.

A kam přesně ty větrné farmy přijdou? The Local píše:

„Budoucnost země budou rovněž vytvářet větrné farmy, řekl Kretschmann. ‚Budou tu úplně nové větrné parky – mohutná, moderní zařízení – na vršcích celého pohoří Mittelgebirge, na Švábských Alpách a v Černém lese,‘ řekl.“

Občané těchto oblastí se organizují a bojují proti tomuto úderu na jejich krajinu a dědictví. Tito pseudo-zelení se chystají industrializovat vaši krajinu hnusnými, hejblavými, bílými obry. Udělali to v mém domovském městě Vermontu a zdejší krása krajiny je už fuč. Za tím vším jsou velcí, hrabiví, průmysloví parchanti a budou z toho nesmírně kořistit. Nemá to s environmentalismem nic společného.

Co nám Drahý Vůdce Kretschmann říká o zamoření krajiny větrnými mlýny?

‚Změny průmyslové společnosti mění i krajinu; to je cena, kterou musíme platit za pokrok. Nelze zrušit jadernou energii i tu prokletou výrobu elektřiny z uhlí a chtít si udržet životní standard a zároveň požadovat, že krajina by se neměla měnit.‘

Čekají nás zajímavé časy.

A tohle všechno, co jsem tu uváděli, je založeno na magorských tezích, roznášených šarlatánskými vědátory o tom, že člověk kontroluje klima. Německo zase jednou usiluje o další verzi 1000-leté říše. Čas těmto chlapům odbíjí kukačky – protože do kukaččího hnízda (čili cvok-hausu) směřují.

 

____________________
Áda
 
08.5.2011 - 20:38 - 
quote:
quote:
Ak chces spoplatnit vsetky auta, tak je to blbost. Spotreba je priblizne umerna velkosti auta, takze staci zdanit palivo...




Jak víš co chci, když jsem se nijak nevyjádřil? Podepsal jsem se novák, nikoliv Obama.


Beres to moc osobne
Podla osobneho pocitu (na ktorom netrvam) som ta zaradil k neutralom az sympatizantom nazoru.
Ja si naopak myslim, ze je to velmi vazne.

Dokonca ani netvrdim, ze mam pravdu (uplnu, alebo ciastkovu) a v pripadnej diskusii som ochotny svoj nazor umravnit.
 
10.5.2011 - 22:25 - 
http://icecap.us/index.php/go/political-climate
May 09, 2011
Čím slavnější expert, tím horší je jeho předpověď

By Robert Matthews, The National

Jak se dělají předpovědi, tak to bývá opravdu binec – a vždy tím více, čím větší autorita zdroje. V roce 1989 Dr. Mustafa Tolba, šéf OSN Programu životního prostředí (UNEP) varoval, že během nadcházejících let se po zeměkouli bude potulovat až 50 milionů uprchlíků, aby unikli před řáděním klimatické změny.

V roce 2005 se UNEP cítil dostatečnou jistotu, že může říci, že těch 50 milionů bude fakt dosaženo „do roku 2010“. I další experti s tím souhlasili, mezi nimi i proslulý environmentalista profesor Norma Myers z Oxfordské University. Tak kde jsou? Na tomhle světě - nikde. Nedávná studie z Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj (Institure for Environment and Evelopment – IIED) v Anglii nezjistila žádné doklady o jakékoliv masové migraci způsobené klimatickou změnou.

Naopak to naznačuje – jak překvapivé – že lidé, čelí-li problémům s prostředím, radši zůstávají ve své vlastní zemi. UNEP se pokusil svou predikci ukrýt, ale podařilo se jim jen vyvolat mediální šílenství, když je nachytali, jak z webových stránek odstraňují doklady jasně uvádějící „50 milionů klimatických uprchlíků do roku 2010“.

Vypadá to, jako by se tato agentura poučila o pravdě ve starém čínském přísloví: „Předpovědi jsou těžké – zvláště do budoucna.“

Je nepravděpodobné, že by se s předpověďmi skoncovalo, ale: konec konců, právě tohle se od skupin expertů očekává. Ale jak ukazuje fascinující nový přehled o předpovědních aktivitách, měli bychom být všichni k předpovědím daleko skeptičtější – zvláště k těm, co udělali experti.

Jak poukazuje žurnalista Dan Gardner: v Proč předpovědi expertů selhávají a proč jim i tak věříme, experti činí špatné předpovědi už staletí, a to ze všech možných důvodů.

V roce 1789 anglický ekonom Thomas Malthus s téměř matematickou jistotou předvedl, že svět je odsouzen k masovému hladově, a to ze zjevného faktu, že populace exponenciálně roste, čímž musí nevyhnutelně přesáhnout zdroje potravy.

O dvě století později Organizace OSN pro zemědělství a výživu na svých číslech ukazuje, že i v nejméně vyvinutých zemích si užívají zlepšující se výživy. Malthus jasně nepočítal s vynalézavost zemědělců při výživě světa.

Každý samozřejmě dělá chyby, ale jak Gardner ukazuje, experti k nim mají zvláštní sklon.

Cituje výsledky pionýrské studie zahájené v 80. letech profesorem Philipem Ttlocke, psychologem z University of California, který dal dohromady stovky expertů na politické vědy a ekonomii, a požádal je, aby předpověděli, jaká by mohla přijít budoucnost.

Výsledkem byla sbírka více než 27 000 předpovědí, jejichž věrohodnost byla v následujících letech zkontrolována. Výsledek publikovaný v roce 2005 byl dost hutný. Ukázal, že typický expert si nevedl významně lépe než náhodné hádání.

Ale profesor Tetlock šel dále a zkusil identifikovat, proč byli někteří experti daleko horší než jiní. Zjistil, že politické přesvědčení nebo hladina optimismu v tom nehrály roli: zanícení pravičáci si vedli hrozně se stejnou pravděpodobností jako mizerní Marxisté. Ani kvalifikace či přístup k důvěrným informacím neměly vliv.

Daleko důležitější, jak zjistil, byl mentální přístup, s jakým ti experti při tvorbě predikcí přicházeli.

Ti, kdo si vedli špatně, se nejspíš moc nezahrabali do složitostí nebo do zvažovaní důkazů z různých zdrojů. Měli místo toho zvyk činit predikce, které byly v souladu s nějakými velkými všezastřešujícími doktrínami. A když své předpovědi činili, tak si jimi byli – což je ironické – rozhodně jisti.

Velké doktríny, jednoduché náhledy, důvěra … jak Gardner poukazuje, tohle přesně naplňuje ikonický obrázek perfektního mediálního vědátora.

Ovšem podle výzkumu profesora Tetlocka, jsou tohle přesně charakteristiky expertů, jejichž předpovědi jsou horší než náhodné hádání.

A to následně poukazuje na skutečnost, že když se vědátor pravidelně objevuje v médiích, tak to znamená, že bychom jeho nebo její předpovědi měli ignorovat.

Gardner popisuje, jak profesor Tetlock podrobil své jednoduché pravidlo testu pomocí vyhledávání v Googlu, jimž jednoduše měřil „celebritnost“ každého z 284 expertů, kteří se jeho studie účastnili. Dostatečně se tak ujistil, že čím je expert proslulejší, tím hůř si v předpovědích vede.

Takže když nemůžeme věřit vědátorům, které nám média podstrkují, komu můžeme věřit?
Podle Gardnera bychom měli hledat experty, kteří nezačínají od předpokladů, že nějaká Velká Idea (často jejich Velká Idea) je správně. Budoucnost má ve zvyku se velkým doktrínám vysmát. Výchozí bod by místo toho měl odrážet širokou škálu zdrojů.

Jakmile se vyvodí nějaké takové široce pojaté závěry, tak nejspolehlivější předpovídající mají sklon analyzovat, i odkud jejich závěry pochází. Když je vysvětlují ostatním, často jim to pomůže odhalit ty předpoklady a momenty uchylování se k víře, které nelze ospravedlnit.

U finančních charakteristik, když je projdeme, říká Gardner, tak je to věcí prosté pokory. Každý, kdo má naprostou víru ve svou předpověď budoucnosti, by měl být považován za podezřelého.

Paradoxně ti, kteří říkali pouze, existuje „vysoká šance“, že se něco stane mají pravdu s mnohem větší pravděpodobností než vědátoři, kteří jednoduše deklarují „bude“.

A ty, kdo činí přesné dlouhodobé předpovědi – jako řekněme 50 milionů ekologických uprchlíků do roku 2010 – je nelépe úplně ignorovat.

Ovšem u předpovídání nejsou tolik skutečným problémem prohnaní učenci, jako spíš ti, co je chtějí slyšet.

Mnoho z nás v našem nejistém světě hledá nějakou jistotu a my po nějakém kousíčku jistoty, o němž nás „experti“ poučují, toužíme. Dokud se od těchto iracionálních tužeb neoprostíme, tak bude zákon nabídky a poptávky znamenat, že i dále budeme dostávat ty vědátory, které si zasloužíme. A tohle je předpověď, na kterou se můžete úplně spolehnout.

Robert Matthews je externě přednášející vědec na Aston University, Birmingham, England

 

____________________
Áda
 
11.5.2011 - 10:32 - 
quote:
http://icecap.us/index.php/go/political-climate
May 09, 2011
Čím slavnější expert, tím horší je jeho předpověď

By Robert Matthews, The National
...

Vacsina dlhodobych predpovedi je nanic. Najkrajsim prikladom je Drakeova rovnica, "spravna" a sucasne nepouzitelna.

Takze Matthews "tvrdi", ze menej znamy experti maju rovnice uplnejsie a koeficienty realnejsie?

Mozno len slavnejsi experti vedia, ze je to nanic tak ci tak a teda staci pouzit vseobecnejsi koeficient...

Je tu este jedna vec. Drakeova rovnica chyby nasobi, dobra rovnica by ich mala eliminovat. Lenze sa mozme dostat az k Mannovej hokejke, ktora zas nezavisle od vonkajsich vstupov vygeneruje rovnaku predpoved.


Mozno je chyba, ze sa pri prezentacii predpovedi zabudaju urcovat pasma pravdepodobnosti a to nielen z pouzitych vstupov, ale i z uplnosti rovnice a predpokladu platnosti vychodzich podmienok rovnice.

Zbytocne v sachu uvazujem na 7 tahov vopred, ak super uz v druhom tahu taha uplne inak, ako som prepokladal.
 
11.5.2011 - 11:44 - 
o jednej dlhodobej predpovedi, ktorá perfektne funguje by som vedel
"Moorov zákon"..
http://wattsupwiththat.com/2011/05/06/intels-new-revolutionary-tri-gate-3d-transistors/
 
13.5.2011 - 12:48 - 
http://finweb.hnonline.sk/c1-51835130-hrozi-nam-vojna-o-komodity-span-class-koment-komentar-dna-span

male zamyslenie - aku hodnotu bude mat o 40-50 rokov firma schopna tazit suroviny mimo zeme?
 
13.5.2011 - 15:03 - 
quote:
o jednej dlhodobej predpovedi, ktorá perfektne funguje by som vedel
"Moorov zákon"..
http://wattsupwiththat.com/2011/05/06/intels-new-revolutionary-tri-gate-3d-transistors/


http://pajamasmedia.com/blog/moores-law-lives-the-future-is-still-alive/2/
Moorův zákon žije: budoucnost je ještě živá
May 8, 2011 - 11:28 pm - by Michael S. Malone

Během týdne velkých událostí se ta největší neodehrála v Pákistánu či Washingtonu D.C., ale v Santa Clara v Kalifornii. Na rozdíl od Usámy bin Ládina se nám podařilo vyhnout se smrtící ráně. Kdyby ne, tak by to sice nebyl konec moderní civilizace, ale mohlo by ji to ale přesměrovat na jinou a daleko méně šťastnou cestu.

Asi jste ten příběh nečetli. Tak to řeknu jednoduše – Intel Corp. ve středu oznámil, že Moorův zákon nepřestane brzy platit. V důsledku toho vaše životy a životy vašich dětí a vnoučat budou v celku o dost lepší, než by taky mohly jinak být.

Dnes téměř půl století poté, kdy tento zákon byl poprvé objasněn legendárním spoluzakladatelem Fairchildu a Intelu Dr. Gordonem Moorem v článku pro nějaký obchodní magazín, je ve vzrůstající míře zjevné, že určitě mírou našeho moderního světa. Všechny ostatní ukazatele pro porozumění životu v rozvinutém světě od 2. světové války – demografické, tabulky produktivity, míry gramotnosti, ekonometrické, historické cykly, Marxistické analýzy a tak dále a dále – během plynoucích desetiletí při předpovědích křivky společenského vývoje selhávaly … kromě Moorova zákona.

Sama tato zvláště úzká a technická formulace – že výkonnost, miniaturizace, velikost a výkon čipů integrovaných obvodů se boudou společně každé dva roky zdvojnásobovat – odvedla při určování tempa každodenního života, vzestupů a propadů ekonomiky, tempa inovací a tvorby nových společností, módních vln a životních stylů lepší práci než kterákoliv jiná. Mnohokrát již bylo řečeno, že pod vším tímhle tiká Moorův zákon jako metronom a jako tlukot srdce moderního světa.

Proč je tomu tak, je poněkud komplikované. Ale jednoduchým vysvětlením je, že Moorův zákon není striktně vědecký zákon – jako řekněme Newtonovy pohybové zákony – ale spíše je to brilantní postřehnutí tiché dohody mezi polovodičovým průmyslem a společností, které slouží. To, čeho si Gordon Moore v polovině 60. let povšiml, bylo, že každá generace paměťových čipů (tehdá byly schopny uchovat několik set bitů v porovnání s dnešními několika miliardami), která se objeví každých asi 18 měsíců, má dvojnásobnou úložnou kapacitu oproti generaci předchozí. Když tuto exponenciální vývojovou křivku zakreslil na logaritmický papír, byl Moore potěšen, že vidí rovnou čáru … naznačující, že tato cesta vývoje by mohla v dohlédnutelné budoucnosti pokračovat.

Tento objev byl pak správně po léta oslavován. Často se ale zapomínalo, že za tímto zákonem existovala technologická omezení. Počítačové čipy se nedělaly samy. A tak, když by se polovodičový průmysl rozhodl, že příští den zpomalí výrobu nebo omezí svůj rozpočet na výzkum a vývoj, Moorův zákon by byl během týdnů mrtev. Polovodičové společnosti po celém světě místo toho ale ať už velké či malé přinejmenším z úcty ke Gordonu Moorovi se daly do dodržování tohoto zákona – a činili to od té doby pořád i přes zjevně nemožné technické a vědecké překážky. Gordon Moore nejenže objevil Moorův zákon, on ho i realizoval. Jak mi jednou řekl jeho nástupce u Intelu Paul Otellini: „Já nebudu ten, kdo s tím odkazem naloží tak, že se bude koukat, jak mu Moorův zákon umřel.“ A to platí pro každého pracovníka v polovodičovém průmyslu. Nejsou ekvivalentem středověkých pracovníků oddaně věnujících celou svou kariéru budování katedrály, jejíž dokončení nikdy neuvidí.

A tak, místo aby chřadl jako nejeden další pětiletý korporátní plán, Moorův zákon definoval náš věk, a činil tak více než kterýkoliv jiný z daleko oslavovanějších nositelů trendů od doby Woodstockové generace přes NASA až k PíCíčkům. Moorův zákon neplatí dnes jen pro mikroprocesory a paměti, ale i pro Internet, mobilní telefony, bioinženýring, medicínu, vzdělání a hry. Pokud v nadcházejících letech dosáhneme Singularity člověka s počítačem, tak pro nás předvídá Ray Kurzweilll, že se bude řídit také Moorovým zákonem. Ze všeho však nejvíce virtuální cyklus neustálých inovací a pokroku nových žhavých společností, které neustále do ekonomiky vnáší čerstvý vítr a svět charakterizovaný neustálou změnou – jinými slovy, tento svět, který byl poprvé během historie vytvořen před pouhými 60 lety, a od té doby si už těžko dovedeme představit jiný – a ten je výsledkem Moorova zákona.

Když poprvé Gordon Moore svůj zákon vyhlásil, byla v tomto průmyslu pouze hrstka průkopníků – první minicomputery, pár vědeckých přístrojů, jedna či dvě stolní kalkulačky – které opravdu toto hyperbolické tempo změny vykazovaly. Dnes se každý společenský segment buď už Moorovův zákon přijal nebo usiluje, aby se k tomu přidal. Je tomu tak, protože jedině když se dostanou na palubu té rakety – to znamená, když mohou do svého businessu přidat digitální komponentu – tak i oni mohou akcelerovat, aby utekli svým konkurentům. Proto se nic z těch vynálezů, které jsem jako děti my z generace poválečného Baby Boomu očekávaly, že si jich v dospělosti užijeme – atomová auta! osobní helikoptéry! paprskové pušky! – nerealizovalo; také proto máme místo toho na hraní ještě silnější pomůcky. Cokoliv, co lze dělat digitálně, když ne celé, tak alespoň částečně – marketing, komunikace, zábavu, genetické inženýrství, robotika, válčení, výroba, služby, finance, sport – to, protože využije digitální prostředků, naskočí a poveze se na Moorově zákoně. Zmeškáš-li ten vlak, tak jako podnik, instituce nebo kulturní jev, zhyneš.

Tak co je na oznámením tohoto týdne – od Intelu – tak důležité? A tím je fakt, že téměř od okamžiku, kdy vzniklo porozumění platnosti Moorova zákona, tak už technology a ty, co technologii rozuměli, sžíral strach, že Moorův zákon jednoho dne skončí – jakmile narazí na své hranice, a pokud je nebude představovat lidská vynalézavost, tak třeba narazí na samotnou fyziku. Vždy se dělaly kompromisy – více procesorů místo jednoho na čipu, nové exotické materiály, aby se zabránilo únikům elektronů – ale jelikož se kanály zužovaly a molekuly se v nich pěchovaly a stěny se zeslabovaly a stávaly tak pro atomární efekty prostupnější, vypadalo to, že konec je čím dál blíž a blíž. Jsme od toho pět let? Deset? A pak co? Jak se nám bude líbit život ve světě bez Moorova zákona … když teď na tom závisí každá lidská instituce?

Ale velkým poučením z Moorova zákona je nejen to, že dovedeme nacházet způsob, jak neustále vylepšovat své životy – ale i to, že lidská vynalézavost nezná žádných hranic a ani ji nelze nikdy opravdu zastavit. Pravděpodobně jste si během posledního desetiletí nevšimli občasných stručných vědeckých článků o nějakých laboratořích a universitách či IBM, Intelu či HP přicházejících s novými způsoby výroby tranzistorů nebo elektronických hradel z pouze dvou či tří atomů. Tyto příběhy jsou o záchraně Moorova zákona ještě pro další generaci. To je ale až další kapitola. Právě teď a tady byli lidi od Intelu skoro u vytržení, když oznamovali to, co by o deset let dříve asi byl jeden z těch malých příběhů – trojhradlový tranzistor – ten by teď měl být technologií, co bude ve všech čipech od Intelu. (Poznámka předkladatele: Nevím zcela určitě, je-li termín trojhradlový tranzistor korektním ekvivalentem three-gate tranzistor.)

Nebudu zacházet do technických detailů o funkci trojhradlových tranzistorů, stačí ale říci, že od konce 50. let, kdy Jean Hoerni spolu s dalšími zakladateli polovodičového průmyslu ve Fairchildu (včetně Gordona Moora) vyvinul „plošný“ procesor, kde všechny integrované obvody byly uspořádány plošně jako série polovodičových vrstev s vrstvami izolačními a k tomu propojovací vedení „natištěná“ na vyrovnaně plochý plátek křemíku. Teď u nové trojhradlové technologie Intel opouští plochý čip a vykračuje do třetí dimenze. Činí to tak, že pod tento povrch vnáší tři křemíkové „ploutve“, jimiž přilnou k vršku tranzistorové vrstvy. Tento efekt je něco na způsob toho, když na plot přichytíte rohož – a pak to zopakujete překládáním přes miliardu plotů, všechno jen centimetry od sebe. Výsledkem je mnohem vyšší hustota hradel, nižší spotřeba energie, rychlejší přepínání a menší množství vedlejších účinků. Intel tvrdí, že do chvíle, než dokončíte tuto větu, zvládne připravit 6 milionů těchto 22 nanometrových trojhradlových tranzistorů.

První procesory obsahující trojhradlové tranzistory se nejspíš objeví během letošního roku. A můžete si být jisti, že u konkurentů bude podobná konstrukce následovat brzy poté. To je ovšem jejich bitva.

To, co platí pro nás ostatní, je, že Moorův zákon přežil. Budoucnost přijde stejně rychle jako vždycky …

Poznámky skeptického překladatele:

Tolik optimistický autor článku o nové 3-D architektuře čipů Intelu. Jenže tohle je jen část tohoto obrazu. Něco na způsob Moorova zákona totiž platilo pro ekonomiku vyspělých zemí jako celek během celé průmyslové revoluce. Z dávných časů jejích počátků nemáme tak přesná makroekonomická čísla, abychom to přesně vyšetřili, ale vše nasvědčuje, že tomu bylo podobně. Ovšem od dob počátku tzv. 2. průmyslové revoluce platilo, že v plně industrializovaných zemích jako US rostl potenciální produkt stejného objemu kapitálu tempem asi 1,4% růstu produktivity výrobníc faktorů ročně. Reálný produkt v dobách recesí padá pod ten potenciální a v dobách přehřátí ekonomiky na chvíli uletí nad potenciální produkt, ale ten růst potenciálního produktu je asi to hlavní, co charakterizuje evoluci společnosti, a během dob průmyslové revoluce to rostlo se železnou pravidelností. Tenhle zákon fungoval přesně stejně jako ten Moorův a ten Moorův je nejspíš jen speciálním projevem této zákonitosti v rozvíjejících se konkurenčních oborech, které neupadly do stagnace.

Tento zákon však po generacích, které uběhly od doby, kdy elektrika začala nahrazovat páru, přestal v 70. letech 20. století platit. Odporná stagnace 70. let přinesla prudké zpomalení společnosti, tehdy i propad životní úrovně ve vyspělých zemích a zastavení cesty k tomu báječnému světu, osobních helikoptér a atomových aut, k nimž podle tehdejších snů o neustálém vývoji svět spěl, jak se autor článku o 3-D tranzistoru zmiňuje, a jak všechna tehdejší sci-fi psala. Rychlý rozmach mikroelektroniky zejména v 80. letech a počátkem 90. tuto stagnaci poněkud narušil, ale rychlost růstu potenciálního produktu na úrovně před faktickým koncem průmyslové revoluce, který v 70. letech přišel, už nedotáhl a v letech před krizí z vyčerpanosti investičních příležitostí, kterou teď prožíváme, pak žalostně spadl a pokračující průmyslová revoluce v ohraničeném oboru jako polovodiče už tento úpadek v našem období temna a investiční poušti nevytrhne.

Proč to ještě někde jde, ale v ekonomice jako celku už to přestalo platit a většinu jejích oborů stihlo období temna?

Klíč je např. i v dalším ukazateli, který se od 70. let minulého století změnil. Od počátku průmyslové revoluce platila zásada substituce surovin, půdy a práce energií. Každý dolar, libra, zlatka či koruna nové produkce v ekonomice jako celku byla vyprodukována se vzrůstajícím podílem objemového vkladu energie v celkových nákladech a s klesajícím podílem nákladů na půdu a práci v celkových nákladech. Díky tomu také ale rostla produktivita těchto ostatních faktorů, takže z jednotky kapitálu, práce a půdy se vytvářel čím dál větší výnos celkové produkce – díky substituci práce a půdy energií rostla produktivita i té práce a půdy atp. Zatímco na počátku průmyslové revoluce musela většina lidí dřít v zemědělství, aby se společnost uživila, jednotka zemědělské produkce dále v průmyslovém věku vznikala pomocí více energií vložených jako práce strojů, energie vložená v průmyslových hnojivech a zavlažovacích systémech a lidí k její produkci byl zapotřebí jen zlomek. Zatímco na počátku průmyslové revoluce musel být každý kousíček země obdělán jako alespoň kamenité políčko na svahu a zemědělské půdě ustupující lesy nestačily krýt poptávku po průmyslovém dřevě, neboť jich bylo málo a ještě musely krýt svou biomasou nuznou spotřebu výroby tepla, tak pokročilé energii konzumující zemědělství stačilo se zlomečkem původní půdy a uvolnilo prostor zase lesům a přirozeným biotopům, neboť půdy je od té doby nadbytek. Energie osvobodila práci a půdu, zpřístupnila před tím nedostupné suroviny atp. Kdybychom chtěli extrapolovat tento možný vývoj dále, bylo by možné vyrobit suroviny skoro z každé hlíny, pokud bychom měli dost energie a zemědělství provozovat výhradně hydroponií či bioinženýrskými kulturami v kultivačních budovách zajištěných spoustou energie a půdu venku ponechat přírodě. Ba v nějaké sci-fi daleké budoucnosti z energie vytvořit jakoukoliv hmotu, které je zapotřebí.

Tato rostoucí substituce ostatních výrobních faktorů energií se v 70. letech minulého století zastavila a začala stagnovat. Od 70. let minulého století stejně jako se zpomalil pravidelný růst potenciálního produktu zastavil se růst podílu energie na jednotku finální produkce. Tím v podstatě skončila průmyslová revoluce a přišla doba průmyslové stagnace – doba temna. Svět jako celek od té doby produkuje 1 US dolar HDP planety v cenách roku 1990 pomocí 9,7 mW*rok ± 0,3 s 95% mírou statistické věrohodnosti, kde ta energie se počítá jako primární Gibbsova energie vstupujících paliv. To je další železný zákon platící v naší éře stagnace. V jistém smyslu je ta substituce energií tak trochu zachována, protože podíl surovin půdy, lidské práce aj. na jednotku produkce klesá, zatímco energie se pořád drží, a tudíž ty ostatní vytěsňuje, ale neroste a tudíž už neroste ani moc produktivita ostatních výrobních faktorů.

Co nám tu průmyslovou revoluci ukončilo a do období temna nás vrhlo? Že by lidská vynalézavost narazila na své meze nebo je tu umělý faktor a někdo nám ten pokrok sabotuje? Samozřejmě, že platí to druhé. Od 70. let minulého století jsme totiž svědky plíživé, úspěšné a zrychlující se korporativizace. Jak ta potvora vypadá?

Podniky na trhu se sdružují do určitých skupin, které kontrolujíc celé výrobní řetězce dodávek a subdodávek, jímž se říká japonským slovem keiratse. Ve strašných scénářích zvrhnutí se trhu pak dochází až k vytváření kartelů mezi keiratse, které naprosto kontrolují produkci, diktují soustavami vnitřních smluv vnitřní ceny i vnější ceny a produkční kvóty a aktivně pracují na tom, aby v jimi ovládaných oborech nikdo další kromě privilegovaných investorů ze skupiny nemohl investovat, aby i cizí trhy dobývali jako celek, a aby nikdo ani ve skupině neinvestoval nad úroveň, která by srazila cenu pod monopolně optimální výši a nikdo z privilegovaných nemusel zastavit svou 50. let starou továrnu jen proto, že druhý postavil novou, která to dovede vyrobit za polovic. Tyto komplexní kartelové skupiny pak nesou japonský název hayabusha. V normální společnosti, která vyznává zásady svobodného trhu, patří k hlavním zásadám politiky ochrana konkurence, a stát tudíž tvorbu kartelů či dokonce až hayabusha uskupení nesmí připustit a musí dbát, aby tržní asymetrie nepřerůstaly do tvorby semifeudálních privilegií a kontroly trhů investic atp. Ovšem existuje i druhý extrém, stav kdy magnáti kontrolující hayabusha ochočí politiky a svou kartelizační strategii realizují pod patronátem politiky, která je ochraňuje, zbavuje je konkurentů umělými překážkami vstupu do jimi kontrolovaných odvětví – např. limity těžby, uhlíkovými povolenkami, které jsou limitem produkce a investic, předpisy které znemožňují malovýrobu, aby každý kdo má doma kozu nemohl vyrábět kozí sýr, nebo nařizuje spotřebitelům a jiným výrobcům skupovat zboží od jejich hayabusha klientů ze zákona – „úsporné“ žárovky, nesmyslné vybavení lékárniček atp. Tento despotický systém ukončující liberální kapitalismus se svobodným trhem i liberální demokracii, kdy politici ruku v ruce s hayabusha postupují společně se nazývá korporativismus.

Ten má různé podoby. K nejznámějším patří evropský fašismus včetně jeho velmi specifické odnože nacismu, arabský BAASismus, latinsko-americká magnátská banánová republika atp. Je pro naši dobu příznačné, že ač posledních 1,5 století je neustálým bojem liberálního kapitalismu s korporativistickým postkapitalismem a před sto lety to každý učenec své doby věděl a rokoval o tom v kavárnách a salónech či o tom psal, tak dnes se tím kromě několika vědátorů skoro nikdo nezajímá, jako by se nás to netýkalo, a jako by třeba Druhá světová válka nebyla ničím jiným než občanskou válkou průmyslové civilizace o to, jestli korporativismus s magnáty kontrolovaným trhem nebo trh svobodný, kde lze investovat a inovovat svobodně. Jako by podstatou fašismu nebylo to nejdůležitější – zákon o nucené kartelizaci – ale byl jím zcela odvozený rasový zákoník. Židé prostě byli skupinou se silným konkurenčním potenciálem, která hayabusha privilegovaných magnátů konkurovala a možná si dělali i svá hayabusha, ale bez politického patronátu. Podstatou ovšem je korporativismus, zrovna tak jako v arabských režimech atd.

Dokonce i ekonomové jsou více ve škole poučeni o von Hayekově tak trochu utopickém tržním liberalismu plném víry ve stabilní samoregulaci trhu. Ona tak podobně sice funguje, ale jen když se neustále aktivně brání zneužívání vznikajících tržních asymetrií, které když se neošetřují, zničí svobodu trhu a udělají z něj hřiště kartelů a ochočí i stát. Ordoliberalismus, jehož doktrína spočívá právě na boji proti neustálému sklonu trhu ke korporativizaci, aby tržní svoboda a nakonec i ta politická byla zachována, moc v kurzu není. Většinou se ani nedovíte, že tvůrce německého hospodářského zázraku, který zničené Německo s původně kartelovou strukturou ekonomiky přivedl k výšinám prosperity a svobodného trhu který společnost nevykořisťoval, nýbrž jí sloužil, byl jedním z hlavních proponentů ordoliberální teorie a tato teorie, je dnes už tak trochu politicky nekorektní. A jak by také Erhart ordoliberálem nebyl, bez toho by jednak nezvládl v Německu dekartelizaci, a pak patřil ke generaci, která v Německu zažila postupné rozežírání trhu a společnosti kartely v rukou nenažraných magnátů, což nakonec vedlo až k nucené kartelizaci pod politickým patronátem za Hitlera.

No ale abych se vrátil od teorie k chmurně realizované praxi: korporativismus od 70. let 20. století plíživě bují zase. Nepostupuje tak přímo a otevřeně jako na počátku století. Nezískává své pozice jednoznačnými převraty, nýbrž plíživě kousek po kousku a při formálním zachování liberálnějších politických a ekonomických struktur. A tu kartelizaci jejich hayabusha politici ochraňují jako velice ušlechtilá opatření, s nimiž musí každý souhlasit – převážně jako opatření ekologická. I někdejší hnutí ochránců přírody už byla unesena, aby se přetvořila v politické bojůvky tzv. Zeleného hnutí, které funguje jako ekvivalent někdejších bojůvek bombitti di fasces v Itálii, SA v Německu atp. Staré ochranářství je už jen kamufláží a hlavní agendou je ochrana trhů pro privilegované magnáty před konkurencí. Ano, polovodičový průmysl je pořád docela svobodným trhem, ale trh energií – zejména elektroenergetika a celý s ní související ekonomický řetězec - je v rukou hayabusha s politickým patronátem pod Zelenou záminkou už od 70. let.

Zelené hnutí, už dávno není někdejším hnutím ochranářů, nýbrž je v první řadě bojůvkou za privilegia hayabusha – a to zejména energetických hayabusha, jejichž pozice nesmí ohrozit nikdo stavbou moderní vysoce účinné elektrárny, která by nás zavalila levným proudem, a tudíž i vyšším rozsahem investičních příležitostí ve všech ostatních průmyslech, tedy i větším množstvím příležitosti pro výnosná zaměstnání či tvorbou dalších inovací, které dovedou zvýšit produktivitu všeho pomocí substituce levnou energií jako předchozích 200 let průmyslového vývoje. Při tom by se ty technické skanseny 50-letých a starších elektráren hodily do šrotu a nahradily by je moderní stroje vyrábějící více elektřiny z jednotky paliva s pokročilou likvidací zplodin bez výrazné zátěže životního prostředí atp. ČEZy a EoNy by při tom asi trochu plakaly nad těmi technickými starožitnostmi, z nichž šlo ždímat v době bez legální konkurence rentu i bez nutnosti investic do inovací. Boj proti tzv. člověkem způsobenému globálnímu oteplování – který je v podstatě globálními korporativisty vedeným bojem za skryté uvalení investičních kvót zejména na energetiku a v podstatě přes omezení energie investičních kvót na celý průmysl – a tedy bojem za „životní prostředí“ pro hayabusha kartely kořistící na společnosti proti oteplení ekonomického prostředí inovující efektivnější konkurencí. Je to boj proti návratu nějakého ekvivalentu Moorova zákona do celé průmyslové společnosti, která by se svou evolucí vymaní z jejich „nového“ světového ekonomického řádu, kde se investiční příležitosti nezískávají inovací, nýbrž je získáváte za loajalitu jako vazal od svého lénního pána, který kontroluje kartel, přičemž ty hayabusha mají být v tom novém světovém řádu už globální.

Jestli se to povede, zapomeňte na Moorův zákon. V novém Zeleném, politicky korektním, humanisticky multikulturním a všealternativním světovém řádu pro tento zpátečnický projev staré neekologické tržní anarchie panující před nastolením nového světového „tržního“ řádu nebude místo. Nový globalizovaný řád pak bude napříště „liberální“ jen politicky korektně a „inovovat“ jen tzv. pokrokově. A stejně jako dopadly ty osobní helikoptéry pro každého z dob rozmachu letecké techniky, rostoucí energetiky aj. budeme vzpomínat na staré dobré časy rozmachu elektroniky. Politicky korektní věda mezi tím zcela nezpochybnitelným způsobem – počítačovou simulací – jednoznačně „dokáže“, že zrychlující se rozpínání vesmíru zjištěné v době internetu a mobilů, je způsobeno mikrovlnami z těchto zařízení. Je tedy nutno zajistit klidné tržní postavení privilegovaným operátorům a uvalit kvóty a povolenky na přenášené bity informací, aby se zachránil vesmír před svým zrychlujícím se rozpínáním.

A pak to bude jasné: Zachraňme planetu! Zachraňme vesmír! Nastolme New World Order! Skončeme s bezuzdností nekontrolovaného růstu Moorova zákona. Chce to nový Zelený světový řád. [Upraveno 13.5.2011 Adolf]

 

____________________
Áda
 
13.5.2011 - 16:12 - 
To je plač. nie riešenie. 
13.5.2011 - 16:50 - 
Plač?
Skôr dosť dobrý popis našej súčasnej situácie.

Že to nie je riešenie? samozrejme že nie je. Ale uvedom si jedno:
Pokiaľ hľadáš riešenie, tak správny a presný popis situácie je nevyhnutným základom každého riešenia, ktoré má mať šancu na úspech.

 
13.5.2011 - 18:32 - 
quote:
http://finweb.hnonline.sk/c1-51835130-hrozi-nam-vojna-o-komodity-span-class-koment-komentar-dna-span

male zamyslenie - aku hodnotu bude mat o 40-50 rokov firma schopna tazit suroviny mimo zeme?


Rekl bych ze velmi malou - podobne jako dnes - proste pokdu nedojde k zasadnimu obratu v raketovych motorech - tak tezit cokoliv ve vesmiru bude zcela nesmyslne - za cenu zlata se to proste nevypalati pokud nahodou nepujde o zlato ci o neco drazsiho He3.

Proste tezit z automatickeho "robotickehho" batyskafu i temer na nejhlubsim morskem dne - ktere ani jsite neni zmapovano co vse tam lezi za nerostne poklady bude v te dobe stale mnohem levnejsi pokud nedojde k zasadnimu obratu.

Stejne tak tezit automatickym zarizenim i pod ledovym prikrovem.
 
13.5.2011 - 18:55 - 
quote:
o jednej dlhodobej predpovedi, ktorá perfektne funguje by som vedel
"Moorov zákon"..
http://wattsupwiththat.com/2011/05/06/intels-new-revolutionary-tri-gate-3d-transistors/


Dalsi je rozsireni pocitacu a celosvetove site - sice to nazvali domacim vsevedem - ale sami dodali - ze to bude zalozeno na pocitacove technologii - a ta sit umozni i prenos zprav - prenos mailu.
Kdyz jsem rikal jinejm asi v polovine 80.let o psani clanku doma na vlastnim pocitaci v budoucnu a jejich prenos po modemu do redakce - deli si ze me malem legraci - v 90 letech - alespon koncem to jiz zacalo byt zcela beznou realitou - sice i diky socialismu zde - ale i tak nebylo to ve svete bezne.
Zvyseni ucinnosti a snizeni ceny solarnich panelu jsem taky rikal - a toho jiz bylo alespon castecne tez dosazeno.

Stejne jako nekteri manualne pracujici nedokazi pochopt - ze diky komunikacnim technologiim - nebude spickovy lekar nikam cestovat a na prostrednictim na dalku ovladaneho robota operovat rovnou ze sve kliniky - toto jsem jim presne rikal a dnes to jiz zacina byt realitou - alespon zkusebne jako ukazka.

Casem by tak mohl postupovat i spickovy technik - proste humadoida by jen privezli k porouchanemu stroji a pak by ho tak na dalku opravolal - dokonala mechanicka kopie lidske ruky by se zde perfektne hodila - proste nasla by zde drive uplatneni nez na sondach na Mesici a Marsu - vyhoda oproti kosmu - pri prenosu jen po optice temer zanedbatelne zpozdeni signalu.

Cast bude jen tak pracovat pres pocitac doma ve firme misto nakladneho dojizdeni.
Proste nepochopi ze toto vse snizi proste spotrebu paliv a ustri dosti lidem spoustu casu.
 
<<  129    130    131    132    133    134    135  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.511382 vteřiny.