Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  11    12    13    14    15    16    17  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
23.9.2005 - 09:37 - 
S poklesem studentu technickych smeru se potykaji vsude. Je to zrejme dano tim, ze studenti (jsou to prece jen taky lide) jsou povahy lenive a jdou po snadno vydelanych penezich. Technika uz proste neni in. Pro USA nebo UK to nicmene lehce stahnou ty nejlepsi lidi z celeho sveta. Je jen jeden problem. V CR napriklad clovek nema moc sanci cuchnout k nejmodernejsi technice a zajisteni odborneho rustu je obecne katastrofalni. Firmam se nechce moc investovat do lidi, kdyz jim stejne utecou za lepsim. Zato ty nejlespi firmy do nejlepsich lidi investuji miliony, protoze jim nemaji stejne moc kam utect. Cili o budoucnosti NASA nebo inzenyrskych firem v USA to moc nerika, leda snad to, ze tam bude pracovat min rozenych americanu.  
23.9.2005 - 21:51 - 
quote:
Jean-Louis Santini
Washington (AFP) Sep 20, 2005:

In 2004, US universities graduated only 30,000 engineers, compared to 60,000 in Europe and some 500,000 in China and a similar number in India, Akin said.




Docela by mě zajímalo, jak jsou ta čísla definována a vzájemně tranformována na srovnatelná. U nás je účetní s diplomem považován za odborníka v inženýrském oboru, což se projevuje dokonce tak, že se magistrům v těchto oborech uděluje speciální titul inženýr. Dnes se např. i graduovaným úředníkům, kteří vystudovali veřejnou správu, uděluje v magisterském stupni inženýr, ačkoliv jejich odbornost má hlavně právní charakter.

Považovat účetního či marketingového specialistu, natož pak odborníka na veřejnou správu, na to by Američan zíral úplně stejně jako já, když jsem se o jednom Kazachovi dověděl, že je inženýrem práva.

Vytvořit srovnatelná čísla, to nemusí být vůbec jednoduché. Takováto čísla by vždy měla budit jistou opatrnost a pokud by snad čísla vznikla tak, že by nějaký novinář vytáhl na internetu dostupné statistiky z několika zemí a pak porovnal údaje o něčem, čemu se jen podobně říká, tak by vznikly výsledky úplně zavádějící.

Áda
 
26.9.2005 - 17:56 - 
Když za perestrojky se člověk dostal k (ruské mutaci) Scientific americanu, byl tam článek nějakého amerického generála, co pracoval na Hvězdných válkách. Dost zoufale si stěžoval, že je problém sehnat Američana s technickým vzděláním, že by každý chtěl být managor a finančník, hlavně co nejmíň matematiky a už vůbec ne technika. Sice je možné je nabrat ze zahraničí, jenže ti zase nemají šanci dostat nejvyšší prověrku, která byla pro takovou práci nutná. Takový cizinec má doma kontakty, píše si s nima, občas by tam i chtěl vycestovat - a kontrolujte ho... Dost apeloval na americké střední školství, aby se pokoušelo získávat rodilé Američany pro vědu a techniku.
Podle toho, co vyprávěla dcera známé o jejich škole, kde mají prostě předmět "science" bez rozlišení a v matematice se učili počítat poměry ingrediencí na koláč (a ten pak pekli), nevím nevím, možná změkčili požadavky. K US námořnictvu už není nutným předpokladem gramotnost, ty tabulky je nacvičí...

Čína má jednu obrovskou výhodu - Číňani jsou rasisti a nacionalisti, taky kolektivisti už od Konfucia, komunismus jim vadí mnohem míň než představa, že složí kosti někde v cizině. Spousta Číňanů vystudovala v USA, pracovali tam a pak přešli do Číny. Jako zakladatel čínského kosmického programu, kterého vykopli z NASA, protože nedostal právě tu prověrku.
Každý Číňan je nejdřív Číňan, pak zase Číňan, dlouho nic, pak tři kupky hnoje a pak teprve co jiného. A především každý Číňan ví, že Čína je Říše středu, Podnebesí, okolo jsou jenom nějací barbaři. Že léta Čínu ovládali? Co jsou desetiletí proti tisícům let? To je jen důvod vládnutí zase barbarům vyrvat, jak to má být.
 
26.9.2005 - 18:10 - 
To bys mel rict cinance, ktera sedi vedle me. Narodila se v Cine, pak pracovala v Singapuru a ted se rozhoduje mezi Norskem a UK. Treba to ale neni ta prava cinanka z dob Konfucia. 
27.9.2005 - 08:29 - 
Mám jednoho známého , vystudoval loni Master v USA a teď dělá doktorát, má assistantship. Říkal, že úroveň vysokého školství tam je velmi vysoká, rovněž nároky na studenty. Je to dáno i velkým počtem zahraničních studentů s vysokou motivací. Druhý známý (rovněž Čech) vystudoval v USA základní i střední školu a dle jeho zkušeností je úroveň otřesná a nedá se srovnat s úrovní u nás.

Školil jsem před léty jednoho vietnamského inženýra, který vystudoval ve Vietnamu el. funkci velmi složitých německých strojů na nastavování hodnoty vrstvových odporů s pevnou ale velmi komplikovanou logikou. V našem podniku po 10 let používání nikdo z odborníků, který je měl na starosti neznal detailně jejich funkci, aby mohli logicky najít poruchu, pouze zkusmo vyměňovali bloky, až poruchu našli (i tak se dá po dlouhodobých zkušenostech rychle najít jednodušší porucha). Ten Vietnamec po 2 dnech vysvětlování v Angličtině a několika dnech samostudia pochopil detailně celou funkci stroje a pak bez problému u nich udržoval v chodu předanou výrobu včetně asi 10 typů jiných strojů. Za 3 měsíce pobytu v našem podniku se naučil velmi slušně česky.

Vůbec bych nepodceňoval schopnosti a především neobyčejnou píli a cílevědomost Číňanů a Vietnamců, ani úroveň jejich školství. Na druhé straně mají a určitě ještě dlouho budou mít velký handicap oproti americkým universitám v kvalitním vybavení laboratoří a v účasti vysokých škol na podnikových, vojenských a třeba i kosmických zakázkách. To je velká přednost amerického vysokého školství.
 
27.9.2005 - 08:52 - 
K tomu pár poznámek. Byly učiněny určité rasově porovnávací studie, které chtěli US černošští aktivisté nechat zakázat. Ty u nás cituje P. Bakalář ve své protagonismy toho jediného pravého humanismu nenáviděné knize Tabu v sociálních vědách. Z nich vyplývá, že populací s v průměru nejvyšším IQ na planetě jsou východoasijci, teprve po nich běloši. Ačkoliv běloši jsou na tom zpravidla hodně dobře a asi nejlíp ve verbální inteligenci, východoasijci jsou na tom nejlíp v prostorové představivosti a dalších složkách takové té inženýrské inteligence.

Co se týče sledování úspěšnosti studentů na US universitách podle místa původu, nejlépe na tom jsou lidé z jihovýchodní Asie. Ti také mají nejvyšší sklony studovat v US inženýrské disciplíny.

Co jsem slyšel od lidí, kteří si myslím, že dovedou dost porovnat úroveň škol v US a u nás, tak by to asi šlo shrnout: Střední školy v US – velká část bída. Bakalářské studium pod naší úrovní, často spíš na úrovni středoškoláků na naší dobré střední škole, ačkoliv to neplatí vždy, jsou i velmi kvalitní bakalářské kurzy velkými nároky na studenty. Magisterské studium na úrovni u nás. Doktorandské studium daleko nad úrovní zbytku světa a také silně nasyceno cizinci.

 

____________________
Áda
 
27.9.2005 - 17:17 - 
Podle http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=15020 Senát USA schválil úpravu toho protiíránského zákona, která umožní NASA kupovat (a platit) ruská zařízení. Ještě musí projít Kongresem a musí ho podepsat president, ale protože změnu navrhují republikáni a demokrati asi nebudpu proti, mohl by to být východ ze slepé uličky (rusky тупика. 
28.9.2005 - 23:03 - 
Přistupuju na hru, kdy si personifikujeme celé (mnohdy nesourodé) národy. A položím provokující otázku: Číňané znají střelný prach nejmíň 1500 let, papír ještě déle, objevili princip rakety. Tak jak-je-to-možný, že po Měsíci dupali první (a zatím jedinní) Američani?
 
29.9.2005 - 07:31 - 
protože Číně v nejdůležitější době - v období druhé průmyslové revoluce v letech 1850-1910 vládla pakáž, která udržela Čínu ve středověku. Bohužel i potom za republiky se neudělalo nic, pak přišli japonci a po nich Mao - ten dokázal zničit to málo, co zbylo dobrého po Japoncích a republice. 
30.9.2005 - 23:58 - 
Neřekl bych, že by tu kdokoliv personifikoval nějaký národ. Určitě se tu však ohledně národů používá klišé. Nevidím v tom ale nic špatného. Když o někom vím, že je třeba Amík nebo Číňan a nevím o něm nic víc, tak mi nezbude než se přizpůsobit jeho specifici jen podle klišé. S nejvyšší pravděpodobností bude pak mé jednání vůči němu lépe adaptované na jeho specifika, než kdybych o něm nepředpokládal vůbec nic. Když si tu začneme povídat o nějakém národu z hlediska klišé, tak asi každý ví, že to nelze brát doslova, leč tak nějak nahrubo, na tom něco je. Je jistě nekorektní uvažovat o někom jen na základě klišé, je však stejně hloupé nemít po ruce klišé, k němuž se lze uchýlit, když jemnější konkretizace není k dispozici.

No ale k těm Číňanům; vytvořili nejkolosálnější dlouhodobě stabilní politicko mocenský celek předindustriální éry. To byl gigantický čin společenské stabilizace, během něhož byla stavba Velké zdi viditelné ze satelitu jen drobnou podpůrně technickou epizodou. Ta stabilizace navzdory útokům barbarů, epidemiím, hladomorům, separatistickým ambicím kde koho a kdo ví čemu dalšímu byla úžasná. Čína jela svůj program, jela ho dobře a stabilně. Ta stabilita něco stojí a je třeba jí něco obětovat. Vzpomeňme, jak nejdříve průzkumné mise čínských admirálů začaly zkoumat indický oceán, a pak přišel císařský rozkaz zničit všechny lodě schopné transoceánské plavby. Našim pokrokářským duším to musí připadat jako nejstrašnější zločin, ale přijít do Číny éra zámořských objevů jak do Evropy, mohla by tam přijít mocensky nezvládnutelná nestabilita. Čínské impérium takhle jelo na hranici své stabilizační kapacity. Zatímco Evropa se pořád plácala ve svých 30-letých válkách a uměla si udržet jakousi bazální stabilitu i v dobách největších mocenských turbulencí, v Číně s více centralistickými politickými strukturami by velká destabilizace vedla k daleko drastičtějším koncům. Při velkých rolnických povstáních v časech neúrody tam umíralo tolik lidí, kolik v jednotlivých konfliktech svět poznal až během mechanizovaného násilí evropských světových válek. Destabilizace dobrodružstvím zámořských objevů a jinými destabilizujícími inovacemi by tam určitě přinesla více vývojového utrpení krutosti a konfliktů než tady během válek universalistického habsburského katolického impéria, které chtělo čínizovat Evropu, a marně se pokoušelo naložit s protestanty stejně, jako to činil se vzbouřenci císař.

No stabilizátoři Číny byli nakonec úspěšní. V Evropě se udržela nestabilita, leč ne v míře, která by byla zničující. Přišel ten produkt málo destruktivní nestability – pokrok. Dokonce nakonec byla do institucionálních struktur Atlantické civilizace nestabilita zakomponována na úrovni stabilizačními mechanismy absorbovatelného vývoje v tržním hospodářství a mizerně fungující pluralistické demokracii.

No ale lze to hodnotit, že Euroatlantická civilizace podlehla své slabosti. Navzdory snaze se spustila do nezodpovědných nestabilit a dobrodružství, což přineslo ten destabilizující inovační pokrok. Čína ve svých záměrech byla zase úspěšnější a tedy stabilnější. Euroatlantici jsou nakonec tak zvrhlí, že když dělají letadlo, tak místo a" se radovali z jeho vysoké aerodynamické stability při vysoké rychlosti, vnáší do jeho pohybu umělou nestabilitu kmitáním klapek, takže nakonec je nutno dosahovat pseudostability, která je v evropském chápání považována za řiditelnost.

No, naštěstí jsou tu Zelení a další protivývojová hnutí, která se nás snaží čínizovat a zbavit konfliktů. Také Evropské společenství se svým společenstvím hodnot, které právě vznikly v poslední revoltě zhulených intelektuálů proti evropské tradici, má své mechanismy jak paralyzovat evropskou tradici flexibilně adaptibilní tradiční svojskosti.

No, pak to asi nezodpovědně vyrazí k dobrodružství pokroku někde v Indii.

Áda
 
01.10.2005 - 02:03 - 
Nazdar Ado. Opet krasne propracovane neco na dvojnasobku potrebneho mista, ale cetl jsem tve vysvetleni a plne ho chapu. Nicmene, co kdyz soucasna, dle tveho vyjadreni cinizace, tedy stabilizace, je jen stabilizaci na te urovni, aby destabilizace nebyla destruktivni, ale konstruktivni? A naopak z dlouhobejsiho hlediska muze znamenat dostatecnou stabilizaci v destabilizaci nutnou ke kontinualnimu vyvoji a zaroven nedostatecnou stabilizaci ke stagnaci v plne stabilizaci. Tedy situaci, ze soucasne stabilizujici jevy jsou stabilizujici jen v te mire, ze udrzi destabilizaci v mezich konstruktivniho vyvoje, tedy v mezich evropske tradice a zaroven neumozni destruktivni destabilizaci, ktera by jej zastavila ci znicila? Jisteze jsou v soucasnem svete dynamictejsi soustavy nez je EU, na druhou stranu tyto soustavy stoji na velmi vratkych zakladech a staci maleho impulsu, aby se zhroutili. Naproti tomu evropska pseudostabilizace je do urcite miry jen stabilizaci ucelovou v ramci nestabilniho modelu soutezeni evropskych statu. Nezapomen, ze ac se to moc nezda, tak evropsky navenek nestabilni model soutezeni a konfliktu, byl ve skutecnosti pomerne stabilnim modelem mocenske rovnovahy, zvlast po tricetilete valce. Tedy dochazelo k valkam, konfliktum, ale vzdy jen do te miry, kdy paradoxne tyto konflikty a destabilizace prinasely globalni pozitivum a vyhody. Az obe svetove valky tento model rozbily. A prave soucasna pseudostabilizace ve forme EU a jejich instituci muze vest k tomu (v pripade zdarneho nasledujiciho vyvoje), ze z dlouhodobeho hlediska muzeme mit stejnou vyhodu jako pseudonestabilni model mocenske rovnovahy v drivejcich stoletich. Protoze zaroven u nas bude pusobit destabiluzijici efekt jinakosti evropskych narodnosti a zaroven ztmelujcii efekt spojenosti Spolecenstvi. Tedy opozice proti jednostranym modelum kdekoliv jinde na svete, stejne jako drive kdy Evropa sice pusobila vnitrne nestabilne a protikladne, ale na Cinu dokazala "zautocit" svym tlakem a spolecnou silou, ktera cinsky jednostranny model znicila. 
01.10.2005 - 16:25 - 
quote:
Nazdar Ado. Opet krasne propracovane neco na dvojnasobku potrebneho mista,


Tentokrát jsem tě ale trochu nakazil.

Já samozřejmě doufám, že ta zdravá evropská barbarskost Atlantické civilizace je dost silná na to, abych příliš civilizovaně nezčínizovali, a nakonec navzdory všem těm společenstvím hodnot z Bruselu a plánům dohnata a předehnat či jinému kunfucionalismu zase přijde vzepětí jak za Florentské republiky.


Áda
 
03.10.2005 - 14:52 - 
Mimochodem, když už jste zmínili velkou čínskou zeď a její viditelnost z oběžné dráhy, vysvětlete mi, prosím, jak je možné vidět z takové výšky pouhým okem něco, co má sice do délky stovky kilometrů, ale průměr jen několik metrů. Žeby stín? Už mi to vrtalo hlavou mockrát, ale nemůžu se toho dobrat.

A co se týče jednoty Evropy v minulosti, bylo to postavené hlavně na panovnických rodech, které se vzájemně promísily tak, že na každém trůně seděl vzdálený bratranec se společnou prababičkou ze třetího kolena a také na šlechtickém internacionalismu. I šlechtic nepřátelského národa byl vlastně bližší partner k jednání než vlastní poddaný a doba byla prodchnuta opatrným respektem. Ještě za napoleonských válek byla část vyšších vrstev přesvědčená o tom, že Francouzi jsou vlastně přátelé a celé je to jen taková drobná šarvátka. Čím dál do minulosti, tím jsou tyhle projevy silnější, ve středověku se dala smrt šlechtice na bojišti považovat spíš za nehodu.
No a potom přišly republiky, občanský princip a bylo po ptákách ;-))
 
03.10.2005 - 15:22 - 
S viditelnosti velke c. zdi z vesmiru se Adolf trosku ustrelil. Tady zrejme zalezi na vybaveni pozorovatele.
Prostym okem je V.C.Z neviditelna.
 
03.10.2005 - 15:23 - 
Mno takze velka cinska zed (alespon pdole poslednich informaci) s vesmiru nejde videt. Je to kec. Sami cinane to po letu sveho tchajkonauta oficialne priznali a priznali, ze se budou menit ucebnice. Toto prohlaseni vydaly jak svetove agentury, tak se objevilo v nasem tisku.

Co se tyce propojenosti rodu, ano tak to bylo, na druhou stranu byly i konkurensni rody, pripadne dve vetve jednoho rodu, ktere se tak nenavidely, ze snad sve poddane mely radeji:) Podstane bylo, ze pred tricetiletou valkou to byla krestanska Evropa, se svatou risi rismkou a papezem jako tim, co vsechny staty spojovalo, feudalni system fungoval tak, ze vlastniky pudy i lidi byli jendotlivi slechtici a ti se podrobovali cirkvi a u svetske moci nekteremu z kralu, ovsem jak vidno z historie, slo spis o osobni sympatie a to z ceho mohli co nejvice vytezit, nez o narodni prislusnost. Pak prisli protestanti a nabozenske valky a po nich pomalu pristup narodnich statu..at zije Francie:) Diky tomu vznikl system rovnovahy sil a posleze koncert velmoci, ktery vydrzel az do prvni svetove valky. Kdy definitivne padly zbytky "feudalniho" systemu, zacala doba nacionalismu a vsichni vime kam vedl...
 
03.10.2005 - 15:37 - 
Číňan Yang sice Zeď při svém letu neviděl, ale jiní kosmonauti ano. Vysvětluje se to skutečně tak, že při vhodném osvětlení jsou stíny Zdi tak dlouhé, že je pak vidět silueta dlouhých úseků Zdi i pouhým okem (jak správně odhadla Bonemína). [nevím už bohužel kde jsem o tom četl] 
03.10.2005 - 15:43 - 
quote:
Mno takze velka cinska zed (alespon pdole poslednich informaci) s vesmiru nejde videt. Je to kec. Sami cinane to po letu sveho tchajkonauta oficialne priznali a priznali, ze se budou menit ucebnice. Toto prohlaseni vydaly jak svetove agentury, tak se objevilo v nasem tisku.



Loni mi astronaut Eugene Cernan (prvni muz, ktery tvrdil, ze Velkou cinskou zed videl) osobne tvrdil, ze zed videl. Je to prave diky tem stinum: kdyz je slunce nizko nad obzorem (lhostejno nad kterym), tak stin zdi vytvari pruh dostatecne siroky (a nezpochybnitelne dlouhy), aby byl videt prostym okem. (I kdyz presnejsi by bylo v takovem pripade asi uvest, ze videl stin vrhany cinskou zdi.)

Li-wej skutecne prohlasil, ze Velkou zed opravdu nevidel (ale to ani kosmonauti pred Cernanem: nebo se o tom alespon nezminili). Uvedomme si, ze po celou dobu sveho letu lezel v kresle, z nehoz nemel uplne nejlepsi vyhled z okynka. Navic jsou pri kratkem letu minimalne s otaznikem okamzite vhodne podminky nasvetleni cinske zdiů.

A co se agenturnich zprav tyka: myslim, ze jejich neuveritelna (v danem pripade nepresna) tvrzeni tu byla rozebirana uz nekolikrat... Taky jsem to cetl, ale s prepisovanim ucebnic bych to zase kdovijak akcne nevidel. (Pokud si dobre vzpominam, puvodni zprava byla: "Kdyby se to potvrdilo [pri dalsich letech?], museli bychom prepsat ucebnice."

 

____________________
Tomas Pribyl
 
03.10.2005 - 15:54 - 
Kazdopadne chlubeni se tim, ze stin VCZ jde videt z vesmiru urcite neni hodno velke cinske rise. Ostatne kdyz by se dilem viditelnym z vesmiru (obezne drahy) prostym okem mohl chlubit kazdy zemedelec s traktorem.  
03.10.2005 - 15:57 - 
JJ, ale stin je neco jineho jak zed, tak jsem to bral ja. Ostatne napriklad jak velka vodni plocha uz je okem z nizke obezne drahy viditelna? Napriklad pri dobrem osvetleni. Nemuzou byt nejvetsi vodni dila take pozorovatelna? Dale jsem nekde cetl, ze nekteri z prvnich astronautu a kosmonautu tvrdili, ze videli az neskutecne detaily na zemskem povrchu. Pripadne kdyz uz se tak bavime, tak na nocni strane asi pujde videt svetlo velkych aglomeraci, pripadne dalsi veci. 
03.10.2005 - 16:05 - 
Tuhle jsem videl fotku STS jedouciho na transporteru na rampu. Bylo to foceny z ISS. Nevim jakym objektivem to bylo foceny, ale STS sel rozpoznat slusne, stejne jako hlavni cesty. To ale bylo na fotce a pres objektiv. Spatrit zed sirokou do deseti metru lidskym okem a v mene prehledne krajine by byl urcite pozorovatelsky orisek.  
03.10.2005 - 16:27 - 
quote:
JJ, ale stin je neco jineho jak zed, tak jsem to bral ja. Ostatne napriklad jak velka vodni plocha uz je okem z nizke obezne drahy viditelna? Napriklad pri dobrem osvetleni. Nemuzou byt nejvetsi vodni dila take pozorovatelna? Dale jsem nekde cetl, ze nekteri z prvnich astronautu a kosmonautu tvrdili, ze videli az neskutecne detaily na zemskem povrchu. Pripadne kdyz uz se tak bavime, tak na nocni strane asi pujde videt svetlo velkych aglomeraci, pripadne dalsi veci.


I mala vodni dila stejne jako mala mestecka nebo vesnice jsou pozorovatelne - ale neni voda drzena za hrazi vlastne take "stinem"? (Nevidite stavbu - hraz - ale jeji dusledek - jezero.) Ten stin je rozhodne bajecne voditko k nalezeni zdi (nehledate objekt siroky nekolik metru, ale dlouhy stovky kilometru).

Ja jsem jen spekuloval, zdali by nebylo presnejsi nazyvat tento stav prave "pozorovanim stinu" (ale nevylucuju, ze kosmonauti opravdu zed videli - ale museli vedet, kde ji presne hledat). Ja tam nahore nebyl a delat dalekosahle zavery od stolu nechci. Od toho jsou tady jini. :-)

Ono se pausalne neda rici, co je videt a co neni. Kazdy clovek ma trochu jine oci (a ti, co letaji s brylemi - nemeli by si je sundat - dyt je to svym zpusobem optika :-). Ale je pravda, ze kosmonauti se shoduji, ze je toho videt prekvapive hodne.

 

____________________
Tomas Pribyl
 
03.10.2005 - 16:54 - 
No me slo totiz o to, ze treba na zakladni skole a tak se vsude rikalo ze zed je jeidnou lidskou stavbou viditelnou z vesmiru. Jenze spise jde videt stin a jen za urcitych okolnosti, pak to ale neni jedina viditelna lidska stvaba, pak muzeme pocitat i vodni plochy v umelych nadrzich, myslim, ze Asuan, Tri soutesky apod musi byt videt celkem "pohodlne". Stejne tak nasledky lidske cinnosti, treba obdelana pole, mesta, v noci svetla mest, plus dalsi a dalsi veci, vzdyt treba zrovna Evropa je v podstate souvisle zastavenej kontinent, tedy jeji cast kterou tvori EU, Ukrajina uz je mene husteji osidlena, ale stredni a zapadni Evropa je z vetsi casti naprosto plne pokryta zastavbou a lidskymi dily. Jdou tedy videt spis nasledky lidske cinnosti a i v pripade zdi to budou spise sekundarni jevy, ktere nas na ni upozorni, nez sama zed. 
03.10.2005 - 17:16 - 
quote:
No me slo totiz o to, ze treba na zakladni skole a tak se vsude rikalo ze zed je jeidnou lidskou stavbou viditelnou z vesmiru. Jenze spise jde videt stin a jen za urcitych okolnosti, pak to ale neni jedina viditelna lidska stvaba, pak muzeme pocitat i vodni plochy v umelych nadrzich, myslim, ze Asuan, Tri soutesky apod musi byt videt celkem "pohodlne". Stejne tak nasledky lidske cinnosti, treba obdelana pole, mesta, v noci svetla mest, plus dalsi a dalsi veci, vzdyt treba zrovna Evropa je v podstate souvisle zastavenej kontinent, tedy jeji cast kterou tvori EU, Ukrajina uz je mene husteji osidlena, ale stredni a zapadni Evropa je z vetsi casti naprosto plne pokryta zastavbou a lidskymi dily. Jdou tedy videt spis nasledky lidske cinnosti a i v pripade zdi to budou spise sekundarni jevy, ktere nas na ni upozorni, nez sama zed.


Jestli bych si mel vsadit na nejakou stavbu (parkoviste kolem hypermarketu nepocitaje :-), tak na pyramidy. Jinak jich ale bude bezesporu videt vyrazne vice - o tom nepochybuju. Kazdy fotbalovy stadion musite videt, kdyz nekteri kosmonauti vykladali, ze vidi jednotliva auta.

(Astronaut Gordon Cooper popisoval z vesmiru neuveritelne detaily. Nekdo mu veril, nekdo mene. Nicmene Cernan to na Gemini-9 glosoval v prubehu kosmicke vychazky slovy: "Hele - co dela chlap s texaskou poznavaci znackou na kalifornske dalnici?" Je obdivuhodne, ze tento vtip je nekdy v "literature" citovany - samozrejme vytrzeny z kontextu a lehce upraveny - jako doklad toho, co vsechno lze z obezne drahy videl... Bez komentare.)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
03.10.2005 - 18:00 - 
A neříkalo se, že je to jediná STAROVĚKÁ stavba viditelná z vesmíru? Vzhledem k tomu, že americké dálnice jsou širší, musí být vidět spíš. Nemluvě o letištích, zmíněných stadionech, velkolomech a rovněž zmíněných parkovištích u velkosuperhyperextramarketů... 
03.10.2005 - 18:04 - 
Co ja si pamatuju, tak to bylo rikano tak, ze jde o jedinou stavbu viditelnou z vesmiru a byl dan duraz na to, ze ani nove divy nejdou videt, ale stari cinani udelali neco co videt lze i dnes. Uz tehda me to bylo podezrele:)  
03.10.2005 - 19:45 - 
Rozlišovací schopnost zdravého oka se udává asi jedno MOA, tedy jedna úhlová minuta. Na kilometr to dělá 29cm z výšky dvou set kilometrů necelých šedesát metrů. Uvážíme-li, že část populace určitě vidí lépe než jak by podle tabulek měla a že první generace kosmonautů byli vojenští piloti, kteří měli oči jistě v pořádku, je dobře možné, že někdo z vesmíru viděl na Zemi i objekty menší velikosti.
 
03.10.2005 - 20:56 - 
Priblizne jedna uhlova minuta vyplyva vicemene z difrakcniho limitu oka (ciste fyzikalni omezeni dane vlnovou povahou svetla). Oko ma (pokud vim z astronomie) nejostrejsi videni pri zornici roztazene na cca 2mm (rohovka a cocka v oku neni uplne opticky presna a proto pri vetsi zornici sice klesa difrakcni limit, ale stoupaji opticke vady).

Je ale pravda, ze oko ve spolupraci s mozkem pouziva i urcite "pseudovypocetni" finty. Zlepsuje videni v mlze, do jiste miry kompenzuje chveni vzduchu, doostruje kontury, detekuje pohyb...a taky produkuje opticke klamy ;)

Jeden z dusledku techle fint fyziologie videni je napriklad to, ze objekt o velkem kontrastu vuci okoli rozlisi i tehdy, pokud by fakticky nemelo. Projevuje se to obzvlast u dlouhych, tenkych linii. Zkuste si porovnat, z jake dalky uvidite na prilozenem obrazku linku, kdy zmizi osamocene tecky a z jake dalky vam cernobila sachovnice splyne do jednolite sedi. Tohle je myslim jeden z dulezitych efektu, ktere vysvetluji hodne "neuveritelnych" pozorovani z obezne drahy - silnice vedouci krajinou muze byt docela napadny objekt. Stin Velke cinske zdi (mozna i zed samotna) bude asi podobny pripad.
 
03.10.2005 - 20:58 - 
Ech, ja trubka zapomnel na ten obrazek

 
03.10.2005 - 22:17 - 
Oko je v tom, co vidí, fakt podivné zařízení. Zkusím trochu shrnout, co jsem o tom z různých zdrojů četl. Obvykle to ale lze shrnout do pravidla: Oko nevidí, co snímá, ale vidí, vypočítanou relevantní interpretaci snímků.

Oko je opticky nedokonalé a vnímá velmi zdeformovaný a rozmazaný obraz, který však dopočítává na obraz skutečný. Dáme-li člověku brýle, které budou deformovat jeho obraz, které bude nosit celý den, za čas skrz ty deformační brýle začne vidět korektně a ostře. Když mu je pak sebereme, bude nějakou dobu vidět rozmazaně, než překalibruje výpočet. Ve skutečnosti však skutečný snímek našeho křivého oka je vždy zdeformovaný.

Oko vnímá pohyby tak, že vypočítává pohyb sledovaných objektů a sleduje je v jakési stíhací křivce, kdy jim vždy trochu nadbíhá, aby mu vlétly do zorného pole. U sledovaných bodů při pokusech musí prý vyhodnocovat pulsy hodně vysokých řádů a počítat diferenciální rovnici extrémně vysokého řádu.

Podle některých badatelů, když třeba hrajeme volejbal, tak ten míč ve skutečnosti nevidíme tam, kde opravdu je, ale tam, kde za chvilku bude, abychom mohli dobře do míče bacit podle našeho pohybu, jak po míči jdeme. (Tohle jsem četl myslím jako o hypotéze. Nevím, je-li ověřena.)

Oko hledá ve strukturách, které sleduje, nějaké singularity a podle nich si vypočítává linie a vůbec črty, které vidí. Kolikrát prý vidí jako by spojité linie, které tam ve skutečnosti nejsou, protože si je extrapoluje z několika záchytných bodů, v nichž najde pravidlo, nebo z různých pravidel v gradientech struktury okolí.

Oko nám tedy nepředkládá nějaký průmět okolní skutečnosti, nýbrž vidíme interpretaci toho, co by tam podle oka mělo být. Mohou z toho vzniknout určité klamy, ale většinou prý také klamně vidíme lépe, než co skutečně opticky zachytíme.

 

____________________
Áda
 
03.10.2005 - 23:59 - 
Takže vlastně vidíme kontrasty a co nevidíme, to si domyslíme. Hm, těším se, až někdo prohlásí, že je z vesmíru vidět i cntimetr tlustý plot, který v Austrálii odděluje půdu obdělávanou (tudíž zelenou) od neobdělávané (červené). Ta samotná Velká čínská zeď by měla být z téhož důvodu téměř neviditelná, protože v mnoha svých úsecích je postavená z materiálu o stejné barvě jako povrch.

A ještě drobná poznámka k těm šlechticům, co měli své poddané někdy radši než jiný, konkurenční šlechtiský rod - samozřejmě, i já mám raději morčata než některé své spolužáky. Ten příměr je nadsazený jen minimálně...
 
<<  11    12    13    14    15    16    17  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.444379 vteřiny.