Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  219    220    221    222    223    224    225  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
23.5.2013 - 14:46 - 
To proste neexistuje aby mohli konkurovat ovela dotovanejsim importerom. Stavanie slnecnych elektrarni na polnohosp. pode je tiez vysledok zelenych fantasmagorii nadiktovanych z bruselu. Tak ako sa ukazalo ze biopaliva vytlacaju produkciu potravin a sposobuju nedostatok, tak sa ukazalo aj to ze zelena energia likviduje konkurencieschopnost europskych firiem (vratane nemecka a rakuska). Kazda huraregulacia z bruselu nakoniec dopadne ako uplna katastrofa, takze ano, JE to vina EU.


Čert nám byl tu unii dlužen. Přitom se pořád tvrdí, že členství je pro nás výhodné kvůli bezcelnímu obchodu (což je nesmysl, bezcelní obchod vyplývá ze členství v Evropském hospodářském prostoru, kam patří i nečlenové EU) a kvůli volnému cestování (opět nesmysl, to je záležitost Schengenské smlouvy, pod kterou opět spadají i někteří nečlenové EU).
 
24.5.2013 - 23:52 - 
quote:
Čert nám byl tu unii dlužen. Přitom se pořád tvrdí, že členství je pro nás výhodné kvůli bezcelnímu obchodu (což je nesmysl, bezcelní obchod vyplývá ze členství v Evropském hospodářském prostoru, kam patří i nečlenové EU) a kvůli volnému cestování (opět nesmysl, to je záležitost Schengenské smlouvy, pod kterou opět spadají i někteří nečlenové EU).


Volné cestování souhlas - Schengenské smlouva by nejspíš nebyla skutečně podmíněna členstvím v EU.

Co se týče členství v Evropském hopodářském prostoru - jako to stejné jako bych požádál o členství ve vašem spolku a vy byste neměli ze mě téměř žádný přínos - naopak jen potencionální problémy. Dle všeho proto bych měl jednoduše smůlu.
A stejné je to zde - prostě by nás tam nikdo nevzal - jak jenoduchá odpověď - buď přímo v EU a nebo prostě nic.

Krom toho: Podmínkou k rozšíření těchto svobod pro občany a území Islandu, Norska a Lichtenštejnska je zejména zavádění vymezených částí legislativy Evropské unie do právních pořádků těchto států.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%BD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_prostor


 
25.5.2013 - 00:00 - 
quote:
Jo v telce jsou denně, říká se tomu seriál Dallas. Myslel jsem, že se chcete bavit o situaci v odvětví a firmách hýbajících trhem, ne o (fiktivních) malých podnicích.



Jaké malé podniky - oni klidně mohou mít miliardový majetek.
Prostě jen skupina zakladatelů drží přes 50% akciíí a zbytek jsou dobnější akcionáři - buď se vám líbí dividenda jakou teĎ dostáváte a znáte vždy plány na 5 let dopředu ty i očekávané výnosy a nebo to prodejte.
Na světě je dost velkých firem, kde zakaldatelé stále drží přes 50% akcií.
 
26.5.2013 - 09:49 - 
quote:
Na světě je dost velkých firem, kde zakaldatelé stále drží přes 50% akcií.


Bavíme se o tom, zda ropáci podhodnocují nebo nadhodnocují zásoby. Tvrdím, že obvykle nadhodnocují. Vlastnická struktura hypotetických firem v jiných odvětvích s debatou nesouvisí, nevím proč o ní uvažujete.
 
02.6.2013 - 17:15 - 
ak niekto nezachytil

http://style.hnonline.sk/auto/c1-59986390-usa-bude-mat-celostatnu-siet-stanic-pre-elektromobily

 
02.6.2013 - 17:26 - 
quote:
quote:
Na světě je dost velkých firem, kde zakaldatelé stále drží přes 50% akcií.


Bavíme se o tom, zda ropáci podhodnocují nebo nadhodnocují zásoby. Tvrdím, že obvykle nadhodnocují. Vlastnická struktura hypotetických firem v jiných odvětvích s debatou nesouvisí, nevím proč o ní uvažujete.


Pokud podhonotím jako částečný majitel zásoby tak hodnota firmy skutečně klesne. A toho já využiju a začnu akcie potichu skupovat - potichu tedy nenápadně - třeba přes firmy s anonymními akciemi - ve světě je tento druh vlastnictví běžný - to proto, abych velkým zájmen navíc od jednoho z významějších jeho akciónářů zase cenu nezvýšil.
Zprávy o tom, že nějaký podnik je údajně již blízko bankrotu maj často jen umožnit částečnému majiteli toho podniku umožnit na burze levně koupit většinu v tom podniku.

To že tedy má někdo oznámené nízké zásoby tak má zase pro něj třeba tuto výhodu - prostě chce levně koupit v té firmě větší podíl.
 
03.6.2013 - 01:06 - 
quote:
ak niekto nezachytil
http://style.hnonline.sk/auto/c1-59986390-usa-bude-mat-celostatnu-siet-stanic-pre-elektromobily
Jinak tady je mapa s časovým pruběhem budování sítě superchargerů http://www.teslamotors.com/supercharger

A ješte jeden z nejnovějších (hodinových) rozhovorů s Elonem pro magazín D11
http://allthingsd.com/20130530/tesla-ceo-and-spacex-founder-elon-musk-the-full-d11-interview-video/
 
03.6.2013 - 09:23 - 
quote:
tyčka: Pokud podhonotím ...


Bavíme se o tom, zda ropáci podhodnocují nebo nadhodnocují zásoby. Tvrdím, že obvykle nadhodnocují. Hypotetické ojedinělé triky (z jiných odvětví) nemající měřitelný vliv na stav zásob na úrovni zemí či světa sem nemá smysl tahat.
 
04.6.2013 - 14:55 - 
Tak Elonovi šlape aspoň Tesla,, ale prachy z nej časom môžu podporiť aj spaceX
http://finweb.hnonline.sk/c1-59993780-tesla-chysta-revoluciu-jej-akcie-budu-hitom
 
04.6.2013 - 15:00 - 
quote:
Tak Elonovi šlape aspoň Tesla,, ale prachy z nej časom môžu podporiť aj spaceX
http://finweb.hnonline.sk/c1-59993780-tesla-chysta-revoluciu-jej-akcie-budu-hitom



to znie ako by mu SpX neslapala. Ved zhrabol dvojmiliardovy kontrakt od NASA, zalohy od sukromnych firiem ani nepocitam...

 
05.6.2013 - 01:51 - 
Musk je momentálne na 100% závislí na.. doslova dotáciách
nielen čo sa týka space x, ale aj tesly
keby nebolo bohatého dotačného programu, vyjde na "psí tridsiatok" do hodiny
síce dojí štát doslova jak kravu, ale to iba znamená že je vydaný na milosť a nemilosť politikom, a keď sa im znepáči, tak "podaja" jeho, a do sucha
 
05.6.2013 - 02:20 - 
alamo:

Musk se nedostal, kam se dostal tím, že by sázel na čestnost a férovost. Má to zjevně podchycené, protože ideologických nepřátel má v Kongresu a administrativě docela dost (v podstatě každej, kdo považuje NASA za jobs program), takže kdyby to podchycené neměl, už ryje držkou v prachu.
 
06.6.2013 - 16:43 - 
tipujem ze to nemaju este ani nakreslene, ked este ani nevedia priemer stupna.
Ked sme pri tom, dost by sa mi pacilo keby priemysel uz fungoval na principoch Tonyho Starka aka Ironmana - v 3D interfejsi urobim inziniersky navrh, pocitac mi spocita a nasimuluje ako by to fungovalo, a potom len zahlasim "vyrob to!" a idem na rande s modelkou
 
06.6.2013 - 17:21 - 
radšej sa zdržím komentárov.. 
06.6.2013 - 20:00 - 
viem si ich predstavit...  
07.6.2013 - 01:26 - 
quote:
tipujem ze to nemaju este ani nakreslene, ked este ani nevedia priemer stupna.
Ked sme pri tom, dost by sa mi pacilo keby priemysel uz fungoval na principoch Tonyho Starka aka Ironmana - v 3D interfejsi urobim inziniersky navrh, pocitac mi spocita a nasimuluje ako by to fungovalo, a potom len zahlasim "vyrob to!" a idem na rande s modelkou


Je to krasna predstava, ale myslim si ze spise hudba vzdalene budoucnosti. Rozhodne by to ulehcilo vyvoj. Zkusim vysvetlit par duvodu.
0) Navrh ... to znamena predstavivost, znalosti, odhad ... pocitac dokaze navhry delat pouze v omezenych oblastech s vyuzitim ruznych forem evolucnich ci genetickych program (vicemene se jedna o to same). V tuto chvili cista domena lidskych schopnosti, umela inteligence schopna takovehoto rozletu neexistuje. Navic, musela by mit zkusenost s realnym svetem.
1) Nakreslit nejaky produkt, klidne i ve 3D neni problem. Od toho jsou CAD/CAM/CAE systemy. Nektere z nich dokazi i spocitat namahani.
Ale:
- vektory urcuji objekt, soucasne systemy nevi co a kde pocitat. Neznaji souvislosti. Ty jim musi podat operator, ktery ma predstavu o objektu a pusobeni sil. Ve vysledku se tedy jedna o system clovek-stroj, kdy clovek dava svoji intuici a stroj pocita. To je prvnim limitem soucasnych systemu. Bez umele inteligence tu o moc dal nepostoupite, maximalne muzete zjednodusit a zrychlit otrocke vypocty.
- Nektere vypocty jsou hrubym priblizenim reality. Napriklad proudeni tekutin, areodynamika a dalsi jevy se modeluji znacne obtizne. Pokud by jste dokazal napsat rovnici popisujici proudeni, kde zmenou parametru rychlosti a viskozity popisete i vztahy mezi laminarnim a turbulentnim proudenim atd., rovnice ktere by s uspechem nahradili navier-stokesovy rovnice, aspirujete prinejmensim na nobelovu cenu.
2) Vyroba produktu dle vykresu je dalsim oriskem. Neni neresitelny, pouze narocny, jiz nejakou dobu se v teto oblasti nepohybuji, prestoze jsem se kdysi teto problematice venoval. Jde o jednoduche zadani. Mate polotovar, ktery je nutne nejakym zpusobem uchopit a nastroji opracovat. Jaky je idealni postup? Kde bude technologicka zakladna, od ktere se zacne? Uvedena zalezitost urcuje nejenom namahani vyrobku pri vyrobe, jak mechanicke tak tepelne, ale i dosazenou presnost a moznost vyroby (se spatne zvolenou technologickou zakladnou proste nektere produkty nevyrobite). Nevim, kam az se posunuly systemy, tento problem jsem resil zacatkem 90. let. Osobne si myslim, ze uvedeny problem je mozne pro specialni pripady vyresit, pro obecne pripady se dostavate do vypocetne znacne narocnych oblasti. Tedy potrebujete umelou inteligenci.
3) Montaz produktu - dnes je mozne nektere jednodussi problemy resit, viz nedavno uskutecneny pokus o montaz pomoci dvojice robotu. Ale u slozitejsich celku nez je zidle vam stoupa mnozstvi kombinaci a dostavate se k tzv. NP nebo NP uplnym problemum. Bez umele inteligence jsme zase na zacatku.

Take bych rad, aby se nam konecne podarilo sestrojit AI, ktera bude ochotna a schopna resit problemy, na ktere nemame. Ktera bude ochotna s nami spolupracovat. Bohuzel, zde vidim problem s "etikou". Cista AI, nezatizena predsudky, nebude zatizena ani obavami o nasledky. Mohla by ze zvedavosti sestrojit pristroj schopny ukoncit lidstvo. A AI s vlastnimi nazory zase budeme muset presvedcit aby s nami spolupracovala. Vzhledem k memu tihnuti k transhumanismu bych za neco takoveho byl vdecny, mohla by se priblizit technologicka singularita, schopna posunout cloveka nekam dal. Ale zaroven se obavam rizik, ktere popisuje napr. Moravec, Kurzweil a dalsi.

P.S.: To rande s modelkou muzete mit I bez umele inteligence. Obavam se, ze obcas je v teto oblasti dokonce inteligence na skodu ;o)
 
07.6.2013 - 09:29 - 
no, viem si predstavit ze dizajnersky program odosle data do automatizovanej fabriky, ktora prislusne diely vytlaci v 3D tlaciarni (uz aj to je problem, kedze tlaciaren nedokaze tlacit hocijake zliatiny a plasty).
A co dalej? Zlozit to dokopy si vyzaduje nejake tie sikovne rucicky, t.j. bez robotov s AI to asi nepojde.
Skladanie zlozitejsich technologii tymto sposobom si neviem predstavit vobec...

P.S. Na tu modelku treba peniaze, postavenie alebo slavu. Alebo lubovolnu kombinaciu uvedenych faktorov. Inteligenciu tam moc nevidim
 
07.6.2013 - 09:34 - 
Mod:
Pánové, je to sice zajímavé o čem debatujete, ale tady jste dost OT. Vraťte se prosím k tématu vlákna, jinak to začnu mazat.
 
07.6.2013 - 10:32 - 
quote:
Mod:
Pánové, je to sice zajímavé o čem debatujete, ale tady jste dost OT. Vraťte se prosím k tématu vlákna, jinak to začnu mazat.


nechcem ti ako adminovi do toho kecat, ale asi by sa to malo skor presunut do Souvislosti. Sci-fi vyrobne postupy ktore tu rozoberame budu zrejme vo vesmirnych koloniach dost bezne, takze s tou kozmonautikou to predsa len trosku suvisi. Na ISS sa predsa uz chystaju vyskusat 3D printer, a robota uz tam dokonca maju.

Vyskyt modeliek vo vesmirnych koloniach neviem odhadnut...
 
07.6.2013 - 10:43 - 
quote:
quote:
Mod:
Pánové, je to sice zajímavé o čem debatujete, ale tady jste dost OT. Vraťte se prosím k tématu vlákna, jinak to začnu mazat.

nechcem ti ako adminovi do toho kecat, ale asi by sa to malo skor presunut do Souvislosti. Sci-fi vyrobne postupy ktore tu rozoberame budu zrejme vo vesmirnych koloniach dost bezne, takze s tou kozmonautikou to predsa len trosku suvisi. Na ISS sa predsa uz chystaju vyskusat 3D printer, a robota uz tam dokonca maju. Vyskyt modeliek vo vesmirnych koloniach neviem odhadnut.
Yamato, tyto věci klidně probírejte, ale jinde než v MCT. Tam je to OT. Tečka.

Předchozích několik příspěvků přesunuto z jiného vlákna do Souvislostí.
 
07.6.2013 - 10:45 - 
no ved ano navrhol som presun sem, takze OK 
07.6.2013 - 10:52 - 
quote:
no ved ano navrhol som presun sem, takze OK

Vidím, žes to nepochopil - přiděláváš modům práci.
Pokud začneš v budoucnu plevelit OT příspěvkem v dalších vláknech, misto toho abys sám přesunul debatu do Souvislostech kosmonautiky, nebo na jiné patřičné místo, nebudu se zdržovat přesouváním a rovnou ti to smažu.
Dodržuj pravidlo 1.6 !
To je poslední varování, yamato.
 
07.6.2013 - 14:37 - 
quote:

za 25-39 dolarov si kupis fotku na satelite, so Zemou v pozadi (vhodne napr. ako darcek manzelke) Za 99 dolarov si kupis 5 minut pozorovacieho casu pre nejakeho studenta. Za 200 si kupis fotku pre seba. Tipujem ze astronomicke znalosti na to nebudu potrebne.



Jenom mě tak napadá, proč by někdo platil sto dolarů za 5 minut času na 10 cm teleskopu, když si za pětinásobek může koupit 2,5× větší dalekohled na trvalo? Za 250 minut času můžu mít komplet kvalitní dalekohled i s fotografickou výbavou, který pořídí s trochou úsilí lepší fotky než kosmický prťavec.
Ne že by malé kosmické teleskopy byly k ničemu, ale většina smysluplných aplikací vyžaduje tolik času, že je lepší si jej vyrobit a vypustit jej na vlastní náklady (jak to třeba dělají Kanaďané či Poláci).
 
07.6.2013 - 14:48 - 
quote:

Jenom mě tak napadá, proč by někdo platil sto dolarů za 5 minut času na 10 cm teleskopu, když si za pětinásobek může koupit 2,5× větší dalekohled na trvalo? Za 250 minut času můžu mít komplet kvalitní dalekohled i s fotografickou výbavou, který pořídí s trochou úsilí lepší fotky než kosmický prťavec.
Ne že by malé kosmické teleskopy byly k ničemu, ale většina smysluplných aplikací vyžaduje tolik času, že je lepší si jej vyrobit a vypustit jej na vlastní náklady (jak to třeba dělají Kanaďané či Poláci).


http://www.space.com/21354-crowdfunded-space-telescope-raises-167000.html

A commercial asteroid-mining company aiming to launch a crowdfunded space telescope raised more than $200,000 on the first day of its campaign.


opat zbytocne otazky. V prvy den kampane si niekolko tisic ludi zjavne naslo dost dobry dovod
Neskumajte ci niekto chce len prispiet, alebo ci chce mat nad postelou svoju vlastnu fotku z vesmiru, alebo ci to kupil ako darcek synovi ktory sa zaujima o astronomiu. Ak to chcete urobit, tak to urobte.
Otazkami preco a naco sa na ten vytuzeny Mars nedostaneme nikdy.
 
07.6.2013 - 16:54 - 
quote:
...opat zbytocne otazky. V prvy den kampane si niekolko tisic ludi zjavne naslo dost dobry dovod ...

Ani v minulom storoci IBM netusilo "na co" je niekomu doma PC...
A niektore veci nemusia mat logiku... nastastie
 
08.6.2013 - 17:36 - 
http://www.kickstarter.com/projects/1458134548/arkyd-a-space-telescope-for-everyone-0

aktualizacia: 8907 ludi si naslo dost dobry dovod. 812,682 dolarov vyzbieranych, ciel je milion. Este maju 22 dni.

Budte trosku optimisti
 
08.6.2013 - 23:11 - 
Jaký teleskop stojí i s vypuštěním milión dolarů? S 30cm průměrem zrcadla a celkovou vahou do 50 kg? Nejspíš chtějí postavit něco většího, co by mělo význam, potom ale nestačí ani 10 miliónů, ale spíš 100. To posbírat je už něco jiného. Je to vpodstatě hračka, se kterou si může hrát spousta lidí. 
09.6.2013 - 00:00 - 
quote:
quote:
...opat zbytocne otazky. V prvy den kampane si niekolko tisic ludi zjavne naslo dost dobry dovod ...

Ani v minulom storoci IBM netusilo "na co" je niekomu doma PC...
A niektore veci nemusia mat logiku... nastastie


Už jsem to tady zde z čáati i psal. Pokud by nedošlo k masovému rozšíření intenetu - tak by tomu tak bylo i nadále - jen na počítačové hry - konzole ovšem mohou být levnější - a pro jeho nadšené uživatele. A možná by to koupili i rodiče dětem, aby se na tom naučili pracovat když už i ve škole mají předmět práce na počítači.
Odhadem tak do 30% domácností u nás.
Zbytek by říkal - k čemu si to mám pořizovat ještě domů - já prostě psát dopisy na tom nechci i doma a též na něm cokoliv evidovat - netýká se samozřejmě OSVČ - ty to potřebují stejně jako ty firmy. Proč se tím trápit ještě ve svém volném čase.

A totéž by paltilo pokud by přišel až teď jako jako mobilní internet a na tzv. chytrých telefonech - prostě by se jen telefon připojil k rodiné TV fungující v tuto chvili jako monitor a bezdrátově by se s tím telefonem propojila klávesnice a myš - takto by nejspíš disktutovala i většina z vás zde.

Ten kdo ho bude potřebovat i k něčemu jinému si koupí notebook a zbytku postačí právě ten telefon - vše co potřebuje má neustále při sobě a jen doma ho prostě připojí ten telefon k externímu monitoru + myši a klávesnici.
Bezdrátové připojení doma bude realizovat WiFi síť - tedy jako přes DSL WiFi router, pro který navíc bude složit ten router i jako řídící centrum(tedy součástí řídícího centra domu či bytu bude právě i zajištění připojení na DSL nebo kabelový internet a jeho šíření za pomoci WiFi routeru) tzv. inteligentního domu a ten telefon každýho člena domácnosti jako jeho ovládací centrum.

Tak znovu čemu nějaký - samozřejmě pro odborníky to bude znamenat jako další zcela samostaný - počítač, když telefon na vše bude stačit co on potřebuje.
Prostě uživatel chce volat a zároveň mít přístup k internetu - ten kdo bude chtít vidět i filmy z internetu v TV - tak mu to přes to inteligentní ovládací centrum zprostředuje jeho velká TV či rovnou projektor - pěkně pohodlně z křesla a tím telefonen bude ovládat z toho křesla ovládat.

Toto není moje vize - ale obecný koncept - uživatel nechce počítač jako takový - on chce prostě volat, dívat se na filmy a mít přístup k internetu a to kdykoliv když to bude chtít případně i potřebovat (jízdní řády - obrázek z radaru, aby věděl jestli zmokne dřív než dojde z restaurace domů) - tedy né jen doma a proto bude to umět vše ten telefon který si již dávno navykl sebou nosit a nabíjet ho pravidelně.

PC samozřejmě nezanikne - jen bude v budoucnu jeho rozšíření v domácnostech mnohem menším rozsahu než je tomu tak dnes.
 
09.6.2013 - 09:44 - 
quote:
Jaký teleskop stojí i s vypuštěním milión dolarů? S 30cm průměrem zrcadla a celkovou vahou do 50 kg? Nejspíš chtějí postavit něco většího, co by mělo význam, potom ale nestačí ani 10 miliónů, ale spíš 100. To posbírat je už něco jiného. Je to vpodstatě hračka, se kterou si může hrát spousta lidí.


Nenasiel som presne data, ale Arkyd 100 moze mat priemer optiky tak okolo 10 cm. Vdaka umiestneniu na orbite bude davat lepsi vykon ako "pozemske" desiatky, ale tipujem ze 25tka na LaPalme ho strci do vrecka.

PR chce vynasat svoje vytvory hlavne ako sekundarne naklady, takze cena za start takeho drobceka bude asi skor symbolicka.

Cim sa vraciame k mojmu povodnemu tvrdeniu - nehladajte logicke dovody a stopercentne vyhody. Ludia su iracionalni. Tak ako si radi zaplatia za jedinu fotku z 10cm teleskopiku, len za to ze je na orbite, tak si mozno v buducnosti radi budu platit za kvapku vody z mesiaca, alebo za nieco ine, co vlastne ani nepotrebuju. Dnesna ekonomika fici na veciach, ktore nepotrebujeme, ale chceme
 
09.6.2013 - 21:48 - 
Souhlasím s tím, že to, za co lidi utratí peníze nemusí být "logické", podstatné je, že to prostě chtějí.

Doplním ale pár poznámek k technickým detailům, které lze nalézt přímo na stránce KickStarteru a které tu byly uvedeny trochu nepřesně:
- milión dolarů chtějí jen na zajištění startu a provozu teleskopu (samotný vývoj a stavbu si financuje Planetary Resources [PR] jinak)
- ARKYD má mít teleskop o průměru hlavního zrcadla 200 mm (20 cm), celková hmotnost celé družice je jen 15 kg
- kupec může určit cíl snímkování, ale datum, čas i vlastní směrování si určí řídicí středisko PR (podle dostupnosti a vhodné posloupnosti cílů)

Myslím, že 20 cm teleskop v kosmu dosáhne lepších výsledků (ostřejší snímky) než i mnohem větší pozemské teleskopy, protože chvění atmosféry snímky ze Země prostě "rozmazává". Projevuje se to sice jen při velkých zvětšeních, ale pokud vím, tak "řešit" se to dá jedině adaptivní optikou, což je výsada jen velmi velkých a drahých pozemských teleskopů. Prosté zvětšení zrcadla prostě lepší ostrost ze Země nepřinese (pokud se mýlím, tak mne někdo znalý případně opravte).

Osobně se také domnívám, že Planetary Resources chce ARKYD používat i pro svoje účely (hledání a dálkové snímkování asteroidů) a pro veřejnost využije jen určitou část pozorovacího času teleskopu.

I když sám projektu finančně nijak nepřispěju, tak každopádně ARKYDu fandím a doufám, že bude úspěšný. PR jdou směrem, který také prosazuji: zmenšování a zlevňování družic a sond s využitím komerčně dostupných a ověřených pozemských technologií.
 
<<  219    220    221    222    223    224    225  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.415549 vteřiny.