Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  240    241    242    243    244    245    246  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
06.11.2013 - 23:27 - 
quote:
TO : David

Ano správně. Pochybuji , že by se mohlo vyplatit startovat do kosmu raketoplánem při ceně za start 700 mil.USD, tam zachytit družici dopravit ji na Zem k opravě a pak ji znovu vypálit do kosmu. Celkové náklady opravy takové družice a její nové vynesení do kosmu = 1 miliarda Dolarů !!! Zhruba to odpovídá tomu, že když vám začne v kuchyni kapat kohoutek a pozvete si na to instalatéra, tak on přiletí ze Sydney z Austrálie nadzvukovým Concorde a poletí v něm úplně sám, protože vy mu tento mezikontinentální let při vyúčtování ceny kapající baterie bohatě zaplatíte !!! Oprava vaší kapající baterie v kuchyni bude takto stát bratru kolem : 148 650 Korun ! Dobře to v USA vymysleli , co říkáte ??


Vozit družice k " opravám" je s prominutím stejná pitomost jako létat na Měsíc či k planetám z " vesmírné stanice".
 
06.11.2013 - 23:50 - 
quote:
TO : David

Ano správně. Pochybuji , že by se mohlo vyplatit startovat do kosmu raketoplánem při ceně za start 700 mil.USD, tam zachytit družici dopravit ji na Zem k opravě a pak ji znovu vypálit do kosmu. Celkové náklady opravy takové družice a její nové vynesení do kosmu = 1 miliarda Dolarů !!! Zhruba to odpovídá tomu, že když vám začne v kuchyni kapat kohoutek a pozvete si na to instalatéra, tak on přiletí ze Sydney z Austrálie nadzvukovým Concorde a poletí v něm úplně sám, protože vy mu tento mezikontinentální let při vyúčtování ceny kapající baterie bohatě zaplatíte !!! Oprava vaší kapající baterie v kuchyni bude takto stát bratru kolem : 148 650 Korun ! Dobře to v USA vymysleli , co říkáte ??


Za předpokladu, že raketoplán by neplnil i jinej úkol - nevynesl jinou družici či cokoliv jiného dělal - prostě on to udělal a to opět až na závěr svého letu - skutečně nejméně v jednom případě takto skutečně přivezl drahou vědeckou družici.
Není důvod, aby nahóru letěl prostě uplně prázdnej.
 
07.11.2013 - 14:53 - 
quote:
TO : Jiří Hošek

1.První Ind v kosmu mohl být také první Bangladéšan, Somálec, Eritrejec, Afganistánec, Nigerijec, Filipínec, Malijec a nebo další podobný chytrolín z Lugaše, ovšem jaksi jste nepochopil , že se tu jedná o kosmonauta vyneseného vlastním nosičem.
Evidentně nevíte, které země měly ve vesmíru svého kosmonauta.
quote:
2. Ano ,angličtina z kosmu stále zní, jenomže z vnitřku ruských Sojuzů, tedy lodí vyvinutých za časů generalissima KSSS Leonida Iljiče Brežněva, vládce komunistického SSSR. Myslím, že je to pro občany USA zahanbující zkušenost, na kterou raději nebudou vzpomínat. Svůj let v Sojuzu každý US kosmonaut svým vnoučatům rád zapře.
Angličtina zní z vnitřku Mezinárodní kosmické stanice.
quote:
3. Šenžou-10 neletěla zrovna dávno.
Shenzhou-11 má letět za dva roky.
 
07.11.2013 - 15:04 - 
quote:
Co chceš po člověku, který srovnává Proton s raketoplánem
A přitom se při téměř každém letu raketoplánu prováděly na spodní palubě experimenty srovnatelné s činností jedné expedice Shenzhou v laboratoři Tiangong. Nemluvě o letech raketoplánů s laboratořemi Spacelab a Spacehab - takovou intenzitu vědeckých experimentů (na dvě směny) Tiangong nezažil, a navíc se veškeré zařízení vracelo v návratovém prostoru raketoplánu zpět na Zemi.
 
07.11.2013 - 15:15 - 
quote:
skutečně nejméně v jednom případě takto skutečně přivezl drahou vědeckou družici.
Ano, jak napsal Erakis - při misi STS-51A.
Letos v srpnu jsem v jiném tématu udělal soupis, jak to sem kopíruji:

návrat družic k opravě:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-51a/index.htm

oprava družic přímo v kosmu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-41c/index.htm
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-51i/index.htm
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-49/index.htm
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-61/index.htm

[Upraveno 07.11.2013 JiříHošek]
 
07.11.2013 - 15:30 - 
quote:
Čína r.2015 vypustí svou CZ-5 o nosnosti 20 tun a roku 2020 s ní postaví obdobu ruského Miru. Tou dobou půjde ISS pomalu do šrotu , jaký náskok pilotovaného programu tedy kolem r.2020 bude mít Rusko s USA před Čínou ???
O tom, co bude v příštím desetiletí, moc nevíme. Nelze ani vyloučit možnost, že ISS přežije čínský Mir.
quote:
GSLV pořád krachuje.
Sice naznačujete dosavadní úspěšnost 0%, ale GSLV má za sebou kromě čtyř havárií také tři úspěchy.
 
07.11.2013 - 17:39 - 
Na ISS zase taková idylka není, je tam hluk, vibrace, pracuje klimatizace, otřásá se při natáčení panelů, přistávají zásobovací lodi a to je jako na vlakovém seřaďovacím nádraží. Některé pokusy zejména vyžadující dlouhodobý stav nulové gravitace vůbec nejdou dělat. Domnívám se, že cesta vede k menším specializovaným stanicím s aktivní životností tak pět let a váze kolem 70 tun. 
07.11.2013 - 18:21 - 
K opravě v kosmu není třeba raketoplán, zvládla by to hravě loď typu Apollo a pokud my měla kompletní SM, také i na GEO, což raketoplán nikdy nemohl.
Takže za dvacet let a za cca 150 letů přivezl JEDNU družici k opravě - úděsné !
 
07.11.2013 - 19:32 - 
quote:
K opravě v kosmu není třeba raketoplán, zvládla by to hravě loď typu Apollo a pokud my měla kompletní SM, také i na GEO, což raketoplán nikdy nemohl.
Takže za dvacet let a za cca 150 letů přivezl JEDNU družici k opravě - úděsné !
Podle mne se musí brát v úvahu pouze prvních 25 startů v období 1981 - 1986, protože poté byly komerční úkoly pro raketoplán vzhledem ke katastrofě Challengeru přehodnoceny a zastaveny (vyjma STS-49).

Těchto 25 startů lze rozdělit takto:
-4x zkušební lety
-11x lety s komerčními družicemi (z toho dva lety byly spojeny s opravou jiných družic na oběžné dráze a jeden let spojený s dopravou DVOU jiných družic, které měly vadné urychlovací stupně, na Zem)
-4x lety s družicemi NASA
-4x lety se Spacelabem
-2x lety s vojenskými družicemi

Slovo "uděsné" bych nepoužil - víte snad o nějakých jiných porouchaných družicích z té doby, vhodných k opravě?

Apollo bych do toho nepletl, skončilo v roce 1975.
[Upraveno 07.11.2013 JiříHošek]
 
07.11.2013 - 20:01 - 
Jedná se chybnou strategii v zadání pro dopravu družic k opravě ne Zemi. Tato idea se ukázala jako zbytečná. 
07.11.2013 - 21:08 - 
Podle mne se musí brát v úvahu pouze prvních 25 startů v období 1981 - 1986, protože poté byly komerční úkoly pro raketoplán vzhledem ke katastrofě Challengeru přehodnoceny a zastaveny (vyjma STS-49).

Proč by se mělo brát v úvahu jen 25 startů? Challenger vybouchl, to je fakt, se kterým se u technických zařízení musí počítat. Jestli se po jeho zkáze nepokračovalo v dosavadním režimu, pak ten původní režim zkrátka nebyl v pořádku, jelikož vycházel z neopodstatněného předpokladu bezporuchového provozu.
 
07.11.2013 - 22:05 - 
quote:
Jedná se chybnou strategii v zadání pro dopravu družic k opravě ne Zemi. Tato idea se ukázala jako zbytečná.
Doprava družic k opravě na Zemi nebyla nosným úkolem raketoplánu. Tím mělo být cca z 1/3 vynášení civilních družic, z 1/3 vynášení vojenských družic a z 1/3 lety s laboratoří Spacelab.
quote:
Proč by se mělo brát v úvahu jen 25 startů?
Reagoval jsem na větu pana Davida "Takže za dvacet let a za cca 150 letů přivezl JEDNU družici k opravě - úděsné !" a myslel jsem to tak, že by v tomto zlomku určeném podílem misí s úkolem snesení (komerčních) družic na Zemi k opravě ke všem letům raketoplánů nemělo brát v úvahu celé období provozu raketoplánů, ale jen období, ve kterém byly takové akce umožněny. Nicméně chápu, že je to věc názoru.

PS: Nepočítám do toho zachycení a stažení na Zemi družic LDEF (STS-32), Eurecy (STS-57) a Spartanu (STS-51-G, 56, 64, 63, 69 a 77), protože to nebylo za účelem opravy porouchaných družic.
[Upraveno 07.11.2013 JiříHošek]
 
07.11.2013 - 22:50 - 
quote:
... že cesta vede k menším specializovaným stanicím s aktivní životností tak pět let a váze kolem 70 tun.
Napríklad OKA-T http://www.parabolicarc.com/2013/01/05/energia-begins-work-on-oka-t-free-flying-experiments-module/
 
07.11.2013 - 22:52 - 
TO : Jiří Hošek

Ano, já vůbec nemíním sledovat ,jaký Habešan vyletěl do kosmu pomocí ruské nebo americké rakety. Je mi to k smíchu. Vím o Remkovi z r.1978, ostatní mne nudí. Ale ani Remek u nás v ČSSR neměl tou dobou na růžích zrovna ustláno, pamatuji se velmi dobře, jak se mu lidé na ulicích pošklebovali a smáli, když hovořil z kosmu. On totiž parádně zadrhával a mluvil napůl česky napůl rusky. Měl přezdívku : ReMeK = :Rusky é Mluvící é Kosmonaut. Lidé ho považovali za prvotřídního slouhu komunismu a Brežněva osobně, prostě šašek. Ostatně myslím si, že upnout do sedačky v kosmické kabině nějaké růžové 100 kilové prase z velkovýkrmny JZD Slušovice, že by celý let zvládlo možná ještě lépe ,jak 3 roky trénovaný kosmonaut. Rozhodně by nezvracelo a každých 30 minut by dolů netelefonovalo vyděšené manželce. Pro mne jsou prostě důležité nosiče , nikoli ti jogíni ,co se s jejich pomocí podívají nahoru.

 

____________________
Loudil
 
08.11.2013 - 10:36 - 
Nevím, asi to bylo zmíněno už dríve ve vláknu o ISS, nicméně Kanada včera vypustila do oběhu novou 5ti dolarovou bankovku s motivy kanadských součástí ISS - Canadarm2 + Dextre




Chris Hadfield samozřejmě nemohl chybět na včerejší oficiální ceremonii v CSA.
http://www.universetoday.com/106234/chris-hadfield-on-space-y-5-bill-it-reminds-us-that-our-dreams-do-not-have-a-limit/
 
08.11.2013 - 12:36 - 
quote:
TO : Jiří Hošek

Ano, já vůbec nemíním sledovat ,jaký Habešan vyletěl do kosmu pomocí ruské nebo americké rakety. Je mi to k smíchu. ..............

A nie je smiešne, keď prehliadaš historické skutočnosti a si celý bez seba z niečoho, čo vraj má byť o 5 až 10 rokov ?
 
08.11.2013 - 12:41 - 
quote:
quote:
TO : Jiří Hošek

Ano, já vůbec nemíním sledovat ,jaký Habešan vyletěl do kosmu pomocí ruské nebo americké rakety. Je mi to k smíchu. ..............

A nie je smiešne, keď prehliadaš historické skutočnosti a si celý bez seba z niečoho, čo vraj má byť o 5 až 10 rokov ?


Zejména je pošetilé poměřovat indickou nebo čínskou kosmonautiku prizmatem středoevropana (který navíc ještě žije v zajetí studené války),
když jejich kultury jsou naprosto odlišné od naší a nemůžeme proto chápat jejich hodnotové žebříčky.
 
08.11.2013 - 16:00 - 
TO : dodge

Ano, čínská a indická kultura jsou rozdílné, přesto se dnes stále více hovoří o souboji Číny a Indie o vedoucí pozici v Asii, asi jako kdysi dříve soupeřili totalitní SSSR a demokratické USA o celosvětovou hegemonii. Totalitní Čína ani demokratická Indie ještě v současnosti sílu na celosvětového hegemona nemají, proto jim jde aspoň o vedoucí roli v Asii. A to by pro kosmonautiku mohlo být velmi dobré ! Hned jak Čína vypustila svého kosmonauta se v Indii objevil požadavek, na kosmonauta indického, aby Indie nezaostala, pokud nyní Indii vyjde mise k Marsu ,jistě to nakopne Čínu ke smazání tohoto náskoku,...atd, atd. Indie a Čína dnes = SSSR a USA dříve.

 

____________________
Loudil
 
08.11.2013 - 16:23 - 
TO : Jiří Hošek

Opravdu nevím, proč bych nemohl srovnávat dva nosiče, tedy raketoplán a Proton .Velmi dobře si pamatuji na dobu před prvním startem raketoplánu 1981, kdy byly odborné SPACE časopisy plné superlativů o budoucím raketoplánu. Jeho hlavní výhrou měla být skutečně minimální !!!!!!!!!!!!!! cena za vynesení 1 kg užitečného zatížení do kosmu. Raketoplán měl během pouhých pár měsíců poslat na hřbitov všechny nejdříve americké a pak i světové klasické nosiče. Měl je doslova rozdrtit svou laciností a efektivností provozu , kdy měla flotila raketoplánů dosáhnout neuvěřitelného čísla 100 startů ročně = každý týden dva lety superlaciného raketoplánu do kosmu. Dokonce se vážně uvažovalo, že při této obří frekvenci startů a obří lacinosti, bude raketoplán nabídnut k letům do kosmu běžným civilistům, za cenu jen 2 x nebo 3 x vyšší jak letět s Concorde z Paříže do USA. Prostě jste se měl přihlásit, projít lékařskou kontrolu, absolovovat krátký výcvik a pak už jen letět. Jak to všechno dopadlo víme všichni, raketoplán se nestal nejlacinějším dopravním prostředkem, nýbrž tím nejdražším, bylo dosaženo opaku původně zamýšleného cíle.

A proč srovnávám Proton a raketoplán ?? Raketoplán při 3 krát vyšší startovní hmotnosti dopraví do kosmu stejně hmotný náklad jako Proton. Proto také - "dolétal" - raketoplán a nikoli klasické rakety. Proton létá od roku 1965 a bude dále létat, raketoplnán jako slepá cesta vývoje nosných prostředků našel zaslouženě své místo v muzeu.

 

____________________
Loudil
 
08.11.2013 - 17:46 - 
quote:
TO : dodge

Ano, čínská a indická kultura jsou rozdílné, přesto se dnes stále více hovoří o souboji Číny a Indie o vedoucí pozici v Asii, asi jako kdysi dříve soupeřili totalitní SSSR a demokratické USA o celosvětovou hegemonii. Totalitní Čína ani demokratická Indie ještě v současnosti sílu na celosvětového hegemona nemají, proto jim jde aspoň o vedoucí roli v Asii. A to by pro kosmonautiku mohlo být velmi dobré ! Hned jak Čína vypustila svého kosmonauta se v Indii objevil požadavek, na kosmonauta indického, aby Indie nezaostala, pokud nyní Indii vyjde mise k Marsu ,jistě to nakopne Čínu ke smazání tohoto náskoku,...atd, atd. Indie a Čína dnes = SSSR a USA dříve.


Mohu vám důvěrně sdělit, že studená válka skončila před několika desetiletími, bylo by dobré umýt si zašlá okna, a neobtěžovat na tomto fóru se svými studenoválečnickými výlevy.
 
08.11.2013 - 18:26 - 
quote:
A proč srovnávám Proton a raketoplán ?? Raketoplán při 3 krát vyšší startovní hmotnosti dopraví do kosmu stejně hmotný náklad jako Proton.


Ten Proton vám narozdíl do raketoplánu až k ISS nedopraví modul, kterému navíc poskytuje připojení na termolegulační systém a elektrickou energii po celou dobu letu a za pomoci svého vybavení v podobě robotické ruky ho nepřípojí přímo k ISS.
Tato operace by vyžadovala další servisní modul k tomu a to na úkor právě nosnosti Protonu a i proto raketoplán skončil až po dokončení stavby ISS, kdy již proto neměl odpovídající náklad pro své lety.

K tomu pár set litru vody a posádku přpravenou hned k jeho montáži a další kusový materiál pro potřeby ISS umístěným přímo v kabině pro posádku.
A na Zem odvezl vše co bylo zapotřebí - a tedy i všechny výsledky experimetů - do Sojuzů se toho dnes vejde na cestu zpět k Zemi minimum.
 
08.11.2013 - 22:33 - 
Komu přijde indická kosmonautika jako luxus pro chudou zemi, měl by to poměřovat třeba tímhle:
http://zpravy.idnes.cz/indie-predstavila-letadlovou-lod-vlastni-vyroby-fbj-/zahranicni.aspx?c=A130812_141716_zahranicni_ipl
Stavba lodi přišla podle agentury AFP na pět miliard dolarů.

Vojáci si o svoje peníze většinou říct umí. Indická sonda k Marsu stála méně jak 100 milionú USD, tedy 50x méně, než jejich letadlová. Co asi přinese zemi více prestiže, to pozorujeme už teď...
 
08.11.2013 - 22:44 - 
TO : tycka

realita rozhodla, klasické rakety startují od r.1957 a budou startovat dál, raketoplán létal 1981-2011 a dále už to nešlo, cena 0,7 mld. USD za start je mnoho.

Robotická ruka není vůbec ke stavbě stanice potřeba, za nejlacinější a nejefektivnější způsob stavby stanice považuji stavbu MIRU = na středové centrální těleso se do hvězdy napojují další moduly, tuto hvězdu možno na dvou centrálních tělesech zdvojit = 10 modulů po 20 tunách = 200 tun. A výměnu posádek je možné řešit laciným Sojuzem jako dnes u ISS , dopravu materiálu Progressem - vyměnit 6 chlapů dvěma starty Sojuzu je pořád mnohem lacinější, jak tam dopravit 7 lidí raketoplánem.

 

____________________
Loudil
 
08.11.2013 - 23:05 - 
TO : dodge

Nevím co je špatného na mírové soutěži mezi podobně velkými státy, vy zřejmě považujete za studenou válku i dění na stadionu při fotbalovém zápase Sparta vs. Slavia. Už děti, které přijdou domů ze školy se chlubí : "Mamí já dostal dvojku z matiky a sousedovic Franta jenom čtyřku!!" Když dítě vyroste, tak se zase chlubí svým novým BMW X6, když jeho soused se - "zmohl" - jenom na Škoda Fabia ,případně když si pořídí vilu za městem za 8 MEGA a onen Franta bydlí jen v panelákovém bytě 2 + 1. A tak se to přenáší až na roveň států. Občané Číny tak mají z velké části dobrý pocit, že jejich chlapi už 10 let poletují kosmem a Indové o tom zatím jenom teoreticky uvažují. Zrovna tak měli kdysi Rusové dobrý pocit ze svého Gagarina a Američané naopak ze svého Armstronga. Pokud má nějaká země takových úspěchů dost, je to velmoc, když jich má opravdu hodně je to superelmoc. Tak tomu vždycky bylo a vždycky bude. Silná ekonomika vytváří podmínky pro silnou a úspěšnou vědu ,věda pro silnou armádu a silná armáda pro silnou politiku. Krásným příkladem je vývoj atomové pumy v USA, kdy si nejsilnější ekonomika světa mohla dovolit vložit do vědeckého programu Manhattan celé 2 miliardy dolarů /dnešních 26 mld. USD/ ,získat atomovou pumu a stát se /také díky ní/ - supervelmocí.


http://en.wikipedia.org/wiki/Manhattan_Project

 

____________________
Loudil
 
09.11.2013 - 07:25 - 
quote:
TO : dodge

Nevím co je špatného na mírové soutěži mezi podobně velkými státy, vy zřejmě považujete za studenou válku i dění na stadionu při fotbalovém zápase Sparta vs. Slavia. Už děti, které přijdou domů ze školy se chlubí : "Mamí já dostal dvojku z matiky a sousedovic Franta jenom čtyřku!!" Když dítě vyroste, tak se zase chlubí svým novým BMW X6, když jeho soused se - "zmohl" - jenom na Škoda Fabia ,případně když si pořídí vilu za městem za 8 MEGA a onen Franta bydlí jen v panelákovém bytě 2 + 1. A tak se to přenáší až na roveň států. Občané Číny tak mají z velké části dobrý pocit, že jejich chlapi už 10 let poletují kosmem a Indové o tom zatím jenom teoreticky uvažují. Zrovna tak měli kdysi Rusové dobrý pocit ze svého Gagarina a Američané naopak ze svého Armstronga. Pokud má nějaká země takových úspěchů dost, je to velmoc, když jich má opravdu hodně je to superelmoc. Tak tomu vždycky bylo a vždycky bude. Silná ekonomika vytváří podmínky pro silnou a úspěšnou vědu ,věda pro silnou armádu a silná armáda pro silnou politiku. Krásným příkladem je vývoj atomové pumy v USA, kdy si nejsilnější ekonomika světa mohla dovolit vložit do vědeckého programu Manhattan celé 2 miliardy dolarů /dnešních 26 mld. USD/ ,získat atomovou pumu a stát se /také díky ní/ - supervelmocí.


Přestaňte laskavě svoje stupidní názory podsouvat účastníkům tohoto fóra, nemůžete vědět co si kdo ve skutečnosti myslí, nebo jaké měli pocity členové toho nebo onoho národa po kosmických letech atd., pokud nejste snad jasnovidec?
 
09.11.2013 - 08:13 - 
quote:
zachycení a stažení na Zemi družic LDEF (STS-32), Eurecy (STS-57) a Spartanu (STS-51-G, 56, 64, 63, 69 a 77)
V tomto výčtu jsem zapomněl na návratové družice SPAS (STS-7, 39, 51, 66, 80 a 85), WSF (STS-60, 69 a 80), TSS (STS-46), SFU (STS-72), OAST-Flyer (STS-72), a určitě to stále ještě není kompletní přehled.

To Usedom: Proton je jednoúčelový kosmický stroj, STS byl víceúčelový. Jak chcete porovnat Proton třeba s misí STS-67 (Astro-2)?
 
09.11.2013 - 08:13 - 
Kosmonautika je především vizitkou technické, vědecké a logistické úrovně národa, neboť jak stavba nosičů, tak kosmických těles vyžaduje ve všech zainteresovaných oborech špičkové výkony a každé zaostání za vývojovým trendem se vymstí. Pokud vše funguje správně a " nespí se na vavřínech" kosmonautika posouvá i vývoj ve všech zainteresovaných oborech kupředu a slouží i " civilnímu" sektoru v aplikacích.
Finančně to také není nějaký balvan, na obranu vydávají státy neskonale větší sumy.
U nás kdyby se ve státním sektoru nekradlo formou externích právních služeb, externího poradenství, externích " školení", " odměn za docházku", zlatých padáků a pod., tak by na kosmonautiku také bylo a to nemluvím o korupčním ventilu, který je stále otevřen a jímž unikají miliardy.
 
09.11.2013 - 11:04 - 
TO : dodge

Opravdu nevíme jaké názory měli občané USA v červenci 1969 , když Armstrong vystoupil na povrch Měsíce ??? Jste vůbec normální ? Televizi už tenkrát sledovala přes 1 miliarda lidí na celé planetě a všichni drželi Apollu-11 palce, po úspěchu byla všechna velká americká města zaplavena davy šťastných lidí, kteří spontánně na ulicích vyjadřovali svou velkou radost a zároveň i hrdost, že se to povedlo jako prvním právě USA. Dle vás ovšem vůbec nelze nijak zjistit ani nějak odhadnout, proč tyto miliony Američanů vlastně na náměstích a v ulicích byly a co si tito lidé v té době mysleli ?? Venčili tam snad své psy a nebo sbírali uliční drby od zapšklých penzistů ?


Když si teoreticky představím, že by někde za Brnem byl postaven český kosmodrom ze kterého by 500 tun těžký nosič Bohemia - 5, českých konstruktérů !! Piskáčka a Chladila, vynášel do kosmu 12 tun těžké družice ,včetně českých kosmonautů a já bych se tam s rodinou o víkendu jezdil dívat na tyto starty, pak bych byl velmi spokojen a patřičně hrdý na to, že jsem Čech. Neupírejte toto právo pane Dodge cizím národům !

 

____________________
Loudil
 
09.11.2013 - 11:19 - 
quote:
TO : tycka

realita rozhodla, klasické rakety startují od r.1957 a budou startovat dál, raketoplán létal 1981-2011 a dále už to nešlo, cena 0,7 mld. USD za start je mnoho.

Robotická ruka není vůbec ke stavbě stanice potřeba, za nejlacinější a nejefektivnější způsob stavby stanice považuji stavbu MIRU = na středové centrální těleso se do hvězdy napojují další moduly, tuto hvězdu možno na dvou centrálních tělesech zdvojit = 10 modulů po 20 tunách = 200 tun. A výměnu posádek je možné řešit laciným Sojuzem jako dnes u ISS , dopravu materiálu Progressem - vyměnit 6 chlapů dvěma starty Sojuzu je pořád mnohem lacinější, jak tam dopravit 7 lidí raketoplánem.


to by ma zaujimalo ako chcete na telese typu mir "automytickym pripojovanim" postavit priehradovy nosnik pre solarne panely a vonkajsie experimenty. Mir bol obsypany solarnymi panelmi na vsetky strany, viac uz z toho nedostanete pretoze sa budu navzajom tienit. A to nehovorim o samotnych experimentoch, ako ich chcete dostat na stanicu? Supercitlivy magneticky spektrometer s vlastnym pohonom? Robite si srandu?

Velka stanica potrebuje nosic akym bol shuttle. Mir dosiahol maximum, co sa dalo dosiahnut pomocou automatickych modulov.

To ze bol raketoplan drahy bolo vysledkom pouzitych technologii a zvolenej koncepcie. Z tohto jedineho prostriedku sa neda odvodzovat, ci su raketoplany ako take dobry alebo zly napad, raketoplan sa totiz da realizovat mnohymi sposobmi. To je rovnake ako keby ste tvrdil ze klasicke rakety su nonsens, pretoze Saturn zhltal niekolko miliard za start. Sojuz pritom startuje o dva rady lacnejsie...
 
09.11.2013 - 12:13 - 
Myslim ze dodge tym chcel povedat ze vase ideologicke bludy tu nikoho nezaujimaju a zbytocne zasvinuju forum, balabane dostal si za to ban, premenoval si sa a pokracujes dalej. Pochop ze tu sa riesi indicka KOZMONAUTIKA, malokoho tu zaujima co si ty myslis ze lide v cine si mysli  
<<  240    241    242    243    244    245    246  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.472713 vteřiny.