Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  51    52    53    54    55    56    57  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
02.7.2008 - 14:28 - 
Souhlas, je to už moc OT. 
02.7.2008 - 15:26 - 
Skutečnost, že indický bakalář je na úrovni českého absolventa výběrové SŠ myslím na mých tvrzeních nic nemění. A US bakalářem je to to samé, ač US Ph.D bude asi nad úrovní našeho. Skutečnost, že průměrný český programátor nebo zámečník či konstruktér na tom bude v průměru s odborností lépe než jeho kolega v Indii myslím v zásadě nic na mých slovech nemění. Indové na tom nejsou s kvalifikací své pracovní síly skvěle, ale jsou na tom dost dobře na to, aby jejich produktivní část vytvořila docela zajímavé hodnoty, které z nich právem dělají skutečnou velmoc a ne jen cosi, co si na něco prý hraje.

Svůj kosmický program a jiné významné technologické programy vytváří z peněz svých produktivních vrstev, které se v porovnání se světem nemají za co stydět, a je to jejich investice do jejich další produktivity, o jejíž přínosnosti nelze tak moc pochybovat. Nedělají ho na úkor své chudiny a z peněz své chudiny a nenahlížel bych na něj jako na neproduktivní břemeno jejich rozvoje, jak zde tvrdí diskutér Karel.

O tohle hodnocení Indie a jejího kosmického a jaderného programu šlo, na tohle jsem reagoval. Hluboké a podrobné sondy a srovnávací studie indické společnosti tu asi na místě nejsou, ale základní charakteristika charakteru kosmické velmoci a postavení kosmonautiky při realizaci indických národních ambicí tu myslím na místě je a na její platnosti skutečnost, že Češi jsou o kousek lepší, nic nevyvrací.

 

____________________
Áda
 
02.7.2008 - 20:42 - 
Stačí si uvedomiť, že indov, podobne ako číňanov, je vyše jednej miliardy - stokrát viac ako čechov a dvestokrát viac ako slovákov. Skutočne stači trochu snahy a z tejto gigantickej masy ľudí sa dajú loviť géniovia doslova po tuctoch. A to sa práve začína diať - výsledky nasledujú.  
02.7.2008 - 22:03 - 
quote:
Stačí si uvedomiť, že indov, podobne ako číňanov, je vyše jednej miliardy - stokrát viac ako čechov a dvestokrát viac ako slovákov. Skutočne stači trochu snahy a z tejto gigantickej masy ľudí sa dajú loviť géniovia doslova po tuctoch. A to sa práve začína diať - výsledky nasledujú.


Génie si musíš vychovat - že má někdo inteligenci nemusí stačit, když celou svou energii vyplýtvá na boj s tupostí. Proto od nás ti nechytřejší lidi utíkají. Vymlouvat se na to, že je Čechů málo je nesmysl - v deseti milionech už musíš najít dost inteligentních lidí i kdyby to bylo jedno promile.
 
02.7.2008 - 22:45 - 
quote:
Indie si hraje na kosmickou velmoc a její občané žijí v podmínkách hlubokého středověku a hladoví, připomíná to " Potěmkinovy kosmické vesnice Sovětského svazu ".
Kosmický výzkum je pro bohaté země z jejich přebytků, ale létat do kosmu na úkor hladověciho obyvatelstva je zavrženíhodné, totéž ovšem platí i pro indické jaderné zbrojení.
Projděte si pozorně družice vynesené loni a letos z kosmodromu Shriharikota (2007-001A až D, 2007-013A, 2007-037A, 2008-002A, 2008-021A až K), a označte ty, které jsou indickou "Potěmkinovou kosmickou vesnicí", abychom se bavili konkrétně.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/telesa/2007/index.htm
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/telesa/2008/index.htm

 
02.7.2008 - 23:11 - 
quote:
Indie si hraje na kosmickou velmoc a její občané žijí v podmínkách hlubokého středověku a hladoví, připomíná to " Potěmkinovy kosmické vesnice Sovětského svazu ".
Kosmický výzkum je pro bohaté země z jejich přebytků, ale létat do kosmu na úkor hladověciho obyvatelstva je zavrženíhodné, totéž ovšem platí i pro indické jaderné zbrojení.


Myslím, že tato úvaha je mylná nejen, co se týče Indie, ale i ohledně bohatých zemí.

Kosmonautika není formou okázalé spotřeby, kterou někdo demonstruje, že má na zbytečnosti. Je to při realizaci v rozumné míře rentabilní investice tvořící bohatství jak v bohaté zemi tak v bohatnoucí zemi, jako je Indie.

 

____________________
Áda
 
03.7.2008 - 07:34 - 
quote:
quote:
Indie si hraje na kosmickou velmoc a její občané žijí v podmínkách hlubokého středověku a hladoví, připomíná to " Potěmkinovy kosmické vesnice Sovětského svazu ".
Kosmický výzkum je pro bohaté země z jejich přebytků, ale létat do kosmu na úkor hladověciho obyvatelstva je zavrženíhodné, totéž ovšem platí i pro indické jaderné zbrojení.


Myslím, že tato úvaha je mylná nejen, co se týče Indie, ale i ohledně bohatých zemí.

Kosmonautika není formou okázalé spotřeby, kterou někdo demonstruje, že má na zbytečnosti. Je to při realizaci v rozumné míře rentabilní investice tvořící bohatství jak v bohaté zemi tak v bohatnoucí zemi, jako je Indie.


Ano a stejně zavrženíhodná myšlenka je, že na to naše republika nemá lidi a peníze. Jenom jsme nějak moc navyklí se držet při zdi. Ani by to nemusela být nutnost něčeho okázalého za cenu obětí hladovějících...
Stačí srovnání s Izraelem.
 
03.7.2008 - 08:37 - 
Zajímalo by mne, k čemu příkladně potřebuje Indie spojové družice, když 90% obyvatelstva nejen, že nemá televizor, radiopřijímač či mobil, ale zejména NEMÁ po většinu roku " co do úst"?! a bydlí v podmínkách horších než naši bezdomovci ? 
03.7.2008 - 09:03 - 
quote:
Zajímalo by mne, k čemu příkladně potřebuje Indie spojové družice, když 90% obyvatelstva nejen, že nemá televizor, radiopřijímač či mobil, ale zejména NEMÁ po většinu roku " co do úst"?! a bydlí v podmínkách horších než naši bezdomovci ?


Kdes to vzal? Mobily jsou v Indii stejně běžné jako tady, televize a rádia taky. Vždyť je to elektronika, která dnes nemá žádnou cenu. Ano, je tam vrstva velmi chudých lidí, kteří tohle opravdu nemají - ale není jich devadesát procent. Střední třída v Indii tyhle krámy užívá stejně jako ty.
 
03.7.2008 - 09:11 - 
1. to není 90%, ale +- 50%. 2. hlavně pro ně budou určeny vzdělávací kurzy a pořady vysílané přes družice - stačí jedna dvě televize se satelitem pro vzdělávání celé vesnice, takže 1 kvalifikovaný učitel může učit milióny lidí. 3. spojové družice jsou naprostou nutností po bankovní operace a ekonomiku, zvedají úroveň a získávají práci také pro ty nejchudší. 
03.7.2008 - 11:44 - 
Máš pravdu, Ervé.
A štvrtá dôležitá vec - propaganda a "zmena myslenia spoločnosti".
Už bolo spomenuté, že jednou z veľkých bŕzd rozvoja Indie je kastový systém a vôbec zastaralé sociálne vzťahy spoločnosti. Na miestne podmienky vhodne upravená "Jednoduchá Mária" a podobné "dojáky" môžu byť mocným nástrojom propagácie zmeny.
 
03.7.2008 - 12:19 - 
quote:
Zajímalo by mne, k čemu příkladně potřebuje Indie spojové družice, když 90% obyvatelstva nejen, že nemá televizor, radiopřijímač či mobil, ale zejména NEMÁ po většinu roku " co do úst"?! a bydlí v podmínkách horších než naši bezdomovci ?


Adolf tady zminoval 180 milionu vysokoskolsky vzdelanych lidi... spis je otazkou kcemu je tolika cechum satelitni televize, kdyz znalost cizich jazyku je u nas mizerna... i kdyz nektere kanaly... tam jiste neznalost jakehokoliv jazyka nevadi.
 
03.7.2008 - 13:09 - 
quote:
Zajímalo by mne, k čemu příkladně potřebuje Indie spojové družice, když 90% obyvatelstva nejen, že nemá televizor, radiopřijímač či mobil, ale zejména NEMÁ po většinu roku " co do úst"?! a bydlí v podmínkách horších než naši bezdomovci ?


Příliš se koukáte na naše zpravodajství.
 
03.7.2008 - 13:25 - 
Nepodceňovat Indii. Fakt, že dělá kosmonautiku a to na dobré úrovni je svědectvím o růstu a pokroku v technice i technologiích. Ind střední třídy na tom není o nic hůře než běžný střední čech. Ostatně naše úroveň se také neposuzuje podle obyvatel mosteckého Chanova.
Máme tendenci vidět celou Asii včetně Číny očima cca 20 let starýma.

Něco o internetu:
http://www.iamai.in/Upload/Research/I-Cube-2007-Summary-Report-final.pdf


Economy:
GDP (FY 2007): $1 trillion ($1,000 billion).
Real growth rate (2006-2007 est.): 9.4%.
Per capita GDP (FY 2006-2007): $909.
Natural resources: Coal, iron ore, manganese, mica, bauxite, chromite, thorium, limestone, barite, titanium ore, diamonds, crude oil.
Agriculture: 18% of GDP. Products--wheat, rice, coarse grains, oilseeds, sugar, cotton, jute, tea
Industry: 27% of GDP. Products--textiles, jute, processed food, steel, machinery, transport equipment, cement, aluminum, fertilizers, mining, petroleum, chemicals, and computer software.
Services and transportation: 55% of GDP.
Trade: Exports (FY 2006-2007)--$127 billion; engineering goods, petroleum products, precious stones, cotton apparel and fabrics, gems and jewelry, handicrafts, tea. Software exports--$22 billion. Imports (FY 2006-2007)--$192 billion; petroleum, machinery and transport equipment, electronic goods, edible oils, fertilizers, chemicals, gold, textiles, iron and steel. Major trade partners--U.S., China, EU, Russia, Japan
 
03.7.2008 - 13:41 - 
Podľa údajov, ktoré som vygooglil, dosiahla penetrácia mobilmi v Indii koncom roku 2007 cca 20% (Čína 40%) a telekomunikačný trh dosiahol obrat cca 1 mld USD (Čína 10 mld USD). Čo sa týka dynamiky trhu, našiel som len zmienku, že rast je rýchlejší ako v Číne, pričom v Číne rastie trh ročne zhruba o tretinu. Mobil je v Indii najpredávanejším priemyselným tovarom, odsunul na druhé miesto aj bicykel.

 
03.7.2008 - 13:49 - 
quote:
Zajímalo by mne, k čemu příkladně potřebuje Indie spojové družice, když 90% obyvatelstva nejen, že nemá televizor, radiopřijímač či mobil, ale zejména NEMÁ po většinu roku " co do úst"?! a bydlí v podmínkách horších než naši bezdomovci ?


To je názor na základě cestopisu Hanzelky a Zikmunda?!

Indie patřila k průkopníkům satelitního rozhlasového a televizního vysílání - mám dojem, že snad už od 70. let, i když tehdy s koupenou technologií. Právě proto, že neměli dostatečné klasické spojové instruktury a nedostatečné pokrytí terestickými vysílači, museli to už počátkem satelní éry kompenzovat kosmickými technologiemi, při čemž pro ně bylo např. životně důležité vysílání školní výuky pro odlehlé oblasti aj.

Tahle doba je ale už dávno pryč. Rozhlasový příjímač tam má asi i každý žebrák.

To, že stejně jako u nás má zámečník z Kolbenky TV a mobila, má to zámečník od Mitala Lakšmího také, je asi trapné zmiňovat. Nicméně v Indii jsou i profese, které tady nepotkáš.

Třeba profese plynoucí z posvátnosti indických krav. Zdrojem posvátnosti krávy je tam totiž její lejno. Díky posvátným kravám máme benzín daleko levnější než bez posvátných indických krav. Kráva, která je tam už jen na ho..., se tam totiž neporazí, nýbrž si dožije spokojený život potulováním po ulicích a spásáním městské zeleně, čímž vytváří neocenitelnou hodnotu pro celou společnost. Skoro všechno jídlo a vytápění v prostých domácnostech je tam totiž na bázi sušeného hovězího lejna. Kdyby tomu tak nebylo, destabilizovalo by to globální trh paliv. Existuje ale profese takových lejnoválů, kteří sbírají tuto cennou energetickou surovinu, po ulicích, pak to za radostného zpěvu válí do sušících plátů, mezi tím svačí, suší to a pak prodávají. (I tamní děti si hrady nestaví z písku nýbrž kravského lejna. A sliní to při tom trochu, aby jim to drželo.) Jako lejnovál se tam živí miliony lidí.

Nebo je tam velice rozšířená profese vypírače prádla. Někteří to dosud dělají i postaru ručně. Ti lepší mají pračky. Málo kdo si tam totiž pere, při tamní ceně práce se cena služeb pradláka vyplatí víc než automatická pračka.

Myslíte si snad někdo že indický lejnovál či pradlák má horší TV než kdokoliv z nás doma? Bydlí sice v domečku z lepenky a vlnitého plechu, který není v katastru nemovitostí, ale nad domečkem je parabola a uvnitř přes veškerou skromnost ostatního zařízení je TV na zcela současné úrovni.

Komunikace, banky aj. tam fungují úplně stejně jako všude jinde, a to chce při jejich rozlohách a problémech s tradiční infrastrukturou nadstandardní nasazení kosmických technologií. Jelikož v Indii je každý lejnovál zapojený do ekonomiky vlastně současné postidustriální společnosti, je značným problémem tamních bank, jak přesvědčit každého lejnovála či rikšu, aby si založil bankovní konto, platební kartu a kreditku. Zdejší potřeba těchto zařízení je ovšem komplikována skutečností, že jako klienty bank je tam třeba přilákat asi tolik negramotných ekonomicky aktivních lidí, kolik obyvatel EU. Ctitibank tedy jako první přišla s kreditními kartami a bankomaty s uživatelským rozhraním pro negramoty.

Jinak, poslední hladomor byl v Indii pokud vím v letech 67-68. Tehdy během roku zemřelo asi 15 mil lidí. Indie sice tehdy dostávala značnou potravinovou pomoc, nebyly ale prachy na to, jak obilí rozvést z přístavů potřebným, tak zplesnivělo v přístavních skladech. Od zelené revoluce se v Asii nikde nehladoví. Tuto potěšující skutečnost začaly teprve až teď narušovat biopaliva. Ovšem zrovna Indie je mezi státy, které zakázaly vývoz rýže ze země, aby její cena u nich nevystoupala na světovou biopalivy a bohatnoucími chudáky Číňany a Indy vyhnanou cenu, aby ani ten nejchudší v Indii nemusel hladovět.

 

____________________
Áda
 
03.7.2008 - 14:36 - 
Mozna by jste se divili jak bezny indicky obchodnik nazira na ceskou republiku napriklad. Pro nej jsme jednoznacne rozvojova zeme. Je to dany jinou mentalitou. Jako priklad muzu uvest rozhovors indickym obchodnikem, ktery musel pristat misto na ruzyni v ostrave (kvuli snehu). Rikal ze to chape, ze se tohle obcas v rozvojovych zemich stava
A jeste k tem socialne slabym skupinam v indii ... holt tam maji stesti v tom ze lini vyzirkove necucaji ze statu penize jako je to bezne v evrope.
Indie je z meho pohledu zeme od ktere se muzem lecos ucit.. jsem rad ze jejich vesmirny vyzkum pokracuje...
 
03.7.2008 - 15:00 - 
quote:
...holt tam maji stesti v tom ze lini vyzirkove necucaji ze statu penize jako je to bezne v evrope...


rekl bych, ze cucaj. A nejen pozitivni diskriminace je podle mne cucani z vyhod ktere vybudoval nekdo jiny... tim pocinaje a zachranovanim situace s prilisnym cerpanim podzemnich vod konce. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/indicka-kasta-ochromila-dilli-na-protest-proti-povyseni_62506.html

Jednou jsem cetl roman Roberta A. Henleina, uz nevim jak se jmenoval. Casti knihy se odehrava v nejake kolonii kde se pribehem potaci zebrak a jeho detsky chranenec. Zivot drsny na pokraji bidy.. opodal si vede svuj zivot mestka smetanka a z kosmodromu startuje jedna kosmicka lod za druhou. Soukrome jachty nevyjimaje. Tak nejak jsem si predstavoval budoucnost Indie

a ani ja ani R.A.H. jsme mozna nebyli daleko od pravdy. Kasty jsou vecne...
 
03.7.2008 - 16:47 - 
quote:
Zdrojem posvátnosti krávy je tam totiž její lejno. Díky posvátným kravám máme benzín daleko levnější než bez posvátných indických krav. Kráva, která je tam už jen na ho..., se tam totiž neporazí, nýbrž si dožije spokojený život potulováním po ulicích a spásáním městské zeleně, čímž vytváří neocenitelnou hodnotu pro celou společnost. Skoro všechno jídlo a vytápění v prostých domácnostech je tam totiž na bázi sušeného hovězího lejna...


To už taky není pravda, snad jedině někde na krajním vystrkově, a spíš jen pro případ nouze a z tradice. Už ani v Nepálu neoplácávají domky jačími lejny. Už jedou na ropu, i v Indii. Měli byste vidět ty proudy cisteren, co se každý den plazí přes sedla na sever do Laddákhu.
 
03.7.2008 - 17:40 - 
quote:

To už taky není pravda, snad jedině někde na krajním vystrkově, a spíš jen pro případ nouze a z tradice. Už ani v Nepálu neoplácávají domky jačími lejny. Už jedou na ropu, i v Indii. Měli byste vidět ty proudy cisteren, co se každý den plazí přes sedla na sever do Laddákhu.


Naštěstí tomu tak není. Sice v roce 2004 stoupla spotřeba ropy v Indii o 19% a růst se nadále drží jako dvouciferný. Ale jen v menší míře se tomu tak děje kvůli změně preferencí ve způsobu vytápění většinových domácností. Díky tomu není daleko větší. Jak už jsem uváděl, ta země staví několik km dálnic denně. Průmysl a pokročilejší komunál rostou jak houby po dešti. Osmimilonové Banghalore, které před pár lety ještě neexistovalo, ale už moc fakt na lejnové energetice nestojí.

Tento nárůst je jedním z hlavních faktorů způsobujících nárůst cen ropy na světových trzích. Není vůbec náhodou, že USA vpadly do Iráku v předvečer tohoto explozivního zrychlování spotřeby energie. Kdyby vytápění domácností nezůstávalo převážně u tradice, ještě bychom se dost divili. Modleme se, ať jim ta posvátnost krávy vydrží, na jejím lejně stojí naše ceny benzínu.

Po jaderných zkouškách uvalily USA na Indii jaderné sankce zahrnující hlavně zákaz jakékoliv jaderné technické spolupráce a obchodu s nukleárními technologiemi s touto zemí. Existuje totiž mezinárodní dohoda, že nukleární mocnosti jsou na planetě legálně jen ty země, které jadernou výzbroj získaly do roku 67, kdo se tím vyzbrojí později, je nulleární ilegál. Nemít Indii jaderně vyzbrojenou by podle mě bylo ale od indických politiků krajně nezodpovědné, ať si kartel nukleárních staroozbrojenců vyskakuje, jak chce. Spolu s Indií byly tyto sankce uvaleny i na Pákistán. U něj, ač teď je to jejich spojenec v boji proti Kalífátu, však Bush na sankcích bez nejmenších pochybností trvá. U Indie však dlouhodobě tlačí na Kongres, aby na zrušil sankce a zahájil jadernou spolupráci, která by měla vyústit v rozsáhlé výstavby jaderných elektráren s US technologií v Indii. Je to asi nejspolehlivější cesta k stabilizaci globálního trhu energií, na jakou lze vykročit.

 

____________________
Áda
 
03.7.2008 - 17:46 - 
quote:
Mozna by jste se divili jak bezny indicky obchodnik nazira na ceskou republiku napriklad. Pro nej jsme jednoznacne rozvojova zeme. Je to dany jinou mentalitou. Jako priklad muzu uvest rozhovors indickym obchodnikem, ktery musel pristat misto na ruzyni v ostrave (kvuli snehu). Rikal ze to chape, ze se tohle obcas v rozvojovych zemich stava



Všechny země Sovětského bloku byly automaticky celým světem řazeny mezi rozvojové. OECD nás ze seznamu rozvojových škrtlo teprve před pár lety. Mám dojem, že až po roce 2000, ale přesně si nevzpomenu. Do teď se setkávám tím, že třeba belgický hostinský, který si k nám Čechům proslulým pivařům nosí oceňovat pivo, se diví, že máme všude pokrytí mobilním signálem a kabely s televizí a internetem. Trochu setrvačnost nahlížení na nás jako se tu některých projevuje setrvačnost nahlížení na Indii. Nelze se pak divit, že tou setrvačností jsou vůči nám stiženi i Indové.

 

____________________
Áda
 
03.7.2008 - 17:52 - 
quote:
Podľa údajov, ktoré som vygooglil, dosiahla penetrácia mobilmi v Indii koncom roku 2007 cca 20% (Čína 40%) a telekomunikačný trh dosiahol obrat cca 1 mld USD (Čína 10 mld USD). Čo sa týka dynamiky trhu, našiel som len zmienku, že rast je rýchlejší ako v Číne, pričom v Číne rastie trh ročne zhruba o tretinu. Mobil je v Indii najpredávanejším priemyselným tovarom, odsunul na druhé miesto aj bicykel.




Tedy časový skluz proti nám asi 6 let. Časový skluz u kvalifikačních skupin, které jsou u nás většinové, nejspíš nebude žádný.

 

____________________
Áda
 
03.7.2008 - 17:57 - 
Myslím, že je namístě Indii její moudré preference v porovnání s Evropou, její společnou zemědělskou politikou a hypertrofií sociálního státu závidět.

 

____________________
Áda
 
04.7.2008 - 12:23 - 
quote:
Myslím, že je namístě Indii její moudré preference v porovnání s Evropou, její společnou zemědělskou politikou a hypertrofií sociálního státu závidět.


Tak Indii je (kromě některých vychytávek v bezmasé kuchyni a pár úžasných přírodních a civilizací stále ještě neponičených lokalit, v horách či tropech) z hlediska Evropu těžko možné něco závidět - ale ve srovnání s Čínou je Indie skutečně "skoro něco jako EU". Je to pokus o multikulturní demokracii s federalistickým duchem - a je obdivuhodné, že to tam funguje aspoň tak, jak to tam teď funguje.

Nejsem stoupenec sociálního státu - ale nevidím ani jako největší zlo. Vidím se jako příslušník střední třídy - ne jako někdo, kdo by sociální stát výrazně potřeboval nebo koho by naopak výrazněji omezoval. Snažím se fungovat mimo jeho rámec.

Ale zpět do kosmu: jejich kosmický výzkum je zatížen embargy ne nepodobnými tomu, jako by šlo o nějaký Irán. Z tohohle hlediska je obdivuhodné, že létají, že létají levně, apod. A námitky, že chudá rozvojová země by neměla řešit hi-tech ? Absurdní - představa, že kdyby se za ty peníze nakupily potraviny a rozdaly chudým, tak že to něco řeší, je nesmysl. To by z toho byla jen druhá Afrika. Kosmický program vytváří pracovní příležitosti pro kvalifikované Indy, které by jinak na trhu práce konkurovali těm méně kvalifikovaným. Ano - je to jistě tak trochu hladová zeď - ale co dnes není ? Podle mě kdo si hraje, nezlobí - možná, že bez kosmického výzkumu, který neškodně naplní ambice těch inteligentních a ambiciózních Indů, by tam dnes měli občanské války...
 
04.7.2008 - 12:25 - 
quote:

To už taky není pravda, snad jedině někde na krajním vystrkově, a spíš jen pro případ nouze a z tradice. Už ani v Nepálu neoplácávají domky jačími lejny. Už jedou na ropu, i v Indii. Měli byste vidět ty proudy cisteren, co se každý den plazí přes sedla na sever do Laddákhu.


Lorenc: no, s tím smogem to celkemaž přehánějí... ve velkých městech. Svým způsobem se nejen životním stylem dostávají někam tam, kde byly západoevropské metropole třeba v 50. letech (Londýn byl proslulý smogem...).
 
04.7.2008 - 22:02 - 
quote:
quote:

To už taky není pravda, snad jedině někde na krajním vystrkově, a spíš jen pro případ nouze a z tradice. Už ani v Nepálu neoplácávají domky jačími lejny. Už jedou na ropu, i v Indii. Měli byste vidět ty proudy cisteren, co se každý den plazí přes sedla na sever do Laddákhu.


Lorenc: no, s tím smogem to celkemaž přehánějí... ve velkých městech. Svým způsobem se nejen životním stylem dostávají někam tam, kde byly západoevropské metropole třeba v 50. letech (Londýn byl proslulý smogem...).


Dillí je - nebo alespoň před pár lety bylo - nejznečistěnějším městem na světě. Teď zavedli rikši na plyn, tak se to snad mírně zlepšuje, ale pořád je v některých čtvrtích takřka nedýchatelno.

Ale za to nemůže přehnaná industrializace, jak by někoho mohlo napadnout. Hlavním důvodem je patrně extrémní hustota obyvatel, zvláště v Novém Dillí.
 
05.7.2008 - 11:27 - 
quote:
Zajímalo by mne, k čemu příkladně potřebuje Indie spojové družice, když 90% obyvatelstva nejen, že nemá televizor, radiopřijímač či mobil, ale zejména NEMÁ po většinu roku " co do úst"?! a bydlí v podmínkách horších než naši bezdomovci ?

ISRO komerčně pronajímá přebytečnou kapacitu spojových družic Insat největšímu světovému komerčnímu satelitnímu operátorovi Intelsat Ltd.
 
05.7.2008 - 11:37 - 
quote:
Ale za to nemůže přehnaná industrializace, jak by někoho mohlo napadnout. Hlavním důvodem je patrně extrémní hustota obyvatel, zvláště v Novém Dillí.


Přesně tak. Kromě, hi-tech se soustřeďuje spíše na jihu, v Bangalore a v Mádrasu, a min. Bangalore vypadá daleko více "západněji", než přelidněné koloniální megalopole na severu. A konkrétně ta kosmonautika bude nejspíš představovat jen zlomek všeho indického průmyslu...
 
05.7.2008 - 14:57 - 
Nemám v zásadě nic proti sociálnímu státu. Od dob zavedení státního socialismu kancléřem Bismarkem je to nejúspěšnější model kapitalistické společnosti, jaký byl kdy vyvinut a jaký zajišťuje nejrychlejší rozvoj a schopnost překonání transformačních procesů a krizí. Díky tomu Bismarkovo Německo v rekordně krátké době zvládlo transformaci přežitého feudalismu na moderní kapitalistickou industriální společnost, která se ukázala být efektivnější než původní model starého kapitalismu a nakonec zvítězila v celém moderním vyspělém světě a svého času představovala myšlenku tak přitažlivou, že i bolševici deklarovali svou industriál-feudální despocii za údajný socialismus a levicoví pomatenci usilují o tzv. pokrok v jejich pojetí vyšší mírou socialismu než představují současné ve skutečnosti socialistické společnosti na obou březích Atlantiku.


Bohužel tento svého času docela funkční modely jsou dnes dokonale vyčpělé – připomínají spíš dinosauří technologie s centrálním parním strojem a rozvodem transmisí na řemenici na zdi pro všechny soustruhy v dílně. Brání umělými překážkami rozvoji ke stavu s moderními NCN stroji, která by nemusela být na této úrovni nejen v technologiích, ale i v modernizovaných sociálních strukturách.


Současná podoba sociálního státu je jednak beznadějně zastaralá, a tudíž neefektivní, a jednak hypertrofovaná, a tudíž následně vytvářející další rozsáhlá plýtvání prostředky.


Vynucované neefektivní zaostávání není ale jen záležitostí systému sociálního zabezpečení. Obluda společné zemědělské politiky je asi jednou z největších ekonomických pitomostí v historii lidstva. Gigantické prostředky, které EU místo investic do rozvoje a budoucích výnosů věnuje na vynucené zaostávání a pokles produktivity práce a dalších výrobních faktorů – tedy ohromná záporná investice. Vynakládáme obrovité náklady nikoliv na zvýšení budoucích výnosů, nýbrž na snižování výnosů – tedy skutečná hladová zeď, a to o rozměrech čínské zdi.


Při tom EU nemá ani pořádný kosmický program přiměřený její ekonomické a technologické síle. Na druhou stranu je EU tak trochu v postavení Indie. Obdobně jako Turecko, Německo, Japonsko a další mocnosti umírajícího feudalismu, které prozíravě převzaly model moderního kapitalismu a industrializace, činí totéž v současné epoše postindustriální společnosti Indie aj., ale i Evropa. I ta stejně jako Bismarkovo Německo se zkouší vymanit z neefektivnosti svých rozdrobených a místní vrchností deformovaných trhů a vytvořit technologický tah na branku, na jaký závistivě pokukují za oceán, a to vše pod patronátem modernizaci vynucujícího císaře – EU komise. Totéž dělá i Indie. Myslím však, že v posledním desetiletí to Indie dělá lépe a úspěšněji. Zatímco ještě v 90. letech to dělala nějakou úchylnou třetí cestou a její rozvojové úspěchy nebyly tedy zrovna oslnivé, EU si začíná vymýšlet nějaké své umělé deviace, které na Evropu uvalují handicap břemenem umělé zátěže zaostalostí v podobě různých maldaptivních pseudohumanismů, pojetí spravedlnosti z dílen potrhlých levicových intelektuálů devastujících naši kulturu jako preindustriální tradice nezájmu o peníze a kmenového způsobu uvažování Afriku, agrární zákony na úrovni preindustriální společnosti, jejichž nejnovějším výhonkem jsou jejich Zelené politické větve. A tím vším se EU dostává uměle do postavení země se zátěží modernizaci odporujícího dědictví. Místo aby se opravdu snažili dohnat a předehnat, jak si předsevzali, vytváří si nějakou třetí cestu, ve které kdysi trčela i Indie, a své nové zaostalých Afričanů hodné úchylky zkouší prosazovat jako universální hodnoty pro celý svět, a své programy přidělování feudálních privilegií v průmyslových odvětvích přes uvalování inovativních uzávěr ukrytých v podobě různých divošských tanců deště – boje proti globálnímu oteplování – zkouší vnucovat světu a hrát si na světového vůdce ve snaze o zaostávání planety.


Indie se proto vyvíjí rychle a úspěšně, zatímco EU se svými evropskými hodnotami, společnou zemědělskou politikou aj. se proaktivně přetváří na pseudorozvojovou zemi.


Číňané a Indové budou za chvíli pobíhat po Měsíci, zatímco v EU Zelení prosadí, že na území společenství je kráva posvátná, je nutno dosáhnout stejného podílu lejna v energetické produkci, jako ve vyspělejší Indii, a 10% státního rozpočtu musí jít na dotace lejnoválům.


Těžko na druhou stranu nahlížet na indický kosmický program jako na hladovou zeď. Vytváří to přeci budoucí i současné výnosy. Rychle infrastruktury budující Indie ty infrastrukturní části, které lze vytvořit nejrychleji kosmickou technologií, buduje právě takhle, vytváření technologických dovedností způsobuje velmi cenné pozitivní externality prorychlejší rozvoj high-tech v celém Indické průmyslu, část jejich kosmických kapacit lze velice dobře prodat jinam a jak zde pořád zdůrazňuji, zapojení do kosmických programů znamená pro podnik, universitní tým aj. obrovskou reklamu u investorů. Když budete mít investiční miliardy, asi vás bude lákat prudce se rozvíjející indické hospodářství, ale neradi byste se při investicích spálili. Když ale uvidíte investiční titul, který úspěšně participuje na kosmickém programu, rádi vydáte svou investici i bez extrémní rizikové prémie. Prudce to tedy snižuje náklady kapitálu pro zapojené indické podniky. Když pak budete podnikem, který shání partnera v rozvojovém světě pro technologický podnik, bude pro vás indický kosmický podnik o to atraktivnější. Myslím si tedy, že rozsah, v jakém Indie kosmickou technologii rozvíjí, není v žádném případě hladovou zdí, rozumnou veřejnou investicí, která funguje jako investiční pelarga, a zvyšuje konkurenceschopnost indického průmyslu jak oblasti produkce tak v oblasti investiční atraktivnosti.

Áda
 
05.7.2008 - 15:06 - 
Sorry, ale myslím, že toto celé je blábol. EU je pokus vybudovat obdobu USA - ale brutální vojenské síly a zahraničních intervencí (snad mimo mizivé zbytky francouzských zámořských kolonií). Sociální smír je jedinou rozumnou alternativou k odstrašující vojenské síle a nacionalismu.

Jako problém kosmického programu EU bych viděl masivní outsourcing: ESA nakonec zjistí, že levnější než vlastní vývoj je koupit vše od Rusů - rozuměj, peníze půjdou evropským byrokratům a ruským inženýrům - ne evropským inženýrům.

Ačkoliv sám mám asi osobně blíže k byrokracii než k inženýrství, tak přesto doufám, že vstup ČR do ESA by mohl tohleto snad lehce změnit.

Co se kritiky zelené politiky ESA týče, tak si fakt myslím, že další Temelín by nijak nepomohl tomu, aby se EU stala hi-tech velmocí. Proč u nás nikdo nezkusí, co já vím, vsadit na podnikání v suborbitálním kosmickém průmyslu ? Proč máme být zemí, která vyváží energii z hnědého uhlí nastojato - a ne zemí, která vozí milionáře na výlety do kosmu ? Levněji, než Amíci ?
 
<<  51    52    53    54    55    56    57  >>  


Stránka byla vygenerována za 1.917629 vteřiny.