Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  54    55    56    57    58    59    60  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
02.8.2008 - 14:34 - 
Těžit suroviny na Vesmírných tělesech a dopravovat je na Zemi je stejný nesmysl, jako stavět orbitální stanici a z ní létat k Měsíci či planetám a při zpátečním letu na ní přistávat 
02.8.2008 - 20:57 - 
quote:
čo je skutočným opakom expanzie, a teda aj expanzionizmu, ktorého sú lety do kozmu (aspoň tie pilotované) dokonalou manifestáciou?
je to, ak je expanzia považovaná za rozširovanie, zmenšovanie teda degenerácia?

nie, podľa mňa, opak predstavuje, a úplný, slovo akumulácia
rast, smerom do vnútra




Degradace, degenerace je myslím opak rozvoje. Expanze a akumulace jsou myslím dva možné směry rozvoje. U kosmonautiky je myslím zajímavé, že když byly pro ni dobré časy, byly to vždy časy velkých nákladů expanzi, nikoliv časy, finanční hojnosti, když se hodně naspořilo, stát hospodařil s přebytkem aj. Když se létalo na Měsíc, byl rozpočet napnutý k prasknutí – zuřila studená válka a závody ve zbrojení a válka ve Vietnamu se prudce eskalovala. Tohle je však také expanze. I když náklady na expanzi byly šílené, našel se i gigantický rozpočet na kosmickou expanzi.

Když se za Clintona konsolidovaly státní finance, rozpočet se dostal do přebytku atp., vymýšleli se akumulační programy, které dosud nikdo nepotřeboval nebo byly v soukromých rukou, ale pro kosmonautiku, fyzikální výzkum aj. to byly ale asi nejhorší časy v její historii.

Buď se expanduje, a pak je na kosmonautiku, i když peněz je málo, nebo se akumuluje a kosmonautika je Popelkou.
 
03.8.2008 - 08:41 - 
V USA se peníze za kosmonautiku neutrácejí/ ISS je vyjímkou danou politickým zadáním/, ale investují s tím, že následné aplikace vše navrátí, příkladně aplikace z APOLLA celý program zaplatily a to několikrát.
Tak funguje svobodná společnost, výsledky výzkumu se ihned uplatňují v praxi a ihned vydělávají, což ovšem v totalitních nebo posttotalitních systémech nemůže fungovat a proto rusům neustále na kosmonautiku chybějí peníze.
 
03.8.2008 - 09:08 - 
quote:
V USA se peníze za kosmonautiku neutrácejí/ ISS je vyjímkou danou politickým zadáním/, ale investují s tím, že následné aplikace vše navrátí, příkladně aplikace z APOLLA celý program zaplatily a to několikrát.
Tak funguje svobodná společnost, výsledky výzkumu se ihned uplatňují v praxi a ihned vydělávají, což ovšem v totalitních nebo posttotalitních systémech nemůže fungovat a proto rusům neustále na kosmonautiku chybějí peníze.
Mne by zajímalo jaké aplikace z Apolla to byly?
 
03.8.2008 - 12:42 - 
Příkladně tvůj mobil. 
03.8.2008 - 12:57 - 
quote:
Mne by zajímalo jaké aplikace z Apolla to byly?


Napriklad materialovy vyzkum. (kovy slitiny,plasty) Nove zpusoby vyroby. (obrabeni,lepeni) Nove realne pouzite principy (palivove clanky, molekularni membrany, baterie (litiove?)
 
03.8.2008 - 13:36 - 
quote:
quote:
Mne by zajímalo jaké aplikace z Apolla to byly?


Napriklad materialovy vyzkum. (kovy slitiny,plasty) Nove zpusoby vyroby. (obrabeni,lepeni) Nove realne pouzite principy (palivove clanky, molekularni membrany, baterie (litiove?)


Toto vše by tu bylo i bez Apolla. Program Apollo to možná akorát urychlil. Mne by zajímalo, zda bylo pro program Apollo něco vyvinuto,
co by se bez něj vyvinulo se značným zpožděním nebo vůbec a následně se to využilo někde mimo kosmnautiku.
Jak Apollo pomohlo na svět mobilum?
 
03.8.2008 - 17:10 - 
"Program Apollo to možná akorát urychlil. "

Jenze zrovna u tech palivovejch clanku dost zasadne mel urychlit vyvoj - bez nich by totiz Apollo co vim tak vubec nebylo - je otazka, zdali by do jejich vyzkumu nekdo nalil tolik penez, kdyz pro let na obeznou drahu Zeme staci slunecni panely a pro sondy rovnez (nebo radioizotopve zdroje).
 
03.8.2008 - 17:16 - 
A jeste doplnim - uplatneni palivovych clanku mimo program Apolla je snad kazdemu zname - elektromobili s palivovymy clanky , zdroje proudu na odlehlych mistech pro vedecka zarizeni, kde zrovna slunecniho svitu neni prebytek (klidne i v kombinaci s panelama) a odpadove teplo se da pouzit na vytapeni boxu s vedeckymi pristroji.  
03.8.2008 - 17:44 - 
quote:
Japonci sice neuspěli u Marsu, ale otestovali špičkovou technologii na sondě Sokol a ESA provozuje Rosetu a sondy u Marsu a Venuše, nepočítaje v to veleúšpěšný Ulysses, myslím že rusové musí dohánět i tyto dva rivaly.

Rusi musia najprv poriadne vydýchať ekonomické následky vlády Gorbačova a Jelcina - a to nielen v kozmonautike, tá je až niekde na konci zoznamu v poradí dôležitosti, hoci má značný propagandistický význam.
 
03.8.2008 - 19:03 - 
Program Apollo vytvořil spoustu inovací nejen v oblasti hardware ale i v software. Nemyslím tím speciálně computerový soft. Nýbrž to, co se za soft považuje v podnikovém řízení – metody logistiky, řízení, plánování. Spousta metod práce se síťovými harmonogramy atp., které se dnes vyučují jako metoda projektového řízení, moderní logistiky aj. má své počátky v tomto nebývale obrovitém projektu. I takový dnes samozřejmý evidenční koncept, který dnes zná každý, kdo provádí datové modelování, rekurzivní vazební tabulka – kusovník – bylo objeveno během projektu Apollo.

Některé z výnosů tohoto projektu měly svou logiku v logice studené války. Každý tehdejší vývojový projekt vojenských technologií, k nimž se kosmické technologie samozřejmě počítaly, který vyvolal dostatečně nákladný protiprojekt na ruské straně, byl automaticky výnosný, i kdyby neplnil jiné účely. Na ruské straně vyvolal program obrovské nasazení prostředků, které tak byly odčerpány jiným nebezpečným projektům, tak úspěšný byl. I některé projekty, které byly třeba zrušeny, měly třeba delší doběh, jen aby Rusy udržely ve vynakládání prostředků na protiprogramy, jako tomu bylo např. s bombardérem B1. I program Apollo, pokud Rusové přistoupili na závody o Měsíc, měl tento výnos, který ospravedlňoval jeho náklady. Kdyby Rusové místo závodů vynaložili prostředky na nebezpečný zbrojní program, musely by US stejně rozběhnout svůj protiprogram. Tím, že je nutili vynakládat na Měsíc, klesaly náklady na jiné zbrojní programy. Jakmile však Rusové závod o Měsíc vzdali a své zdroje přemístili jinam, ztratil se tento výnos z Apolla a US přehodnotily své kosmické priority, protože další výnosy z programu po odpadnutí výnosu z existence ruského protiprogramu se jim už nezdály ospravedlnitelné.

Takové programy jako kosmický, mají své výnosy vedle toho, co od nich nakoupí armáda a má to svůj výnos z vojenského hlediska, i další výnosy formou pozitivní externality z veřejné investice. Od veřejných investic se mj. očekává, že budou pelargou soukromých investic. Např. postavení silnice či mostu do určité oblasti je investicí, po které se do oblasti vyšplhají soukromé investice. Tyto investice znamenají rychlejší růst HDP a v důsledku toho vyšší daňové výnosy a vyplatí se celospolečensky i zpravidla z hlediska veřejných financí.

Také inovativní projekty jako, je kosmický program, vedle toho, co si za ně vláda přímo objedná, fungují jako taková pelarga. Vytváří nejen inovace, ale i schopnost inovace vytvářet. Podniky, které vytvoří kosmické technologie, získávají docela zajímavou kvalifikaci, kterou trh ocení, což se projeví na hospodářském růstu a celkové konkurenční pozici hospodářství země. Projevuje se to přes snížení rizikových prémií. Každý investiční projekt každý podnik má na trhu své rizikové ocenění. Existují pro to určité finanční postupy. Ovšem nakonec investor chce, aby jeho investice byly tak výnosné, jako jsou bezrizikové investice (vládní dluhopisy s odpovídající splatností) plus finančnicky kalkulovaná riziková prémie. Tato prémie je tím nejdůležitějším ukazatelem, který synteticky zobrazuje úspěšnost podniku, a který ukazuje nakolik má podnik kde otevřené dveře ke spolupráci. To, že některý podnik může poskytnout nižší rizikovou prémii svým investorům než jiné podniky ve stejném oboru, je nejvyšším možným oceněním vedení podniku. Znamená to, že má nižší náklady kapitálu. Za financování svých projektů může nabídnout svým investorům menší výnosovou míru a stejně ho investují – má nižší náklady kapitálu – může si tedy dovolit více projektů a rizikovější projekty za stejné investice. Zvláště v technologickém sektoru, kde se investuje do inovací, od čehož se očekává vysoký výnos, ale i vysoké riziko a proto vysoká riziková prémie, to podniku přináší vysokou výhodu v nákladech kapitálu proti konkurenci. Projevu je se to i v takových věcech, že podnik, který produkuje určitý finanční tok, od čehož se počítá jeho cena, má při stejném finančním produkovaném finančním toku vyšší cenu na trhu a více jsou ceněny jeho akcie a dluhopisy. To se projevuje i výhodnějšími podmínkami např. i u splatností faktur (vlastně také dluhopisů) aj.

Podnik, který vykáže úspěch v kosmickém programu, může počítat s tím, že získá důvěru trhu, jenž se projeví jeho nižší rizikovou prémií na trhu. Má okamžitě nižší náklady kapitálu, lepší možnosti při spolupráci s jinými podniky, vyšší tržní ocenění při stejném produkovaném finančním toku, silnější konkurenční pozici než podnik srovnatelný, což se okamžitě projeví na jeho růstovém potenciálu. Půjde do něj tedy více investic a vytvoří více hospodářského růstu než srovnatelný podnik bez kosmického úspěchu. Tyto veřejné investice tedy také fungují jako investiční pelarga a tato vládní investice vytvoří zhodnocení podniků a zrychlení soukromých investic do nich podobně jako investice do infrastruktury. To že vláda investuje do nějaké sondy na Marsu tedy vytváří nejen obskurní výnosy pro neodhadnutelnou budoucnost, ale i velice rychlé výnosy v konkurenční pozici a růstovém potenciálu zúčastněných podniků. Její investice má tedy okamžitě podobné následky, jako by postavila novou silnici, protože tím jednak vytváří a jednak oceňuje další inovativní schopnost.
 
03.8.2008 - 20:34 - 
quote:
A jeste doplnim - uplatneni palivovych clanku mimo program Apolla je snad kazdemu zname - elektromobili s palivovymy clanky , zdroje proudu na odlehlych mistech pro vedecka zarizeni, kde zrovna slunecniho svitu neni prebytek (klidne i v kombinaci s panelama) a odpadove teplo se da pouzit na vytapeni boxu s vedeckymi pristroji.

Program Apollo vývoj palivových článků pouze urychlil, protože do té doby nebyly potřeba. Použity byly již v programu Gemini. Používá je i STS a měl je dostat i Buran. Princip palivových článků byl znám již dlouho před Apollem, a výroba byla zvládnuta deset let před tím, než byly pro Apollo vybrány. A zajisté by se vyvíjeli i bez Apolla.
 
03.8.2008 - 20:54 - 
quote:
Program Apollo vytvořil spoustu inovací nejen v oblasti hardware ale i v software. Nemyslím tím speciálně computerový soft. Nýbrž to, co se za soft považuje v podnikovém řízení – metody logistiky, řízení, plánování. ...

Netvrdim,že Apollo neovlivnilo svět, ale určitě by se bez Apolla vývoj nezastavil. Úspěch američanů na Měsíci měl hlavně politický dopad. Po technické stránce se sázelo spíš na jistotu než na supernovinky, jednou zmála vyjímek jsou motory J-2.
 
03.8.2008 - 23:24 - 
Těžko si určitě myslet, že kdyby nebylo Apolla, neznali bychom kusovník a neměli bychom v mobilu lithiovou baterku. Kosmická technologie také vlastně nikdy z podstaty nemůže být průlomová. To ale v žádném případě nesnižuje inovativní přínos kosmonautiky.

V inovacích je zpravidla probíhá vývoj tak, že vznikne průlomová inovace, a ta nemá moc využití. Jednak má určité dětské nemoci a pak hlavně je použitelná teprve, když vzniknou doplňkové (komplementární) inovace, spolu s nimiž vytvoří teprve skutečně použitelný mix. Vývoj komplementárních inovací znamená rozpoznat potenciál prvotní inovace a investovat do jejího komplementu. Ty komplementární inovace zpravidla neznamenají žádný průlom, ale musí se odpracovat a odinvestovat. Největší překážku rychlého inovativního vývoje zpravidla netvoří nedostatek průlomových inovací, nýbrž nedostatek investic do komplementárních inovací, které průlomy přetváří v použitelné produkty. Existují i firmy, jako třeba Microsoft, které se soustřeďují na to, aby vyhlídli, kde je co průlomového, a zainventovali dodělání komplementů, načež shrábnou smetanu z příslušného úplného řešení, ač jim svět nadává, že to ukradli. Neukradli, jen to doinvestovali komplementem. Inovativně nejúspěšnější je totiž právě ten, kdo úspěšně investuje komplementy. V době Apolla svět měl jistě spoustu výhrad k Americe, ale němě zíral na americkou sílu uvádět do života inovované produkty, které jako vrcholná ikona reprezentovalo Apollo. Apollo nebylo experimentální překvapivá novota, ale k vrcholné schopnosti dotažená technologie, která by ve zbytku světa měla problémy s dofinancováním k produktivitě. Příležitost, kterou měl každý, jen ji nedoinvestoval. Amíci to ale uměli a stali se proto přes spoustu strašných problémů, hlavním investičním rájem světa.

Kosmonautika není generátor průlomových inovací. Je nákupčím řešení, které lze spolehlivě dotáhnout. Je generátorem řešení, ne průlomů, které jim předchází, a je generátorem rozšíření dosavadních řešení, které je dotahují k úplně virtuózním výšinám. Je generátorem podniků a projektových týmů, které umí řešit inovace na úrovni nad současným standardem, a využívat zdrojů nakousnutých průlomů lépe, než je zvykem, které mají proto nadstandardní potenciál přeměnit investorské peníze v zisk. Že to umí, tehdy ukázala. Spoluvytvořila i novou inovativní, logistickou, projektovou a procesní kulturu, která vytváří současný podnikový svět firem s pokročilou podnikovou kulturou.

 
04.8.2008 - 00:26 - 
quote:
Těžko si určitě myslet, že kdyby nebylo Apolla, neznali bychom kusovník a neměli bychom v mobilu lithiovou baterku. Kosmická technologie také vlastně nikdy z podstaty nemůže být průlomová. To ale v žádném případě nesnižuje inovativní přínos kosmonautiky.



Svym zpusobem tvoje slova potvrzuje i nasledujici clanek o vyvoji spolecnosti Intel [link] http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/pocitace/1A31960B501152B1C125744A00423806 [/link] a vztahu zmineneho k projektu Apollo (Jedna se jen o par radek). Lze toho dohledat na internetu vice, Intel nebyl jedinym dodavatelem integrovanych obvodu, ale program Apollo zafinancoval dalsi rozvoj a uprednostnil je oproti elektronkam, tranzistorum a releovym pocitacum. Toto rozhodnuti by bez programu Apollo mozna trvalo jeste par let, ale to uz nikdo nezjisti.
 
04.8.2008 - 00:58 - 
David " Těžit suroviny na Vesmírných tělesech a dopravovat je na Zemi je stejný nesmysl..."
nebude to nezmysel, akonáhle sa ukáže, že je to lacnejšie, ako vyrábať alebo ťažiť ich, na zemi.
nikdy, nehovor nikdy. aby sme nedopadli ako pracovník patentného ústavu ktorí ho chcelel zrušiť, odôvodnil to tím tým že "všetko už predsa bolo vynájdené"
 
04.8.2008 - 01:13 - 
Tu si dovolím trochu oponovať.
V 60. rokoch, keď sa pripravoval a realizoval program Apollo, začínalo sa rozbiehať aj to, čomu sa dnes všeobecne hovorí "digitalizácia bojiska" - zbraňové počítače a počítače v zbraniach.
Konkrétne vojna vo Vietname: na jednej strane masívne nasadenie pozemných raketových protilietadlových systémov v podmienkach intenzívneho rušenia, na druhej strane potreba rýchlej analýzy signálov a formovanie rušení - oboje si v záverečnej fáze vyžiadalo nasadenie výpočtovej techniky (ruská síce v "maringotkách", ale bola tam). Druhou významnou novinkou boli laserom a televíziou navádzané protizemné strely a riadené bomby - autopiloty týchto zbraní sú opäť založené na výpočtovej technike.
Až súbeh potrieb vojny a projektu Apollo vytvoril dostatočný tlak a zdroje na nasledujúci rozvoj vypočtovej techniky - ani jeden samostatne by potrebný tlak nevytvoril.
 
04.8.2008 - 01:34 - 
quote:
Těžit suroviny na Vesmírných tělesech a dopravovat je na Zemi je stejný nesmysl...
Ano, v takomto pojatí je to nezmysel pre väčšinu mysliteľných materiálov. Lenže ak zameníš "na Zemi" za "k Zemi" okamžite to zmysel dostáva.
Pokiaľ sa raz začnú budovať veľkorozmerné štruktúry na obežnej dráhe Zeme - napríklad energetické družice - začne byť ťažba surovín zo zdrojov na asteroidoch zaujímavá.
Náklady na postavenie a vypustenie ťažobného zariadenia, prostriedkov dopravy a na dopravu surovín z asteroidov budú nižšie, než náklady na vynesenie rovnakého množstva materiálu zo Zeme na orbitu.

Jedným z materiálov, u ktorých by mohla byť rentabilná aj doprava na Zem je napríklad izotop 3Helium - palivo pre fúzne reaktory (pokiaľ sa o podarí).
 
04.8.2008 - 07:05 - 
quote:
quote:
Těžko si určitě myslet, že kdyby nebylo Apolla, neznali bychom kusovník a neměli bychom v mobilu lithiovou baterku. Kosmická technologie také vlastně nikdy z podstaty nemůže být průlomová. To ale v žádném případě nesnižuje inovativní přínos kosmonautiky.



Svym zpusobem tvoje slova potvrzuje i nasledujici clanek o vyvoji spolecnosti Intel [link] http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/pocitace/1A31960B501152B1C125744A00423806 [/link] a vztahu zmineneho k projektu Apollo (Jedna se jen o par radek). Lze toho dohledat na internetu vice, Intel nebyl jedinym dodavatelem integrovanych obvodu, ale program Apollo zafinancoval dalsi rozvoj a uprednostnil je oproti elektronkam, tranzistorum a releovym pocitacum. Toto rozhodnuti by bez programu Apollo mozna trvalo jeste par let, ale to uz nikdo nezjisti.


Prosazení polovodičů oproti vakuové technice bylo způsobeno zavedením tzv. daně z vakua dávno před Apollem.
 
04.8.2008 - 07:07 - 
quote:
Tu si dovolím trochu oponovať.
V 60. rokoch, keď sa pripravoval a realizoval program Apollo, začínalo sa rozbiehať aj to, čomu sa dnes všeobecne hovorí "digitalizácia bojiska" - zbraňové počítače a počítače v zbraniach.
Konkrétne vojna vo Vietname: na jednej strane masívne nasadenie pozemných raketových protilietadlových systémov v podmienkach intenzívneho rušenia, na druhej strane potreba rýchlej analýzy signálov a formovanie rušení - oboje si v záverečnej fáze vyžiadalo nasadenie výpočtovej techniky (ruská síce v "maringotkách", ale bola tam). Druhou významnou novinkou boli laserom a televíziou navádzané protizemné strely a riadené bomby - autopiloty týchto zbraní sú opäť založené na výpočtovej technike.
Až súbeh potrieb vojny a projektu Apollo vytvoril dostatočný tlak a zdroje na nasledujúci rozvoj vypočtovej techniky - ani jeden samostatne by potrebný tlak nevytvoril.


Digitální počítač byl používán již na bombardérech B-52, zavedených do výzbroje v polovině padesátých let.
 
04.8.2008 - 09:24 - 
Malý digitální počítač té doby byla skříň plná tranzistorů. Tedy mohly v tom být i integrované obvody. Tehdejší integráč měl ale v celé své koncepci hodně daleko k mikroprocesoru. To už je kvalitativně jiná koncepce řešení. Na druhou stranu šlo v jejich počátcích o něco tak drahého, by se to asi při tehdejších cenách v jiné než kosmické aplikaci, kde kg nákladu má nepředstavitelnou cenu, nemohlo vyplatit. Vše ostatní včetně vojenských aplikací bylo možno mít za rozumné peníze aspoň v truhlíku. Jen pro kosmonautiku stálo za to mít za neskutečné prachy krabičku od sirek místo truhlíku. Pak, když se mikroprocesory chytly, mohly začít zlevňovat a obsazovat i jiné aplikace.

Intel je pozoruhodným produktem éry Apolla i v jiném smyslu. Apollo neskutečně přispělo k rozvoji projektového řízení a logistice spletitých zakázek. Intel je firma, kde ve vývoji neexistují klasická oddělení a podobné organizační útvary. Existují jen projektové týmy postavené na míru jednotlivým projektům a žijící jen po dobu projektu. Po skončení projektu si jeho personál pohltí nové projekty. Tohle je management, který také přišel s érou Apolla.

 

____________________
Áda
 
04.8.2008 - 09:53 - 
quote:
.... Apollo neskutečně přispělo k rozvoji projektového řízení a logistice spletitých zakázek. ...


Jedno z mnoha dalších pozitivních dědictví Apolla je silné využití a standardizace metody FMEA - Failure Mode and Effect Analysis, která pro různé fáze projektu (konstrukce, výroba, provoz) pomáhá odhalovat kritická místa, hodnotit možnosti a závažnosti poruch a vad a preventivně jim předcházet.
O těch dob standartní nástroj používaný v leteckém a automotive průmyslu.
 
04.8.2008 - 11:01 - 
Měl jsem na mysli samozřejmě pokrok ve vědě a technologii, ale zejména jsem myslel finanční efekt, tedy kolik čistého zisku vydělaly aplikace z Apolla počínaje spacími pytli a konče mobily a osobními počítači
Souhlasím s tím, že i bez Apolla by se vývoj nezastavil, ale zpoždění se dá odhadnou na dvě desetiletí. Na aplikaci pokroku z Apolla je markantní rozdíl totalitního centrálně řízeného a těžkopadného hospodářství a svobodné podnikatelské sféry. V USA byl téměř v zápětí zaplaven trh novinkami s aplikací kosmické techniky, zatímco v sovětech pokud něco objevili, tak to končilo za závorou " vojenského tajemství", nehledě na to, že nebyl kdo by to vyráběl, neboť v " Absurdistánů" nebylo možno vyrábět to co nebylo " v plánu "a státní podniky se směšně nízkou produktivitou nestíhaly ani ten " plán".
 
04.8.2008 - 11:06 - 
Určitě příštích sto let bude snažší těžit suroviny v Antartidě nabo na mořském dnu, než někde na asteroidech, nebo na Marsu či Měsíci, vyjímkou by snad mohlo být snad jen to co se na Zemi nevyskytuje, příkladně He3. 
04.8.2008 - 11:11 - 
Zaostalost ruského hospodářství není v Gorbačovovi, či Jelcinovi, ale v samotném totalitním systému, který devastoval Rusko 70 let a který v rusku dosud převažuje. 
04.8.2008 - 11:25 - 
quote:
Zaostalost ruského hospodářství není v Gorbačovovi, či Jelcinovi, ale v samotném totalitním systému, který devastoval Rusko 70 let a který v rusku dosud převažuje.


největší problém je v jejich mentalitě, ten kdo je zná ví, že sou velmi vzdáleni mentalitě a uvažování evropskému, jejich přístup k životu je často stejný jako u arabu a to včetně fungování st.správy (protekce, korupce,...) a ti co jsou něčeho schopní logicky odchazejí na západ. Úpěch sssr kosmonautiky byl v tom, že ti schopní byli prostě drženi v zemi a pracovali do umoru aby si vladnoucí birokratická vrstva dělala reklamu. Nemužou být uspěšní protože i to co dostanou od zápdu na výzkum se většinou ztratí kdoví kde a k těm vědcům co to potřebují se skoro nic nedostane. A tak to bude ještě tak 2 generace, pak se snad bude moct dát hovořit o nějákém dohánění.
 
04.8.2008 - 11:44 - 
Kdyby to s tou " mentalitou " byla pravda, pak by ruští emigranti po roce 1917 vytvářeli nejen na západě, ale i u nás slamy, jako arabové,turci či romové, nic takového se nestalo, v pohodě splynuli se západní společností, neboť carské rusko bylo kulturní stát, mělo odpovídajíci průmysl a velmi slušnou vědu.
Ovšem Rusko potkalo strašlivé neštěstí, že se dostali k moci bolševící a ti systematicky vyhubili inteligenci a střední třídu a na jejich místa dosadili primitivní tupce ,to je tou pravou příčinou zaostávání, žádná mentalita.
 
04.8.2008 - 11:56 - 
a co ked bude potrebne postavit na orbite nejake skutocne velke zariadenie? napriklad solarnu elektraren? V takom pripade si viem predstavit, ze technologicky nenarocne casti konstrukcie (trubky, nosniky, spojovaci material atp.) sa budu vyrabat na nejakom blizkozemnom asteroide a nasledne budu energeticky nenarocne (lacno) dopravene na zemsku orbitu. Ak sa bavime o tonach, znie to ako sci-fi, ale ak sa bavime o stovkach ton, znie to ako ekonomicke riesenie 
04.8.2008 - 12:07 - 
quote:
Kdyby to s tou " mentalitou " byla pravda, pak by ruští emigranti po roce 1917 vytvářeli nejen na západě, ale i u nás slamy, jako arabové,turci či romové, nic takového se nestalo, v pohodě splynuli se západní společností, neboť carské rusko bylo kulturní stát, mělo odpovídajíci průmysl a velmi slušnou vědu.
Ovšem Rusko potkalo strašlivé neštěstí, že se dostali k moci bolševící a ti systematicky vyhubili inteligenci a střední třídu a na jejich místa dosadili primitivní tupce ,to je tou pravou příčinou zaostávání, žádná mentalita.


pak vám doporučuji se trochu seznámit s historii ruska, a hlavně s kulturou, gramotností obyvatelstva a průmyslovou vyspělostí před 1.ww. Vládnoucí třída v petrohradu byla fakticky západoevropská šlechta zcela oddělená od obyvatelstva a to samé platí o většině umělcích. Boužel se pak právě ta nevyspělá část obyvatelstva nechala snadno zmanipulovat a došlo k revoluci obdobné té co známé z arabských a afrických zemí. Ti co byli pozavíráni a drženi v lagrech, tj. vetšina pokrokových vědců, byla právě vyšší městská vrstva ze západních částí ruska, jejiž zastoupení v rusku bylo minimální, stejně jako dnes např. v africe (jihoafrická repulika atp.). nehodlám zde oftopikovat, zjistěte si to sám, nemohu s vámi souhlasit
 
04.8.2008 - 12:52 - 
quote:
Určitě příštích sto let bude snažší těžit suroviny v Antartidě nabo na mořském dnu, než někde na asteroidech, nebo na Marsu či Měsíci, vyjímkou by snad mohlo být snad jen to co se na Zemi nevyskytuje, příkladně He3.


Problem je ze na morskem dne mnoho zajimvaych surovin neni a jejich dobyvani nemusi byt az o tolik jednodussi.

Morske dnou jsou vetsinou neusporadane usazeniny. Pod morskym dnem nastesti probihaji procesy, ktere dokazou premenit usazeniny obsahujici organicky odpad a hezky je od sebe odseparovat. Muzeme tak tezit plyn a ropu. Tezit pisek, jil ci nejake bridlice asi moc velky vyznam nema.

Jenomze suroviny v asteroidech maji par hezkych vyhod. Jednak tam muzou byt koncentrovane a hezky odseparovane tezke kovy pochazejici z jader planetisimal. Muzou tam byt ohromne zasoby drahych kovu a nemyslim tim jen zlato, uran, cin, med, zelezo, titan atd, ale i mnohem exotictejsi a drazsi kovy. Bude mnohem jednodusi je zpracovat. Clovek si nemusi delat starosti umistit tam treba jadernou elektrarnu a nebude mit za zadkem zelenou armadu. I takove vakuum zdarma pro odplyneni tavenych kovu neni k zahozeni.
Na Zemi nebo k Zemi tak mohou cestovat jen hotove ingoty cisteho kovu nebo dokonce uz vyvalcovane plechy kovu o pozadovane specifikaci.

Muze se to sice zdat jako sci-fi, ale se znepokojenim musime sledovat narustajici ceny fosilnich paliv a energii a zvysujici se emisni pozadavky na pozemsky prumysl.

Surovinova naleziste na zemi jsou proste porad mensi a mensi a je narocnejsi je vytezit.

Navic dnes muzou natlakove skupiny lehce zablokovat stavbu temer cehokoliv. Ani presunovani prumyslu do CIny, Indie nebo Afriku neni samospasne reseni.

Umisteni prumyslu nebo tezby do tzv. nedotcenych mist planety je taky jen velice obtizne politicky pruchodne.

Se zvysujici se cenou surovin a energii tedy muze nakonec dojit k prumyslovemu vyuziti asteroidu a Mesice. Jedine tezebni a zpracovatelsky prumysl ma kapacity a kapital na to financovat opravdicky rozvoj kosmonautiky.

Stejne jako v soucasnosti financuje podmorsky vyzkum a rozvoj namorni a podmorske technologie.

Kosmonautice navic muze pomoci treba turistika, ktere na mori a pod morem psenka moc nekvete.
 
<<  54    55    56    57    58    59    60  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.411533 vteřiny.