Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  62    63    64    65    66    67    68  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
19.11.2008 - 17:59 - 
quote:
Ovšem ať máme jakýkoliv ideologický názor nebo jsme schopni vidět ten, který aspekt krize, je nesmysl na cosi tak přirozeného a zákonitého jako krizi pohlížet jako na nehodu, kterou někdo zavinil.

Krize je jistě cosi přirozeného. Regulace bohužel krize prohlubuje. 19. st. zažilo také krize (např. železniční krize, kdy akcie padaly horempádem dolů), ale neměly globální a dlouhodobý charakter. A nemá smysl v tomto směru argumentovat globalizací, ta ve 30tých letech v dnešním pojetí neexistovala a přesto dopad byl celosvětový.
Více o vztahu krize a regulace se dočteš třeba zde:
http://www.libinst.cz/stranka.php?id=162

quote:
Prave to bol jeden z najvacsich prinosov kozmonautiky pocas studenej vojny - pritiahla velke mnozstvo talentov k studiu techniky. Bolo to vzrusujuce a dobre platene. Ale co ponuka teraz? Koho fascinuje moznost pracovat na novych telekomunikacnych druziciach? Preto su potrebne ambiciozne statne programy, vratane pilotovanych - ako motivacia pre mlade talenty.


No možná to je to tím,že kosmické agentury (ve většině případů státní organizace) jsou dnes spíše o teplých místečkách než o výsledcích. A panuje tam chaos ve stylu seriálů "Jistě pane ministře/premiére".
Prostě pro schopného člověka zcela demotivující prostředí.

Jinak nesouhlasím, že technické profese jsou špatně placené, řekl bych práve naopak, protože strojaři, stavaři ,chemici jsou nedostatkovým zbožím. Narozdíl o ekonomů, vystudovaných radobymanagerů apod.
 
19.11.2008 - 21:27 - 
"Jinak nesouhlasím, že technické profese jsou špatně placené, řekl bych práve naopak, protože strojaři, stavaři ,chemici jsou nedostatkovým zbožím. Narozdíl o ekonomů, vystudovaných radobymanagerů apod."

Ked bolo ekonomov malo, boli dobre plateni, strojari mali malo. Ked ekonomov pribudlo a strojarov ubudlo, zrazu su dobre plateni strojari. Zachvilu bude viac strojarov... Juuj jak ja lubim volny trh
 
20.11.2008 - 07:29 - 
"Ked bolo ekonomov malo, boli dobre plateni, strojari mali malo. Ked ekonomov pribudlo a strojarov ubudlo, zrazu su dobre plateni strojari. Zachvilu bude viac strojarov... Juuj jak ja lubim volny trh"

A co navrhuješ jiného?
 
20.11.2008 - 08:45 - 
ved hovorim ze lubim volny trh. To nebolo myslene ironicky ;-) Trh vzdy ukaze co a kolko treba... 
20.11.2008 - 11:45 - 
Problem je ,ze volnej trh je jak evoluce, perfektne reaguje na kratkodoby zmeny, pak se danej organizmus tak vyspecializuje, ze pri pruky zmene vyhyne. Jenze mame snad mozek tak by jsme ho mohli obcas pouzivat a zohlednovat i dlouhodoby trendy. Nevidim treba duvod proc nedat vetsi stipendia studentum technickejch skol atd. Je to poruseni svobodny souteze? Mozna jo, jenze kdyz stat vi, ze mu chybej inzenyri a ze ze skol vylezou za 8 roku, tak je jasny ze volnej trh to nezachrani. Stejny je to ze zakladnim vyzkumem, kterej prinese vysledky treba za 50-- 70 let, jak tohle chcete ridit volnym trhem?, dyt se ty investori tech investic nemuzou dozit. 
20.11.2008 - 12:15 - 
quote:
Problem je ,ze volnej trh je jak evoluce, perfektne reaguje na kratkodoby zmeny, pak se danej organizmus tak vyspecializuje, ze pri pruky zmene vyhyne. Jenze mame snad mozek tak by jsme ho mohli obcas pouzivat a zohlednovat i dlouhodoby trendy. Nevidim treba duvod proc nedat vetsi stipendia studentum technickejch skol atd. Je to poruseni svobodny souteze? Mozna jo, jenze kdyz stat vi, ze mu chybej inzenyri a ze ze skol vylezou za 8 roku, tak je jasny ze volnej trh to nezachrani. Stejny je to ze zakladnim vyzkumem, kterej prinese vysledky treba za 50-- 70 let, jak tohle chcete ridit volnym trhem?, dyt se ty investori tech investic nemuzou dozit.


Ja to povazujem tiez trochu za "volny trh". Sutaz medzi statmi. Vlada, to su moji zastupcovia a maju zveladovat nas spolocny majetok. (neviem ci im to niekto povedal) A investicia do buducnosti je v mojom zaujme. Dane su predsa prachy, na ktore sa skladame, aby sme zabezpecili sluzby a projekty, ktore su v zaujme ludi, ale volny trh ich nie je schopny vytvorit.
Stat som ja a dane su moje prachy.
Takze ak zakladny vyskum ma zmysel, tak ma zmysel aby sa spojili firmy a spolocne prispeli a zafinancovali zakladny vyskum. A je len otazka ci si to zorganizuju tieto fimy dobrovolne, alebo ci im stat zoberie dane a zorganizuje to zanich.

Tesla a Edison myslim tiez neboli produktom statu. [Editoval 20.11.2008 pridal martinjediny]
 
20.11.2008 - 12:25 - 
Souhlas, jenze uz tu nejsou zadne zpetnovazebne mechanismy v tom smyslu, ze by tlacili na ty, kteri rozhodli o smeru zakladniho vyzkumu, protoze v dobe kdy je znama jeho navratnost uz vetsinou tito lide neziji, nebo se na rozhodovani nepodileji. Proto ve vetsine pripadu zakladni vyzkum plati staty, kdezto firmy aplikovany. Chtel jsem tim jen ukazat, ze neco jako 100% volny trh je nesmysl, kdybych to mel parafrazovat, evoluce je skvela optimalizacni metoda ale nedava u[plne ty nejlepsi mozne vysledky. Krasne je to treba videt na plastvich vcel, onehda jsem cetl, ze je to jedno z neucelnejsich usporadani, jak ulozit neco v prostoru, ale matematici nasli jeste lepsi usporadani, efektivnejsi asi o 4% na ktery priroda neprisla S volnym trhem je to podobny, proto bych planovani v nekterych oblastech rozhodne nezavrhoval. 
20.11.2008 - 12:50 - 
quote:
Souhlas, jenze uz tu nejsou zadne zpetnovazebne mechanismy v tom smyslu, ze by tlacili na ty, kteri rozhodli o smeru zakladniho vyzkumu, protoze v dobe kdy je znama jeho navratnost uz vetsinou tito lide neziji, nebo se na rozhodovani nepodileji. Proto ve vetsine pripadu zakladni vyzkum plati staty, kdezto firmy aplikovany. Chtel jsem tim jen ukazat, ze neco jako 100% volny trh je nesmysl, kdybych to mel parafrazovat, evoluce je skvela optimalizacni metoda ale nedava u[plne ty nejlepsi mozne vysledky. Krasne je to treba videt na plastvich vcel, onehda jsem cetl, ze je to jedno z neucelnejsich usporadani, jak ulozit neco v prostoru, ale matematici nasli jeste lepsi usporadani, efektivnejsi asi o 4% na ktery priroda neprisla S volnym trhem je to podobny, proto bych planovani v nekterych oblastech rozhodne nezavrhoval.


Isteze, planovat treba. Cely problem je o tom najst hranicu, kde este nechat posobit trh a kde uz planovat. To je oriesok aj pre ekonomov, a tragediou demokracie je to, ze taketo otazky riesia politici, nie ekonomovia. Politici vzdy sleduju hlavne podporu volicov, a volici vzdy radsej podporia dnesnu okamzitu spotrebu, nez buduce vysoke vynosy
 
20.11.2008 - 17:37 - 
Ajeje nejak nam zrusili diskusiu.

Tusim prispievat do tohoto vlakna je tradicne riskantne... Co za vlakno si to Ales zalozil?
 
22.11.2008 - 20:26 - 
quote:



No možná to je to tím,že kosmické agentury (ve většině případů státní organizace) jsou dnes spíše o teplých místečkách než o výsledcích. A panuje tam chaos ve stylu seriálů "Jistě pane ministře/premiére".



"Jistě pane ministře/premiére" je úžasný seriál. Vůbec se nedivím, že je neoficiální povinnou četbou pro studenty veřejné správy, kterým se to doporučení komentuje, že to není žádná absurdní komedie, nýbrž extrémně výstižný obraz skučetnosti. Z jejich hlediska je ovšem sir Humphry Davy zářně kladným hrdinou zachraňující svět před diletantokracií politiků. No tak buďme rádi, že máme takové sira Humphryho jménem Griffin s oporou institucí jako NASA, i když tam určitě taky zaměstnanci na raketodromech pěstují žampiony.

Ovšem ta agentura jen financuje a integruje kosmické aktivity. Firmy, university a další výzkumné instituce do programu zapojené, které tvoří převažující většinu hodnoty kosmických aktivit už úřadem nejsou. A i v samotném NASA lze jistě prožít dost motivujících dobrodružství.

 

____________________
Áda
 
22.11.2008 - 21:50 - 
quote:
Souhlas, jenze uz tu nejsou zadne zpetnovazebne mechanismy v tom smyslu, ze by tlacili na ty, kteri rozhodli o smeru zakladniho vyzkumu, protoze v dobe kdy je znama jeho navratnost uz vetsinou tito lide neziji, nebo se na rozhodovani nepodileji. Proto ve vetsine pripadu zakladni vyzkum plati staty, kdezto firmy aplikovany. Chtel jsem tim jen ukazat, ze neco jako 100% volny trh je nesmysl, kdybych to mel parafrazovat, evoluce je skvela optimalizacni metoda ale nedava u[plne ty nejlepsi mozne vysledky. Krasne je to treba videt na plastvich vcel, onehda jsem cetl, ze je to jedno z neucelnejsich usporadani, jak ulozit neco v prostoru, ale matematici nasli jeste lepsi usporadani, efektivnejsi asi o 4% na ktery priroda neprisla S volnym trhem je to podobny, proto bych planovani v nekterych oblastech rozhodne nezavrhoval.


Ony ty motivace k dlouhodobým investicím, chybějící zpětné vazby a rozpory mezi citlivou adaptací na ekonomické prostředí a plánováním nejsou tak horké.

Velcí zejména institucionální investoři pracují s výhledem často mnoha desetiletí. Např. hlavní institucionální investoři – penzijní fondy – musí udržovat imunizované portfolio závazků a pohledávek, kde střední doba splácení (durace) je desítky let dlouhá. Ty přímo baží po projektech slibujících výnosy za desítky let, protože mají stejně časově rozpoložené závazky.

To, co se v tržní hodnotě všech podílových aktiv oceňuje nejvíce, je perspektiva příštího růstu. Ta je důležitější než okamžitá výnosnost. O této perspektivě se tedy všechny podniky snaží své investory přesvědčit, neboť tím se získává levněji kapitál. Pokud podnik získá zakázky na kosmickém programu nebo jinou účastí v programech vyžadujících skutečné high-tech, i kdyby je objem zakázek nevytrhnul finančně, dostane takovou nálepku perspektivnosti, že při stejné výnosnosti budou jeho akcie dražší, než je tomu u srovnatelných podniků. Jeho náklady kapitálu jsou tedy nižší. Také snadněji – a tedy s nižšími náklady – získává zákazníky, má výhodnější postavení při vyjednávání s vlastními subdodavateli a bankami. To je jeden z mechanismů, jak trh oceňuje projekty s dlouhodobou perspektivou za běžným investičním horizontem. Je to také možnost pro státy, jak investovat hospodářský rozvoj. Stejně jako státy investují do infrastruktur, po kterých se do zainventované oblasti vyšplhají soukromé investice jako po pelagře, mají podobný účinek pelagry hospodářského růstu i investice do projektů světem oceňovaného základního výzkumu či špičkového technologického vývoje. Spustíte-li kosmický program, vytvoříte tím kromě nějakých těch politických bodů i lepší tržní postavení vlastních podniků, které na tom dostanou zakázky. Bude to mít podobný účinek jako postavení nových dálnic. Zúčastněné podniky budou mít snadnější přístup ke kapitálu, lepší přístup na trhy atp. Kdybyste si měli koupit akcii indické strojírenské firmy, byli byste asi hodně podezíraví a musela by poskytovat nějakou nechutnou dividendu, aby vás zajímala. Právě tak byste asi také takovou firmu těžko volili jako klíčového dodavatele pro zajímavý obchodní program, zvláště kdybyste od takového dodavatele chtěli, dlouhodobou spolupráci, kdy si musíte být jisti, že trvale bude schopen dodávat špičkové výrobky. Když taková firma – třeba výrobce speciálních čerpadel – bude míst své výrobky v úspěšných kosmických nosičích, asi vám bude jedno, že je to indická firma. Bude to pro vás dodavatel kosmických technologií. V jistém smyslu ovšem pro takový indický podnik může taková účast v kosmickém programu více než EU firmě. EU firma snadněji přesvědčí trhy, že je špičková i bez kosmického programu než podnik z rozvojové země bez technologické tradice. I proto jsou možná v současnosti Indové a Číňané kosmicky aktivnější než Evropané. Každý dolar tam investovaný do kosmického programu vynese více dolarů v tržním ocenění jejich firem a rychlosti jejich hospodářského růstu než dolar takto investovaný v Evropě, kde trh perspektivnost technologických firem obecně oceňuje výše už kvůli geografickému umístění.

Projekty s čistě vědeckou hodnotou, u kterých není zatím jasná jejich ekonomická návratnost, jsou-li vědecky zajímavé, mohou vytvářet vyšší tržní ocenění a tedy skutečně významné ekonomické výnosy. Samotné vědecké programy také vytváří leccos s okamžitým výnosem. Kdo má vědecky výnosný program, produkuje vysoké citační indexy. Velké citační indexy znamenají lepší přístup jak k veřejným grantům, tak i k soukromé podpoře. Ta může mít mnoho podob od velice přímých až po soutěž o možnost zapojit se do programu od soukromých firem podbízivými podmínkami dodávek. Vědecké ocenění programu totiž zároveň vytváří tržní ohodnocení komerčních subjektů, které se ho účastní. Abstraktní hodnocení vědeckého přínosu – tedy očekávaného ekonomického výnosu v nejasné budoucnosti – vytváří tedy rychlý výnos v podobě tržního ocenění perspektivy. I opačně, universitní tým, který provádí výzkumné programy s nejvyšším oceněním vědeckou obcí, může počítat s nejlepším přístupem k dobře placeným zakázkám od komerčních subjektů. Např. geolog, který dovede řešit kdejakou marťanskou záhadu, snadněji dostane zakázku v komerčním programu dobře financovaném důlními společnostmi.

Perspektivní programy, kterým jako perspektivním uvěří trh, nejsou tedy odkázány jen na svůj budoucí výnos, nýbrž vytváří i očekávání perspektivnosti, jež má i okamžitou tržní hodnotu a vytváří i velmi rychlé výnosy. Proto také veřejné investice do takových programů generují hospodářský růstu nejen v daleké budoucnosti ale i teď.

 

____________________
Áda
 
25.11.2008 - 21:37 - 
quote:
Díky Clintonovi, který nakonec dokopal NASA udělat ASPOŇ NĚCO, tedy koupit stanici od Rusů, by nejspíš nebyla vůbec.
Boeing je ruská firma?
 
30.11.2008 - 10:14 - 
Obama mi přijde pro kosmonautiku až moc nebezpečný. Sice lze otázky chápat jako naprosto normální a mohou si chtít udělat jasnu představu. Na druhou stranu vzpomeňme na počáteční názory tohoto politika. Škoda McCain by měl ke kosmonautice vzhledem k jeho vztahu k letectví určitě kladnější chápání. Tak trochu si začínám přát to stejné jako řada sázkových kanceláří... 
01.12.2008 - 09:18 - 
Obamovy názory se před volbami změnily, aby vyhrál volby na Floridě a v Kalifornii. Po zvolení už nemusí tyto sliby splnit, ale těžko si znepřátelí dva tak mocné státy a vyhází tisíce vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Pokud se zvažuje zrušení Aresu 1 a použití Delty IVH s novým 2. stupněm pro Orion, nelíbí se mi to, ale pokud to vyjde levněji a stejně bezpečné (o čemž pochybuju), můžou to udělat. Podle mně by to ale znamenalo konec Aresu 5 a letů na Měsíc a dál pro první polovinu 21. století, protože bez udržení kontinuity technologie STS díky Aresu 1 Pětka výrazně prodraží a je větší šance, že ji při prvních potížích zruší. 
04.12.2008 - 14:24 - 
Nakonec americká administrativa zjistí, že lunární program je moc drahý a že stačí Ares 1 pro udržení pilotovaných letů.
Když nepočítám STS tak těžké nosiče formátu Eněrgie či Saturnu měly krátkou životnost, protože pro ně jednoduše není práce. A udržovat výrobní kapacity a infrastrukturu pro pár letů je neefektivní.

Navíc USA se zavázala ručit za 8 biliónů dolarů a bude ještě sypat peníze do lunární základny jejiž náklady půjdou do stamiliard. A bez základny nemá Ares-V smysl a dělat pouhé výlety na Měsíc ve stylu Apolla také postrádá smysl.
 
07.12.2008 - 22:50 - 
quote:
Nakonec americká administrativa zjistí, že lunární program je moc drahý a že stačí Ares 1 pro udržení pilotovaných letů.
Když nepočítám STS tak těžké nosiče formátu Eněrgie či Saturnu měly krátkou životnost, protože pro ně jednoduše není práce. A udržovat výrobní kapacity a infrastrukturu pro pár letů je neefektivní.

Navíc USA se zavázala ručit za 8 biliónů dolarů a bude ještě sypat peníze do lunární základny jejiž náklady půjdou do stamiliard. A bez základny nemá Ares-V smysl a dělat pouhé výlety na Měsíc ve stylu Apolla také postrádá smysl.



Plný souhlas !! USA se nyní pomalu sunou do vleklé ekonomické krize /za září tam zaniklo 160.000 pracovních míst, za říjen už 320.000 a za listopad dokonce 533.000 , což je nejvíce od prosince 1974 !! Za rok 2008 v USA zanikne přes 2 miliony pracovních míst a rok 2009 má být ještě podstatně horší = HDP bude klesat. Za těchto okolností je nutné počítat s různým "zeštíhlováním programů" a postupným seškrtáváním výdajů. Provoz stálé základny na Měsíci by byl obludně nákladný !! , několikanásobně nákladnější, než provoz ISS. Myslím, že se v nejbližších několika letech dočkáme v oblasti USA letů k Měsíci řešení typu -"bližší košile, než kabát" = penězi původně určenými pro kosmonautiku se budou "hasit" kritické "docela pozemské" problémy a úkoly kosmické se posunou se slovy - "snad někdy v budoucnu". Myslím si osobně, že kolem nových letů k Měsíci byla vytvořena atmosféra podobná té z března 1969 , když poprvé odstartoval nadzvukový dopravní letoun Concorde. Nadšení, euforie a představa, že nadzvuková civilní letecká doprava se nyní masívně a nezadržitelně rozšíří po celém světě a stovky a stovky Concordů budou na svých palubách přepravovat přes Atlantik i Tichý oceán miliony pasažérů každý rok - to byly představy tehdejší doby. Jak to dopadlo , všichni víme. Velmi hubený a stále slábnoucí provoz a nakonec po jedné těžké havárii krach projektu. Nadzvuková civilní letecká přeprava se prostě nekoná - náklady by byly příliš vysoké. Mám pocit, že kyvadlová doprava Země - Měsíc za pomoci raket Ares I a V má vážné slabiny a že může lehce skončit jako Concorde.
 
08.12.2008 - 00:17 - 
Concord skončil z trochu iných dôvodov a viac ako jedného.
Jeden veľký klinec do rakve zabila už prvá ropná kríza - jeho jednoprúdové motory Olympus doslova žerú palivo. S tým súvisí aj druhý klinec do rakve - malý dolet. Nesplnili sa očakávanie v schopnosti preletu Japonsko-USA bez medzipristátia, podobne na južnej trase Európa - Južná Amerika musel tiež robiť medzipristátie.
Tretí veľký klinec do rakve Concordu zabili USA zákazom nadzvukových letov nad svojím územím, tým vypadla inak veľmi lukratívna možnosť predĺženia rýchlej leteckej linky z Európy až do Kalifornie. Navyše, v porovnaní s inými lietadlami bol palubný konfort Concordu napriek všetkému doslova sparťanský.
Keď sa k tomu pripočíta vysoká náročnosť na kvalifikáciu obslužného personálu a značná časová náročnosť na obsluhu (pomer letových hodín a časov pozemnej obsluhy), stratový podnik je na svete. Katastrofa na konci kariery potom bola už skôr zámienkou ako dôvodom úplného ukončenia prevádzky.

Podobne ako Tu-144 sa Concord zmenil na krásneho "bieleho slona" - bol dieťaťom svoje doby a v zmenených podmienkach sa postupne z vlajkovej lode pokroku stal muzeálnym exponátom.
Určitú šancu by mohli mať jeho potomkovia, keby začali vznikať na konci 70. rokov - vylepšená aerodynamika, úspornejšie dvojprúdové motory, väčšia zásoba paliva a teda dolet na úrovni 12000 km by mohol byť zaujímavý aj v 80. a 90. rokoch. Lenže nevznikli...


Pokiaľ ide o Ares, stále mi nie je jasné, prečo bola zvolená raketa na TPH. Jediným logickým dôvodom, ktorý ma napadá, je udržanie výroby alebo výrobnej linky TPH.
[Upraveno 08.12.2008 poslal Alchymista]
 
08.12.2008 - 11:35 - 
quote:

Podobne ako Tu-144 sa Concord zmenil na krásneho "bieleho slona" - bol dieťaťom svoje doby a v zmenených podmienkach sa postupne z vlajkovej lode pokroku stal muzeálnym exponátom.
[Upraveno 08.12.2008 poslal Alchymista]

Trochu OT, ale musím reagovat. Ares V bych nesrovnával s Concordem, ten má za sebou bohatý provoz,vysokou bezpečnost a už vůbec nelze srovnávat Concorde a TU-144, Concorde má nalétáno přes 200000! hodin v běžném provozu: http://www.skyfliers.com/conkonec.php , TU-144 byl proti tomu naprosto nepoužitelný, jen 55 letů s pasažéry. Pravdou však je, že Concorde byl neúnosně drahý. To hrozí i Aresu V a o nějaké kyvadlové dopravě a stálé základně na Měsíci se nám všem možná jenom zdá....(doufám, že ne...) [Upraveno 08.12.2008 poslal dubest] [Upraveno 08.12.2008 poslal dubest]
 
08.12.2008 - 11:37 - 
quote:

Plný souhlas !! USA se nyní pomalu sunou do vleklé ekonomické krize
...
Za těchto okolností je nutné počítat s různým "zeštíhlováním programů" a postupným seškrtáváním výdajů. Provoz stálé základny na Měsíci by byl obludně nákladný !!



To jeste nevime jestli ta krize bude vlekla. Americani ale obvykle uspesne vyresili vsechny predesle krize tim, ze vic utraceli.
Vcera jsem mluvil se svou sestrou, ktera podnika na Floride (to je ta co si pred par mesici koupila to obri SUV jako treti auto do dvouclenne rodiny) a ta ma v planu jit opet proti proudu. Chce si koupit dva byty na Floride jako investici. Problem ale pry je, ze nikdo nechce moc prodavat.

Naopak si pochvaluje vetsi nezamestnanost, protoze je schopna si sehnat kvalitnejsi zamestnance a nemusi vzit za vdek cernochy nebo imigranty (omlouvam se ze nejsem politicky korektni).

Take Obama slibil utracet a vytvorit nova pracovni mista a to muze pouze masivnimi statnimi programy. Takovy projekt Apollo byl sveho casu velice plodnym tvurcem pracovnich mist.

quote:

, několikanásobně nákladnější, než provoz ISS.



Tady bych byl opatrny se sluvkem nekolikanasobne drazsi.
Lunarni stanice muze najit masivni vyuziti hned od zacatku a po deseti letech jejiho provozu budou mit vedci v ruce nepreberne informaci, zatimco vyuziti ISS nabiha velice velice pomalu i po deseti letech.

quote:

Myslím si osobně, že kolem nových letů k Měsíci byla vytvořena atmosféra podobná té z března 1969 , když poprvé odstartoval nadzvukový dopravní letoun Concorde. Nadšení, euforie a představa, že nadzvuková civilní letecká doprava se nyní masívně a nezadržitelně rozšíří po celém světě...



Nemel jsem ten pocit. Spise mi to prijde ze NASA zoufale hleda duvod k existenci pilotovane kosmonautiky. Vsechno zacalo Columbii a poznanim, ze STS neni udrzitelny system.
NASA vizionarsky pochopila, ze cestu na LEO jsou schopny zabezpecit partneri (soukromnici nebo cizi agentury) a ze NASA by mela udelat neco co neumi nikdo jiny.
Myslim ze to bylo spravne rozhodnuti, otazka je zdali je toho NASA a USA jeste schopno. Uvidime.

Concorde bych spise prirovnal ke Space Ship One, ktera byla ohrome popularni, ale po ctyrech letech stale jaksi cekame na operacni nasazeni a nejake rozumne vyuziti. Cekat muzeme klidne jeste dalsich par let. A s globalni krizi muze Branson velice rychle zjistit ze ani zajem neni co se cekalo (zatimco Rutan uz zjistil ze raketa neni to same jako letadlo).
 
08.12.2008 - 11:44 - 
quote:

Concorde bych spise prirovnal ke Space Ship One...


Jen zopakuji údaj, že Concorde má nalétáno přes 200000hodin v běžném letovém provozu, opět tedy srovnáváte nesrovnatelné...
 
08.12.2008 - 11:47 - 
quote:
quote:

Concorde bych spise prirovnal ke Space Ship One...


Jen zopakuji údaj, že Concorde má nalétáno přes 200000hodin v běžném letovém provozu, opět tedy srovnáváte nesrovnatelné...


Spis jsem mel na mysli to ocekavani jake SS1 a Concorde (i STS) sveho casu vyvolaval.
Ares zadne ocekavani zda se nevyvolava a tezko tedy muze nekoho zklamat.
 
08.12.2008 - 11:56 - 
quote:
Mám pocit, že kyvadlová doprava Země - Měsíc za pomoci raket Ares I a V má vážné slabiny a že může lehce skončit jako Concorde.


Nevim jestli lze mluvit o kyvadlove doprave. Lunarni zakladna by mela mit podobu nahromadeni techniky na prihodnem miste, tak aby mohla byt vyuzita jakokoliv posadkou ktera tam pristane.
Posadka nebude sedet na zadku v modulu a bezcilne krouzit a vyuzivat prosteho faktu dlouhotrvajici beztize.
Naopak posadka bude chodit na prochazky a sbirat material a zkoumat clenite okoli. Az vsechno prozkouma sbali saky paky a prenecha zkladnu automatum. Predpokladam ze lunarni zakladna bude casteji bez posadky nez s ni.

Faktem je ze obri Ares V je pro stavbu takoveto zkladny idealni. Musime doufat ze nejakeho experta zase nenapadne stavet zakladnu z malych kousku a rucne je montovat dohromady.
 
08.12.2008 - 13:59 - 
quote:
nelze srovnávat Concorde a TU-144, Concorde má nalétáno přes 200000! hodin v běžném provozu: http://www.skyfliers.com/conkonec.php , TU-144 byl proti tomu naprosto nepoužitelný, jen 55 letů s pasažéry. Pravdou však je, že Concorde byl neúnosně drahý.
Práve o tom to je. Sovieti zrejme veľmi rýchlo zistili, že ekonomika prevádzky supersonikov je katastrofálna - ceny leteniek na Concord boli značne vysoké, napriek tomu sa našlo relatívne dosť bohatých cestujúcich, ktorý ju boli schopný a ochotný zaplatiť. V podmienkach ZSSR nebol ekvivalentnú (ekonomickú) sumu za letenku schopný zaplatiť nikto, takže letenka by musela byť prakticky dotovaná Aeroflotom - bola to teda čistá strata. Takže akonáhle sa vyčerpal propagandistický potenciál, "pravidelná" letová prevádzka Tu-144 s cestujúcimi bola ukončená. Ďalší problém je, že v rámci ZSSR neexistovala ani potenciálne linka, kde by sa dala nadzvuková preprava rozumne uplatniť a dalo by sa to nejak ekonomicky zdôvodniť rýchlosťou prepravy a na priamu linku Moskva - Vladivostok zasa nestačil dolet.
Pokiaľ sa pozerám na údaje o prevádzke Concordov z linku - pre väčšinu strojov vychádza priemerné prevádzkové vyťaženie za zhruba 28 rokov na menej než jeden let a niečo cez dve letové hodiny denne.

quote:
Ares zadne ocekavani zda se nevyvolava a tezko tedy muze nekoho zklamat.
Problém je, že zrejme neexistuje "plán B" - ak Ares krachne z akéhokoľvek dôvodu, USA zostanú bez možnosti pilotovaných letov vo vlastnej réžii - a podľa skúseností z iných projektov môžu ľahko stratiť niektoré potrebné technologické znalosti a schopnosti v oblasti pilotovaných letov.

quote:
Lunarni zakladna by mela mit podobu nahromadeni techniky na prihodnem miste, tak aby mohla byt vyuzita jakokoliv posadkou ktera tam pristane.
Dovezené diely budú musieť byť nejak prepojené (rozvody energie, informačný systém, systémy zabezpečenia životných podmienok...), v opačnom prípade to stráca zmysel a je z toho akurát skladisko.
quote:
Posadka bude chodit na prochazky a sbirat material a zkoumat clenite okoli. Az vsechno prozkouma sbali saky paky a prenecha zakladnu automatum. Predpokladam ze lunarni zakladna bude casteji bez posadky nez s ni.
Cieľom by mala byť trvalo alebo aspoň dlhodobo obývateľná stanica. Pokiaľ majú prevážnu väčšinu práce vykonať automaty, bolo by možno lepšie prenechať im celú prácu a ušetriť tak všetky náklady spojené s pobytom ľudí.
Otázkou potom tiež je, čo je vlastne cieľom - prieskum Mesiacu, nejaké "ekonomické" využitie Mesiacu alebo vybudovanie trvale obývanej/obývateľnej základne.
 
08.12.2008 - 14:26 - 
quote:


quote:
Ares zadne ocekavani zda se nevyvolava a tezko tedy muze nekoho zklamat.
Problém je, že zrejme neexistuje "plán B" - ak Ares krachne z akéhokoľvek dôvodu, USA zostanú bez možnosti pilotovaných letov vo vlastnej réžii - a podľa skúseností z iných projektov môžu ľahko stratiť niektoré potrebné technologické znalosti a schopnosti v oblasti pilotovaných letov.



Otazka je jestli plan "B" potrebuji.
Ares1/Orion k ISS samozrejme muze krachnout pokud politici odpiskaji VSE. Orion je pro ISS predimenzovany a Ares lze nahradit pomoci EELV.
Nemyslim si ale ze by Ares mohl krachnout z ciste technickych duvodu. Je to proste jen dalsi raketovy system jakych bylo uz vyvinuto mnoho. Jedine co je na nem zajimaveho je, ze lide poleti na nejvetsim vyvinutem SRB.

quote:

quote:
Lunarni zakladna by mela mit podobu nahromadeni techniky na prihodnem miste, tak aby mohla byt vyuzita jakokoliv posadkou ktera tam pristane.
Dovezené diely budú musieť byť nejak prepojené (rozvody energie, informačný systém, systémy zabezpečenia životných podmienok...), v opačnom prípade to stráca zmysel a je z toho akurát skladisko.



Propojovani rozvodu energii a komunikaci (kabely) je velmi velmi jednoduche. Rozvody kapalin se delaji trosku obtizneji, ale stale to neni slozite a bezne pouzivane pri podmorskych stavbach treba i v hloubce nekolika kilometru. Vse co je treba udelat je pocitat s tim pri navrhovani.

Pri propojovani systemu zabezpecovani ziv podminek bych byl velice opatrny. Pokud se budou pouzivat cca 20t moduly, tak kazdy modul proste jen muze mit svuj vlastni system a propojky muzou byt jen nouzove nebo i vubec.

Dulezite bude, aby ty systemy byly vzajeme zamenitelne se spolecnymi soucastkami pro snadnou udrzbu.

quote:

quote:
Posadka bude chodit na prochazky a sbirat material a zkoumat clenite okoli. Az vsechno prozkouma sbali saky paky a prenecha zakladnu automatum. Predpokladam ze lunarni zakladna bude casteji bez posadky nez s ni.
Cieľom by mala byť trvalo alebo aspoň dlhodobo obývateľná stanica. Pokiaľ majú prevážnu väčšinu práce vykonať automaty, bolo by možno lepšie prenechať im celú prácu a ušetriť tak všetky náklady spojené s pobytom ľudí.
Otázkou potom tiež je, čo je vlastne cieľom - prieskum Mesiacu, nejaké "ekonomické" využitie Mesiacu alebo vybudovanie trvale obývanej/obývateľnej základne.



Ja osobne nevim jestli ma trvale obyvani lunarni stanice smysl. To zrejme vyplyne az z vyzkumu. Bylo by samozrejme lepsi postavit stanici aby se dokazala starat sama o sebe s obcasnymi navstevami lidi.

Pokud lide nebudou moci prijet, stale tak bude mozno delat uzitecnou vedu. Treba rover bezne vyuzivany pro lidskou posadku bude moci jet na obhlidku terenu rizeny dalkove nebo tak neco.

Pokud vsak stanice bude pouze automaticka pak riskujete, ze se nekde neco zasekne a bude nutno vyrabet nejake "humanoidni roboty" aby to dali dohromady.
Je ale fakt, ze pokud je system navrzen robot friendly, pak lze roboticky vyresit skoro vsechno.
 
08.12.2008 - 14:29 - 
"Lidí na Zemi přibývá"
Nez se tyto veci uskuecni - kam stejne vzdy na zacatku poleti z ekonomickych duvodu velmi omezna skupina (na zmenseni poctu lidi na zemi to bude mit vyznam zcela zanedbatelny) - davno bude zakonem zavedena tvrda regulace porodnosti a tvrde opatreni (vcetne soudem narizene sterilizace) na jeji dorzovani jako jedina realna pouzitelna cesta.
 
08.12.2008 - 14:37 - 
quote:
"Lidí na Zemi přibývá"
Nez se tyto veci uskuecni - kam stejne vzdy na zacatku poleti z ekonomickych duvodu velmi omezna skupina (na zmenseni poctu lidi na zemi to bude mit vyznam zcela zanedbatelny) - davno bude zakonem zavedena tvrda regulace porodnosti a tvrde opatreni (vcetne soudem narizene sterilizace) na jeji dorzovani jako jedina realna pouzitelna cesta.

To možná v diktaturách jako třeba v Číně, ale ne v civilizovaném světě. Můžete mnohočetné rodiny znevýhodňovat finančně, ale zakázat s tou sterilizací jste dost mimo. Můj názor.
Jinak o tom osidlování jsem neměl na mysli průkopnické výpravy (kolumbovské cesty) v horizontu 30-70 let, ale reálné osídlení, opravdu situaci až za několik málo sto let
A k tomu dojde. Vsaďte se.
 
08.12.2008 - 17:42 - 
Domnívám se, že kolonizovat nehostinné světy jako je Mars nebo Měsíc je čirý nesmysl.Na naší zemi jsou velké části celých kontinentů prakticky neobydlené / Sahara, Austrálie, Sibiř, Grónsko, sever Kanady. Jistě je jednodušší přivést vodu na Saharu, nebo postavit na Sibiři, či v Grónsku vyhřívaný skleník, než se o totéž pokoušet na Marsu bez husté atmosféry.
Kolonizace jiného vesmírného tělesa dle mého názoru přichází v úvahu v horizontu tisíce let, který je dán schopností cestovat mezi hvězdami a nalezením planety u jiného slunce podobné Zemi, čili obyvatelné.
Pokud se týče přibývání lidí tak nelze pokračovat do nekonečna. Jakmile třetí svět dosáhne určitého stupně vývoje srovnatelného s vyspělým světem, jeho populační exploze se zastaví, obecně platí, čím civilizovanější stát, či národ, tím menší růst jeho populace, či dokonce se demografická křivka obrátí. Nemusíme chodit daleko, u nás bez přílivu emigrantů by počet obyvatel stagnoval, či spíše klesal.
 
08.12.2008 - 18:17 - 
Naprosto souhlasim s Davidem.

Na Zemi je spousta mista ke kolonizovani, pokud vam v tom nezabrani zeleni teroriste se zbrani (ci sbirkou zakonu) v ruce.


Kolonizace cizich svetu nebude zrejme trvat v radu stovek let, ale spise tisicu let. Takova kolonizace Slunecni soustavy se stovkami planet a mesicu a s miliardami mensich objektu je dost prace ne nekolik pristich tisicileti.

To ze dana populace jen roste neni pravidlem. U lidi je to spise dusledkem inovativniho zvysovani zdroju. Jenomze v soucasnosti spise sledujeme, ze dostupnost zdroju se zacina snizovat.

Tudiz zakonite dojde ke snizeni spotreby nebo ke snizeni populace. K obojimu uz v minulosti spoustakrat doslo, tudiz je to mozne ocekavat i nyni.

Samozrejme ze uspesnejsi byly vzdy civilizace, ktere nesnizovali populaci nebo spotrebu, ale zvysovaly sve surovinove zdroje. Myslim ze zijeme opet v zajimavem stoleti.




 
08.12.2008 - 20:37 - 
quote:
Soudem narizena sterilizace možná v diktaturách jako třeba v Číně, ale ne v civilizovaném světě.

V USA se soudem nařízené sterilizace děly, v 30.-50. letech. Pravda je, že majetných a vzdělaných bělochů se netýkaly. Ale možná USA a třeba Švédsko není civilizovaná demokracie, že.

Jinak masová kolonizace Marsu v dohledné budoucnosti je představitelná leda bakteriemi a podobnou žouželí.
 
09.12.2008 - 14:20 - 
quote:
quote:
Soudem narizena sterilizace možná v diktaturách jako třeba v Číně, ale ne v civilizovaném světě.

V USA se soudem nařízené sterilizace děly, v 30.-50. letech. Pravda je, že majetných a vzdělaných bělochů se netýkaly. Ale možná USA a třeba Švédsko není civilizovaná demokracie, že.

Jinak masová kolonizace Marsu v dohledné budoucnosti je představitelná leda bakteriemi a podobnou žouželí.


Ono taky s tou regulaci porodnosti se pujde hlavne v rozvojovem svete - neni proste mozne, aby mela zena co nema co do ust pro 2 deti a natahovala ruku pro pomoc k humanitarnim organizacim mela pak jeste dalsi 3 deti - celkove chtela tak pomoc pro svcyh 5 deti.
Ani zde v CR si nemuzu poridit 5 deti - anizch bych jsem se dostal do velmi zavaznych finnacnich problemu - pokud jsem prumerny obcan. Ta zena je tam ma hlavne z toho duvodu, aby se mela ve stari dobre - vic deti vice jidla od nich pak dostane ve stari.

Bude naprosto nezbytne, aby zena ktera nema na jidlo pro sve 2 deti si mohla v klidu porizovat dalsi. To musi byt jednoznacne trestne jako vrcholna neodpovednost a bude se humanitarni pomoc jasne rozdelovat - 2 zijici (ne narozene rozlisuji) plna pomoc na slusnejsi uroven vcetne skolniho vzdelani - 3 dite porizene, kdyz jiz na sve dosavadni dostavala jidlo z pomoci - pomoc pro moznost chozeni do skoly zustane pro veschny - jen se uroven pomoci zmensi natolik, ze budou na tom o poznani hur - a zde jsem jednoznacne pro sterilizaci - coby hlavni nastroj trestu pro ni.

Pokud se narodi 3 dite jako prokazatelne obet znasilneni (narodi se ji mimo jeji vuli) tak tyto sankce se vuci ni uplatnovat nebudou -bude dusledne stihan (vezenim) ten kdo ji to zpusobil.
 
<<  62    63    64    65    66    67    68  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.546318 vteřiny.