Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  68    69    70    71    72    73    74  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
18.3.2009 - 20:52 - 
Kdyby jen na hlavu... 
18.3.2009 - 22:31 - 
quote:
Síce staviaš históriu sveta na hlavu, ale to je tvoja vec.


Stalin prokazatelne planoval a chtel 3. svetovou valku - on proste touzil po svetovlade - to se pak po je jeho smrti zrejme zmenilo - zde jiz tak dobre inforamce nenam.
 
19.3.2009 - 00:36 - 
quote:
Combat experience in World War II shaped the concepts contained in Pincher, the first plan produced for hostilities against the Soviet Union.
In four draft plans produced between April and June 1946, the primary task “was a prompt strategic air offensive” that would “destroy the Soviet war-making capacity.” The bomb would be critical because the United States in 1946 held sole ownership of atomic weapons, which produced a distinct advantage. War would be total. To destroy the Soviet will to resist would require first destroying the effectiveness of the Soviet war machine.
quote:
In November 1947 the chiefs approved war plan Broiler. Like its predecessor it relied on an early atomic campaign and advanced bases to launch an air offensive. But where Pincher had assumed that massive force requirements would be met, Broiler reflected the reduced resources available in 1948.
The Broiler target lists still emphasized industrial systems. The plan did acknowledge that atomic attacks on urban industries would kill many civilians and destroy political control centers. Suffering by the civilian population was seen as a bonus. The primary objective was destruction of Soviet war-making capacity.
quote:
In 1948, in the Crankshaft war plan, the Joint Chiefs made important modifications. With regard to taking the war to the Soviet Union, Crankshaft demonstrated remarkable continuity with Broiler and Pincher. It called for “an air offensive against vital strategic elements of the Soviet war-making capacity.”
A dalo by sa pokračovať... Vojnové plány USA boli a zrejme aj sú pomerne pravidelne obnovované.
Serióznejšie odkazy na podobné sovietske vojnové plány akosi stále chýbajú (tu samozrejme, toto nie je vojenské fórum, ale oni chýbajú aj akosi všeobecne - aj na válečníckych fórach). Všetko zostáva v rovine nepodložených tvrdení "Stalin chcel", "Stalin plánoval" - samozrejme chcieť mohol, ale nebol úplný blbec a musel brať do úvahy reálny stav vecí a prípadné plány tomu prispôsobiť. Po skončení vojny boli podstatne dôležitejšie práce na obnove národného hospodárstva a vnútornej stabilizácii pomerov v krajine, to predstavuje základnú podmienku pre prípadnú ďalšiu vojnu - mať zaistené vlastné zdroje a k tomu aj dostatočné rezervy "všetkého".

Do Stalinovej smrti mohli byť zvažované vojnové plány maximálne tak v čisto teoretickej rovine - sovieti nemali žiadne kapacity na praktické ohrozenie svojho najvážnejšieho protivníka, USA, takže vojnu mohli viesť maximálne na pevnine - v Európe, prípadne v Ázii, kým USA zo svojich predsunutých základní v rovnakých oblastiach boli jadrovými zbraňami schopné ZSSR zasiahnuť. Za takýchto podmienok museli počítať ďaleko skôr s obranou, než s útokom, pretože boli v postavení významne slabšieho hráča - mohli zničiť protivníkov tretej kategórie v podobe európskych krajín, ale protivníka prvej kategórie v podobe USA nedokázali ani hodnoverne ohroziť (počet strategických lietadiel s potrebným doletom bol aj pre "jednocestnú" misiu žalostne nízky).

Až Stalinov následník Chruščov získal reálny prostriedok na zasiahnutie USA a až v roku 1958 - práve v podobe rakety R-7.
Ale hrozba samotná nestačí, do novín sa dá napísať čokoľvek. Bola potrebná nejaká "demonštračná" akcia, ktorá by "hodnoverne presvedčila" USA, že sovieti neblufujú a raketu potrebnú na dosiahnutie územia USA s jadrovou náložou dostatočnej sily skutočne vlastnia - a touto demonštráciou sa stalo práve vypustenie prvého Sputniku.
Takže Sputnik nebol len "darček pre Koroleva", ale aj dobre prekalkulovaná vojenská akcia - jasná demonštrácia sily a schopností a odkaz USA že už nie sú v prípade odvety nedosiahnuteľné.

[Upraveno 19.3.2009 poslal Alchymista]
 
19.3.2009 - 08:24 - 
Tohle sem nepatří, takže administrátor by měl přesunout asi 10 výše uvedených názorů na diskusi politické souvislosti kosmonautiky.
R-12 měla dolet 2100 km a do služby vstoupila až v březnu 1959, rok a půl po Sputniku. R-16 byla vyvíjena, ale 1. pokus o start skončil smrtí Nedělina a 100 dalších až v říjnu 1960, první úspěšný start 2.2.1961, 3,5 roku po Sputniku, dlouho po zvládnutí technologie návratu. Stalin nechtěl světovou válku, ale chtěl udržet to co měl i za cenu války, plus snaha zmocnit se Berlína, Řecka, Rakouska, Japonska, Koreje atd. byla jeho dalšími (činy prokázanými) cíly. USA neměly kvůli odzbrojení (pouhých 5 divizí proti 50 sovětským v Evropě a dalším 50 na Ukrajině) jinou šanci odrazit případný útok než použití jaderných zbraní. Plán na zničení SSSR nebyl nic jiného než jeden z mnoha plánů, jaké má každý stát, vzhledem k masivní převaze konvenčních sil pochopitelný.
 
20.3.2009 - 11:05 - 
quote:
Stalin nechtěl světovou válku, ale chtěl udržet to co měl i za cenu války, plus snaha zmocnit se Berlína, Řecka, Rakouska, Japonska, Koreje atd. byla jeho dalšími (činy prokázanými) cíly.


... Řecka, Japonska ... činy prokázanými ... K tomu máte zdroje? Jiné než z sci-fi - alternativní historie?

Lidi, když se držíte vesmíru, píšete rozumně, ale když diskuze sklouzne mimo ...
 
20.3.2009 - 13:47 - 
U Japonska jsem to přehnal, tam japonští komunisté příliš podpory z SSSR neměli, ale za Řeckem si stojím (občanská válka 1944-49). Takže 80%, nemám se za co omlouvat. 
20.3.2009 - 14:49 - 
Omlouvat se? Komu? Jak vypadal státní znak oné velmoci snad všichni víme(byl tzv. všeříkající) 
21.3.2009 - 11:24 - 
quote:
U Japonska jsem to přehnal, tam japonští komunisté příliš podpory z SSSR neměli, ale za Řeckem si stojím (občanská válka 1944-49). Takže 80%, nemám se za co omlouvat.


Ale mě zajímají kde se berou vaše informace, ne omluva, chtěl jsem se poučit a případně převzít Váš náhled.

Ad Řecko: Pokud vím tak občanskou válku vyprovokoval Churchill, když ve 44 začal střílet levé aktivisty během "svobodných" voleb. Přičemž Stalin jednoduše hodil Řeky přes palubu, bez jakékoliv pomoci, s tím že jsou v britské zóně vlivu. Proto jsem zvědavý na Stalinovy "prokázané činy" směřující k uchopení moci v Řecku.

 
21.3.2009 - 13:42 - 
quote:

Nakonec se dozvíme jaká to byla zrůda ten Churchill a z báťušky bude nakonec lidumil, že soudruhu Nováku? oni vůbec ruští ilegálové nepůsobili v celé východní a střední Evropě, oni nic nikde nerozpoutali, to ten zlý Winston, že? navíc kosmické téma jako hrom..... [Upraveno 21.3.2009 poslal dubest]
 
22.3.2009 - 09:06 - 
quote:
quote:

Nakonec se dozvíme jaká to byla zrůda ten Churchill a z báťušky bude nakonec lidumil, že soudruhu Nováku? oni vůbec ruští ilegálové nepůsobili v celé východní a střední Evropě, oni nic nikde nerozpoutali, to ten zlý Winston, že? navíc kosmické téma jako hrom..... [Upraveno 21.3.2009 poslal dubest]


Děkuji, že jste se slušností a korektností pro Vás typickou uzavřel téma.
 
22.3.2009 - 11:06 - 
Jo tak nekorektnost je Vaším argumentem, to je až dojemné. Tak pěknou neděli a více ke kosmickým tématům. 
22.3.2009 - 11:56 - 
Podívejte se pro uklidnění na katalog firem seznamyfirem.cz  
22.3.2009 - 18:58 - 
quote:

Ač Klausíka nemám moc v lásce, musím ocenit jeden jeho návrh , zákon o vyrovnaném rozpočtu byl jeho nejlepší nápad za dob jeho působení. Škoda že neprošel. Možná by inspiroval i velké ekonomiky, ale to je zřejmě naivní představa.


Ja bych jen dodal ze z ustavnepravniho hlediska by tento zakon mohl zmenit jakykoliv dalsi zakon, treba i patricna ustanoveni v navrhu kazdorocniho rozpoctoveho zakona by mela stejny efekt. Vlada je totiz dle Ustavy odpovedna v teto veci pouze dolni komore. Takze ve vysledku by ten zakon zakon o vyrovnanem rozpoctu nic neresil.
 
22.3.2009 - 22:59 - 
quote:
quote:

Ač Klausíka nemám moc v lásce, musím ocenit jeden jeho návrh , zákon o vyrovnaném rozpočtu byl jeho nejlepší nápad za dob jeho působení. Škoda že neprošel. Možná by inspiroval i velké ekonomiky, ale to je zřejmě naivní představa.


Ja bych jen dodal ze z ustavnepravniho hlediska by tento zakon mohl zmenit jakykoliv dalsi zakon, treba i patricna ustanoveni v navrhu kazdorocniho rozpoctoveho zakona by mela stejny efekt. Vlada je totiz dle Ustavy odpovedna v teto veci pouze dolni komore. Takze ve vysledku by ten zakon zakon o vyrovnanem rozpoctu nic neresil.


Resil - proste by musela obejit neco na cem se usnesla drive poslanecka snemovna - proste jsane tak dat najevo, ze to nebude dal respektovat a hodla to proste zmenit.
 
23.3.2009 - 00:30 - 
quote:
quote:
quote:

Ač Klausíka nemám moc v lásce, musím ocenit jeden jeho návrh , zákon o vyrovnaném rozpočtu byl jeho nejlepší nápad za dob jeho působení. Škoda že neprošel. Možná by inspiroval i velké ekonomiky, ale to je zřejmě naivní představa.


Ja bych jen dodal ze z ustavnepravniho hlediska by tento zakon mohl zmenit jakykoliv dalsi zakon, treba i patricna ustanoveni v navrhu kazdorocniho rozpoctoveho zakona by mela stejny efekt. Vlada je totiz dle Ustavy odpovedna v teto veci pouze dolni komore. Takze ve vysledku by ten zakon zakon o vyrovnanem rozpoctu nic neresil.


Resil - proste by musela obejit neco na cem se usnesla drive poslanecka snemovna - proste jsane tak dat najevo, ze to nebude dal respektovat a hodla to proste zmenit.


Ano, resila by to tak, ze by prijala novy rozpocet.. protoze ten novy rozpoctovy zakon by bud vyslovne nebo implicitne zrusil ustanoveni o zakazu deficitnich rozpoctu. Nejjednodussi zpusob: stacilo by navrhnout a pak v dolni komore prosadit deficitni rozpocet :-) Na to, aby takovy antideficitni zakon mel nejaky smysl, musela by se menit Ustava. Ale to je jen odbocka od tohoto tematu dokazujici, kam az muze cloveka zahnat politika :-)
 
24.3.2009 - 12:22 - 
quote:
... a bez základen na Měsíci či na Marsu se žít dá (to konečně i bez ISS).

odpoved: no pokud jsi opravdu presvedcen o tom co jsi zde vyse napsal, tak te lituji - mam na vec jiny nazor. Bez letu s lidskou posadkou a exploaratace blizkeho a casem i vzdaleneho vesmiru je premnozene a konzume expandujici lidstvo temer jiste odsouzeno k zaniku asi jako kvasinky v lahvi s roztokem cukru v lepsim pripade k postupne degeneraci na vybydlene, spotrebovane a casem i nenapravitelne znicene planete.


A není to snad pravda? Samozřejmě, že je.
A pokud už tak dojemně vykládáš o "vybydlene, spotrebovane a casem i nenapravitelne znicene planete", tak by ses měl starat hlavně o to, abychom nevybydleli další planety...

Pokud už přijmeme logiku, IMHO silně scifoidní, že budoucnost lidstav je v kosmu. Osobně jsem přesvědčen, že nejméně další století se na orbitu a dál dostanou jednotlivci ročně. V nejlepším případě desítky. Terraformace Marsu je scifi úplné, o Venuši nemluvě. I Antarktidu zkoumají stovky lidí - a to je mnohem méně nepřátelská než vesmír. Ale stačí to...
 
29.3.2009 - 17:33 - 
Zajímavý postřeh z rozhovoru s průmyslovým designérem Janem Čtvrtníkem z

http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/165008-navrhar-roku-2008-jan-ctvrtnik-nasa-je-hardcore-industrialni-design.html

Pracoval jste také pro NASA. To musela být nadpozemská zkušenost.
Doslova! NASA má lesk fantastické organizace, kde se dělají úžasné věci. Ono to tak ale není. NASA, to je hardcore industriální design. Jestli se v Ikea počítá, kolik kusů se vejde na paletu, tak v NASA se počítá, kolik kilo vzduchu se vyveze na oběžnou dráhu.

Ptali jsme se například, proč jsou nádrže na kapalné palivo oranžové, když bývaly bílé. Říkali nám, že barva na ně váží asi dvě a půl tuny, a tak je přestali natírat a radši vynesli víc nákladu. Následovalo ovšem to, že se oranžová izolační pěna díky akustickému třesku při dosažení rychlosti zvuku začala loupat, odpadávat a ničit ochranný štít, protože nebyla ničím zpevněná a chráněná. Tak museli vymyslet pěnu novou.

 

____________________
Áda
 
30.3.2009 - 08:00 - 
To je typická ukázka toho, že raketoplán k dopravě nákladů na oběžnou dráhu není vhodný. Když raketoplán, tak v sovětské koncepci, t.j. jednou raketoplán, jednou 100 tun nákladu."Šetření" na barvě stálo 7 lidských životů, když ovšem pominu nepochopitelnou lehkomyslnost ohledně tepelného štítu, který musí překonat nápor atmosféry jak nahoru tak dolů a kolize s odpadávací tepelnou izloací hlavní nádrže, jejímuž odpadávání asi nelze dost dobře zcela spolehlivě zabránit.
Zajímalo by mne, zda existuje někde statistika kolik bylo při jednotlivých letech raketoplánu dopraveno nahoru nákladu, myslím takového, který nebyl součástí provozu letounu, t.j. umístěného v nákladovém prostoru.
 
30.3.2009 - 12:07 - 
Stav dnešní pilotované kosmonautiky je pozvolným úpadkem. Proč ? Protože jsme už dávno narazili na hranice, které nám umožňuje fyzika. Z propagačních důvodů se letělo na oběžnou dráhu, na Měsíc. A z propagačních důvodů existuje kosmická stanice, a nejiné důvody jsou v avizovaných plánech. Ve skutečnosti jejich přínos (i technologický) je již jen minimální. Veškeré pokusy nebo výrobu na oběžné dráze můžeme buď automatizovat, nebo obsluhovat dálkově. Jaký smysl by měla základna na Měsíci (myslí si snad někdo naivně, že to bude začátek kolonizace ?), když jeho průzkum můžeme efektivně provádět pomocí pojízdné laboratoře dálkově řízené prakticky v reálném čase 24 hodin denně, kdy dnešní spojové a počítačové možnosti dovolují, aby si zkušený geolog nasadil obrazovkové brýle a další atributy virtuální reality a mohl podle libosti obracet kdejaký kámen, oklepat jej a případně uložit do torny na vzorky, o nic hůře, než kdyby se tam lopotil ve skafandru? Lety s lidskou posádkou odebírají prostředky tolik potřebné pro výzkum pomocí bezpilotních sond, které jsou stále dokonalejší. Musíme si položit základní otázku, čeho chceme dosáhnout. Já se domnívám, že důkladný průzkum sluneční soustavy je důležitější, než nějaká uplácaná cesta na Mars. Perspektiva, samozřejmě, kdesi v budoucnosti, bude i v lidské přítomnosti na místě, ale za úplně jiných podmínek, a za předpokladu, že se snad podaří zlomit nešťastné omezení fyzikálně-techologické. Bohužel, ani v toto nedoufám, protože není ani náznak toho, že bychom mohli doufat, že dopravní systémy budou jiné, než jen trochu vylepšený čínský vynález rakety. Všechny ty iontové, plazmové, plachetní a jiné pohony jsou skvělé pro trochu rychlejší dopravu bezpilotních sond, ale jinak nic moc. Potřebujeme pracovat s jinými výkony, potřebujeme účinný systém převodu výkonu na rychlost reakční látky, materiály s dokonalou odrazivostí, s o mnoho řádů vyšší tepelnou odolností, atd. Bohužel není dosud ani náznak naděje, že se něco takového podaří, obávám se dokonce toho, že to ani možné není. A bez toho není naděje na skutečnou meziplanetární dopravu, na skutečnou kolonizaci, o mezihvězdných cestách nemluvě. 
30.3.2009 - 13:11 - 
Naprostý souhlas. Kosmické lety člověka jsou poplatné odvěké touze člověka drát se vpřed. Je však nutné někdy zabrzdit a jakoby perspektivní směr opustit. Příkladem je nadzvuková civilní doprava a nakonec i sovětský/ruský přístup k letům na Měsíc a raketoplánu, od obého ustoupili, ačkoli klidně mohli v obou programech pokračovat. ISS je projekt politický, praktický význam nemá valný a vše co se tam dělá a bude dělat bylo možné realizovat stokrát, možná iněkolik setkrát levněji ve stanicích třídy Skylab.
Pilotovaný program je však artibutem velmoci a atributem supervelmoci je takový, který jiné velmoci nemohou realizovat.
Jaký politický dopad takový výkon má předvedli sověti s Gagarinem a posléze i amíci a Armstrongem. Proto chápu USA o snahu postavit opět měsíční, resp marsovsou loď.Let člověka na Mars však nemá žádný význam, snad by byl potřebný, kdyby se tam našel konečně mimozemský život, ale šutry tam mohou klidně zkoumat automaty a přivézt je též dokážou.
ISS svou mezinárodností nijak ke zvýšení národní prestiže účastníků, ba právě naopak. Jakmile USA nebude mít raketoplán budou tam z milosti trpěni a bez operační kosmické pilotované lodi klesnou někam na úrověń Iráku a navíc se budou bát rozlobit Putina, což jistě velmi potěší jejich nepříznivce.
 
30.3.2009 - 13:37 - 
Pořád to omíláte dokola, na to lze říct jen kdyby chyby:), prostě v době stavby stanice tu byl STS a ruské rakety, jediná metoda jak postavit společnou orbitální stanici, Saturn V nebyl tak co to podesáté opakovat, že by se na to hodil líp, nebyl a vyřízeno. Mně se taky líbil Skylab ohromně, škoda, že k němu Shuttle neletěl. Ale ta zaujatost proti ISS je až podivná, Vy víte jaká věda se tam konkrétně dělá? Víte? Nadával bych na ISS jen v případě , že by mi bylo jasné, že nebude mít přínosné vědecké využití. Že je děsně drahá mě vůbec nezajímá, drahého toho je víc..Vím jen to, že se stanice dostavuje a je tam už dost modulů, takže pro vědeckou práci prostoru habaděj. Tvrdit dopředu, že je stanice k ničemu je nesmysl. 
30.3.2009 - 13:50 - 
Nenazval bych stav současné kosmonautiky úpadkem, ale poznáváním hranic fyzikálních a finančních. A ty jsou velice tvrdé. Překračovat nejdou. Ještě ty peníze snad ale fyziku a její zákony neobejdeme!!!
ISS má své místo v kosmonautice, je to práce v novém, stále nám neznámém a velmi nepřátelském(proti člověku a jeho technice)prostředí. Člověk se v něm pomalu zabydluje. ISS ANO!
Lety na Měsíc a Mars? To je horší, opět omezení fyzikalní a ekonomická. PRACHY! Moc peněz do toho a jejich přínos? Je či bude vůbec nějaký? Kdo je dá na něco tak nejistého. Možná Orion doletí až na Měsíc, kdy a proč? Nejsem velkým optimistou ale rád bych se toho dočkal, jsa fanouškem pilotované kosmonautiky!
 
30.3.2009 - 15:04 - 
Vážený pane Bejčku, zkuste mi prosím - když pominu testování vlivu prostředí na ISS na člověka - říci, které práce, či experimenty - by bylo nutné provádět na místě přítomnou obsluhou. ISS je jen bezednou studnou na peníze. Zabydlování se na ISS? možná nabité částice kosmického záření částečně odvádí magnetické pole Země, ale RTG a tvrdé gamma ať již ze slunce, nebo ze záblesků určitě není tím pravým, co je dobré testovat na lidech. Na Měsíci i na Marsu je to ještě horší, při dlouhém letu těmi skořápkami, které máme k dispozici, je to vyslovený hazard. A beztížný stav není nic ani zdravého, ani příjemného. Relativně bezpečný a dobrý planetolet bude, až bude posádka mít kolem v plášti několik metrů vody nebo technologie a umělou gravitaci rotací. Ale takový stroj jen tak nepostavíme. Takže, absolutní přednost mají bezpilotní, čím dál lepší sondy. Ostatně, chceme především zkoumat, je toho dost - kromě Marsu bych viděl asteroidy, Titan, Enceladus, Europu, Ganymeda. Na Měsíc? klidně bychtu radost přenechal Číňanům, kteří se chtějí předvést, dříve, než pochopí, že je to slepá cesta. Pilotovaná kosmonautika je jen nadšení lidí s klapkami na očích. 
30.3.2009 - 15:05 - 
"aby si zkušený geolog nasadil obrazovkové brýle a další atributy virtuální reality a mohl podle libosti obracet kdejaký kámen, oklepat jej a případně uložit do torny na vzorky, o nic hůře, než kdyby se tam lopotil ve skafandru? "


"obracet kdejaký kámen" - takove schopnosti roboticke nastroje nemaji podle mych informaci ani na Zemi.

Uz jsem to tady nekde psal - toto proste nejde tak jednoduse jako zde na Zemi - zpozdeni radioveho signalu je 1 sekunda pri spojeni z Mesicem - tedy pohnete rukou a ta zacne, az za 1 sekundu reagovat a signal z kamery s touto reakci dostanete, az za dalsi sekundu - tedy az 2 sekundy se dozvite jak se ruka zacal otacet - a to jiz dela ted 2 sekundy - takze je prave ted jiz otocena uplne jinam.

A na Marsu je to zpozdeni jiz snad bezne vic nez 20 minut co vim.

A schopnosti sond jsou dnes spise na moznostech roboticke lopatky sondy Phonenix - jak dlouho trvalo nakopat vzorky k analyze a dopravit je do analyzatoru.

A rovnez neni jednoduche diky rotacim a vzdalenostem vubec spojeni s Marsem delsi dobu udrzet.
 
30.3.2009 - 15:11 - 
Jste doplnim a opravim ruka se pohybovala zatim sice jen 1 sekundu, ale obraz je o 1 sekundu opozden a prestanese pohybovat, az za dalsi sekundu, kdyz ted vydate povel k zastaveni - jeji poloha bude uplne jinde.

Jinak kosmicke sondy mnoho lidi vubec nezajima a je tudiz velmi pravdepodobne ze penize z pilotovane kosmonautiky(po jim ukonceni) by proste na sondy nesli - proste neciti spolecnost potrebu tak masivni invaze kosmickcyh sond.
 
30.3.2009 - 15:20 - 
"říci, které práce, či experimenty - by bylo nutné provádět na místě přítomnou obsluhou."

Jejich spolehlivost je tak mala, ze se bez opravarskych zasahu neobejdete - a pokud jedete na ISS pres Geostacionarni druzici jiz se zpozdeni uplatni i zde - musite jedine primo pres pozemni sledovaci stanice.


Tak dokonaly a presne stroj - obdoba lidske ruky neexistuje - i na Zemi je plno prostredi, kde by se robot se schopnostmi lidske ruky velmi uplatnil - (dokonala ruka schopna pracovat po morem by byla snem geologu - a spojeni zde jen jen bezne tak stovky metru optiky).

Misto toho tam clovek musi na opravy v kvalitnicm protichemickem obleku - a to zpozdeni zduvodu vzdalenosti na Zemi nanejves ve stovkach metru nhraje roli.
 
30.3.2009 - 15:53 - 
Ještě doplním že celá (bezesporu skvělá) výprava roveru Spirit by se při pilotované výpravě zvládla při jediné projížďce za jediný den. Rovery jsou dobrá věc a pro dálkový průzkum za současných financí nenahraditelné, ale schopnosti člověka ještě hodně dlouho nedosáhnou (ani MSL, ani její případný nástupce). NASA teď vydává určité peníze, a za ty létá na orbitu na ISS. Za jen o trochu větší peníze bude schopná létat na Měsíc v letech 2020-25, s víceméně stejnou technologií pak i na asteroidy. Hodnotit ISS nemá pořád smysl, protože tam ještě není 6ti člená posádka a plně vybavené moduly (Kibo i Columbus jsou pořád poloprázdné, MLM doufejme Rusko vypustí 2011-12). Teprve kolem roku 2011 bude možné začít hodnotit ISS. Stejně tak se až po několika letech provozu základny na Měsíci budou dát hodnotit přínos a náklady. O Marsu teď nemá smysl moc mluvit, kolem roku 2020 se teprve rozhodne, co bude, bez letu na Měsíc ale nikdo let na Mars neschválí. Pokud se Měsíc osvědčí, poletí se snad jednou na Mars. Radiace není až takový problém, na Měsíci se dá dobře schovat pod povrch. Na Mars stejně každý poletí jen jednou a po návratu bude větší riziko rakoviny, ale za 10 let by to díky pokroku v léčbě i diagnostice nemusel být takový problém. 
30.3.2009 - 16:00 - 
Co se ISS týče, na její zbytečnosti trvám. Použití virtuální reality nemusí být doslovné - stačí si zaměřit kámen a nechat ho manipulátorem sebrat a podrobit testu - to v dosahu techniky je, a dokonce by nevadilo i zpoždění Marsovské. Kvůli tomu tam osoba být skutečně nemusí. Vývoj polo - i zcela autonomně pracujících zařízení stojí za to, tam můžeme technologicky uspět s lidem dostupnou technikou, na rozdíl od zařízení na udržení životních podmínek a drahého špásu s lidmi včetně jejich návratu. Opravdu je důležité především zkoumat, ne tam letět, aby jsme ukázali, jak jsme dobří. A vůbec v dnešní době a technologii nepřipadá v úvahu vytvoření trvalé kolonie, jak o tom někteří sní s představou, že tak "duplikují" místo k přežití lidstva - bylo by to jen zoufalé přežívání v nehostinné pustině. Takže, zatím, především jde o zkoumání, a to lze dálkově provádět neskonale levněji, co se poměru výsledek/náklady týče. 
30.3.2009 - 19:11 - 
Ja naopak trvam na nevyhnutnosti pilotovanych letov. Ak odhliadneme od absurdnosti tvrdenia ze sondy zvladnu vsetko tak ako ludia (uz vidim astronauta ako dva dni stoji v piesku a nevie ako ma nasypat piesok do analyzatora, pretoze je primrznuty... vid phoenix) tak sa tu stale prizvukuje pomer vysledky/cena. Pani, keby islo len o tie vedecke vysledky, nikto vam na to neda ani floka. Koho zaujima mineralogicke zlozenie martanskych sutrov? Kto sa z toho nazere? Nikto. Ale dajte ambiciozny ciel, sucasnymi prostriedkami takmer nedosiahnutelny, a zamestnate najlepsie mozgy v krajine. Vzniknu specializovane technologie, ktore predtym nikto nepotreboval. S nimi nove vyrobne postupy atd. Ak sa aj toto "zbytocne nakladne dobrodruzstvo" raz skonci, tie mozgy prejdu do aplikovaneho vyskumu, technologie najdu uplatnenie v beznom zivote a vyrobne postupy zvysia efektivitu prace. Cela krajina z toho moze zit dalsie polstorocie. O to v zakladnom vyskume ide. Ne o to co najlacnejsie urcit zlozenie piesku dakde v pusti na inej planete...  
30.3.2009 - 19:48 - 
Jakési povinné všeobecné nadšení nad ISS se podobá náboženství. Běda, má-li někdo jiný názor ,ihned následuje nikoli věcná debata, ale osobní napadání. Chápu plně nadšení příznivců sovětské/ruské kosmonautiky, ta za " nenahraditelnou užitečnost" orbitálních stanic schovala ostudnou prohru v závodu na Měsíc, ale je jen účelově a zcela nekriticky. Důsledek bezedného financování ISS je, že se pokrok ve výzkumu Sluneční soustavy zpozdil o desítky let. Nechápu proč se příznivci ISS tak zlobí, vždyť ISS je nekonečnou stavbou ,kde jeden skluz střídá druhý a první moduly pomalu dosluhují a konec " výstavby" se stále vzdaluje, nyní až na rok 2011.
Jsem zvědav co tam šest astronautů budě dělat, asi opravovat a získávat jakési " zkušenosti".
Sám se ISS nijak zvlášť nezabývám, ale mám ten dolem, že měla být komplet již více než před deseti let, nebo se mýlím ?
Nejsem ani příznivcem pilotovaného letu na Mars, ale za pěníze které spolkla ISS by se hravě uskutečnil let člověka na Mars již před desíti lety.
 
<<  68    69    70    71    72    73    74  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.399354 vteřiny.