Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  87    88    89    90    91    92    93  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
30.9.2009 - 15:07 - 
Ještě k motorům:

LK měl reservní motor hlavně z těchto důvodů:
- Na rozdíl od motoru u LM musel dělat restart – při měkkém přistání a při startu na LLO.
- LK měl mnohem kratší nohy než LM – přistávala jen odletová část, tryska motoru byla mnohem blíže k povrchu a motor musel pak na rozdíl od LM znovu startovat. Byly značné obavy z možnosti poškození prachem. Motor měl krytku trysky, která se okamžitě po vypnutí zavírala. Reservní motor byl kvůli symetričnosti dvoukomorový a zřejmě měl trysky při přistání zakryté. Při začátku brzdění byly zapáleny krátce oba motory, kdyby jeden nefungoval, LK by se okamžitě vracel. Pokud pracovaly oba, byl reservní motor ihned vypnut. Myslím, že to bylo naprosto zodpovědné řešení.

Co se týče kvality ( to je hlavně spotřeby – Isp) a spolehlivosti motorů obecně:
Zpočátku docházelo k haváriím motorům na obou stranách – viz Vanguard, Atlas, Thor Agena, R7, Proton.

Ruské motory měly od počátku větší tlak a tím i Isp, krátké srovnání Isp vac/sl (s):
XLR89-1 (Atlas A ) 282/248 …… RD 107 (R7, Sojuz) 314/257
LR87-11 (Titan -2) 302_250 ……. RD 253 (Proton ) 316/285
F1 (Saturn 5) 304/265 ……..RD 270 (UR700) 322/301

Ruské motory LOX/RP, které nemají v US ekvivalenty:
RD 171 (Zenit, Energia) 337/309 …RD 180 (Atlas 5, RUS-M) 338/311 … RD 181 (Angara) 337/311

LOX/LH2 motory jsou zhruba vyrovnané:
SSME (STS) 455/363 ……..RD 0120 (Energia) 455/359

Bez zvyšování výkonů a snižování spotřeby by nebyl v kosmonautice vývoj, stejně jako u automobilů. Vysokotlaké motory zvlášť s uzavřeným cyklem mohou mít zpočátku větší poruchovost, zvlášť když jsou vyvíjeny ve spěchu, avšak nakonec jsou rovněž velmi spolehlivé. Na př. 100% spolehlivost a velký komerční úspěch rakety Atlas 5 je dána především jejím ruským motorem RD 180. Stejný úspěch asi bude mít u rakety RUS-M. Motor RD 107 u rakety Sojuz je již dávno překonán, ale vzhledem k velké spolehlivosti celé rakety a sériové výrobě je tato stále používána a bude sloužit i ESA.
 
30.9.2009 - 19:57 - 
Bavíme se o tom, zda konstrukce N-1 byla na takové technické úrovni, aby mohla něst člověka.Konstrukce velkého nosiče, která nedokáže za letu vypnout porouchaný stupeň, dokonce ani jeden jediný motor, nedokáže přejít na alternativní program a dopravit užitečné zatížení alespoň na LEO a při každém pokusu o vzlet končí nekontrolovanou explozí,není možno hodnotit jinak, než jako neúspěšnou a ve srovnání se Saturnem-5 dokonce jako diletantskou.
Takové monstrum prostě létat nemohlo a také nelétalo a to by měli skalní příznivci sovětů přimout, byť v hořkých slzách.
Dále se bavíme o tom zda přistávací stupeň sovětské a americké měsíční lodi byly konstrukčně srovnatelné.
Skalní příznivci sovětů by měli opět v hořkých slzách přijmout fakt, že papírové parametry sovětské konstrukce neznamenají, že by v reálných podmínkách dokázala na Měsíci přistát a odstartovat zpět a že se tato konstrukce nejen nedostala ne Měsíc,ale ani k jeho blízkosti, zatímco američané dokázali obletět Měsíc i s těžce poškozenou lodí.
Jestliže N-1 byla monstrem, neschopným letu, pak UR-700 ji v monstróznosti ještě překonávala a jestli ta by létala, pak bych dříve věřil k tomu, ža francouzi přidělají motory k Eifelovce a poletí také na Měsíc.
 
01.10.2009 - 09:11 - 
quote:
Konstrukce velkého nosiče, která nedokáže za letu vypnout porouchaný stupeň, dokonce ani jeden jediný motor

Konfrontoval jste svůj názor například s tímto článkem?
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/rusko/n1/index.htm
quote:
Bavíme se o tom, zda konstrukce N-1 byla na takové technické úrovni, aby mohla něst člověka.

Ne, bavíme se o tom, zda modifikovaná raketa N1F (nikoli původní N1) byla na takové technické úrovni, aby mohla dopravit nepilotovaný LK nad povrch Měsíce.
quote:
Dále se bavíme o tom zda přistávací stupeň sovětské a americké měsíční lodi byly konstrukčně srovnatelné.
Skalní příznivci sovětů by měli opět v hořkých slzách přijmout fakt, že papírové parametry sovětské konstrukce neznamenají, že by v reálných podmínkách dokázala na Měsíci přistát a odstartovat zpět a že se tato konstrukce nejen nedostala ne Měsíc,ale ani k jeho blízkosti

Papírové parametry LK? LK byl úspěšně testován v reálných podmínkách na LEO, viz moje předchozí příspěvky.
V nepilotovaném režimu měl na Měsíc letět při prvních startech již vyrobené rakety N1F (1974, 1975).
 
01.10.2009 - 10:48 - 
Zajímalo by mne, kolik míst na raketách N-1 a N-1F bylo diagnostikováno během letu a jak byl výkonný počítač, který let řídil. Pokud jsou tyto údaje známé, byla by to jedna z možností jak objektivně posoudit technickou úrověň nosičů ve stovnání se známými údaji o Saturnu-5. 
01.10.2009 - 18:24 - 
Když se pan David ptal, kolik měla N1 a N1F diagnostikovaných míst během letu, tak uvádím údaj z Encyclopedia Astronautica:

… The KORD was completely redesigned, a fire extinguishing system was installed, improved isolation of cabling and electronics was introduced. The telemetry system was reduced in weight while increasing the number of points measured from 700 to 13,000.

To se mluví o zlepšení N1F oproti N1, tedy N1 měla 700 měřených a telemetrií sledovaných míst, N1F 13.000.

Proboha, Davide, kdybyste nepoužíval jen absolutní negování a špinění všeho, co v kosmonautice bylo uděláno v SSSR/Rusku a držel se jen technických údajů, byla by diskuze na úplně jiné úrovni. Nikdo zde netvrdil, že N1 nebo N1F byla rovnocenná nebo dokonce lepší než Saturnu 5. Saturn 5 měl jednodušší 1. stupeň jen s 5 motory, i když se značně větší spotřebou, ale 2.a 3. stupeň Saturnu 5 byl (jak už jsem vícekrát psal) značně lepší – byl na LOX/LH2, se značně větším Isp , tedy s menší spotřebou a to umožnilo, že Saturn 5 měl cca o 30% větší nosnost na translunární dráhu, při zhruba stejné startovní váze a to byla rozhodující výhoda. Nemůžete však tvrdit, že upravená N1F s motory NK33 by nikdy nemohla letět a Rusové technicky neměli, nebo dokonce ještě dalších 30-50 let nebudou mít na to letět na Měsíc.

V r. 1967 dokončil Lulka testy LOX/LH2 motorů pro vyšší stupně N1. N1F (ještě s klasickými motory) měla mít nosnost 105 tun na LEO 225 km při sklonu 51 ° , což se blíží Saturnu 5. Připravoval se projekt N1M/L1M - dva starty N1 přímo na LLO, spojení na LLO a přistání kompletní lodi s 2 kosmonauty na Měsíci na dobu 14 dní a pak přímý návrat k Zemi. N1F i další varianty by určitě nakonec létala, stejně jako R7 nebo Proton, ale nebyl již ani propagandistický ani vědecký cíl, který by mohl překonat Apollo a kromě toho by to zdrželo vývoj orbitálních stanic a nových motorů RD 171 a RD 0120 a Buranu (což by ale byl přínos).

Pane David, přečtěte si také něco o nukleárních motorech vyvíjených pro N1 i pozdějších typech těchto motorů, o dalších lunárních programech s raketou Vulkan, později Energia (2 starty přímo k Měsíci). Vše skončilo na penězích a ne technice. V současné době, kdy Rusové mají vynikající motory RD 171 i LOX/LH2 motory, je pro ně let na Měsíc tím spíše jen otázkou peněz.
 
02.10.2009 - 08:22 - 
Klid, je to přece diskuze.
Nelze přece oddiskutovat fakt, že sověti za každou cenu na Měsíc chtěli letět, kdyby tomu tak nebylo, pak by vše " zabalili" po Armstrongovi a nepokračovali by v marných pokusech další čtyři roky.V nějaké diskuzi někdo označil Saturn 502 jako neúspěšný. N.l takového " neúspěchu" zdaleka nedosáhla , úporná snaha ji " modernizovat" zřejmě vedla též do slepé uličky a tak to někdo rozumný zastavil. To je celé.Je zcela zbytečné hledat jiné " objektivní" příčiny. Závěr je jednoduchý " sověti to prostě nedokázali, ač se o to snažili ze všech sil a skoro celou " pětiletku" po Armstrongovi a nosič N-1 neprokázal, že byl schopen letu alespoň na LEO, natož na Měsíc - tedy byl NEFUNKČNÍ konstrukcí.
 
02.10.2009 - 08:59 - 
Ne, nebyl, už po Armstrongovi došlo k ochlazení zájmu o N-1, rušení začalo až v roce 1970, kdy přednost dostal Saljut 1 a Almaz. Jenomže program N-1 byl rozjetý, peníze vynaložené, lodě a rakety postavené nebo stavěné, plány schválené a nebyl nikdo, kdo by měl odvahu to zrušit. Proto teprve v roce 1972 byl projekt zastaven a v roce 1974 zrušen. 
02.10.2009 - 09:10 - 
Ja som oznacil 502, ze nesplnila ciel misie. Ale to bola kontra v suvislosti s 100000% uspesnostou a spolahlivostou Saturnov. Som rad, ze aspon "nahradny ciel" bolo mozne splnit a ze tolko prace nevyslo uplne na zmar.

Je fakt, ze projekt N1 bol ukonceny skor, ako dokazali vypustit letuschopny kus. Takze projekt mozno povazovat za neuspesny, i ked jeho derivaty su uspesne dodnes a podporuju domienku (nie fakt), ze uspech bol len otazkou casu a penazi.

To je vsak udel mnohych projektov a nie len kozmonautiky a nie je to len otazka Ruska, USA, ale i vyskumov ostatnych krajin.
 
02.10.2009 - 17:55 - 
Mam pocit ze David nechape proces vyvoja takej rakety. Akoze to navrhnem, spocitam, vyrobim a ono to leti alebo ani ne. Lenze takto to nefunguje. Kazda konstrukcia ma svoje detske muchy, ktore sa musia vychytat v procese testovania. Kym americania ich vychytavali na testovacich stendoch, teda nic nevypustali a nic im ani nepadalo z oblohy, rusi take stendy nestavali a muchy vychytavali pri ostrych letoch. A cuduj sa svete ono to nefungovalo hned. A ono to padalo. No kto by to bol cakal? Zrejme kazdy okrem politbyra a Davida.
Rusi svoj mesacny program nezvladli financne ani organizacne, ale nikto nemoze tvrdit ze na to nemali technicky. Ono totiz ta technika moc ani neprisla k slovu, nikdy nebola prilezitost otestovat jednotlive stupne poriadne a poctivo, neboli ziadne data z takychto testov. V takych podmienkach by mesacnu raketu neurobili ani ju es ej. To je cele.
 
02.10.2009 - 20:00 - 
N-1 byla při posledním letu velmi blízko možného úspěchu (je mi jasné, že pro Davida to nic neznamená). První stupeň vybouch těsně před ukončením své činnosti, dálší horní stupně byly již testovány na zkušebních stavech, takže byla velká šance úspěchu. Blok D například v té době už běžně létal na raketě Proton (byť se střídavými úspěchy), LK byl otestován, a to úspěšně na dráze okolo Země. SA létal na Zondech. A že by byl N-1 naprostý propadák? Možná. Ale když nic jiného tak po ní zůstaly motory NK33 a Blok D, ale hlavně se v SSSR poučili i když dost draze. Eněrgii již pořádně otestovali na zkušebních stavech a vyplatilo se to. Důvod zrušení sovětského měsíčního programu je podle mne v tom, že nebyl důvod v něm nadále utápět peníze po té, co v USA lety na Měsíc zrušili. Pokud by USA pokračovalo v programu Apollo, tak SSSR by na Měsíc létal také. Vycházím z předpokladu snahy SSSR se USA ve všem vyrovnat. Zrušení programu N1/L3 bylo politické rozhodnutí a ne neschopnost systém zprovoznit. 
02.10.2009 - 20:07 - 
Někdo tady uvedl, že N-1 měla jen 700 diagnostikovaných míst, to by mohlo stačit jako důkaz diletanské konstrukce. Pokud se týče technické úrovně, ta byla taková, že nedokázali ani vypnout motory prvého stupně, když už během letu nevybuchl, a dokonce se divili tomu, že při náhlém vypnutí šesti centrálních motorů nastal výbuch. I úplný laik ví, že velké motory nutno vypínat postupně, nejprve snížit tah, pak ochudit směs, zastavit přívod okysličovadla a pak paliva.Dalším důkazem je popis havarií, jakpak asi vylepšovali konstrukci, když nevěděli ani proč jim to vybuchlo, fráze " v motorové sekci vypukl požár" nestanoví příčinu. Jak je vůbec možné, že u tak velké rakety porucha motoru došla tak daleko, že vybuchl. Srovnejte to s americkou konstrukcí, při letu AS 502. Tam také nikdo nevěděl, že se porouchá zážehová komůrka. která při zlouškách na stavu fungovala bezvadně a jak to dopadlo ? Řídící počítač, motor vypnul, omylem vypnul ještě další a raketa letěla dál jakoby se " nechumelilo". Svádět výbuchy na neexistenci pozemních zkoušek je nesmysl, na to aby počítač vypnul motor, jehož chod se odchyluje od normálu není potřeba žádné pozemní zkoušky. Zrovna tak by u tak velké rakety neměl být problém vypnout celý první stupeň, ať už kvůli poruše, nebo po skončení nomimální doby chodu a nastartovat další. Nic takového N-l nedokázala, kdoví zda vůbec měla na palubě nějaký počítač, nebo jen hodinový strojek jako v pračce.Ostatně, když N-1 byla takový " zázrak" techniky. proč se s ní sověti nepochlubili, proč její existenci po desítky let cudně zatloukali ?
 
02.10.2009 - 20:53 - 
Podivuji se tomu, že se pan David opět snaží odvést pozornost od definitivní letové verze N1F k testovací verzi N1. 
02.10.2009 - 21:16 - 
David, miesas osobne tuzby, politicke nazory a technicku diskusiu, v ktorej si hodil zatial 1000 nepodlozenych spochybneni a pokusov zosmiesnit rusov. Tieto boli odborne zodpovedane a zostavaju len tvoje xenofobne tuzby.

Ja osobne som rad, ze nie vsetky prvenstva pripadli Sovietom, dokonca ani tvoje prizvukovanie prvenstva a veducej ulohy USA mi az tak nevadi, ako neobjektivne zosmiesnovanie ostatnych. Vdaka tebe sa tesim, az USA niekto predbehne. Ktokolvek.
 
03.10.2009 - 03:18 - 
"Nelze přece oddiskutovat fakt, že sověti za každou cenu na Měsíc chtěli letět, kdyby tomu tak nebylo, pak by vše " zabalili" po Armstrongovi a nepokračovali by v marných pokusech další čtyři roky."

Pak si nasli program orbitalnich stanic a USA koncili s Mesicem a tak bylo neco noveho zase prestizniho a vedci meli novou praci a tak jim bylo mozno jiz puvodni odebrat - proste dokud se nenajde neco noveho vyviji se let na Mesic - proste aby nemuseli priznat ze nemaj pro ne ted vyuziti...
V socialismu bylo spousta temer zbytecnych pracovnich mist - aby zde mel kazdej praci a misto sedeni doma na podpore jich sedelo nekde 5 , kde by bohate 2 stacili - proste skyte vyplaceni podpor v nezamestnanosti - radeji dotovat ztratovy podnik nez vyhazet polovinu jeho zamestnancu pro ktere by se jiz nepodarilo najit prospesnou praci v danem regionu ...
 
03.10.2009 - 08:25 - 
Źe by Gluško v totalitním režimu měl takovou moc, aby nechal sám od sebe zničit výrobek za stovky milionů dolarů se mi nějak nezdá. Pravým důvodem bude asi to,že konečně přišli na to, že N-1 ,i ve verzi N-1F,tzv. " raketa snů" Koroljova, byla plácnutím do vody a nefunkční raketou " snílka".Modernizovat N-1 bylo asi stejně efektivní jako modernizovat Trabanta.Pokud se týče sovětského programu orbitálních stanic, ten byl od počátku koncipován jako zpravodajská záležitost a po úspěchu Apolla byl použit jako " důkaz", že sověti o Měsíc nikdy neusilovali a bohužel pro kosmonautiku, jim to svět uvěřil a utopil neuvěřitelné prostředky do ISS, jak trefně praví Klub skeptiků prezentovaný doktorem Grygarem :" černé to díry kosmonautiky". 
03.10.2009 - 08:50 - 
Ale já vůbec nechci někoho zesměšňovat, pouze ze známých faktů a dosažených výsledků dovozuji, že sovětská kosmonautika, zaměřená na průběžné " předstihování" amerických plánů, byla účelová a že jejich " kosmická" vítězství, dosažená mnohdy za každou cenu zpravidla po množství dokonale zatajených neúspěšných pokusů zdaleka nebyla tak perfektní jak tvrdila tehdejší propaganda a dodnes mnozí diskutující. Hlavně dovozuji fakt, že údajný sovětský náskok a vedení ve Vesmíru spočíval pouze v tom, že postavili na tehdejší dobu neuvěřitelné 300 tunové monstrum a jeho pomocí dokázali do Vesmíru dopravovat tuny neefektivní zátěže. Uvědomte si že v době jednoznačného sovětského " tunového" vedení v kosmu pracovaly lehoučké americké sondy v oblastech meteorologie, spojení, průzkumu Slunce i planet s výsledky o nichž se sovětům ani nesnilo a ani po padesáti letech mnohdy ani nesní.Porovnejte tehdejší výsledky sond k Měsíci či planetám,hledejte sovětskou obdobu Telstarů, Syncomů,Tirosů, atd - budete hledat marně.Podíváte-li se na kosmonautiku z pohledu efektivity, pak zjistíte, že dokonce ani nebylo třeba Apolla, aby bylo jasné, kdo od samého počátku hrál ve Vesmíru první housle a hraje je dodnes.
Prostě mýtus, že sověti kdy ve Vesmíru vedli je pochybný, příkladem může být program Gemini a Voschod, potažmo Sojuz. Aby amíky " předstihli" nacpali do Vostoku tři chlapy v teplákách, není to k smíchu ?, není je to k pláči !Přitom v " historii" stojí, že první " vícemístnou" kosmickou loď vypustil SSSR !?
 
03.10.2009 - 10:27 - 
quote:
Źe by Gluško v totalitním režimu měl takovou moc, aby nechal sám od sebe zničit výrobek za stovky milionů dolarů se mi nějak nezdá. Pravým důvodem bude asi to,že konečně přišli na to, že N-1 ,i ve verzi N-1F,tzv. " raketa snů" Koroljova, byla plácnutím do vody a nefunkční raketou " snílka".Modernizovat N-1 bylo asi stejně efektivní jako modernizovat Trabanta.


Mám obavy, že lobby ryze orbitální kosmonautiky postupovaly ve snaze zabránit, aby jim někdo "uletěl na Měsíc s penězi na jejich programy", u obou kosmických velmocí stejně. Krásné, perfektně funkční a odzkoušené Apollo - chouba národa - pořízené za astronomické peníze dopadlo stejně: bylo záměrně, nevratně zničeno.
 
03.10.2009 - 13:27 - 
V USA také vydávali STS za velký úspěch aby po dvaceti létech přiznali,že je to cesta nikam a že ho vlastně nepotřebují, to samé se stalo i s Apollem prostě politický program s jediným účelem "dohnat a předehnat" když se jim to podařilo tak Apollo zrušily protože stratilo smysl, už nebylo k ničemu. Postavily Skylab zase ve sylu dohnat a předehnat. Když se to povedlo tak ho ukončili. Pane David, proč nechcete pochopit, že L3/N1 byl ukončen hlavně proto, že už nebyl důvod letět na Měsíc a utrácet peníze a plýtvat kapacitami, které potřebovali na obdobu STS (Eněrgia/Buran). Celá kosmonautika od roku 1957 do roku 1990 byla založená na vzájemném dokazování kdo je lepší a aplikovaná kosmonautika a vědecké programy byly pouze vedlejší produktem tohoto dokazování. Pokud se budete blíže zajímal o kosmonautiku, tak zjistíte i na sovětských družicí a kosmických lodí se provádělo mnoho vědeckých pozorování, akorát s tím rozdílem, že v SSSR neměli důvod o tom obsáhle informovat veřejnost. Důležítý bylo ukázat lidem prvenství, ale kolik tam naměřili části,o jaké intenzitě, jak velké magnetické pole má Měsíc lidi stejně nazajímalo. 
03.10.2009 - 15:57 - 
quote:
... pak zjistíte, že dokonce ani nebylo třeba Apolla, aby bylo jasné, kdo od samého počátku hrál ve Vesmíru první housle a hraje je dodnes.
Prostě mýtus, že sověti kdy ve Vesmíru vedli je pochybný, příkladem může být program Gemini a Voschod, potažmo Sojuz. Aby amíky " předstihli" nacpali do Vostoku tři chlapy v teplákách, není to k smíchu ?, není je to k pláči !Přitom v " historii" stojí, že první " vícemístnou" kosmickou loď vypustil SSSR !?


Ale ved to tu vsedci predsa vieme. A celkom amikov chapem, ze ich stvalo byt napriek vseobecnej (nie 100%) vyssej technickej urovni vzdy druhy. Nehovoriac o tom jak to podali politici a novinari.
Ale prehravali prave vdaka tvojmu pristupu. podceneniu supera. Neodhadli ani jeho technicku uroven a schopnosti, ani ochotu riskovat.

Gagarinov Vostok by sa dnes nekvalifikoval na let s posadkou ani nahodou. trom muzom v teplakoch raz chybal kyslik. ...Spusta prvenstiev s dnes neprijatelnym rizikom.

btw. v podstate s tymto tvojim prispevkom suhlasim, az na to, ze traja muzi v teplakoch su k smiechu i placu zaroven. Jednoduchost, ako sa zapisat do dejin a plac nad rizikom a neuctou k zivotom.

Ale ine to nebolo ani na druhej strane.
 
04.10.2009 - 10:20 - 
quote:


Ale ved to tu vsedci predsa vieme. A celkom amikov chapem, ze ich stvalo byt napriek vseobecnej (nie 100%) vyssej technickej urovni vzdy druhy. Nehovoriac o tom jak to podali politici a novinari.
Ale prehravali prave vdaka tvojmu pristupu. podceneniu supera. Neodhadli ani jeho technicku uroven a schopnosti, ani ochotu riskovat.

Gagarinov Vostok by sa dnes nekvalifikoval na let s posadkou ani nahodou. trom muzom v teplakoch raz chybal kyslik. ...Spusta prvenstiev s dnes neprijatelnym rizikom.

btw. v podstate s tymto tvojim prispevkom suhlasim, az na to, ze traja muzi v teplakoch su k smiechu i placu zaroven. Jednoduchost, ako sa zapisat do dejin a plac nad rizikom a neuctou k zivotom.

Ale ine to nebolo ani na druhej strane.


Dovolim si Vám odporovat:
1) Co jiného než riskování byl let Apollo 8. Posadit tři lidi na raketu při jejím třetím letu, když při druhém letu byly problémy s motory J-2, musel být dost velký risk - ale vyšel a to je důležitý.
2) Let ve Voschodu nebyl v porovnání s STS až zas tak riskantní. Zachránit posádku mohl SAS už od 20 sekundy letu (u STS to určitě dřív nebude). Nepoužívání skafandrů při startu a přistání muselo stát život tří kosmonautů (Sojuz 11), než si v SSSR uvědomili nebezpečí, které v USA ignorovali až do letu Challengeru v roce 1986, pak také opět začali používat skafandry. Bez skafandrů letěli pouze ve Voschodu. Ve Voschodu 2 je měli díky Leonovu výstupu do otevřeného kosmu. A pak samozřejmě i od Sojuzu 1 do Sojuzu 11.
3) Nevim z čeho usuzujete neúctu k životu kosmonautů v SSSR. Pokud si přečtete, jak měli sověti letět na Měsíc, tak si uděláte sám představu o výši rizika u jednotlivých programů přistání na Měsíci.
 
04.10.2009 - 13:04 - 
l/ Saturn-5 neměl žádné potíže s motory J-2, byly naprosto spolehlivé, při letu AS 502 byla porucha v přívodu k zážehové komůrce, motory byly v klidu vypnuty, raketa letěla dál a splnila zadaný úkol.Saturn- byl tedy zcela připraven k letu s posádkou.
2/ Voschod žádný SAS, či jiný záchranný systém pro dobu vzletu nosiče něměl.
3/ při prvních letech raketoplánu, nejen že astronauti měli skafandry, ale seděli na vystřelovacích sedačkách.
4/ Sověti se obletu Měsíce neodvážili, neboť jejich Proton, na rozdíl od Saturnu-5 byl tehdy nespolehlivý a nekontrolovaně vybuchoval- viz pokus s nosičem, který měl původně předstihnout Apollo-8 - AS-503 a který po opravě a při druhém pokusu o start již v roce 1969 stejně vybuchl a navíc selhal i záchranný systém a Zond byl zcela zničen, pokud by v něm byl kosmonaut pravděpodobně by zahynul.
 
04.10.2009 - 17:04 - 
quote:
...3) Nevim z čeho usuzujete neúctu k životu kosmonautů v SSSR. Pokud si přečtete, jak měli sověti letět na Měsíc, tak si uděláte sám představu o výši rizika ...


Napr. Komarov,... Urcite ide vzdy o pristup cloveka k cloveku. Suhlasim, ze pre let na Mesiac bola projketovana maximalna dosiahnutelna bezpecnost. Ale opat, ak by sa nestihalo, kto by nariadil start a kto by mal odvahu povedat nie?

Ale podobny pristup bol aj na druhej strane a tiez to stalo zivoty. vid Apollo1.
 
04.10.2009 - 22:21 - 
Omlouvám se, na Komarova jsem zapoměl. Ale např. v programu L1 (podle toho co jsem četl) chtěli kosmonuati letět za taždou cenu a předhonit tak američany, ale nikdo nechtěl posadit na nespolehlivý (v té době) Proton kosmonauty. Sojuz-1 byl pro všechny dost drahým ponaučením a ještě v živé paměti. 
04.10.2009 - 22:48 - 
quote:
viz pokus s nosičem, který měl původně předstihnout Apollo-8 - AS-503

Není to pravda, taková mise se vzhledem k vysokému riziku neplánovala. Pilotovaný oblet Měsíce byl plánován na únor 1969.
quote:
a který po opravě a při druhém pokusu o start již v roce 1969 stejně vybuchl a navíc selhal i záchranný systém a Zond byl zcela zničen, pokud by v něm byl kosmonaut pravděpodobně by zahynul.
Při tomto neúspěšném startu 20.1.1969 SAS fungoval bezchybně a návratová kabina bezpečně přistála.
 
04.10.2009 - 23:23 - 
K p. Davidovi:
1)Sa-502 nesplnil na 100% svůj úkol tj. dopravit C/SM na plánovanou dráhu a návrat CM do atmosféry druhou kosmickou rychlostí. Nebo snad jo?
2)Nepletete si náhodou DU SAS (tj. ta věžička na vrcholu GO) se SAS? SAS se stará o záchranu SA od okamžiku odklopení obslužné věže do navedení celé lodi na oběžnou dráhu. Tento systém mají všechny nosné rakety v SSSR/Rusku vynášející kosmické lodi kde je posádka a nebo při zkouškách těchto lodí, tedy jak Vostok, Voschod, Sojuz, L-1, L-3, TKS. U jediného Voschodu nebylo možno zachránit posádku prvních 20 vteřin (nakonec letěl pouze dvakrát s posáskou) na rozdíl od amerického STS kde kromě prvních pěti letů nemá posádka v prvních sekundách možnost záchrany.
3)Skafandry měly u STS pouze prvních pět letů pak létali v kombinézách "něco na způsob tepláků u Voschodu"
4)na to Vám odpověděl už p. Hošek.
 
04.10.2009 - 23:25 - 
quote:
Źe by Gluško v totalitním režimu měl takovou moc, aby nechal sám od sebe zničit výrobek za stovky milionů dolarů se mi nějak nezdá.
Gluško sám takovou moc neměl, ale přesvědčil tajemníka ÚV KSSS a člena politbyra Dmitrije Ustinova (později, od roku 1976 byl ministrem obrany). Ustinov nařídil 1.5.1974 s tichým souhlasem Kremlu, ministrů i armády všechny práce na N1(F) zastavit.
 
05.10.2009 - 12:17 - 
quote:

3)Skafandry měly u STS pouze prvních pět letů pak létali v kombinézách "něco na způsob tepláků u Voschodu"



Nevíte někdo, proč nepoužijí v STS plnohodnotné skafandry? Nemůže to přece být takový problém když stejně už používají ty svoje kombinézy. Chápu to třeba u pilotů - s rukavicemi nemají takový cit v rukách na obsluhu přístrojů, ale to by se dalo vyřešit např. tak že by neměli rukavice nasazené dokud nenastane nějaký problém.
 
05.10.2009 - 14:17 - 
Od posledního letu Challengeru používají upravené výškové obleky, což je v podstatě skafandr. 
05.10.2009 - 15:47 - 
Až na to, že při Columbii měli všichni otevřené hledí a někteří neměli rukavice (nejenom pilot). Kyslíkový okruh skafandru znamená, že musíte mít zavřené hledí a rukavice, a pak komunikujete jen přes interkom, kvůli tlaku při startu jste ve 100% kyslíku při 1 atmosféře, a do toho se jim nechce (Apollo 1). Rusové v Sojuzu taky mají hledí otevřené při startu? 
05.10.2009 - 16:36 - 
100% O2 v elektroinstalacii / ohrievaci, iskristi,.../ a v skafandri je rozdiel.

btw. neprimiesava sa nieco do cistej O2?
 
<<  87    88    89    90    91    92    93  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.384291 vteřiny.