Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  241    242    243    244    245    246    247  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
09.11.2013 - 12:34 - 
TO :yamato

A víš, kde by vlastně dnes byla kosmonautika a celý svět , kdyby nebylo této národní a politické soutěže mezi SSSR a USA ?? To byl onen "MOTOR" celého kosmického výzkumu minimálně do rozpadu SSSR 1991, protože i Buran byl vyvíjen jako doklad toho, že také "svede něco" jako USA a že za nimi nemíní nijak zaostat. Proč tedy tady nemluvit o "MOTORU" celého kosmického výzkumu 1957-91 ? Lidem je přirozeně vlastní soutěživost a ta se přenáší i mezi státy a národy a je to tak správné. Proto bude báječné , když se nyní tímto silným - "MOTOREM" - a urychlovačem kosmického výzkumu v Asii stane právě národní soutěž Indie a Číny. Jinak, neupírejte tady právo na názor jiným ,pane yamato. Můj názor tedy je, že soutěž v kosmu mezi velkými státy Indií a Čínou může kosmonautice v těchto zemích přisypat hezkou hromádku Dolarů do jejich rozpočtů. To je myslím si, všem zcela jasné. A že si tyto věci pane yamato a dodge nemyslím jenom já, ale miliony jiných lidí, tak si to přečtěte v odkazu :


http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/249081-indicke-vitezstvi-nad-cinou-zeme-vyslala-prvni-sondu-k-marsu/

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=630353

 

____________________
Loudil
 
09.11.2013 - 13:41 - 
TO : yamato

Ten váš citlivý spektrometr by se dal klidně za daleko menší peníze jak skoro 3 mld. USD /včetně ceny letu raketoplánu/ postavit dole na Zemi. Uznává to i astronom Grygar, který říká, že spektrometr byl dopraven na ISS proto, aby se nějak vůbec zdůvodnila její existence. Velká část vědců považuje dopravdu spektrometru na ISS za zcela zbytečně vyhozené peníze.


http://www.astro.cz/clanek/4696

 

____________________
Loudil
 
09.11.2013 - 15:37 - 
quote:
TO : yamato

Velká část vědců považuje dopravdu spektrometru na ISS za zcela zbytečně vyhozené peníze.



Z blogi T. Přibila:
„Řekněte mi jeden jediný experiment nebo objev, který by ospravedlnil náklady na Mezinárodní kosmickou stanici!“ Kolikrát už jsme podobnou větu slyšeli? Přitom je demagogická: ani dálnice se nestaví pro jedno jediné použití („řekněte mi jeden jediný náklad, který by ospravedlnil existenci D1!“). Pokud nicméně chceme existenci ISS obhájit, měli bychom být konkrétnější, než že jde o „tisíce různých drobností“ (na ISS se navíc nezkoumá, ale jen zkouší nebo ověřuje: kosmonauti nemají za úkol produkovat nové nápady, ale obsluhovat předpřipravené experimenty). Velmi hezky několik největších přínosů shrnula vědecká pracovnice Julia Robinsonová na svém blogu. Tady je výběr některých z nich (jde o oblasti, kde výzkum na ISS bádání silně posunul nebo dokonce vůbec umožnil):
•Nová cílená metoda dodávky léčiv při rakovině prsu.
•Robotická asistence při mozkových operacích.
•Zcela nový pohled na temnou hmotu díky spektrometru AMS-02.
•Pochopení podmínek, za jakých se patogeny stávají virulentními.
•Objevení nových zákonitostí při „studeném hoření“ (což je terminus technikus označující plameny o teplotě 600 až 800 stupňů Celsia).
•Skládání nanomateriálů za použití elektrických polí.
•Monitorování kvality vody pomocí hyperspektrálního snímkování.
•Pochopení mechanismů osteoporézy a nalezení nových způsobů léčby.

Ano, každá z těchto věcí šla rozhodně udělat levněji a jednodušeji, než s pomocí ISS. Ale ne všechny dohromady.
 
09.11.2013 - 16:02 - 
quote:
TO : yamato

Ten váš citlivý spektrometr by se dal klidně za daleko menší peníze jak skoro 3 mld. USD /včetně ceny letu raketoplánu/ postavit dole na Zemi. Uznává to i astronom Grygar, který říká, že spektrometr byl dopraven na ISS proto, aby se nějak vůbec zdůvodnila její existence. Velká část vědců považuje dopravdu spektrometru na ISS za zcela zbytečně vyhozené peníze.


http://www.astro.cz/clanek/4696


dobre, prosim menujte mi podobny spektrometer postaveny na zemi. Budte prosim konkretny.

jo a mimochodom, nie je to moj spektrometer kiez by som mal na take hracky, ale fandite mi az prilis [Edited on 09.11.2013 yamato]
 
09.11.2013 - 17:45 - 
Pod vlivem ruské nehořící olympijské pochodně v kosmu tímto veřejně deklaruji, že mým dlouhodobým cílem je stát se prvním (soukromě/nestátně financovaným - neříkám, že si na to vydělám, možná založím občanské sdružení s transparentním účtem :-) kosmonautem, který vykouří na oběžné dráze jointa (tedy, ve formě konopí z vaporizéru, samozřemě - nehodlám zapálit kosmickou loď...)

Minimálně je to jednoznačně specifikovaný medicinský experimet :-) Samozřejmě, ještě lepší než na oběžné dráze by to bylo v hlubokém kosmu.. ale to by musely fakt všechny nové Falcony 9 být vícenásobně použitelné co nejdřív, aby byl reálný takový pokles ceny.
 
09.11.2013 - 17:47 - 
quote:
Ano, každá z těchto věcí šla rozhodně udělat levněji a jednodušeji, než s pomocí ISS. Ale ne všechny dohromady.


Já jsem slyšel o experimentu 11-letého školáka, spočívajícím ve vaření piva (ve skutečnosti: původním smyslem vaření piva bylo čištění vody, takže kvašení a vaření piva při letech do hlubokého kosmu skutečně dává jistý smysl... )
 
09.11.2013 - 18:07 - 
Z blogi T. Přibila:
„Řekněte mi jeden jediný experiment nebo objev, který by ospravedlnil náklady na Mezinárodní kosmickou stanici!“ Kolikrát už jsme podobnou větu slyšeli? Přitom je demagogická: ani dálnice se nestaví pro jedno jediné použití („řekněte mi jeden jediný náklad, který by ospravedlnil existenci D1!“). Pokud nicméně chceme existenci ISS obhájit, měli bychom být konkrétnější, než že jde o „tisíce různých drobností“ (na ISS se navíc nezkoumá, ale jen zkouší nebo ověřuje: kosmonauti nemají za úkol produkovat nové nápady, ale obsluhovat předpřipravené experimenty). Velmi hezky několik největších přínosů shrnula vědecká pracovnice Julia Robinsonová na svém blogu. Tady je výběr některých z nich (jde o oblasti, kde výzkum na ISS bádání silně posunul nebo dokonce vůbec umožnil):
•Nová cílená metoda dodávky léčiv při rakovině prsu.
•Robotická asistence při mozkových operacích.
•Zcela nový pohled na temnou hmotu díky spektrometru AMS-02.
•Pochopení podmínek, za jakých se patogeny stávají virulentními.
•Objevení nových zákonitostí při „studeném hoření“ (což je terminus technikus označující plameny o teplotě 600 až 800 stupňů Celsia).
•Skládání nanomateriálů za použití elektrických polí.
•Monitorování kvality vody pomocí hyperspektrálního snímkování.
•Pochopení mechanismů osteoporézy a nalezení nových způsobů léčby.
Ano, každá z těchto věcí šla rozhodně udělat levněji a jednodušeji, než s pomocí ISS. Ale ne všechny dohromady.


Té poslední větě nerozumím; on snad někdo na ISS dělal všechny ty věci (např. dávkování léků při rakovině prsu a nový pohled na temnou hmotu) najednou dohromady? A jestli ne, v čem potom spočívá výhoda utopených nákladů na ISS, jestliže každý z těch projektů šel na Zemi udělat (každý zvlášť) levněji a jednodušeji? Přiznávám bez mučení, že ISS mi pije krev, podobně jako raketoplány, poněvadž jedno i druhé stálo děsivé peníze a zakonzervovalo to pilotovanou kosmonautiku nějakých 400 km nad povrchem, místo aby se za ty samé peníze postavila přinejmenším stálá měsíční základna.
 
09.11.2013 - 18:21 - 
Vím o Remkovi z r.1978, ostatní mne nudí. Ale ani Remek u nás v ČSSR neměl tou dobou na růžích zrovna ustláno, pamatuji se velmi dobře, jak se mu lidé na ulicích pošklebovali a smáli, když hovořil z kosmu. On totiž parádně zadrhával a mluvil napůl česky napůl rusky. Měl přezdívku : ReMeK = :Rusky é Mluvící é Kosmonaut. Lidé ho považovali za prvotřídního slouhu komunismu a Brežněva osobně, prostě šašek. Ostatně myslím si, že upnout do sedačky v kosmické kabině nějaké růžové 100 kilové prase z velkovýkrmny JZD Slušovice, že by celý let zvládlo možná ještě lépe ,jak 3 roky trénovaný kosmonaut. Rozhodně by nezvracelo a každých 30 minut by dolů netelefonovalo vyděšené manželce.


Teda Usedome, co na tenhle blábol říct? Ano, sám si dobře vzpomínám na Remkovu čechoruštinu a jeho ééé, taky si vzpomínám na rčení "Remek - česky ani nemek". To všechno je tak nějak v relaci běžné české ironie. Ovšem tvrdit, že stíhací pilot (zdravotní i technická elita všech elit) mohl být nahrazen stokilovým prasetem, to je na mě moc. Jestli si myslíš, že ty bys ve stavu beztíže neblil a neměl poruchu vestibulárního aparátu, tak obdivuji tvoje sebevědomí, ale řekl bych, že opak je pravdou a že Saljut by byl od tebe znečištěn možná i z opačné strany těla.
 
09.11.2013 - 19:19 - 
TO : Nový Jiřík

1.Tím - "prasetem" - myslím jen to, že bych nějak neglorifikoval "výkony" kosmonautů na orbitu. Jak známo, třeba jediný let Buranu proběhl zcela automaticky, start, oběžná dráha i přistání. Tedy posadit do něj přitom pár 100 kilových pašíků z Čech, pak tu máme hned několik nových "kosmonautů" najednou a nemuseli přitom zmáčknout jediné tlačítko a mohli absolvovat i 50 obletů Země. Tedy nebýt onoho nepříjemného přetížení, dal by se celý kosmický let prospat v nějakém spacáku bez práce a zbytečných nervů.

2. Na druhé straně s vámi na 100 % souhlasím v otázce ISS i raketoplánu. Byly to zcela vyhozené peníze za nějaké - "trapné hrabošení" - ve výšce, ve které létal už Gagarin v dubnu 1961 !! Celkové náklady na raketoplán 1981-2011 neznám, ovšem o ISS 1998-2013 se hovoří o sumě 100 mld. USD + možná do roku 2025 celkem 200 mld. USD. Troufám si odhadnout celkové náklady na tyto dva zcela zbytečné projekty na 250 miliard dolarů.

3. Ve 21 století uznávám jediné dva možné projekty hodné uznání a to stálá měsíční základna a cesta člověka na Mars a zpět. Samozřejmě je to ono "KDYBY". Kdyby r.1981 neodstartoval první raketoplán a roku 1998 základní modul ISS a těchto 250 mld. Dolarů bylo věnováno vývoji nosiče ARES 5 , "unimobuněk" pro vytvoření první vesnice na Měsíci atd. , pak po 10 letech vývoje bychom kolem r. 1990 měli na rampě ARES - 5 , r.1995 nejpozději první přistání na Měsíci od Apolla a r.2000 by Měsíc byl trvale kolonizován člověkem. Souběžně by se mohly rozeběhnout první zcela konkrétní přípravy pro let na Mars = vývoj MM a CM pro Mars. Bohužel, nestalo se a těch 250 mld. Dolarů je roku 2013 lidově řečeno doslova -"v hajzlu". Akce : "raketoplán a ISS" byly realizovány místo stálé měsíční základny. Dle mého = špatné řešení.

 

____________________
Loudil
 
09.11.2013 - 20:00 - 
a ako si tu stalu mesacnu zakladnu predstavujete? technikou apolla dopravene obytne moduly na povrchu? Kozmonauti na Mire (a konieckoncov aj na ISS) travili vacsinu casu opravami a udrzbou stanice. To vazne cakate ze na mesiac by mali taku kyvadlovu dopravu s nahradnymi dielmi, ako maju na LEO? Ovsem klud, astronauti by dostali taku davku ziarenia, ze by umreli este skor ako by sa na tej stanici stihlo nieco pokazit, bavime sa totiz o technologiach a poznatkoch 70tych rokov. To by bolo internetovych mudrlantov, co by dobludu vypisovali aka to bola strata casu a penazi a ako sa mala najprv postavit stanica na LEO...
Vam sa teraz lahko fantaziruje, ked mate nad hlavou dlhodobo fungujucu stanicu a beriete ju za samozrejmost. Ale ta stanica je postavena na Mire, Skylabe a Saljutoch! Po apolle bolo nutne rozhodnut co dalej, a bolo jasne ze mars bude ine kafe ako mesiac, a ze lode s vydrzou jeden tyzden v kozme to nezvladnu. Bolo nutne zvladnut uplne inu techniku na uplne inej urovni, a tak sa rozhodlo. Mudrovanie o betonovani na LEO este ziadny novy poznatok neprinieslo, na rozdiel od ISS.
 
09.11.2013 - 20:51 - 
Už jsem to jednou psal: Škoda, že nebyl raketoplán konstruován (nebo později předělán) na možnost dlouhodobého pobytu ve vesmíru, to je především s ohledem na zdroje elektřiny. Blok slunečních panelů pro tento účel by mohl trvale zůstat na dráze a raketoplán by se k němu pokaždé připojoval. Musela by se vyřešit tepelná bilance, kdy nákladový prostor by zůstal trvale uzavřený.

V takovém případě by v nákladovém prostoru raketopánu mohla být zřízena velká kosmická laboratoř, kde by kosmonauti pracovali dlouhodobě jako nyní na ISS, měli by dostatek zásob pro takový pobyt a výsledky výzkumu by si přivezli domů. Raketoplán by byl na Zemi vybaven novými přístroji pro nové výzkumy atd. Nepotřeboval by žádnou další dopravu lidí ani materiálu. Myslím, že by to vyšlo levněji než ISS a kdyby byly peníze naléhavě potřeba na něco jiného, prostě by se nový start na nějaký čas odložil.
 
09.11.2013 - 21:36 - 
Myslím, že je třeba připomenout, že raketoplán byl základním kamenem idee " hvězdných válek", resp .
úsilí Regana " uzbrojit" SSSR.
Bez vojáků by raketoplán i v USA skončil obdobně rychle jako v SSSR. ISS je dle mého soudu úlitba za to aby sovětští odborníci měli práci a NESKONČILI NĚKDE V ŽOLDU TERORISTŮ.
 
09.11.2013 - 22:25 - 
TO : yamato

Píši o budování stanice na Měsíci v období 1995-2000, kdy už byly zkušenosti z dlouhodobých pobytů v kosmu , třeba Mir. Ano , vše by bylo strašně drahé , nicméně pokud by na raketoplán ani ISS nebyl vynaložen ani Dolar, tak by to dle mého stačilo. Stačila by i technika Apolla. Dle mého názoru by bylo nutné vyvinout dva typy lodí pro Měsíc a to : 1. zásobovací + obytný modul v jednom a 2. střídací modul = Apollo /LM,SM,CM/. Saturn dokázal dopravit k Měsíci 44 tun , u modelu zásobovacího by nebylo nutné cokoli vracet zpět na Zemi a tak by bylo možné o skoro 6 tun = CM + váhu paliva pro návrat z Měsíce = možná 10 tun dohromady zvýšit hmotu tělesa, které by si sedlo na povrch Měsíce. LM při startu ze Země vážil 14 500 kilo, tedy mohl by klidně vážit 25 tun v zásobovací verzi.

Jak by tedy celá - "akce" - mohla vypadat ??? Ares by nejprve vynesl na Měsíc dva obytné moduly a třetí totožný obytný, ale plný zásob. Při čtvrtém letu by dopravil na Měsíc dva kosmonauty k půlročnímu pobytu a ještě by jim tam zanechal známé vozidlo Rover k převozu zásob od zásobovacího modulu do obytných. Obytný modul by mohl vážit kolem 15 tun = dvě stanice Tiangong, to by stačilo. Počítám s cenou kolem 3 mld.USD za jeden let na Měsíc /roku 1970 stál let Apolla - 0,5 mld. USD, dnes je Dolar asi 6 krát slabší = asi 3 mld. USD dnes/. samotné vybudování základů měsíční stanice = 4 starty = 12 mld. USD ,bez nákladů na vývoj rakety a obytného /zásobovacího modulu/. Roční náklady na provoz = dva lety střídací a dva zásobovací = také 12 mld. USD . Je to hodně pro rozpočet USA ,ale dalo by se to snížit dvěma způsoby :

1. Pobyt na Měsíci "zmezinárodnit jako ISS" = třeba nějakých 40 % bodou platit EU a Japonci, zbytek - USA.

2. Prodloužit postupně délku pobytu astronautů na základně ze 6 na 12 měsíců, = ušetřit jeden střídací let za rok. Valerij Poljakov ve stavu beztíže strávil na stanici Mir v letech 1994-95 pěkných 437 dní v kuse = přes 14 měsíců. Po Měsíci můžete chodit a jezdit a máte jednu šestinu tíže, to je myslím lepší než pobyt v nějakém silně omezeném kovovém sudu v beztíží. Tedy cyklus střídání po 12 měsících považuji za technicky možný.

P.S. Celkové náklady pro USA na provoz stanice za rok = tři lety ,jeden střídací a dva zásobovací = 9 mld.USD, z toho 40 % platí EU + Japonci = USA platí z rozpočtu NASA asi 5 mld. USD = kolem 25 % rozpočtu NASA. To se dá utáhnout.



http://cs.wikipedia.org/wiki/Valerij_Poljakov

 

____________________
Loudil
 
09.11.2013 - 22:27 - 
quote:
Už jsem to jednou psal: Škoda, že nebyl raketoplán konstruován (nebo později předělán) na možnost dlouhodobého pobytu ve vesmíru, to je především s ohledem na zdroje elektřiny. Blok slunečních panelů pro tento účel by mohl trvale zůstat na dráze a raketoplán by se k němu pokaždé připojoval. Musela by se vyřešit tepelná bilance, kdy nákladový prostor by zůstal trvale uzavřený.

V takovém případě by v nákladovém prostoru raketopánu mohla být zřízena velká kosmická laboratoř, kde by kosmonauti pracovali dlouhodobě jako nyní na ISS, měli by dostatek zásob pro takový pobyt a výsledky výzkumu by si přivezli domů. Raketoplán by byl na Zemi vybaven novými přístroji pro nové výzkumy atd. Nepotřeboval by žádnou další dopravu lidí ani materiálu. Myslím, že by to vyšlo levněji než ISS a kdyby byly peníze naléhavě potřeba na něco jiného, prostě by se nový start na nějaký čas odložil.


so solarnym panelom sa na raketoplane experimentovalo, neviem preco sa to neskor nevyuzilo...
inak to co si opisal robi x-37, len v malom a bez ludi isteze sa to dalo zrelizovat aj ekonomickejsie, lenze tu zohrala ulohu politika, bolo nutne postavit "americku" stanicu, bolo treba zadotovat rusky program ked rusko bankrotovalo, bolo treba dat nejaku napln raketoplanom, ked hviezdne vojny skoncili a amikom zostal velmi drahy kamion ako jediny sposob dopravy do kozmu
 
09.11.2013 - 22:42 - 
Usedom - pisete ze ISS je nezmysel, ale sucasne pisete ze skusenosti z Miru by pri mesacnej zakladni pomohli. Co mi uslo? Preco je Mir dobry a ISS nie je? Vy si myslite ze na Mire stihlo vyskumat, vychytat a doriesit vsetko? Kulovy. To nie je zdaleka hotove este ani na ISS.

Dalsia vec - Ares by na mesiac nic nevyniesol. Ares je potomok STS, keby neboli raketoplany nebol by ani Ares. Lietalo by sa multimiliardovym Saturnom.

Mesacna zakladna samozrejme je realizovatelna. Potrebujete "len" supertazky nosic, ktory vas nezruinuje, spolahlive automaticke lode ktore pristanu na milimeter presne a dovezu na mesiac stovky ton vybavenia, potrebujete fungujucu medzinarodnu komunitu vesmirnych agentur, aby si podelili naklady, potrebujete dlhodobo spolahlive technologie podpory zivota a recyklacie vsetkeho recyklovatelneho, celkom by sa aj hodilo vediet ci a kde na mesiaci je voda.

Nic z toho v 70tych rokoch nebolo. Isteze sme mohli sadnut na zadok a cakat az "sa to" vyvinie, ale to by sme boli zabetonovani niekde uplne inde nez na LEO Tak nejaky "hlupak" rozhodol ze podme postavit stanicu na LEO, naucme sa najprv chodit, nez budeme behat.
 
09.11.2013 - 23:06 - 
Hlavně v 70-tých létech m-s. nebylo proč v letech na Měsíc pokračovat, jelikož jediný soupeř USA odpadl aniž cokoli předvedl a navíc v hrdlo lhal, že se na Měsíc vůbec nechystal. Pokud by se Sověti zmohli alespoň na oblet Měsíce, nebo kdyby přiznali, že se na Měsíc
stále chystají / alespoň do roku 1972 to tak bylo/, pak by zřejmě kosmické závody dále pokračovaly činností na Měsíci a k " žabaření" na LEO by vůbec nedošlo.
 
09.11.2013 - 23:28 - 
quote:
Hlavně v 70-tých létech m-s. nebylo proč v letech na Měsíc pokračovat, jelikož jediný soupeř USA odpadl aniž cokoli předvedl a navíc v hrdlo lhal, že se na Měsíc vůbec nechystal. Pokud by se Sověti zmohli alespoň na oblet Měsíce, nebo kdyby přiznali, že se na Měsíc
stále chystají / alespoň do roku 1972 to tak bylo/, pak by zřejmě kosmické závody dále pokračovaly činností na Měsíci a k " žabaření" na LEO by vůbec nedošlo.


lenze sovietsky knock-out bol jasny akonahle zrusili N-1. Apollo zacalo stracat podporu hned po A-11, protivnik bol porazeny, mesiac bol dobyty, ludi to prestalo zaujimat (asi ako ich prestane zaujimat 45ty rocnik superstar). Apollo jasne odkrylo achillovu patu tohto modelu kozmonautiky - financovanie zavisle na politickej podpore, ktora je zavisla na volicskej podpore. Dalsie a dalsie miliardy na mesacne obytne moduly a ich zasobovanie, to by proste nepreslo.

Muselo sa vymysliet nieco nove, neokukane a chrumkave - raketove lietadlo! Znovupouzitelne! Ved my tym vlastne usetrime!! No nekup to!

Myslim si ze trajektoria vyvoja bola viacmenej nakreslena v okamihu, ked Koroljov ukecal Chruscova, ze je fajn napad pouzit raketove zbrane na cesty do vesmiru. Tym sa z toho stala otazka narodnej a vojenskej prevahy, ekonomia prevadzky isla stranou. Protistrana reagovala totalnou vedeckotechnickou mobilizaciou, co ju sice vykoplo az na mesiac, ale bolo jasne ze ziadna krajina nemoze byt mobilizovana navzdy. Takze bolo jasne aj to ze kozmonautika spadne zase pekne na zem, resp. 400km nad zem. A tu zostane az pokym sa na cesty do kozmu neprestanu pouzivat raketove zbrane a zacnu sa pouzivat ekonomickejsie prostriedky, rychlo a efektivne znovupouzitelne.
 
10.11.2013 - 08:21 - 
Dobrá teorie s tím Koroljovem a Chruščovem, ale má Achilovu patu, v USA již při startech kořistných A-4/V-2 , tj. v roce 45/46 zjistili možnost využití budoucích kosmických těles a také na nich začali pracovat. Předpokládalo se, že nosičem bude v té době projektovaný Atlas. Proto také měli v aplikovaných družicích takový náskok a proto se jich tolik vyrojilo hned na samém počátku kosmonautiky a v případě spojových družic se navíc rychle zjistilo, že je to i obrovský byznys.
Sověti sice v té době " slavili" díky IBCM jedno kosmické vítězství za druhým, ale amíci si již pochutnávali na šlehačce kosmického dortu.
Jejich technický a technologický náskok se projevil již před Apollem zejména m.j. v momentálně aktuální oblasti sond k Marsu, ale i k Venuši. Zdá se, že v té době Sověti se svými tunovými bumbrdlíčky klidně " spali na vavřínech" a probuzení při startu prvního Saturnu 5 bylo kruté a porážka v Moon Race neodvratná.
 
10.11.2013 - 09:31 - 
TO : yamato a david

Ano, máte samozřejmě oba pravdu v tom, proč byla kosmonautika v 60 letech tak podporovaná financemi. Bylo to i v tom, že to bavilo samotné lidi, doslova celý národ, když přicházelo stále něco nového , čím se mohly kosmické agentury chlubit :

1.První družice

2 První živý tvor v kosmu

3.První družice u Měsíce

4.První návrat družice z kosmu na Zem

5.První kosmonaut

6.První lety k Venuši a Marsu

7.První procházka kosmonautů ve volném kosmu

8.Přenos televizního signálu po celé Zemi pomocí družic

9.První spojení těles na oběžné dráze

10.První přistání člověka na Měsíci


Ale dnešní kosmické aktivity jsou už dlouho pro běžného řadového občana nudné. Američané startují v ruských lodích ke stanici ISS, aby tam něco neznámého kutili a tak to běží pořád a pořád. Lidi to už prostě zcela přestalo zajímat. A když se někde napíše, kolik to stojí ročně miliard, tak ještě nadávají na zbytečně vyhozené peníze. Člověk naposledy opustil LEO před 40 lety a to je krutá doba.

 

____________________
Loudil
 
10.11.2013 - 12:01 - 
quote:
Ve 21 století uznávám jediné dva možné projekty hodné uznání a to stálá měsíční základna a cesta člověka na Mars a zpět. Samozřejmě je to ono "KDYBY". Kdyby r.1981 neodstartoval první raketoplán a roku 1998 základní modul ISS a těchto 250 mld. Dolarů bylo věnováno vývoji nosiče ARES 5 , "unimobuněk" pro vytvoření první vesnice na Měsíci atd. , pak po 10 letech vývoje bychom kolem r. 1990 měli na rampě ARES - 5 , r.1995 nejpozději první přistání na Měsíci od Apolla a r.2000 by Měsíc byl trvale kolonizován člověkem. Souběžně by se mohly rozeběhnout první zcela konkrétní přípravy pro let na Mars = vývoj MM a CM pro Mars. Bohužel, nestalo se a těch 250 mld. Dolarů je roku 2013 lidově řečeno doslova -"v hajzlu". Akce : "raketoplán a ISS" byly realizovány místo stálé měsíční základny. Dle mého = špatné řešení.
Pane Balabáne, vím, že si povedete stále své o "raketoplán a ISS = špatné řešení", ale připomínám trochu dějepisu.

NASA rychle rostla v šedesátých letech, stejně jako armáda a válečné loďstvo za druhé světové války. Obdobně došlo ihned po vítězství, tj. po přistání Apolla 11 na Měsíci (ponížení Sovětů v technologickém souboji studené války) k prudkému poklesu financování. Na tomto snižování nákladů se už na začátku roku 1970 dohodla Nixonova administrativa s kongresovými demokraty, které vedl Edward Kennedy a Walter Mondale. Mondale chtěl dokonce zrušit program Apollo už po tragédii lodě Apollo 1.
Přitom v průběhu roku 1969 vedl administrátor NASA Thomas Paine tlak na expanzivní budoucnost v kosmickém prostoru. Nemířil na nic menšího než pilotované expedice na Mars, poháněné jadernými raketovými motory, které byly již ve vývoji, přičemž za předpoklad takových expedic považoval základnu na oběžné dráze kolem Země. Narazil však u Roberta Mayo, ředitele Office of Management and Budget (OMB), který skrouhl miliardy dolarů z Paineho žádosti na rozpočet NASA na rok1970. To znamenalo konec nadějí NASA na vesmírnou základnu a let na Mars. Tváří v tvář tvrdým požadavkům, že by se NASA měl výrazně zmenšit, Paine v lednu 1970 zrušil misi Apollo 20, aby měl nosnou raketu Saturn V pro laboratoř Skylab, a současně začal horečně připravovat nízkonákladový bezpečný a spolehlivý kyvadlový systém Země - oběžná dráha, poskytující přístup k budoucí post-Skylab stanici na oběžné dráze. OMB se k možnosti společného projektu vesmírné stanice a levného raketoplánu vyjádřil kladně, Kongres však byl hluboce skeptický, protože politické kroky jak Bílého domu, tak i Senátu vedly k ukončení pilotovaných letů vůbec (Nixon nikdy Paineho plány nepodporoval a dokonce chtěl, aby se realizovala jen jedna mise Apolla typu J, tj. Apollo 15). Paine na tento vývoj reagoval tak, že stanici uložil k ledu a upřednostnil raketoplán. Pro získání podpory Bílého domu v atmosféře řezání rozpočtu programu Apollo dokonce Paine dne 2.9.1970 zrušil ve prospěch raketoplánu mise Apollo 18 a 19, a současně pro raketoplán hledal potřebnou politickou podporu na Ministerstvu obrany - konkrétně v Air Force - zde slíbil návrh raketoplánu tak, aby vyhověl potřebám letectva pro vynášení průzkumných družic. Zoufalá NASA prostě navrhla přinést letectvu raketoplán na stříbrném podnosu za podmínek stanovených letectvem výměnou za politickou podporu směřující k udržení financování jeho vývoje a stavby, ale fungovalo to.
OMB byl těžší soupeř. NASA se snažil vyhrát studiemi nákladů a přínosů, kterými by raketoplán podpořil o hospodářské důvody . Tyto studie však dávaly více munice kritikům v OMB. V polovině roku 1971 byl NASA donucen opustit plány na opakovaně použitelný první stupeň, a raketoplán získal současnou podobu, která znamenala úsporu poloviny vývojových nákladů. Úředníci rozpočtového úřadu OMB reagovali tvrzením, že tento úspěch ukázal, že NASA by mohl náklady ještě snížit a požadovali, aby byl raketoplán menší, i když nebude odpovídat schopnostem požadovaným Air Force. Nicméně ke konci roku 1971 se na stranu velkého raketoplánu přiklonil Caspar Weinberger, náměstek ředitele OMB, a počátkem ledna 1972 změnil názor i ředitel OMB Robert Shultz ve prospěch ideje, že raketoplán má sloužit celému národu a tudíž by měl mít plnou kapacitu nosnosti, kterou letectvo požadovalo a NASA doufal. OMB přestal požadovat zmenšení designu raketoplánu a 5. ledna 1972 prezident Richard Nixon (v čase rozbíhající se kampaně na volby prezidenta 1972) oficiálně zahájil program STS pověřením NASA vyvinout mnohonásobně použitelný dopravní prostředek pro lety ze Země na oběžnou dráhu a zpět, tzn. rozhodl, že národ by měl mít raketoplán.
 
10.11.2013 - 13:29 - 
TO : Jiří Hošek

Nepochybuji, že vaše podrobné informace z historie jsou pravdivé, sám jsem byl jako mladistvý fanda kosmonautiky předplatitelem časopisu Letectví + Kosmonautika v letech 1964 až 1981 , mám je dodnes všechny svázané do knih v knihovně, kterou tak zaberou skoro celou. Přesto si opravdu nemůžu dovolit opustit sůj názor v tom, že raketoplán a ISS nebyly šťastným řešením americké pilotované kosmonautiky pro období 1972 - 2013. Celý program Apollo ,včetně vývoje Saturnu-5, kabin pro Měsíc, rampy, VABU, ...atd.atd. stál asi 25 mld. USD tehdejších = dnešních = asi 170 mld. USD. O ISS se tvrdí ,že už stála asi 100 mld. USD ,nevím co stál celý vývoj a provoz raketoplánu 1972-2011. Počítám také pěkný balík v desítkách mld.USD. Kdyby se tedy nerozhodlo o raktoplánu ani ISS, bylo by potřebných 200 mld. USD připraveno na stole pro měsíční základnu.

P.S. Přpadá mi to tak nějak, jako kdyby yýprava horolezců měla připravený balík peněz pro výpravu na Mount Everest, ale oni by raději v Čechách za tyhle pěkné peníze 126 krát vylezli na známou horu Říp kousek za Prahou a ještě se přitom hrdostí bili do oprsou. Tak nějak to dopadlo.

 

____________________
Loudil
 
10.11.2013 - 13:37 - 
Jdosť dobré prirovnanie s jedným ALE - na Everest by vyliezli jeden jediný krát a potom ďalších 40 rokov spomínali na minulé úspechy...
Alebo skôr ešte inak, na Everest sa z Prahy nedá vyliezť tak, že každý rok dostanete prídel financií na prekonanie vzdialenosti 500 kilometrov - za to sa fakt ďalej ako na ten Říp nedostanete...

Priame náklady na mesačnú výpravu musíte dať pohromady do momentu, keď začnete pripravovať raketu na štart. Náklady na vývoj sa síce dajú rozložiť, a hardware kúpiť "po kúskoch".
A pokiaľ chcete mať na Mesiaci stálu základňu, minimálne tieto priame náklady potrebujete dať dohromady pri každom striedaní osádky a každom zásobovacom lete... Na každý let potrebujete minimálne jeden "Saturn V", jedno "Apollo" a jeden lander. A to radšej nešpekulujem, na koľko by skutočne prišiel hardware trvalej základne (skromný odhad -> ISS alebo MIR, kde však každý modul nevynáša Proton, ale Saturn V). [Upraveno 10.11.2013 Alchymista]
 
10.11.2013 - 13:39 - 
quote:
TO : Jiří Hošek

Nepochybuji, že vaše podrobné informace z historie jsou pravdivé, sám jsem byl jako mladistvý fanda kosmonautiky předplatitelem časopisu Letectví + Kosmonautika v letech 1964 až 1981 , mám je dodnes všechny svázané do knih v knihovně, kterou tak zaberou skoro celou. Přesto si opravdu nemůžu dovolit opustit sůj názor v tom, že raketoplán a ISS nebyly šťastným řešením americké pilotované kosmonautiky pro období 1972 - 2013. Celý program Apollo ,včetně vývoje Saturnu-5, kabin pro Měsíc, rampy, VABU, ...atd.atd. stál asi 25 mld. USD tehdejších = dnešních = asi 170 mld. USD. O ISS se tvrdí ,že už stála asi 100 mld. USD ,nevím co stál celý vývoj a provoz raketoplánu 1972-2011. Počítám také pěkný balík v desítkách mld.USD. Kdyby se tedy nerozhodlo o raktoplánu ani ISS, bylo by potřebných 200 mld. USD připraveno na stole pro měsíční základnu.

P.S. Přpadá mi to tak nějak, jako kdyby yýprava horolezců měla připravený balík peněz pro výpravu na Mount Everest, ale oni by raději v Čechách za tyhle pěkné peníze 126 krát vylezli na známou horu Říp kousek za Prahou a ještě se přitom hrdostí bili do oprsou. Tak nějak to dopadlo.
nepochopil ste to. Raketoplan sa dokoncil, pretoze ziskal podporu armady. Keby nebol raketoplan, neznamena to ze mate volnych 200 mld na stole. Nemali by ste mozno nic. Toto nie je hra s nulovym suctom. Ziadny mesiac ani mars by nebol, nemal by to kto podporit. Proste by sa zoskrtal rozpocet
 
10.11.2013 - 13:56 - 
tiež dobrá odpoveď, IMHO veľmi pravdepodobné, aj keď - čo by robili sovieti?
Situácia, kedy by sovieti stavali Saljuty a Mir, by rozhodne v USA vytvorila aj politický tlak na pokračovanie pilotovaných letov.
 
10.11.2013 - 15:57 - 
Vam sa teraz lahko fantaziruje, ked mate nad hlavou dlhodobo fungujucu stanicu a beriete ju za samozrejmost. Ale ta stanica je postavena na Mire, Skylabe a Saljutoch! Po apolle bolo nutne rozhodnut co dalej, a bolo jasne ze mars bude ine kafe ako mesiac, a ze lode s vydrzou jeden tyzden v kozme to nezvladnu. Bolo nutne zvladnut uplne inu techniku na uplne inej urovni, a tak sa rozhodlo. Mudrovanie o betonovani na LEO este ziadny novy poznatok neprinieslo, na rozdiel od ISS.


Sorry, ale není to tak. Raketoplán měl být původně jen jedním z celého systému dopravních prostředků, měl k němu být vyvinut tahač na vyšší dráhy a Měsíc neměl být opuštěn. Bohužel se ale z toho všeho realizoval jen raketoplán (navíc ukrutně drahý a s nesmírnými náklady na průběžnou údržbu), a to byla tragédie kosmonautiky. Nejen té pilotované, i té automatické, protože kvůli každoroční sumě peněz na raketoplány a později i na stavbu ISS se ořezávaly prostředky na sondy a družice k jiným planetám. Program "rychleji a levněji" sice vypadá přitažlivě, jenže kdovíjak rychlé ani levné to stejně není, a když si představím, že už dávno mohla např. k Titanu letět "vlajková loď", tak mám akorát vztek.
 
10.11.2013 - 17:15 - 
TO : Alchymista

Ano, na Everest by se za jeden balík peněz opravdu vylezlo jen jednou, ale to vypadá,že takto odsuzujete i dosažení Měsíce Apollem-11 roku 1969, pak už také totiž nebylo přes 40 let vůbec NIC !! Bylo tedy "jednorázové" - dosažení Měsíce roku 1969 neúspěchem lidstva ?


Jak už jsem psal někde výše, obsluha měsíční základny o pouhých 2 obyvatelích /zatím/ při délce pobytu na Měsíci = 12 měsíců, obnáší 3 starty Saturnu -5 ročně = 1 výměna posádky + 2 zásobovací. Cena startu Saturnu-5 dnes činí asi 3 mld. USD /roku 1970 = 0,5 mld.USD/ ,tedy provoz stanice by stál asi 9 mld. USD ročně NASA, ale je možné, aby na Měsíci dlel třeba jeden Američan s jedním Francouzem /Němcem ,Britem, Italem, Japoncem,..../ a tedy do financování vtáhnout ještě Evropu a Japonsko. Něco jako ISS. Pak by NASA ročně vydala 5 mld. USD a "zbytek světa" další 4 mld. USD. Jsou to jistě ohromné peníze , ale kolik se třeba platilo ještě v nedávné době ročně za přípravu letů raketoplánů jen na LEO ??? Také to byly pěkné miliardy ! A ve spojení s ročními platbami na ISS ???

 

____________________
Loudil
 
10.11.2013 - 17:27 - 
"postsovieti" ako prví, predali letenku..
čím porazili "kapitalistov" ad absurdum..
nejak sa na to furt zabúda..
ja osobne som v ten moment, utŕžil šok, horší ako "sputnik šok"
dodnes ma to ovplyvňuje
 
10.11.2013 - 17:35 - 
quote:
Vam sa teraz lahko fantaziruje, ked mate nad hlavou dlhodobo fungujucu stanicu a beriete ju za samozrejmost. Ale ta stanica je postavena na Mire, Skylabe a Saljutoch! Po apolle bolo nutne rozhodnut co dalej, a bolo jasne ze mars bude ine kafe ako mesiac, a ze lode s vydrzou jeden tyzden v kozme to nezvladnu. Bolo nutne zvladnut uplne inu techniku na uplne inej urovni, a tak sa rozhodlo. Mudrovanie o betonovani na LEO este ziadny novy poznatok neprinieslo, na rozdiel od ISS.


Sorry, ale není to tak. Raketoplán měl být původně jen jedním z celého systému dopravních prostředků, měl k němu být vyvinut tahač na vyšší dráhy a Měsíc neměl být opuštěn. Bohužel se ale z toho všeho realizoval jen raketoplán (navíc ukrutně drahý a s nesmírnými náklady na průběžnou údržbu), a to byla tragédie kosmonautiky. Nejen té pilotované, i té automatické, protože kvůli každoroční sumě peněz na raketoplány a později i na stavbu ISS se ořezávaly prostředky na sondy a družice k jiným planetám. Program "rychleji a levněji" sice vypadá přitažlivě, jenže kdovíjak rychlé ani levné to stejně není, a když si představím, že už dávno mohla např. k Titanu letět "vlajková loď", tak mám akorát vztek.


Amerika postavila, vypustila a provozuje mnoho " vlajkových lodí" , proč nemáte vztek na Rusy, ti nestaví žádnou , resp. z těch co postavili v m.s., FG nepočítaje jim žádná vč, FG nefungovala.


 
10.11.2013 - 17:37 - 
quote:

Sorry, ale není to tak. Raketoplán měl být původně jen jedním z celého systému dopravních prostředků, měl k němu být vyvinut tahač na vyšší dráhy a Měsíc neměl být opuštěn. Bohužel se ale z toho všeho realizoval jen raketoplán (navíc ukrutně drahý a s nesmírnými náklady na průběžnou údržbu), a to byla tragédie kosmonautiky. Nejen té pilotované, i té automatické, protože kvůli každoroční sumě peněz na raketoplány a později i na stavbu ISS se ořezávaly prostředky na sondy a družice k jiným planetám. Program "rychleji a levněji" sice vypadá přitažlivě, jenže kdovíjak rychlé ani levné to stejně není, a když si představím, že už dávno mohla např. k Titanu letět "vlajková loď", tak mám akorát vztek.


este raz - nie je to hra s nulovym suctom! to nefunguje tak ze ked tu pridame, inde ubudne. Raketoplan dostal pridane, pretoze vojaci sa za to postavili. Tahac a mesiac prisli skratka, pretoze sa za ne nemal kto postavit. To su rozne rozpoctove sufliky, neplette to dokopy. Mozeme byt radi ze sa neskrtla aj ta stanica, a aj to len preto ze administratorovi NASA sa ju podarilo rozpoctovo ukotvit tym, ze z nej urobil medzinarodny zavazok. Inak by nebolo nic. Nebedakali by sme o tom ze sme len na LEO, bedakali by sme ze kedysi lietali ludia do kozmu a teraz tam lietaju len komunikacne druzice.
 
10.11.2013 - 18:22 - 
trochu odbocim, toto ma zaujalo



chorvatske elektrosuperauto. Nielenze ma parametre Veyronu, ale dojazd je 600km. Z toho vyplyva ze tolko diskutovany dojaz u elektromobilov nie je skutocny technicky problem. Je to otazka ceny baterie, a teda je to otazka nabehu skutocne masovej vyroby.
 
<<  241    242    243    244    245    246    247  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.529709 vteřiny.