|
citace:
Ono já si myslím, že opravdový důvod, proč musel STS skončit a to v jakékoliv podobě, bylo hlavně proto, aby se umožnil "komerční program". Tedy politická (prolobbovaná) objednávka. Ale to ti nikdo takhle na rovinu z vlády neřekne.
ak tym komercnym programom myslis prostriedky osc a spx, tak to tazko. Rozhodnutie padlo v 2004. SpX bola zalozena v 2002 a az do prveho uspesneho letu Falconu1 (2008) ju nikto nebral vazne. Ze by si takyto nikto vylobboval zrusenie STS, to je v risi fantazie. OSC bol sice zavedeny dodavatel, ale tiez nemal na sklade ziadny nosic ani nic, co by mohlo zasobovat ISS.
Takzvani tradicni dodavatelia nemali dovod rusit si vysadne postavenie v programe STS a vylobovat si nejaky program, kde by museli celit konkurencii.
Proste po havarii Columbie bola histericka reakcia verejnosti, ktora spolu s dolhodobym dopytom po nejakom BEO programe vyustila v zrusenie STS. Nejaku konspiraciu by som za tym nehladal. |
|
Nemám ten pocit že to bylo až tak brzo. V roce 2004 Vyhlásil Jirka Křovák Constellation (jehož součástí i byl konec STS), jenže ten Babrák stopl. Zároveň to byl právě Obava, za jehož vlády se v podstatě ihned prosadila myšlenka "soukromníků v kosmu". Mimochodem v NASA ne zrovna libě nesena (v té době, dnes si nikdo nedovolí otevřít hubu, protože by si ji rozbil o dlažbu).
Však počkej. Budou volby a jestli vyhraje republikán, tak ten reset, o kterém tu tluču, bude dříve. To se ještě "zasmějeme".
Jinak "konspiraci" v USA hledej za vším. Ten systém je na kuolárech založen a proto taky "conspiracy" je jedním ze základních obvinění skoro u každého soudu. 
Samozřejmě mohu se mýlit, ale Musk není žádnej debílek. Je to profesionální lobbista a kouká trochu více dopředu, než by se ti mohlo zdát. Navíc nezapomínej, že Boe a LM jsou republikánské aktiva, takže kdo ví, kdo lobuje proti nim za "soukromníky" (to mohou být prostě vlivní demokraté, kteří z různých důvodů zbrojařskou lobby nemusí). |
|
lenze ber do uvahy, ze musk bol v 2004 nikto. Nejaky internetovy milionarik, ktorych je v USA mrte, ktory sa hral s raketkami a rozbijal McLareny. V 2008 bola jeho Tesla takmer v bankrote a treti Falcon1 predviedol komicky barambuc medzi prvym a druhym stupnom. Toto je podla teba lobbista, kvoli ktoremu by NASA zrusila svoj nosny program?
STS zrusil Bush. Obava ho naopak "natiahol" o dva lety. To ze sa chytil sukromnikov je sice cudne (skor by som to ocakaval od "protrhovych" republikanov, ale ti su zrejme skor "prokorporativni") ale na druhu stranu sa to ukazuje ako spravna volba. Sukromnici dnes lietaju k ISS s lodami vyvinutymi za lacny peniaz a v kratkom case, zatialco "nesukromny" orion vzhuru a do dali hledi, a hledi, a hledi...
Inak to ze Musk hladi daleko dopredu tvrdim stale. Napriklad ked postavi prvy stupen na 9 motoroch. Ty mi vzdy oponujes ze to je neschopnost 
A potom sa ukaze ze sa to jaksi hodi ked s tym stupnom chces motoricky pristat, a este viac sa to hodi ked chces postavit martansky meganosic, ze jo... [Edited on 03.6.2014 yamato] |
|
Yamato:
Njn, to je právě o tom, kdo vlastně STS zrušil. Bush ho sice "zrušil", ale NASA si jela, jako kdyby ne. On totiž nezrušil STS jako takový, ale nahradil jej celou srandou kolem Aresů. Nicméně díky nerealizaci, je to jako by jej prakticky nezrušil a ten kdo jej zrušil byl de facto Obama.
Ano, republikáni jsou "fašisté", tedy korporativní kapitalisté. Demokraté jsou "socialisté", tedy pluralitní kapitalisté. Proto se opravdu mohly najít (a zřejmě našly) dostatečně vlivné šedé eminence, které "soukromníky" lobbisticky podpořily.
"Nesoukromý" Orion poletí IMHO dříve než Dragonrider (počítej k Muskovým fantaziím standardní +3 roky korekční přirážku reality:-) To že nebude obsazen posádkou a používán, je opět politické rozhodnutí, které se může změnit relativně snadno. Dokonce i za vlády Babráka Obavy.
Tak jsem si jistej, (vyjma toho, že fakt neměli na to kolem roku 2002 vyvíjet Raptora), že Musk na 100% o tomto nerozhodoval. Dodnes (i přes PR kecy) jsem přesvědčen, že tomu tak úplně nerozumí (respektive tomu rozumí asi tak jako já), ono bakalářské studium ekonomie ti nedá žádný vhled od "rocket science" a rok bakalářské fyziky ti jen nastíní její možnosti, ale do hloubky se nedostaneš. Možná že dnes již by byl schopen vidět technicky 10 let dopředu, ale tehdy neměl kde na tu vizi vzít vědomosti. To buď zase realista.
Srovnáváte jej tu s Jobsem. Tak buďte důslední, o Jobsových technických neznalostech a neschopnosti si v Cupertinu šeptali i vrabci na střechách. ;-) |
|
COTS rozjel Bush (přípravy 2005, vyhlášení 2006) - a to byl základní krok, který umožnil CCDev Obamy - bez úspěchů Falconu a pokroků Dragonu by nic z toho nebylo.
Cernakusi kde jsi vzal ty bláboly o Buranu? Eněrgija byla nejmíň desetkrát dražší než Sojuz dřív, než se SSSR rozpadl, systém záchrany 1. stupně byl jen nepraktický plán nepodložený penězi, systém záchrany 2. stupně byla jen idea, bez šance na realizaci. Při každém startu ztrácel všechny zatraceně drahé motory a polovinu elektroniky. Buran neměl sluneční panely, ale nevyzkoušené palivové články (při letu letěl na baterky). Termín dokončení vývoje byl v nedohlednu. Eněrgija byla omyl způsobený neschopností vojáků reálně vidět situaci. |
|
Ervé:
Start Buran-Energija stál 240mil. Rublů, Let Sojuzu (rakety a lodi) stál 60mil. Rublů. IMHO je to rozdíl 4x. nikoliv desetkrát, ale co já mohu vědět.
Záchrana prvního a druhého stupně BYLY na pořadu dne, protože jinak by NEBYL požadavek při standtestech, aby jak RD-170, tak RD-0120 VYDRŽELY nejméně 3600 sekund za sebou jdoucích zážehů bez jakékoliv údržby (oba vydržely). To nechceš po motorech, které mají hořet dvacetinu(desetinu) času. Mimochodem, motory Energije nebyly zatraceně drahé, cena RD-0120 je srovnávána s RD-275 (varianta RD-253 z Protona).
Co se týče energetického systému Burana - ano, byly pro něj vyvíjeny palivové články odvozené z Měsíčního programu, ale také pro něj byly uvažovány panely místo radiátorů (pro velmi dlouhé mise, za cenu výrazně nižšího výstupu). Buran byl ve vývoji, nikoliv hotový.
Energija byl omyl vojáků, protože když vynecháme Poljus, tak ji na nic nepotřebovali, ale pro civilní program vyššího stupně byla esenciální. [Upraveno 04.6.2014 cernakus] |
|
| Omlouvám se za tón předchozího příspěvku. Bohužel si jen pamatuju cenu za start 500 mil. rublů, ale to mohlo být s Buranem. Reálná cena za start se v SSSR nedala rozumně spočítat, takže plus minus odhady. Vzhledem k použití kyslíko-vodíkových motorů (a tedy zavedení systému výroby a skladování vodíku) bych těm 240 mil. nevěřil. Záchrana 1. stupně nebyla nikdy vyzkoušena ani na maketě ve skutečné velikosti, prakticky se ten systém nedal použít. Prázdný blok vážil 35 t, bez padáků a airbagů, průměr až 4,2 m, délka 37,7 m. Když vám přistane někam do pole (v nejhorším případě navíc zoraného nebo rozmáčeného), jak ho chcete dostat ven v jednom kuse? Žádný vrtulník ho neuzvedne, pro vyprošťovací tank je příliš velký a pro autojeřáb příliš těžký. Rozmontujete ho na kusy a pak převezete? Zablácený, potlučený? Nesmysl. Řiditelný padák? V téhle velikosti by to MOŽNÁ šlo dnes, ale před 25 lety? Vojáci na opakovaném použití netrvali, aby ale nevypadali jako blbci, povolili nainstalovat prázdné krabice a nakreslit pár obrázků, aby mohli tvrdit, že záchranu vyvíjí a že jednou nejenom zavládne komunismus, ale bude i znovupoužitelná Eněrgija. |
|
To je v pořádku, prostě jsem tě nasral zásadně odlišnými informacemi z nichž některé (reusable, panely) byly spíše fantazií i tehdy v počátcích toho programu.
Ano, reálná cena se v SSSR špatně počítá. Také jsem zazanemal údaj, že start Energija-Buran (u Poljusu, jako vojenského startu, to nebylo vůbec nikdy uvedeno) za 240mil. Rublů je hrubé podcenění a v reálu byl trojnásobný. Ovšem to se mi zase nezdá s ohledem na směnný kurz Rublu a z toho odvozené HDP SSSR v té době. Byl by to totiž dražší start, nejen nežli STS ale i Saturn-V.
Co se záchrany týče, tak nikde nepíši, že to měli dořešené, ale šli za tím cílem. Základ pro záchranu je, aby bylo co zachraňovat. Tedy motor musel vydržet několik startů a tento motor musel být navržen od počátku tak. To bylo splněno. V metodách, jak zachraňovat stupně neměli jasno. Bylo několik cest, u Zenitů se uvažovala i padáková cesta (a brzdné motory na THP - jako u Sojuzu). Zenity také mají na boostery neobvykle pevný vnější plášť, takže věřím, že tam to chtěli zkoušet padákem a těmi THP motory.
U 2.st. jiná možnost než letecké přistání nepřipadalo v úvahu. Opět, díky tomu, že se jednalo o nosnou kosntrukci byl dost pevný na to, aby mohl sloužit jako trup letadla.
Jestli vojáci byli nebo nebyli blbci, to dnes neposoudím, ale fakt je, že za Gorbačeva se celý projekt Eněrgija začala přesouvat pod civilní kontrolu (v reáliích vojenské diktatury samozřejmě). Zejména poté, co Gorbi stopl projekt Poljus a ten druhej, nikdy neuskutečněný projekt na satelit s jadernými hlavicemi. A "civilové" si vysnili realizovatelné projekty, které rozpadem SSSR vzaly logicky za své.
Nelze tvrdit, že by znovupoužitelnost zrealizovali, ale nelze to ani popřít. Jediné co víme je, že se dělaly reálné kroky, které znovupoužitelnost podporují.
A jen tak mimochodem, NASA SRB z amerického STS zachraňovala a vážily prázdné 90 tun. Což znamená, že jejich dopadová rychlost byla poměrně vysoká. Tedy odhaduji, že výhoda dopadu do oceánu byla oproti dopadu 35tunového Zenitu do polí smazána (u Zenitů byla obava spíše než z dopadu do polí a mokřand z dopadu do pohoří na východě Kazachstánu, při dopadu na svah by větší škody nadělal sesun, nežli dopad). |
|
A je znovupoužitelnost k něčemu nebo je to jen posvátná kráva?
STS byl znovupoužitelný - ale k původním představám létat jako letadlo (let, krátká poletová a předletová údržba - a jde se nanovo) se nikdy ani nepřiblížil. Po každém letu musel jít do něčeho, čemu by se u auta nebo lokomotivy, ba i letadla říkalo generální oprava. Trvalo to měsíce, motory se musely repasovat, tepelný štít kousek po kousku zkontrolovat a opravit...
Nic proti STS, pro Gotta!, ale nevyšla ta znovupoužitelnost, která měla lety zlevnit, tak draho, že je zatraceně zdražila? Rusové se víc drželi svých technologických možností, takže dělali znovupoužitelným jen to, co zvládali.
Konstruktér nesmí být optimista "však něco vymyslíme" - zejména konstruktér něčeho, kam posadí lidi. |
|
To bylo dáno tím, že STS byl první a navíc vyvíjen v době 70tých let.
RD-0120 byly sice slabší, co se poměru tah/hmotnost týče, ale jinak se RS-25 vyrovnaly. Měly srovnatelnou životnost na standu, měli srovnatelný Isp a obdobný (ale právě nižší tah). Nicméně byl konstrukčně podstatně jednoduší a přitom robustnější. Zejména jeho pohyblivé části, taktéž systém chlazení trysky byl prakticky bezúdržbový po dobu životnosti motoru (tedy cca 6-7 letů). Když se v 90tých letech uvažovala "refitace" STS, tak například zakomponování technologií RD-0120 mělo snížit náklady na znovupoužití SSME z 70 mil. USD na 7 mil. USD. Přitom měly být v podstatě zachovány lepší parametry RS-25.
Taktéž systém uchycení tepelné ochrany Buranu byl mnohem jednoduší a přitom trvnalivější, nežli u STS. To vycházelo ze technologických znalostí 70. léta vs. 80tá léta.
Tedy znovupoužitelnost není jen posvátná kráva. Samozřejmě znovupoužitelnost musí mít ekonomický smysl. Ale on STS v projektu ze 70tých let, zase tak extra drahý nebyl. Tedy ve srovnání s dnešním stavem věcí. Jako když Delta IV Heavy vyjde na 300-400 mil. USD a vynese o něco více než STS...
Ideálem je skylon, každý odklon se prodražuje. |
|
| Sam ste si odpovedal. Znovupouzitelnost v podani STS bola nanic. To ovsem nie je jediny mozny typ znovupouzitelnosti, takze z jedineho zlyhaneho pokusu (STS) sa neda vyvodit zaver ze znovupouzitelnost ako taka je nanic. Podobne ako z desiatok zlyhanych pokusov priekopnikov letectva sa neda vyvodit, ze lietanie je nemozne... |
|
Prostě si nejsem jistý, jestli už jsou technologie tak daleko,aby to mělo smysl. V 70. letech nemělo, to dnes víme. Ale když jsem si tenkrát dovolil zapochybovat (čistě intuitivně, žádné výpočty - z čeho taky...), běžná odpověď byla "oni v NASA vědí co dělají". Víme, že nevěděli a spoléhali na "však on něco vymyslí".
Taky musel někdo vynalézt spalovací motor, aby se dalo solidně létat - od Leonarda po Možajského, který letěl za ruskou trojkou to prostě nanic bylo. Pak se objevil lehký motor s dostatečným výkonem, lehkou zásobou energie - a najednou během pár let se lítalo, tak běžně a spolehlivě, že se letadlo mohlo použít na zabíjení lidí.
Berte mě jako bytostného pesimistu a skeptika. |
|
Zas úplne zlé porovnanie STS.
STS bol najlacnejsi prostriedok na nosenie veci z hora dolu.
kto ho pouzival iba na nosenie zdola hore, musel prerobit...
ale to sme tu uz rozoberali 1000x |
|
citace:
To bylo dáno tím, že STS byl první a navíc vyvíjen v době 70tých let. ...
Připojím jen poznámku:
NASA si byla dobře vědomá omezení a limitů STS. A měla vůli to řešit. Spíš politici neměli vůli ...
- Proto byl v NASA v běhu modernizační program STS (který byl pak zastaven senátní komisí z úsporných důvodů a z důvodu dostatečné funkce STS). Nicméně i tak v STS létal modernizovaný kokpit ("Glass kokpit"), výkonnější verze SSME motorů block II, a spousta dalších vylepšení.
- Proto NASA ověřovala modernizační prvky systému STS na X-37 (který po zastavení a puze převzali vojáci a nyní spokojeně provozují). ;-)
|
|
citace:
Prostě si nejsem jistý, jestli už jsou technologie tak daleko,aby to mělo smysl.
takto to nefunguje. Nemozete skusat, az bude technologia. Technologia sa vyvija ako vysledok toho, ze skusate.
Ani F9R v konecnom vysledku nemusi byt uspech. Ak napriek znovupouzitiu neznizi cenu dopravy na LEO, budeme aspon vediet o dalsom sposobe, ktorym to nejde |
|
Dopad 90tunového SRB do moře je něco jiného, SRB je ocelová silnostěnná trubka, která na padáku žbluňkne do moře. Není co poškodit. Jakýkoliv remorkér je schopen přivázat lano a odtáhnout SRB do přístavu, kde jsou jeřáby dimenzované pro manipulaci s takovým nákladem, pak dojde k rozebrání na segmenty a odvoz normálním vlakem do Utahu. Blok 1. stupně Eněrgije je duralová skořepina, s potrubími a motory, odolnost vůči nárazům je otázka. Stupeň může na padáku přistávat na šutry, do rybníku, na svah, na domek či na koleje - nepohnete s ním, nevejde se na vlak. Okolo by jste museli
Buran má stejnou tepelnou ochranu jako STS, rozdíl je jen v tom, že na centrálním stupni Eněrgije se má údajně méně tvořit led (domněnka, reálný provoz by to prokázal nebo vyvrátil).
STS byl příliš velký a optimistický, na to dojel a na to, že od 80. let začalo další velké seškrtávání rozpočtu NASA, takže nezbylo na modernizaci STS. Nástupci budou, snad, pokud lidstvo nezdegeneruje o další krok a nezruší pilotované lety. |
|
citace:
Dopad 90tunového SRB do moře je něco jiného, SRB je ocelová silnostěnná trubka, která na padáku žbluňkne do moře. Není co poškodit. ...
to není úplně přesné. ;-)
SRB visel na padáku motorem dolu a mírně šikmo. Kolem motoru je ochranná "sukénka" (v originále "aft skirt"), která absorbuje a usměrní náraz vody. Takže vlastní konstrukce motoru byla chráněná. Ta "sukénka" se dávala pro každý let nová. ;-) |
| 10.6.2014 - 20:38 - Machi | |
|
citace:
Proto píši u NASA "Americký Úsporný Koeficient". Ten je při srovnání neefektivní a předražené ESA x2 a se neefektivní (dle vlastních slov Rusů) RKA x4. V těch lepších případech.
K těm cenám jedna zajímavá informace (či spíše šokující, aspoň pro mne).
Zde je článek (http://www.washingtonpost.com/national/health-science/nrc-human-spaceflight-report-says-nasa-strategy-cant-get-humans-to-mars/2014/06/04/e6e6060c-ebd6-11e3-9f5c-9075d5508f0a_story.html) o budoucnosti NASA a o zprávě NRC (National Research Council). Tato zpráva má 286 stránek a je vyvrcholením 18-ti měsíčního vyšetřování za 3,2 miliónů dolarů. V článku je odkaz na tuto zprávu.
Nechci být hnidopich, ale jestli tato "blbá" zpráva je výsledkem projektu za 3,2 miliónů, pak se nedivím že mají v USA problém sehnat peníze na různé projekty.
Takže ačkoliv běžně s Cernakusem moc nesouhlasím, tak jeho faktor 2× (vs. EU) a 4× (vs Rusko) nebude moc daleko od pravdy. A platí to i pro další špičkové technologie, britská stíhací ponorka Astute (předražená) stojí 1,4 miliardy, americká (slevněná) třídy Virginia stojí 2,4 miliardy. |
|
citace:
Nechci být hnidopich, ale jestli tato "blbá" zpráva je výsledkem projektu za 3,2 miliónů, pak se nedivím že mají v USA problém sehnat peníze na různé projekty.
presne toto ma napadlo inak rozne spravy, analyzy, studie a iny papier su pomerne obvykly sposob, ako vytahovat zo statneho rozpoctu peniaze
citace:
Takže ačkoliv běžně s Cernakusem moc nesouhlasím, tak jeho faktor 2× (vs. EU) a 4× (vs Rusko) nebude moc daleko od pravdy.
samotna NASA odhadla, ze keby raketu triedy Falcon9 vyvijala ona, bude to stat 4x viac (styrka je asi zazracne cislo) Proste statna organizacia funguje tak, ze 10 zamestnancov nieco robi, 20 dalsich to eviduje a archivuje a 50 dalsich kontroluje ci ti prvi 30ti nahodou neplytvaju... spocitano secteno vsetko stoji nasobne viac penazi |
|
| Pochybuji, že by v NASA toto kdy prohlásil a už tuplem pochybuji, že by si v NASA odvážili vyrábět raketu jako je Falcon. Za vývoj nejpodřadnější rakety NASA všech dob by je zřejmě politici snědli i s botami. :-D |
|
citace:
Pochybuji, že by v NASA toto kdy prohlásil ...
Falcon 9 Launch Vehicle NAFCOM Cost Estimate
• The objective of the analysis was to estimate the cost to develop the Falcon 9 launch vehicle using two different approaches: 1) traditional NASA environment/culture, and 2) a more commercial development culture approach.
* Results: “The activity estimated Falcon 9 would cost $3.977B based on NASA environment/culture. NAFCOM predicted $1.695B when all technical inputs were adjusted to a more commercial development approach.
http://www.nasa.gov/pdf/586023main_8-3-11_NAFCOM.pdf
Nebo wiki:
In 2011 SpaceX estimated that Falcon 9 v1.0 development costs were on the order of $300 million.[10] NASA evaluated them using a traditional cost-plus contract approach initially at $3.6 billion.
|
|
"NASA did not perform a detailed analysis to explain the significant differences between the cost estimates and SpaceX actual costs."
Z toho samého politicky objednaného hnoje, který zde odkazuje Miroslav Pospíšil.
Cuc z prstu na příkaz bůh ví odkud;-)
Ale fakt je, že má pochybnost byla vyvrácena. Někdo z NASA nebo napojený na NASA vydal "studii", kde využili x4 koeficient. Něco jako balkánská konstanta při vypočítávání ztrát z porušení autorského práva :-) |
|
cernakus, uroven tvojej argumentacie prave klesla pod uroven vladovu. Ten sa aspon snazi predkladat nejake, aj ked chybne, dokazy.
Ty si sa proste rozhodol, ze SpX a vsetky jej produkty su ****. A moze ti to vyvracat trebars samotny Koroljov, ty mas svoje "pravdy". Diskutovat s tebou na tuto temu nema zmysel, zjavne nie si schopny absorbovat posun v paradigme
A este jednu vec si zvaz, ty strazca americkeho rozpoctu - NASA ma dnes jeden z najnizsich rozpoctov vo svojej historii. Napriek tomu ma k dispozicii dve fungl nove rakety, dve fungl nove zasobovacie lode (jednu navratovu), a vo vysokom stadiu vyvoja ma celkovo 4 fungl nove pilotovane lode a jednu supertazku raketu.
Povedz mi kedy pocas dlhej historie "efektivnejsich" cost plus programov bola NASA v takejto pozicii?? Ohanas sa cislami vytrhnutymi z kontextu, robis silne prehlasenia a zhadzujes ludi ktorym nesiahas po clenky, ale elementarna logika tomu jaksi chyba. [Edited on 11.6.2014 yamato] |
|
dovolil som si zostavit maly slovnik cernakovin, kedze niektore pojmy sa tu casto opakuju a pre bezneho uzivatela su nepochopitelne:
plnohodnotna lod - lod schopna pripojit sa sama k inej lodi alebo stanici. Zasobovacia lod, ktora ma vacsi priechod optimalizovany na vykladku zasob, nie je plnohodnotna. Zasobovacia lod s mensim priechodom, ktory znacne obmedzuje druh dopravovanych zasob, ale dokaze sa pripojit sama, je plnohodnotna. Pretoze napr. vesmirne stanice treba zasobovat aj ked tam nikto nie je...
nejpodradnejsi raketa - orbitalny nosic vyvinuty rekordne lacno a v rekordnom case, startujuci za najnizsie naklady na zapadnom trhu, pravdepodobne coskoro so znovupouzitelnym prvym stupnom
nejnevyhodnejsi mise - kompletna zasobovacia misia v cene, ktora nepokryva ani cenu startu tradicneho dodavatela. Nejnevyhodnejsi mise musi pouzivat nejpodradnejsi raketu.
politicky objednany hnuj - akykolvek fakt odporujuci teorii plnohodnotnej lode, nejpodradnejsi rakety a nejnevyhodnejsi mise |
|
Este si dovolim zaviest jeden pojem, pre ulahcenie komunikacie - taktika kristalovej gule
Taktika kristalovej gule hovori, ze najlepsie je zasobovat orbitalne stanice jedenkrat, max. dvakrat rocne velkymi lodami, pretoze z hladiska ceny za kilo je to vyhodnejsie. Taktika kristalovej gule okrem toho cibri jasnozrivecke schopnosti, pretoze vyzaduje planovat vyvojzasob a potrebu nahradnych dielov na pol roka az rok dopredu. V pripade zlyhania jasnozriveckych schopnosti ma zase posadka moznost precvicit sa v improvizacii. Trocha nevyhoda tejto taktiky je, ze na stanici sa hromadia vzorky z experimentov ktore nema kto odviezt, takze stomiliardova stanica je limitovana objemom mrazaku (tak ako kazda slusna domacnost:)) |
|
Yamato, co ti na to říci? Asi nic, protože když ti odpovím ve stejném duchu, ihned přikluše tvůj spolufanatik Pospíšil a smaže mi to s odkazem na porušení x pravidel diskuze.
Takže jo, klidně ať jsem pro tebe vlado. Ale kvůli tomu se nevzdám logiky. |
|
fanatik - clovek ktory na kozmonautickom fore uplne neskryvane fandi pokroku v kozmonautike
logika - tvrdenia popierajuce pokrok v kozmonautike, zalozene na odhadoch a subjektivnych postojoch. Po uspesnej misii nejpodradnejsi rakety alebo neplnohodnotnej lode, zahrnajucej nejake technologicke novinky odporujuce logike sa z logika stava asi na hodinu opatrny fanatik. Potom sa opat vracia k logike. |
|
K manipulácii s stupňom Zenit:
Sovieti dokázali prepravovať pozemnými vozidlami - návesovými prepravníkmi kompletné rakety R-36 s priemerom ~3 metre a dĺžkou ~30 metrov.
Dá sa teda rozumne predpokladať, že by zvládli aj manipuláciu s objektom o priemere ~4 metre a dĺžkou ~40 metrov. |
|
| R-36 je postavena na horní hranici přepravních a manipulačních možností - průměr odpovídá železničnímu profilu, hmotnost prázdné rakety (se kterou se manipuluje) je taky nižší, lepší je rozložení hmotnosti(motory 1. a 2. stupně, hlavice s manévrovacím blokem). Navíc veškerá manipulace probíhá na betonových plochách. |
|
No to jsou věci. Tesla uvolňuje patenty.
http://www.teslamotors.com/blog/all-our-patent-are-belong-you |
|
