|
Ad 1 - takhle jednoduché to není, uhlí se ukládalo po miliony let, či desítky milionů let, vypustit to všechno naráz zase zpět do atmosféry není to úplně nejlepší, co můžeme udělat (nezapomínejte, že to není jenom o cyklu atmosféra - fosilní paliva, ale o cyklu mnohem složitějším - atmosféra - fosilní paliva - karbonáty - vulkanická činnost) |
|
citace:
Nesouhlasím ... nikdy úplně nesladíte výrobu a spotřebu. Nejde to, protože obě strany ovlivňuje příliš mnoho faktorů (včetně různých mimořádných událostí). Rozsáhlé energetické sítě stále neřeší ukládání energie (např. v době nočního útlumu spotřeby) a jsou velmi zranitelné ...
To už je lepší postavit hodně atomových elektráren a případné nadbytky energie akumulovat v ropných derivátech.
a ako riesime ukladanie el.energie dnes? vy ked si doma zapnete lampu, tak tak elektrina ide skadial? ja zijem v tom ze zo siete, ale mozno ma vyvediete z omylu... |
|
Ropa nikdy nedojde ze dne na den ...
Postupne se bude tezit z hur dostupnych nalezist a tedy jeji cena bude postupne stoupat. A s rostouci cenou se zacnou vyplacet ruzne alternativy (od elektromobilu, pres altrernativni vyrobu ropy, atd. ...)
Velmi správně, doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů a v moderní éře věk páry neskončil kvůli tomu, že by došla pára. Prostě se v důsledku technického pokroku začaly některé nové technologie vyplácet víc, než ty dřívější, a tak to bude i s ropou. Je-li vůbec fosilním zdrojem, což zatím nikdo nedokázal; existuje konkurenční teorie o nebiologickém původu ropy a jezera uhlovodíků na Titanu jí dost nahrály. Kvůli ropě civilizace neskončí, ten konec si můžeme připravit sami ne tzv. "globálním oteplováním", ale globální jadernou válkou, přičemž toho času pro to některé síly ve světě dělají, co můžou. |
30.3.2015 - 12:11 - tycka | |
|
citace:
citace:
Nesouhlasím ... nikdy úplně nesladíte výrobu a spotřebu. Nejde to, protože obě strany ovlivňuje příliš mnoho faktorů (včetně různých mimořádných událostí). Rozsáhlé energetické sítě stále neřeší ukládání energie (např. v době nočního útlumu spotřeby) a jsou velmi zranitelné ...
To už je lepší postavit hodně atomových elektráren a případné nadbytky energie akumulovat v ropných derivátech.
a ako riesime ukladanie el.energie dnes? vy ked si doma zapnete lampu, tak tak elektrina ide skadial? ja zijem v tom ze zo siete, ale mozno ma vyvediete z omylu...
Jde ze sítě - neboť dnes platí hlavní zásada - nevyrábí se podle počasí nýbrž podle požadavků odběratelů - tedy jejich zákazníků - a výroba se musí každému požadavku vždy přizpůsobit.
Samozřejmě existují tarify pro velkoodběratele, které za výhodnější cenové podmínky musí svoji spotřebu částečně přizpůsobovat možnostem výroby a pro vytápění přímotopy nebo akumulačními kamny i ohřev vody elektrickými bojlery existuje totéž.
Viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/HDO
Alespoň jak je to v ČR - hlavní vyrovnávání - špičková vodní elektrárna - náběh na 100% výkon z klidů se počítá v sekundách - pouhá změna jejich výkonu je tedy velice rychlá.
Příklad - http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_Slapy
Pak přečerpávací vodní elektrárna - nejedná se o zdroj elektrické energie nýbrž jen o akumulátor se ztrátou - asi 66% účinnost skladování - jediná baterie, kterou jsme pro skladování velkých výkonů schopni postavit - výhodou ale je, že prostě nezávisí na stavu vody v řece - příklad: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1vac%C3%AD_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_Dlouh%C3%A9_str%C3%A1n%C4%9B
Pak plynová turbína - prostě plynová elektrárna používaná především pro vykrývání špiček - náběh na 100% výkonu údajně kolem 30 minut - zato stačí jen zemní plyn a ten jsou i v ČR zásobníky a jde o zdroj elektrické energie na rozdíl od přečerpávací elektrárny.
Pak i na uhelné elektrárně jsou tzv. parní sklady - což jsou tlakové nádoby pro páru o velké teplotě a tlaku - to je zásoba energie pro parní turbínu pro náhle potřebu zvýšení výkonu - nárůst výkonu kotle trvá dlouhou dobu.
Totéž je i na jaderné elektrárně - jejíž parní část se z principu neliší od tepelné elektrárny - jen kotlem je zde obrazně reaktor.
A též jak tepelnou tak i jadernou elektrárnu je možné okamžitě odstavit od sítě - tedy od výroby - i když jejich odpůrci často možná i úmyslně tvrdí opak. Prostě nemůže dojít ke zničení jejich zařízení nebo dokonce k havárii jen proto, že vichřice prostě přervala elektrické vedení z elektrárny. V takovém případě prostě se pára nepouští do turbíny, ale rovnou do chladících věží - případě i nadále pokrčuje ve vytápění - pokud funguje i v teplárenském režimu pro dálkové centrální vytápění. Chladících věží mají i pro tento případ samozřejmě dostatečnou kapacitu.
Tolik k vašemu dotazu - prostě se výrobce stejně jako každý jiný přizpůsobuje poptávce svých zákazníků a to jak nejekonomičtěji to v dané chvíli umí.
[Upraveno 30.3.2015 tycka] |
30.3.2015 - 12:19 - tycka | |
|
omyl v odeslání
[Upraveno 30.3.2015 tycka] |
|
Ad tycka a friendlyallien - cize argument o nesulade vyroby a dopytu a nedoriesenom ukladani energie je bezpredmetny. Nesulad existuje aj teraz a energiu viacmenej neukladame.
Cize variant transportu energie po kabli k okamzitemu odberu do autobaterie vidim stale ako lepsi, oproti variantu premeny energie na uhlovodiky, transportu a uskladneniu na mieste spotreby, a nacerpaniu do nadrze. Odpada vela potrebneho hardweru a logistiky. |
|
citace: Ad tycka a friendlyallien - cize argument o nesulade vyroby a dopytu a nedoriesenom ukladani energie je bezpredmetny. Nesulad existuje aj teraz a energiu viacmenej neukladame.
Cize variant transportu energie po kabli k okamzitemu odberu do autobaterie vidim stale ako lepsi, oproti variantu premeny energie na uhlovodiky, transportu a uskladneniu na mieste spotreby, a nacerpaniu do nadrze. Odpada vela potrebneho hardweru a logistiky.
Neodpadá. Dneska tento nesoulad řešíme propracovaným řízením výroby energie, což ovšem moc nejde u "zelených technologií" (větru a slunci neporučíme).
Pokud nebudeme mít masivní řiditelné zdroje, tak se musíme vydat cestou řízení odběru, tedy vypínáním dodávky elektřiny uživatelům ... ;-(
Ukládání energe do baterií není reálné cílové řešení, protože z FYZIKÁLNÍCH důvodů lze dosáhnout jen řádově nižší hustoty energie. Například baterie vozu Tesla váží zhruba tunu a obsahuje stejně energie jako pět litrů benzínu (a to ještě jen za pokojové teploty, při řízení hloubky vybití a provozních režimů, omezené životnosti a dalších limitujících podmínek). Při teplotě -10st.C je kapacita baterie Tesly zhruba poloviční, kdežto pár litrů benzínu žádné takové problémy nemá.
Tím nechci zatracovat baterie, ale jen chci upozornit na jejich technologické limity ...
|
|
citace: Například baterie vozu Tesla váží zhruba tunu a obsahuje stejně energie jako pět litrů benzínu (a to ještě jen za pokojové teploty, při řízení hloubky vybití a provozních režimů, omezené životnosti a dalších limitujících podmínek). Při teplotě -10st.C je kapacita baterie Tesly zhruba poloviční, kdežto pár litrů benzínu žádné takové problémy nemá.
Prosím o zdroj vašich informací.
Podle mně dostupných informací váží battery pack Tesly S 85 kWh něco mezi 700-800 kg. Energie obsahuje tolik, že při využití 95% maximální kapacity ujedete podle hodnotícího testu EPA přibližně 435 km. To je vzdálenost, kterou s 5 litry benzínu/nafty podle EPA rozhodně neujedete. Ono totiž u auta velmi záleží na účinnosti s jakou energii z paliva/baterie přemění na práci. U EV s duálním motorem je to přibližně 2-2,5x vyšší než u spalovacího motoru.
Tesla dává na battery pack záruku 8 let, nebo 200000 km. O poloviční kapacitě při -10°C jsem nikdy nikde nečetl - baterie je temperovaná vnitřním okruhem chladicí/ohřívací kapaliny....
Z vašeho příspěvku mi vychází, že jen střílíte od boku a nemáte zjištěny přesnější informace. |
|
dve veci:
nebavili sme sa o zelenych zdrojoch. Bavime sa o tom ci je pouzitie umelo vyrobenych uhlovodikov ako baterie vyhodne alebo nie. Ja tvrdim, ze hoci maju lepsiu energeticku hustotu, transport energie vo forme elektriny je vyhodnejsi.
Ako zdroj energie mozeme uvazovat jadro, obnovitelne zdroje, alebo trebars aj uhlovodiky. Napriklad pouzitie prebytocneho vykonu zelenych zdrojov na vyrobu umelych uhlovodikov si viem predstavit ako formu skladovania energie (v elektrarni, nie v aute alebo na pumpe). Nasledne v pripade vypadku zelenych zdrojov sa mozu spalovat tieto uhlovodiky. CO biancia je nulova - spalime len to co sme z atmosfery stiahli pri vyrobe.
druha vec - baterie. Tesla pouziva viacmenej bezne tuzkove baterky pospajane do velkej baterie. S tymto dosiahla dojazd, ktory postacuje pre 90% beznych potrieb automobilistov. Tesla navyse uz pracuje s pokrocilymi konceptmi, napr. hybridnymi bateriami, ktore dojazd zvysia. Takze hoci bateria ma horsiu energeticku hustotu ako benzin, na bezne ucely postacuje. |
03.4.2015 - 13:14 - tycka | |
|
Dnes se to prostě řeší řízením výroby jak jsem napsal výše což lze provádět relativně ekonomicky - snížit výkon solární či větrné elektrárny třeba na polovinu sice technicky též jde - ale jen za cenu, že ta plná polovina jejího výkonu zůstane nevyužita - v případě solárních panelů se bude měnit v teplo - v podstatě uměle snížíme jejich účinnost - co je však velmi neekonomické - proto právě je snaha využít formou skladování tuto energii - je lepší mít z této energie dejme tomu 25% nakonec (z původních 50% jinak nevyužitelného výkonu solární elektrárny) než nemít nic.
citace: Ja tvrdim, ze hoci maju lepsiu energeticku hustotu, transport energie vo forme elektriny je vyhodnejsi.
Je nutné si uvědomit, že každé vedení má prostě svůj elektrický odpor a díky tomu se část přenášeného výkonu mění v teplo a je vyzářeno do okolí - dochází tedy ke ztrátám výkonu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99enosov%C3%A9_ztr%C3%A1ty
Takže ani přenos vedením není úplně bezeztrátový pokud se nejedná o tzv. supravodivé vedení, ale tam mají zase svůj příkon chladící agregáty.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Supravodivost
Převod na uhlovodíky - tedy redukce C02 ze vzduchu za pomoci vodíku - jsem sice viděl jako technicky zřejmě možnou - nic méně raději jsem vždy říkal - vodík z rozkladu vody + uhlík z biomasy - tedy třeba dřevěného uhlí - nejednoduší je ho spalovat s minimem kyslíku - tím vznikne 2C + O2 = 2 CO - tedy oxid uhelnatý - výhodou je, že dojde k oddělení od nespalitelných zbytků dřevěného uhlí - popela.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhelnat%C3%BD
Oxid uhelnatý CO je již mnohem reaktivnější než oxid uhličitý CO2 - i proto, je na rozdíl od něj jedovatý.
Proto se dá dále na uhlovodíky zpracovat společně s vodíkem. Například takto:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fisher-Tropschova_synt%C3%A9za
Tento proces bude tak ztrátový - že jsem prostě počítal pouze s přeměnou momentálně přebytkové elektrické energie na výrobu vodíku a následně využívat uhlovodíky nikoliv jako palivo, ale na plasty a vše další pro které je podle lidí neznajících chemii ropa údajně nenahraditelná - jen je prostě výroba z ní dnes nejekonomičtější.
Možná ještě výroba paliva pro běžná dopravní letadla - tam to jen na elektřinu - tedy jen na akumulátory - opravdu ještě velmi dlouhou nepůjde - pokud vůbec někdy.
Jako proces skladování - i na základě některých vědeckých prací co jsem četl - jsem viděl proto právě jen ten samotný vodík - lze ho stlačený uskladnit - pro zpětnou výrobu elektrické energie a nebo pro průběžnou výrobu uhlovodíků procesem zmíněným výše.
Z důvodu nutnosti ztrát na elektrickém vedení a problémů skladování elektrické energie jsme viděl i ty vodíkové plynovody. Výbuchům by mělo bránit, že kolem trubky s vodíkem bude další trubka s dusíkem o mnohem menším tlaku - jakýkoliv únik vodíku se tedy jen dostane do inertního dusíku a následné zvýšení tlaku či přímo přítomnost vodíku pak zaregistrují čidla. A tak proto nedojde výbuchu - poškozené potrubí se prostě odstaví - porušený úsek bezpečně vyprázdní a opraví a znovu bezpečně napustí a zprovozní.
Nicméně z hlediska zrát bude ve většině případu poslat elektrickou energie tak kde je jí možnost spotřebovat - musí se však vždy vzít v úvahu ztráta energie v transformačních stancích a vlastním vedení jak jsem uvedl výše - tedy kolik elektrické energie se tak nakonec vlastně dostane až do cíle.
Pokud by existovala někdy v budoucnu celoevropská nebo ještě lépe i s částmi Asie a Afriky - supravodivá magistrála sjednoceným vedením velmi vysokého napětí - tak by nejspíš platilo pravidlo - přenést vždy až do vyčerpání přenosové kapacity této přenosové magistrály a nebo prostě až do maximálního uspokojení veškeré poptávky po elektrické energii, která je v daný okamžik k dispozici.
Ještě je k tomuto cíli ale dost daleko - výzkum supravodivých materiálů a následná nutnost testování tohoto vedení na delší vzdálenost. [Upraveno 03.4.2015 tycka] |
|
trochu astronómie, trochu "času", truchu ekonómie.. kopec politiky..
http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-letni-cas-uz-zustane-natrvalo-fgf-/p_spolecnost.aspx?c=A150402_173128_p_spolecnost_wag
"Necítím k Ukrajině a jejímu národu sebemenší zášť, ale prosím, ba křičím: Vraťte mi normální čas!!! Nechci ten kyjevský."
|
|
Tesla Motors prodala zákazníkům v QI 2015 celkem 10030 nových vozů. Meziroční nárůst o 55 %. Akcie firmy dnes stouply o 6 %. |
|
ludia uz pred 5 tisic rokmi vedeli ako treba byvat na marse
http://www.aktuality.sk/clanok/273605/v-turecku-nasli-podzemne-mesto-ma-vyse-5-tisic-rokov/ |
08.4.2015 - 08:43 - novák | |
|
citace: Akcie firmy dnes stouply
v-turecku-nasli-podzemne-mesto
Bože dobrý, dej, aby se na Kosmofóru v Souvislostech kosmonautiky konečně objevilo něco, cokoliv, co souvisí s kosmonautikou. |
|
To : novák
Jak jsem si všiml pročítáním předchozí diskuze, tak je to celkem těžké najít pro toto vlákno téma, jež by pak admini právem nelikvidovali do koše = politika, ekonomika, ...apod. Tolerují se elektromobily a obnovitelné zdroje , tak jsem se krátce zmínil o výrobci aut Tesla. Zajímavé jsou i úvahy o skladovaní přebytečné energie z nadbytečné výroby v solárních a větrných elektrárnách ...
http://www.novinky.cz/ekonomika/365841-v-rezi-testuji-vodikove-baterie-pro-domacnosti.html |
08.4.2015 - 13:08 - tycka | |
|
citace:
Bože dobrý, dej, aby se na Kosmofóru v Souvislostech kosmonautiky konečně objevilo něco, cokoliv, co souvisí s kosmonautikou.
Možná se vám to nezdá, ale třeba mnou zde zmiňovaná Fischer-Tropschova syntéza má souvislost s kosmonautikou.
Je to reaálná možnost jak s odpadního CO2 z dýchání posádky (po převedení na CO nebo methan CH4 za pomoci vodíku - to je ta jinde zmiňovaná výroba uhlovodíků ze vzduchu) společně s vodíkem vyrobit různé uhlovodíkové sloučeniny a ty dále používat například na výrobu plastů.
Ono to co je na Zemi opad CO2 tak to může být jinde užitečná surovina. Prostě ona tam ekonomická stránka věci může být úplně jiná než zde na Zemi - vodík z uvolňující se při výrobě kyslíku elektrolýzou z vody (její dostupnost již byla ověřena) a CO2 jako odpadní plyn z dýchání jsou tedy na místě - zato veškeré plasty a případně i různé technické oleje by se museli jinak dovážet ze Země.
|
|
omyl..
stačí voda a co2 a môžeš vyrábať plasty
http://www.newmars.com/forums/viewtopic.php?id=6970
|
|
Polyetylén síce nie je medzi plastmi žiadny zázrak, ale ako prvý/jeden z prvých krokov v ISRU technológiách je prinajmenšom "dosť dobrý".
---------------------------------------------
Skladovanie energie vs výroba ropných produktov/organických palív.
V predstavenej podobe je to celé do bludu. Jdnoducho preto, že sa tu diskutujúci pokúšajú riešiť umelo vytvorený problém nestability "obnoviteľných zdrojov" pridaním ďalšieho zdroja umelo vytvorených problémov.
Veterníky a slnečníky nemajú v energetickom systéme čo pohľadávať - sú nestabilné (od prírody), neregulovateľné (zo zákona), ich energia je zbytočne drahá (zo zákona), a iba komplikujú riadenie energetickej siete. Najjednoduchším logickým krokom by bolo - odstrihnúť ich od siete a nechať ich fungovať len v ostrovnom režime, nech si ich majitelia a stavitelia poradia, ako vedia...
Jednoduchším a plne logickým krokom by bolo naopak budovanie diaľkových trás - špičky a sedlá odberu sa šíria okolo zemegule v súlade s miestnou dennou dobou.
Stabilnú časť odberu by mali pokryť "ťažko regulovateľné" jadrové elektrárne a časť veľkých tepelných a vodných elektrární, variabilnú časť odberu tepelné elektrárne a elektrárne "paro-plynového cyklu" a časť vodných elektrární a odberové špičky vhodné vodné elektrárne vrátane prečerpávacích. To by v spojení s rozľahlou sieťou malo viac než dostatočne pokryť vyrovnávanie výroby a spotreby elektrickej energie.
Teraz k problému: Aká je účinnosť skladovania elektrickej energie v podobe uhľovodíkových palív? Tj. aká je účinnosť ich výroby "z vody a CO2" a následnej spotreby? |
|
citace:
Veterníky a slnečníky nemajú v energetickom systéme čo pohľadávať - sú nestabilné (od prírody), neregulovateľné (zo zákona), ich energia je zbytočne drahá (zo zákona),
skutocny problem je iba ten prvy. Dalsie dva su umelo vyrobene problemy, a tak ako sa vyrobili, mozu sa aj zrusit |
|
citace: Polyetylén síce nie je medzi plastmi žiadny zázrak, ale ako prvý/jeden z prvých krokov v ISRU technológiách je prinajmenšom "dosť dobrý".
PE, nebo z něj odvozené materiály, je mj. vhodný pro stínění proti radiaci.
Bylo by fajn nemuset na Mars tahat všechny několikavrstvé nafukovací habitaty, ale část jejich struktury vyrábět z místních zdrojů.
http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2005/25aug_plasticspaceships/
http://three.usra.edu/articles/CucinottaKimChappell0512.pdf |
09.4.2015 - 13:37 - tycka | |
|
citace: omyl..
stačí voda a co2 a môžeš vyrábať plasty
(1) 2 H2O -> 2 H2 + O2 (electrical energy)
(2) CO2 + H2 -> CO + H2O (Reverse Water Gas Shift Reaction, must remove water)
(3) CO + 2 H2 -> CH3OH (5-10 MPa, ZnO Catalyst, 250 C)
(4) CH3OH + CO -> CH3COOH (Iridium, HI, and Metal Carbonyl catalyst)
(5) CH3COOH + 2 H2 -> CH3CH2OH + H2O (Hydrogenation Reaction)
(6) CH3CH2OH -> C2H4 + H2O (Sulfuric Acid catalyst in liquid phase; Alumina in gaseous)
Začátek je přesně ten co popisuji já v předešlém případě - základem je
právě ta výroba CO jak jsem popisoval za pomoci vodíku získaného elektrolýzou.
Dále je to již běžně využívaná syntéza methanolu - to je právě ten uhlovodík co by již šlo skladovat a používat ho i jako mobilní zdroj v palivových článcích (to jen jako na Zemi - ty vyžadují i kyslík, který se zde bere ze vzduchu).
Zbytek jsou již též z části využívané reakce - třeba následující výroba kyseliny octové z methanolu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Methanol
[Upraveno 09.4.2015 tycka] |
|
bol by polyetylén použiteľný, ako raketové palivo v "hybride" s "rajským plynom"? |
|
Něco pro BEO lety...
Weird Science @weird_sci
The US military developed a sandwich that stays fresh for 3 years.
|
|
citace:
The US military developed a sandwich that stays fresh for 3 years.
McDonnald´s did it 20 years ago |
|
citace:
citace:
The US military developed a sandwich that stays fresh for 3 years.
McDonnald´s did it 20 years ago
Vidíš, trvalo to jenom 20 let, než si na to ti vojáci zvykli |
|
prísľub famóznej mzdy od Muska sa akosi vyparuje
http://www.usatoday.com/story/money/cars/2015/04/17/tesla-wage-tax-break/25922769/
a odpoveď na otázku prečo nemá a nebude mať tesla úspech v číne
http://www.washingtonpost.com/blogs/innovations/wp/2015/04/17/the-case-for-why-golf-carts-not-tesla-will-disrupt-the-auto-industry/ |
|
Muskov úhlavný nepriateľ
ak tá jeho "vrchnostenská revolúcia" takto biedne exne, v automobilovom sektore, čo to asi znamená pre jeho vesmírne plány? [Upraveno 19.4.2015 alamo] |
|
prečo na fórum aldebaran, nechodia vedci? (alebo sa mi to iba zdá?) |
|
aby bolo jasné
už nemám ani najmenšiu chuť, robiť si srandu
taký som znechutený
áno.. mám strašnú chuť demonštrovať "principiálny postoj", a už tam fakt nenapísal ani bodku
ale.. nedá sa to jednoduchšie nazvať "trucovať ako decko"? |
|
zaujímala by ma napríklad otázka
ak je veda určitý spôsob myslenia
má svoju metodiku práce.. systém
a toto prekleňuje cez všetky možné vedné obory
či dokáže vedec napríklad z oboru geológia, rozoznať "mašíbl", napríklad v obore biológia
a to cez narušenie konzistencie vedeckej práce?
bohužiaľ na fóre aldebaran, tak nejak totálne off topic
..
a že sme, v súvislostiach kozmonautiky..
na koľko je "alcubierov pohon" konzistentná vedecká teória?
|