|
S vetsinou zde diskutujicich ani jejimi argumenty nesouhlasim, ale snad to neni treba brat tragicky. (Od p. Pinkase jsem ale takove trivialni argumenty neocekaval).
Jen jsem chtel zduraznit, ze strategicka situace je opravdu jina. Studena ani horka valka neni, Irak neni Vietnam a atomove zbrane na obezne draze nebudou, protoze jsou tam k nicemu.
Jen me trosku vytaci takove ty pseudohistoricke analyzy historie. Musime si po pravde rict, ze neexistuje stat, ktery by nemel maslo na hlave. Vetsina kritiky jde ale spis na vrub toho, ze vam americane lezou na nervy se svoji mentalitou.
Podle me by prave nebezpeci nastalo, kdyby se USA ze sve pozice supervelmoci stahly a na vysluni by se zacalo drat spousta takovych tech regionalnich velmoci. Jen z posledni doby to bylo napriklad v Jugoslavii, kolem Iraku, nebo nektere africke despocie. |
|
Navezl jsem se do p. Pinkase, tak bych to mel rozebrat vecne.
citace:
Celá věc je v tom, že USA by rády v kosmu zopakovaly postup osvědčený z jaderných zbraní: My se vyzbrojíme až po uši a ostatní (až na výjimky) musí pak podepsat, že nic takového dělat nebudou, jinak proti nim budou nasazeny sankce, případně bomby.
Smlouva o nesireni jadernych zbrani je jen car papiru? Nenajde se nikdo kdo by za ni ztratil sluvko? Potom by se melo dovolit treba i obcanum vlastnit chemicke ci biologicke zbrane, ne?
Nebo zde byl myslen SBL? Tohle neni jaderna technologie a pokud byly vypovezeny smlouvy o nejakych tech antiraketach tak to muze vyvijet kdokoliv. Sice by to bylo hrozne neprakticke, ale jaderne zbrane ve vesmiru by byly jeste milionkrat nepraktictejsi. Obtizna (nemozna) udrzba, striktni zakony a verejne mineni o jadernych materialech ve vesmiru, nebezpeci zaneradeni atmosfery radioktivitou a priserna neprakticnost.
Co to je za blbost, ze takovy satelit by byl efektivnejsi nez konvencni prostredky? Jaderne ponorky, strategicke bombardery, SPL a balisticke rakety mi pripadaji mnohem efektivnejsi, nez satelit ktery je priserne drahy, priserne nebezpecny uplne vsem, priserne zranitelny a dokonce i s delsi dobou reakce. Vazeni rusti inzenyri se totiz zapomeli zminit, ze je skutecne mozne zasahnout cil behem nekolika minut, ale pri utocne operaci - prvnim uderu. Jako nasledna zbran je nepouzitelny. Byl by totiz okamzite setrelen bud laserem, nebo protisatelitni strelou, zatimco by musel cekat az zrovna bude prelitat nad uzemim protivnika. To je dobre proti obyvatelum velkych statu, ale ne tak na ty mensi.
citace:
Opravdu nevím, proč bych si měl myslet, že zárukou světového míru, svobody a demokracie je stát, který použil jako první jaderné zbraně proti civilistům, chemické zbraně a napalm proti civilistům i přírodě.
Sohlasim v tom, ze USA ma maslo na hlave, stejne jako ho ma kazdy jiny. Aspon ze nemeli vyhlazovaci tabory (pry az na jeden, ale to uz je davno).
Tu A-bombu bych jim tolik nezazlival, protoze to byla totalni valka a pokud by nepouzili tohle bombu, tak by ty mesta srovnali jinak a zahynulo by mozna jeste i vic lidi. Na stovky stejne tragickych zalezitosti nikdo nevzpomene, ale zli americti hosi se svou A-bombou jsou nesmrtelni. To ze se hazeli atomovky i na vlastni obyvatelstvo se uz zapomelo.
Zaver je takovy, že zárukou světového míru, svobody a demokracie neni zadny stat, ale slusne vychovani, vzdelani a nebojacni lide, kteri v nem ziji.
citace:
Pokud si chtějí USA zajistit bezpečnost, ať ty peníze věnují civilnímu výzkumu ve vesmíru. Získají tím prestiž a uznání v celém světě, což pro jejich bezpečnost bude znamenat mnohem více, než jakékoliv zbraně. Zatím dělají vše, aby si proti sobě obrátily co nejvíce lidí a tedy spíše oslabují svoji bezpečnost. Žádný četník neuhlídá celý svět.
Pro civilni vyzkum vesmiru delaji americane zrejme nejvic ze vsech. Kdyby ten vyzkum netahli, tak jsem zvedavej kolik sond by Evropa a dalsi vyslali. A co Rusko? Ikdyz za to, ze Rusko zadne sondy nevypousti muze vpodstate USA (Reagan).
At si rika kdo chce co chce, nezijeme v idealnim svete a zbrane jsou zapotrebi. Porad si rikam, jestli na 2SV nenese podil viny i CSR. Kazdopadne tim ze (opet) sklonila chrbat si neprozila valku zas tak spatne. Ale uprime - mohla by takova CR stat za vzor světovému míru, svobode a demokracii? |
|
citace:
Strategická situace není zase o moc jiná.
At vas neznudim tak jen rychle:
Me prijde strategicka situace naprosto odlisna. Driv byly dva bloky, dva uhlavni nepratele USA x SSSR. Dnes vsichni bojuji proti nejakym svym teroristum a USA likviduje osu zla. Irak si uz odskrtla, zbyvaji dva. V pripade ubozaku v Sev. Korei bych jim i nejakou tu okupaci pral, ale v Iranu se lidi maji podobne jak u nas pred prevratem. Zrejme proti nim chteji americane protijaderny destnik, vsichni zucastneni to vi a uz jim to schvalili, nebo se s tim aspon smirili. |
|
citace:
Kdyby ten vyzkum netahli, tak jsem zvedavej kolik sond by Evropa a dalsi vyslali.
Pokud se nemýlím, tak USA byly silně proti vývoji Ariane. A nabízely Evropě licenčně vyrábený vlastní nosič(nevím jestli Deltu , Atlas či něco jiného) za podmínky nekomerčního použití.
Ale to nic nemění na tom, že celkem ten současný antiamerikanismus moc nechápu. Vypadá to ,že Evropa bude dál nesourodá dezintegrovaná a tím na USA hodně závislá.A také se zapomíná, že USA vytáhla několikrát Evropu ze svrabu jak vojensky tak ekonomicky.
Možná to pramení z pocitu méněcennosti, ale za současné situace si prostě Evropa na rovnocenného partnera USA moc hrát nemůže. Možná tehdy až každý z 50 států americké unie bude chtít mít vlastního ministra zahraničí, vlastní armádu a chránít z části vlastní trhy.
Pak politická, vojenská a ekonomická moc USA skutečně bude devalvovat. |
|
citace:
pral, ale v Iranu se lidi maji podobne jak u nas pred prevratem. Zrejme proti nim chteji americane protijaderny destnik, vsichni zucastneni to vi a uz jim to schvalili, nebo se s tim aspon smirili.
Vy nam budete vycitat trivialni argumenty a pseudohistorii ...
Ono je na tom protijadernem destniku napsane, ze je proti Iranu? To je smesne. Ani Iran neridi blazni. Myslite, ze kdyz budou mit (jako ze uz zrejme maji) par jadernych nalozi, tak honem honem pobezi odpalit je ? Na USA ? Paneboze :-) Na Izrael ? :-) a proc uz to neudelali ?
USA chytre vyuzily atentatu po 11.zari k posileni sve geopoliticke prevahy, je videt, ze je ridi pragmatici. Na Manhattanu zahynulo max. 4000 lidi ... kolik jich zahynulo v Afghanistanu, Iraku ? Vlastnich i cizich ... To neni zadny antiamerikanismus, Jirko, to je realita. Dnesni realita.
Za 50 let se bude ucit v dejepise (doufam) o tom, jak na prelomu tisicileti USA vyuzily docasne slabosti dvou zbyvajicich supervelmoci. Zbytek jsou docasne, pomijive, propagandisticke kecy. Neverte propagande, Jirko, lze. Vzdycky lhala. V dobre vire. |
|
Pro mne statisíce zabitých civilistů není triviální argument, protože jejich životů si nemohu vážit méně než životů 5.000 Američanů z 11.září . Jen ve Vietnamu padlo 3 miliony lidí a značná část z toho byli civilisté zabití bombardováním vesnických oblastí, většinou na Jihu. Přitom USA měli tehdy jedinečnou možnost ukázat svou oddanost demokracii: Po francouzské válce a ženevských dohodách byl Vietnam provizorně rozdělen na 2 části a do 2 let se měly konat svobodné volby a sjednocení země. Ani dnes nikdo nepochybuje, že by svobodné volby tehdy vyhrál s obrovskou převahou v obou částech Hočimin. Místo voleb přišli američtí „poradci“, později vojáci a jižní část vyhlásila „Republiku Vietnam“. Zanedlouho nastalo masové zatýkání všech, kdo bojovali proti Francouzům a několik tisíc jich bylo popraveno, většinou gilotinami. Ve všech větších městech je vláda nechala instalovat a také je tam v muzeích můžete dodnes vidět (pracoval jsem v Saigonu jako obchodní zástupce 7 roků a procestoval jsem celý Jih). Pro zajímavost, po pádu Saigonu nebyl popraven jediný představitel jihovietnamského režimu a zdaleka ne všichni stačili uprchnout. Pravdou je, že máslo na hlavě má téměř každý, závisí ale v jakém rozsahu.
Moc jsme se všichni vzdálili našemu tématu a cítím na tom vinu. Přesto si myslím si, že mírový výzkum vesmíru přinese Americe více prestiže, užitku a bezpečnosti než jakékoliv zbrojení. Ti starší z nás si dobře pomatují, jaký vliv na prestiž USA měl projekt Apollo a krátce nato stažení amerických vojáků z Vietnamu, v kontrastu se sovětským zásahem v Československu a Afganistanu. To mělo značný vliv na budoucí vývoj ve východní Evropě a ukázalo se na obou stranách, že vojenská síla nic nevyřešila a nevěřím, že vyřeší někdy v budoucnu
|
|
citace:
Za 50 let se bude ucit v dejepise (doufam) o tom, jak na prelomu tisicileti USA vyuzily docasne slabosti dvou zbyvajicich supervelmoci. Zbytek jsou docasne, pomijive, propagandisticke kecy. Neverte propagande, Jirko, lze. Vzdycky lhala. V dobre vire.
Nebo se tam spis napise neco o presunu vlivu z Evropy do Ameriky a Asie. Nebo o cekani na ropny krach, ktery nikdy neprisel, ale v cem je problem? Co pisu spatne?
Destnik musi byt proti Iranu a Sev. Korei apod, protoze proti ostatnim neni ucinny. Co na to dal rict? To je propaganda?
Ze USA chytre vyuzili 11. zari? Spis bych si tam precetl o naproste neproziravosti az tuposti s jakou byla vedena prvni valka v zalivu, ktera zapricinila zbytecne stradani tolika Iracanum. Dale by tam byla zminka, ze Bush honil Ladina v Afganistanu a nikdy ho nenasel a pak odstranil Saddama aby mohl vzniknout Irak, ktery ma nejvetsi perspektivu ze zemi na blizkem vychode. To je taky propaganda?
Snad se tam najde i poznamka o dostavbe ISS (a pouceni z krizoveho vyvoje), znovuobsazeni Mesice a zpristupneni vesmiru pro obycejne lidi :-) |
|
citace:
Pro mne statisíce zabitých civilistů není triviální argument
Ja nechci prekrucovat dejiny, bylo to tak jak rikate. Tema trivialnima argumentama jsem myslel aplikovani studenevalecnickych praktik na dnesek. Za takovej relikt by se dala ale povazovat i Americkou posedlost supermodernimi valecnymi hrackami. Pokud by se ten jejich zapal podarilo prenest do civilnich hracek ve vesmiru, tak by to bylo pozitivni.
To jsou holt americani, chteji byt proste vzdycky nejlepsi. Uz me taky zacinaji list na nervy. Slibuju ze jsem s touhle diskuzi uz skoncil.
|
| 06.6.2005 - 13:17 - Vítězslav Novák | |
|
Opravdu jsme se dostali poněkud daleko, ale na to snad tohle vlákno je ne?
Opravdu nevidím velký rozdíl. Supervelmoci, definujeme-li je jako stát, který dokáže odpovědět na jakýkoli úder zničením protivníka (a možná života na souši) jsou 3 - USA, Rusko, Čína. To bylo i tenkrát. SSSR a USA byly v klinči a Čína lavírovala jak se jí zrovna hodilo. V 70. a 80. letech byla zrovna proamerická. Protože SSSR nebyl maoistický. Paradoxy, pane Vaněk...
To platí dál, snad s tím rozdílem, že dnes je Čína trochu víc proruská, ale berte na vědomí, že Říše Středu, Podnebesí, byla, je a bude vždy jedině pročínská, byť se musí občas spojit s barbary. Což jsou všichni ne-Chanové.
Že se dnes míň haraší zbraněmi na strategické nepřátele? No, tváří se, že jsou menší nepřátelé... A že hlavně ti teroristi, případně teroristické režimy, musíme si pomáhat. Hranice mezi bojovníkem za svobodu a teroristou je přitom tam, kde si ji příslušná propaganda namaluje. UCK byla dokonce v USA oficiálně vyhlášena za teroristickou a mafiánskou ozbrojenou moc, což byla. Dokud se nehodilo zaútočit na Jugoslávii.
Usáma bin Ládin byl podporovaný a CIA cvičený mudžáhid - dokud nesplnil roli a nevyhnal Sověty. Protože ale měl jinou představu o své roli, stal se nejvyhlášenějším teroristou. Jak to říkal Brzezinsky? "Pár pošahaných islamistů stojí za rozpad SSSR"?
Saddám byl velmi vhodný když bojoval proti alatolláhům, to se mu pomáhalo. Včetně sestřelení íránského civilního Airbusu. Přes 300 lidí tam tenkrát zařvalo. Jedna z pátracích verzí kolem Lockerbie byla, že to byla odveta za Vincennes. Rumsfeld s ním tenkrát navazoval diplomatické styky - že používal chemické zbraně, to TENKRÁT nevadilo.
Nevěřte tomu, že se strategická situace změnila. Nezměnila. Kdo získá převahu, třeba dobrou ochranou vlastního území, bude diktovat. Třeba jenom představou o vlastní nezranitelnosti, propagandou. A jaderné zbraně na oběžné dráze? Kolik času se ušetří? Proč myslíte, že tenkrát začátkem 80. let rozmisťovali USA Pershingy v Západní Evropě? A Sověti SS22 u nás? Kvůli času. V představě, že třeba se stihne zničit protivníkova ÚTOČNÁ síla, protože to je zároveň ODVETNÁ síla. A jistota odvety bylo to jediné, co nás těch 40 let studené války ochránilo. |
| 06.6.2005 - 13:25 - Vítězslav Novák | |
|
Írán a jaderné zbraně - zatím jediné, co nás přesvědčuje, že Írán má, nebo aspoň usiluje o jaderné zbraně, je americká propaganda. Ti samí lidé, kteří nás přesvědčovali, že Saddám má jadernou bombu, nás dnes přesvědčují, že Írán, zcela určitě...
Írán hodlá těžit svoje ložiska uranu a nehodlá dopadnout jako s ropou, kdy desetiletí byl odkázán na to, co mu utrousí zpracovatelské firmy a státy. Postavil s ruskou pomocí JE v Búšehru, zřejmě bude pokračovat, což je jedině rozumné. Stejně i Indie a Čína jdou a půjdou cestou rozvoje JE. Má surovinu, může ji těžit, chce ji taky zpracovávat. NEBRÁNÍ se inspekcím MAAE na místě. Zjistit, jestli obohacuje pro zbraně (hodně) nebo pro JE (pár % U235) je snadné. Na místě.
Tak v čem je problém?
A představa, že Írán je jako my před VLSR? No, v Iráku taky Američani předpokládali, že budou vítáni místní formou májových šeříků... Obávám se, že Íránci by jim osvobození a bratrskou pomoc osladili podstatně víc, než Iráčani. |
|
No, je čas zapojit se do debaty s jiným názorem, hodnotit historickou roli USA nebudu, můj názor je někde jinde (jenom bych připomněl, jak Vietkong od začátku popravoval učitele, kněze a děti, které léčili američtí doktoři).
Důležité je, že USA nezaútočí ani na Irán, ani na Koreu. V USA nejsou jenom vrazi nevinných civilistů, ale i dost schopných politiků. To, čeho se USA bojí, je že Čong Ilovi nebo některému budoucímu ajatolláhovi rupne v bedně a provedou útok atomovými zbraněmi - na USA, Japonsko či Izrael. Ono totiž když jste absolutní (většinou zároveň pošahaný) vládce v zemi, která je zfanatizovaná a která se vám rozpadá pod nohama, tak se ve Vaší hlavě můžou zrodit různé nápady (co napadlo Argentinskou juntu v roce 1982, a to nebyli fanatici a s brity v pohodě obchodovali). Mezi jaderné velmoci jste zapomněli napsat Velkou Británii a Francii - 64 raket s hlavicemi MIRV na ponorkách stačí na zničení jakékoliv země. Izrael, Indie a Pákistán mají dost hlavic na likvidaci svých sousedů, ale neohrožují půlku světa. Irán od 11. září ušel dlouhou cestu - to už není země Osy Zla - omezena podpora Palestinských teroristů, nátlak na odsun Syrských vojsk z Libanonu, skončili výzvy ke zničení Izraele. To jsou malé kroky, ale kroky to jsou. Ale snaha postavit atomovou elektrárnu v zemi, která má ropu téměř zdarma na dalších 50 let, to je jasný argument k ostražitosti. USA teď tlačí, aby rusové dovezené palivo po použití zase odvezli domů. To mi moc nepřipadá jako věrolomná zrada s cílem připravit Irán o možnost mírového využití atomové energie. |
| 06.6.2005 - 16:09 - Vítězslav Novák | |
|
No, my máme uhlí na 30 let určitě, když se přestane blbnout s těžebními limity (a s těmi se přestane blbnout jakmile by hrozilo, že se bude vypínat), tak na 50 let taky. S přehledem...
Neměli nám ti Rakušáci skutečně zabránit ve stavbě Temelína a Dukovan? Neohrožujeme my vlastně svět? Není to aspoň důvod k ostražitosti?
Celý svět včetně USA se vrací k jaderné energetice, protože každému znalému je jasné, že jedině ta dokáže pokrýt rostoucí spotřebu, zejména v rozvojových zemích. Čína, Indie, Írán - velké země s rostoucími ekonomikami, mizerným ekologickým myšlením, ale ekonomika jim říká hodně. A ekonomická je jedině JE. S větrem a biomasou můžeme blbnout u nás - ne tam, kde zdlábnou i hodně špatné obilí.
Vracení vyhořelého paliva do Ruska je běžná podmínka dodávek. Byla za SSSR, je i teď. Rusové totiž vědí, že "vyhořelé" palivo je obrovský kšeft a bude ještě větší. Bude čím dál tím větší. Mají kapacity na násobek, jenže jim je nikdo nechce dodávat. Tak si ohlídají aspoň to "svoje".
Průsery kolem obohacování se netýkají vyhořelého paliva. V tom je U235 méně, k obohacování se nehodí a na oddělení Pu239 nejsou potřeba odstředivky. To, co Íránu vytýkají, je snaha o vlastní obohacovací závod. Na obohacování uranu z rudy. Vždyť se koukněte do archivů nějakých novin - Írán začal na podzim vyrábět hexaflurid uranu - a nastal poplach. Z čeho ho vyráběl? Z vyhořelého paliva? Ne, z rudy!
Íránský režim se nám může nelíbit, já bych v teokracii žít nechtěl, ale on podepsal Smlouvu o nešíření a nedělá nic proti ní. Když umožní kontroly MAAE, což by měla být samozřejmost, už kvůli bezpečnosti. I pro Izrael... |
|
Íránský režim se nám může nelíbit, já bych v teokracii žít nechtěl, ale on podepsal Smlouvu o nešíření a nedělá nic proti ní. Když umožní kontroly MAAE, což by měla být samozřejmost, už kvůli bezpečnosti. I pro Izrael...
Timto ste vsechno obratil na hlavu. Protoze on samozrejme kontroly MAAE nepoustel... |
|
| To je zvláštní, já jsem si vždycky myslel, že atomovky se vyrábějí z vyhořelého paliva. Proč teda stavěl Fermi v roce 1942 v tělocvičně grafitový reaktor a rusové tzv. první civilní atomovou elektrárnu ? A Irán se podstatně změnil až po 11. září - v podstatě to byla reakce na hrozby USA - do té doby žádná spolupráce s MAAE. |
|
Štěpná reakce „pomalými“ neutrony u jaderné zbraně se může dít buďto s použitím U235 nebo Plutonia. Uranu 235 je v přírodním uranu nepatrné množství, většina je U239. Proces obohacování na vysokou čistotu v odstředivkách je proto velmi zdlouhavý, nebezpečný (jedovatý fluorid uranu) a drahý vzhledem k malému rozdílu atomových vah U239 a U235. Obohacovat uran pro použití v jaderných elektrárnách je mnohem snazší a levnější, neboť obohacení postačuje na nesrovnatelně nižší úroveň. V procesu rozpadu U235 v určitých typech jaderných elektráren vzniká Pu 239, které je stejně dobrý prvek pro štěpení jako U235. Jsou to tzv. „rozmnožovací“ reaktory. Lehkovodní reaktory se pro výrobu Pu nepoužívají. Pu se pak odděluje z vyhořelého paliva pokud vím chemickou cestou. Již druhá americká bomba byla plutoniová a myslím, že většina atomových bomb i jako roznětek vodíkových pum vyrobených ve světě byla z Pu.
Je zajímavé, že i U239 lze štěpit, ale jen velmi rychlými neutrony, které vznikají při termonukleární reakci. Proto samozřejmě brzy vojáci přišli na tzv. „třífázovou“ bombu. Uvnitř je jaderná roznětka s energií od štěpení U nebo Pu , obklopená materiálem pro termonukleární syntézu (deuterium, nejčastěji ve formě hydridu lithia) a celek je pak oplášťován velmi levným odpadem z jaderných elektráren, kde převažuje U239. Tak byly vytvořeny bomby až 50 MT TNT . Tvrdí se, že na úkor štěpení levného U239 připadá více než 50% energie výbuchu.
|
|
Omylem jsem zahlédl tento příspěvek. Nemám teď čas, takže tohle vlákno zatím nesleduju.
Jen pár poznámek:
Uran 238, ne 239.
Množivý reaktor(Fast-Breeder reactor), ne rozmnožovací.
I reaktor typu RBMK je náchylný na výrobu plutonia. Ve vyhořelém palivu je podstatně víc plutonia, než ve vyhořelém palivu ostatních vodních reaktorů.
A myslíte si to správně - většina bomb je plutoniová a vodíkové mají plutoniovou roznětku. |
| 08.6.2005 - 14:52 - Vítězslav Novák | |
|
Víceméně odpověděl p. Pinkas.
Když se mluví o obohacování, tak jde o fyzikální proces, kde se z přírodní směsi U235, U238 a ještě nějakého izotopu U dělá směs s vyšším obsahem U235. Pro elektrárny stačí jednotky procent, pro atomovku (páč tam to jde strašně rychle) desítky. Chemicky to dělit nejde, U je halt U. Fyzikálně ano, ale je to piplačka. Dnes se používají hlavně (nebo jenom?) odstředivky, kdysi snad i difuze přes tisíce membrán, U238 difunduje zanedbatelně pomaleji. Když se to otočí mockrát dokola, zanedbatelné to není.
Pozn. 1) - v dávných dobách bylo U235 ve přírodním uranu víc, 235ka se rychleji rozpadá. Takže někdy v prvohorách nebo ještě dřív v Oclo v Gabunu, tuším, vznikl přírodní atomový reaktor - hodně čistá ruda, voda jako moderátor a reaktor se dost dlouho "řídil" sám. Reakce zesílila - voda se ohřála či vypařila - přestala moderovat - reakce zeslábla - voda natekla - moderovala - reakce zesílila... pes jitrničku sežral.
Pozn. 2) - V tomto procesu vznikne taky to neslavné "depleted uranium", čili ochuzenný uran. Když někde U235 přidám, jinde ho bude míň, to dá rozum a zákon zachování. Ergo zbyde "odpad" - málo aktivní, hodně těžký, ideální do podkaliberního střeliva, jinak na nic. Akorát že při nárazu shoří, vznikne UO2, ten můžete vdechnout nebo s potravou sníst. Těžké kovy, nic moc zdravého do těla. Olovo stačí. Sajrajt. Kdysi se používaly uranové barvy na sklo a dost kreslířek se otrávilo olizováním štětců.
V normálním reaktoru vznikne z U238 zachycením neutronu (čímž ho sebere řetězové reakci, parazit jeden) U239, z toho beta rozpadem (n -> p + e, elektron se vyzáří) Np239, z toho stejně Pu239. Prosím, radši si detaily ověřte, už jsem ze školy dávno pryč, ale takhle nějak to probíhá.
Plutonium se dá oddělit chemicky, takže mnohem snáz, a dá se použít jak do bomb tak do reaktorů. Speciálních, pochopitelně. Protože se s ním snáz pracuje, je snaha o jeho kontrolu a kontrolu vyhořelého paliva. Ale proces vydělování Pu239 se nenazývá obohacování - a právě o obohacování U se Írán pokouší. Cestou přes jedovatý a snad i žíravý hexafluorid uranu a odstředivky.
Jo - ta elektrárna v Obninském/Obninsku byl mnohoúčelová. Kromě výroby elektřiny se v ní taky testovaly sovětské reaktory pro ponorky a ledoborce, cvičily posádky pro tohle všechno. Plutonium se vyrábělo spíš na Urale. Povídání o tom, jak námořníci vytírali radioaktivní vodu z netěsnícího primárního okruhu hadrama do kýblů nebo jak "ředili" zamořený vzduch tím, že ho pouštěli do celé ponorky (vynořit se nešlo, to by nesplnili úkol) patří k hororovým povídkám starých zbrojnošů. A taky ukazuje, že radiace není až tak strašná a zhoubná, s čímž by ale neměl počítat nikdo, kdo s ní kdy přijde do styku. Tady skutečně platí, že "lépe se báti než litovati".
Kdysi mě pobavila vzpomínka Kurčatova, jak přinesl ukázat Stalinovi polokouli Pu. Stalin ji potěžkal, podivil se jak je to těžký a že to hřeje. Kurčatov mu vysvětlil, že to je od radioaktivního rozpadu. Představa, jak dávám Stalinovi radioaktivní bazmek do ruky (holé, pochopitelně) je srandyš, ne?
Černobylský RBMK je vhodnější pro výrobu Pu, protože není pod tlakem, palivové články se dají měnit i za chodu. A snad tam toho Pu239 vzniká i víc. Rusové používali hlavně grafitové, protože tlakovodní vyžadují tlakovou nádobu, a tu snad v lido-demo uměla vyrobit akorát Škodovka. Prý podle tvrdších norem než mají v USA. |
| 08.6.2005 - 16:08 - Anonym | |
|
| Omlouvám se za přepis, samozřejmě jde o U238 a ne U239 |
|
| Ten anonym , který se omlouvá ze přepis jsem byl já |
| 08.6.2005 - 16:15 - Vítězslav Novák | |
|
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je dobrovolný a lze od ní odstoupit. Izrael, Indie, Pákistán, nevím jak JAR, tedy země, které mají nebo byly v podezření (JAR) že mají jaderné zbraně, ji nepodepsaly. Lze od ní i odstoupit, jako KLDR. Nepřistoupení k této smlouvě není nic proti ničemu, přistoupení nelze vymáhat.
Odstoupení není taky nic proti ničemu.
Čili - Írán se DOBROVOLNĚ zavázal k něčemu, smlouvu nevypověděl a TO je důvod, proč může být kontrolován a může být vymáhán přístup do jeho jaderných zařízení. A to je taky správné. Pacta sunt servanta.
Pár linků:
http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=30944
Tam zmíněné "podezření, že si chce zajistit jeho větší množství potřebné k výrobě jaderné bomby, nikoli jen pro výrobu jaderné energie" je blbost, jde o stupeň obohacení. Což jde kontrolovat.
http://www.valka.cz/newdesign/v900/zprava.php?id=3568
http://www.novinky.cz/02/21/26.html
"Írán ve čtvrtek v sídle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) podepsal dodatkový protokol ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (TNP). Na základě tohoto protokolu budou moci inspektoři MAAE neočekávaně kontrolovat všechna íránská jaderná zařízení."
Čili Írán se zařadil k civilizovaným zemím, které takovéto kontroly umožňují.
Na rozdíl od Izraele...
Není důvod mu v obohacování bránit. Pokud se bude tlačit příliš, může Írán odstoupit od Protokolu, potažmo od Smlouvy. A celkem oprávněně, protože když se zavážu k něčemu, je dost blbé vymáhat na mě, na základě tohoto závazku, něco úplně jiného.
USA kdysi podepsaly smlouvu ABM - a nedávno od ní odstoupily. Taky to není nic proti ničemu. Jenom cesta k další militarizaci světa a - bohužel - i vesmíru. Vůbec se mi nelíbí představa, že by kosmonautika byla hnána zbrojní výrobou. To radši nic. Vím, že na tomhle serveru to bude znít kacířsky, ale to radši VŮBEC ŽÁDNOU kosmonautiku, než za tuhle cenu.
|
| 08.6.2005 - 17:45 - Vojta | |
|
citace:
Vůbec se mi nelíbí představa, že by kosmonautika byla hnána zbrojní výrobou. To radši nic. Vím, že na tomhle serveru to bude znít kacířsky, ale to radši VŮBEC ŽÁDNOU kosmonautiku, než za tuhle cenu.
Trochu si rýpnu: Chtěl byste žít ve světě, který by nebyl hnán kupředu zbrojní výrobou? Myslím, že v součtu za lidskou existenci bychom ještě nedosáhli ani středověku. A i když se omezíme jen na dobu od průmyslové revoluce zjistíme, že armáda byla hnacím motorem zavedení sériové a hromadné výroby, armáda se stala vzorem pro organizaci výrobní firmy, zbrojní průmysl nebo jím placený výzkum a vývoj stál u zrodu snad všeho co dnes považujeme za samozřejmost, internet a kosmický průmysl nevyjímaje. To neříkám jako chválu, ale jako skutečnost před kterou nelze uhnout. Je bláhové dělat si iluze, že by se to v budoucnu významně změnilo.
|
|
Mě představa, že by kosmonautika byla hnána zbrojní výrobou moc neděsí. Civilizace už má stejně prostředky jak se zničit. Navíc ZHN jsou čím dal dostupnější a dostávají se do čím dál pochybnějších rukou. Co je proti tomuto riziku, riziko HighTech zbrojení v kosmu?
Sice se tady pořád vede diskuse, zda USA nebo NATO chtějí umísťovat útočná či obraná zařízení na oběžné dráze. Já tedy odpapouškuju svoji starou tezi.
Protiraketová obranná zařízení v kosmu dnes mají už svá opodstatnění, pokud dokážou s vysokou pravděpodobností zasáhnout ojedinělou raketu vypuštěnou maniakem v čele státu XY. Masovému raketovém útoku asi ještě dlouho nezabrání. Ale státy jako USA, Rusko či Čína jsou státy řízené v tomto směru rozumnými vládámi.
Jako lepší variantu a motivaci, než tolik omýlané zbrojení, pro investice do kosmonautiky bych viděl imperiální snahu získat nové území resp. zdroje pro budoucnost, zpočátku na Měsíci a později dále.V podstatě díky podobným snahám byla objevena Amerika ,byla prozkoumána a kolonizována nová území.
Kdo např. postaví jako první lunární základnu blízko naleziště ledu a kolem vykolíkuje uzemí bude časem ve výhodě. Nejen pro provoz základny ,ale časem i pro komerci. Kosmická agentura resp. stát muže poté, až to bude pro komerční sektor zajímavé(třeba těžba lunárního ledu a doprava základnám jiných států), prodávat za neméně zajímavé ceny koncese na těžbu.
|
|
Quote: Chtěl byste žít ve světě, který by nebyl hnán kupředu zbrojní výrobou?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
To je všechno proto, že to tak je a vždy bylo. Ti, co vládli a měli hodně, chtěli více, více bohatství, víc moci, více území, více přírodních zdrojů atd. To mohli dosáhnout a udržet jen vojenskou silou. Proto vždy dávali na zbrojení mnohem více, než na cokoliv jiného. To co zbylo pro civil, byl vždy jen slabý odvar, který by se dal pořídit za zlomek nákladů. Lidstvo vydalo v r. 2004 zbrojení 1,035 trilionu USD, z toho USA 47%. Dovedete si představit, kde by bylo lidstvo za pár desítek let, kdyby se to dalo na vzdělání, ale rovnoměrně pro všechny národy, na zavlažovací, energetické, telekomunikační a jiné systémy, aby se lidstvo zbavilo strašlivé bídy, hladu a zaostalosti? Výše uvedené výdaje představují 162 USD na každého obyvatele zeměkoule na rok. Tuto částku nemají stamiliony lidí na Zemi k holému životu. Ospravedlňovat takové obrovské výdaje tím, že z toho vždy něco vypadne také pro civilní sektor je mírně řečeno pošetilé.
|
|
Když to je těžké, některým komunitám poskytnete zdarma vzdělání, postavíte vybavený dům a za pár let jsou z domu trosky a vzdělaných je minimum.
A v globálu, pokud vím země třetího světa chtěly samostatnost, tak si musí uvědomit, že to znamená i zodpovědnost. Mají co chtějí. Která země resp. kolonie např. Britského impéria trpěla hladomory?
Osobně si myslím, že ekonomický masochismus západu je už postačující. Kolonií se zbavil, poskytuje relativně vysokou ekonomickou pomoc, přijímá často nepřizpůsobivé přistěhovalce.
Zbrojení je možná hobby tzv. euroatlantické civilizace, ale jeho technologický přínos je těžko popiratelný. Prostě je to předvoj ve kterém se aplikují špičkové technologie a velká část jich přechází do civilního sektoru. |
|
Těch 1,035 trilionu USD jsem samozřejmě uvedl tak, jak to počítají Američané. U nás je to 1035 miliard nebo 1,035 bilionu USD
http://www.spacewar.com/news/terrorwar-05y.html
|
|
| USA na armádu dávají tolik peněz, kolik si mohou dovolit. Včera podepsaly smlouvu o pomoci Africe, taková pomoc musí být zatraceně dobře řízená a omezená, většina nejchudších států subsaharské Afriky je zkorumpovaná a vedená lidmi, kteří většinu rozkradou pro sebe. Nemá smysl pomáhat lidem, kteří pomoc využijí jen na to, aby nemuseli pracovat o týden déle nebo stavět továrny, ve kterých se zaměstnanci budou flákat a které za měsíc zkrachují. Smysl mají investice do vzdělání, snížení zadluženosti a podpora místních podnikatelů. Otázkou je, jestli se dá zabránit tomu, aby v příštích 10 letech AIDS, následné nepokoje a dobyvačné války rozvrátily tyto země. Pokud ne, tak nevím jestli to není jen vyhazování peněz. Je to sice hodně cynické, ale realita je nelítostná. |
|
citace:
Kdo např. postaví jako první lunární základnu blízko naleziště ledu a kolem vykolíkuje uzemí bude časem ve výhodě. Nejen pro provoz základny ,ale časem i pro komerci. Kosmická agentura resp. stát muže poté, až to bude pro komerční sektor zajímavé(třeba těžba lunárního ledu a doprava základnám jiných států), prodávat za neméně zajímavé ceny koncese na těžbu.
S tim vykolikovanim to nebude tak jednoduche. Pokud si nekdo bude chtit narokovat nejake "kosmicke" uzemi skutecne pro sebe, bude muset driv nebo pozdeji pouzit vojensko-politickou silu (treba jen jako nevyslovenou hrozbu, coz je standardni zpusob u velmoci), aby si ho jako "svoje" udrzel. Nejspis ne za naseho zivota, ale "kolikovani" kosmu muze vest i k novodobe obdobe kolonialnich valek... |
|
citace:
...(třeba těžba lunárního ledu a doprava základnám jiných států), prodávat za neméně zajímavé ceny koncese na těžbu.
Jsou už nějaké výsledky ohledně množství ledu z pozorování IČ spektrometru sondy SMART-1? Dosavadní data nebyla nijak optimistická (měření spektra horniny vyvržené Lunar Prospectorem, radarová měření polárních kráterů z Areciba). |
|
citace:
Tuto částku nemají stamiliony lidí na Zemi k holému životu. Ospravedlňovat takové obrovské výdaje tím, že z toho vždy něco vypadne také pro civilní sektor je mírně řečeno pošetilé.
Problem je v nasledujicim. Obrovske vydaje do zbrojeni je vlastne podpora vlastniho prumyslu a vedy. Investovane castky se okamzite vraci na danich, patentech a politicko ekonomicke sile. Potravinova pomoc je oproti tomu vpodstate jen socialni davka pro vlastni zemedelce. Jakakoliv castka vyplacena v hotovosti (nebo odpusteni dluhu) se ztraci bez jakehokoliv efektu pro darce (krome utiseni vlastniho svedomi). Prijemce pak vetsinou jen demotivuje, nebo mu pomuze prezit dalsi mesic.
Je to vrcholne cynicke, ale fungovani rozvojovych statu spociva na vysoke porodnosti a vysoke umrtnosti. Snizte umrtnost a porodnost vam zapricini hladomory, valky, vysokou ekonomickou emigraci, zruinovani zivotniho prostredi atd. Tenhle problem musi byt resen komplexne a zacit se musi: zajisteni miru, vzdelani, stabilizovani pomeru porodnost x umrtnost, zakladni sobestacnost. Obavam se, ze jen penize stesti temto zemim nezaruci.
Jakekoliv darovani penez je jen utiseni sveho vlastniho svedomi. Pokud chcete opravdu pomoct, musite se angazovat. Jedte do Afriky, zalozte tam vlastni byznys a ucte cernousky postarat se sami o sebe. |
|
Hodně se tu hovoří o podpoře rozvojových zemí. A i o tom, že je to tím, že mnoho rodí a už málo umírají (přehnané tvrzení). A taky je tu pár myšlenek, že je nejlepší je nechat být, ať se sami učí.
Jen chci v této souvislosti připomenout, že současný stav Afriky a Asie je v PŘÍMÉM důsledku s naším počínáním si tam a se zanášením naší morálky do této civilizace v minulém století. A také se zaváděním našich požadavků zde.
Uvedu jeden případ. Etiopie. Spousta z lidí dnes zde žijích byla vyhnána ze svého území námi za účelem vzniku rozsáhlého národního parku. Takže oni byli zvyklí si lovit a my jim odebrali přísun potravy, poslali je do pouštních oblastí a tam jim bohulibě řekli a teď se starejte a živte. A to se dá vysledovat i v mnoha dalších případech.
Takže buˇrezignujeme na ochranu přírody a necháme ji samovolně si vše zredukovat a nebo se musíme už z principu angažovat ještě více. |
|
