Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  20    21    22    23    24    25    26  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
01.2.2006 - 17:45 - 
No jasně, zase my, hrdí Evropané s citlivým přístupem k lidem, s vyšším IQ kvocientem jak amíci, se budeme hrát natolik, že zase budeme muset zavolat ty pojídače hamburgerů, aby nás osvobodili...že jo?  
01.2.2006 - 21:53 - 
A já myslel že nám pomůžou mužíci.

 
02.2.2006 - 10:38 - 
quote:
Všimli jste si třeba, že v roce 2005 doško k nejméně startům kosmických nosičů od roku 1961!!!?
Nevšiml, protože by mě zajímaly jiné ukazatele: S kolika objekty ve vesmíru bylo udržováno spojení k 31.12. daného roku - v členění podle států, podle typů družic (vědecké, vojenské, komerční atd.). Teprve tyto hodnoty bych se pokusil interpretovat.
 
02.2.2006 - 11:19 - 
Sohlasím. Už to tady kdysi bylo,sledován počtu startů, váhy družic -tuny na oběžné dráze, hraní Internacionály z Měsíce a podobné.
V kosmonautice je řeč o efektivnosti a produktivitě. To se díky novým technologiím mění. Obecně řečeno,co před cca 20 lety dělaly 4 UDZ, na to dnes stačí jedna!

Kolegovi dodorovi: Mužici už tady byli! 2x ,1945 a 1968, stálo to za h....! Snažím se být slušný.
 
02.2.2006 - 11:54 - 
quote:
Všimli jste si třeba, že v roce 2005 doško k nejméně startům kosmických nosičů od roku 1961!!!?


No ale taky by bylo vhodné srovnat průměrnou spolehlivost nosičů. Mám pocit, že v roce 2005 nic žádným zásadním způsobem nebouchlo přímo při startu (pouze tuším Delta-4 Heavy podala trochu nižší výkon, jeste to teda bylo vloni... ale neselhala totálně)
 
02.2.2006 - 11:59 - 
quote:
IRAK ZHN MEL - a dokonce je pouzil i proti vlastnimu obyvatelstvu (Kurdove, od roku 1987). Pokud se nenasly, znamena to jen to, ze se nenasly - ale ne, ze je nemel. Saddam rozhodne nebyl takovy lidumil, ktery by se ZHN proste zrekl, kdyz uz jimi jednou disponoval.

Skoda, ze Vam ty tisice zplynovanych Kurdu uz nemuzou potvrdit, ze ZHN vlastne byly jen "kategorie politicke propagandy".


V roce 1987 by to propaganda ještě nebyla, ale v roce 2004 už evidentně jo. Husajn se jich zřejmě zřekl, protože mu došlo, že to bude propagandisticky výhodnější, a zároveň si tím v budoucích učebnicích dějepisu zajistil méně černobílé hodnocení ve srovnání s Bushem (ten vejde do dějin jako politik, který rozpoutal válku se zničujícím dopadem na civilní obyvatelstvo na základě nepravdivého tvrzení...)

S kosmonautikou to skutečně nijak nesouvisí.
 
02.2.2006 - 12:15 - 
quote:
quote:
Všimli jste si třeba, že v roce 2005 doško k nejméně startům kosmických nosičů od roku 1961!!!?


No ale taky by bylo vhodné srovnat průměrnou spolehlivost nosičů. Mám pocit, že v roce 2005 nic žádným zásadním způsobem nebouchlo přímo při startu (pouze tuším Delta-4 Heavy podala trochu nižší výkon, jeste to teda bylo vloni... ale neselhala totálně)
Loni se dost nedařilo Rusům - Molnija, Volna a Rokot - tři rakety selhaly při startu.
 
02.2.2006 - 14:59 - 
quote:
quote:
Všimli jste si třeba, že v roce 2005 doško k nejméně startům kosmických nosičů od roku 1961!!!?


No ale taky by bylo vhodné srovnat průměrnou spolehlivost nosičů. Mám pocit, že v roce 2005 nic žádným zásadním způsobem nebouchlo přímo při startu (pouze tuším Delta-4 Heavy podala trochu nižší výkon, jeste to teda bylo vloni... ale neselhala totálně)


Mám jednu faktickou poznámku: Delta 4H byla poprvé a zatím naposledy v prosinci roku 2004. Ty havárie v roce 2005 již popsal kolega přede mnou.
 
02.2.2006 - 15:10 - 
quote:
quote:
Všimli jste si třeba, že v roce 2005 doško k nejméně startům kosmických nosičů od roku 1961!!!?


No ale taky by bylo vhodné srovnat průměrnou spolehlivost nosičů. Mám pocit, že v roce 2005 nic žádným zásadním způsobem nebouchlo přímo při startu (pouze tuším Delta-4 Heavy podala trochu nižší výkon, jeste to teda bylo vloni... ale neselhala totálně)


Jenom faktická poznámka: Delta 4H startovala v prosinci 2004. V roce 2005 došlo k haváriím jenom v Rusku.

1: Molnija s telekomunikační družicí (RUS) z Plesecka.

2: Volna se sluneční plachetnicí (Cosmos 1) z ponorky.

3: Rokot s vědeckou družicí Cryosat(ESA) z Plesecka.
 
02.2.2006 - 16:56 - 
No nějak mi to v tý hlavě splývá, fakt jsem měl pocit, že Cosmos 1 byl předloni a Delta 4H vloni :-) 
02.2.2006 - 22:26 - 
quote:
No jasně, zase my, hrdí Evropané s citlivým přístupem k lidem, s vyšším IQ kvocientem jak amíci, se budeme hrát natolik, že zase budeme muset zavolat ty pojídače hamburgerů, aby nás osvobodili...že jo?


Dle mého názoru je tu od toho EU, aby k opakování roků 1914 a 1939 nedošlo. Na druhé straně bychom neměli být závislí na USA (my Evropané). Bylo by třeba celou infrastrukturu mít pod vlastní kontrolou (např.když USA budou prosazovat svoje zájmy jinde ve světě a EU poteče do bot. To platí o družicích včasné výstrahy (IMEWS), průzkumné satelity jako se pokouší Francie s Heliosy, ale v kvalitnějším a širším měřítku. To samé se satelity elektronického odposlechu viz. francouzské ESSAIM. Polární meteorologické družice začínáme uvádět do provozu (METOP). Přesnou navigaci také (Galileo). pro speciální účely by bylo dobré disponovat širší technikou než je v EU k dispozici (Skynet, Syracuse, Spainsat). Bylo by třeba vytvořit systém, který by kopíroval Globalstar,nebo Iridium. Dobré by bylo disponovat technologiemi protidružicové a protiraketové obrany. V oblasti leteckých sil nemá EU adekvátní složku odpovídající MAC a tak si na velké přesuny musí půjčit leteckou kapacitu v USA nebo Ruslany z Ukrajiny (potažmo z Ruska). A dalo by se pokračovat dále: pilotované lety, základní kosmický výzkum. Nejde o to abychom byli nepřáteli USA, ale v rámci NATO hráli rovnocenou roli.
 
03.2.2006 - 23:39 - 
No, základním mechanismem našeho sociálního a ekonomického prostředí, který hýbe našimi emocemi, armádami velmocí, sítěmi globálních zbojníků typu Usáma bin Ládin, raketami na orbitě a tak, je logistika ropy. Stejný vývoj, jaký se již před tím rozběhl na trhu kovů, následoval trh ropy, kdy ceny začaly stoupat k výšinám taženy poptávkou miliardových asijských kolosů, které prožívají obrovské vlny industrializace. Indie stihla za jediný rok zvednout spotřebu dokonce snad o 19%!!! Staví několik kilometrů dálnic denně. Producenti tomu nestačí.

Je tedy třeba zvednout výrobní kapacity. Teoreticky by to neměl být problém. Ložisek ropy je vlastně spousta a je jen otázkou investic a svět se bude koupat v ropě. Její brzké vyčerpání není v dohledu. Vysoká cena zajišťuje dostatek volných prostředků, které v ropném sektoru vytváří přebytek, který snadno umožní investiční boom k tvorbě nových kapacit, ale tak jednoduché to není.

Skutečnost, že ropa je teoreticky dost levná a její cena by v dohledné době měla kvůli vzestupu těžby spadnout, způsobuje, že investoři nekalkulují do svých investičních projektů cenu vyšší než 25 až 30 $ za barel, tedy cenu v dlouhodobém horizontu očekávanou, ne aktuální. Všechny ty projekty jsou totiž monstrózní a vyžadují tvorbu rozsáhlých infrastruktur v oblastech, kde není, a životnost investičních projektů musí být kalkulována s perspektivou třebas i desetiletí. Investiční tok, a tedy i rychlost přizpůsobení je tedy daleko pomalejší, než jak je úměrné okamžité ceně.

Ropný průmysl je zdrojem značných ekonomických přebytků a vytváří jasnou ekonomickou rentu. Tato renta se dělí mezi ty, kdož sedí na svých nalezištích a koncesích, a mezi ty, kdo disponují investiční schopností, tyto kapacity rozšířit. Investice přesměrovávají toky ekonomických přebytků k investorům a odčerpávají je těm na současných pozicích. Skoro všude na světě nejen těžební koncese ale i práva prospekce vlastní lokální subjekty, kterým současná situace velice zvyšuje rentabilitu, nemají však dostatek komplexních investičních schopností na rozšíření kapacit. Musí tedy vstoupit do partnerství s globálními hráči, pro které jsou však slabším partnerem. Obě strany chtějí z těchto investičních příležitostí vytřískat maximum, což vytváří napětí a zpomaluje investiční tok, tedy prodlužuje stav výhody pro poziční koncesionáře proti investorům a spotřebitelům. Vše je však otázkou času, než zvítězí investoři.

Irák v této situaci mj. sehrál zajímavou úlohu. Těsně v předvečer toho cenového boomu US ukončily sankce. Sankce měly mj. také funkci protektorátu nad Irákem. Nebýt jich, tak natolik slabý stát bez přátel, jakým byla Saddámova říše po První válce v Zálivu, nemá šanci přežít. Nízkoúrovňová občanská válka, která vždy v Iráku doutnala, by za přispění sousedů náhle eskalovala a sousedi by byli „nuceni to tam mírotvorně zachraňovat“ (jako svého času v Libanonu). Dělení mezi Sýrii a Irán by nebylo moc příjemné a situace v Zálivu by připomínala situaci ve střední Africe, kde Zairem by byl Irák. Po sankcích tedy nastoupil místo nepřímého protektorátu protektorát přímý, za nímž jsou i další zájmy v oblasti i v celosvětové stabilizaci trhů. Ten má také tu výhodu, že plně využije zdejší investiční příležitosti. Investiční příležitost je zdrojem bohatství, pro které dnes stojí za to jít třebas do konfliktu. Není ani tak podstatné, kdo je vlastníkem nějakého třebas přírodního zdroje, důležité, je kdo vlastní větší část investiční příležitosti, kterou tento vytváří. V tocích ekonomických přebytků, ten přebytek nejspíš nakonec k někomu odteče, a mezi všemi články, které se na tom podílí, nemusí být vlastník produktu, ze kterého plyne renta, vůbec v silném postavení, u kterého ta renta zůstane.

Do Iráku se vstoupilo těsně v předvečer cenového boomu. Kdyby se irácká ropa nedostala v současném množství na trh, je cena daleko vyšší. Desítky let zanedbaná infrastruktura Iráku vytváří gigantickou investiční příležitost. Ti šejkové ze Zálivu, pro něž je irácká válka jejich válkou, na kterou mají proti Iránu a Sýrii najaté křižácké žoldnéře, mají kam sypat své petrodolary. Ty se přeměňují v investiční operace, které se přeměňují na US zakázky. Zde došlo k vítězství investorů nad pozičními koncesionáři ve prospěch celosvětového růstu, leč průběh byl daleko nejdramatičtější z celého tohoto průběhu boje o ekonomický přebytek ze současného poptávkového šoku. US při té příležitosti také odvolalo jaderné sankce na Indii uvalené po jejích jaderných zkouškách a přislíbily pomoc s budováním jaderné energetiky. Všechny tyto záležitosti jsou komplikovány i jinými geopolitickými hledisky, než je zmiňované dělení renty.

Ropnou zemí, kde jsou zájmy koncesionářů i investorů velice nadstandardně v souladu, bude asi Rusko. Rusko bude možná kanálem, kudy tlak investiční toků prorazí zábrany koncesionářů. Je to ropná země i kosmická velmoc, tak můžeme doufat, že kosmonautice alespoň té ruské tento vývoj pomůže.

Padl zde názor, že ve válkách kosmonautika strádá. Když se ale podíváme na nedávnou historii, tak to vypadá spíš naopak. Kosmonautika vzkvétala nejvíce v dobách, kdy se vyhazovaly neuvěřitelné částky za studenou válku a za Vietnam a obecně, když rostla globální angažovanost a snaha prosadit ofenzivně či defenzivně vliv mimo vlastní dvorek. Strádala, když docházelo k uklidnění konfliktních napětí a kosmické mocnosti se uzavíraly do sebe a věnovaly se vnitřní konsolidaci. Řekl bych, že poptávkové šoky na trzích strategických surovin mohou mít sílu vynést lidi k Měsíci.

 

____________________
Áda
 
04.2.2006 - 00:09 - 
quote:
Všimli jste si třeba, že v roce 2005 doško k nejméně startům kosmických nosičů od roku 1961!!!?


To je dobře! V roce 1961 bylo také více zemědělců než dnes zatímco dnes jsou pro změnu levnější a dostupnější potraviny. Je to projev pokroku zemědělství, které dovede daleko produktivněji využívat svých produkčních faktorů, jako je práce.

Kosmonautika také pokročila v produktivitě, a tak zaměstnává daleko méně podpůrných služeb kosmonautiky, jako jsou lety kosmických nosičů, neboť extrémně vzrostla jednotková výkonnost kilogramu vynesených nákladů.

Nepříjemné však je, že spolus s detant přišlo omezení kosmonautiky pouze na tu přízemní a u toho zůstalo dosud.

 

____________________
Áda
 
04.2.2006 - 09:33 - 
Padl zde názor, že ve válkách kosmonautika strádá. Když se ale podíváme na nedávnou historii, tak to vypadá spíš naopak. Kosmonautika vzkvétala nejvíce v dobách, kdy se vyhazovaly neuvěřitelné částky za studenou válku a za Vietnam a obecně, když rostla globální angažovanost a snaha prosadit ofenzivně či defenzivně vliv mimo vlastní dvorek. Strádala, když docházelo k uklidnění konfliktních napětí a kosmické mocnosti se uzavíraly do sebe a věnovaly se vnitřní konsolidaci. Řekl bych, že poptávkové šoky na trzích strategických surovin mohou mít sílu vynést lidi k Měsíci.



Dovoluji si nesouhlasit s tímto názorem. Upřesnil bych ho na to, že vojenská kosmonautika nestrádá. Ale civilní programy na tom dopadaly podstatně hůře. Jednotlivé vědecké mise byly oklešťovány Např. z nepilotovaných tzv. Grand Tour ze které zbyly (zaplatˇPán bůh alespoň za to) Voyagery. Družice HEAO byly z původního návrhu 15 tun a vynešení Titanem 3E Centaur okleštěny na 3 tuny a méně a byla požita raketa Atlas Centaur. Dále škrty v programu ISPM ve kterém byla vypuštěna pouze západoevropská sonda Ulysses a americká se hodila pod stůl. Sonda Magellan byla též okleštěna a to z důvodu, že nebylo možno po havárii Challengeru používat na SS stupně Centaur, ale byla již k dispozici raketa Titan 4, která by tuto operaci mohla provést za určité vyšší náklady. Válka ve Vietnamu osekala měsíční program Apollo, ale i jeho pokračování na ODZ kde zbyl pouze již dříve připravovaný a rozestavěný Skylab. Pak se zdroje vrhly na armádou prosazovaný SS, který přinesl hodně nového, ale ze svých hlavních milestonů dokázal pouze znovuopakovatelný start s jistým rizikem při něm (Challenger, který byl zapříčiněn sice chybou v těsnění SRB, ale hlavně hrubou chybou řízení letů raketoplánů a tím celé NASA) a ne vždy úspěšným přistáním (Columbia, tady by daly příčiny a důsledky na celou knihu viz. Tomáš Přibyl: Den , kdy se nevrátila COLUMBIA (Nakladatelství JUNIOR s.r.o.a celou zprávu CAIB). Těch zrušených programů, kvůli klasickému zbrojení a válkám bylo více, zde uvádím namátkové přiklady. Ty se týkaly i vojenských projektů, které přímo nepodporovaly akce Pentagonu, CIA a spol.

S pozdravem,

Jirka Dlouhý
 
04.2.2006 - 11:25 - 
No ja myslim, ze vice penez pro vojaky pusobi jedine pozitivne na civilni kosmonautiku (v USA). Financovani NASA je sice naprosto oddelene od vydaju na armadu, ale vice penez do armady znamena i vice vyzkumu v blizkem oboru a vice penez investovanych do firem zabyvajici se jak vojenstvim tak kosmonautikou. Ty firmy by bez vojaku jen tezko prezily.
Je asi hodne naivni myslet si, ze jakekoliv usetrene penize na jakekoliv polozce v rozpoctu pujdou do kosmonautiky.
Naopak si myslim, ze podil rozpoctu na kosmonautiku je az neprirozene vysoky. Zrejme je to dano tim, ze treba lekarstvi a energetika dokazou pritahnout i komercni investice. Hlavne diky tomu, ze si za leky a energii radi zaplatime.
 
05.2.2006 - 00:19 - 
Psal jsem, že ve válkách jako je tato kosmonautika strádá. Srovnání se studenou válkou není v pořádku - to byla "válka" technologicky podobných subjektů, které sice neměly totožné možnosti ani nevyužívaly zcela totožné prostředky (např. bombardéry vs. rakety), ale nakonec výsledek případného konfliktu nebo jen udržení situace bez otevřeného konfliktu závisel na technologické rovnováze.
Podobně i 2. světová nebo 1. světová - i ty stimulovaly rozvoj techniky. Letadla, ponorky, ve 2. už i rakety.

Irák i Afghánistán jsou jiné války. Jedna strana má takovou převahu, že druhou stranu (lze-li o nějaké druhé straně vůbec mluvit) ani nenapadne jít do ztraceného boje. Je to asymetrická válka, asymetričtější než německý útok na Poláky útočící proti tankům na koních, válka v níž technologicky hendikepovaný má jedinou šanci - přinutit toho mocnějšího přistoupit na válku na nižší (jemu dostupné) úrovni. To se povedlo ve Vietnamu, daří se v Iráku a neprobíhá v Afghánistánu jen proto, že tam Američané moc nebojují. Jinak by to byla stejná, ba vyhrocenější situace jako v Iráku. Vlastně je, ale většinou si tam dávají po hubě válečníci těch mnoha místních stran, co tam existují.

Tady opravdu moc nepomůže lepší technologie. Zejména ne ta kosmická. Pár dobře vycvičených marínů má v takové válce větší význam než všechny družice, od GPS po Key Hole. Když máte rozlišovací schopnost řekněme mičudy na fotbal, teroristu s pásem kolem těla nerozpoznáte. Ostatně ani z rpobotického letadla ne. A robopyrotechnik vám pomůže jen když vám ten trouba dá dost času. Často nedává.

Kdepak, pokud Irák nějak stimuloval rozvoj kosmonautiky, tak jen tím Bushovým prohlášením, které by nebylo prohlášeno, kdyby Bush nepotřeboval zakrýt irácké neúspěchy něčím velkým. Což se nepovedlo, a jak se ukázalo, tak to bylo i zbytečné. Teď je zase tématem snížení závislosti na dovozové ropě, tak počítám, že se půjde na Aljašku. Nakonec Cheneyho firmy se na tom napakují a Bushovic taky nepřijdou zkrátka. A kosmonautika? K čemu kosmonautika?
 
06.2.2006 - 14:35 - 
quote:
Válka v níž technologicky hendikepovaný má jedinou šanci - přinutit toho mocnějšího přistoupit na válku na nižší (jemu dostupné) úrovni. To se povedlo ve Vietnamu, daří se v Iráku a neprobíhá v Afghánistánu jen proto, že tam Američané moc nebojují.
quote:


Spise se jedna o politiku valky. Ve Vietnamu Americane prohrali, protoze se misto strategickych cilu zamerili na vybijeni severovietnamske armady, coz byl vzhledem k jejich poctu a neprehledne dzungli narocny ukol. Prestoze se to vojensky skoro povedlo, politicky to neproslo
V Afganistanu je zase problem, ze Americane hledaji pouze par nepratel opet v neprehlednem terenu. Strategickeho vitezstvi vsak zrejme dosahli. Zustavaji tam uz jen ze sentimentu po starych nepratelich a aby stabilizovali politickou a drogovou situaci.
V Iraku vyhravaji opet, nebot hlavnich ukolu bylo dosazeno. Iracka vlada je k Americanum vcelku privetiva, investice se rozjizdi. Jejich hlavnim ukolem je udrzet stabilizovanou vladu, svou vojenskou pritomnost v regionu a zvysit tezbu ropy.
Samozrejeme se to muze pokazit, ale zatim to na to nevypada. Jedine co se nevyviji dostatecne rychle je tezba ropy. Zde budou ale asi zapotreby vyssi investice, coz ale zase bude znamenat i vyssi zisky.
Abych vypadal trochu jako lidumil, tak se musime zminit o poctech lidskych obeti v Iraku, ktere vsak nedosahuji hodnot beznych pri obcanskych valkach nebo za vlady Saddama. Zde je zrejmy vliv absolutni technologicke nadrazenosti americanu a akceptovani jejich pritomnosti od vetsiny mistnich politickych spicek.
Take pocet obeti vojaku je priblizne roven ztekani opevneneho kopce v prubehu 2. sv. valky.

quote:

Tady opravdu moc nepomůže lepší technologie. Zejména ne ta kosmická. Pár dobře vycvičených marínů má v takové válce větší význam než všechny družice


Lepsi technologie je samozrejme klicova pri budovani moderni armady. Posilani drahych vojaku donekonecna na patroly, jejichz jedinym ukolem je pritahnout na sebe nepratelskou palbu je na hlavu padle. Proto jsou tam zamestnani nekvalifikovane a levne pomocne sily (iracka policie a vojsko) a jsou investovany prostredky do vyvoje novych technologii. Znovu se ukazuje ze posilani sebelepe vycvicenych marinaku do nedokonale pripravenych akci nema valny ucinek.
Technologie na odhalovani vybusnin, samoucici se systemy, strazni a pruzkumni roboti a hlavne technologie udrzujici vojaky pri zivote ci proteticke technologie (na recyklovani zkusenych, ale porouchanych vojaku) maji naopak zne. V tomto vidim i prislib pro budouci vyzkum vesmiru.
Cesta na Mesic nebyla rozhodne vyhlasena k odpoutani pozornosti od Iraku, nebot je to prilis mala a nezajimava zalezitost pro vetsinu obyvatel. Vhodna jen k utuzeni pocitu ze my jsme opravdu nejlepsi.
Ta pozornost se zameruje na atomovou energii a vodikove hospodarstvi (tezba zemniho plynu ktery se bude dovazet z Kanady a Ruska – na ukor Evropy).
To ze na tom vydelaji firmy vlastnici technologii je vcelku logicke.
Napriklad neprilis milovany Westinghouse je moznym klicovym partnerem ve stavbe cca 30 reaktoru v Cine. A vzhledem k tomu, ze politici maji radi penize a velke firmy politiku, urcite tam par politickych figur taky nalezneme.


 
06.2.2006 - 17:59 - 
A protože v Iráku i Afghánistánu "vyhrávají", tak na letošek se plánuje 20% zvýšení výdajů na tyhle dvě války - jen letos mají sežrat 120 G USD. Původní plán na celou iráckou válku byl 50 G, poradce, který varoval, že by mohla stát i 200 G byl odejden pro defétismus. Dnes se počítá - a to oficiálně - s celkovými náklady 440 G. Korejská válka (pardon - policejní akce) stála v dnešních dolarech 330 G.
Připomínám, že ceny na válku se nepočítají do budgetu na armádu, které dosahují ročně cca 450-500 G USD.

Vítězství? No, německá armáda taky pořád vyhrávala... Nanejvýš "strategicky zkracovala frontu a přesouvala se do dříve vybudovaných pozic". Až se přesunula do Berlína...
Ale ono vlastně záleží na definici. Takže definujeme-li, že velmi pravděpodobný rozpad Iráku a fundamentalistická šíitská vláda v ropně nejbohatší oblasti je přesně to, čeho mělo být dosaženo, pak to bude jednoznačné vítězství.
 
07.2.2006 - 21:49 - 
Aha čo sa objavilo na nete:

- NASA Unveils FY 2007 Budget Request

http://www.spacedaily.com/reports/NASA_Unveils_FY_2007_Budget_Request.html

alebo tiež

- Highlights Of The NASA FY 2007 Budget Request

http://www.spacedaily.com/reports/Highlights_Of_The_NASA_FY_2007_Budget_Request.html


Každopádne sú tie cifry zaujímavé a stoja za pozorné prečítanie.... Zdravím všetkých a želám pevné nervy a veľa duševnej pohody.
 
08.2.2006 - 08:00 - 
Zareaguji na pan Nováka. Každá válka je otázka vůle, pokud USA a Bush mají vůli bojovat (nejméně tedy do ledna 2009), nestáhnou se. Válku ve Vietnamu amíci prohráli proto, že jim chyběla vůle, to nebyla otázka vojenského vítězství. Situaci v Iráku můžeme nazvat vítězstvím, protože se přes všechny negativní zprávy Irák zlepšuje. Přichází tam investice, lidi chodí k volbám a bohužel si zvykají i na útoky teroristů. Vpodstatě teď už teroristé nemůžou vyhrát, pokud to svět totálně nezmrší. Většina Iráčanů už teď nenávidí teroristy mnohem víc než američany. V iráku jsou tři velké skupiny, takže vpodstatě nepřipadá v úvahu, že by jedna zvítězila tak, aby mohla diktovat ostatním. Současná téměř stabilita je hlavně způsobena, tím, že se vláda může opřít o spolehlivé vojáky cizích zemí, dokud nebude irácká armáda a policie spolehlivá, budou muset cizí vojska vydržet v Iráku bez ohledu na cenu a ztráty. Tady platí jasná analogie s Vietnamem. Dokud USA zůstávaly ve Vietnamu, neměl Sever naději na vítězství, jakmile ale bylo zjevné, že odejdou, byla to jen otázka času. 
08.2.2006 - 10:33 - 
Nejsme zcela ve při. Rozhodně ne co se týče (ne)odchodu amerických vojsk z Iráku. Amerických - ostatní jsou tam do počtu, mnozí se stáhli, případně už mají plány na stažení. Dokud tam Američané budou, Irák se nerozpadne. A dočasný pobyt amerických vojsk na iráckém území bude drahý. Hodně drahý. Zatraceně drahý. Pro kosmonautiku nic moc. On totiž ten pobyt s délkou jeden furt je a bude řádově dražší než co se utrousí na kosmonautiku.

Co je vítězství, to skutečně záleží na definici. A vzhledem k mizející popularitě GWB, nejen kvůli válce, již už většina Američanů považuje za zbytečnou a podstatně větší většina za špatně vedenou (v čemž se s nimi shoduji) je celkem pravděpodobné, že časem bude za vítezství prohlášen dosažený stav, aby bylo možno vojáky stáhnout a snížit ztráty. V důsledku čehož se další ztráty jenom přičtou jiné válce, která ale bude jen pokračováním této.

Zdaleka nezáleží tak moc na vůli vrcholných politiků - časem se projeví vůle občanů. A vůle politiků, kteří nebudou ochotní dále spojovat svůj osud s popularitu ztrácejícím politikem. Bush končí. Republikánští senátoři a kongresmani by většinou neradi. Sponzoři, kteří bývají odměňováni nějakým tím postem velvyslance nebo šéfa agentury (bez ohledu na schopnosti) rovněž.

V Poselství o stavu unie se Bush pokusil obrátit pozornost na energie, snížení závislosti na dovážené ropě (zatím za něj rostla) a ekologii. Opakuji - pro kosmonautiku nic moc.
Utrácet se bude jinde.
Škoda.
 
09.2.2006 - 18:27 - 
Ešte raz k rozpočtu NASA

http://www.spacedaily.com/reports/Shuttle_Still_Dominates_But_Exploration_Vision_Taking_Over_At_NASA.html


a ešte len tak pre zaujímavosť, ako to tam u nich a (nielen u nich) niekedy môže fungovať...

http://www.spacedaily.com/reports/Bush_Man_Resigns_NASA_Post_In_Scandal.html
 
12.2.2006 - 22:13 - 
Není to úplně ve zdejším duchu, ale dovoluji si i zde použít kousek z pasáže, ve které se s kamarády dohaduji o nedávném pořadu o budování faraonovy pyramidy, kde je to srovnáváno s významem cesty na Měsíc.

Existuje zvláštní efekt. Starověké národy žily ve velice konkurenčním prostředí. Kdo v něm neobstál, musel počítat s historickým bankrotem a velice rychlým ukončením historie, při němž se konkursní podstata národa realizovala na trzích otroků a tak. Nemohly tedy moc neúčelně alokovat své nepatrné ekonomické přebytky. Zajímavé, ale při tom je, že etnika, která budovala své aleje menhirů, Stonhenge, monstrózní chrámy a jiné domnělé blbosti prosperovala a sílila víc než jejich sousedé. Vypadá to jako paradox.

Egypťané při tom měli trochu přehnaný kult mrtvých. Celá společnost si šetřila na nákladný pohřeb. Pohřeb faraona musel stát tolik co válka s rovnocenným nepřítelem, když mu postavili pyramidu. Fakt je ale, že tohle muselo vytvořit v Egyptě investiční kulturu s obrovskou koncentrací investičních prostředků s různými investičními institucemi a schopností realizovat investiční projekty daleko většího rozsahu než jen zemědělské práce a jistě rozsáhlé zavlažovací projekty.

Logistika pyramidy, investiční koncentrace, organizační rozsah, jaký přesahoval i potřeby tehdejšího válečnictví, výchova obrovského množství kvalifikovaných odborníků, odvedení přebytků populace z dosavadních vsí do jiných oblastí, vývoj nových technologií, nových organizačních, právních, evidenčních struktur. Egyptská civilizace každou pyramidou prováděla seminární práci na civilizaci. Mělo to podobný efekt, jako když naše civilizace posílala skoro neúčelně lidi na Měsíc a díky tomu dnes brouzdáme na internetu.

Podobné to asi bylo, když lidé doby neolitu v Evropě stavěli zcela nepochopitelně obrovité kamenné monumenty a ti, co je stavěli, měli obrovskou převahu nad zbytkem tehdejšího světa. I v pozdějších epochách každé středověké město utratilo snad i víc než za hradby a fortifikaci za monumentální chrámy. Kdo měl tyto chrámy mohl počítat, že do svého města přitáhne investice a uzavře výhodné smlouvy s ostatními městy, panstvími či získá silnou vyjednávací pozici s panovníkem. Každý podle katedrály viděl, jak měšťané umí investovat, stabilizovat svou společnost, sjednotit se k dlouhodobým cílům a opravdu tomu tak bylo. Společnost, která buduje něco, co ji přesahuje a více než jiný efekt přetváří ji samotnou – organizačně a technologicky, investuje své přebytky dobře, ač z deklarativního účelu projektů to nemusí být patrné. Pyramida byla tehdejší velice efektivní cestou k civilizační převaze, jako cesta na Měsíc koncem 20. století, a katedrály v našich středověkých městech jsou něčím velice podobným.
 
12.2.2006 - 22:52 - 
Cheops by měl opravdu ohromnou radost z výrazu "logistika pyramidy"... :-))))))

Ale jinak dobrý...

Milan¨

 
13.2.2006 - 11:07 - 
> etnika, která budovala své aleje menhirů, Stonhenge, monstrózní chrámy a jiné domnělé blbosti prosperovala a sílila víc než jejich sousedé.

A nemohl by být tento "zvláštní efekt" způsoben naopak tím, že "ti, co je stavěli, měli obrovskou převahu nad zbytkem tehdejšího světa" a mohli si to prostě dovolit (demonstrovat takto svou sílu)? Tedy dívat se na to tak, že ne že "stavba chrámů" pomáhá prosperitě, ale dobrá prosperita _umožňuje_ "stavbu chrámů" (což samozřejmě může společnost dále kultivovat)? Podobně by se pak dalo dívat i na pyramidy nebo třeba i pilotované lety na Měsíc. Proč ne? Proč to komplikovaně zdůvodňovat opačně?
 
13.2.2006 - 11:33 - 
Ja bych rekl ze to jde ruku v ruce. Ostatne i to je duvod proc Americane muzou v klidu ustat investice do valky v Iraku, nebo kosmonautiky.
Je to lepsi nez socialni davky, nebo kriminalita mezi nevyradenymi mladiky. Sup s nima do armady.
Navic to prinasi markantni technologickou nadrazenost.
 
13.2.2006 - 11:42 - 
quote:
Není to úplně ve zdejším duchu, ale dovoluji si i zde použít ....



Adolfuv příspěvek je opravdu oživením. Také je to návrta k původní diskusi a nikoliv vyjadřování názoru na palestinskou otázku nebo válku v Iráku.
 
13.2.2006 - 11:53 - 
quote:

Adolfuv příspěvek je opravdu oživením. Také je to návrta k původní diskusi a nikoliv vyjadřování názoru na palestinskou otázku nebo válku v Iráku.


Tak to se opravdu omlouvam ze jsem tu valku sem zase zatahl. Ale myslim ze Armada ma s raketama a podobnou technologii stale co do cineni. Palestinci jsou ale opravdu mnohem vic mimo tema. Leda ze by zacali predelavat svoje raketky na vypousteni satelitu, coz by pro ne melo urcite jakysi kultivacni efekt.
 
13.2.2006 - 12:30 - 
Osobně si myslím, že válka jako prvek, který má významný vliv na kosmonautiku, sem určitě patří. Leč probírat ty aspekty válek jako jestli jsou hodní Palestinci nebo Židi asi už moc ne. Dostkrát jsem tu prezentoval názor, že v době konfliktů zpravidla prosperovala více i nevojenská komonautika, ač ke krácení programů z finančních důvodů také docházelo, a v době míru a prosperity se zpravidla uspořený peníz na vyšší kosmické výdaje nevydával a kosmonautika skomírala.

Občas o tom spekuluji, ale nějak moc elegantní hypotézu proč, jsem ještě nevymyslel, abych tu rozvířil diskusi.

Většina lidí, co sem chodí, je zpravidla přesvědčena, že projekty, jako cesta na Měsíc, nám dávají víc než jen vzorky měsíčních hornin a že jsou přes svou těžko měřitelnou produktivnost významným prorůstovým faktorem společností, které tyto projekty realizovali i naší civilizace. Možná i ti, co se účastní cubesatu, v tom vidí příležitost jak investovat do sebe a svého lidského kapitálu docela v dlohodobč měřítku návratným způsobem.

Ve všech těchto případech je to nejen o tom, že silná společenstva jako USA, mají dostatečný přebytek, že si mohou dovolit ten přepych létat do vesmíru. Je to pro ně prorůstový faktor. Dovolil jsem si tedy spekulovat o tom, že i v minulosti měla dávná společenstva své projekty, jejichž užitečnost spočívala víc ve skryté vedlejší produktivitě než v uspokojení bohů, které se na první pohled může zdát neproduktivním plýtváním. Že i tyto projekty pro ně měly prorůstový charakter, který jim pomáhal v reálné převaze nad ostatními. Že ta naše užitečnost kosmonautiky není nic nového pod sluncem.

 

____________________
Áda
 
13.2.2006 - 12:31 - 
Egypt neměl po většinu své existence v dosahu rovnocenného soupeře. Když se takový vyskytl, podařilo se horko-těžko uhrát plichtu (s Chetity) nebo Egypt dostal na prdel (s Hyksósy). Před útoky ho celkem úspěšně chránila Sahara, i když zdaleka ne tak suchá jako dnes, moře a z jihu nilské katarakty. Měl úžasnou a pro jiné nedostupnou výhodu stále se obnovující úrodné půdy, již neměl šanci vyčerpat, dostatku vody a zároveň slunečního svitu.
Takže si jeho vládcové mohli vyskakovat.

Katedrály v Čechách nejvíc stavěl Karel IV. Měl urburu z Hor Kutných, tak si vyskakoval. Rozestavěl jich spoustu, mělo to vytvořit obrovskou poptávku po logistice a stimulovat rozvoj. Totéž s Novým Městem - naplánoval ho tak, že do 19. století bylo neobsaditelné a tudíž jeho hradby nehajitelné. Žádný stimul ekonomiky se ale nekonal. Naopak upadla tak, až to vedlo k husitům, nedostavěnému sv. Vítu a monstrchrámu P.Marie Sněžné, ze kterého je dodneška jenom presbyterium. Ne v důsledku rozmařilého stavění, ale změnilo se klima.

Kdepak - blbosti budoval ten, kdo si je mohl dovolit. Dnešní civilizace, tápu jak ji nazvat, abych do ní zahrnul USA, EU, Rusko, Čínu... si může dovolit blbnout s kosmonautikou. Tudíž by si ji dovolit měla a nepočítat kramářsky, kolik to vynese. Jenže počítat bude, neb si dovoluje jiné blbosti, jako je třeba válka v Iráku a připravovaná agrese vůči Íránu.
 
<<  20    21    22    23    24    25    26  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.523387 vteřiny.