Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  50    51    52    53    54    55    56  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
06.1.2008 - 14:54 - 
Zvláštní, co kdysi jeden demokrat začal, ostatní svorně zatrhnou? 
06.1.2008 - 15:43 - 
Jestli jsem to pochopil, tak se o 500 mil dolarů sniží roční rozpočet NASA ve prospěch školství. Víceméně to celé vypadá na zrušení lunárního programu a možná i pilotovaného programu resp. minimálně 10ti letou přestávku v pil. letech. Jestli nemám vlčí mlhu, tak se tam o prodloužení STS nic nepsalo.
No snad to Evropu nakopne k vývoji vlastního pilotovaného systému. Tedy pokud ji nevyhovuje závislost na Rusku, které je zatím relativně levný dopravce na oběžnou dráhu. Otázka je co se stane až bude mít Rusko na lety do vesmíru zejména na ISS víceméně monopol(když nepočítám Čínu).


 
06.1.2008 - 17:13 - 
quote:
Jestli jsem to pochopil, tak se o 500 mil dolarů sniží roční rozpočet NASA ve prospěch školství. Víceméně to celé vypadá na zrušení lunárního programu a možná i pilotovaného programu resp. minimálně 10ti letou přestávku v pil. letech. Jestli nemám vlčí mlhu, tak se tam o prodloužení STS nic nepsalo.
No snad to Evropu nakopne k vývoji vlastního pilotovaného systému. Tedy pokud ji nevyhovuje závislost na Rusku, které je zatím relativně levný dopravce na oběžnou dráhu. Otázka je co se stane až bude mít Rusko na lety do vesmíru zejména na ISS víceméně monopol(když nepočítám Čínu).



Obavam se, ze Evropu to k nicemu nenakopne.Roztristenost a politicke zajmy tu vetsinu moznosti zabiji. Spise mne prekvapuje, kolik slusne prace je Evropa schopna odevzdat navzdory tomuto handrkovani. Jak uz se tu nekolikrat psalo, populismus, tedy snaha "doprat" lidem jejich chleb a hry je cesta do pekel, ale muzete na tom vytlouci slusny politicky kapital.
Jedinou sanci je, ze korporace jako je Boeing a dalsi budou lobovat za svoje zajmy v NASA. V takovem pripade a po par uplatcich muze par lidi "zmenit nazor". Omlouvam se, ze to vidim moc cerne, ale je to porad dokola. Veda v soucasnosti stoji penize. A je ironiii (jak psali v uvedenem prispevku), ze Omara si dal jako hlavni cil rozvoj vedy.
 
07.1.2008 - 21:06 - 
Názory jednotlivých prezidentských kandidátů mj. na kosmický program USA:
http://www.nature.com/news/2008/080102/images/451004a-i1.0_large.jpg
 
08.1.2008 - 16:04 - 
Četli jste taky to, co Obama k tomu řekl dál? Je to hned o políčko níž.
Myslím, že má pravdu a my si musíme uvědomit, že jsou i jiné vědní obory než kosmonautika a něco snad i (nekamenujte mě, prosím...) důležitější.
 
08.1.2008 - 19:39 - 
quote:
Názory jednotlivých prezidentských kandidátů mj. na kosmický program USA:

Demokrati maji 6 kandidatu, z toho 4 podporuji kosmicky program. Barack Obama by radeji dal penize do skolstvi, Dennis Kucinich do energetiky a u Billa Richardsona vidim podporu jako diskutabilni. duvodem je stavba kosmodrom v Novem Mexiku, ktera se musi necim zaplatit a je otazkou z ceho. Priznam se, ze se moc dobre neorientuji, ale mam pocit ze v Novem Mexiku jsou hlavne soukrome spolecnosti, docela by mne zajimalo jaky to bude mit vliv na jejich rozvoj a nasledne rozvoj dobyvani vesmiru. Nedavno totiz jedna ze spolecnosti, tusim Kistler (nemohu to dohledat), byla odriznuta od zdroju NASA kvuli nedodrzeni podminek.
Republikani maji take 6 kandidatu. Vsichni z nich podporuji (nebo alespon mlcky podporuji) pruzkum vesmiru.
Podle meho, nejlepe formulovali svoji predstavu Hillary Clinton, Bill Richardson a Joe Bidden za demokraty, ale hlavne Mitt Romney a Mike Huckabee za republikany. Ti se orientuji predevsim na technologie, ktere z pruzkumu vesmiru mohou vzejit, coz mi pripada velice zajimave.
S timto bych mel zaroven ctyri otazky.
Prvni: Pokud se divam na materialy nebo technologie, ktere vznikly diky dobyvani vesmiru, v prvni chvili mne jich napadlo pet. Teflon, mikrovlnne trouby (u nich si nejsem jisty), GPS, satelitni prenosy (at Iridium, zachranne boje, TV, data), pocitace.
Druha: Nevidel nekdo nekdy predvolebni nazory kandidatu a vysledny "stret s realitou" ? Pro vetsinu firem zasobujicich NASA technologiemi je to otazka zisku a o ten budou lobovat.
Treti: Z projektu vidim, ze jakmile se zacne orezavat cena, nebo nekdo neco chce urcitym zpusobem, jde razantne dolu kvalita. Projekt Orion (nebo Apollo na testosteronech) mi pripada sice jednodussi nez Space Shuttle, ale i tak bude dost slozity. Jakou mate zkusenost s podobnymi zalezitostmi?
Ctvrta - nejjednodussi: Kdo je Vas favorit a proc ? U mne zatim republikani, zajimave formulovali odpoved ... no uvidime.
 
08.1.2008 - 21:28 - 
quote:
u Billa Richardsona vidim podporu jako diskutabilni. duvodem je stavba kosmodrom v Novem Mexiku, ktera se musi necim zaplatit a je otazkou z ceho. Priznam se, ze se moc dobre neorientuji,..
Pro orientaci: B.Richardson je guvernér Nového Mexika.
 
09.1.2008 - 00:02 - 
quote:
Ctvrta - nejjednodussi: Kdo je Vas favorit a proc ? U mne zatim republikani, zajimave formulovali odpoved ... no uvidime.


Já jsem liberál a tradičně bych měl asi fandit demokratům, ale popravdě, třeba ten Mitt Romney se zdá být docela příčetný, minimálně v tom odkazu co tady proplul, ale třeba i podle Wiki. Rozhodně lepší než Giulliani :-)

Škoda že jediný afroameričan mezi kandidáty je proti financování kosmického výzkumu, nebudu mu asi moci fandit (asi standardně držím palce Hillary - lepší "rodinné prezidenství", než nějaké dynastie, a světu by "nejmocnější žena světa" asi mohla pro změnu docela prospět...)
 
09.1.2008 - 09:37 - 
Další rozbor, co řekli američtí kandidáti na prezidenta viz

http://www.thespacereview.com/article/1028/1

Clintonová prosazuje pokračování programu Constellatin (tj. Orion + Ares), zatímco Obama je pro zmražení programu a jeho odklad o pět let. Edwards je ve svých prohlášeních opatrný, je pro "vyvážený kosmický program". To si můžete vysvětlit jak chcete.

Huckabee by podle svých slov podporoval vyvážený podil pilotovaných a robotických misí k optimálnímu dosažení maximálního zisku při průzkumu vesmíru. Romney při svém vystoupení na Floridě projevil jen velmi vlažný zájem o program vyhlášený Bushem a dokonce prohlásil, že neví, zda-li by ho nezrušil, kdyby byl zvolen. Naproti tom McCain na Floridě podpořil myšlenku letu na Mars a samozřejmě podpořil floridský kosmodrom.

Ostatní kandidáti o kosmu prakticky nehovořili.

 

____________________
Antonín Vítek
 
09.1.2008 - 14:28 - 
Obávám se, že větší vliv než osoba presidenta bude mít vliv na lunární program to, že USA celkem rychle klouzají do recese, WH přemýšlí, že bude snižovat daně domácnostem, aby lidi víc nakupovali a popohnali ekonomiku - to nevypadá na velké nadšení z výdajů do hi-tech, které přinesou zisky (možná) za léta letoucí, případně za několik uherských roků či na svatého Dyndy... 
11.1.2008 - 15:56 - 
N. Tesla v poslední době přitahuje pozornost záhadologů a pseudokumentaristických pornografů zhruba stejně, jako by šlo o dobře doloženého nepozemšťana. Při pověstech o jeho zázracích se fantazii meze nekladou. Buddha a Kristus by se občas se svou zázračnou mocí styděli. Člověk se přestává divit mytologii kolem všech proroků aj., když tohle vznikne jen během pár desetiletí a zabývá se to v technické době technickými záležitostmi.

Ovšem jedna věc tu fakt je. Mezi ionosférou a zemským povrchem je opravdu obrovský zdroj napětí, který je napájen zdrojem vpravdě kosmickým, do kterého nemusíme vkládat jakékoliv palivo. Je to tedy nejen sen jakéhokoliv energetika, ale splňuje to na rozdíl od vyznavačů různých těch alternativ (čti úchylností) jako větráky za humny, vodní kolo na potoce, sluneční panel na střeše jistá kritéria obnovitelnosti. Ačkoliv Tesla o využití této elektrické energie gigantického ionosférického elektrického generátoru snil a všichni víme, že ten generátor není žádný výmysl, nýbrž fakt, dosud nikdo pokus o jeho využití neučinil.

Z této lhostejnosti k tomuto zdroji těžko vinit spiknutí elektrárenských společností před 100 lety. Ač ty dnešní elektrárenské společnosti jsou morálně, politicky a finančně schopny kdejakých spiknutí, o čemž svědčí mytologie globálního oteplování a její spiklenecké důsledky, ani je bych z toho asi nevinil, protože sáhnout si na tuhle elektřinu není a nebude tak snadné. Pokud k tomu někdy dojde, tak to ale budou megaprojekty praktické průmyslové kosmonautiky.

Když se zamyslím, jak tu elektriku z ionosféry dostat sem, napadají mě dvě možnosti:

- vodivý kanál atmosférou (nějaký řízený blesk)
- kabel spuštěný z nějakého ionosférického konektoru na zem.

S tím prvním by to zřejmě nebylo vůbec snadné. Povídá se, že tvrzení o zbraních silnějších než jaderné je založeno na odhadech devastačního potenciálu, jaký by mohlo mít „propálení atmosférické izolace“ s následnými výrony ionosférické plazmy do biosféry. Údajně hlavně kvůli tomu mezi sebou Rusko s Amerikou uzavřeli už kdysi dávno dohodu o zákazu tzv. geofyzikálních zbraní, tedy zbraní devastujícím způsobem ovlivňujících životní prostředí, jako je tento výron. Pokus o využití uvedeného elektrického zdroje prvním způsobem by tedy vedl spíše k vývoji nesmírně ničivé geofyzikální zbraně než k čemukoliv mírově využitelnému a i případné pokusy s mírovými záměry by se potýkaly s riziky velice nebezpečných efektů.

Druhá možnost by možná mohla být průchodnější. Nicméně i zde jde o kosmickou technologii. Donedávna by jistě byl problém lehký kabel. Dnes by snad mohlo být uvažovatelé, že z ionosféry by vedl kabel přiměřené hmotnosti, mechanické pevnosti a zároveň s potřebnou přenosovou kapacitou. Když už uvažujeme o kosmické výtahu šlo by snad uvažovat i o kosmickém napájení. Co by ale mělo být pak ionosférickým konektorem. Ionosféra je nešikovné pomezí kosmu s prostředím Země. Pro družice problém, pro jiná létající zařízení ale ještě větší. Družice by navíc asi také za sebou tahala kabel až na zem, z něhož snad někdo bral elektriku. Jak by to bylo třeba s případným ionosférickým aerostatem, jenž by vyžadoval i nějakou stabilizaci, další zařízení a musel by mít nosnost nejen pro sebe a své obslužné systémy, ale i pro přenosové vedení na zemský povrch?

Myslíte si, že současné technologie mají na to, aby se o projekty průmyslového využití Teslova kosmického příkonu mohly pokusit? Byl by to docela hezký průlom k vyšší úrovni využití kosmické technologie lidstvem.
 
11.1.2008 - 18:29 - 
quote:
N. Tesla v poslední době přitahuje pozornost záhadologů a pseudokumentaristických pornografů zhruba stejně, jako by šlo o dobře doloženého nepozemšťana.

Genius a celoživotní panic, který zemřel sám a v zapomnění. Tato kombinace přitáhne kohokoliv s minimální touhou po senzaci.
 
11.1.2008 - 18:45 - 
Ještě k Teslovi, až pojedete někdy do Chorvatska tak je v Záhřebu (kousek od hlavniho nadraží v centru) technické muzeum, kde je Teslovi věnována velká část včetně live fyz. experimentů (výboje, přenos energie,...). Tak doporučuju.  
12.1.2008 - 00:24 - 
Zdejší mlčení k věci ohledně využitelnosti energetického potenciálu ionosférického kosmického generátoru mi naznačuje, že pro naše technologie i teď po sto letech není moc východisek vedoucích k možné dosažitelnosti pro naše kosmické technologie. 
12.1.2008 - 01:16 - 
Před nedávnem tu byla diskuse ohledně návratové expedice na Mars, která by si mělá část materiálů (palivo aj.) opatřit z marsích zdrojů. Na Nationa Geographic ale teď běžel dokument, kde má nějaký marsí nadšenec (a vývojář technologií pro Mars) aparát, který údajně předělává marsí ovzduší na CO a CH4 plus H20, kterou případně ještě elektrolyticky rozkládají na elementy. Nic o technických principech, kapacitách, výkonech, energetických nárocích aj. při tom ale nebylo. Přesto však tvrdili, že podle něj by výprava měla mít jen zásoby na cestu tam a tendo přístoj by jim měl umožnit materiálové zabezpečení cesty zpět. Ví o tom ale někdo něco? 
12.1.2008 - 07:41 - 
To bude asi něco podobného jako katalyzátor výfukových plynů spalovacích motorů vozidel,který je úplně vyčistí.
Zařízení však váží několit set kilogramů a potřebuje třífázový proud 3x25A.
 
12.1.2008 - 14:53 - 
quote:
To bude asi něco podobného jako katalyzátor výfukových plynů spalovacích motorů vozidel,který je úplně vyčistí.
Zařízení však váží několit set kilogramů a potřebuje třífázový proud 3x25A.


Když někdo na Marsu bude mít instalaci o hmotnosti jedné středně velké nukleární ponorky včetně jejího energetického zdroje, tak si dovede představit, že si tam zřídí čerpací stanici pro návratové rakety z Marsu. Když je ale třeba, aby to zařízení mělo takovou hmotnost, aby se ho vyplatilo vézt víc než zásoby na zpáteční cestu, a stačilo ty zásoby vyrobit z místních surovinových případně i energetických zdrojů v reálném čase, tak je to něco jiného. Když jsme si tu tím svého času na základě nabídky nějakého grantu o tom po výzvě Aleše Holuba povídali, tak jsme si tu vylámali zuby.

Teď jsem najednou v TV viděl mašinku ze spousty krabiček, hadiček a bublátek, o které tvrdili, že to umí. Je to dost zajímavé, protože kdyby existovalo zařízení splňující skutečně výše uvedené požadavky a jako ten "dokonalý automobilový katalyzátor", tak si myslím, že tvůrci jsou za vodou a my ostatní se můžeme těšit na pokles cen benzínu, protože většinu dodávky paliv a petrochemických surovin i na naší planetě převezmou ta v TV spatřená bublátka.

Jelikož ten, co to zařízení předváděl, byl letecký a kosmický konstruktér z nějaké Marsí společnosti, tak ta společnost v tom případě asi bude mít brzy na to, aby si po tomto úspěchu pilotované lety na Mars platila soukromě.

Nicméně to zařízení, ač má myslím určitě svými parametry k splnění požadavků zásobovatele pohonnými látkami pro návratovou misi na Mars daleko, asi existuje. Pořad byl populární, ale jinak docela seriózní, stejně jako vše na National Geographic. Jeho tvůrcům bych ale asi vytkl jisté matení veřejnosti. Když tohle člověk spatří, tak se potom tolik nediví těm teoriím o spiknutí proti čisté energii, které dost naivků podléhá.

Ví o tom zařízení, jeho principech a parametrech někdo?
 
29.6.2008 - 12:28 - 
quote:
Indové nám ovšem v zaprasení vesmíru nepomůžou. Ti, kteří jedí aspoň krávy (muslimové) nejedí vepřové a spousta jich je býložravých. Uznávám, že obalit se dá i květ černého bezu, ale řízek to tedy není...

Vítám hlasatele řízkismu!


Muslimové v Indii určitě nejedí krávy - to by je hinduistická většina hnala. Každopádně indické vegetariánství je mi krajně sympatické - v Praze jsou dvě indické vegetariánské jídelny sítě Beas Dhába, a jsou krajně sympatické a poživatelné (vaří daleko lépe, než Kršňáci Góvinda na různých festivalech - a navíc s tím není spojená žádná ideologie..)
 
29.6.2008 - 12:32 - 
quote:
MEK příspěvek #4939

Díky za odkazy na Reuters i CNN. Jde tedy pouze o 350-ti kilogramový lunární orbiter v ceně 80 miliónů USD. Jen bych dodal, že nosnou raketou již Indie disponuje, vždyť vlastní technikou vypouštějí stacionární družice.
Nechápu větu v článku idnes "Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015", která tam rozpoutala takovou diskusi. Rozhodně to neznamená přistání lidí na Měsíci !! Mohlo by však jít o vynesení pilotované lodě na oběžnou dráhu kolem Země, podobné lodím Sojuz a Shenzhou. O tom se v Indii uvažuje.




Bude to dvoumístná loď, a tipuji, že s přihlédnutím na nosnost rakety GSLV bude koncepcí asi podobná spíš něčemu jako Gemini, případně zmenšenému Dragonu (to je v podstatě skoro to samé).

http://en.wikipedia.org/wiki/Indian_human_spaceflight_program
 
29.6.2008 - 12:48 - 
Ad Indie a hi-tech:

1) do Indie už pěkných pár let outsourcuje účetnictví, telefonickou technickou podporu a další s byrokracií související věci polovina západních firem.

2) Indická technologie je poměrně svérázná, a v řadě ohledů donedávna byla cca tak 40 let za Západem (teréní automobkly a autobusy značky TATA, apod.) - nicméně v tamějších podmínkách přežijí jen skutečně robustní technologie, a tudíž je jejich přístup do určité míry podobný ruskému (příklad z vlastní zkušenosti: když tam autobus píchne, tam musí dojet po svých k nejbližší chatrči fungující jako pneuservis, a tam se musí vše pomocní místních zdrojů opravit - v zásadě jsou chudí, ale tato chudoba je nutí k značné šikovnosti a schopnosti improvizace...)

3) Indové mají v řadě ohledů blíž k nám Evropanům, než východoasijské národy - jazykově, etnicky, kulturně. Ať se vám to líbí, nebo ne. Sociálním problémem tam není vegetariánství (miliardu masožravců by ten subkontinent jednoduše neuživil - dopadli by tam jako v Africe...), ale kastovní dělení, které ještě stále má zničující sociální následky. Mezi možná až sto miliónů biligvních (od ZŠ anglicky mluvících) obyvatel patřících cca do evropské střední třídy a dosahujících +/- evropské životní úrovně patří převážně příslušníci vyšších hinduistických kast žijící ve městech. "Technicky" zaměřenou komunitou (nikoliv kastou - nejde o hinduisty, dříve byli zaměření na vojenství) jsou v Indii často Sikhové - spousta řidičů autobusů nebo pilotů letadel uvidíte v tradičním sikhském turbanu, pod kterým nosí dlouhé, nikdy nestříhané vlasy (Nedivil bych se, kdyby prvním indickým kosmonautem byl nějaký Sikh :-). Hinduisté ovšem mají mnoho původem brahmánských kast, ze kterých se rekrutují např. ti známí matematici a vůvec vědci: tzn. v Indii kosmickou loď nejspíš naprojektují hinduisté - bráhmani, sesmolí jí z komponent nakoupených na typickém asijském bazaru (i od Číňanů, prostřednictvím zdatných muslimských obchodníků) - a pak do ní posadí odvážného a v ovládní moderních technologí zdatného Sikha v turbanu.... (možná taky ne - možná z nacionalistických důvodů bude prvním kosmonautem taky hinduista .. Indie je velice složitá země... má to hodně blízko k Evropské Unii, kde záležitosti ESA koneckonců formálně spravuje francouzské ministerstvo zahraničí, Ariane 5 startuje z francouzského území v Jižní Americe, apod.)

4) Indický kosmický výzkum mě z mnoha důvodů fascinuje více, než čínský - je to složité, ale přese všechny přehmaty a excesy mi indická cesta k modernitě (skrze Gándího, apod.) přijde v něčem blížší, než čínská. Když nic jiného - mají tam cosi jako demokracii, cosi jako svobodu projevu, jsou multinárodnostní a multikulturní, apod.
 
29.6.2008 - 14:49 - 
V okamžiku, kdy zvládli návrat z oběžné dráhy a mají dostaečně nosnou raketu je k pilotované lodi ještě dlouhá cesta, pokud se nejedná o národní prioritu tak nejméně 10 let . 
29.6.2008 - 19:40 - 
quote:
Nedivil bych se, kdyby prvním indickým kosmonautem byl nějaký Sikh :-)


A co Rakesh Sharma a Kalpana Chawla (i když ta s občanstvím USA)? Asi je myšlen první Ind letící v indickém stroji :-)
 
01.7.2008 - 09:48 - 
quote:
Ad Indie a hi-tech:

1) do Indie už pěkných pár let outsourcuje účetnictví, telefonickou technickou podporu a další s byrokracií související věci polovina západních firem.


Nejen to. Naše firma (global player ve svém oboru) tam má jedno z center pro vývoj softwaru. Je pravda, že výkonnost Indů jako programátorů (a patrně nejen jako programátorů) je silně pochybná, ale přesto v tom šéfové cosi vidí.

quote:
3) Indové mají v řadě ohledů blíž k nám Evropanům, než východoasijské národy - jazykově, etnicky, kulturně.


Rozhodně. Ostatně oni sami sebe vidí stále jako dědice anglického koloniálního panství, jsou na koloniální minulost docela hrdí a mají vnitřně zato, že svou minulostí jsou s Evropou stále silně spřízněni. Jistě, ten postoj je diskutabilní, ale osobně s nimi v podstatě souhlasím.

quote:
Ať se vám to líbí, nebo ne. Sociálním problémem tam není vegetariánství (miliardu masožravců by ten subkontinent jednoduše neuživil - dopadli by tam jako v Africe...)


Přesně. Oni jsou vegetariáni z donucení a ve skutečnosti vlastně reálný, běžný moderní Ind žádným vegetariánem není. On maso jí, ale jen tehdy, když na něj má a když se k němu dostane - což je na středoevropské poměry zřídka.

quote:
, ale kastovní dělení, které ještě stále má zničující sociální následky.


Znovu zcela souhlasím. Jejich prazvláštní kulturní tradice, zahrnující kastovní systém, způsobuje v interakci s Evropanem (byť východním) neočekávané rozpory. Bavíte se s Indem, o lecčem, o kultuře, o politice, o životě, a připadá vám, že je to vlastně jen snědý Čech ze sousedního města. A pak se dostanete na nějaké zdánlivě nepodstatné, zdánlivě samozřejmé téma (třeba ženy) a na povrch vyplují drastické, zcela neslučitelné rozpory, ukáže se, že v tomto směru uvažujete tak rozdílným způsobem, že si rázem navzájem připadáte jako byste byli z Marsu. Jedním z těch rozporů je právě jejich systém kast, které uznávají i jinak zcela moderní, mladí lidé.

Jsou o těch kastách tak silně přesvědčeni, až o nich člověk začne sám přemýšlet. Nejsou přece jen v indických podmínkách k něčemu dobré? Není to nutnost, vytvářená tamějšími okolnostmi, podobně jako vegetariánství?

quote:
Indický kosmický výzkum mě z mnoha důvodů fascinuje více, než čínský - je to složité, ale přese všechny přehmaty a excesy mi indická cesta k modernitě (skrze Gándího, apod.) přijde v něčem blížší, než čínská. Když nic jiného - mají tam cosi jako demokracii, cosi jako svobodu projevu, jsou multinárodnostní a multikulturní, apod.


A to "cosi jako" neznamená, že by, pokud je evropská demokracie (kdo z nás v ni opravdu věří?) za deset, byla indická za jeden. Řekněme tak za sedm.
 
01.7.2008 - 16:01 - 
quote:
Nejsou přece jen v indických podmínkách k něčemu dobré? Není to nutnost, vytvářená tamějšími okolnostmi, podobně jako vegetariánství?


Ne, neni to dobre k nicemu a vi to nejen indicka vlada. Tedy ta osvicena cast. Mozna to k necemu bylo v minulosti, ale ted je to obrovskou prekazkou v rozvoji Indie. A proc... se nema cenu rozepisovat. V evrope tomu rikame fasizmus, v indii kastovni system. A si kazdy rika co chce, ale statnimi subvencemi zatizena chudina, pro kterou jsou mnohdy statni subvence pohodlnejsi nez se nekam rozvijet.. zrovna ze zadneho statu ekonomickeho tygra neudela.
 
01.7.2008 - 22:06 - 
Indie si hraje na kosmickou velmoc a její občané žijí v podmínkách hlubokého středověku a hladoví, připomíná to " Potěmkinovy kosmické vesnice Sovětského svazu ".
Kosmický výzkum je pro bohaté země z jejich přebytků, ale létat do kosmu na úkor hladověciho obyvatelstva je zavrženíhodné, totéž ovšem platí i pro indické jaderné zbrojení.
 
01.7.2008 - 23:03 - 
quote:
Indie si hraje na kosmickou velmoc a její občané žijí v podmínkách hlubokého středověku a hladoví, připomíná to " Potěmkinovy kosmické vesnice Sovětského svazu ".
Kosmický výzkum je pro bohaté země z jejich přebytků, ale létat do kosmu na úkor hladověciho obyvatelstva je zavrženíhodné, totéž ovšem platí i pro indické jaderné zbrojení.


Indie si na nic nehraje. Indie je regulérní kosmickou mocností.

Indie je rychle se rozvíjející se ekonomikou s rychle rostoucí a výrazně bohatnoucí produktivní vrstvou obyvatelstva, která na tom není zas tak špatně. Indie má 180 milionů vysokoškolsky vzdělaných lidí – tedy nejvíce ze všech národů světa, a jejich školství podle britských standardů produkuje opravdu vzdělance podle britských standardů. Málo kde tak rychle rostou velmi rozsáhlé skupiny obyvatel, kterých se týká výrazný ekonomický boom. Kdo je vzdělaný a produktivní, nemá se tam vůbec špatně. Některé jejich podniky jsou na tom skutečně velmi dobře. Největší ocelářskou skupinou planety je Mital řízený Lakšmí Mitalem a jde o skutečně globální kapitálovou skupinu.

Indové se rozhodli, že vybudují největší technologický park planety. Přišli tedy do buše a během několika let vzniklo osmimilionové Banghalore, kde je na každém rohu high-tech firma, vývoj software aj. Rusové se teď od nich snaží opisovat. Denně se staví několik km dálnic. Největší středisko filmového průmyslu po Hollywoodu tzv. Bolywood vedle Bombaje, který produkuje několik celovečerních celoplanetárně úspěšných filmů – mimo EU a USA jsou zhruba stejně úspěšné jako US filmy – dokonce i v Rusku.

Stovky milionů velice produktivních Indů úspěšně budují moderní společnost s moderní armádou, bez které by se rychle stali kořistí agresivních sousedů, moderní vědou a technologií včetně té kosmické – která úspěšně přispívá k jejich nesporným ekonomickým úspěchům. Ano jsou tam další stovky milionů, kteří jsou negramotní, nekvalifikovaní a ke kterým z obrovských úspěchů Indie padají jen drobty. Mají tam nejen nejvíce vysokoškoláků na světě ale i nejvíce bezdomovců a žebráků.

Indie buduje své špičkové programy z peněz svých bohatnoucích produktivních občanů a vytváří tím podmínky k jejich dalšímu bohatnutí jako všude jinde, kde se bohatství úspěšně vytváří. Indie nic nebuduje na úkor své chudiny, zrovna tak jako USA nevysílá raketoplány na úkor bezdomovců z Central Parku jen proto, že v Indii je více bezdomovců než obyvatel v NY. Indie prostě jen preferuje, aby investice z peněz jejích produktivních vrstev tekly do investic vytvářejících další produktivitu, a ne do neproduktivní spotřeby těch, kdo jejich hospodářské expanzi nestačí a moc k ní nepřispějí.

 

____________________
Áda
 
02.7.2008 - 12:50 - 
quote:
Indie prostě jen preferuje, aby investice z peněz jejích produktivních vrstev tekly do investic vytvářejících další produktivitu, a ne do neproduktivní spotřeby těch, kdo jejich hospodářské expanzi nestačí a moc k ní nepřispějí.




Naopak, produktivni vrstvy svym postojem preferuji statni subvence neproduktivni skupine obyvatel pred moznosti vzdelat nejchudsi a zvysit jejich konkureceschopnost na trhu i pres snahy vlady napriklad systemem pozitivni diskriminace. Naopak z pohledu vetsiny tech nejchudcich je vyhodne vegetovat a dostavat statni subvence. To jsou ale problemy zname z vetsiny (i evropskych) zemi. Ze

V Indii ma pak problem abiciozni a inteligentni jedinec z chude spodiny moralne se prosadit mezi elitou nez vegetujici, osudu odevzdany zebrak... ktery se mnohdy jen narodil do spatne rodiny...
 
02.7.2008 - 14:01 - 
quote:
quote:
Nejsou přece jen v indických podmínkách k něčemu dobré? Není to nutnost, vytvářená tamějšími okolnostmi, podobně jako vegetariánství?


Ne, neni to dobre k nicemu a vi to nejen indicka vlada. Tedy ta osvicena cast. Mozna to k necemu bylo v minulosti, ale ted je to obrovskou prekazkou v rozvoji Indie. A proc... se nema cenu rozepisovat. V evrope tomu rikame fasizmus, v indii kastovni system. A si kazdy rika co chce, ale statnimi subvencemi zatizena chudina, pro kterou jsou mnohdy statni subvence pohodlnejsi nez se nekam rozvijet.. zrovna ze zadneho statu ekonomickeho tygra neudela.


V Evropě tomu říkáme stratifikace společnosti, je to zcela reálný jev. U nás se o něm jen tolik nemluví, lidé si tu rádi namlouvají, že jsme si přece všichni rovni, ale třeba v Anglii přece každý ví, do které třídy patří, s kým se stýkat má a s kým už ne.

V Evropě jsou ale také zcela odlišné podmínky. Klimatické, zemědělské... Miliarda lidí narvaná na relativně malém území, s tím nemá žádný evropský systém zkušenost. Pochybuju, že by plná demokracie evropského střihu přinesla Indii víc než chaos a rozklad. V tamější společnosti existuje tolik vnitřních pnutí, že potřebuje svorníky, aby se vůbec udržela pohromadě. Povolí se, co ji svazuje, a ona exploduje. Jako na Balkáně.

Státními subvencemi?! Tak to slyším prvně, že by stát dával v Indii chudým nějaké peníze. Možná nepřímo, prostřednictvím projektů, to je možné, ale že by pobírali podporu, to je pro mne naprosto nová informace.
 
02.7.2008 - 14:11 - 
quote:
Indie má 180 milionů vysokoškolsky vzdělaných lidí – tedy nejvíce ze všech národů světa, a jejich školství podle britských standardů produkuje opravdu vzdělance podle britských standardů.


Snad, nevím přesně, co jsou to britské standardy. Ale znám pár Indů, kteří vystudovali vysoké školy a jejich úroveň rozhodně není taková, jako zdejších vysokoškoláků. Zhruba odpovídá obstojnému českému gymnazistovi, víc ne. Stačí si otevřít libovolné indické noviny, v inzertní části najdete spousty nabídek, jak získat PhD. titul snadno a rychle. Zaplatíte školné, nastudujete pár příruček a to je asi tak všechno. Z větší části jde o kšeft.

U nás se stane vývojářem software ten, kdo má o obor zájem, investuje do vzdělání čas a energii. V Indii je to tak, že člověk uvažuje, co by ho tak mohlo uživit. Ejhle, na rohu je softwarová firma, jde tam, tam mu dají do ruky příručku, on si ji za týden přečte a je z něj programátor. Mám takových kolegů několik. Snaživí (převážně verbálně), přehnaně uctiví, ale o skutečné efektivitě a vzdělání v oboru se moc mluvit nedá.
 
02.7.2008 - 14:27 - 
quote:
Povolí se, co ji svazuje, a ona exploduje. Jako na Balkáně.


Tady už jsme úplně OT, ale Balkán je v tomhle ohledu podstatně horší, nebýt NATO tak celý válčí(např. Turecko vers. Řecko), v tomto ohledu je ta chudá Indie dál(přes problémy s Pákistánem), moc bych se do nich neobouval, Bosna před patnácti lety není zrovna dobrou evropskou vizitkou. Držel bych se indického kosmického programu a vytýkal mu nedostatky, ale indickou společnost doporučuju tady nechat být, ač velmi chudá a kastovní je v podstatě velmi snášenlivá, to bych nekritizoval z výše uvedeného důvodu(má žena je indoložka tak o Indii něco málo víme). Srry za OT příspěvek.
 
<<  50    51    52    53    54    55    56  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.476098 vteřiny.