Některé moje kosmonautické příspěvky doplněné ,řekl bych o "kulisu tehdejší doby", tedy o holá fakta !! vybraná z novin jako je MF Dnes tady mizí v žumpě. Jsou snad holá neutrální fakta "nebezpečná" ??? Až se tu někdy podrobně rozepíšu o vývoji motorů pro CZ- 5 a nakonec připojím větu : "A k tomu psaní si právě piju kávu" - bude celý příspěvek smazán, neboť pití kávy taky nepatří ke kosmonautice !! Nebo až napíšu , ťukám do PC a k tomu sleduji hokej, kde právě vedeme nad USA 4 : 2 , tak budu vygumován, neboť dle některých zdejších přispěvatelů, nad USA nikdo nesmí vést ! Je to závadné a nebezpečné !
citace:Některé moje kosmonautické příspěvky doplněné ,řekl bych o "kulisu tehdejší doby", tedy o holá fakta !! vybraná z novin jako je MF Dnes tady mizí v žumpě. Jsou snad holá neutrální fakta "nebezpečná" ??? Až se tu někdy podrobně rozepíšu o vývoji motorů pro CZ- 5 a nakonec připojím větu : "A k tomu psaní si právě piju kávu" - bude celý příspěvek smazán, neboť pití kávy taky nepatří ke kosmonautice !! Nebo až napíšu , ťukám do PC a k tomu sleduji hokej, kde právě vedeme nad USA 4 : 2 , tak budu vygumován, neboť dle některých zdejších přispěvatelů, nad USA nikdo nesmí vést ! Je to závadné a nebezpečné !
Jsou jen přesunuty.
Stále máte možnost necpat svoje politikaření do svých příspěvků. Anebo si najděte fórum, kde Vám tu propagandu budou žrát.
citace:Některé moje kosmonautické příspěvky doplněné ,řekl bych o "kulisu tehdejší doby", tedy o holá fakta !! vybraná z novin jako je MF Dnes tady mizí v žumpě. ...
A to nie je to najhorsie. Az zistime tvoju adresu posleme ti fakturu za stocne.
26.2.2010 - 10:14 - člověk
Před pár dny, / 1.února/ jsme si všichni s lítostí připoměli již sedmé výročí exploze raketoplánu Columbia nad Texasem. Tento další případ jen ukázal, že raketoplány ve zvolené konfiguraci stupňů, způsobu startu = jako raketa ve svislé poloze ,....atd. byly slepou uličkou ve vývoji kosmických nosičů. Místo, aby tento stroj zlikvidoval klasické nosiče a aby i v jiných zemích přivodil snahu "mít také svůj raketoplán" co nejdřív, tak jiné země jen s úžasem pozorovaly stále prudčeji bobtnající náklady na jediný start i celkové potíže s přípravou tak složitého stroje ke každému startu.
Pokud skutečně dojde v USA ke zrušení měsíčního programu a současně k dobudování ISS, která pak zřejmě už bude fungovat min. 10 let bez potřeby dalších modulů, bude "poptávka" po nosičích kapacity raketoplánu = asi 30 tun opravdu minimální. Těžko si představit, co bude Západ v období 2010 - 2020 v kosmu vlastně budovat.
Demotivující je pro USA i neexistence vážného kosmického soupeře - Rus sic vydává různá odvážná prohlášení, zůstávají však stále jen cárem papíru. Čína má zřejmě svou koncepci výzkumu vesmíru, která se asi velmi podobá cestě bývalého SSSR = nyní spojit Šenžou na orbitu jako SSSR kdysi spojoval Sojuzy, poté, až bude k dispozici CZ-5, vybudovat obdobu MIRU = práce minimálně na 10 až 15 let. A Měsíc ?? Ano, snad kolem 2014 Lunochod a kolem 2017 odběr vzorků s návratem, to už ovšem SSSR zvládal před 40 roky. A čínská cesta na Měsíc ?? Pokud někdo udává datum 2020-22 , tak musí být blázen !! Čína ještě ani zdaleka nemá nosič kategorie Saturn-1, který letěl poprvé 1964 a po jeho získání /2014 ??/ by musela intenzivně začít stavět obdobu Saturn-5 , který letěl poprvé již 1967. Vývoj rakety o nosnosti kolem 100 tun není laciný ani krátký. Před 40 lety posloužil Saturn-5 k "propagandistickému skoku USA na Měsíc", pak se ovšem rychle zjistilo , že nosič pro 100 tun je bez měsíční základny na nic ! "Hlavní život" Saturnu-5 tak měl délku vskutku "jepičí" = 1967 - 1973 = 7 let ! Je možné stavět takovýto kolos pro 7 let provozu ?? Takže asi i Čína bude velmi zvažovat, než její konstruktéři začnou kreslit na prkna Moon Rocket pro 100 tun a více. V celkové koncepci by musela mít zabudovanou stálou měsíční základnu - a to je opravdu ve hvězdách . Pokud v USA skutečně padne Měsíc , skončí raketoplán a bude dokončena ISS, pak myslím, že v kosmu nastane na dlouho "okurková sezona". Otěže v létání převezme Sojuz starý již 43 let !! No nazdar ! To jsou vyhlídky !
26.2.2010 - 10:55 - člověk
Smutný osud "100 tunových" nosičů.
1. Saturn-5 - velmi vysoko ční výkony tohoto 100 tunového nosiče, jehož šéfkonstruktérem byl bývalý důstojník SS a člověk vyznamenaný Adolfem Hitlerem - doktor Werner von Braun. Ačkoliv se skládal ze 2 000 000 součástek, tak nikdy neselhal a vždy letěl precizně. Já osobně považuji tuto raketu za pokročilejší a pozdější nástupkyni raket V-2 z Peenemunde, ostatně šéfkonstruktér je stejný. Dle mého je Saturn- 5 německá raketa. Tato raketa je ukázkou plného úspěchu.
2. N-1 - před 5 dny jsme si všichni s lítostí připoměli její první nezdařený start v Kazachstánu - 21.února 1969. Měl to být soupeř Saturnu, ale nebyl, po čtyřech explozích byla zrušena.
3. Energia - perspektivní raketa, ovšem došly peníze. Po dvou startech 1987, 1988 zrušena - škoda !!
4. Ares- 5 - ještě to není definitivní, ale asi zůstane jen na rýsovacích prknech.
Takže zůstává skutečně jen Satrun- 5, můj zamilovaný nosič z dílny německého konstruktéra. Když se vznášel k nebi, nosil jsem ve školní tašce svačinu od babičky a slabikář.
feature=related
26.2.2010 - 11:43 - M:
1/ dristy - nastuduj si historiu
2/ N-1 neviem kto okrem teba si pripominal nieco slutostou. Dosiahnuty vsledok bol primerany pouzitym prostriedkom.
3/ Energia je stale perspektivna, na rozdiel od saturnu ju je mozne vzkriesit
4/ no a co. tak vymyslia nieco ine.
5/ presnejsie je "z dielne konštruktéra nemeckého povodu"
btw. amici by si poradili aj bez neho. mozno nie tak famozne, ale jeho rakety neboli v USA jedine.
Saturn 5 a V-2 delí štvrťstoročie a rozdielov medzi nimi bolo požehnane - vlastne jediné, čo ich spája, je konštruktér.
Bez von Brauna by sa američania dostávali do vesmíru podstatne pomalšie a náskok sovietov dobiehali dlhšie. Treba si uvedomiť, že po vojne von Braun skonštruoval pre američanov veľmi dobré vojenské rakety Redstone a Jupiter, ktoré na rozdiel od amerických "civilných" rakiet celkom spoľahlivo lietali.
Nemyslím, že by se američané bez Brauna dostali do vesmíru o tolik později. I jeho role u Saturnu V je přeceňována. A srovnávat Saturn V s V-2, to je jako říct, že Energia je zvětšená R-7.
Vemte si jen to nejdůležitější a to motory. Přece jen kyslíkovodíkové motory Saturnu byly po všech směrech úplně jinde než motory V-2 a navíc pochybuji o klíčové roli W. Brauna při jejich vývoji.
A rakety "bez" Brauna, ještě úspěšnější (než Redstone a Jupiter) Thor, Atlas, Titan 1 a 2.
26.2.2010 - 18:25 - člověk
Tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že koncepce raketoplánu je například oproti klasickému ruskému Protonu nevýhodná - co se týče nosnosti vzhledem ke startovací váze. Je pravdou , že raketoplán o startovací hmotnosti 2.100 tun dokázal dopravit do kosmu 100 tun těžký letoun, který měl v břiše naloženo až 25 tun nákladu. Je to něco jako známá ruská "matrjoška" = ve velké se skrývá menší, v ní ještě menší , atd. až teprve uvnitř nalezneš hledaný poklad. Raketoplán je matrjoška, který až v několikátém "obalu " skrývá náklad. Když si vezmeme startovací hmotnosti = Proton 950 tun a raketoplán 2100 tun, tak výsledná hmotnost jimi umístěných družic na dráhu se pohybuje stejně = kolem 20 tun. Samotná "hluchá hmotnost" raketoplánu = 100 tun se nahoru vlastně tahá zbytečně jako další "kapsa na náklad" , která pak zase odletí domů. Důležité je, co po obou startech zůstane na orbitu , tedy družice o max. váze kolem 20 tun. Raketoplán to tam dopraví při dvakrát větší startovní hmotnosti. Navíc Proton bez problémů dopravuje do kosmu těžké geostacionární družice či meziplanetární sondy, kde je přítomnost lidí zcela zbytečná- to u startu US meziplanetárních sond či geostac. družic by posádka raketoplánu musela asistovat jako nějací "nedobrovolní výpravčí", kteří díky momentálnímu nákladu riskují v kosmu své životy !!! Vůbec nevím, proč by při startu nějaké geostac. družice měla 7 dní asistovat nějaká sedmičlenná posádka !!! Vždyť se tím každý start jenom pekelně prodraží !!
1/ 7 dni posadky na LEO je bagatel voci cene startu ani to nebudem dalej rozoberat
2/ Ak mas dva nosice a opakovane pouzitelny je napr. 2x tazsi, ale vrati sa ti z neho na Zem 70% investicii naspat, tak musi byt vyhodnejsi ako nevratny, aj keby bol voci nemu o 30% drahsi.
Pruser je len v tom, ze porovnavas dve rozdielne ekonomiky a ten rusky jednorazovy je 3x 4x lacnejsi. a uz si v....
takze sa zbytocne hecujes, lebo akakolvek aj jednorazova raketa USA je drahsia ako ruska. a s tym nespravis momentalne nic. Ani Musk.
Takze porovnavas opat neporovnatelne.
Tie cisla som si vymyslel pre nazornost, ale mysliet si ze amici to nevedia spocitat je naivne.
Btw. pouzivaj menej vykricnikov, nazory klad formou slusnej otazky a potom budu ochotny podelit sa so svojimi nazormi aj ovela skusenejsi kosmofandovia ako ja. [Editoval 26.2.2010 martinjediny]
Na vynášanie "bežných" satelitov je obvykle silná alebo naopak malá raketa výhodnejšia ako raketoplán, zvlášť pri cene, na ktorú sa prevádzka raketoplánu nakoniec vyšplhala.
Naopak, pokiaľ vynášam zložité a citlivé zariadenie, ako HST a podobné náročné satelity, je raketoplán o čosi výhodnejší - na miesto určenia dovezie náklad i montérov, nemusím riešiť zložité rozvinovacie mechanizmy antén a rôznych nosníkov družice a podobné záležitosti, ktoré môžu spôsobiť problémy alebo i zlyhanie celej misie.
Veľmi užitočný je raketoplán pri budovaní a rozširovaní orbitálnej stanice - menších dielov vynesiem naraz niekoľko kusov a vôbec nevadí, že patria na rôzne miesta stanice.
Celkom nenahraditeľný je potom raketoplán v prípade, že mám zariadenie, alebo satelit, ktorý potrebujem zniesť z orbity na Zem bez poškodenia.
Problémom STS je, že v počiatočnom období prevádzky nemal vhodný orbitálny cieľ a ani nejaký logický program, takže bol používaný na "všetko", ale len zriedkavo to, na čo je vlastne určený a čo dokáže robiť najlepšie. Ako zbytočné sa mi javí zvyk, že skoro vždy letel "plne" obsadený a to aj na niektoré lety pre vynesenie družíc, pri ktorých by bohate stačila dvojčlenná, maximálne štvorčlenná posádka.
Raketoplán bol určite krokom správnym smerom, ale v nevhodnom čase a v nevhodnej veľkosti. Ako "autobus" je zbytočne veľký, na základné diely orbitálnej stanice v efektívnej veľkosti je zasa naopak príliš malý (aj Proton je na to malý a slabý - ideálna veľkosť "základného dielu orbitálnej stanice" je asi niekde medzi Mirom a Skylabom).
Pokiaľ by sa mal vybudovať "optimálny" kozmický dopravný systém, tak by mal obsahovať:
- silnú nosnú raketu (trieda Saturn V alebo Energia, teda nosnosť 75-150ton na 300km LEO, ideálne v koncepte GK-175 alebo Bajkal, nemusí byť human-rated),
- raketoplán veľkosti SpaceShuttle (2-8 ľudí, nosnosť do 30 ton na 300km LEO) a
- malý raketoplán podobný konceptu MAKS (2-8 ľudí alebo 2 ľudia + 4 tony nákladu na 600-800km LEO a vzdušný štart kvôli vysokej operatívnosti nasadenia).
Edit: A niekoľkomiestna návratová kabína, použiteľná ako "záchranný čln" pre orbitálnu stanicu (4-6-8 ľudí + 200-500kg nákladu) a zároveň vhodná aj pre návrat rýchlosťou 12km/s (hoci aj so zníženým obsadením na 3-4 ľudí +250kg nákladu) - pre mesačné a iné "medziplanetárne" expedície.
[Upraveno 26.2.2010 Alchymista]
Bez brauna by Amíci měsíc nedobyli asi vůbec. Podívejte se jak jim to jde teď :-)
Faktem, je že jak Braun, tak Koroljev byli velmi unnikátní lidé. Byli to tvůrci koncepce, viziónáři a geniální manažeři. Dát do kupy Saturn V nebo N1, to je doslova na superpočítač a oni ten superpočítač měli suveréně v hlavách. Jejich klíčový přínos byl v intuici.
Když špičkovému inženýrovi s 20ti letou praxí přinesete projektovou dokumentaci, o kterém leda tuší o čem, tvrá mu velmi dlouho než je schopen takový projekt objektivně a hlavně správně posoudit. V podstatě si ho musí projít od začátku do konce jako kdyby jej sám tvořil. Uspoří čas na otravných kontrolních výpočtech a numerickém řešení, ovšem zbytek si musí projít, jinak to nevidí. Braun čo Koroljev byli jiní, byli schopni dokumentaci přehlédnout a posoudit zda je OK nebo KO během neuvěřitelně krátké chvíle.
Velmi přesně věděli co který inženýr zvládne a co ne. Měli je v lati. Měli ohromující autoritu. Dokázali spojovat desítky projektových dokumentací ve svých hlavách, což běžní inženýři horko těžko zvládají počítačem.
Opravdu géniové. Jejich důležitost se dost podceňuje a málokdo je ochoten uznat, že největší rána pro N1ku nebylo podfinancování, odpor Gluška či nekvalita sovětské práce, ale právě smrt Sergeje.
Bez Brauna by USA měsíc jen steží stihla tak brzo. Nejspíše by prohrali se Sověty a dost možná, že by to ani nezvládli. Protože rychlost vývoje programu Apollo byla klíčová - trvala cca 8 let = praktická maximální doba vlády jedné strany!!! To se mimochodem projevilo i u projektu Constellation - 8 let a šlus...
Nemám sice rád adoraci lidí, ale ti dva pánové udělali pro kosmonautiku to samé co Einstein pro fyziku a přitom Albert taky atomovou bombu, satelitní navigaci a třeba internet sám nevymýšlel.
Čo títo dvaja mali ešte spoločné je "odvaha k novým či netradičným riešeniam". A ich šéfovia vedeli, alebo aspoň intuitívne tušili, že obaja potrebujú mať "voľnú ruku" pri voľbe prostriedkov a postupov, pretože sa pohybujú v oblasti, kam pred nimi ešte nikto nevstúpil.
26.2.2010 - 23:24 - x
"To se mimochodem projevilo i u projektu Constellation - 8 let a šlus..."
Narozdil od 60.let bylo finnancovani programu znacne omezene a je tudzi na miste zkoumat, zdali by to nahodou rovnez nestihli, kdyby finnacovani bylo podobne jak v 60.letech.
Skôr "nestihli", pretože uvoľnenie prostriedkov ekvivalentných projektu Apollo bolo a stále je nepravdepodobné.
Jednak chýbala výrazná vedúca osobnosť projektu a jednak chýba dobre zdôvodnená spoločenská a politická objednávka na takýto projekt, ktorá by podoprela požiadavku na jeho intenzívne financovanie. Existuje istá šanca, že sa situácia v oblasti spoločenskej objednávky trochu zmení po ukončení prevádzky STS - závislosť na rusoch ako jediných dostupných kozmických dopravcoch bude zrejme nezanedbateľná časť američanov vnímať ako zaostávanie USA a to môže vytvoriť aj určitý politický tlak.
Ale v tomto smere som dosť na pochybách. Spoločenské klíma a záujmy spoločnosti sa výrazne zmenili.
[Upraveno 26.2.2010 Alchymista]
27.2.2010 - 00:13 - x
Spis to zrejme bude vadit opozicnim politikum - USA budou bezne v tisku zesmesnovani, ze musi spolehat na Rusy v kosmicke doprave lidi - a to budou jiste velmi casto predhazovat - jako prinejmesnim utrpeni prestize USA.
citace:"To se mimochodem projevilo i u projektu Constellation - 8 let a šlus..."
Narozdil od 60.let bylo finnancovani programu znacne omezene a je tudzi na miste zkoumat, zdali by to nahodou rovnez nestihli, kdyby finnacovani bylo podobne jak v 60.letech.
to je ale úplně jedno. Teze 8 let a šlus je nezávislá na velikosti vynaložených finačních prostředcích ale jen na časové jednotce. Prostě demokratura USA nemá v době značné polarizace šanci uskutečnit delší než 8mi letý projekt. Teoreticky by šel uskutečnit ještě 12ti lety projekt s asymetrickým financováním, typickým příkladem je protiraketová obrana - díky silného zafinancování za Bushe se Obama neodvážil ABM odpískat jako celek, ale pouze dílčí komponenty administrativně přehodnotit (např navrácení NMD agentury pod Pentagon).
Druhým možným příkladem jsou pak války v Iráku a Afgánistánu, protože nejnákladnější složky obou válek mají USA nejspíše za sebou, mohl si Obama dovolit porušit své sliby, aniž by to stálo daňové poplatníky majlant.
Ovšem programy jako Constellation, se symetrickým financováním či dokonce reverzně-asymetrickým (tedy teď dáme málo a příští administrativa dá zbytek), jsou mnohem náchylnější k zásadním až likvidačním řezům.
To je taky důvod, proč nad Bushovým Mars 2020+ a Obamovým Mars 2030+ se pousmívám jako nad dobrým sci-fi vtipem, pak Mědvěděvovým Mars 2020 docela přesvědčivě věřím. Přecejenom autoritativní demokratura s populistickou vládou jedné strany, je pro takové dlouhodbé projekty vhodnější.
27.2.2010 - 15:33 - x
"Mědvěděvovým Mars 2020 docela přesvědčivě věřím"
Ja zase ne - spolehlivost cele rady systemu k preziti jeste neni na takovem stupni, aby se to nedalo povazovat za hazard - a to ani za 10 let nebude - ISS to ukazuje docela dobre. A tak rychle se to zase nezlepsi.
O startu rakety zpet z Marsu, ktera pred tim byla nekolikrat v pisecne bouri taky neverim ze to pujde bez rizika.
Zapomeňtě na směšný koncept američanů z éry Constellation. Rusové vůbec neuvažují o letité misi v nástupci konzervičky Apollo. To co je má dopravit k Marsu má být OPAKOVATELNĚ použitelný planetolet o hmotnosti mnoha set tun se schopností to "otočit" po celé cestě a elektrické energie pro subsystémy získávané z jaderné reakce (a tedy o proti fotovoltaice de facto neomezeně výkonné). Ostatně to je jediná akceptovatelná cesta a Obama už decentně naznačil, že pokud se NASA vydá tudy, podpoří ji.
Technologie k dispozici jsou, v desítkách oborů už léty ověřené, jen se ještě nesetkaly v kosmonautice. To však neznamená nic. Když se kosmické lety začínaly, nešlo použít žádné ověřené technologie a vše se stavělo od píky.
Rozdíl mezi Měsícem a Marsem je koncepční. Na měsíc vám stačí koncepce Apolla. Koncepce cesty na Mars je "undiscovered country", ale na Mars se přes Měsíc NELETÍ. Zatímco přes Mars se na Měsíc letí. Zajímavé? Divné? Ani ne...
27.2.2010 - 19:01 - x
citace:X:
Zapomeňtě na směšný koncept američanů z éry Constellation. Rusové vůbec neuvažují o letité misi v nástupci konzervičky Apollo. To co je má dopravit k Marsu má být OPAKOVATELNĚ použitelný planetolet o hmotnosti mnoha set tun se schopností to "otočit" po celé cestě a elektrické energie pro subsystémy získávané z jaderné reakce (a tedy o proti fotovoltaice de facto neomezeně výkonné). Ostatně to je jediná akceptovatelná cesta a Obama už decentně naznačil, že pokud se NASA vydá tudy, podpoří ji.
Technologie k dispozici jsou, v desítkách oborů už léty ověřené, jen se ještě nesetkaly v kosmonautice. To však neznamená nic. Když se kosmické lety začínaly, nešlo použít žádné ověřené technologie a vše se stavělo od píky.
Opet jen dodan - jen o rakete nutne pro start z Marsu zpet na jeho obeznou drahu lze velmi pochybovat o jeji velmi dobre spolehlivosti - na potize z Marsovkym prachem jsou tu jiste jini odbornici, kteri tu jsou. Tato raketa bude muset mit samozrjeme klasicky chemicky motor.
A predevsim to nikdo jeste nevyzkousel - z Marsu se alespon zkusebne nic nepokusilo odstartovat zpet na na obeznou drahu.
A bez vyzkouseni alespon male sondy, ktera tam bude treba alespon tech u nich asi uvazovanych 30 dni a pak se pokusila odstartovat.
Dovedu si totiz plne predstavit, co Marsovky prach muze udelat za potize v elektronice.
"a tedy o proti fotovoltaice de facto neomezeně výkonné"
I fotovoltaika neni nijak velmi limitovana - pouze hmotnosti a rozmery.
A tedy reaktor je opet o jeho celkove hmotnosti a to i kvuli jeho nutnemu chlazeni a to ve vakuu - neni tedy rozhodne energeticky neomezene vykony - spise je toto velmi zavadejeci tvrzeni.
"Když se kosmické lety začínaly, nešlo použít žádné ověřené technologie a vše se stavělo od píky."
Dalsi jen znacne zavedejici tvrzeni - V2 jiz od Nemcu fungovala a tudiz princip jak dosahnout jeste vetsi potrebne rychlosti - ale princip byl stale tyz.
27.2.2010 - 19:06 - x
"V2 jiz od Nemcu fungovala a tudiz princip jak dosahnout jeste vetsi potrebne rychlosti - ale princip byl stale tyz."
Radeji upresnim V2 od Nemcu fungovala (Rusove ziskali par nizsich Nemecckych techniku - ale vlemi dobre s ni obeznamenych - a tem se podarilo dat plany na ni dohromady - takze z jejiho principu skutecne vychazeli) a jen se proste hledal zpusob jak dosahnot jeste vesti nutne rychlosti - nez byla V2 schopna dosahnout - ale pricip raketoveho spalovaciho motoru zustal stale tyz.
27.2.2010 - 19:56 - M:
princip bol znamy pred V2. V2 ho prvy krat uspesne pouzila.
V2 považuji za začátky kosmonautiky. Braun to stavěl z nutnosti, ale od začátku s raketama počítal hlavně pro lety do vesmíru. Navíc Braun se pak i konstruktérem nosičů oficiálně stal. A před braunem, to bylo koncepčně i konstrukčně tak primitivní, že se na tom nedalo stavět. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že jaderné a elektro-termální motory jsou dnes dále, než byly za brauna chemické.
Jaderný reaktor pak sám o sobě je už dobře zvládnutý. Co není zvládnuté je ryze nemechanická přeměna tepelné energie na elektrickou a opět, v MHD jsou Rusové dál než si myslíme. Ovšem američané taky. VASIMR je vysoce efektivní a pokročilý MHD, reverzně by jeho účinnost byla nad 70% i pro husté látky (tedy nikoliv jen pro plazmu, ale třeba i pro rtuť či olovo či sodík).
Co se týče toho prachu - když to vydržely ty vozítka, tak by to měl vydržet i přistávací modul. Pokud bude řešen podobně jako u Apolla, tak se motor nedostane do styku s Marsem do doby startu zpět.
citace:...V2 považuji za začátky kosmonautiky. ...
V2 je len prve uvedenie do praxe.
http://www.priestor.estranky.sk/clanky/zivotopisy-/robert-hutchings-goddard
...Na delostreleckej strelnici v Camp Devanse uskutočnila Goddardova skupina 16 úspešných statických skúšok nového motora. V oblasti strelnice Roswel v štáte Nové Mexiko testoval 29. decembra 1930 nový typ rakety. Raketa dlhá vyše troch metrov, dosiahla letovú výšku 600 metrov a rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Nestabilita letu podnieti vedca k vývinu jeho stabilizátora - gyroskopu. 2. marca 1935 prekonala jeho raketa pri svojom lete prvý krát rýchlosť zvuku. 31. mája 1935 dosiahla raketa Nelly (38 kg, 4,5 m) po bezchybnom lete, výšku 2285 metrov. ...
(a to neboli prve rakety) http://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Goddard
(nemci v roku 1930 este len zriadili stredisko na vyvoj rakiet a za 13 rokov sa dopracovali k V2) [Editoval 27.2.2010 martinjediny]
Nic proti Godardovi, byl to hlava pomazaná, ale ve srovnání s Braunem si hrál s prskavkami. Braun to četl leda tak jako inspiraci, ale to četl i Ciolkovského, pro stavbu V-2 se toho moc použít nedalo(ve smyslu vývoje ruských odvozenin od A-4, kdy se prostě jen zvětšovala a vylepšovala stávající Braunovská konstrukce). Určitě v tom hrály i peníze. Ovšem Godard jich málo taky neměl, anýbrž kdo maká pro vojáčky, penízky se najdou. Proto za začátky praktické kosmonautiky považuji práce von Brauna. Za začátky kosmonautiky teoretické Julese Verna :-)
Teoriu pretavit do praxe je kumst. A casto nie maly.
Nemal som v umysle zmensovat prispevok Von Brauna ku kozmonautike, ani neviem do akej miery by bol nahraditelny a akoby sa vyvyjala kozmonautika bez neho. Ale alternativy urcite existovali.
28.2.2010 - 00:45 - x
"Co není zvládnuté je ryze nemechanická přeměna tepelné energie na elektrickou a opět,"
I zde plati fyziklani zakony - elekrinu lze ziskat pouze rozdilem teplot - tedy je urcita maximalni ucinnost dana termodynamickymi zakony a ta je proste neprekrocitelna - pouze se k ni muzeme priblizit.
Chlazeni a to ucinne tam bude nutne proste vzdy.
