Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6    7    8  >>
Téma: CEV - Crew Exploration Vehicle
19.5.2005 - 19:55 - 
Zda se mi to, nebo opravdu vidim na navrhu od NG neco koncepcne velmi podobne Sojuzu?  
20.5.2005 - 10:59 - 
ANi Soujuz nebyl prvni. 
20.5.2005 - 11:07 - 
Na papire mozna, ale usporadani orbitalni sekce - pristavaci sekce - servisni sekce ma z vyzkousench lodi Sojuz a Shenzhou. Vostok, Voschod, Mercury a Gemini se musely obejit bez orbitalni sekce a Apollo melo pristavaci modul vepredu. 
20.5.2005 - 11:07 - 
Když byla řeč o záchraně posádky pomocí věžičky, myslím že by nebyl velký problém vyvinout záchranný systém, který by TPH motory vynesl kabinu ne dopředu před raketu, ale bočně - jako při vystřelování sedaček, mělo by to výhodu v tom, že raketa / expandující ohnivá koule letí velkou rychlostí vpřed, zatímco kabina zrychluje bočně od rakety a zároveň zpomaluje vzhledem k dopředné rychlosti. 
20.5.2005 - 11:22 - 
Tak to sa smejem nahlas, vraj čínania odkukali shenzou od rusov ??? 
20.5.2005 - 11:25 - 
quote:
Když byla řeč o záchraně posádky pomocí věžičky, myslím že by nebyl velký problém vyvinout záchranný systém, který by TPH motory vynesl kabinu ne dopředu před raketu, ale bočně - jako při vystřelování sedaček, mělo by to výhodu v tom, že raketa / expandující ohnivá koule letí velkou rychlostí vpřed, zatímco kabina zrychluje bočně od rakety a zároveň zpomaluje vzhledem k dopředné rychlosti.


To asi ne. Při záchranném startu je přetížení kolem 20g (krátkodobě) a lidské tělo snáší přetížení nejlépe vleže, ve směru břicho-záda. Kosmonauti jsou ve svých sedačkách právě v takové poloze, kdy snáší přetížení nejlépe, což je při záchranném startu v podélné ose rakety nejvýhodnější.
 
20.5.2005 - 11:32 - 
Me se libi, ze lod neni zakapotovana cela, ale jen ten orbitalni modul. Ten zrejme nemuze byt moc velky.
Taky Apolo nema oproti Sojuzu jen nevyhody. Naopak by ta koncepce mohla byt teoreticky lehci a snadneji recyklovatelna. Takze bych rad videl v soutezi i klon CM Apolla.
Katapultovani do boku neni zrejme v tomhle pripade idealni napad. Raketa nebude zrychlovat pri problemech vic nez 3g a kabina muze vyrazit dopredu pres 10g. Takze je to nejbezpecnejsi smer. Navic i konstrukcne nejprijatelnejsi.
 
20.5.2005 - 20:30 - 
Quote: Tak to sa smejem nahlas, vraj čínania odkukali shenzou od rusov ???
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud si vzpomínám, četl jsem, že číňané v rámci vědeckotechnické spolupráce s Ruskem získali (asi koupili) jeden kompletní Sojuz a Schenzhou je jeho dokonalou kopií, jen mírně zvětšenou. Zachovává přesně konfiguraci i tvar Sojuzu, jediný větší rozdíl jsou podstatně zvětšené panely slunečních článků (viz Span)

Soyuz Shenzhou
Complete Spacecraft:
Total Mass-kg 7,250 7,600
Length-m 7.48 8.65
Diameter-m 2.72 2.80
Span-m 10.06 19.40

Service Module
Total Mass- kg 2,950 3,000
-of which, propellant,kg 900 1,000
Length-m 2.60 3.05
Diameter-m 2.17 2.50
Diameter base-m 2.72 2.80

Re-entry Vehicle
Total Mass-kg 3,000 3,100
Length-m 1.90 2.00
Diameter-m 2.17 2.50

Orbital Module
Total Mass-kg 1,300 1,500
Length-m 2.98 3.20
Diameter-m 2.26 2.20

 
22.5.2005 - 19:42 - 
quote:
Taky Apolo nema oproti Sojuzu jen nevyhody. Naopak by ta koncepce mohla byt teoreticky lehci a snadneji recyklovatelna. Takze bych rad videl v soutezi i klon CM Apolla.


Apollo urcite nebyla spatna lod, ale byla koncepcne silne svazana s mesicnim programem. Zabudovani silneho navratoveho motoru primo do servisni sekce sice delalo lod kompaktnejsi, ale v pripade dopravy na LEO byla zbytecne tezka. Sojuz, ktery sam o sobe lunarni navratovy modul nema, je vyrazne lehci (7t oproti 30t, i kdyz to byla asi spis z nouze ctnost, dana nosnosti rakety N1) a to z ni nakonec udelalo asi nejuspesnejsi dopravni lod na LEO. Pokud by CEV mel slouzit pouze k doprave na Mesic ci dal, nehralo by to roli, ale CEV ma aspon zezacatku slouzit i k doprave na LEO a tak by jeho "zakladni" varianta mela byt co nejlehci.
Jestli bude mit kabina tvar Gemini, Apolla nebo Sojuzu, uz myslim neni tak zasadni rozdil (pokud ma fungovat jako jednorazova navratova kapsle).
 
22.5.2005 - 19:49 - 
quote:
jeden kompletní Sojuz a Schenzhou je jeho dokonalou kopií, jen mírně zvětšenou. Zachovává přesně konfiguraci i tvar Sojuzu, jediný větší rozdíl jsou podstatně zvětšené panely slunečních článků

Uplne bych nesouhlasil, minimalne ma zcela prekopany orbitalni modul. U Shenzhou se muze orbitalni sekce oddelit, sama manevrovat a az rok setrvavat na obezne draze jako "mikrostanice" s tim, ze se k ni dalsi sekce muzou pripojovat. Taky system prulezu a spojovani je uplne jiny nez u Sojuzu.
 
22.5.2005 - 20:17 - 

Sojuz, ktery sam o sobe lunarni navratovy modul nema, je vyrazne lehci (7t oproti 30t, i kdyz to byla asi spis z nouze ctnost, dana nosnosti rakety N1) a to z ni nakonec udelalo asi nejuspesnejsi dopravni lod na LEO.

Varianta Sojuzu (7K-LOK),která by letěla k Měsíci v programu L-3,měla mít hmotnost 9850kg.(zdroj EA)
 
23.5.2005 - 08:13 - 
Quote: Uplne bych nesouhlasil, minimalne ma zcela prekopany orbitalni modul (Shenzhou)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano, souhlasím. Samostatnou dlouhodobou činnost orbitálního modulu umožňuje mimo jiné výkon slunečních článků, který je u celé lodi 1,5 kW (myslím více než měl počáteční MIR) a u autonomního orbitálního modulu 0,5 kW
 
23.5.2005 - 12:36 - 
quote:
Rozdílem je však, že navrhují, aby letadlo neslo kromě užitečného nákladu také zařízení na výrobu kyslíku pro raketový motor raketoplánu (nebo rakety) neseného na hřbetu nosiče. Dokazují, že takový systém založený na upraveném myslím Boeing 777 (nikoliv 747) svou nosností na LEO plně nahradí STS, včetně návratu posádky na Zem. Kdybyste někdo našel tento článek, prosím uveřejněte kde to bylo.



O tom jsem četl a moc se mi to líbilo, ale když jsem to konzultovat s přáteli kteří vystudovali chemii, tak mi vysvětlili, že to zkapalňování kyslíku není taková legrace, a minimálně je docela energeticky náročné...
 
23.5.2005 - 13:06 - 
quote:

Varianta Sojuzu (7K-LOK),která by letěla k Měsíci v programu L-3,měla mít hmotnost 9850kg.(zdroj EA)


Jo jo, Astronautix.com je neuvěřitelná technologická halucinace... :-)

Samotná koncepce ruského měsíčního přístání byla unikátní, a dokazuje, že věci se dají někdy udělat taky třeba úplně jinak. Moc elegantní to tedy nebylo, ale minimalistické a efektivní určitě (já pokládám za elegantní misi Apolo, protože jsem jako malý kluk vyrůstal na obrázkových knížkách které ji vyobrazovaly.... ale to neznamená, že by to nešlo udělat jinak, a plány existovaly...)

Komplex LOX+LK se z LEO měl odpoutat pomocí "čtvrtého stupně" (tedy nikoliv opakovaně zažehnutého 3. stupně jako u Apolla). Stejný stupeň tuším sloužil i k navedení na dráhu kolem měsíce. Tam by jeden kosmonaut přeručkoval do LK (lunarnyj korabl), což bylo v praxi otestováno při setkání Sojuzu 4 a 5 na LEO, a LK by pomocí pátého (sic!) stupně sestoupil těsně nad povrch měsíce, kde by byl vyhořelý pátý stupeň odhozen. LK by pak měkce dosedl pomocí stejného motoru, pomocí kterého by se pak vrátik k LOK na oběžnou dráhu. LOK ("měsíční Sojuz") pak měl věstavěný jiný, sinější motor, než LEO verze Sojuzu, který byl použit pro odlet od Měsíce zpět k Zemi.

Koncepce odhození posledního stupně rakety až těsně před přistáním na Měsíci byla využita také při programu ruských bezpilotních sond k Měsíci. Mě to přijde poněkud méně elegantní, než s celým brzdicím stupněm měkce přistát na povrchu jako u LEM - ale rozhodně to bylo funkční a zjevně v nějakém směru hodně optimální.

Nejsem si tím zcela jist, ale servisní sekcí LOK byla snad prý opatřená minimalistická verze Sojuzu pro oblet Měsíce (program L1), která byla bezpilotně otestovaná v rámci programu Zond. Ruský pilotovaný oblet Měsíce se neuskutečnil nejspíš proto, že z několika testovacích Zondů by všechna kritéria potřebná pro přežití posádky splnil snad jen pouze jeden (!!), na druhou stranu přítomnost posádky na palubě možná mohla kompenzovat různé chyby automatiky, které v té době asi bylu nejčastější příčinou problémů... tad zvlášť vynikne šílená odvaha Američanů, kteří Apollo 8 vyslali na oblet Měsíce snad jako první pilotovanou misi která předtím neměla bezpilotní ekvivalent (dalším podobným počinem bylo jen Apollo 11 a první let STS...)

Jinak Mark Wade z astronautix.com je dobrý blázen, a vyhrabal v poslední době další nečekaná fakta ohledně programů L1 a L3. V programu L1 (na nezbytné minimum osekaný Sojuz s připojeným "blokem D" - čtvrtým stupněm Protonu...) chybělo ve výpočtech asi 400 kg - tedy v podstatě hmotnost kosmonautů ve skafandrech. A Rusové silnější nosič nebo lehčí čtvrtý stupeň než blok D prostě neměli. Takže někdy koncem roku 1968, těsně před letem Apolla 8, vymysleli narychlo nouzovou koncepci nazvanou "Podsadka": prázdný L1 Sojuz by odstartoval pomocí Protonu, zůstal by na oběžné dráze (ovšem max. jeden den - ztráty kapalného vodíku v nádržích odpařováním byly příliš velké!), a posádka v běžném Sojuzu by měla 24 hodin na to komplex L1+blok D dohnat a přestoupit do něj... a obletět měsíc.

No, koncem roku 1968 Rusům fandil asi málokdo, po "bratrské pomoci" kterou nám poskytli pár měsíců před tím... V atmosféře celkové deziluze a deprese, Brežněvových škrtů ve financování kosmického programu, po smrti Koroljova a s nefunkční N1 se Rusové snažili poskládat co se dalo, a prohráli skutečně jen o pár týdnů až měsíců. Všechno co souviselo s projektem "podsadka" bylo nakonec utajené ještě důkladněji, než selhání N1 - ostatně selhání superrakety dost dobře utajit nešlo, protože její exploze měly razanci menšího jaderného výbuchu, ovšem komponenty projektu "Podsadka" se asi zrecyklovaly v běžném pilotovaném programu a při letech Zondu....

Každopádně jestli se prosadí koncepce CEV s odděleným startem "mission module" a "crew module", tak to nebude nic nového, a bude to jen návrat k původním plánům letu na Měsíc za využití jednoho či více setkání na nízké oběžné dráze, se kterým se počítalo předtím, než se prosadila koncepce obřích superraket... která dnes už byla zjevně zase opuštěna...
 
23.5.2005 - 13:07 - 
Eh, oprava, chtěl jsem napsat kompex "LOK+LK" (LOX je pro změnu kapalný kyslík, Armadillo se s ním teď ohánějí pořád, tak jsem s překlepl... :-) 
23.5.2005 - 13:31 - 
Jinak jestli se s tímhle přibližným českým překladem story která je vystavená na astronautix.com (jiný alternativní zdroj citovat nemůžu) opakuju, tak se omlouvám. Já jsem těmito temnými slepými uličkami kosmonautiky zvláštním způsobem fascinován... nějak jsem dorostl do věku, kdy mi ani nepřijde podstatné jak to skutečně bylo, ale také jak to mohlo být (při dané úrovni vědy, techniky a ekonomiky...). Takže snad story ruského měsíčního programu není v diskuzi o CEV offtopic - koneckonců existují dosud jen dva pilotované měsíční programy, jejichž všechyny komponenty byly skutečně reálně vyrobeny a minimálně zčásti i otestovány v kosmu... CEV bude tedy třetí, ne druhý pilotovaný měsíční program, i když jen druhý úspěšný (pokdu bude úspěšný).

Jinak ta samotná koncepce exponenciálního přidávná dalších stupňů mě fascinuje, jak už jsem psal jinde... je projevem "imperiálního myšlení", vlastního velkým a hierarchicky spravovaným státům. Britská výprava na jižní pól začíná jako vojenská expedice s pásovými tahači a spoustou mezilehlých zásobovacích základen, od které se teprve nakonec oddělí parta lyžařů cestujících nalehko ... dtto britská výprava na Mt. Everest. Po válce se "imperiální myšlení" přesunulo do USA do SSSR, a svoje vyjádření našlo v pilotovaných kosmických letech....

Již jsem to psal dříve - ale jsem přesvědčen, že kdyby se Římané z prestižních důvodů rozhodli doplout do Ameriky, tak by za tím účelem postavili obří veslice, na kterých by veslovalo opravdu obrovské množství otroků... a tyto veslice by zásobovalo proviantem ještě větší množství běžných galér - a to všechno kvůli tomu, aby se na americkém kontinentu postavil nějaký vítězný oblouk, a pak by se zase plulo zpátky - a slavný mořeplavce by triumfálně vpochodoval i se zajatými indiány zpět do Věčného města... :-) Kolumbus byl proti takovéhle myšlenkové koncepci učiněný minimalista - což umožnil hlavně vynález trojúhelníkové plachty využívající i boční vítr... nicméně od té doby se našli lidé, kteří přepluli Atlantik na windsurfingu nebo na veslici...

Co tím chci říct je, že koncepce megaprogramu, kdy nějaká pozemní-námořní-kosmická expedice vystartuje "all up" pomocí exponenciálně přidávaných stupňů je prostě vlastní určitému typu "orientace na cíl" - je to materializace určitého způsoby myšlení. Samozřejmě neznám žádnou jednoznačnou alternativu, ani pro návrat na Měsíc, ani pro let na Mars - ale musí existovat různé "skulinky" a "finty", jak to obejít - např. neustále přemýšlet o tom, že jediné co musí cestovat po "vysokoenergetických" a "rychlých" drahách jsou kosmonauti - a že jakýkoliv náklad a zásoby můžou cestovat po "nízkoenergetických" a "pomalých" trajektoriích... prostě postupovat spíš tak, jak při kolonizaci Oceánie postupovali Polynézané... nebo aspoň Amundsen při dobytí jižního pólu (řekl bych, že ruský modulární přístup jak k letům na LEO, tak k jejich měsíčnímu programu byl víc "amundsenovský" než Apollo nebo STS... ale ty rozdíly samozřejmě samozřejmě nejsou tak zásadní...)
 
23.5.2005 - 13:34 - 
quote:
Když byla řeč o záchraně posádky pomocí věžičky, myslím že by nebyl velký problém vyvinout záchranný systém, který by TPH motory vynesl kabinu ne dopředu před raketu, ale bočně - jako při vystřelování sedaček, mělo by to výhodu v tom, že raketa / expandující ohnivá koule letí velkou rychlostí vpřed, zatímco kabina zrychluje bočně od rakety a zároveň zpomaluje vzhledem k dopředné rychlosti.


Myslím že tady máš velký problém pokud ti bouchne raketa už přímo na rampě. Potřebuješ se dostat aspoň tak vysoko, aby si stihnul otevřít padák.
 
23.5.2005 - 13:49 - 
quote:
http://www.capitolsource.northropgrumman.com/programs/constell.html


Tak tohle je podle mě pirátská kopie Sojuz/Shenzou...možná by Northrop Grumman měl za tohle platit licenční poplatky... :-)
 
23.5.2005 - 14:11 - 
quote:
Myslím že tady máš velký problém pokud ti bouchne raketa už přímo na rampě. Potřebuješ se dostat aspoň tak vysoko, aby si stihnul otevřít padák.

Nemyslím si, že to je ten úplně nejhlavnější důvod. Z vrtulníku se dá skákat s padákem už někde od 50m, ačkoliv je dráha nutná k zbržení pádu 100m. Jde o to, že se sčítají vektory.
Ale jak už někdo napsal, jde hlavně o to, jakým směrem tělo vydrží nejvíc g...
 
23.5.2005 - 18:59 - 
Quote: Jinak ta samotná koncepce exponenciálního přidávání dalších stupňů mě fascinuje ….
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud není k disposici nosič s větší nosností na LEO, je zvyšování počtu stupňů celého systému jediná cesta, jak se slabší raketou (na LEO) realizovat měsíční misi. Původní N1 měla mít jen 70% nosnosti na LEO oproti Saturnu 5 a navíc stupeň urychlující misi k Měsíci nepoužíval LOX/LH2, což byl další handicap oproti Apollo. Proto ten počet stupňů.

Jinak co se týká ruských měsíčních programů, bylo jich více a psal jsem o nich již v jiném tématu. Jeden z nejzajímavějších byl projekt UR700/LK700 který jsem ani podrobně nerozebíral. Koho to zajímá, opakuji:

Když opomeneme počáteční návrhy setkání na LEO, a také konkurenční projekt přímého letu na Měsíc UR700/LK700 (pohřbený Koroljovem), pak základní projekt N1/L3 měl využít dva starty N1 se setkáním na LLO. K tomuto projektu se vrátili opět v r. 1970 v projektu N1M/L3M. V projektu prvý start N1 dopraví na LLO blok RTB, druhý start pak vlastní lunární modul L3M, včetně návratové kabiny Sojuz s 2 kosmonauty. Po spojení na LLO blok RTB zabrzdí L3M až na cca 100m/s nad povrchem, odpojí se a dopadne na Měsíc . L3M dobrzdí zbývající malou rychlost a měkce přistane. Po průzkumu Měsíce L3M odstartuje stejným motorem přímo k Zemi a zanechá na Měsíci jen přistávací nohy.

Jelikož se ukázalo, že tento projekt N1/L3 nemůže být časově realizován před Apollo, bylo horečně rozhodnuto pro dosažení prvenství vše minimalizovat na jeden start N1, použít v podstatě podobný profil jako Apollo, ale s jedním podstatným rozdílem. Blok D zabrzdí komplex lunárního modulu LK a návratového orbitálního modul LOK (zvětšená varianta lodi Sojuz), aby přešel na LLO. Po několika obletech Blok D/LK se odpojí od LOK, Blok D opět zbrzdí LK na rychlost cca 100 m/s blízko povrchu Měsíce, odpojí se, LK rychlost dobrzdí, přistane. Po průzkumu Měsíce LK odstartuje stejným motorem, spojí se s LOK a ten svým motorem odstartuje k Zemi. Jelikož nosnost N1 byla jen 70% Saturnu5, v LK měl přistát jen 1 kosmonaut, druhý zůstat v LOK a přechod z LK do LOK byl vnějškem. Přesto však LK měl reservní motor. LK měl hmotu 5560 kg a obytný prostor 5m3.

Když v r. 1974 byla zrušena raketa N1, pod vedením Gluška byly vypracovány dva měsíční projekty určené pro vybudování stálé měsíční stanice. Prvý měl využít raketu Vulkan s nosností 230 tun na LEO. Ta měl být schopna dopravit na LLO komplex přistávacího modulu o hmotě 38.000 kg a modulu LEK o hmotě 18.600 kg, který měl po přistání a průzkumu Měsíce starovat přímo k Zemi s kabinou pro 3 kosmonauty o hmotě 3400 kg. Šlo prakticky o přímý let na Měsíc, jen s krátkým přechodem na LLO. V projektu se počítalo i s nákladními versemi, které měly umožnit dopravu LZhM (laboratorní obytný modul), LZM ( laboratorně-výrobní modul), modul nukleární stanice, velký Lunochod a transportní modul pro dopravu různých zařízení a zásob.

Když byl zrušen projekt Vulkan a nahrazen Energií s méně než poloviční nosností, byl tento projekt modifikován na nepřímý let a dva starty Energie na LLO. Jeden start s LOK Energia druhý s LK skládající se podobně jako u amerického LEM z přistávacího a startovacího modulu. Po spojení LOK s LK na LLO byla další činnost jako u Apolla. V LK měli přistát 3 kosmonauti, v LOK na LLO zůstat 2 kosmonauti.

Z výše uvedeného je vidět, že nosnost rakety může zcela změnit pohled na výhodnost toho či onoho profilu letu na Měsíc, takže nic není do budoucna předem dáno.

 
24.5.2005 - 03:30 - 
Myslím, že ruský systém vlastního dosednutí na Měsíc, (to je odhození brzdícího stupně blízko povrchu a dobrzdění rychlosti cca 100m/s odletovým motorem) měl oproti Apollu několik předností, především váhových:

- Muselo se předpokládat, že LM se bude muset před přistáním několik sec. vznášet nad povrchem, aby vybral vhodné místo. Reserva paliva pro to je značně menší, pokud se vznáší jen odletová část než brzdící i odletová jako u Apolla

- Přistávací mechanismus, to je nohy, amortizéry mohly být lehčí pro dosednutí jen odletové části. Nakonec i ty sestupové schůdky byly kratší.

- Výška přistávací části je nižší a tím je menší možnost převrácení při zachycení o nerovnost vlivem vodorovné složky dosedové rychlosti.

- Zvíření prachu bude menší při práci motoru s menším tahem, případný havarijní odlet vynucený v okamžiku přistávání je pohotovější s již pracujícím motorem
 
24.5.2005 - 11:10 - 
Na tom jsme se uz parkrat shodli. Az bude CEV, tak bude taky zapotrebi nejaka raketa a zatim to vse vypada na SDV. Vidim politicke i ekonomicke naznaky, ze Griffin to tak planuje. V tom pripade to bude neco s podobnou nosnosti jako STS. Tim padem to vychazi na velice lehkou misi na zpusob Erveho, nebo na randezvous na LLO nebo LEO.
Mimochodem Falcon V je zamyslen pro dopravu lidi. E.Musk o tom mluvi porad. Vzhledem k jeho nosnosti vsak pochybuju ze bude schopen vynaset nyni planovany CEV. Kdyz tak nejaky hodne ocesany. V tom pripade se tam prave otevira i prostor pro komercni alternativu CEVu.
 
24.5.2005 - 12:52 - 
Po přečtení rozboru p. Griffina si tak jako Jirka myslím, že NASA použije buďto přímo derSTS, nebo alespoň z něho SRB. Pokud kosmická loď bude na špici, ani zdaleka nebudou SRB tak nebezpečné a jejich tah je úctyhodný a funkce osvědčená.

Již v minulosti se vícekrát stalo, že při řešení stejných problémů v různých zemích a různých podmínkách bylo výsledné technické řešení velmi podobné. V USA zřejmě bude soutěžit koncepce LM a NG. Prvá je obdobná Kliperu a druhá Sojuzu ale spíš MKS, který kdysi několikrát letěl v bezpilotním režimu. Na druhé straně v Rusku také soutěží pro novou generaci kosmických lodí řešení koncepčně stejná s LM a NG – Kliper od Energie a modernizovaný MKS od Chruničeva. Asi ten prvý bude prosazovat jako nosič obnovenou Energii, druhý Angaru 100.
Bude zajímavý výsledek soutěže těchto 2 rozlišných koncepcí na obou stranách.

Pro lety na LEO bych viděl jako nejlepší systém z podzvukovým leteckým nosičem, nejlépe provozovaný soukromou sférou
 
24.5.2005 - 13:10 - 
Problem u Rusu bude dostatek politicka vule a penize. Americane maji v jiste mire oboje. U Rusu je dominantni postava Putin. A obavam se ze u nej nikdo nevi co z nej vypadne. Maji vubec Rusove nejakou jednotnou koncepci, nebo si jen jednotlive kancelare vypousti do eteru navrhy jak je napadne?  
24.5.2005 - 13:43 - 
U Rusů je problém jenom v penězích. Politická vůle dokázat, že jsou pořád supervelmoc, tam nechybí a chybět nebude. Pilotovaná kosmonautika je pro to ideální - je na očích, zdaleka ne každý ji zvládá a Rusové v ní skutečně jsou dobří. Momentálně nejlepší.

Politická vůle bude spíš problém na druhé straně. Amerika je příliš spokojená s tím, že zůstala jako jediná supervelmoc, nebo si to aspoň myslí. Politická vůle je od 11/9 k "boji proti terorismu". Afghánistán, Irák... Dá se v tom kosmonautika využít?
Jo, kdyby na základě družicových snímků chytli Usámu...
 
24.5.2005 - 18:37 - 
Jestli maji Rusove nejakou jednotnou koncepci by mně také zajímalo. Koncepci by měla vypracovávat RKK, ale zdá se že i když nelze přímo říci že věci tají, tak alespoň neustále mlží. Jakoby nechtěli vyprovokovat USA k větší aktivitě. Vztah Putina ke kosmickým projektům je také velmi nejasný, ještě nikdy na to nekladl větší důraz, ani nevytýčil nějaký konkrétní cíl v tomto směru. Mohu se mýlit, ale zdá se mi, že je mu tato oblast trochu cizí a nepovažuje to za prioritní.  
24.5.2005 - 21:22 - 
No, sorry že jsem to zase stočil offtopic trochu od CEV :-) ale zdá se, že s Rusko-evropskou spoluprácí při pilotovaných letech to nevypadá špatně:

http://www.spacedaily.com/news/spacetravel-05zk.html

In unpublished comments to SpaceDaily last year, Ariancespace CEO Jean-Yves Le Gall said that a clear goal of the Soyuz cooperation was to move forward to a manned capacity and use the European spaceport in South America for that purpose.
 
25.5.2005 - 07:26 - 
quote:
Jestli maji Rusove nejakou jednotnou koncepci by mně také zajímalo.

FKA má koncepciu a stanovené priority-Navigačný systém Glonnass, Ruský segment ISS, Klipper a sonda ku marsovmu mesiacu Fobos. Ale je nanajvš zdržanlivá pre nedostatok financií a neistú podporu vlády.
Glonnas ma vládnu a vojenskú podporu a je prioritný
pokračovanie stavby ruského segmentu iss je časovo limitvané pripojením amerického Node 2 Buť teraz alebo nikdy.Alebo inak.
FKA zatial jasne podporuje KLIPPER ale ten stojí na vratkých nohách práve pre neistú politickú podporu.Lahko sa môže stať že podporu politikov získa konkurencia. pre rok 2005 sa na KLIPPER nevyčlenili žiadne prostriedky z rozpočtu.
Sonda ku Fobosu je zatial len idea, akých sa v rusku rodia stovky, ale rusi sa dúfam pokúsia udržať v hre o mars.




Vztah Putina ke kosmickým projektům je také velmi nejasný, ještě nikdy na to nekladl větší důraz, ani nevytýčil nějaký konkrétní cíl v tomto směru.

Včera bol na WWW.spacenews.ru stručný rešerš rozhovoru novinárov s Putinom okrem iného aj o Ruskej kozmonautike.
 
25.5.2005 - 07:52 - 
Realizace Klipru je plně závislá na tom, jestli ESA zaplatí vývoj - doufám že po aerosalónu Le Bourget bude jasné, jestli politici ESA podpoří. Pokud ne, tak na Klipr můžem zapomenout, Putin neuvolní dost peněz na nový pilotovaný program, když se rozpadá Glonass a odcházejí vojenské průzkumné a komunikační satelity. Pokud ESA dostane politickou podporu, tak se rozhodne v prosinci. Pro dopravu těžkých nákladů na ISS bude Rusko asi dál používat Progress, dokud nebude mít dost peněz na vývoj nákladní verze Klipru. 
25.5.2005 - 07:56 - 
quote:
Pilotovaná kosmonautika je pro to ideální - je na očích, zdaleka ne každý ji zvládá a Rusové v ní skutečně jsou dobří. Momentálně nejlepší.
V této souvislosti připomínám, že před 10 roky kvůli skluzu ve stavbě služebního modulu Zvezda Američané zaplatili dodatečných 40 mil. USD do přestavby modulu Zarja (vestavba palivového potrubí připojování Progressů k dolnímu portu). Rusové jim pak tuto vynucenou investici spláceli v pracovních osobohodinách svých kosmonautů. Proto bylo v letech 2000-2004 plných 87% vědeckého času ruských kosmonautů ze základních posádek věnováno realizacím amerických experimentů, a jen 13% pro ruské experimenty.
Do března příštího roku musí Rusové ještě plnit svůj závazek poskytování lodí Sojuz jako záchranné lodě pro společné základní posádky. Tento závazek souvisí s dohodou o podílu vkladů jednotlivých zemí do projektu ISS, takže nejde o charitu.
 
<<  2    3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.330313 vteřiny.