|
| Takže nová zpráva na seznamu v rubrice Koktejl hned pod zprávou o vicemiss: http://www.novinky.cz/05/71/48.html - Voyager 1 je na hranici Sluneční soustavy. |
|
No a tady je to trochu lépe vysvětleno: http://www.spaceflightnow.com/news/n0505/24voyager1/
|
|
ESA by také mohla zafinancovat nějakou misi k velkým planetám resp. k jejím měsícům, třeba k měsíci Io s aktivní vulkanickou činností, který je vedle Europy(k té se snad do 10 let vydá NASA) velmi zajímavý.
Tohle desetiletí bude na projekty a mise do vzdálenějších končin Sluneční soustavy velmi chudé. Zatím po roce 2000 vlastně neodstartovala žádná mise k velkým planetám. Prakticky dnes žijeme v tomto směru ze sond vypuštených v minulém století.
|
|
Tohle desetiletí bude na projekty a mise do vzdálenějších končin Sluneční soustavy velmi chudé. Zatím po roce 2000 vlastně neodstartovala žádná mise k velkým planetám. Prakticky dnes žijeme v tomto směru ze sond vypuštených v minulém století.
NO, JE TREBA SI UVEDOMIT, ZE TY MISE SE PLANUJOU DOST DOPREDU, A ZE SE S TIM TAK NEJAK POCITALO. A MA TO RADU OBJEKTIVNICH DUVODU - ZPRACOVAVANI ZISKANYCH DAT TRVA VELMI DLOUHO /PAMATUJU SE, ZE PRI PRULETECH VOAYGERU SE MLUVILO O 10-15 LETECH/ A JA UPLNE SOUHLASIM S TIM, ZE JE NESMYSLNE POSILAT DALSI MISE, KDYZ JESTE NEJSOU ZPRACOVANY TY POSLEDNI. TAKZE KDYZ NAPR. UVAZIM, ZE CASSINI MA VYDRZET DO R. 2008 A SNAD VYDRZI DYL, 2010 CI VIC, TAK I KDYBY SE ZPRACOVAVANI DAT ZRYCHLILO, TYPOVAL BYCH, ZE DO ROKU 2020 NEJAKA PODOBNA /ROZSAHLA!/ MISE K SATURNU NEBUDE. ZDA SE MI SICE DOCELA OSTUDA, ZE SE NIC MOC NECHYSTA K URANU CI A NEPTUNU /SNAD JEN NEW HORIZONTS, ALE ZAS PRY JEN PRULET?/, ALE INTUITIVNE TUSIM, ZE NEJSOU ZAJIMAVEJSI NEZ JUPITER A SATURN, ALE PRI TOM SOU DALEKO HUR DOSAZITELNE...
DALEKO VETSI OSTUDA MI PRIJDE, ZE HOUF DRUZIC KROUZI KOLEM MARSU A K VENUSI SE TEPRV JEDNA CHYSTA, PRITOM VENUSSKA ATMOSFERA NAM TOHO MUZE RICT STRASNE MOC.
ALE NEBYL BYCH AZ ZAS TAK NESPOKOJENY, DEJE SE TOHO V POSLEDNI DOBE TOLIK, ZE TO NEKDY ANI NESTIHAM SLEDOVAT A POKUD BYCH MEL RICT OPRAVDU UPRIMNE A OBJEKTIVNE, KTERY OBOR LIDSTVO NEJVIC POSUNUJE DOPREDU, MUSEL BYCH UZNAT, ZE TO NENI KOSMONAUTIKA, ALE FYZIKA A V SOUCASNOSTI NOVE ZNOVA CHEMIE A BIOLOGIE, KOSMONAUTIKA JE SPIS JEJICH APLIKACE. |
|
citace:
MA TO RADU OBJEKTIVNICH DUVODU - ZPRACOVAVANI ZISKANYCH DAT TRVA VELMI DLOUHO /PAMATUJU SE, ZE PRI PRULETECH VOAYGERU SE MLUVILO O 10-15 LETECH/ A JA UPLNE SOUHLASIM S TIM, ZE JE NESMYSLNE POSILAT DALSI MISE, KDYZ JESTE NEJSOU ZPRACOVANY TY POSLEDNI
Když trvá zpracování dat ze vzdálených končin Solárního systému velmi dlouho, tak se bojím ,aby v NASA nebyli zahlceni, když kolem Marsu krouží dvě americké umělé družice a na Marsu se pohybují dvě vozítka. |
|
Hm, a co Pluto Express? Tj. v současnosti Sonda New Horizons?
Sonda New Horizons je tvořena trojúhelníkovou základnou o délce cca 2 metry a výškou 70 cm, na níž je umístěna anténa s vysokým ziskem o průměru 218 cm a též veškeré přístroje pro vlastní let, navigaci na cíli, získání a následné odeslání vědeckých dat na Zemi. Zdrojem energie nejsou standardní solární články, nýbrž termoelektrický radioisotopový článek s plutoniem Pu-238, jehož počáteční výkon bude 218 W a za deset let poklesne na 174 W. Solárních článků nelze užít z důvodu velké vzdálenosti od Slunce, jejich užitím by vysoce vzrostly rozměry i hmotnost celé sondy. Veškeré vědecké vybavení je pevně připevněno na základně sondy. Pro jejich zamíření na cíl je tedy nutno "pohnout" celou sondou a to zajišťuje čtveřice motorků na hydrazin. Vědecká data budou ukládána do paměti s kapacitou 2 × 48 Gb a odesílána na Zem rychlostí 768 bps v pásmu X (8,4 GHz). Celková hmotnost vybavení sondy bude činit 25 kg.
Sonda by měla startovat z mysu Canaveral na Floridě v lednu 2006 pomocí jedné z raket Delta IV 4050H nebo Atlas V 551. Zrychlení sondy po startu bude činit 290 m/s, další rychlost by měla sonda nabrat po gravitačním manévru u planety Jupiter (březen 2007). Konečně k Plutu New Horizons dorazí v rozmezí let 2015 - 2017 (přesná doba závisí na druhu nosiče, který bude pro vypuštění sondy vybrán) a po zkoumání Pluta se sonda vydá na průzkum těles Kuiperova pásu (2017 - 2024).
http://www.inext.cz/hvezdarna.vsetin/NewHor.htm
|
|
| Planuji se nejaka pozorovani behem pruletu kolem Jupitera nebo bude sonda celou dobu v "hibernaci"? (alespon je tak stavena) |
|
citace:
Konečně k Plutu New Horizons dorazí v rozmezí let 2015 - 2017
A v příštím desetiletí se plánuje možná Moon Ice Orbiter, takže pouhé dvě sondy za 20 let vyslané k planetám za Marsem.
citace:
po zkoumání Pluta se sonda vydá na průzkum těles Kuiperova pásu (2017 - 2024).
No nevím kolik toho nazkoumá, bude aktivní ještě kratší dobu než Pioneery nebo Voyagery:
"Dnes se předpokládá, že po průletu kolem Pluta bude sonda New Horizons aktivní ještě dalších 5 - 10 roků, aby nám přinesla nové informace i o těchto hraničních hlídkách naší sluneční soustavy."
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/novinky/clanky/index.htm
|
|
citace:
Planuji se nejaka pozorovani behem pruletu kolem Jupitera nebo bude sonda celou dobu v "hibernaci"? (alespon je tak stavena)
Nevim to sice, ale predpokladam, ze pozorovani budou, napr. jako test pristroju. |
|
Ano počítá se s výzkumem Jupiteru ,nebo to alespoň bylo v plánech v roce 2003.
Gravitačního pole obří planety využije hlavně ke svému dalšímu urychlení, je ale také počítáno se čtyřměsíčním intenzívním výzkumem. Vždyť New Horizons se k Jupiteru přiblíží na vzdálenost necelých tří milionů kilometrů – bude planetě třikrát blíže než Cassini v prosinci 2000. Z této vzdálenosti může mapovat jak děje v atmosféře planety, tak i snímkovat čtyři největší satelity – Io, Europu, Ganymeda a Callisto (pro srovnání, oběžná dráha Callista jako nejvzdálenějšího galileovského satelitu je ve vzdálenosti 1,9 mil. km od planety).
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/novinky/clanky/index.htm |
|
citace:
No nevím kolik toho nazkoumá, bude aktivní ještě kratší dobu než Pioneery nebo Voyagery:
"Dnes se předpokládá, že po průletu kolem Pluta bude sonda New Horizons aktivní ještě dalších 5 - 10 roků, aby nám přinesla nové informace i o těchto hraničních hlídkách naší sluneční soustavy."
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/novinky/clanky/index.htm
No ono se takhle dlouhá aktivita Voyagerů také moc neplánovala. Koukněte třeba na MERy Spirit a Opportunity, ta měly plánovanou životnost 3 měsíce a kolik už je to měsíců? (16) |
|
citace:
No ono se takhle dlouhá aktivita Voyagerů také moc neplánovala. Koukněte třeba na MERy Spirit a Opportunity, ta měly plánovanou životnost 3 měsíce a kolik už je to měsíců? (16)
Navim jak se odhadovala životnost Voyagerů v době přípravy mise, ale už hodně dlouho se píše, že Voygaery mají pracovat do roku 2020.
MERy jsou trochu jiný případ, je vidět ,že Slunce je nevyčerpatelný zdroj energie, když marťanské víry dobře zametou solární panely  . |
|
The two Voyager spacecraft were built
for a 5-year lifetime. (http://www.rand.org/publications/MR/MR864/MR864.apD.pdf ) |
|
O možném směrování amerického výzkumu sluneční soustavy si můžete přečíst na adrese:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=16756
Je tam sice zmínka o nových sondách k Venuši, Europě, Titanu, Neptunu ale bez přesnějších časových vymezení.
|
|
| No já bych řekl, že po vyslání sond k Merkuru, Venuši a Plutu zůstanou jako vhodné cíle pouze Měsíc, Mars a Europa. Ostatní cíle považuju za druhořadé, nezasloužící si v dohledné době návštěvu. |
|
Jsem sice poahou takovy hvezdny kartograf, takze doslova pasu po snimcich jinych svetu, ale je to celkem pravda.
Treba osobne nechapu mise, ktere se navzajem duplikuji. Napriklad sondy Messenger a Bepi Colombo. Myslim si, ze pokud Messemger neselze, bude mise BC vicemene zbytecna nebo jeji prinos nebude odpovidat vynalozenemu usili. |
|
| Jeste dodatek: ... usili, ktere by se mohlo venovat na zajimavejsi projekty. |
|
| Jenom bych doplnil že Pluto-Kuiper Express bude nejrychleji letící sondou - k Jupiteru za 13 měsíců - to je 3.kosmická rychlost (16,67 km/s) a při průletu kolem Jupitera ještě zrychlí. Proto se taky plánuje start 465 kg sondy pomocí nejsilnějšího Atlasu 551, který má nosnost na LEO 20 tun. |
|
| Myslíš, že bude rychlejší po průletu kolem Jupitera než Voyagery(cca 20km/s)? Pluto express nebude mít tak výhodné postavení velkých planet jako měly oni. |
|
| Asi stejnou rychlost jako Voyager 2 po průletu u Saturnu, rozhodně největší startovní - Voyageru trvalo 25 měsíců přiletět k Jupiteru, PKE to zvládne za 13. Po průletu kolem Neptunu je ale Voyager 2 rozhodně rychlejší - PKE nemá možnost využít 4 planet k urychlení. |
|
citace:
No já bych řekl, že po vyslání sond k Merkuru, Venuši a Plutu zůstanou jako vhodné cíle pouze Měsíc, Mars a Europa. Ostatní cíle považuju za druhořadé, nezasloužící si v dohledné době návštěvu.
S MArsem a Europou bych souhlasil, místo Měsíce bych přidal Titan, který zůstane velkou výzvou.
|
|
| To je dobre, ze PKE nebude tak rychly, aspon bude mit sanci navstivit nejaky ten objekt na pomezi slunecni soustavy. Ikdyz tech objektu jsou tam miliony, prece jen sance nejaky potkat neni tak velka. Jaka je vlastne zivotnost? Doufejme ze par desitek let vydrzi. |
|
| Ano, na pořadí v nejbližších letech je rozhodně Mars (možné zbytky po životě), pak Europa - voda a život?! a po letošním lednu i Titan - to co tam sonda Huygens našla je velmi zajímavé. Měsíc je pro nás zajímavý pouze jako místo budoucí aktivity lidí, někdy po roce 2020. |
|
citace:
citace:
No já bych řekl, že po vyslání sond k Merkuru, Venuši a Plutu zůstanou jako vhodné cíle pouze Měsíc, Mars a Europa. Ostatní cíle považuju za druhořadé, nezasloužící si v dohledné době návštěvu.
S MArsem a Europou bych souhlasil, místo Měsíce bych přidal Titan, který zůstane velkou výzvou.
YDA SE MI, ZE O TOM MLUVITE S MOC VELKOU BOHOROVNOSTI, JA NAOPAK POVAZUJU ZA ZAJIMAVE VSECHNY CILE VE SLUNECNI SOUSTAVE, ZATIM SME TREBA NEBYLI U URANU A NEPTUNU, VSECHNY VELKE MESICE VELKYCH PLANET SE MI ZDAJI ZAJIMAVE. NAOPAK JE PODLE MEHO OTAZKA JESTLI JE PLUTO OPRAVDU TAK ZAJIMAVYM CILEM, NOTABENE, KDYZ KOLEM NEJ JENOM PROLETI. JINA VEC JE, JESTLI SE ZA VYNALOZENE PROSTREDKY BY ODPOVIDALY VYSLEDKUM. A KROME TOHO BY TECH SOND MELY BYT DESITKY, NE JEDNOTKY.
PRI HLEDANI, JAK TO JE S TEMA RADIOIZOTOPOVYMA BATERIEMA SEM NARAZIL NA ZAJIMAVY CLANEK:
http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/sondy.html
NEDAVA ALE ODPOEVD NA TO, CO HELDAM - KOLIK ENERGIE BUDOU BATERIE V ROCE 2020 JESTE DODAVAT A NAKOLIK JE MOZNE, ZE BY PRECE JENOM PRACOVAL DAL /MYSLIM, ZE TO SNAD MOZNE JE/. JAKO DALSI TERMIN SEM NEKDE CETL ROK 2030 - TO UZ NAVIGACNI SYSTEM NEBUDE SCHOPEN ROZENAT SLUNCE OD OSTATNICH HVEZD. |
|
Kdepak bohorovnost, ale vybírám ty cíle podle možností najít něco živého! To je "motor" pro kosmické sondy.
Hledáme něco živého!!!!
Řekněte lidem - voličům ať dají peníze na hledání interakcí vnějšího mg. pole slunce s ionosférou planety. Nic jim to neřekne, ale řekněte,že Mars je silně podezřelý z toho, že tam jsou Marťanky a zájem je. Ufouni táhnou. |
|
K Jupiteru poletí další sonda s názvem Juno, která dostala přednost před sondou k Měsíci - viz:
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=16990
|
|
Je správná moje domněnka, že rozhodnutí komise je důsledkem nedávného odkladu mise JIMO k Jupiteru?
Kdy se bude konat nějaký další výběr, kam by mohla být mise Moonrise přihlášena? http://www.mines.edu/all_about/public/spotlight/moonmission.shtml |
|
| JIMO byl odlozen? Ja jsem myslel, ze ho uplne zrusili. Coz je v obou pripadech velka skoda. Jednak vedecky prinos teto mise by byl obrovsky a z technologickeho hlediska by to byl take velky skok. Vlastne skok od sond - hracek gravitace k sonde s aktivnim pohonem. To uz je neco. |
|
JIMO se pravděpodobně v dohledné době v původní podobě neuskuteční. Přesto jsem zatím nenarazil na jednoznačné vyjádření NASA, že šel projekt k ledu. Místo JIMa se ale chystá sonda Prometheus, která by měla mít podobné parametry. První letové zkoušky některých komponent by měly proběhnout možná už příští rok. Zpočátku se bude jednat jen o krátký výlet do okolí Země a Měsíce, později snad dojde i na Jupiter.
O sondě JIMO viz také samostatný článek na http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=82 v sekci Plánované projekty (tam ji vedu ještě jako živou), o sondě Prometheus je zmínka v sekci Horké novinky http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews. Projekt Prometheus má i samostatnou webovskou stránku NASA (adresu teď z hlavy nevím, ale není problém ji vyhledat).
Zdravím, A. Havlíček |
|
Znovu jsem se podíval na stránky JPL věnované projektu Prometheus
http://prometheus.jpl.nasa.gov/
Vyplývá mi z toho, že Prometheus-1 je jen nový název pro JIMO. Start by se měl uskutečnit nejdříve v roce 2015. Označením Prometheus byl původně pojmenován jenom jaderný reaktor, který měl vyrábět energii pro iontový pohon.
Otázkou je, jestli jsou uvedené stránky ještě aktuální.
AH |
