|
> O metodě není pochyb. Je nutno vzít na Mars ovčí hlavu - nebo lebku ... o tom ještě budou spory - a porovnat ji s originálem ... tedy s nálezem pana Archimeda na Marsu. Nejlépe českou amatérskou družicí, která by ještě prošla Nanotechnologickou komisí Akademie Všechvědů.
Ehm ... předpokládám, že tato "metoda" patří do kategorie nevážně míněných návrhů (podobně jako např. Archimedova interpretace obrázků).
Moje otázky však byly míněny vážně. Prosím o vážně míněné odpovědi, protože jinak pro mne diskuse na toto téma zcela postrádá smysl.
Osobně zatím nevím, jak v tomto tématu diskutovanou "hypotézu" prověřit, ale spoléhám v tomto směru na další aktivity NASA a jiných větších kosmonautických agentur a spolků (např. Mars Society). Existuje nějaké lepší (vážně míněné) řešení?
P.S.: Jako jeden z moderátorů zdejšího fóra žádám o potlačení osobně zaměřených příspěvků a poznámek. Nepatří sem a zhoršují atmosféru diskuse.
[Upraveno 12.5.2006 poslal ales] |
|
ackoliv jsem se nejakou dobu bavil nad potykani se ucastniku fora s panem Tureckem, uz mi to prijde take ponekud za hranicemi unosnosti. tedy jen par komentaru:
- pan Igor Turecek (alias IT) neustale zanasi stranky tohoto fora zjistenimi a obrazky publikovanymi jistym samozvanym vedcem p. Shultsem (ktereho priznacne nazyva kolegou). ten trpi paranoidni predstavou, ze co sutr na marsu to zkamenelina a hnusna NASA to vse utajuje
- tvrzeni, ze tomu tak skutecne je, nelze vyvratit ergo dle teorie falzifikovatelnosti karla poppera se nejedna o teorii; jak jsem zde psal jiz pred drahnou dobou, pokud budu tvrdit, ze tam vidim dinosaura ackoliv vsichni ostatni mi reknou, ze to je jen kopec, nelze vest jakoukoliv vedeckou diskusi
- tudiz jsem proto, aby dalsi prispevky pana Turecka se stejnym obsahem nebyly brany v potaz (zpracovani obrazku z MER roveru se venuji desitky geologu jiste i s nejakymi znalostmi paleontologie - z informaci, ktere jsem ziskal pomoci googlovani jsem nabyl dojmu, ze osoba Mag. Igora Turecka je spjata spise s pedagogikou nez s geologickym/paleontologickym vyzkumem), dokud neprijde s necim jinym, nez s jakymisi konturami v kamenech, ktere "objevil" pan Shults
- pan Turecek v okamziku, kdy mu dochazeji argumenty zacina but ironizovat ci urazet, coz mi prijde rovnez nehodne ucastniku tohoto fora ...  |
| 12.5.2006 - 14:31 - J2930 | |
|
citace:
Osobně zatím nevím, jak v tomto tématu diskutovanou "hypotézu" prověřit, ......
Ano. Rekl bych ze konstatovani, ze na Marsu zivot neni ci nebyl se plne ROVNA konstatovani, ze na Marsu zivot je ci byl. To je v SOUCASNE dobe asi vse co stim muzeme delat. Co s tim muze kdokoli delat...
Nicmene, hypotezy zalozene na soucasnych overenych vedeckych poznatcich mohou napomoci rozvijeni tvurciho potencialu cloveka ke spravnemu vyreseni problemu. Stejne tak je prospesna fantazie nezapominame-li si vzdy uvedomit jeji vahu. Fanatizmus a dogmata nemaji v rozvinute a hledajici spolecnosti co delat...at uz jsou zakladu vedeckeho ci fantazijniho.
Proste fylozofie dle meho neni veda, je to jen berlicka k vede tapajici...  |
|
citace:
Ano. Rekl bych ze konstatovani, ze na Marsu zivot neni ci nebyl se plne ROVNA konstatovani, ze na Marsu zivot je ci byl. To je v SOUCASNE dobe asi vse co stim muzeme delat. Co s tim muze kdokoli delat...
Nicmene, hypotezy zalozene na soucasnych overenych vedeckych poznatcich mohou napomoci rozvijeni tvurciho potencialu cloveka ke spravnemu vyreseni problemu. Stejne tak je prospesna fantazie nezapominame-li si vzdy uvedomit jeji vahu. Fanatizmus a dogmata nemaji v rozvinute a hledajici spolecnosti co delat...at uz jsou zakladu vedeckeho ci fantazijniho.
Proste fylozofie dle meho neni veda, je to jen berlicka k vede tapajici...
no, ono to tak uplne neni - mozna, kdyby jste venoval trochu pozornosti filosofii vedy  tak byste mel treba jiny nazor:
- nikdo netvrdi, ze na Marsu zivot neni a nikdy nebyl. jedine, co muzete z ust fundovanych lidi slyset je, ze se nam to zatim nepodarilo nicim dolozit a bez dukazu je ponekud zbytecne se o tom prit
- overene vedecke poznatky neexistuji prave podle poppera existuji jen zatim nevyvracene. prirodni vedy dnes jsou zalozeny prave na tom, ze se jejich tvrzeni daji vyvratit ...
- a filosofie rozhodne neni berlicka, zkuste o ni spise premyslet jako o oblasti, ktera se zabyva myslenim samotnym (ted se nebavme o nekterych teoretickych aspektech, ale treba prave o filosofii vedy). napriklad tvrzeni o uzavrenosti vedy jakozto systemu je pomerne podstatne k tomu, aby si clovek uvedomil, na co vedu pouzivat lze a na co nelze
toz tak |
| 12.5.2006 - 16:41 - J2930 | |
|
citace:
no, ono to tak uplne neni - mozna, kdyby jste venoval trochu pozornosti filosofii vedy tak byste mel treba jiny nazor
Asi bych nemel. Myslim, ze filozofii se venuji dostatecne natolik abych si stal za tim co jsem napsal. I veda je vlastne berlickou...poznani. Mnel jsem pripravenu obhajobu, ale computer se potento...
Co se tyka. Mysleni...nejlepsi je nemyslet. To je nejcistci forma filozofie. ZEN!
Filozofujici fosilie je mozna, pripustime-li zivot tam kde je pohyb...trebas elementarni. Co je vlastne zivot? Muzete napsat cokoli. To ze ted sedim na zidli (vzhledem k zidli) je soucasny overeny vedecky poznatek. Vzhledem ke Slunci letim!!!!!! |
| 13.5.2006 - 01:35 - Adolf | |
|
To, co tvrdí Martin Pauer o filosofii a metodologii vědy, jejíž filosofickým a metodický normál dnes představuje Popperismus, je jednoznačně současným metodickým standardem vědy. Koncepční rozpor s tímto standardem je dnes považován za nevědecký. Názorový přístup, který se s ním v současnosti neztotožňuje, není vědecký. Pokud je konstituován do systematické názorové doktríny, pak jde o katechismus. Řada nauk učených ve školách vědou není nebo je nějakým mixem vědy a katechismu. Hypotéza, aby byla vědecká, musí splňovat popperovské standardy. Není to záležitost pro diskusi, je to záležitost o přijetí nebo nepřijetí vědy jako nejúčinnější metody poznání světa.
Vědecká hypotéza musí splňovat tyto standardy. Některé hypotézy, i když je vytvoří vědec, nejsou v možnostech tvůrců vytvořit jako vědecké. Jsou to tedy hypotézy spekulativní. Vědci také tvoří spekulativní hypotézy, ať už proto, že nejsou schopni dopracovat hypotézu, nebo proto, že jim připadá zajímavé uvažovat o věcech, které vůbec nejsou v dosahu omezených možností současné vědy, aby ze skupiny „nakousnutých„ hypotéz vybrali tu, která stojí za to vědecky rozpracovat aj. Někdy třebas i jen pro zábavu. Spekulativní hypotézy jsou v pořádku a často i velice užitečné, pokud se s nimi jako se spekulacemi pracuje. Vydávat spekulativní hypotézu za vědeckou, to však už zavání podvodem nebo metodickou naivitou.
Na současném Marsu by byly schopny žít některé pozemské organismy zejména baktérie. Je pravděpodobné, aby i kdyby se tam takové formy nevyvinuly, že by tam mohly být přeneseny např. v důsledku impaktů velkých vesmírných těles na Zemi. Meteority z Marsu dopadly na Zemi, mohly by se tedy dostat meteority s formami života, které by takový přenos mohly přežít na Mars. Makroskopické organismy by možná mohly, kdyby byly obklopeny přiměřeným ekosystémem, žít ve fyzických podmínkách Marsu. Těžko by se tam ale přenášely, ačkoliv některé z nich, jak napsal s odkazem na seriózní podklady Igor Tureček, jsou schopny odolávat i kosmickým podmínkám. Na Marsu se pozitivně vyskytují metan, formaldehyd a čpavek, které se uvolňují při biotických procesech a které nejsou v podmínkách atmosféry Marsu natolik stabilní, aby se tam mohly vyskytovat bez procesu, který je nově do atmosféry uvolňuje. Jsou zde tedy indicie, že zde život dosud může být.
Velmi složitý a vyvinutý ekosystém, kde by žily makroskopické organismy, se na jiné kosmické těleso přenáší velice nesnadno, i kdyby pro něj existovaly fyzické podmínky. Vyvíjí se i ve velice příznivých podmínkách velice dlouho. První živé organismy se na Zemi objevily zhruba před 3,8 miliardami let – možná i dříve, lze to však těžko dokládat na dostupném fosilním materiálu. Ve velice příznivých podmínkách vlhké a teplé Země s hustou atmosférou je ekosystém s mnohobuněčným komplexním životem záležitostí teprve asi půl miliardy let. Všechno ostatní je pak už jen docela fylogeneticky kousek.
Současná převažující hypotéza vývoje Marsu je dle Winkipedie tato:
MARŤANSKÁ KRONIKA (verze 2003)
Mars spolu s ostatními planetami začal vznikat před více než 4,7 mld. let z prachu a plynu; proces byl ukončen před 4,6 mld. let. Geologickou minulost Marsu rozdělujeme do tří etap. V noachianu byl povrch vystaven častým srážkám s menšími tělesy a probíhala rozsáhlá vulkanická činnost. Četné sopky zásobovaly původní atmosféru oxidem uhličitým, dusíkem i vodními parami. Posléze husté deště zaplavovaly povrch a prudké řeky se vlévaly do mělkého oceánu na severní polokouli. Klima na Marsu bylo teplejší a podmínky se zřejmě podobaly těm, jaké tehdy panovaly na Zemi. Nelze proto vyloučit, že zde začaly vznikat primitivní formy života (nejstarší stopy na Zemi jsou staré 3,8 mld. let). Noachin skončil před asi 3,6 mld. lety. V průběhu hesperianu se zmírnila vulkanická činnost, Mars se začal ochlazovat a vysychat. Část vody se usadila jako led, postupně překrývaný půdní erozí, část unikla do kosmického prostoru. V nejmladším geologickém období amazonianu, které začalo nejpozději před 1,8 mld. let, byly obří sopky sice ještě aktivní, avšak atmosférické procesy pokračovaly až k dnešnímu stavu, kdy jsou teplota i tlak u povrchu tak nízké, že voda se nemůže trvale vyskytovat v kapalném stavu.
Existují i různé odchylky od této hypotézy. Zpravidla však ještě nepříznivější pro životní podmínky na této planetě. Doba, kdy měl podmínky k vývoji složitějšího života, tam byly tedy relativně velice krátká. V době, kdy zde život dospěl ke komplexním ekosystémům prvohor, měla na Marsu už dávno být nevlídná pustina jako teď. Hledáme-li možnost mnohobuněčného života na Marsu, musíme předpokládat něco velice překvapivého. Třebas velice odlišné geologické historie Marsu. Ačkoliv ty různé způsoby chronologie vycházející z posázenosti povrchu krátery aj., na které jsme odkázáni, mají velice omezené možnosti, nechce se mi věřit, že by se při tom vědci až tolik sekli ve svých odhadech. (Přesná geochronologická zkoumání nejsou v současnosti možná.) Spekulace o možnostech přenosu nebo vzniku komplexních systémů mnohobuněčných organismů musí být za těchto okolností vždy velice fantastické až absurdní.
Když jsem předložil spekulativní hypotézu o tom, že ty příšerky, co lezly po Zemi v dávných geologických epochách, dospěly k vyspělé technologické civilizaci, která si vytvořila na Marsu umělé ekosystémy s členovci a hlavonožci, tak jsem to předložil pochopitelně hlavně pro pobavení. Ale hodil jsem to do placu také proto, abych ilustroval obtížnost vytvoření modelu vývoje Marsu, kde by tak složitý život mohl existovat. Udělat z dinosaura a možná i prvohorního belemnita inteligenta, který si pěstuje jiné pozemské příšerky v umělém rybníčku na Marsu, by pro nějakou absurdně šťastnou vývojovou shodu okolností bylo tisíckrát nebo milionkrát snadnější za nějakých blbých 100 milionů let vývoje v pozemských podmínkách než udělat za tu chvíli z půdního kamenožrouta měkkýše či členovce. Za podmínek, kdy srovnatelné podmínky se Zemí na Marsu mohly panovat jen velice krátce počátkem jeho historie by předpoklad, že by tam vývoj stihl za stovky milionů let to, co tady až za miliardy let, vypadal daleko absurdněji, než že ze silurského měkkýše by za sto milionů let vzniklo něco chytřejšího než my. Ta fylogenetická vzdálenost, kterou je potřeba urazit k vývoji inteligence, je prostě daleko menší než fylogenetická vzdálenost od archey k měňavce neřku-li dokonce medúze.
Pokud se budeme bavit hrou, kdo vymyslí z hlediska vědeckého názoru pravděpodobnější spekulativní model, jak by k tomu mohlo dojít, že na Marsu se vyskytovali makroskopické bytosti ve stylu našich prvohor, tak by absurdnost ve stylu terraformingu Marsu inteligentními dinosaury byla jednou z nejméně absurdních. Domníval jsem se tedy, že na této spekulaci ilustruji, nakolik absurdní by byl Velký skok marsího života, který by třeba za noachin stihl evoluci k mnohobuněčnosti.
Myslím si, že tyto spekulativní hry, ačkoliv nejde o dělání vědy, význam mají. Mohou přinést přirozenou a zábavnou formou poznání o skutečných modelech, se kterými pracuje současná věda i o mezích dosažitelnosti pro zkoumání současnou vědou. Mohou přispět k popularizaci vědy, vesmíru a kosmonautiky. Ovšem takto budou působit jen, pokud se v těchto hrách dodrží určitý herní řád. Neměli bychom při tom zapomínat, že tímto se nedělá věda, jen se „plácají spekulativní bábovičky na pseudovědeckém písku“. Diskuse musí probíhat skutečně ve stylu nějakého zábavného oponentního řízení, ale fakt ve stylu oponentního řízení, ne ve stylu hádání nesmiřitelných politických názorů pod článkem někde na Novinkách aj. zpravodajských serverech.
Jestli za podmínek, kdy by absolvent přírodovědného gymnasia měl vědět, že povrchové vrstvy kamenných planet jsou tvořeny zákonitě vždy z asi 50% dominantním kyslíkem, někdo obviňuje geologa z diletantské argumentace kvůli předpokladu přítomnosti chemicky vázaného kyslíku, když vysvětluje pravděpodobné mechanismy vzniku hematitu na Marsu, a označí mě za exhibicionismu, který se předvádí k čemu až dospěl, když zde projevuji ve vztahu k biologii a geologii úroveň znalostí laika se zájmem o přírodu, jaká by neměla překvapovat u absolventa gymnasia, tak je pro něj asi styk s osobami s všeobecným laickým přehledem v přírodních vědách nezvyklý až frustrující. Jestli někdo reaguje na poukaz na chemicky vázaný kyslík v marsích horninách a argumentaci skutečného profesionála v problematice jako důvod k osobním útokům, tak si nejspíš neosvojil argumentační způsoby věcné diskuse (nebo je kontaminoval móresy z politických hádek). Každopádně si myslím, že do maturity by se člověk měl naučit rozlišovat hádku a diskusi a pokud jej zajímá příroda, vznik a vývoj života, tak k předmětu svého zájmu přistupuje dost neefektivně, když neví, že šutry v povrchu planet jsou zhruba z 50 % z kyslíku. (Na Marsu 50 % kyslíku, 10 až 30 % křemíku, 16 % železa a 7 % hliníku.) ____________________
Áda |
|
| To je horší než spam |
|
citace:
... Hypotéza, aby byla vědecká, musí splňovat popperovské standardy. Není to záležitost pro diskusi, je to záležitost o přijetí nebo nepřijetí vědy jako nejúčinnější metody poznání světa.
...
Myslím si, že tyto spekulativní hry, ačkoliv nejde o dělání vědy, význam mají. Mohou přinést přirozenou a zábavnou formou poznání o skutečných modelech, se kterými pracuje současná věda i o mezích dosažitelnosti pro zkoumání současnou vědou. Mohou přispět k popularizaci vědy, vesmíru a kosmonautiky. Ovšem takto budou působit jen, pokud se v těchto hrách dodrží určitý herní řád. Neměli bychom při tom zapomínat, že tímto se nedělá věda, jen se „plácají spekulativní bábovičky na pseudovědeckém písku“. Diskuse musí probíhat skutečně ve stylu nějakého zábavného oponentního řízení, ale fakt ve stylu oponentního řízení, ne ve stylu hádání nesmiřitelných politických názorů pod článkem někde na Novinkách aj. zpravodajských serverech ...
zcela souhlasim. byl bych rad, kdyby si tyto citovane vety precetl pan Turecek a uvedomil si, na jake urovni zde chce diskutovat.
jinak take souhlasim s tou casti textu, ktera se tyka pravdepodobnosti vzniku morskych potvor na Marsu, vyborna logicka uvaha. jen bych priste doporucoval text rozdelit do vice prispevku, aby se to dalo lepe cist |
| 13.5.2006 - 18:11 - Adolf | |
|
Zajímavé. Řada vědátorů dnes život na Marsu v minulosti i současnosti považuje za velice pravděpodobný, o čemž svědčí i následující vyjádření nalezené na
http://en.wikipedia.org/wiki/Extraterrestrial_life
Though such findings are still very much in debate, support among scientists for the belief in the existence of life on Mars seems to be growing. In an informal survey conducted at the conference in which the European Space Agency presented its findings, 75 percent of the scientists in attendance reported to believe that life once existed on Mars; 25 percent reported a belief that life currently exists there (Michelson, 2005).
Bohužel nepoznamenal jsem si odkaz na rozhovor s jedním účastníkem, co se na objev života na Marsu moc těší. Ovšem vyrozuměl jsem z něj, že při troše štěstí mohou vozítka na Marsu v blízké budoucnosti život odhalit. (Nicméně přesto, že tam třebas bude, nemusí.) Ovšem, že objevíme-li fosílie, poznáme to pozitivně jen dojde-li k návratu vzorků. Ověřená fosílie asi tedy není technická legrácka, kterou by pomocí technické úrovně naší epochy či blízké budoucnosti šlo zajistit dovozem technologií na Mars levněji než dovezením vzorků až na Zem. Ten vědec, který něco takového řekl se při tom na ty fosílie těší a nebude mít tedy sklony uměle zvyšovat odhady obtíží při pozitivním zjištění fosílií. Může se mýlit ohledně možností technologií v blízké budoucnosti, ale zřejmě ze své odbornosti ví, že zjištění fosílie, i když máme nadějné kandidáty na fosílii jednoduché nebude. Paleontolog tu ale myslím zatím nediskutoval, že by k těmto tvrzením přinesl referenční vyjádření.
Jinak, debaty o marťanských fosíliích jsou jinde daleko bouřlivější než zde viz:
http://www.enterprisemission.com/_articles/03-20-2004_Ignoring_Fossils_On_Mars/IgnoringFossilsOnMars.htm
____________________
Áda |
| 13.5.2006 - 19:01 - Adolf | |
|
Sakra, úplně nový článek o podpůrných dokoladech velice pravděpodobných forem života na Marsu.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1901
 ____________________
Áda |
| 15.5.2006 - 12:28 - J2930 | |
|
citace:
To, co tvrdí Martin Pauer o filosofii a metodologii vědy, jejíž filosofickým a metodický normál dnes představuje Popperismus, je jednoznačně současným metodickým standardem vědy. Koncepční rozpor s tímto standardem je dnes považován za nevědecký. Názorový přístup, který se s ním v současnosti neztotožňuje, není vědecký.
Ano, to samozrejme vim... nikdy jsem ale nebyl vetsina. Nazorove, ani jinak. Spokojene si pak vrnelo me ego, kdyz nektery z vedcu potvrdil mou soukrome vyrcenou hypotezu vzeslou z mhohych uvah... Mnohe uvahy byli take vyvraceny, poslapany a spochybnovany...
Kdyz se diskutuje o vzniku zivota je velmi casto vyzdvihovana Zeme jako prvni kolebka zivota nejmene ve Slunecni soustave. Zaklad techto uvah bych videl v minulosti cloveka, jeho pocitu nadrazenosti a pocitu viteztvi nad prirodou. Jake jsou vsak znalosti prostredi mimo nasi rodnou planetu? Mizive. Je 3,8 miliard let dost? Sla by na zaklade znalosti minulosti a soucasnosti geneticke vybavy cloveka urcit doba, ktera je alespon hypoteticky nutna ke vzniku zivota? Je uz v samotne existenci vesmiru (ze sve podstaty) obsazena moznost vzniku zivota? Jsou takove mechanizmy, zakony? Nebo je zivot na Zemi neskutecnou nahodou a jinde nevznikl? (tim nerikam, ze tam neni) Lze se zabyvat i takovyma myslenkama posuzujeme-li moznost zivota na Marsu? Nebo je to pro vyrceni nasi hypotezy az priliz rozsahle tema.... |
| 15.5.2006 - 12:38 - J2930 | |
|
Jinak: byla tady urcita predstava, ze vyvojovym predchudcem cloveka byl neadrtalec. Na zaklade tehdejsich poznatku jiste. Na zaklade dnesnich nikoliv.
Stejne tak muzeme tvrdit ruzna dogmata o moznostech zivota a jeho vzniku. |
| 15.5.2006 - 17:04 - Adolf | |
|
No, myslím, že vznik života nebyl vědci nikdy vykládán dogmaticky. Dokonce i v dobách „vědeckého světového názoru“ na našem území, kdy jsme povinně všechno vědecky věděli, bývaly hypotézy vzniku života v dobrých učebnicích komentovány jako standardní nejčastěji přijímaná aj. hypotéza. Něco jiného jsou školní osnovy, kde jsou tyto hypotézy školní látkou, a jejich znalost se po sankcemi vyžaduje stejně jako znalost tvrdě ověřené vědy, takže jsou si z pedagogického hlediska naprosto rovné jako školní vědecká pravda třebas s fyzikou. Člověk se pak během života určitě stihne setkat s významnými korekcemi těchto názorů a začne po čase na tuhle vědu, v níž ho ve škole pod sankcemi uváděli v omyl, nahlížet jako na cosi podobného politické propagandě a jejím dobovým korektivům.
Nicméně současné hypotézy o vzniku života jsou spíš jen modelovým konceptem pro postupný vývoj vědecké hypotézy o tomto vzniku. Skutečně hypotéza či dokonce ověřená teorie o vzniku života dosud vyvinuta nebyla. Všechny hypotézy, ať jsou jakkoliv standardní, je třeba z hlediska přísně vědecké metodologie označit za spekulativní s dobrou vírou, že jsou na cestě ke skutečně vědecké hypotéze.
Vzhledem k tomuto stavu není kolbiště tvorby hypotéz vzniku života zas tak moc odlišné od naší diskuse o fosíliích na Marsu. Vypadá to, že sotva Země špetku vychladla, už tu byla spousta života. V nehostinných podmínkách z hlediska současných převažujících ekosystémů horka a agresivní chemie atmosféry i hydrosféry se asi vznikalo životu dobře, když to za takovou chvilku stihnul. Pro jedny je to cosi dost podobného důkazu, že jakmile se někde namíchají vhodné stavové podmínky, tak nám tam v geologickém mžiku vyskočí život, pro jiné skoro důkazem, že sem musel přiletět odkudsi hotový jen se tu uchytit, protože to přeci nemohl stihnout.
Následný vývoj pak už máme jakž takž změřený. Současné metodiky už docela umožňují kouknout na DNA a velmi přesně odhadnout, kdy se vývojová linie toho či onoho organismu odštěpila od vývojových linií jiných organismů, i když k tomu nenajdeme fosilní doklady. Lze i odhadovat, jak rychle dovede život vyvinout jak rozsáhlou inovační změnu a tak. Všechno to ale platí o vysoce vyvinutém životu, jaký je realizován podle stejného základního vzoru jestli je to u půdní bakterie nebo u slona. Nevíme, co platilo u vývojových prototypů života během vzniku tohoto vzoru života. Jakž tak máme změřeny rychlosti vývoje života v době, kdy se tento vzor stal životním standardem. Nikdo neví, jaké jsou rychlosti vývoje před tím. Neví, je-li nutná panspermie či stačí namíchat anorganickou prapolévku a je tu skoro obratem život.
 ____________________
Áda |
| 15.5.2006 - 18:31 - J2930 | |
|
citace:
.....je-li nutná panspermie či stačí namíchat anorganickou prapolévku a je tu skoro obratem život.
Krasne napsano...chtel bych mit taky tu literarni slinu myslenku krasne rozvinout a upresnit. |
|
citace:
citace:
( ... Obrázky, jako např. „nález“ Pinoccia, dvou tváří nebo poháru, atd. atd. naznačují něco o originální a tvůrčí osobnosti. )
citace:
V těchto případech, bryozoa nebo gyrolith, pentagonální objekt a mořský ježek, se ale většina geologů snad přikloní k biologickému a nikoliv geologickému původu těchto objektů.
Já doufám, že se nikdo nebude k nějaké variantě přiklánět a nebude při vyhodnocování snímků svou tvůrčí osobnost uplatňovat. Že zůstane vědcem.
citace:
Pokud jde o fotky od spolupracovníků NASA pod krycími jmény Spirit a Opportunity, jedná se o fotky vyrobené na Sahaře v oblasti pracovně nazvané Mars. Je tedy celkem logické, že i skořápky podobající se mořskému ježkovi jsou skořápky mořských ježků, protože nedaleko je Středozemní moře, odkud je tito spolupracovníci donesli, zabalili do sádry a vyfotografovali.
Co kdybyste nějak označoval, co myslíte vážně, co je pokus o humor a co citace z oblíbené literatury? Třeba by to pak bylo srozumitelnější.
|
|
pane Adolfe, nepochybuji o Vasich znalostech problematiky, ale ackoliv to jiz zde bylo diskutovano, neodpustim si do Vas rypnout ohledne delky Vasich prispevku. Odhaduji ze cca 50procent zdejsich ctenaru/prispevatelu kdyz vidi Vas nekolikastrankovy prispevek tak je delka odradi a vubec ho nectou, zkuste vyjadrit svoje myslenky strucne a jasne, jinak byste se dobre hodil do politiky.
Snad se neurazite a vezmete to jako nazor jednoho ze ctenaru ktery Vase dlouhe prispevky necte.
Good luck |
| 21.5.2006 - 23:57 - Adolf | |
|
To ober:
Díky za názor! Už jsem psal, že když mi šéf řekne: "Napsal's to moc dlouhý." Odpovím mu: "Dal's mi na to málo času." Můj normální postup je napsat něco a pak to pracně předělávat na poloviční či třetinový rozsah. Tady je to ale pro mě taková hravá kratochvíle a nemám bohužel čas a energii napsat to krátké. |
|
Pan Martin Kostera napsal:
citace:
citace:
Pan Aleš Holub se ozval:
"- jakým způsobem navrhujete prověřit (potvrdit nebo vyvrátit) diskutovanou "hypotézu"? "
Konečně rozumný hlas. O metodě není pochyb. Je nutno vzít na Mars ovčí hlavu - nebo lebku ... o tom ještě budou spory - a porovnat ji s originálem ... tedy s nálezem pana Archimeda na Marsu. Nejlépe českou amatérskou družicí, která by ještě prošla Nanotechnologickou komisí Akademie Všechvědů.
Na ovčí hlavu tady věříte maximálně Vy, pane IT. A varuji Vás, toto je diskusní fórum, ne statek, kde můžete kydat svůj hnůj! Na tyhle Vaše výlevy tu nikdo není zvědavý. Zatím jste tu nepředvedl, na rozdíl od jiných, žádný výkon, jen urážky.
Kam vás žene slepá vášeň vážený pane. Od té doby co pan Archimedes uveřejnil onen obrázek s Pinocciem, kotvou a skleněným pohárem a odmítl uveřejnit nápad své přítelkyně, protože se mu to zdálo málo odvážné, vím s kým mám tu čest. A samozřejmě také od té doby, co jakýsi Martin Pauer doporučil číst webové stránky o tom, jaké, cituji, "sračky", pan Sir Charles Shultse uveřejněje.
Samozřejmě že to s tou ovčí hlavou myslím naprosto vážně. Jak by jste to udělal vy, kdybyste jste tam poslal robota a ten měl také samostatně vyhodnocovat co nalezne? Samozřejmě, že kromě vzorů, které má nalézt, musí mít v databázi také vzory, které by měl poslat k vyhodnocení na Zeměkouli. A k tomu samozřejmě patří nález ovčí hlavy na Marsu, jak to doporučil pan Archimedes.
Pokud jde o to, kdo dříve začal, tak to byl jakýsi student Martin Pauer, a jakýsi pan Archimedes a k němu se přidavší stádo "vědců" z kosmo.cz. A ještě nezapomeňme na útok této "inteligentní" komunity na Patricii, která jako rozumná ženská hodila ručník a odešla. Jak mi řekla: "Škoda času."
Nevím, na co si to pan Aleš Holub hraje (doufám, že jsem se nezmýlil ve jméně). Jaký dopis chce posílat NASA? Vždyť by jste se jen zesměšnil. Oni to už ví dávno. Tedy o těch fosiliích. On pan Shultse ná osobně lidi z NASA a tak se o tom samozřejmě s nimi již dávno baví. Nejpozději od února 2004. On to není jenom pan Shultse, kdo se tím zabývá, ale již desítky lidí na celé planetě.
Víte vážený pane Kostera, já si vaše varování beru k srdci, ale nasaďte to psí hlavu raději Martinu Pauerovi, Archimedovi a vůbec všem těm, kteří tu začali Patricii napadat jako první nechutným způsobem. A stejně si počínáte také vy. Já jsem si to s tou ovčí hlavou nevymyslel jako první, nýbrž pan Archimedes. A podle zákona platného ve fyzice, totiž akce a reakce, mi jistě dovolíte také malé žerty z mé strany. Pokud se vám úroveň diskuse, kterou tu zavedli Archimdes a Adolf a Pauer nelíbí, tak vás chápu. K tomu musí mít člověk silný žaludek.
Akonto "spekulativní hypotéza". Vážený Adolfe, vy mi skoro v každém příspěvku doporučujete opakovat ZDŠ. Děkuji. Přečetl jsem "Karl R. Popper, Objektive Erkenntnis. Ein evolutionärer Entwurf." a také Offene Gesellschaft - offenes Universum. Franz Kreuzer im Gespräch mit Karl R. Popper". Posledně jmenovaná kniha je záznam televizního pořadu z roku 1982, který jsem tehdy také sledoval. Přečtěte si alespoň jednu knihu od Poppera. Nebo něco o metodologii věd. Pak se určitě vyvarujete pleonasmu typu "spekulativní hypotéza". (Pleonasmus je např. výrok "stříbrovlasý kmet").
A ještě ke Kosterovi ... ty hulváte. Kydat hnůj s ovčí hlavou tu začal Archimedes, nikoli já.
A pro ostatní - slova "kydat hnůj" tu jako první použil "vědec" Martin Kostera.
Až zase budu mít nchvíli čas a chuť se pobavit, tak se sem vrátím. Uvidíme, koho to dřív přestane bavit "kydat hnůj". |
|
Tak já nevím. Smazat? Nesmazat?
Všichni tu (když už) dehonestují názory, podklady, hypotézy. Osoby tu dehonestují lidé jako Patricie a jistý IT. Nikdo o IT neřekl, že je hulvát. Zato IT se takto předvedl. Nu což, aspoň je vidět s kým máme tu čest.
A znova jen opakuji, dosud tady Patricie ani IT nepředvedli vůbec nic. Jen copy/paste z jistých webů. Žádné argumenty. A když už, tak zcela mimo mísu(obsah kyslíku v horninách například). Doporučoval bych panu IT následovat Patricii. Tady opravdu není místo pro hulváty. |
|
citace:
Tady opravdu není místo pro hulváty.
Tenhle člověk je neskonale drzý. Začíná si tu něco o kydání hnoje, ale hulvátem není. Prosím vás vyhoďte tohohle člověka z kosmo a zbavte ho přístupu na tento web. Když se mu nelíbí téma fosilie na Marsu, tak co sem do tohoto diskusního fóra, jehož úroveň "povýšil" na kydání hnoje, leze. Máš hulváte svoje diskusní fórum o Opportunity a Spiritu a tam si zůstaň.
Na diskusním foru o fosiliích na Marsu skutečně není místo pro hulváty typu Martin Kostera. |
|
Mohl by mi někdo říci, na kterém webu v Čechách nebo na Slovensku by bylo možné pokračovat v diskusi o fosiliích na Marsu? Chtěl jsem vybudovat jeden na www.webzdarma.cz, bohužel na něj jako zahraniční účastník nemám přístup. Webzdarma přijímá pouze účastníky s českou IP.
Připravil jsem sice něco na jedné zahraniční stránce, ale ta dává k dispozici pouze 50 MB. Jako přechodné řešení by to bylo možné. Diskusní řečí by byla čeština a slovenština. Pokud tuto budoucí stránku bude někdo v budoucnu hledat, tak se bude jmenovat "Fosilie na Marsu" nebo nějak podobně. Hledat může na www.seznam.cz.
Původní záměr byl informovat českou společnost o fosiliích na Marsu. Vzhledem k tomu, že kosmo.cz ovládají hulváti typu Martin Kostera to není možné. Naprostá nesnášenlivost ze strany většiny účastníků kosmo vylučuje jakoukoli vážně míněnou diskusi. Je to také vina moderátorů tohoto portálu, že připouštějí osočování lidí v tom smyslu, že jakýsi paranoidní Charles Shultse nachází "všude" fosilie, jak to provedl Martin Pauer.
To ale vůbec neznamená, že tento portál již nikdy nenavštívím k "radosti" někerých. Pouze chci, aby si zájemci o fosiliích mohli nerušeně popovídat a nemuseli reagovat na invektivy z webových stránek kosmo.cz. A také vzhledem k tomu, že řada lidí nezná angličtinu nebo jiné jazyky a chtějí si něco o těchto věcech přečíst. Moje reakce byly vždy odpovědí na útok. Nikdy jsem neútočil jako první. Označení hulvát si Kostera zaslouží plným právem, vzhledem k tomu, že si začal něco o "kydání hnoje". Stejně tak i jiní pánové typu Adolf, kteří se přidali na stranu posměváčků. Uvidíme, kdo se bude smát na posled.
Když se někteří účastníci kosmo.cz chtějí hádat, nechť se pocvičí v cizích jazycích. Nechť takový Martin Pauer napíše Shultsemu, že si o něm myslí, že je samozvaný vědec a že je paranoidní. Shultse se nad tímto člověkem jenom usměje a vůbec mu neodepíše. Anebo věc suše předá právníkovi. |
|
| VYHODTO TOHO HULVATA KOSTERU Z KOSMO, KTERÝ MĚ JAKO PRVNÍ ZAČAL NAPADAT ŽE PRÝ KYDÁM HNŮJ |
|
12.5.2006 - 11:06 NAPSAL JAKÝSI KOSTERA: "toto je diskusní fórum, ne statek, kde můžete kydat svůj hnůj!"
Jako první opustil meze slušnosti, humoru a popichování. Vyhoďte ho z Kosmo
Na moje věcné argumenty začala tato komunita reagovat popichováním, takže jsem jim začal oplácel stejnou mincí. To někteří nejsou schopni psychicky unést. Psychicky nevyrovnaní jedinci, jako KOSTER, ARCHIMEDES, ADOLF do tohoto fóra jaksi vůbec nepatří.
Když jim vadí téma fosilie na Marsu, tak co se sem cpou?
VYHOĎTE KOSTERU |
|
| |
|
citace:
VYHODTO TOHO HULVATA KOSTERU Z KOSMO, KTERÝ MĚ JAKO PRVNÍ ZAČAL NAPADAT ŽE PRÝ KYDÁM HNŮJ
Ježiši, tak už někdo tomu blbečkovi napište, že Martin je administrátor tohoto webu a že ho nikdo nebude vyhazovat. A ať tady neotravuje...
Milan |
|
IT> Mohl by mi někdo říci, na kterém webu v Čechách nebo na Slovensku by bylo možné pokračovat v diskusi o fosiliích na Marsu?
V diskusi by v zásadě bylo možno pokračovat i zde, ale musela by být věcná a bez osobních útoků a narážek. Zatím nebyl v diskusi nikdo omezen a každý nestranný návštěvník si tak může sám udělat představu, kdo se v tomto tématu nedokáže vyjadřovat slušně. Martin Kostera to rozhodně není, takže mu přístup nezakážu (ani to nejde, protože to je jeden ze zdejších administrátorů). Naopak pokud přispěvatel z přezdívkou IT nepřestane se svými osobními útoky (ať už jsou vyvolány čímkoliv), budu nucen se pokusit omezit mu přístup na toto fórum zakázáním jeho IP adresy. Věřím, že to návštěvníci zdejšího fóra pochopí. |
|
citace:
IT> Martin Kostera to rozhodně není, takže mu přístup nezakážu (ani to nejde, protože to je jeden ze zdejších administrátorů). Naopak pokud přispěvatel z přezdívkou IT nepřestane se svými osobními útoky (ať už jsou vyvolány čímkoliv), budu nucen se pokusit omezit mu přístup na toto fórum zakázáním jeho IP adresy. Věřím, že to návštěvníci zdejšího fóra pochopí.
Velice správně. První osobní útok Kostery je z
12.5.2006 - 11:06 NAPSAL JAKÝSI KOSTERA: "toto je diskusní fórum, ne statek, kde můžete kydat svůj hnůj!"
Pokud to pan Aleš Holub nepovažuje za osobní útočení, tak postrádá jakoukoli soudnost.
Já jsem rozhodně nikdy na stránkách kosmo nekydal hnůj, to si zapište za uši Aleši Holube. |
|
citace:
citace:
VYHODTO TOHO HULVATA KOSTERU Z KOSMO, KTERÝ MĚ JAKO PRVNÍ ZAČAL NAPADAT ŽE PRÝ KYDÁM HNŮJ
Ježiši, tak už někdo tomu blbečkovi napište, že Martin je administrátor tohoto webu a že ho nikdo nebude vyhazovat. A ať tady neotravuje...
Milan
Vážený Aleši Holube, tady máte dalšího hulváta, který o mně píše jako o blbečkovi. Sdělte mu, že v některých komunitách není problém zbavit i administrátora administrátorství. |
|
Narozdil od zdejsi diskuse v osobnim kontaktu bezpochyby velmi mily pane Turecku!
Ironizovana a zpochybnovana byla spekulace o prakticky pozemskych fosiliich na Marsu. Ze jste to vzal jako osobni utok na vasi osobu a zacal castovat odpurce Vaseho nazoru ruznymi privlastky, coz pochopitelne nemohlo zustat bez odezvy, je bohuzel Vas problem.
Jak jste si jiste povsiml, ctenare a prispevatele kosmo.cz toto tema zhusta bud prilis nezajima nebo jim pripada absurdni. Myslim, ze je nacase se s timto stavem smirit. Pokud Vam snad jde o jakesi zachovani tvare (ktera ovsem bezpochyby nestoji a nepada s tim, co si zdejsi ctenari mysli o morskych jezcich na Marsu), Vasimi poslednimi prispevky jste tomu rozhodne nepomohl.
S klidnym pozdravem a tentokrat bez ironie
Archimedes |
| 23.5.2006 - 00:11 - Adolf | |
|
| Existuje nějaký důkaz, že IT a pan Tureček je jedna osoba? Pan Tureček nikdy nekomunikoval patologicky, přestože jeho názory byly stejně jako u IT a Patricie velice optimistické ohledně makroskopického života na Marsu. ____________________
Áda |
|
